5 As 35/2017 — Nejvyšší správní soud

51 A 52/2021- 35 - text  9 51A 52/2021 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobce: X.X. bytem X zastoupen JUDr. Josefem Kopřivou, advokátem sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha proti žalovanému: Policejní prezident sídlem Strojnická 27, 170 89 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 10. 2021 č. j. PPR-30914-5/ČJ-2021-990131 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 21. 12. 2021 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje (dále jen „služební funkcionář“) ve věcech služebního poměru ze dne 20. 7. 2021, č. j. ŘKŘ-3474/2021 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) zproštěn výkonu služby a bylo stanoveno, že mu náleží služební příjem podle § 124 odst. 6 zákona o služebním poměru ve výši 50 % průměrného služebního příjmu ode dne zproštění výkonu služby, který nastal okamžikem doručení prvostupňového rozhodnutí. 2. Žalobce v prvé řadě nesouhlasil se svým zproštěním až po uplynutí téměř celého roku od incidentu, pro který byl trestně stíhán. Důvodem zproštění z funkce se stalo jednání žalobce učiněné dne 5. 8. 2020, pro něž byl důvodně podezřelý ze spáchání zločinu zabití podle § 141 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“ nebo též „TrZ“) v jednočinném souběhu s přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Jednání žalobce mělo spočívat v úmyslném usmrcení jiného v silném rozrušení ze strachu a zmatku, tedy jako úřední osoba v úmyslu způsobit jinému jinou závažnou újmu vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu (zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky). Zproštění žalobce z výkonu služby bylo zdůvodněno obavou z ohrožení důležitého zájmu služby, přičemž v odůvodnění bylo označeno jako preventivní opatření zamezující negativním dopadům, které by mohly nastat, pokud by byl ve službě ponechán. Žalobce s takovým závěrem majícím za následek jeho zproštění výkonu služby nesouhlasí, neboť k tomu došlo teprve po roce od události, během něhož službu vykonával. Odůvodnění prvostupňového rozhodnutí označil žalobce za spekulativní a jako nepochopitelné shledal tvrzení, že by jeho ponechání ve službě mohlo mít vliv na zadávání úkolů ze strany žalobcových nadřízených. V prvostupňovém rozhodnutí podle žalobce absentují úvahy, které vedly k vyslovenému závěru o jeho zproštění, a rovněž má za to, že služební funkcionář postupoval v rozporu s § 181 odst. 5 zákona o služebním poměru. 3. Žalobce dále rozporoval závěry žalovaného, který zproštění z výkonu služby teprve po takřka roce od incidentu zdůvodňoval tím, že stěžejním podkladem pro takový postup bylo usnesení o zahájení trestního stíhání, neboť teprve tím vyvstalo důvodné podezření ze spáchání předmětného trestného činu. Žalobce k tomu namítal, že od samotného okamžiku, kdy použil střelnou zbraň, nebylo nejmenších pochyb, že důvodně podezřelým ze spáchání trestného činu byl právě on (žalobce). Žalobce uvedl, že zproštění by splňovalo preventivní charakter, na nějž správní orgány odkazovaly, pouze tehdy, pokud by k němu bylo přistoupeno neprodleně. Podle žalobce byla rozporuplná argumentace žalovaného, který po dobu jednoho roku od události na případ žalobce neaplikoval § 40 zákona o služebním poměru, ale shledal jej za přiléhavý teprve po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání. Dále namítal, že napadené i prvostupňové rozhodnutí jsou zatížena vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, neboť v nich sice bylo konstatováno, že byly zvažovány argumenty pro i proti jeho ponechání ve výkonu služby, ale nebylo již rozvedeno, o jaké argumenty se jednalo. II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného správního orgánu 4. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a v podrobnostech odkazoval na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalovaný uvedl, že stěžejní při posuzování splnění první hmotněprávní podmínky pro zproštění výkonu služby podle § 40 odst. 1 zákona o služebním poměru bylo usnesení o zahájení trestního stíhání, které poskytlo důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Služební funkcionář vyčkával kvalifikovaného posouzení orgánem činným v trestním řízení, následně bezprostředně po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce přistoupil ke zproštění výkonu služby. Žalovaný setrval na svém tvrzení, že neexistuje žádná konkrétní lhůta, v níž by muselo dojít ke zproštění výkonu služby. Zároveň je přesvědčen, že prvostupňové i napadené rozhodnutí jsou přezkoumatelná a jsou v nich zachyceny důvody a úvahy, které vedly k vydání rozhodnutí, obsahují vyjádření k podkladům rozhodnutí i výklad právních předpisů. Žalovaný zdůraznil, že ke kumulativnímu splnění podmínek podle § 40 odst. 1 zákona o služebním poměru pro zproštění výkonu služby došlo až vydáním usnesení o zahájení trestního řízení. Rovněž byla upřesněna nepřesná interpretace žalobce z rozhodnutí žalovaného učiněná v žalobě ohledně přidělování služebních úkolů. Žalovaný zdůraznil, a tím potvrzoval obsah znění napadeného rozhodnutí, že pouze po dobu vedení řízení o zproštění výkonu služby v návaznosti na usnesení o zahájení trestního stíhání, nebyl žalobce velen do standardního výkonu služby. K odůvodnění prvostupňového rozhodnutí žalovaný konstatoval, že je přesvědčen, že dostálo požadavkům na odůvodnění rozhodnutí o zproštění výkonu služby dle § 181 odst. 5 zákona o služebním poměru a ve všech směrech bylo dostatečně odůvodněné. III. Obsah správního spisu 5. Do správního spisu bylo založeno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 19. 4. 2021, č. j. GI-2918-257/TČ-2020-842050 pro spáchání zločinu zabití dle § 141 odst. 1 trestního zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Dne 27. 4. 2021 bylo žalobci oznámeno zahájení řízení o zproštění výkonu služby. Žalobce se dne 14. 5. 2021 vyjádřil k zahájenému řízení a uvedl, že ve věci absentuje ohrožení důležitého zájmu služby, a tak nejsou splněny podmínky pro zproštění výkonu služby, rovněž se vyjádřil k celému inkriminovanému incidentu, pro který s ním bylo zahájeno trestní stíhání. 6. Dne 15. 7. 2021 bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, jímž byl žalobce podle § 40 zákona o služebním poměru zproštěn výkonu služby dnem doručení rozhodnutí. Služební funkcionář v rozhodnutí mimo jiné uvedl, že zproštění výkonu služby je preventivním opatřením, které má zamezit negativním vlivům, jež by mohly nastat v případě jeho dalšího ponechání ve výkonu služby, čímž by docházelo k ohrožování důležitého zájmu služby. Žalobce se proti prvostupňovému rozhodnutí dne 18. 8. 2021 odvolal, jednotlivé odvolací námitky se do značné míry shodují s žalobními body. O odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím tak, že se odvolání zamítá a prvostupňové rozhodnutí se potvrzuje. IV. Právní názor soudu 7. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Soud postupoval podle § 51 odst. 1 s. ř. s. a věc rozhodl bez nařízeného jednání, neboť účastníci řízení projevili s takovým postupem soudu souhlas. 8. Žaloba není důvodná. 9. Podle § 40 odst. 1 zákona o služebním poměru musí být příslušník zproštěn výkonu služby na dobu, po kterou je důvodně podezřelý ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, jestliže by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. (pozn. podtrženo soudem) 10. Předně bylo žalobcem zpochybňováno, že důvodné podezření ze spáchání trestného činu existovalo od počátku, resp. ihned po inkriminovaném incidentu bylo zřejmé, že je to právě žalobce, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu. Vzhledem k tomu, že žalobce byl celý rok po incidentu ponechán ve službě, přestože byla splněna podmínka důvodného podezření ze spáchání trestného činu, neměl jej služební funkcionář a následně žalovaný zprostit výkonu služby, neboť to bylo již bezpředmětné. Krajský soud s tímto tvrzením nesouhlasí a shoduje se se závěry žalovaného, že podmínka důvodného podezření dle § 40 odst. 1 zákona o služebním poměru byla naplněna teprve okamžikem vydání usnesení o zahájení trestního stíhání. Ža