Nejvyšší správní soud 9 As 68/2026 – Kvalifikační zkouška

Žalobce se žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Prezidia Komory daňových poradců České republiky, kterým zamítlo odvolání žalobce a potvrdilo rozhodnutí Tajemníka Komory daňových poradců České republiky o zamítnutí žádosti o znovuzapsání do seznamu daňových poradců. Zamítnutí žádosti zdůvodnil tajemník přetrvávajícím záznamem v rejstříku trestů žalobce, který byl odsouzen pro spáchání trestného činu souvisejícího s předmětem daňového poradenství, a proto na něho nelze pohlížet jako na bezúhonného ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud žalobu výše nadepsaným rozsudkem zamítl (výrok I.), zároveň rozhodl, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), a žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.), jelikož nepovažoval s ohledem na její činnost náklady na zastoupení advokátem za účelně vynaložené.

Nejvyšší správní soud následně obdržel kasační stížnost proti výroku III. rozsudku krajského soudu, kterou jménem žalované podal Mgr. Jindřich Skácel, advokát se sídlem Zachova 633/4, Brno, který ji zastupoval v řízení před krajským soudem.

Nejvyšší správní soud předně zjišťoval, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační stížnosti, a shledal, že kasační stížnost byla podána osobou zjevně neoprávněnou.

Kasační stížnost totiž podal jménem žalované advokát Mgr. Jindřich Skácel, aniž prokázal, že je za žalovanou oprávněn v řízení u Nejvyššího správního soudu jednat či ji zastupovat. Plná moc obsažená ve spise krajského soudu byla omezena toliko na zastupování v řízení o žalobě vedené u krajského soudu pod sp. zn. 29 A 115/2024, proto Nejvyšší správní soud vyzval usnesením ze dne 20. 5. 2026, č. j. 9 As 68/202610, žalovanou (prostřednictvím uvedeného advokáta), aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení doložila plnou moc, která by zmocnění tohoto advokáta zastupovat žalovanou v řízení o kasační stížnosti osvědčila (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 6. 2. 2019, č. j. 6 As 405/201733, č. 3860/2019 Sb. NSS). Výzva zároveň obsahovala poučení, podle něhož soud kasační stížnost odmítne, nebudeli výzvě vyhověno.

Výzva byla do datové schránky advokáta Mgr. Jindřicha Skácela doručena ještě téhož dne, tj. 20. 5. 2026. Posledním dnem k předložení plné moci by tedy byla sobota 30. 5. 2026, v souladu s pravidlem počítání běhu lhůt tak připadl poslední den k předložení plné moci na pondělí 1. 6. 2026 (§ 40 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „s. ř. s.“]). Advokát Mgr. Jindřich Skácel však plnou moc obsahující jeho zmocnění k podání kasační stížnosti za žalovanou ve stanovené lhůtě (ani po jejím uplynutí) nepředložil a na výzvu soudu ani jinak nereagoval.

Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že je nutno na kasační stížnost nahlížet tak, že byla podána advokátem Mgr. Jindřichem Skácelem jako stěžovatelem.

Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost oprávněn podat účastník řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel, nebo osoba zúčastněná na řízení. Vzhledem k tomu, že advokát Mgr. Jindřich Skácel v řízení před krajským soudem nebyl účastníkem řízení a nevystupoval ani jako osoba zúčastněná na řízení a zároveň nedoložil, že je oprávněn zastupovat žalovanou v řízení před Nejvyšším správním soudem, je osobou zjevně neoprávněnou k podání kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona.

O nákladech řízení rozhodl kasační soud v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylali kasační stížnost odmítnuta.