Nejvyšší správní soud 6 As 74/2026

Žalobce (stěžovatel) napadl kasační stížností v záhlaví označené usnesení, jímž mu Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce.

Podle § 104 odst. 3 písm. d) a e) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném od 1. 1. 2026 (dále jen „s. ř. s.“), je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, jakož i proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na ustanovení zástupce. Citovaná úprava se vztahuje na kasační stížnosti podané po 1. 1. 2026 (viz čl. XI, bod 3 přechodných ustanovení zákona č. 314/2025 Sb.). Stěžovatel podal kasační stížnost dne 10. 3. 2026 (a také napadené usnesení bylo vydáno po 1. 1. 2026). Není tedy pochyb o tom, že na posuzovanou věc se úprava obsažená v § 104 odst. 3 písm. d) a e) s. ř. s. použije.

Kasační stížnost stěžovatele je tedy nepřípustná, a proto ji Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. (ve spojení s § 120 s. ř. s.) odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta.