1 Ao 7/2011 — Nejvyšší správní soud

10 A 113/2012- 326 - text  34 10 A 113/2012 č. j. 10 A 113/2012-326 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Nutilové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a JUDr. Marie Trnkové ve věci navrhovatelů: a) Okrašlovací spolek Zdíkovska sídlem Zdíkov 235 b) JUDr. R. E. bytem zastoupených Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem sídlem Příběnická 1908, Tábor proti odpůrci: Jihočeský kraj sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, schválené usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 293/2011/ZK-26 ze dne 13. 9. 2011, takto: I. Návrh navrhovatelů na zrušení opatření obecné povahy – Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vydané usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 293/2011/ZK-26 ze dne 13. 9. 2011, v části textového i grafického vymezení ploch a koridorů, včetně ploch a koridorů územní rezervy: - SR/A – Lokalita ŠPIČÁK – vymezení rezervy pro možné budoucí využití pro sport a rekreaci, - D/Q – Silniční napojení lokality Špičák – územní rezervy jsou vymezeny pro přeložky a homogenizace stávajících komunikací pro napojení sídla Otice a místa uvažovaného nástupního bodu pro lokalitu Špičák (záměr SR/A), záměr územní rezervy se větví a je dělen do 2 spojitých úseků, - D/O – Železniční napojení Špičák – územní rezervy pro dílčí části Šumavských elektrických drah v úsecích Polečnice – Špičák (Otice) a Žlábek (Olšov) – Špičák (Otice). Koridor územní rezervy je dělen do dvou úseků spojujících se v Oticích, - D83 – Propojení Klápa – Hraničník – plocha určená pro propojení české strany se stávajícím rakouským lyžařským areálem Hochficht, - D/P – Železniční napojení Klápy – územní rezerva pro napojení dolního nástupního bodu propojení Klápa – Hraničník na systém Šumavských elektrických drah v úseku Nová Pec – Klápa. Koridor územní rezervy je vymezen v šíři 200 m, - D65 – Silnice Nová Pec – Zadní Zvonková – přeložka Nové Pece a homogenizace navazujícího úseku Nová Pec – Zadní Zvonková na silnicích III/1631 a III/1634, děleno do 2 navazujících úseků, - D16 – Šumavské elektrické dráhy – záměr lehké železnice systému tram-train (česky vlakotramvaj) kontinuálně vymezený v úseku Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví jako koridor pro novou železnici, šíře koridoru 200 m - NKOD 174 – nadregionální biokoridor Vltavská niva - Dívčí kámen se zamítá. II. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Krajskému soudu v Českých Budějovicích byl dne 20. 11. 2012 doručen návrh na zrušení části opatření obecné povahy – Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, schválených usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 293/2011/ZK-26 ze dne 19. 9. 2011, v části textového i grafického vymezení ploch a koridorů, včetně ploch a koridorů územní rezervy: lokalita Špičák (plocha SR/A), silniční napojení lokality Špičák (koridor D/Q), železniční napojení Špičák (koridor D/O), propojení Klápa – Hraničník (záměr D83), železniční napojení Nová Pec – Klápa (koridor D/P), silnice Nová Pec – Zadní Zvonková (záměr D65), Šumavské elektrické dráhy (D16), nadregionální biokoridor Vltavská niva – Dívčí kámen (NKOD 174). 2. Navrhovatelé namítají, že napadené Zásady územního rozvoje, které nabyly účinnosti dne 1. 10. 2011, nejsou v souladu se zákonem a nebyly vydány zákonem stanoveným způsobem. Těmito nezákonnostmi došlo k zásahu do práva na příznivé životní prostředí, na spravedlivý proces a také dojde k narušení sociálních vazeb v místní komunitě. Navrhovatelka b) tvrdí, že vydáním Zásad územního rozvoje došlo k zásahu do jejího vlastnického práva. 3. Navrhovatel a) je občanským sdružením, jehož předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, přírody a krajiny, se zaměřením na oblast Šumavy, zejména Lipenské oblasti. Navrhovatel a) tvrdí, že je nositelem práva na příznivé životní prostředí a to dle článku 9 odst. 3 tzv. Aarhuské úmluvy. V tomto ohledu odkazuje na judikaturu Soudního dvora EU, konkrétně na jeho rozhodnutí ze dne 8. 3. 2011 č. C-240/09. Z něho plyne, že Aarhuská úmluva je součástí unijního práva. Její čl. 9 odst. 3 není dosud proveden unijními předpisy, je tedy na členských státech, aby přijaly vlastní prováděcí úpravy na národní bázi. Ta má být vykládána tak, aby co nejvíce šetřila smysl a účel předmětného článku 9 odst. 3. Aktivní legitimace svědčí navrhovateli a) dle jeho názoru též dle článku 9 odst. 2 Aarhuské úmluvy. Dle navrhovatele a) se jedná o činnost, která je regulována jednak unijním právem, jednak právem vnitrostátním. Z hlediska unijního práva je podstatné, že funkční využití konkrétních lokalit k realizaci záměrů napadených tímto návrhem jsou situovány do území, které je součástí soustavy NATURA 2000, regulované směrnicí Rady 92/43 EHS ze dne 21. 5. 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Konkrétně se jedná o evropsky významnou lokalitu Šumava a také ptačí oblast Šumava (vyhlášenou nařízením vlády č. 681/2004 Sb.). Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace tetřívka obecného, tetřeva hlušce, čápa černého, chřástala polního, kulíška nejmenšího, sýce rousného, datla černého, jeřábka lesního a datlíka tříprstého. Z unijní právní úpravy vyplývá povinnost před provedením plánu provést odpovídající hodnocení podle článku 6 odst. 3 směrnice o stanovištích. Vnitrostátní právní úprava pak vyžaduje odpovídající posouzení napadeného opatření obecné povahy dle ustanovení § 45i odst. 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Posuzování je třeba provést postupem dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Posouzení však provedeno nezákonným způsobem. Podle ustanovení § 45i odst. 8 zákona o ochraně přírody a krajiny orgán, který je příslušný ke schválení koncepce uvedené v § 45h, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska podle právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a nebo za podmínek stanovených v odstavci 9, popř. v odstavci 10. V původním posouzení vlivu napadeného opatření obecné povahy byl významný negativní vliv identifikován, v následně nezákonně zpracovaném posouzení již nikoliv. 4. Navrhovatel a) ohledně aktivní legitimace k podání návrhu poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009 č.j. 1 Ao 1/2009-120 a dále odkazuje i na závěry a doporučení Výboru pro dodržování Aarhuské úmluvy ze dne 29. 6. 2012 k případu č. ACCC/C/2010/50. Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy doporučil, aby ČR přijala nezbytná právní, správní, administrativní a jiná opatření k zajištění práva jednotlivců z řad veřejnosti správním či soudním postupem napadnout akty v územním plánování, které nejsou v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva. Výbor již dříve rozhodl, že kritéria pro aktivní legitimaci nemohou být přísná, aby účinně znemožnila všem nebo téměř všem ekologickým organizacím nebo členům z řad veřejnosti napadnout nečinnost podle tohoto bodu. Navrhovatel dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2010 č.j. 6 Ao 5/2010-43 ve věci návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 2/2010 – Návštěvního řádu Národního parku Šumava, schváleného Správou národního parku. Navrhovatel uplatnil v průběhu pořizování Zásad územního rozvoje připomínky k návrhu v zákonné lhůtě. 5. Navrhovatelka b) poukazuje na skutečnost, že spoluvlastní nemovitost – rekreační objekt č. parc. 363/5, budovu č. 363/10 v Jestřábí, obec Černá v Pošumaví. Od roku 1972 navrhovatelka užívá uvedený rekreační objekt, v roce 1987 byl jí darován jejími rodiči do spoluvlastnictví se sourozenci. Předmětný objekt navrhovatelka od 70. let pravidelně užívá s dalšími členy rodiny. V roce 1996 – 1997 došlo k částečné rekonstrukci objektu, zásadní rekonstrukci však nemůže uskutečnit z důvodu vymezení koridoru Šumavské elektrické dráhy, který je součástí opatření obecné povahy jako koridor a plocha dopravy nadmístního významu – D16 – záměr lehké železnice systému TRAM-TRAIN vymezených v úseku Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví jako koridor pro novou železnici, kdy šíře koridoru činí 200 m. Koridor vede přímo přes nemovitost navrhovatelky b). Navrhovatelka b) tvrdí, že byla opatřením obecné povahy zkrácena na právu na spravedlivý proces, kdy bylo zasaženo do jejího vlastnického práva k předmětnému objektu. S ohledem na skutečnost, že záměr Šumavské elektrické dráhy je v Zásadách územního rozvoje označen jako veřejně prospěšná stavba, hrozí navrhovatelce, že může být zbavena svých vlastnických práv k nemovitosti nebo k jejich částem nebo může být omezena např. zřízením věcného břemene. Vymezení koridoru pro realizaci záměru je spojeno i s hrozbou demolice nemovitosti. Napadeným opatřením obecné povahy byla zkrácena na svém právu na příznivé životní prostředí. 6.