5 As 126/2011 – Nejvyšší správní soud

66 A 9/2025- 34 - text  14 66 A 9/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: A. N. bytem zast. L. L., obecným zmocněncem bytem proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2025, čj. KUJI 22079/2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím ze dne 4. 3. 2025, čj. KUJI 22079/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Humpolec (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 29. 11. 2024, čj. MUHU/38861/2024/Ks (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil z nedbalosti tím, že jako řidič motorového vozidla v rozporu s § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu překročil nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 10 km/h a více. Za to byl žalobci uložen správní trest pokuty ve výši 2 000 Kč. 3. K porušení pravidel silničního provozu došlo dne 28. 5. 2024 v 15:50 hod., na pozemní komunikaci č. I/34 v km 95,8 ve směru jízdy od obce Pelhřimov do obce Humpolec, kdy v místě, kde je stanovena nejvyšší dovolená rychlost na 90 km/h, byla motorovému vozidlu tov. zn. X, RZ X (dále jen „vozidlo žalobce“), naměřena silničním rychloměrem TruCam II rychlost 115 km/h (tj. 111 km/h po odečtu toleranční odchylky), čímž žalobce jako řidič motorového vozidla překročil nejvyšší dovolenou rychlost nejméně o 21 km/h. II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobce v podané žalobě uvedl, že byl postupem žalovaného zkrácen na svých právech, a proto navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí a jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil prvostupňovému orgánu k novému řízení. 5. Žalobce namítá, že nedošlo k řádnému projednání věci správní orgány obou stupňů. Žalobce má za to, že nebyla vyvrácena jeho námitka týkající se § 7 odst. 2 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 262/2000 Sb.“), který upravuje situace, za kterých ověření měřicích zařízení zaniká před uplynutím lhůty platnosti. Dle něj nebyl policejní hlídkou předložen důkaz o tom, že některá ze situací uvedených v příslušném ustanovení vyhlášky nenastala. Žalobce dále uvádí, že nebylo řádně projednáno úmyslné a opakované páchání přestupků hlídkou Policie České republiky (dále jen „PČR“) i přesto, že bylo takové jednání v rámci správního řízení prokázáno, přičemž se správní orgány podle žalobce touto skutečností nijak nezabývaly. Dle žalobce bylo svědeckou výpovědí prokázáno, že zařízení TruCam II obsluhovala osoba, která obsluhu takového zařízení neovládá; zařízení tudíž dle žalobce nebylo řádně nastaveno v souladu s návodem k obsluze. 6. Žalobce shledává napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným, neboť z jeho odůvodnění nelze dovodit úvahy žalovaného. Žalobce má za to, že mu bylo odňato právo na spravedlivý proces a byla porušena Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, Evropská úmluva a další mezinárodní smlouvy. 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě odkázal v celém rozsahu na napadené rozhodnutí a dodal, že je přesvědčen o věcné správnosti a zákonnosti napadeného rozhodnutí. Žalovaný proto navrhnul, aby krajský soud podanou žalobu zamítnul. III. Obsah správního spisu 8. Dne 7. 6. 2024 bylo správnímu orgánu prvního stupně předáno oznámení přestupku od PČR, podle kterého byl žalobce podezřelý z výše uvedeného přestupku. V oznámení bylo uvedeno, že žalobce nesouhlasil na místě s uvedeným přestupkem. Sepsané oznámení přestupku žalobce následně odmítl podepsat a odmítl se k přestupku vyjádřit. Společně s oznámením přestupku byl správnímu orgánu prvního stupně zaslán také úřední záznam ze dne 28. 5. 2024, čj. KRPJ-64263-1/PŘ-2024-160007 (dále jen „úřední záznam“), záznam o přestupku č. snímku 3155 (dále jen „záznam o přestupku“), ke kterému jsou přiloženy snímky vozidla pořízené měřicím zařízením TruCam II, dále oznámení přestupku ze dne 28. 5. 2024 ručně sepsané na místě hlídkou PČR, ověřovací list č. X ze dne 21. 3. 2024 (dále jen „ověřovací list“) a protokol o profylakční/periodické prohlídce LTI 20/20 TruCam II ze dne 20. 3. 2024 (dále jen „protokol“). 9. Na základě oznámení přestupku byl správním orgánem prvního stupně vydán příkaz ze dne 24. 6. 2024, čj. MUHU/21145/2024/Ks, kterým byl žalobce uznán vinným z uvedeného přestupku. Proti příkazu podal žalobce včasný odpor. Prvostupňový orgán uvědomil žalobce o pokračování v řízení o přestupku a poučil jej o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí před jeho vydáním. Dne 12. 9. 2024 se zástupce žalobce dostavil k nahlédnutí do správního spisu a navrhl ústní jednání ve věci. 10. Dne 7. 10. 2024 se konalo ústní jednání ve věci, ke kterému byli předvoláni příslušníci hlídky PČR – K. (dále jen „svědek K.“) a J. (dále jen „svědek J.“), kteří prováděli dne 28. 5. 2024 na pozemní komunikaci č. I/34 v km 95,8 dohled nad bezpečností silničního provozu a měření rychlosti. Svědek K. byl velitelem hlídky a svědek J. člen hlídky, který se žalobcem po jeho zastavení řešil projednání spáchaného přestupku. Ve svých výpovědích popisují místo měření, dále že měřicí zařízení obsluhoval svědek K., který byl i řidičem vozidla PČR. Svědek K. ve své výpovědi také uvedl, že měřicí zařízení nastavoval podle návodu výrobce. Oba svědci shodně uvedli, že k obsluze měřidla byli proškoleni. 11. Následně po ústním jednání ve věci bylo správním orgánem prvního stupně vydáno prvostupňové rozhodnutí, proti němuž podal žalobce včasné odvolání. O odvolání žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím. IV. Procesní záležitosti 12. Žaloba byla včasně podána ke Krajskému soudu v Brně. Usnesením ze dne 29. 5. 2025, čj. 32 A 13/2025, byla věc postoupena místně příslušnému Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Poté, co byl žalobce poučen o procesních právech, vznesl dne 28. 7. 2025 námitku místní nepříslušnosti zdejšího soudu. 13. Zdejší soud neměl o své místní příslušnosti pochyb a pokračoval bez dalšího v řízení, o čemž žalobce přípisem informoval. Jak se podává z právní věty rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2015, čj. 9 As 91/2015-17, publ. pod č. 3333/2016 Sb. NSS, „ve správním soudnictví soud nevydává samostatné usnesení o tom, že jsou splněny podmínky řízení. S námitkou účastníka řízení, že některá z podmínek splněna není, se buď ztotožní a pak vydá rozhodnutí, kterým se řízení před ním skončí pro nesplnění podmínek řízení (§ 7 odst. 4, 5 a § 46 s. ř. s.), nebo se s ní neztotožní a pak ji vypořádá až v odůvodnění rozhodnutí o věci samé.“ 14. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s. ř. s.“), platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. 15. V nyní projednávané věci rozhodoval v prvním stupni Městský úřad Humpolec. Území města Humpolec patří do obvodu Okresního soudu v Pelhřimově. Obvod Okresního soudu v Pelhřimově spadá do působnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích [srov. přílohy 2 a 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů]. 16. Součástí žaloby byla žádost o osvobození od soudních poplatků, které krajský soud usnesením ze dne 29. 7. 2025, čj. 66 A 9/2025-20, nevyhověl z důvodu nedoložení absence dostatečných prostředků žalobcem. V. Právní hodnocení věci 17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). 18. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání dne 1. 12. 2025. K jednání se dostavil žalobce i jeho zmocněnec; plná moc byla předložena při jednání a založena do soudního spisu. Plná moc ze dne 11. 9. 2025 byla formulována „k zastupování ve věci naše značka NA-HUMU/2024-001, spisová značka 66A 0009/202, vedené KS České Budějovice a ve všech věcech následujících, které tato věc vyvolá, ve všech věcech vždy v rozsahu všech úkonů, avšak s výjimkou doručování.“ Žalobce zmocnil svého zmocněnce ke všem úkonům v řízení kromě doručování, tudíž požadoval,