5 Afs 277/2025 – Nejvyšší správní soud

5 Afs 277/2025- 41 - text  5 Afs 277/2025 - 52 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: Ondřejovická strojírna, a.s., se sídlem Českobratrská 1403/2, Ostrava, zastoupená JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem Českobratrská 1403/2, Ostrava, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 9. 12. 2025, č. j. 60 Af 12/2022302, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: [1] Celní úřad pro Olomoucký kraj (dále jen ,,správní orgán I. stupně‘‘ nebo ,,celní úřad‘‘) 33 dodatečnými platebními výměry ze dne 27. 5. 2020, č. j. 28096, 280962 až 33/202058000051, žalobkyni doměřil antidumpingové clo z nerezových bezešvých trubek s kruhovým příčným průřezem tažených za studena nebo válcovaných za studena (celní zařazení 7304 41) v celkové výši 44 569 301 Kč. [2] Správní orgán I. stupně rozhodl o doměření cla žalobkyni na základě výsledků kontroly po propuštění zboží, neboť žalobkyně v celních prohlášeních deklarovala indický původ, ačkoliv dodavatelé žalobkyně, spol. Maxim Tubes Company Pvt. Ltd, Indie (dále jen „Maxim Tubes“) a Krystal Steel Manufacturing Pvt. Ltd, Vadodara, Gundžarát, Indie (dále jen „Krystal Steel“), dovezli bezešvé trubky z nerezové oceli z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Indie, kde tyto následně byly opracovány úběrem za studena. Uvedený postup nemohl dle správního orgánu I. stupně založit jejich nepreferenční indický původ zboží; zůstal původ čínský. V důsledku toho bylo žalobkyni doměřeno antidumpingové clo ve výši 71,9 % podle nařízení Komise (EU) č. 1331/2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR (dále jen „nařízení o antidumpingovém clu 1“), resp. dle nařízení Komise (EU) č. 2018/330, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR (dále jen „nařízení o antidumpingovém clu 2“). [3] Proti dodatečným platebním výměrům podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 23. 3. 2022, č. j. 42678/202290000031, zamítl a dodatečné platební výměry potvrdil. Žalovaný vycházel zejména ze zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění účinném do 28. 7. 2016 (dále jen „původní celní zákon“), nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „původní celní kodex“), nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „prováděcí nařízení k původnímu celnímu kodexu“), dohody mezi EU a WTO schválené rozhodnutím Rady EU č. 94/800/ES (dále jen „dohoda o pravidlech původu“), resp. ze zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon (dále jen „nový celní zákon“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „nový celní kodex“) a nařízení Komise (EU) 2015/2446, jímž se provádí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (dále jen „prováděcí nařízení k novému celnímu kodexu“). Podle žalovaného bylo dostatečně zjištěno, že v Indii byly přepracovány úběrem za studena nepůvodní trouby/trubky dokončené v ČLR za tepla nebo nepůvodní duté profily dokončené v ČLR za tepla. [4] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci (dále jen „krajský soud“), v níž obsáhle namítala, že v řízení nebylo prokázáno, že by indičtí dodavatelé nyní řešené trubky vyrobili právě z materiálu dovezeného z ČLR; z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by byly v Indii trubky vyrobeny z materiálů, které mají původ v ČLR, zejména pak ze Závěrečné zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům č. OF/2016/0680/B1 (dále jen „závěrečná zpráva OLAF“), která není s to prokázat čínský původ zboží. Stejně na závěrečnou zprávu OLAF nahlíží také soudy v Itálii, v Německu a celní orgány v Polsku, přičemž podle žalobkyně se mají celní předpisy aplikovat totožně v celé EU. V této souvislosti žalobkyně navrhla, aby krajský soud položil Soudnímu dvoru EU (SDEU) předběžnou otázku, zda má orgán členského státu při doměřování antidumpingového cla přihlédnout k závěrům orgánů jiného členského státu, který řešil skutkové i právně totožnou věc, resp., zda je orgán členského státu povinen řídit se závěry jiných členských států při posouzení obsahově a právně totožné otázky s ohledem na jednotnou správní praxi v EU. [5] Žalobkyně namítla, že žalovaný materiálně nezkoumal vstupní materiál, tj. zda se jednalo o dutý profil položky 7304 49 nebo zda šlo o hotovou trubku. OLAF ve své závěrečné zprávě uvedl, že společnosti Krystal Steel a Maxim Tubes dovezly z ČLR také výrobky položky 7304 49, které mohly být po jejich zpracování dodány žalobkyni. Žalobkyně upozornila na zmatek v zatřídění způsobený chybou ve veřejném seznamu kódů indického Generálního ředitelství pro zahraniční obchod (DGFT). Celní nomenklaturu v Indii zveřejňuje jiný orgán, a to Ústřední rada pro nepřímé daně a cla (CBIC). V sazebníku CBIC je u položky 7304 11 podnadpis trubky používané pro ropovody a plynovody, kdežto sazebník DGFT tento podnadpis neobsahuje a u položky 7304 11 10 je uvedeno pouze tubes and pipes. Jelikož dodavatelé Krystal Steel a Maxim Tubes obdrželi licenci od DGFT, řídili se jeho sazebníkem. [6] Žalobkyně rovněž namítala nevyjasněnost dutého profilu. Za dutý profil lze i dle definice předestřené žalovaným považovat i výrobky se stejným vnitřním i vnějším geometrickým tvarem. Duté profily položky 7304 49 musí mít kruhový průřez. Duté profily, jinak nazvané mateřské trubky, dokončené za tepla jsou jediné vstupní materiály, které se všeobecně používají pro výrobu za studena dokončených bezešvých trubek z nerezové oceli, což je nevyvratitelná technická realita a prokazuje ji znalecký posudek č. 6/21 zpracovaný doc. Janovcem, který rovněž uvedl, že mu není známo použití dutých profilů s nekruhovým vnitřním a vnějším průřezem. Společnosti Maxim Tubes a Krystal Steel přitom zpracovávaly právě duté profily. [7] Dále žalobkyně namítala rozpor s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 2017/2093, o ukončení šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1331/2011 na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR dovozem zasílaným z Indie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Indie, a o ukončení celní evidence tohoto dovozu uložené prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/272 (dále jen „nařízení o ukončení šetření“). Toto nařízení bylo vydáno na základě šetření provedeného Evropskou komisí (EK), jehož předmětem bylo zjistit, zda dochází k obcházení nařízení o antidumpingovém clu. Tímto šetřením bylo zjištěno, že u zboží exportovaného společnostmi Maxim Tubes a Krystal Steel žalobkyni je zemí původu Indie a že zpracování trubek za studena v Indii výrazným způsobem mění jejich základní charakteristiku (rozměry, fyzikální, chemické i metalurgické vlastnosti). [8] Žalobkyně poukázala na rozpory v původním a novém celním kodexu; oba kodexy shodně upravují problematiku získávání původu v případech, kdy se na výrobě zboží podílí více zemí. Při vyjednávání o pravidlech původu na půdě WTO některé členské státy tvrdily, že výroba trubek položky 7304 změnou podpoložky představuje podstatné zpracování. Přesně to indičtí dodavatelé v nyní řešené věci učinili a potvrzuje to znění nařízení o ukončení šetření. Z judikatury SDEU vyplývá, že k podstatnému opracování zboží, a tedy i ke změně původu, může dojít, aniž by došlo současně k tzv. tarifnímu skoku, což je dle dohody o pravidlech původu a prováděcího nařízení k novému celnímu kodexu vyžadováno (rozhodnutí SDEU ve věcech C209/20, C373/08 a C60/08). Žalobkyně v průběhu řízení prokázala, že zpracování čínských polotovarů uskutečněné v Indii představovalo podstatné zpracování zboží v podniku k tomu vybavenému a vyústilo v nový výrobek, resp. představovalo důležitý stupeň výroby; proto trubky získaly indický původ. Přepracování výrobku, který splňoval normu ASTM A312 na trubku odpovídající normě ASTM A213, která je přísnější, má z hlediska použitelnosti finálního výrobku a jeho hodnoty zásadní význam. [9] Žalobkyni rovněž není zřejmé, na základě čeho jí bylo vyměřeno antidumpingové clo právě v sazbě 71,9 %, když uvedená nařízení upravovala rozmezí pro sazbu od 48,3 % do 71,9 %. Bylo povinností celních orgánů prokázat konkrétního čínského výrobce. Nezjistil to ani OLAF, který zmínil pouze jednoho výrobce  ZHEIJANG HUADI STAINLESS STEEL GROUP CO LTD., u kterého však sazba anti