Nejvyšší správní soud 3 Azs 44/2026

Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, kterým zamítla odvolání a potvrdila usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 5. 11. 2025, č. j. OAM1835120/PP2024. Tímto rozhodnutím Ministerstvo vnitra podle § 169r odst. 1 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, zastavilo řízení o opakované žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie.

Proti napadenému rozsudku se žalobce (dále též „stěžovatel”) bránil včas podanou kasační stížností.

Dříve než Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl, stěžovatel ji vzal zpět podáním ze dne 7. 5. 2026.

Podle § 37 odst. 4 s. ř. s., může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzalli navrhovatel svůj návrh zpět.

Jelikož projev vůle stěžovatel, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, že jím zamýšlí ukončit řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 téhož zákona řízení zastavil.

O náhradě nákladů řízení rozhodl kasační soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.