21 As 200/2025 — Nejvyšší správní soud

21 As 200/2025- 31 - text  21 As 200/2025 - 35 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: J. M., zastoupený JUDr. Lucií Hrdou, advokátkou se sídlem Vinohradská 343/6, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2025, č. j. 59 A 33/202338, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Magistrát města Kladna rozhodnutím ze dne 28. 5. 2019, č. j. ZP63/OM/4487/199010/2018, podle § 72 odst. 1 a 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o matrikách“), nevyhověl žádosti žalobce o změnu jeho jména z „J.“ na „Maria.“. Žalovaný rozhodnutím ze dne 30. 6. 2023, č. j. 089710/2023/KUSK, zamítl odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil. [2] Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu u Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), který ji rozsudkem ze dne 28. 8. 2025, č. j. 59 A 33/202338, zamítl jako nedůvodnou. [3] Krajský soud v této věci rozhodoval již potřetí. Nejprve rozsudkem ze dne 23. 7. 2021, č. j. 55 A 78/201931, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2019, č. j. 084636/2019/KUSK, pro nepřezkoumatelnost a uložil žalovanému, aby procesně správným postupem opatřil nový znalecký posudek či doplněk znaleckého posudku za účelem posouzení povahy jména Maria. Poté rozsudkem ze dne 28. 3. 2023, č. j. 43 A 86/202132, zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2021, č. j. 120852/2021/KUSK, s tím, že žalovaný sice doplnil podklady k posouzení povahy jména Maria., avšak v rozporu s § 36 odst. 3 správního řádu neumožnil žalobci se k těmto podkladům vyjádřit. [4] V nynějším rozsudku krajský soud konstatoval, že žalovaný dal žalobci možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v souladu se závazným právním názorem rozsudku krajského soudu č. j. 43 A 86/202132. V odůvodnění svého rozhodnutí však odkázal také na seznam neutrálních jmen dostupný na www.valdrova.cz, s nímž žalobce neseznámil. Dle krajského soudu nicméně žalovaný na tento podklad odkázal jen obiter dictum, a výrok jeho rozhodnutí by byl stejný i bez tohoto odkazu. Uvedenou vadu řízení tak krajský soud nepovažoval za natolik zásadní, aby byla důvodem pro zrušení rozhodnutí žalovaného. Krajský soud dodal, že žalobce nedostál své povinnosti popsat, jak mohlo pochybení žalovaného ovlivnit žalobou napadené rozhodnutí. [5] K věci samé krajský soud uvedl, že zákon o matrikách brání mimo jiné zápisu jména nerespektujícího pohlaví dotyčné osoby. Osobě ženského pohlaví tak nelze zapsat jméno mužské a naopak, přípustný je však pro obě pohlaví zápis jména neutrálního. Je tomu tak proto, že jméno a příjmení provází člověka celým životem, je vyjádřením jeho osobní identity a člověk jeho prostřednictvím vstupuje v soukromý i veřejný styk s jinými osobami. Jeli tudíž jméno výhradně ženské, byť výjimečně zapisované též mužům jako jméno druhé, vedl by jeho zápis muži jako jména jediného k popření tradiční a dosud uznávané společenské a jazykové normy, dle níž nemá být „pohlavní“ či „rodový“ atribut jména v rozporu s pohlavím jeho nositele. Účelem jména je v českém prostředí rovněž identifikace osoby a určení jejího pohlaví, přičemž ochrana této funkce je ve veřejném zájmu. [6] Žalovaný opatřil širokou škálu důkazů v podobě znaleckých posudků, vyjádření Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky (dále jen „vyjádření ÚJČ“) a podkladů týkajících se jiných žadatelů o změnu jména. Z těchto listin dle krajského soudu vyplývá, že jméno Maria je jménem ženským, které má s ohledem na historické a náboženské důvody specifické postavení. K námitce, dle níž bylo jiným žadatelům mužského pohlaví jméno Maria do matriky zapsáno, krajský soud uvedl, že mužům bylo jméno Maria vždy zapsáno výlučně jako jméno druhé, ve spojení s jiným, jednoznačně mužským jménem; proto tato správní praxe nemohla v žalobci vyvolat legitimní očekávání, že mu bude jméno Maria zapsáno jako jméno jediné. [7] Z vyjádření ÚJČ se současně podává, že jméno Maria není jménem neutrálním, neboť jej nelze užívat rovnocenně pro obě pohlaví. Neutralitu jména Maria nelze dovozovat ani z žalobcem odkazované správní praxe; správní orgány jméno Maria žádnému z žadatelů do matriky nezapsaly s odůvodněním, že se jedná o neutrální jméno. Co se týče seznamu jmen obsaženého ve směrnici Ministerstva vnitra ze dne 23. 6. 2023, č. j. MV7274032/VS2023, tato směrnice nabyla účinnosti až dne 1. 7. 2023, tedy po vydání rozhodnutí žalovaného, a žalovaný jí tak nebyl vázán. Přihlížet k ní nemohl ani krajský soud. Nad rámec nutného však krajský soud poznamenal, že směrnice uvádí jméno Maria jako jméno ženské. [8] Krajský soud shledal nedůvodnou také námitku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného. Z jeho odůvodnění je totiž zřejmé, že správní orgány považují zápis ženského jména Maria osobě mužského pohlaví ve spojení s dalším, jednoznačně mužským jménem za možný proto, že v takovém případě je zachován pohlavní, resp. rodový atribut jména. Právě v tom spočívá rozdíl od samostatného zápisu ženského jména osobě mužského pohlaví. Krajský soud dodal, že teleologickým výkladem a s přihlédnutím k historickým a náboženským konotacím jména Maria lze dovodit, že v daném případě by užití tohoto jména jako jména druhého vedle stávajícího jména žalobce (tedy J. Maria M.), nebylo v rozporu se zákonem o matrikách. [9] Dále krajský soud konstatoval, že žalobci nic nebrání v užívání jména Maria v soukromém styku jako pseudonymu. Pokud mu nemožnost užívání jména Maria ve veřejném styku působí blíže nespecifikované těžkosti, týkají se tyto obtíže výlučně soukromých zájmů žalobce, nikoliv zájmu veřejného. Soukromý zájem žalobce přitom může jen stěží převážit nad veřejným zájmem na ochraně identifikační funkce jména. [10] Proti rozsudku krajského soudu podává žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [11] Stěžovatel namítá, že se krajský soud nevypořádal se všemi důkazními návrhy. Konkrétně zmiňuje článek Mgr. Jany Valdrové, Ph.D., nazvaný „Genderově neutrální jména: současný stav a perspektivy“, a seznam neutrálních jmen. [12] Dále krajský soud podle stěžovatele nereflektoval odborně podložené závěry, dle kterých je genderová povaha osobních jmen dynamická a proměnlivá. Tomu dle stěžovatele odpovídá i praxe správních orgánů, které v minulosti opakovaně vyhověly žádostem mužů o zápis jména Maria. Z toho stěžovatel dovozuje, že jméno Maria je genderově neutrální. Pro zápis druhého jména totiž platí stejná pravidla, jako pro zápis jména jediného, tedy i zákaz zápisu mužského jména ženě a naopak. Dále stěžovatel uvádí, že v seznamu neutrálních jmen jsou uvedena i jména Karel a Martina, přičemž pokud lze muže i ženu pojmenovat neutrálním jménem, bylo by možné například ženu pojmenovat Karel Koláčková a muže Martina Novák. Tyto skutečnosti „vytváří nelogický obraz a jsou ve vzájemném rozporu“. Krajský soud se se žalobními námitkami stran neutrality jména Maria nevypořádal, a proto je napadený rozsudek nepřezkoumatelný. [13] Stěžovatel rovněž namítá, že byl „překvapen“ použitím seznamu neutrálních jmen v rozhodnutí žalovaného, jelikož jej žalovaný s tímto podkladem rozhodnutí neseznámil. Nesouhlasí s tím, že v žalobě nespecifikoval, jaký měla tato vada řízení vliv na výrok rozhodnutí žalovaného. Podle stěžovatele to je zjevné „z kontextu i přímo ze žaloby – žalovaný by žádosti mohl vyhovět místo zamítnutí“. [14] V odůvodnění napadeného rozsudku se dle stěžovatele objevují rozpory. Krajský soud nejprve v odstavcích 30 a 31 napadeného rozsudku „odmítá dále komentovat“ správní praxi spočívající v zapisování jména Maria mužům, avšak následně v odstavcích 40 až 42 napadeného rozsudku shledal tuto správní praxi za souladnou se zákonem. Stěžovatel k tomu dále uvádí, že mu Magistrát města Kladna umožnil zápis jména Maria J. M., čímž byla „fakticky popřena zásada, na niž se správní orgány odvolávají“. Součástí správního spisu je navíc důkaz o tom, že i muž v České republice užívá jméno Maria na prvním místě. Tato správní praxe ve stěžovateli vzbudila legitimní očekávání. [15] Dále stěžovatel popisuje, jaké konkrétní potíže mu způsobuje nemožnost zápisu jména Maria do matriky. V žalobě je neuvedl, jelikož se domníval, že je pro krajský soud notorietou, v jakých případech zákon vyžaduje „formální identifikaci osoby“. Pokud by stěžovatel například způsobil škodu, je „veřejný zájem, aby stát k identifikaci stěžovatele používal takové jméno, pod jakým je stěžovatel běžně znám.“ Oproti tomu případy, kdy „by stát potřeboval znát pohlaví stěžovatele, jsou