6 Afs 125/2021 – Nejvyšší správní soud

ECLI: nss:id:743838
Datum: 2025-06-24
Z rozhodnutí: Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci…
61 Af 1/2024- 120 - text  25 61 Af 1/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a soudkyň Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Terezy Kučerové ve věci žalobce: R. Š., narozený dne se sídlem zastoupený advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským se sídlem Palackého 151/10, 796 01 Prostějov proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 12. 2023, čj. 40288/23/5300-22443-712892, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 12. 2023, čj. 40288/23/5300-22443-712892, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 342 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Krajský soud se v nynější věci zabýval tím, zda správce daně a žalobce unesli svá důkazní břemena v rámci daňové kontroly. Dospěl přitom k závěru, že žalovaný se nesprávně odmítl zabývat tím, že policejní orgán odložil trestní oznámení vůči žalobci ve věci zkrácení daně, které na něj podal Finanční úřad pro Jihočeský kraj (dále jen „správce daně“). 2. Správce daně zahájil u žalobce dne 16. 4. 2019 daňovou kontrolu na daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za zdaňovací období 1. až 4. čtvrtletí roku 2016. Žalobce dle správce daně neprokázal, že přijal zdanitelná plnění (dřevní hmota) od dodavatelů uvedených na daňových dokladech – společností Rispeto Finance, s. r. o., Smart Professional, s. r. o., BONZAJ, s. r. o., a BEZZY GROUP, s. r. o. Dále neprokázal předmět a rozsah přijatých plnění (lesní práce) od společnosti BEZZY GROUP. 3. Dodatečnými platebními výměry ze dne 23. 2. 2022 správce daně doměřil žalobci DPH za uvedená zdaňovací období ve výši 759 585 Kč, 585 059 Kč, 322 526 Kč a 401 306 Kč a stanovil žalobci penále ve výši 151 917 Kč, 117 011 Kč, 64 505 Kč a 80 261 Kč. 4. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl žalobcovo odvolání a dodatečné platební výměry správce daně potvrdil. II. Shrnutí žaloby 5. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 2. 2. 2024 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích. II.A Námitky týkající se splnění hmotněprávních podmínek odpočtu DPH 6. Žalobce uvedl, že předmětem sporu je otázka, zda žalobce prokázal naplnění hmotněprávních podmínek pro uplatnění nároku na odpočet DPH podle § 72 a § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Žalobce tvrdí, že doložil rozsáhlé množství důkazních prostředků, které potvrzují uskutečnění zdanitelných plnění. Přesto správce daně dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno, a nárok na odpočet DPH mu byl odejmut. Odvolací orgán tento závěr potvrdil, ačkoliv některé důkazy byly v odvolacím řízení doplněny. Správce daně i žalovaný se v průběhu dosavadního řízení dopustili opakovaného porušení ustanovení § 92 odst. 2 a odst. 5 písm. c) daňového řádu i zásady daňového řízení vyplývajících zejména z ustanovení § 5 odst. 1 a 3, § 7 a § 8 odst. 1 daňového řádu. 7. Žalobce dále namítá, že jeho dodavatelé nebyli fiktivními subjekty, jak naznačuje žalovaný v napadeném rozhodnutí (odst. [108]), ale řádně vykazovali plnění v kontrolních hlášeních. 8. Žalobce navrhl jako důkazní prostředky: přijaté daňové doklady vystavené jednotlivými dodavateli; doklady prokazující úhradu daňových dokladů (bankovní výpisy, výdajové pokladní lístky); doklady prokazující dodání zboží jednotlivými dodavateli (tzv. dodací výkupní lístky); e-mailovou komunikaci se společností BEZZY GROUP, v rámci které byla žalobci z firemního e-mailu společnosti BEZZY GROUP zaslána faktura a dodací výkupní lístek; svědecké výpovědi, prohlášení a plné moci zástupců dodavatelů, se kterými jednal v rámci předmětných transakcí a svědecké výpovědi prokazující provedení lesních prací osobami jinými než žalobcem. 9. V rámci dokazování byly provedeny výpovědi svědků, kteří potvrdili uskutečnění transakcí, včetně konkrétních dodávek dřevní hmoty a lesních prací. Výpovědi svědků jako M. Š., H. K., R. K. a R. K. potvrzují jak existenci obchodních vztahů, tak i konkrétní plnění. Svědkyně M. Č. bohužel před správcem daně nevypovídala, jelikož se nepodařilo jí doručit předvolání. Žalobce má za to, že správce daně a žalovaný nevyčerpali veškeré možnosti jejího nalezení. Svědecké výpovědi dodavatelů se uskutečnily v roce 2021, tedy pět let po proběhlých transakcích. Z tohoto důvodu si svědci již nepamatovali některé správcem daně požadované informace. 10. Svědek R.H. dosvědčil, že na jeho pozemcích došlo k těžbě dřeva, kdy tuto těžbu prováděly dvě pro něj neznámé osoby zajištěné panem Š.. tento důkazní prostředek je jedním ze střípků mozaiky, který sice sám o sobě neprokazuje, kdo dodal předmětná plnění žalobci, ale je důkazem toho, že předmětná plnění u žalobce byla objednána, byla jeho odběrateli dodána (existence plnění), a to v rozsahu potvrzeném odběratelem (rozsah plnění) a osobou odlišnou od žalobce (jiný plátce). 11. Žalobce rovněž poukazuje na to, že některé důkazy, které by mohly potvrdit tzv. auditní stopu transakcí, správce daně odmítl jako irelevantní, přestože právě tyto důkazy dokreslují celkový obraz obchodních vztahů a plnění. Jedná se o doklady prokazující dodání plnění odběratelům, včetně přepravních dokladů (tzv. stazky a kolečka), prohlášení odběratelů a svědeckou výpověď R.H.. 12. Žalobce dále tvrdí, že jednal v dobré víře, neboť dodavatelé byli spolehlivými plátci DPH a plnění byla řádně dodána. V takové situaci neměl žalobce důvod o svých dodavatelích pochybovat a zjišťovat si například, jaké konkrétní osoby vykonaly lesní práce jménem dodavatelů. 13. Žalovaný v této souvislosti nesprávně odmítl navrhovaný výslech paní D. K. a pana P.K. potvrzující, že společnosti Rispeto Finance a Smart Professional byly jejich dodavatelem a jedná se o subjekty podnikající na daném trhu a schopné dostát svým závazkům. Žalovaný při odmítání svědeckých výpovědí nepřípustně předjímá jejich obsah. 14. Žalobce nebyl povinen prokázat průběh obchodních transakcí s absolutní jistotou, jelikož to s ohledem na časový odstup není možné, ale postačí, pokud v jím předestřeném vysvětlení nejsou zásadní nejasnosti či trhliny, což žalobce nade vši pochybnost učinil. Přitom zatímco na žalobce jsou žalovaným kladeny nepřiměřené důkazní nároky, sám na sebe žalovaný důkazní nároky neklade prakticky žádné. Své závěry opírá pouze o domněnky a účelový výklad doložených důkazů. 15. Žalobce k podpoře své argumentace poukázal na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. 12. 2022, Aquila Part Prod Com SA, C‑512/21, ECLI:EU:C:2022:950, nález Ústavního soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13, a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2018, čj. 5 Afs 60/2017-60, č. 3705/2018 Sb. NSS, a ze dne 14. 3. 2018, čj. 1 Afs 328/2017-66. 16. Rozsudek Soudního dvora ve věci Aquila Part Prod Com SA je aplikovatelný. Rozhodovací praxe soudů, byť související s podvody na DPH, je plně použitelná i v případě posuzování naplnění hmotněprávních podmínek odpočtu. To proto, že jasně zakotvuje požadavky, které je nutné klást na správce daně při plnění jeho důkazního břemene. 17. Jedním z argumentů žalovaného byly nesrovnalosti v podpisech na výkupních lístcích ve srovnání s podpisem jednatele společnosti BEZZY GROUP, pana K., uvedeným v obchodním rejstříku. Žalobce namítá, že podpisy byly svědecky potvrzeny panem Š., který je identifikoval jako své nebo jako podpis pana K.. Pokud měl správce daně pochybnosti, měl zopakovat výslech pana Š. či provést výslech pana K., především však měl svou pochybnost podpořit znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, což však neučinil. 18. Další výtkou žalovaného bylo, že na dodacích výkupních lístcích chybí údaj o místě těžby dřeva. Žalobce však tvrdí, že žádný právní předpis nestanoví povinnost uvádět tento údaj a že žalovaný neprokázal, že by taková praxe byla běžná u jiných daňových subjektů. Odmítnutí důkazního prostředku z důvodu neexistující formální náležitosti považuje žalobce za projev formalismu, který je v rozporu se zásadami dokazování. 19. Žalovaný dále poukazoval na rozpory v datumech mezi jednotlivými daňovými doklady. Žalobce však vysvětluje, že fakturace na výstupu probíhá průběžně podle dokončení plnění pro jednotlivé odběratele, zatímco na vstupu může být faktura vystavena například až po celkovém odvozu dřeva. Na tomto postupu žalobce v rozporu s daňovými orgány nic nelogického nespatřuje. Dodávku i odběr dřevní hmoty potvrdili jak dodavatelé, tak odběratelé. Žalovaný se na tyto rozpory měl zeptat zástupců dodavatele v rámci prováděných svědeckých výpovědích. Žalobce nemůže předvídat, jaké otázky při studiu důkazních prostředků správci daně vyvstanou, proto ani nemohl tyto otázky pokládat předvolaným svědkům sám. 20. K námitce týkající se čtyřdenní prodlevy mezi platbou společnosti Smart Professional a

Citovaná ustanovení

§ 159a (141/1961 Sb.)§ 65 (141/1961 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 76 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 73 (235/2004 Sb.)§ 57 (280/2009 Sb.)§ 8 (280/2009 Sb.)§ 92 (280/2009 Sb.)§ 96 (280/2009 Sb.)§ 99 (280/2009 Sb.)