2 Afs 264/2025 – Nejvyšší správní soud

2 Afs 264/2025- 52 - text  2 Afs 264/2025 - 55 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Tomáše Kocourka a Karla Šimky v právní věci žalobkyně: CHANA – DW, s.r.o., se sídlem Zábrodí 120, zast. JUDr. Tomášem Samkem, advokátem se sídlem Pražská 140, Příbram, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2024, č. j. MZE42959/202414131, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2025, č. j. 8 A 22/202543, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2025, č. j. 8 A 22/202543, se ruší. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2024, č. j. MZE42959/202414131, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě ani o kasační stížnosti. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 26 404,10 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce JUDr. Tomáše Samka, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně uzavřela se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR na projekt Obnova lesních porostů. Podstatou projektu bylo opětovné zalesnění ploch, na nichž žalobkyně hospodaří, po škodách způsobených orkánem Herwart. Výše dotace měla činit 1 774 600 Kč. Při následné kontrole však SZIF dospěl k závěru, že žalobkyně nesprávně určila předmět zakázky a způsob výběru dodavatele, čímž porušila dotační podmínky. SZIF proto provedl korekci ve výši 100 % a odmítl žalobkyni dotaci vyplatit. [2] Žalobkyně následně podala žalovanému návrh na zahájení sporného řízení a domáhala se, aby byla SZIF uložena povinnost dotaci vyplatit. Žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví návrh žalobkyně zamítl. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně bránila u Městského soudu v Praze, který její žalobu zamítl. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [3] Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti tvrdí, že nepochybila, pokud zakázku zadávanou svému dodavateli klasifikovala jako stavební práce, a to pod kódem CPV č. 451127105 Krajinné úpravy zelených ploch [podle přílohy I nařízení Komise (ES) č. 213/2008, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 004/18/ES o postupech při zadávání zakázek, pokud jde o přezkum CPV]. Tato klasifikace odpovídá činnostem, které byly při realizaci projektu prováděny. Ty zahrnovaly nejen pěstební a lesnické práce, ale i terénní úpravy a práci s technikou (bagry, nakladače). Šlo o hloubení jam, přípravu a úpravu terénu, odstraňování pařezů, výstavbu oplocení apod. Pod jednotlivé kódy CPV je třeba zahrnout i ty práce a činnosti, které jsou nezbytné pro realizaci hlavní činnosti. Městský soud se nedostatečně vypořádal se stěžovatelčinou argumentací a blíže neodůvodnil, proč klasifikace, kterou zvolila, není přiléhavá. Výkladové nejasnosti spojené s klasifikací zakázky nelze s ohledem na judikaturu a princip legitimního očekávání klást stěžovatelce k tíži. [4] Druhý okruh stěžovatelčiných námitek se týká proporcionality při stanovení výše korekce. Stěžovatelka vybrala dodavatele transparentním a nediskriminačním způsobem a zvolila toho, kdo předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku. I kdyby se jednalo o zakázku na služby, nikoli stavební práce, její hodnota by jen nepatrně překračovala limit pro zadání cestou cenového marketingu. Princip ochrany rovného přístupu na trh nebyl zásadně porušen. K případnému porušení nedošlo úmyslně; šlo by pouze o interpretační nejasnosti při aplikaci nepřehledného a obtížně srozumitelného slovníku CPV. Paušální postup žalovaného však tyto skutečnosti nijak nezohlednil. Podle judikatury je třeba posuzovat závažnost porušení povinnosti žadatele o dotaci a uplatňovat zásadu přiměřenosti a proporcionality, která plyne i z relevantních předpisů evropského práva. Samy správní orgány svůj názor na výklad CPV v průběhu dotačního procesu proměňovaly. Městský soud nevysvětlil, proč nebylo možné stanovit korekci podle snížené sazby 25 %, a k aplikaci principu proporcionality přistoupil pouze formálně, aniž by zohlednil specifika případu a dopad případného pochybení žalobce na naplnění cíle a účelu dotace a hospodaření s veřejnými prostředky. [5] Žalovaný ve svém vyjádření předně namítl, že kasační stížnost je nepřípustná, neboť pouze opakuje žalobní námitky a kvalifikovaně nezpochybňuje závěry městského soudu. Uložená korekce je přiměřená, neboť stěžovatelka zvolila zadávací postup, který má zásadní dopady na otevřenost soutěže, výslednou cenu a hospodárnost vynaložených prostředků. Při užití cenového marketingu zadavatel sám určuje okruh oslovených dodavatelů, oproti tomu výběrové řízení je založeno na tom, že zadavatel nemůže ovlivnit, kdo se do něj přihlásí. Postup stěžovatelky tudíž byl způsobilý přivodit finanční dopad, který nelze ex post kvantifikovat. Za takové situace je korekce přiměřená, neboť chrání veřejné prostředky před rizikem plynoucím z absence otevřené soutěže. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [6] Kasační stížnost je přípustná, projednatelná a také zčásti důvodná. [7] Nejvyšší správní soud (NSS) se nejprve zabýval námitkou žalovaného, že kasační stížnost je nepřípustná, neboť pouze opakuje žalobní body a dostatečně nepolemizuje se závěry městského soudu. Je pravdou, že kasační stížnost, která beze změny opakuje žalobní tvrzení a nijak nereaguje na argumentaci krajského soudu, je nepřípustná podle § 104 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“); k tomu srov. usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, č. j. 10 As 181/201963, č. 4051/2020 Sb. NSS, bod 12. O takovou situaci se však podle NSS nejedná. Kasační stížnost je sice poměrně stručná a do značné míry setrvává na právních názorech a argumentaci stěžovatelky z řízení o žalobě, nicméně adresně a konkrétně polemizuje se závěry městského soudu, popřípadě mu vytýká, že se s jejími námitkami nedostatečně vypořádal. Nejedná se o situaci, kdy by šlo o pouhé mechanické převzetí obsahu žaloby a jeho opakování v kasační stížnosti. Kasační stížnost je tedy přípustná, a proto ji NSS věcně projednal. [8] Kasační argumentace stěžovatelky v nynější věci cílí na dva okruhy otázek. První okruh se týká toho, zda stěžovatelka porušila dotační podmínky, pokud zakázku v rámci projektu zadala prostřednictvím cenového marketingu (přímým oslovením tří dodavatelů a zvolením toho, který nabídl nejnižší cenu) a neprovedla otevřené výběrové řízení. Odpověď na tuto otázku závisí na tom, zda zakázka měla být klasifikována jako zakázka na stavební práce (v takovém případě by byl postup stěžovatelky v souladu s dotačními podmínkami s ohledem na vyšší cenový limit), nebo měla být klasifikována jako zakázka na služby (v takovém případě byla stěžovatelka povinna vypsat výběrové řízení). Druhý okruh otázek se pak týká toho, zda je 100 % korekce výše dotace (tedy její úplné nevyplacení) přiměřená, resp. zda tato přiměřenost byla dostatečně odůvodněna. [9] Pokud jde o první okruh otázek, tedy samotné porušení dotačních podmínek, NSS se ztotožnil se závěrem SZIF, žalovaného a městského soudu, že stěžovatelka pochybila, pokud zakázku klasifikovala jako zakázku na stavební práce, a v důsledku toho zvolila nesprávný zadávací postup. V této části tedy kasační stížnost není důvodná. Naopak ve vztahu k druhému okruhu otázek shledal NSS kasační stížnost důvodnou, neboť žalovaný chybným, resp. nedostatečným způsobem posoudil proporcionalitu uložené korekce a městský soud tento jeho nesprávný procesní postup aproboval. [10] V žádosti o dotaci popsala stěžovatelka svůj projekt následovně: „Po větrné kalamitě Herwart v roce 2017 došlo k poškození části porostů ve stáří nad 40 let v k.ú. Víska u Strakonic, Zálesí u Drážova a Starov. Poškozené lesní porosty byly zpracovány, potěžební zbytky byly odklizeny. Na ploše holin budou provedeny přípravné operace, vlastní zalesnění a následná ochrana porostu.“ [11] Podle kapitoly 4 písm. y) Obecných podmínek pro poskytnutí dotace žadatel/příjemce dotace je povinen provést cenový marketing/výběrové/zadávací řízení na dodavatele zakázky/zakázek v rámci projektu a uzavřít písemnou smlouvu/y či vystavit písemnou objednávku/y dle kapitoly 9. Z kapitoly 9 písm. b) dotačních podmínek vyplývá, že pro žadatele/příjemce dotace je závazná Příručka pro zadávání zakázek („Příručka“). [12] Podle odstavce 1.2.2 Příručky v případě zakázky malého rozsahu je zadavatel (žadatel/příjemce dotace) povinen postupovat transparentně a nediskriminačně. Za průkazný způsob lze považovat záznam – tabulku s uvedením alespoň 3 dodavatelů, která srozumitelně poskytne srovnatelný cenový přehled (tzv. cenový marketing) nebo automatický průzkum trhu prostřednictvím Elektronického tržiště (zakázku nen