1 Ads 118/2025 – Nejvyšší správní soud

1 Ads 118/2025- 77 - text  1 Ads 118/2025 - 79 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Ivo Pospíšila a soudců Petra Pospíšila a Lenky Kaniové v právní věci žalobce: M. K., zastoupený JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D., advokátem sídlem Poštovní 1794/17, Ostrava, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 1. 2025, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2025, č. j. 18 Ad 16/202510, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Alexandrovi Királymu, Ph.D., advokátovi sídlem Poštovní 1794/17, Ostrava, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za řízení o kasační stížnosti ve výši 12 270 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ustanovený zástupce žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozsudku sdělil soudu číslo bankovního účtu, na nějž má být přiznaná částka zaslána. V. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Nejvyššího správního soudu náhradu nákladů řízení ve výši 3 681 Kč do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] V projednávané věci se Nejvyšší správní soud zabýval problematikou včasnosti žaloby podané proti rozhodnutí žalované. [2] Usnesením specifikovaným v záhlaví tohoto rozsudku Krajský soud v Ostravě odmítl pro opožděnost žalobu, jíž žalobce brojil proti označenému rozhodnutí žalované. Ta jím zamítla žalobcovy námitky a potvrdila rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2024, č. j. X, o odnětí invalidního důchodu žalobci od 22. 11. 2024. V odůvodnění krajský soud uvedl, že dle otisku razítka na žalobě ji žalobce podal u krajského soudu osobně dne 20. 5. 2025. Napadané rozhodnutí o námitkách však dle doručenky datové zprávy převzal již dne 15. 1. 2025. Žalobu tudíž podal až po marném uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty. II. Kasační stížnost [3] Žalobce („stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu včasnou kasační stížnost. Navrhl, aby je Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [4] Uvedl, že krajský soud chybně určil datum, kdy mu žalovaná doručila rozhodnutí o námitkách. Datum 15. 1. 2025 se neshoduje s faktickým doručením napadeného rozhodnutí. Zpráva, kterou mu žalovaná v tento den doručila, obsahovala posudek o invaliditě č. j. LPS/2024/3188NRSTC_CSSZ, na jehož základě bylo rozhodnutí vydáno. Samotné rozhodnutí žalované však stěžovatel obdržel až dne 20. 2. 2025 poté, co telefonicky kontaktoval úředníky žalované a Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín s požadavkem na zaslání rozhodnutí. Lhůtu k podání žaloby, která tak správně trvala až do 20. 4. 2025, stěžovatel dodržel, neboť dne 14. 4. 2025 podal správní žalobu u Okresního soudu v Novém Jičíně. Dne 5. 5. 2025 pak obdržel usnesení č. j. 13 C 123/2025  3, kterým okresní soud řízení o žalobě zastavil a zároveň poučil stěžovatele o zachování dne podání žaloby, podáli žalobu u správního soudu do jednoho měsíce od právní moci usnesení o zastavení řízení. III. Vyjádření žalované [5] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že rozhodnutí o námitkách stěžovateli doručila do datové schránky dne 15. 1. 2025. Na konci tohoto rozhodnutí jej poučila o možnosti podat proti němu do dvou měsíců od doručení žalobu u soudu příslušného dle § 7 odst. 1, 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“). Dvouměsíční lhůta k podání žaloby uplynula dnem 17. 3. 2025. Na závěru o její opožděnosti tak nemůže nic změnit ani její podání u nepříslušného soudu dne 14. 4. 2025. Usnesení okresního soudu o zastavení řízení nemůže prodloužit lhůtu, která již předtím marně uplynula. Žalovaná navrhla, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. IV. Další podání účastníků řízení [6] Stěžovatel v doplnění kasační stížnosti konstatoval, že žalovaná by měla prokázat, jaký dokument mu doručila dne 15. 1. 2025 a jaký dne 20. 2. 2025. V případě doručení napadeného rozhodnutí dne 20. 2. 2025 by byla žaloba, s přihlédnutím k řízení vedenému před Okresním soudem v Novém Jičíně, podána včas. [7] V reakci na doplnění kasační stížnosti žalovaná sdělila, že napadené rozhodnutí stěžovateli dodala do jeho datové schránky dne 15. 1. 2025. Ve stejný den bylo rozhodnutí i doručeno. K tomuto sdělení žalovaná soudu předložila podklady z elektronické části správního spisu (viz níže). [8] Posléze žalovaná v podání ze dne 4. 12. 2025 k výzvě soudu upřesnila, že posudek ze dne 13. 1. 2025, č. j. LPS/2024/3188NRSTC_CSSZ, vypracovaný v řízení o námitkách, byl stěžovateli zaslán do jeho datové schránky dne 14. 1. 2025. Následujícího dne (15. 1. 2025) žalovaná vydala rozhodnutí o námitkách, které téhož dne vypravila a dodala do datové schránky stěžovatele pod číslem ID zprávy 1465202515. Podle doručenky se stěžovatel ještě týž den přihlásil do datové schránky a datová zpráva s napadeným rozhodnutím tak byla doručena. Není tedy pravdivé tvrzení stěžovatele, že mu rozhodnutí tohoto dne nebylo doručeno. Doručenka datové zprávy ID 1482963025 ze dne 20. 2. 2025, kterou žalobce připojil ke kasační stížnosti, ovšem také patří k napadenému rozhodnutí. Žalobce totiž dne 19. 2. 2025 telefonoval na Call centrum důchodového pojištění při ústředí žalované s tím, že by chtěl podat opravný prostředek k soudu, avšak neobdržel napadené rozhodnutí. Operátorka dne 20. 2. 2025 emailem informovala příslušné oddělení žalované o žádosti stěžovatele o zaslání napadeného rozhodnutí do datové schránky. Na základě této žádosti žalovaná napadené rozhodnutí stěžovateli dne 20. 2. 2025 znovu zaslala. V. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [9] V daném případě se jedná o věc, v níž před krajským soudem rozhodoval specializovaná samosoudkyně. Protože Nejvyšší správní soud dospěl k závěru o splnění základních podmínek řízení o kasační stížnosti, dále se v souladu s § 104a odst. 1 „s. ř. s.“, zabýval tím, zda je kasační stížnost přijatelná, tedy zda svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního kasační soud podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/200639, č. 933/2006 Sb. NSS. O přijatelnou kasační stížnost se tak může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) ve věci je potřeba učinit judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu bylo shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. [10] Zároveň však platí, že NSS není v rámci hodnocení přijatelnosti povolán přezkoumávat jakékoliv pochybení krajského soudu, ale pouze pochybení tak výrazné intenzity, o němž se lze důvodně domnívat, že kdyby k němu nedošlo, věcné rozhodnutí krajského soudu by bylo odlišné. V rámci posouzení přijatelnosti také z povahy věci není místo pro plnohodnotný věcný přezkum napadeného rozhodnutí, tudíž se v uvedené souvislosti NSS omezuje na případy zjevných pochybení krajského soudu. [11] Stěžovatel v kasační stížnosti k její přijatelnosti nic konkrétního netvrdil, avšak plausibilním způsobem namítl, že krajský soud se dopustil závažného pochybení při stanovení data doručení napadeného rozhodnutí žalované stěžovateli, na základě čehož posléze dospěl k závěru o opožděnosti žaloby. Jelikož s ohledem na uvedené nelze prima facie vyloučit, že se krajský soud dopustil nesprávného právního posouzení ohledně práva stěžovatele na přístup k soudu, což by následně mohlo mít zásadní dopad do jeho hmotněprávního postavení, přijal Nejvyšší správní soud stěžovatelovu kasační stížnost k meritornímu přezkumu. Kasační stížnost je tedy přijatelná. [12] Nejvyšší správní soud přezkoumal usnesení krajského soudu v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti, včetně důvodů, ke kterým je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.). Shledal, že kasační stížnost není důvodná. [13] Jak plyne z § 72 odst. 1 s. ř. s., žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanovíli zvláštní zákon lhůtu jinou. Zmeškání lhůty pro podání žaloby přitom podle odstavce 4 téhož paragrafu nelze prominout. Jestliže však soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce