1 Ao 5/2010 — Nejvyšší správní soud

61 A 33/2024- 35 - text  11 61 A 33/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové, ve věci navrhovatelky: H. D., narozena dne bytem zastoupena obecným zmocněncem bytem proti odpůrkyně: obec Studená se sídlem Náměstí Sv. J. Nepomuckého 18, 378 56 Studená o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu obce Studená přijatého usnesením zastupitelstva odpůrce ze dne 6. 11. 2023, č. 11/4, takto: I. Opatření obecné povahy – územní plán obce Studená přijaté usnesením zastupitelstva odpůrkyně ze dne 6. 11. 2023, č. 11/4, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části vymezující nepřípustné využití ploch označených jako „PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – ZE“, konkrétně ve slovech „pro zemědělství“ v šesté odrážce a „farmové chovy, zájmové chovy a podobné činnosti“ v jedenácté odrážce, a to ve vztahu k pozemku p. č. XA v katastrálním území XA. II. Ve zbytku se návrh zamítá. III. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 5 000 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce. IV. Odpůrkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Krajský soud se v nynější věci zabýval tím, zda odpůrkyně v novém územním plánu přijatém usnesením ze dne 6. 11. 2023, č. 11/4, který nabyl účinnosti dne 6. 12. 2023, dostatečně zdůvodnila, proč na pozemku navrhovatelky zahrnutého v zemědělských plochách neumožnila výstavbu včelína. II. Shrnutí návrhu 2. Proti územnímu plánu podala navrhovatelka dne 3. 12. 2024 ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích návrh na jeho zrušení. 3. Navrhovatelka nejprve stručně vymezila návrhové body: - Územní plán nedostatečně odůvodňuje omezení využití zemědělských pozemků a chybí jasné vymezení veřejného zájmu. - Odpůrkyně porušila § 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (dále jen „zákon o ZPF“), neboť nevyhodnotila důsledky na zemědělský půdní fond. - Odpůrkyně nerespektovala stanovisko Městského úřadu Dačice ze dne 16. 1. 2017 ohledně přípustnosti včelínů do 18 m². - Plošné vyloučení zemědělských staveb z volné krajiny je v rozporu s předpisy o ochraně zemědělského půdního fondu. Na sousedních pozemcích se nacházejí stavby umístěné i v rozporu s předchozím územním plánem. - Zásah do navrhovatelčiných vlastnických práv a omezení jejího práva na podnikání jsou nepřiměřené. 4. Následně navrhovatelka shrnula průběh přijímání územního plánu. 5. Navrhovatelka uvedla, že vlastní pozemek p. č. XA v katastrálním území XA, zapsaný jako trvalý travní porost se způsobem ochrany zemědělský půdní fond dle § 1 odst. 2 zákona o ZPF. Opakovaně žádala o povolení stavby včelína (13,8 m²), naposledy dne 11. 9. 2023, což bylo odpůrkyní zamítnuto. 6. Odpůrkyně byla dle navrhovatelky přísná při posuzování její žádosti, ale tolerantní k jiným stavbám v dané lokalitě, včetně stožárů lyžařského vleku, lamp, rekreačních staveb a dalších objektů umístěných v rozporu s územním plánem. Tyto stavby se nacházejí i na pozemcích v přírodním parku Javořická vrchovina a na zemědělském půdním fondu, kde platí omezení podle územního plánu. 7. Odpůrkyně v textové části územního plánu na stranách 45 a 131-135 vymezila jako nepřípustné například stavby pro zemědělství, oplocení, parkování mobilních zařízení či farmové chovy mimo stávající. Tím odpůrkyně fakticky zamezila jakémukoliv způsobu včelaření, jakožto jedné z forem tradiční zemědělské podnikatelské aktivity, a výrazně omezila vlastníky nemovitostí zařazených do zemědělských pozemků k využívání zemědělských pozemků k zemědělským činnostem. Argumentuje ochranou volné krajiny a prevencí nežádoucího zastavění. Cílem bylo vypustit obecné umožnění těchto činnosti v nezastavěném území a zabránit tak umísťování záměrů, z nichž následně bude vyplývat přímý či nepřímý tlak na takové využívání nezastavěného území, které bylo od samého počátku zahrnuto do nepřípustného využití. 8. Dle navrhovatelky však takováto argumentace neobstojí, neboť dle právní úpravy účinné v době nabytí účinnosti územního plánu bylo u zemědělských staveb vyloučeno, aby při řádném a správném fungování orgánů veřejné správy mohlo dojít k jejich legální změně na rekreační nebo obytné budovy. Nelze vlastníkům pozemků přisuzovat nepoctivý úmysl jen proto, že stavební úřad hodlá rezignovat na své kontrolní povinnosti. 9. Důvodem vypuštění uvedených způsobů využití je podle argumentace odpůrkyně větší ochrana hodnot území (včetně ochrany nezastavěného území) před nežádoucím zastavěním a využitím. Případné umístění konkrétních staveb by mělo proběhnout v rámci možné změny územního plánu, která podléhá širšímu konsenzu. 10. Pozemek navrhovatelky je v katastru nemovitostí veden jako trvalý travní porost. Přijaté řešení v žádném případě neomezuje jeho využití zejména k získání sena nebo ke spásání ani případnému umístění úlů. Avšak stavba včelína, podle argumentace žalovaného, včetně umístění naruší hodnoty území včetně krajinného rázu. Takovouto argumentaci považuje navrhovatelka za neudržitelnou. 11. Odpůrkyně totiž v dané lokalitě provozuje stožáry lyžařského vleku a lampy jeho osvětlení. Ty jsou navíc umístěny v lokalitě, která je součástí přírodního parku Javořická vrchovina a na pozemku navrhovatelky, který je součástí zemědělského půdního fondu. 12. Odpůrkyně se brání tím, že územní plán nezakazuje samotný chov včel, pouze vylučuje stavby včelínů kvůli obavě z jejich přeměny na rekreační objekty. Tento postoj publikovala i ve svém periodiku Tep Studenska, kde uvedla, že povolení včelínů by vedlo k nekontrolovanému zastavění zemědělských ploch. 13. Podle navrhovatelky došlo tímto územním plánem k nepřiměřenému zásahu do jejího vlastnického práva k pozemku, kde měla v úmyslu umístit včelín, který chtěla provozovat se svým manželem, registrovaným včelařem od roku 2016. 14. Navrhovatelka poukazuje na rozpor postupu odpůrkyně se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahu do vlastnického práva. Podle jejího názoru nebyl dostatečně zohledněn soukromý zájem vlastníků zemědělských pozemků, přičemž veřejný zájem nebyl řádně odůvodněn ani doložen odbornými studiemi. 15. Navrhovatelka rovněž namítá porušení zásady legitimního očekávání, neboť jí bylo dříve sděleno, že včelín o výměře do 18 m² je na jejím pozemku přípustný. To vyplývá i z dohody mezi odpůrkyní a dotčenými orgány ochrany přírody (stanovisko Městského úřadu Dačice, odboru životního prostředí ze dne 18. 11. 2019, čj. OŽP/25356-19). 16. Z dohody mezi odpůrkyní a dotčeným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu (stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje ze dne 20. 11. 2019, čj. KUJCK 135055/2019-19) plyne, že „[p]lochy, které jsou v I. a II. třídách ochrany ZPF a jsou vymezeny nově nad rámec původního územního plánu obce, budou doodůvodněny z hlediska veřejného zájmu.“ Podle navrhovatelky nebyla dodržena povinnost podle § 5 zákona o ZPF, kdy odpůrkyně neprovedla dostatečné vyhodnocení dopadů územního plánu na zemědělské pozemky. 17. Dále poukazuje na vyjádření Městského úřadu Dačice ze dne 16. 1. 2017, čj. OŽP/574-17, které umožňuje umisťování včelínů o zastavěné ploše maximálně 18 m² v nezastavěném území. 18. Navrhovatelka poukázala na společné stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zemědělství ze dne 17. 2. 2011, dle něhož vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, upravuje pouze základní technické požadavky na zemědělské stavby, přičemž specifické požadavky na zařízení pro včely nejsou řešeny. Podle § 18 odst. 5 stavebního zákona lze v nezastavěném území umisťovat stavby pro zemědělství, pokud to územní plán výslovně nezakáže. Včelařská zařízení lze tedy obvykle umisťovat, s výjimkou případných omezení v územním plánu, která by se mohla vztahovat spíše na včelíny (stavby) než na mobilní zařízení, jako jsou včelníky či kočovné vozy. Dále stanovisko uvádí, že včelařská zařízení jsou často mobilní a z hlediska územního plánování se nejedná o stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona, ani o zařízení dle § 3 odst. 2 stavebního zákona, a proto nevyžadují územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení. Hranici mezi stavbou a věcí, která se za stavbu nepovažuje, je však třeba posuzovat individuálně příslušným stavebním úřadem. 19. Záměr navrhovatelky umístit včelín na jejím pozemku není v rozporu s koncepcí uspořádání krajiny dle územního plánu, neboť se nejedná o mobilní stavbu typu maringotky či chatky. Naopak jeho znemožnění je v rozporu se zásadami ekologické stability, které podporují funkčnost biocenter pro trvalou existenci společenstev. 20. Důvody odpůrkyně, která vymezila včelíny jako nepřípustné využití území, odporují cílům územního plánu zaměřeným na zemědělské obhospodařování, včetně chovu hospodářských zvířat, kam patří i včely [§ 3 písm. c) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči]. Územní plán zároveň umožňuje určité stavby a zařízení, pokud jsou v souladu