Nejvyšší správní soud 2 Azs 53/2026

Nejvyšší správní soud obdržel dne 11. 3. 2026 kasační stížnost, kterou žalobce (dále „stěžovatel“) brojí proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze.

Dne 26. 4. 2026 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání označené jako „Zpětvzetí kasační stížnosti“, v němž stěžovatel uvedl, že kasační stížnost proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze bere zpět.

Správní soudnictví je ovládáno dispoziční zásadou, podle které disponuje řízením a jeho předmětem navrhovatel. Ten proto podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“), může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.

Z podání stěžovatele plyne jasný úmysl vzít kasační stížnost v celém rozsahu zpět. Jeho projev vůle nevzbuzuje žádné pochybnosti, pokud jde o jeho obsah. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty prvé za použití § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení o ní bylo zastaveno, přičemž nenastala žádná ze situací předvídaných v § 60 odst. 3 větě druhé s. ř. s.