10 Afs 289/2021 — Nejvyšší správní soud

51 Af 2/2023- 95 - text  25 51 Af 2/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph.D., ve věci žalobce: CARIDDI s.r.o. sídlem Brigádnická 1723/4, České Budějovice 5 zastoupena advokátem JUDr. Ondřejem Vodákem sídlem Washingtonova 1567/25, Praha 1 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2022, č. j. 45208/22/5200-11431-711360, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný postupem dle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový rád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správce daně Finančního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 26. 6. 2019, č. j. 1662102/19/2201-51522-302670. 2. Správce daně tímto rozhodnutím žalobci - doměřil podle § 143 odst. 1 a 3 daňového řádu z moci úřední daň z příjmů právnických osob za rok 2016 v částce 21 317 240 Kč; - dodatečně zrušil podle § 143 odst. 1 daňového řádu daňovou ztrátu z příjmů právnických osob v částce 478 607 Kč; - deklaroval penále ve výši 4 285 752 Kč. 3. Žalovaný popsal, že u žalobce proběhla daňová kontrola daně z příjmu právnických osob za zdaňovací období roku 2016, a to na základě protokolu o zahájení daňové kontroly ze dne 23. 5. 2018, č. j. 1456865/18/2201-62564-303392. 4. Jak popisuje žalovaný v úvodu napadeného rozhodnutí, dle v závěru daňové kontroly žalobce nepřiznal ke zdanění veškeré skutečně dosažené příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s majetkem dle § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Obchodní podíl žalobce byl převeden na společnost Plzeňská investiční s.r.o. za cenu 136 536 004 Kč, stejný den došlo k převodu veškerých nemovitostí ve vlastnictví žalobce a veškerého příslušenství k nim na nového vlastníka, a to C.D.K.K. Investment s.r.o., za částku 23 400 00 Kč. Žalobce přitom nevlastnil žádný jiný dlouhodobý majetek ani nehmotná práva a nevykonával žádnou činnost. Proto dospěl správce daně k závěru, že kupní cena za prodej nemovitostí je rovna kupní ceně za převod obchodního podílu. Rozdíl oproti vykázaným příjmům ve výši 113 136 084,- Kč (cena obchodního podílu 136 536 084,- Kč mínus cena prodaných nemovitostí 23 400 tis. Kč) správce daně označil za chybějící výnos, v němž spatřoval porušení § 18 ZDP. Poté dospěl oproti správci daně k závěru, že realizované kroky transakce svědčí umělému navození situace bez ekonomického smysl a zneužití práva ze strany odvolatele, a to zneužití § 18 odst. 1 ZDP. II. Shrnutí žaloby 5. Žalobce úvodem své žaloby shrnuje skutkový stav tak, jak jej sám vnímá. Má za to, že se jednalo o naprosto transparentní transakci. Obchodní podíl žalobce ve výši 100 % vlastnil Mgr. O., který jej za asistence Ing. Č. prodal společnosti Plzeňská investiční, s. r. o., jejímž jediným společníkem a jednatelem byl pan J. Kupní cena podílu byla dohodnuta na 145 000 000 Kč, přičemž v rámci kupní ceny měly být vypořádány i pohledávky Mgr. O. vůči žalobci. Na úhradu ceny použila kupující společnost prostředky, které jí zapůjčil její společník pan J. Pan J. získal prostředky na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené se společností C.D.K.K. HEAD, k.s., která měla do budoucna tyto pozemky zhodnocovat podle postupů nových investorů, když žalobce jako společnost je z minulosti zatížena různými riziky (tj. minimalizace rizik na základě provedené due diligence). Kupní cena nemovitostí byla stanovena na základě znaleckého posudku. 6. Jedním z důvodů převodu pozemků byla tedy „minimalizace rizik/ oddělení pozemků od rizik vyplývajících z historie žalobce, respektive od rizik spojených se společníkem Mgr. O.“, neboť v rámci due diligence byly zjištěny některé rizikové operace v historii žalobce – transakce s cennými papíry veřejně sledované společnosti Marila Balírny, rizikové okolnosti osoby Mgr. O. jako obchodování se solární energií. 7. Následně žalobce v části IV. a V. žaloby popisuje průběh řízení před daňovými orgány. 8. V části VI. žalobce přednáší konkrétní námitky vůči závěrům žalovaného. II.A Otázka zneužití práva 9. Žalobce v kontextu vymezení subjektivní a objektivní složky zneužití práva postrádá v odůvodnění napadeného rozhodnutí: - „vymezení, co mělo být skutečným účelem dané transakce, pokud ne prodej nemovitostí z žalobce na společnost CDKK INVESTMENT s.r.o., resp. proč je převod nemovitostí považován za umělé navození situace bez ekonomického smyslu - jaké daňové zvýhodnění měl žalobce v důsledku domnělého zneužití práva získat, a pokud takovéto daňové zvýhodnění existuje, na základě čeho odvolací orgán dovozuje, že právě daňové zvýhodnění bylo hlavním, resp. převažujícím účelem dané transakce.“ 10. Žalobci není zřejmé, v čem má spočívat jiný příjem, jehož měl dosáhnout, jaké daňové zvýhodnění mělo být transakcí sledováno. „Měl uplatnit v rámci daně z příjmu náklady, které představují zneužití práva? Měl uměle snížit svůj příjem, který by jinak podléhal zdanění?“ 11. Žalobce opakovaně odkazuje na judikaturu, ze které podle jeho názoru plyne, že o zneužití práva se nemůže jednat. Konkrétně se jedná o - rozsudek Soudního dvora C-273/18 Kuršu země ze dne 10. července 2019 – z odůvodnění žalovaného rozhodnutí dle žalobce neplyne, v čem spočívá jeho neoprávněné daňové zvýhodnění; - rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 Afs 289/2021 – žalobci není zřejmé, za jakým jiným než prezentovaným účelem by transakci činil a jakou daňovou výhodu se měl snažit získat; - rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 Afs 289/2021 – žalobci není známo, jaký nárok hodlal vůči správci daně získat; - rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 114/2019 – žalobce vysvětlil jaký jiný účel jeho činnost měla; - rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Afs 376/2021 – žalobce vysvětlil ekonomický záměr transakce, daňové zvýhodnění jím nebylo a ani být nemohlo. 12. Žalobce má za to, že nebyly splněny předpoklady pro zcela výjimečnou aplikaci institutu zneužití práva a tato aplikace nebyla precizně odůvodněna tak, jak vyžaduje Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 1 Afs 61/2015. Žalovaný ani nespecifikoval konkrétní daňové zvýhodnění, kterého by se měl žalobce snažit dosáhnout. II.B Důkazní břemeno v oblasti zneužití práva 13. Žalobce dokazuje na § 95 odst. 5 písm. f) daňového řádu a namítá, že daňové orgány žalobci prokázaly pouze to, co sám žalobce řádně doložil a vysvětlil. Žalovaný v odvolacím řízení doplnil spis o znalecký posudek sp. zn. C 1689 vypracovaný dne 10. 6. 2019 znalcem Vysoké učení technické v Brně – Ústav soudního inženýrství (dále také jako „posudek ÚSI“), žádný závěr z něho ale neučinil. Žalovaný sám uvádí, že kupní cena nemusela být stanovena ve výši ceny obvyklé, neboť prodávající a kupující nejsou spojenými osobami. Žalovaný má zřejmě za to, že cena za prodej nemovitostí měla být stanovena ve výši ceny za prodej obchodního podílu. To však dle žalobce nemá žádný smysl, neboť mu není zřejmé, jakou relevantnost má sjednaná cena za prodej obchodního podílu při prodeji nemovitosti. Samotné doplnění dokazování o uvedený posudek nemělo žádný smysl, když závěry posudku neměly pro rozhodnutí žádný význam. Žalovaný neprokázal, že by ze strany žalobce došlo ke zneužití práva, neboť neprokázal naplnění objektivní a subjektivní složky– viz výše. II.C Námitky k jednotlivým bodům odůvodnění napadeného rozhodnutí 14. Žalobce namítá, že nelze směšovat obvyklou cenu nemovitosti stanovenou znaleckým posudkem a smluvní cenu za převod obchodního podílu tak, jak to činí žalovaný v bodě 87 odůvodnění napadeného rozhodnutí. 15. Prodávající a kupující jako nespojené osoby si mohou sjednat jakoukoli kupní cenu. Tato cena zohledňovala budoucí rizika a příležitosti budoucího využití nemovitostí. Jednalo se o standardní developerské úvahy. Rizikem zde byla nutná změna územního plánu, EIA a řada dalších úkonů. Současný vlastník pozemku investoval do rozvoje oblasti více jak 20 000 000 Kč, ale developerský projekt je stále na začátku. Investor stále činí vše pro to, aby dosáhl zisku, který je nejistý. Nelze vyloučit i ztrátu s ohledem na aktuální situaci – pokles cen nemovitostí, inflace, zmrazení trhu. 16. Žalobce dále namítá, že nerozumí tomu, jak by mohla být transakce realizována za jiné ceny, než které jsou ve smlouvách uvedeny, tak jak žalovaný popisuje v bodě 89 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pokud má žalovaný za to, že zde bylo i jiné plnění, měl by prokázat jaké, od koho, jakou formou a kdy. Žalobce trvá na tom, že prokázal, že transakce byla realizována tak, jak je uvedeno ve smlouvách. 17. Žalobce dále cituje odstavec 90 žalobou napadeného rozhodnutí a namítá, že prokázal prohlášením znalce Ing. P.,