1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

65 A 15/2025- 93 - text  24 65 A 15/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci navrhovatelky: FCC České Budějovice, s.r.o. se sídlem Dolní 876/1, České Budějovice zast. Mgr. Tomášem Slabým, advokátem se sídlem Truhlářská 13-15, Praha 1 proti odpůrci: Město Lišov se sídlem tř. 5. května 139/156, Lišov zast. JUDr. Martinem Slobodníkem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem U Rybníčku 553, Prachatice o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 11 územního plánu města Lišov, vydané usnesením zastupitelstva města Lišov č. 11/2024 ze dne 29. 4. 2024, které nabylo účinnosti dne 4. 6. 2024, takto: I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 11 územního plánu města Lišov, vydané usnesením zastupitelstva města Lišov č. 11/2024 ze dne 29. 4. 2024, se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrci na náhradě nákladů řízení částku 20 065,82 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: I. Obsah návrhu 1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu se navrhovatelka domáhá zrušení opatření obecné povahy – změny č. 11 územního plánu města Lišov, vydané usnesením zastupitelstva města Lišov č. 11/2024 ze dne 29. 4. 2024, které nabylo účinnosti dne 4. 6. 2024 (dále též jako „OOP“ či „změna č. 11“). 2. Navrhovatelka uvedla, že provozuje skládku odpadů Lišov (dále jen „skládka“), jež je umístěna mj. na pozemcích parc. č. 956/18 a 1023/3 v k. ú. Lišov, které jsou v jejím vlastnictví. 3. Navrhovatelka konstatuje, že do 4. 6. 2024 měly její pozemky dle grafické části územního plánu (účinného od 3. 8. 2017, který následně prošel deseti změnami) dvě vrstvy způsobu jejich využití: plocha technická infrastruktury (TI), jež umožňovala skládkování odpadu (stavby a zařízení pro nakládání s odpady a plochy pro sběr a ukládání odpadu) a plocha rekultivace (PR), jež umožňovala rekultivaci. V původní verzi územního plánu bylo uvedeno, že v Lišově se nachází skládka, že ukládání odpadu je řešeno v souladu s příslušnými právními předpisy, že po ukončení skládkování bude plocha rekultivována a že pro další rozšíření skládky je navržena plocha západně od stávající skládky; navrhovatelka odkazuje na str. 51 původní verze územního plánu. Navrhovatelka konstatuje, že původní verze územního plánu umožňovala využít pozemky jak pro skládkování, tak i pro rekultivaci [následná druhá fáze provozu skládky; § 37 odst. 3 a 4 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“)]. 4. Dle navrhovatelky je od 4. 6. 2024 (po účinnosti napadené změny č. 11) pro pozemky parc. č. 956/18 a 1023/3 v k. ú. Lišov vymezena jen jedna grafická vrstva, a to plocha Smíšená nezastavěného území – rekultivace (MX), na které lze provádět pouze rekultivaci (str. 107 OOP), ale již ne skládkování. 5. Dle navrhovatelky došlo ke změně funkčního využití pozemků v jejím vlastnictví způsobem, který znemožňuje pokračovat v již realizovaném i připravovaném způsobu jejich využití. Navrhovatelka přitom dlouhodobě provozuje skládku a začala připravovat navýšení skládkové činnosti. Předmětem záměru „Skládka S-OO Lišov - IV. etapa výstavby těsněné skládky (dále též jako „záměr“) je pokračování skládkové činnosti v prostoru navazujícím na již existující provozovaný skládkový areál (umístění záměru zohledňuje existující infrastrukturu, dopravní obslužnost, inženýrské sítě, smluvní dodavatelské vztahy). Záměr tvoří funkční a plánované pokračování stávající skládky. Záměr právě prochází procesem EIA. Na přípravu podkladů navrhovatelka vynaložila finanční prostředky a záměr připravuje od roku 2021 (zápis z jednání z 15. 9. 2021 a studie proveditelnosti z června 2022). Projektová příprava započala ještě před účinností změny č. 11 územního plánu, a to již v dubnu 2024. Změna č. 11 územního plánu navrhovatelce znemožňuje na pozemcích další skládkování a znemožňuje tak i realizaci záměru. Takové omezení je podle navrhovatelky ve změně č. 11 stanoveno v rozporu s právními předpisy, přičemž jí znemožňuje pokračovat v dosavadním využívání, vč. plánovaných podnikatelských aktivit na vlastních pozemcích. V souvislosti se změnou č. 11 územního plánu došlo i k znehodnocení dříve vynaložených investic navrhovatelky na projektovou přípravu připravovaného záměru. Navrhovatelka má za to, že její hmotná práva byla změnou č. 11 zasažena bezprostředně a přímo, a to v rozsahu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a práva na podnikání podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Omezení možnosti využití pozemků výlučně na rekultivační činnosti neguje dosavadní hospodářské využití pozemků a popírá ekonomickou hodnotu pozemků pro navrhovatelku. 6. Změnu územního plánu nebylo možné předvídat, neboť změna využití funkčního využití pozemků neodpovídá schválenému zadání změny územního plánu. Změna č. 11 představuje zásah do legitimního očekávání navrhovatelky, že bude moci kontinuálně využívat svůj majetek v návaznosti na již existující stav a přijaté podnikatelské záměry. 7. Navrhovatelka předně namítá podstatný nesoulad změny č. 11 s jejím zadáním. Dle zadání změny územního plánu ze dne 20. 3. 2023, které schválilo zastupitelstvo měla změna územního plánu řešit pouze převedení územního plánu do nového datového standardu pro tvorbu územních plánů. Změna č. 11 byla schválena zastupitelstvem dne 29. 4. 2024, přičemž ze zápisu z jednání zastupitelstva se podává, že se změna omezuje na tzv. standardizaci. Uvedené se podává i z odůvodnění změny č. 11. Změna č. 11 měla řešit pouze jiné grafické znázornění územního plánu, jiné pojmenování ploch s rozdílným využitím, jiné pojmenování koridorů atd. Převod do jednotného standardu však neměl představovat změny způsobu využití ploch nebo jiné věcné změny zasahující do práv vlastníků pozemků a staveb v řešeném území. 8. Přesto však v rozporu se zadáním došlo ke změně věcné, a to ke změně způsobu využití pozemků ve vlastnictví navrhovatelky z původní možnosti skládkování a rekultivace na pouhou možnost rekultivace. Tato změna není nikterak odůvodněna. Naopak se v odůvodnění změny č. 11 uvádí, že úpravou nedochází ke změně podstaty způsobů využití ploch. V předmětu regulace dle zadání změny územního plánu mohou nastat určité dílčí odchylky, není však dle navrhovatelky přípustné, aby oproti zadání byla v průběhu procesu změny OOP do návrhu doplněna zcela nová řešení nebo výrazně rozšířen regulační zásah mimo rámec zadání. V této souvislosti navrhovatelka odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2023, čj. 5 As 279/2021-30. Navrhovatelka konstatuje, že změna územního plánu zaměřená dle zadání výhradně na jeden účel (zde převedení do jednotného standardu) nemůže být dodatečně rozšířena o další regulace (zde změna využití pozemků), aniž by to bylo schváleno v zadání. Změna č. 11 nezákonně podstatně překročila meze svého zadání a je proto rozporná se zákonem. 9. Navrhovatelka dále namítá nepřezkoumatelnost změny č. 11. Navrhovatelka je toho názoru, že odchýlení se odpůrce od zadání změny územního plánu by muselo odůvodněné. Navrhovatelka odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2024, čj. 67 A 1/2024-64, který zrušil územní plán obce Rozdrojovice pro nedostatečné odůvodnění některých přijatých řešení v rozporu se zadáním. Dle soudu sice byla změna územního plánu oproti zadání přípustná, avšak postrádala řádné odůvodnění. Krajský soud zrušil opatření obecné povahy pro nepřezkoumatelnost, a to i přes to, že dotčení vlastníci nepodali v rámci procesu změny OOP námitky. 10. Odchylka mezi zadáním a finální podobou územního plánu, pokud je přípustná, musí být transparentně odůvodněna již v procesu přijímání územního plánu, ideálně přímo v textové části OOP. Při absenci zdůvodnění je znemožněn přezkum racionálnosti postupu obce. Soudy potom nemohou zhodnotit, zda změna byla řádně projednána a zdůvodněna. Zvláště významná je povinnost řádného zdůvodnění změny funkčního využití konkrétní plochy v územním plánu. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2020, čj. 1 As 177/2019-23, je nezbytné zásadní funkční změny, které se dotýkají vlastnických práv subjektů v územních plánech, odůvodnit přesně, jasně, určitě a srozumitelně, aby nebylo možné mluvit o zneužití práva a svévoli. 11. Změna č. 11 OOP podle navrhovatelky neobsahuje žádné odůvodnění, proč oproti zadání řešila způsob využití pozemků navrhovatelky, proč omezila způsob využití pozemků navrhovatelky pouze na rekultivaci a proč možnost skládkování oproti původní verzi OOP vyloučila. 12. Navrhovatelka dále namítá nerespektování principu kontinuity územního plánování. Na předmětných pozemcích navrhovatelka provozuje více než 25 let skládku, přičemž územní plán po celou dobu skládkování na daných plochách umožňoval. Navrhovatelka v dobré víře v další kontinuitu územního plánu začala připrav