4As 168/2014 — Nejvyšší správní soud

10 A 135/2015- 49 - text Pokračování - 2 - 10A 135/2015 10A 135/2015 - 49 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudců JUDr. Ing. Zdeňka Strnada, Ph.D. a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce P. N., zast. Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem v Písku, Přátelství 1960, proti žalované Policii ČR, Policejnímu prezidentovi, sídlem v Praze 7, Strojnická 27, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2015 č.j. PPR-14732-35/ČJ-2013-990131, t a k t o : I. Rozhodnutí Policie ČR, Policejního prezidenta ze dne 28. 5. 2015, č.j. PPR-14732-35/ČJ-2013-990131 se z r u š u j e pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9.800 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce žalobce. Odůvodnění: Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) byla dne 27. 7. 2015 doručena žaloba proti rozhodnutí Policejního prezidenta ze dne 28. 5. 2015 č.j. PPR-14732-35/ČJ-2013-990131, kterým bylo částečně změněno rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství Jihočeského kraje ve věcech služebního poměru ze dne 12. 4. 2013 č. ŘKŘ-547/2013, kterým byla dle ust. § 192 odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) zamítnuta jeho žádost o obnovu řízení. Důvodem zamítnutí této žádosti byla skutečnost, že prvoinstanční orgán neshledal důvody pro obnovu řízení ve věci žalobcovy zamítnuté žádosti o proplacení 150 hodin nařízeného výkonu služby přesčas v kalendářním roce 2009. Žalobce namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, které se bezezbytku nevypořádává s veškerou argumentací žalobce, a to zejména s jeho argumentací obsaženou v podání ze dne 24. 3. 2015, týkající se nedostatečného personálního obsazení Operačního střediska Tábor. Žalovaná se žádným způsobem nevypořádala s tím, že služba přesčas byla konána pro nedostatečné personální obsazení tohoto operačního střediska. Tato skutečnost pak zakládá nezákonnost takto nařizovaných přesčasových služeb, s čímž se žalovaná rovněž nevypořádala. Nepřezkoumatelnost žalovaného rozhodnutí byla žalobcem konstatována rovněž z toho důvodu, že žalovaná žádným způsobem nevypořádala námitku žalobce týkající se nepřezkoumatelnosti prvostupňového správního rozhodnutí. Rovněž nebyly vypořádány ani důkazní návrhy žalobce, kterými chtěl prokázat nedostatečné personální obsazení příslušného operačního střediska. Nepřezkoumatelnost pak žalobce namítl i ve vztahu k závěrům žalované, na jejichž základě byla žalobcem navrhovaná obnova řízení zamítnuta. Žalovaná neposoudila důvodnost žalobcových návrhů na obnovu řízení. V projednávané věci vyšla najevo nová skutečnost v podobě personálního podstavu, která byla bezpečnostním sborem úmyslně zakrývána, byť jí tato skutečnost byla známa. Dovolená či ozdravné pobyty nejsou důvodem pro nařízení služby přesčas. Personální podstav byl žalobcem zjištěn z tabulky označené jako „Operační odbor – Přesčasy“, kterou žalobce neměl k dispozici a nemohl jejím prostřednictvím podpořit argumentaci ve prospěch nezákonně nařizovaných přesčasových služeb. Poukazovaný personální podstav svědčí ve prospěch žalobce, neboť taková skutečnost by mohla znamenat doplacení služebního příjmu v případě, kdy by bylo prokázáno, že tato služba byla nařizována v rozporu se zákonem. Rozpornost nařízené přesčasové služby by pak bylo nutné v rámci obnoveného řízení přezkoumat, čemuž se však žalovaná brání. Na základě uvedených důvodů navrhuje žalobce napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Po přezkoumání žalobcem uplatněných důvodů obnovy řízení dospěla k závěru, že tyto důvody nepředstavují nové skutečnosti či důkazy, které by odůvodňovaly jiné řešení dané otázky. Žalobcem poukazovaná tabulka, která je součástí spisového materiálu, shrnuje pouze známé informace a neobsahuje žádné nové skutečnosti. Z vyjádření vedoucího personálního odboru ze dne 19. 1. 2015 vyplývá, že personální stav v roce 2009 odpovídal stavu plánovanému. Žalovaná nemůže do služby přijmout víc příslušníků, než odpovídá schválenému tabulkovému stavu. Pokud žalobce dospěl k závěru, že s deseti příslušníky střediska nelze zajistit celou službu v kalendářním roce, pak nezbývá než konstatovat, že tuto skutečnost mohl uplatnit již dříve. Žalovaná v projednávané věci neřešila konkrétní důvody nařízených přesčasových služeb, když se zabývala pouze tím, zda jsou splněny důvody pro obnovu řízení. Žalovaná nemá důvod zakrývat obsazenost žalobcova pracoviště a je důvodné předpokládat, že žalobce poměry a obsazenost svého pracoviště znal, z tohoto důvodu tedy mohl namítat nedostatečnou obsazenost již v rámci původního řízení. Žalobce v rámci podané repliky ke shora uvedenému vyjádření žalované setrval na závěrech učiněných v žalobním návrhu. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. Žádostí ze dne 20. 12. 2010 požádal žalobce o proplacení 150 přesčasových hodin za rok 2009, a to s odkazem na rozhodnutí krajského soudu ze dne 20. 8. 2010 č.j. 10A 34/2010 – 28. Na tuto žádost bylo žalovanou reagováno rozhodnutím ze dne 27. 1. 2011 č.j. KRPC-80675-2/ČJ-2010-0200 OP tak, že jí vyhověno nebylo. Přesčasová služba byla dle žalované nařízena v souladu se zákonem, žalobcem poukazovaným rozhodnutím byla věc žalované vrácena k dalšímu řízení, přičemž toto řízení dosud nebylo pravomocně ukončeno. Dne 19. 11. 2012 vyzval žalobce žalovanou k doplacení dlužných mezd za rok 2009 za nezákonně nařízenou službu přesčas. Na tuto výzvu bylo žalovanou reagováno dne 13. 12. 2012 s tím, že se jedná o žádost opakovanou, která již byla vyřízena rozhodnutím ze dne 27. 1. 2011. Žalobce tak dle žalované měl možnost využít opravných prostředků ve smyslu ust. § 192 a § 193 zákona o služebním poměru. Dne 11. 2. 2013 podal žalobce návrh na obnovu řízení dle ust. § 192 odst. 1 písm. c) zákona o služebním poměru ve věci jeho žádosti o proplacení nezákonně nařízených přesčasových služeb, a to s odkazem na stávající judikaturu správních soudů k dané problematice. Rozhodnutím ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje ve věcech služebního poměru ze dne 12. 4. 2013 č. ŘKŘ-547/2013 byla žádost žalobce o obnovu řízení dle ust. § 181 zákona o služebním poměru zamítnuta. V projednávané věci nepředstavuje žalobcem uplatněný nápravný prostředek v podobě žádosti o obnovu řízení adekvátní prostředek ochrany, neboť obnova řízení slouží primárně k nápravě skutkových nesprávností. K nápravě právních omylů a vad potom slouží řízení přezkumné. Obnovu řízení lze využít pouze v případě zákonem stanovených podmínek. Pokud žalobce svou žádost založil na aktuálním znění judikatury Nejvyššího správního soudu, nelze tento odkaz považovat za skutečnost či důkaz, z nichž by bylo možné dovodit konkrétní skutkové zjištění podstatné pro objasnění skutkové stránky věci. Proti tomuto rozhodnutí bylo žalobcem dne 2. 5. 2013 podáno odvolání. Žalobce tímto odvoláním rozporuje rozhodnutí po skutkové i právní stránce. Předně bylo namítnuto, že ředitel Krajského ředitelství Jihočeského kraje, jako odvolací orgán, nebyl příslušný k vydání odvoláním napadeného rozhodnutí, čímž došlo k porušení ust. § 181 odst. 2 písm. b) a ust. § 192 odst. 3 zákona o služebním poměru. K pochybení služebního funkcionáře došlo rovněž z toho důvodu, že žalobce nevyzval k doplnění skutečností, které by dokládaly naplnění důvodů pro obnovu řízení. Obsahem této výzvy pak mělo být rovněž poučení o následcích nesplnění této výzvy. Z odvoláním napadeného rozhodnutí dále není patrné, jakými hledisky se služební funkcionář při vydání rozhodnutí řídil, z jakých důkazů vycházel a jaké hodnocení na jejich základě učinil. Vzhledem ke skutečnosti, že služební funkcionář v tomto směru pouze odkázal na spisový materiál k této věci, je odvoláním naříkané rozhodnutí nepřezkoumatelné. Prvoinstanční orgán dále porušil ust. § 180 odst. 1 zákona o služebním poměru, neboť v průběhu řízení nezjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalobce prostřednictvím uplatněného odvolání ve smyslu ust. § 192 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru dále doložil dokument „Operační odbor – Přesčasy“ zpracovaný Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje, který dokládá, že v daném případě jsou podmínky pro obnovu řízení naplněny. O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 28. 5. 2015 č.j. PPR-14732-35/ČJ-2013-990131. Žalovaná se neztotožnila s tvrzením žalobce, dle něhož vyšla najevo nová skutečnost, která existovala již v době původního řízení a kterou žalobce nemohl ke svému prospěchu v tomto původním řízení uplatnit. Předložený