22 As 267/2025 – Nejvyšší správní soud

22 As 267/2025- 54 - text 22 As 267/2025 - 58 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Jitky Zavřelové a Jana Kratochvíla v právní věci navrhovatele: Protiplotu, z. s., se sídlem Hnězdenská 767/4a, Praha 8, proti odpůrci: Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, zastoupený Mgr. Jiřím Nezhybou, advokátem se sídlem Údolní 567/33, Brno, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy ze dne 23. 5. 2024, č. 208/2024 – aktualizace č. 5 Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy, o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2025, čj. 18 A 66/202577, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Navrhovateli se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Usnesením ze dne 23. 5. 2024, č. 14/15, vydalo zastupitelstvo hlavního města Prahy opatření obecné povahy č. 208/2024  Aktualizace č. 5 Zásad územního rozvoje hlavního města Prahy (dále též „AZÚR“ či „opatření obecné povahy“). [2] Navrhovatel podal k Městskému soudu v Praze (dále též „městský soud“) návrh na zrušení grafické části AZÚR v rozsahu, v němž byly z Výkresu uspořádání území Prahy Z 01 (dále též „výkres“) odstraněny prvky „Základní směry rozvoje zeleně – zelené klíny“ (dále též „zelené klíny“). [3] O tomto návrhu rozhodl městský soud v záhlaví označeným rozsudkem. Shledal, že navrhovatel je k podání návrhu aktivně procesně legitimován dle § 101a odst. 1 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Obdobně jako ve věci řešené v rozsudku městského soudu ze dne 29. 2. 2024, čj. 11 A 137/2023114, potvrzeném rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2024, čj. 3 As 54/2024103, nelze ani v dané věci vyloučit tvrzení navrhovatele, že odstraněním zelených klínů bylo dotčeno jeho právo na příznivé životní prostředí. K závěru o nedostatku aktivní procesní legitimace nemůže vést ani to, že navrhovatel vznikl v průběhu projednávání OOP. Nejvyšší správní soud již dříve dovodil, že aktivně procesně legitimován může být i spolek, který vznikl dokonce až poté, co bylo OOP přijato a nabylo účinnosti (rozsudek NSS ze dne 26. 4. 2017, čj. 3 As 126/201638, č. 3589/2017 Sb. NSS). Z obsahu spisu přitom neplyne, že by se jednalo o judikaturou zmiňovaný krajní případ, kdy by snad byl navrhovatel založen za účelem šikanózního uplatnění práva. Ostatně ani odpůrce tímto směrem neargumentuje. [4] Městský soud proto přistoupil k věcnému projednání návrhu a shledal jej částečně důvodným. Městský soud souhlasil s navrhovatelem, že v některých lokalitách byly z výkresu odstraněny zelené klíny, které nebyly nahrazeny prvkem enklávy otevřené krajiny. Tato změna se sice promítla do výkresu, který je součástí grafické části, avšak v textové části odůvodnění této změny chybí; důvody, které odpůrce vedly k přijetí této změny, nelze z AZÚR zjistit ani v té nejobecnější rovině. Z textové části tedy nelze dovodit, z jakých důvodů k ní došlo, resp. jaké regulaci podléhají ty části území, kde se původní zrušené prvky zelené klíny nepřekrývají s prvkem enklávy otevřené krajiny. Uvedená změna přitom může představovat zásah do existující zeleně a snížení ochrany dotčeného území. Na základě uvedeného městský soud dovodil, že napadené opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné v části, ve které byl prvek zelené klíny vypuštěn, avšak nebyl nahrazen prvkem enklávy otevřené krajiny. V této části tak shledal návrh důvodným, a proto výrokem I. napadeného rozsudku rozhodl, že napadené opatření obecné povahy se ruší v rozsahu, v němž byl v grafické části zásad územního rozvoje hlavního města Prahy změněn výkres vypuštěním prvku zelené klíny ve vztahu k těm plochám, u nichž nebyl tento prvek nahrazen prvkem enklávy otevřené krajiny. Ve zbytku soud návrh jako nedůvodný zamítl. Neshledal důvodným další okruh námitek, dle kterého došlo k nedostatečnému odůvodnění souladu s Politikou územního rozvoje. Městský soud dodal, že při svých závěrech vycházel z podkladů, které jsou obsaženy ve správním spise, jímž se podle judikatury Nejvyššího správního soudu nedokazuje. S ohledem na nadbytečnost neprováděl dokazování listinami, které navrhovatel přiložil k replice a mezi které patří (dosud neschválený) územní plán hl. města Prahy (dále též „Metropolitní plán“), resp. v něm obsažené krycí listy. Provádění těchto důkazů nevylučuje plausibilitu tvrzení navrhovatele, že původní zelené klíny budou méně chráněné (stanou se urbanizovanými územími), přičemž proces směřující k vydání Metropolitního plánu nebyl dosud ukončen. Ani k datu vydání rozsudku nebyl Metropolitní plán schválen ve finální podobě. Rozsudek městského soudu (stejně jako všechna dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu) je dostupný na www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje. II. Kasační stížnost a vyjádření navrhovatele [5] Proti rozsudku městského soudu podal odpůrce (dále též „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Z hlediska věcného identifikoval Nejvyšší správní soud následující okruhy námitek, které pro přehlednost uspořádal následovně. [6] Stěžovatel předně vytýkal městskému soudu, že připustil návrh k věcnému projednání. Nesouhlasí s tím, že by byl navrhovatel k podání návrhu aktivně procesně (natož věcně) legitimován. Městský soud neměl vycházet z připomínek vznesených v rámci pořizování AZÚR spolkem odlišným od navrhovatele (spolek Arnika), které navrhovatel uplatnil až v replice k vyjádření stěžovatele, tedy až po koncentraci řízení ve smyslu § 101b odst. 3 s. ř. s. Stěžovatel sám žádné námitky ani připomínky v procesu pořizování AZÚR nepodal. Dle stěžovatele městský soud pochybil rovněž v tom, že neprovedl dokazování Metropolitním plánem, ačkoliv z regulace v něm obsažené vycházel. [7] V dalším okruhu námitek stěžovatel nesouhlasil s důvody, na kterých vystavěl městský soud zrušení napadeného opatření obecné povahy. Dle stěžovatele obsahuje opatření obecné povahy zcela dostatečné odůvodnění změn, ke kterým v území došlo. Městský soud měl nadto vzít v úvahu nejenom regulaci na úrovni zásad územního rozvoje, nýbrž měl věc posoudit komplexně i z hlediska regulace obsažené v Metropolitním plánu, dle kterého mají dotčené lokality nestavební charakter. Možnost umisťování staveb je tak silně omezena, což dává záruku, že povaha zeleně bude do budoucna zachována. V této souvislosti stěžovatel rovněž akcentoval, že před předmětnou aktualizací zásad územního rozvoje ani po ní nebyl pro zelené klíny stanoven žádný privilegovaný režim ochrany. Obsáhle polemizoval s dílčími závěry městského soudu a dovozoval jejich nepřípadnost. [8] Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby městský soud napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [9] Navrhovatel podal ke kasační stížnosti vyjádření, ve kterém se ztotožnil s rozsudkem městského soudu. Konstatoval, že zelené klíny jsou prvkem nadmístního významu a představují zásadní změnu regulace, která musí být odůvodněna. K argumentaci stěžovatele, že navržený Metropolitní plán údajně bude obsahovat regulaci garantující zachování dotčených ploch zelených klínů, navrhovatel uvedl, že označení plochy jako nestavební samo o sobě nebrání tomu, aby zde byly umisťovány budovy a jiné stavby. Stěžovatel nadto nemůže budoucí podobu územního plánu zaručit. Zdůraznil, že změnou výkresu uspořádání území by některé dotčené lokality byly nově částečně vymezeny jako městské prostředí na úkor původních zelených klínů. Mezi městským prostředím a zelenými klíny je však rozdíl v tom, že pro zelené klíny je dle ZÚR stanoven požadavek tyto plochy zachovat a chránit, zatímco v případě městského prostředí takový požadavek dán není. Navrhovatel by se proto nemohl aktivně dovolávat tohoto požadavku v řízeních o územně plánovacích dokumentacích a v řízeních o povolení záměrů v dané lokalitě (Troji). Navrhovatel setrval rovněž na tvrzení, že AZÚR je nepřezkoumatelná i z důvodu nedostatečného odůvodnění souladu s Politikou územního rozvoje. [10] V replice k vyjádření navrhovatele ze dne 15. 1. 2026 stěžovatel setrval na svých předchozích tvrzeních, které v návaznosti na vyjádření navrhovatele dále rozvedl. Zdůraznil, že městský soud pochybil, pokud neprovedl důkaz Metropolitním plánem. Postup, při kterém městský soud mezi rozhodovací důvody zahrnul otázku regulace dotčených ploch podle návrhu Metropolitního plánu, aniž by k tomu provedl dokazování, shledává stěžovatel překvapivým. Stěžovatel proto setrval na svém návrhu na zrušení napadeného rozsudku městského soudu. [11] Ve vyjádření k replice odpůrce ze dne 28. 1. 2026 navrhovatel setrval na závěru, že stran odůvodnění AZÚR v části týkající se odstranění prvku zelených klínů z grafické části ZÚR zcela absentuje