ÚOHS R0071/2024/VZ – Digitální transformace klinických procesů formou nemocničníh

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 19. 1. 2024 návrh navrhovatele – STAPRO s.r.o.,

Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „modernizace (výměna stávajícího systému za nový) a rozšíření funkcionalit nemocničního informačního systému (NIS) Zadavatele, kterým je Fakultní nemocnice Olomouc (…) v oblasti elektronizace procesů (např. v oblasti elektronické zdravotnické dokumentace za vzniku tzv.

Zadavatel obdržel dne 27. 12. 2023 námitky navrhovatele z téhož dne proti oznámení o rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele – Medical Systems a.s., IČO 26853167, se sídlem

Zadavatel rozhodnutím ze dne 9. 1. 2024, které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele ze dne 27. 12. 2023 odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 19. 1. 2024 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

Dne 27. 3. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0054/2024/VZ, č. j. ÚOHS13284/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž ve výroku I konstatoval, že se správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky v rozsahu vymezeném částmi návrhu, v nichž navrhovatel namítá, že o „požadavek na dodavatele spočívající v registraci NIS, který notabene vyplývá z evropského nařízení MDR, bylo nutné zohlednit v rámci kvalifikační dokumentace, a nikoli v rámci

Ve výroku II napadeného rozhodnutí potom Úřad rozhodl tak, že se návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s výjimkou těch částí, ve vztahu ke kterým bylo správní řízení zastaveno dle výroku I napadeného rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že v šetřeném případě zadavatel nepožadoval, aby nemocniční informační systém (dále jen „NIS“) dodavatele ucházejícího se o veřejnou zakázku byl již v době podání nabídky registrován, resp. dle nejaktuálnější verze zadávacích podmínek registrován/notifikován jako zdravotnický prostředek dle platných právních předpisů. Ze zadávacích (smluvních) podmínek veřejné zakázky se zcela jednoznačně podává, že registrace/notifikace NIS jako zdravotnického prostředku je podmínkou pro započetí třetí etapy plnění veřejné zakázky (vybraný dodavatel musí doložit příslušnou dokumentaci o registraci/notifikaci NIS), přičemž druhá etapa plnění musí být ukončena

Úřad rovněž konstatoval, že vybraný dodavatel doručil zadavateli požadované zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“), které hodnotící komise akceptovala.

Úřad také podotkl, že pokud zadavatel v šetřeném případě neshledal (resp. neměl-li za prokázané), že by vybraný dodavatel měl protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky, kdy takové posouzení je zcela a pouze v kompetenci zadavatele, není možné, aby ho Úřad k aplikaci § 79 odst. 1 zákona jakkoli nutil.

Úřad závěrem konstatoval, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami veřejné zakázky, když referenční zakázku pro Fakultní nemocnici Ostrava (dále jen „FN Ostrava“) posoudil z hlediska její hodnoty jako splňující stanovené zadávací podmínky.

Dne 11. 4. 2024 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne.

Navrhovatel s napadeným rozhodnutím nesouhlasí. Má za to, že se Úřad věcně nevypořádal se všemi argumenty obsaženými v návrhu a souvisejících podáních, případně tyto argumenty dezinterpretoval či vyložil v rozporu se zákonem a rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů.

K požadavku na certifikaci NIS ve třídě IIb navrhovatel trvá na svém přesvědčení, že vybraný dodavatel zadavatelem požadovanou certifikací NIS nedisponoval a nedisponuje a je dle něj

K posouzení MNNC vybraného dodavatele zadavatelem má navrhovatel za to, že se Úřad jeho námitkami vůči formálnímu požadavku zadavatele na zdůvodnění MNNC a vůči zadavatelově následné akceptaci tohoto zdůvodnění vybraným dodavatelem dostatečně věcně nezabýval.

K namítaným protichůdným zájmům vybraného dodavatele navrhovatel uvádí, že nesouhlasí s tím, jak se Úřad vypořádal s touto jeho námitkou prostým odkazem na soukromoprávní povahu vztahu mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem.

Navrhovatel dále shledává chybným závěr Úřadu týkající se prokázání technické kvalifikace vybraného dodavatele. Navrhovatel se domnívá, že jím uvedená a doložená tvrzení poukazují na to, že vybraný dodavatel neprokázal řádně plnění referenčních zakázek, a měl být tedy ze zadávacího řízení vyloučen.

Závěrem brojí navrhovatel proti dle něj nesprávnému posouzení některých argumentů (námitek), které měly za následek částečné zastavení správního řízení tak, jak učinil Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí. Úřad dle navrhovatele nemůže bez dalšího rezignovat na svou zákonnou úlohu dozoru nad dodržováním zákona a principů vyvěrajících z ustanovení § 6 zákona. Zadávací podmínky byly dle navrhovatele nastaveny v rozporu s právními předpisy

Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Dne 22. 4. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 17. 4. 2024 k rozkladu navrhovatele.

Dne 22. 4. 2024 obdržel Úřad rovněž vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k rozkladu navrhovatele. K požadavku na certifikaci NIS ve třídě IIb vybraný dodavatel souhlasí s přístupem Úřadu, který konstatuje, že se presumuje dobrá víra v každou ze stran smlouvy, že bude plnit smluvní podmínky k okamžiku, kdy musí být dle smlouvy splněny. Nelze dopředu předvídat, že smluvní strana v čase odloženou smluvní podmínku automaticky nesplní. Úřad

K posouzení MNNC vybraný dodavatel konstatuje, že se Úřad postupem posouzení nabídkové ceny zabýval i věcně a konstatoval, že vybraný dodavatel vyšel zadavateli ve vztahu k jeho žádosti vstříc a objasnil veškeré zadavatelem požadované skutečnosti. Vybraný dodavatel podotýká, že míra podrobnosti žádosti o objasnění nabídkové ceny, stejně jako samotné posouzení přiměřenosti nabídkové ceny je odpovědností zadavatele, přičemž rolí Úřadu není vstupovat do rozhodovacího procesu zadavatele ani korekce míry akceptace případných rizik s jeho rozhodnutím souvisejících.

K údajným protichůdným zájmům vybraný dodavatel souhlasí s Úřadem, že tyto námitky navrhovatele jsou ryze spekulativní a jejich posouzení náleží pouze zadavateli. V této souvislosti odkazuje vybraný dodavatel rovněž na Úřad, který akcentuje navrhovatelem opomíjenou skutečnost, že vztah mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem je ryze soukromoprávní a v rámci takového vztahu je třeba aplikovat presumpci poctivosti a dobré víry. Vybraný dodavatel se ohrazuje proti těmto námitkám navrhovatele a považuje je za nepravdivé, zavádějící a účelové.

K námitce neprokázání technické kvalifikace vybraný dodavatel uvádí, že v obou případech je z napadeného rozhodnutí zřejmé, že zadavatel i Úřad věnovali veškerou nezbytnou pozornost posouzení, zda zadavatel při posuzování technické kvalifikace nepochybil.

Ve vztahu k částečnému zastavení správního řízení z důvodu absence řádně podaných námitek

Vybraný dodavatel v souladu se závěry napadeného rozhodnutí závěrem konstatuje, že má za to, že řízení před Úřadem a postup zadavatele netrpí žádnými vadami a jsou tedy jednoznačně dány důvody pro zamítnutí rozkladu, což také navrhuje.

Dne 24. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k vyjádřením zadavatele a vybraného dodavatele k rozkladu. Navrhovatel oponuje vyjádření zadavatele tak, že trvá na svém názoru, že zadávací podmínky a postup zadavatele v zadávacím řízení nebyly v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Co se týče vyjádření vybraného dodavatele, navrhovatel konkrétně zpochybňuje jeho argumentaci a setrvává na svých tvrzeních uvedených již v rozkladu, která znovu opakuje a rozvíjí.

Navrhovatel závěrem opět navrhuje, že by měl předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání a rozhodnutí.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu uplatněných rozkladových námitek ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

Úřad tím, že zastavil správní řízení v příslušných částech návrhu navrhovatele, neboť návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. Rovněž Úřad tím, že zamítl návrh navrhovatele z důvodu, že nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí.

Úvodem k námitce navrhovatele, že je napadené rozhodnutí nezákonné, zmatečné a nepřezkoumatelné uvádím, že se s ní neztotožňuji.

Otázka přezkoumatelnosti rozhodnutí byla opakovaně řešena i soudní judikaturou, například

Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 7 As 291/2015–26 ze dne 2. 6. 2016: „Má-li být soudní rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být zřejmé, jaký skutkový stav vzal správní soud za rozhodný a jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem postupoval při posuzování těchto skutečností. Uvedené musí nalézt svůj odraz v odůvodnění dotčeného rozhodnutí. Je tomu tak proto, že jen prostřednictvím odůvodnění lze dovodit, z jakého skutkového stavu správní soud vyšel a jak o něm uvážil.“

Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí zastavil správní řízení v rozsahu tam uvedených námitek navrhovatele, neboť dospěl k závěru, že návrhu v těchto částech nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Úřad tyto námitky rozdělil na námitky proti zadávací dokumentaci (viz body 79 a 80 napadeného rozhodnutí) a námitky proti oznámení o rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne

K námitkám proti zadávací dokumentaci Úřad v bodě 71 napadeného rozhodnutí podrobně uvedl, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 31. 7. 2023 a vzhledem k tomu, že navrhovatel výše uvedené námitky prvně uplatnil až v rámci námitek ze dne 27. 12. 2023 proti oznámení o rozhodnutí o výběru dodavatele, resp. v návrhu ze dne 19. 1. 2024, přičemž z předložené dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by navrhovatel podal jiné námitky, které by předcházely podání daného návrhu (ani sám navrhovatel nic takového netvrdí), tak je třeba konstatovat, že výše zmíněným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a zároveň se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona (kde se tato podmínka neuplatní). Pro úplnost Úřad doplnil, že v daném případě nejde o situaci, kdy by navrhovatel uvedené námitky proti zadávacím podmínkám nemohl uplatnit již ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona, tj. ve lhůtě pro podání nabídek, z důvodu, že případné vady zadávací dokumentace vyšly najevo až později (tj. po lhůtě pro podání nabídek).

K námitkám proti oznámení o rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 12. 12. 2023 Úřad v bodě

Navrhovatel v závěru rozkladu brojí proti částečnému zastavení správního řízení tak, jak učinil

Závěry Úřadu, že v této části návrhu včasné námitky nepředcházely, přitom navrhovatel v podaném rozkladu nijak nezpochybňuje. Zároveň nijak netvrdí, že by mu v jejich podání mělo cokoliv bránit. Veškerá argumentace navrhovatele je zde založena na přesvědčení, že pokud

Pokud navrhovatel dovozuje povinnost Úřadu zabývat se jakýmkoliv tvrzeným pochybením zadavatele, pak zcela opomíjí specifický charakter řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh, které lze do určité míry považovat za řízení sporné, když navrhovatel vznáší namítané pochybení na straně zadavatele a je na zadavateli, aby toto tvrzení vyvrátil.

S ohledem na shora uvedené tak lze shrnout, že Úřad nijak nepochybil, když výrokem I napadeného rozhodnutí podle § 257 písm. h) zákona zastavil správní řízení v rozsahu tam uvedených námitek navrhovatele. Zároveň Úřad nijak nepochybil, když se těmito námitkami ani jinak dále nezabýval, neboť jejich projednání v rámci předmětného návrhového řízení není možné. I pokud by se mělo stát dané pochybení zadavatele předmětem řízení z moci úřední, nemůže taková skutečnost mít vliv na správnost a zákonnost výroku I napadeného rozhodnutí.

K námitce navrhovatele proti aprobaci postupu zadavatele při výběru vybraného dodavatele

Úřad se požadavkem zadavatele na registraci/notifikaci NIS zabýval v bodech 76 až 94 napadeného rozhodnutí, přičemž v jeho bodech 84 až 88 podrobně shrnul relevantní fakta zjištěná z dokumentace a v bodech 89 až 94 potom vyjádřil svou věcnou argumentaci, se kterou souhlasím.

Shrnuji, že předmět plnění této zakázky – spočívající v modernizaci (výměně stávajícího systému za nový) a rozšíření funkcionalit NIS v oblasti elektronizace procesů vč. elektronické

Úřad proto v bodě 92 napadeného rozhodnutí správně reflektoval, že zadavatel nepožadoval, aby NIS dodavatele ucházejícího se o veřejnou zakázku byl již v době podání nabídky registrován/notifikován jako zdravotnický prostředek dle platných právních předpisů.

Navrhovatel v rozkladu poukazuje na fakt, že vybraný dodavatel do účinnosti smlouvy o dílo požadovanou certifikací NIS disponovat nebude. Na to již Úřad správně odpověděl, že vybraný dodavatel nemá povinnost ke dni uzavření smlouvy na veřejnou zakázku tuto certifikaci mít.

Navrhovatel rovněž setrvává na svém argumentu, že dle něj není jisté, zda se vybranému dodavateli podaří certifikaci získat v požadované lhůtě 12 měsíců, když její získání je časově náročné, vypořádání této své námitky Úřadem má tak za nedostatečné. V tomto aspektu musím opět souhlasit s argumentací Úřadu uvedenou v bodě 94 napadeného rozhodnutí.

Nad rámec Úřadem uvedeného pro úplnost doplňuji, že při posuzování dodržení časového rámce pro získání certifikace NIS je třeba zohlednit ve prospěch vybraného dodavatele také fakt, že jím nabízený NIS je již existující systém, o čemž svědčí vybraným dodavatelem předložené reference. Vybraný dodavatel tak nevytváří zcela nový NIS „na zelené louce“, ale nabízí zadavateli systém, který již v jiných nemocnicích úspěšně funguje. Z toho lze usuzovat, že i proces certifikace by mohl být jednodušší a méně časově náročný, když systém již jako NIS certifikován je a bude třeba certifikaci pouze upravit, resp. systém certifikovat s ohledem na jeho změny uzpůsobené pro tohoto konkrétního zadavatele.

V návaznosti na výše uvedené v této části uzavírám, že se neztotožňuji s námitkou navrhovatele, že by Úřad postup zadavatele ohledně požadavku na doložení certifikace NIS ve vztahu k vybranému dodavateli posoudil nedostatečně. Se závěry Úřadu se plně ztotožňuji a námitky navrhovatele zpochybňující schopnost doložení dané certifikace vybraným dodavatelem v zadavatelem požadované lhůtě musím odmítnout jako nepřípadné.

Ani námitce navrhovatele vůči tomu, že Úřad dle něj nedostatečně zdůvodnil svou aprobaci posouzení MNNC vybraného dodavatele zadavatelem, nemohu dát za pravdu. Úřad se problematikou MNNC zabýval v bodech 95 až 110 napadeného rozhodnutí, přičemž v jeho bodech 101 a 102 shrnul skutková zjištění a v bodech 103 až 110 provedl právní posouzení, které mám za srozumitelné a přesvědčivé.

Předně je nutno přitakat zdůraznění limitace ingerence Úřadu do posuzování MNNC zadavatelem, jak správně připomněl Úřad mimo jiné i odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 69/2021-68 ze dne 31. 8. 2023, z něhož vyplývá, že nemá být úkolem Úřadu zabývat se otázkou, zda konkrétní nabídka vůbec obsahovala MNNC nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté dodavatelem za dostatečné. Úřad tak pouze posuzuje, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem.

V daném konkrétním případě zadavatel v rámci zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny pouze požadoval po vybraném dodavateli (viz bod 101 napadeného rozhodnutí) potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tedy že byly splněny podmínky (dodržení pracovněprávních předpisů a neobdržení neoprávněné veřejné podpory), jejichž nedodržení by zakládalo obligatorní vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

Vybraný dodavatel na žádost zadavatele reagoval odpovědí ze dne 28. 8. 2023 (viz bod 102 napadeného rozhodnutí), v níž potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona a také potvrdil, že nabídnutá cena je konečná a skutečně zahrnuje všechna plnění, a to v rozsahu a specifikaci požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. Ke způsobu stanovení nabídkové ceny pak vybraný dodavatel doplnil, že „při jejím stanovení postupoval v souladu se svojí dlouhodobou obchodní strategií. Nabídková cena zahrnuje všechny náklady související s realizací předmětu plnění a zároveň je do ní zahrnut i přiměřený zisk. Nabídnutá cena byla

Vybraný dodavatel tak na stručnou žádost zadavatele ke zdůvodnění MNNC reagoval zcela adekvátně. Fakt, že zadavatel jeho odpověď akceptoval, tak nemůže vzbuzovat žádné pochybnosti o zákonnosti takového postupu. Vybraný dodavatel zadavateli potvrdil, že nejsou dány důvody pro jeho obligatorní vyloučení dle § 113 odst. 6 v návaznosti na § 113 odst. 4 zákona. Další skutečnosti pak jsou pouze na posouzení zadavatele, jak správně zdůraznil Úřad v bodě 108 napadeného rozhodnutí.

Pro potvrzení správnosti závěru Úřadu, že je dále na zvážení a riziku zadavatele, zda zdůvodnění MNNC shledá dostatečným, doplňkově odkazuji na komentář (viz Šebesta, M.,

Jde totiž také o to, že právní úprava předcházející současnému zákonu byla vůči zadavateli přísnější ohledně posuzování MNNC, zakotvovala totiž povinnost zadavatele vyloučit dodavatele, pokud MNNC nezdůvodnil dostatečně. Nyní krom výjimky povinného vyloučení v návaznosti na § 113 odst. 4 zákona je zadavateli ponechána větší volnost k posouzení MNNC, jak správně reflektoval i Úřad, když nastínil, že riziko špatného úsudku v této věci nese zadavatel. V daném případě však navíc ke zdůvodnění MNNC vybraným dodavatelem došlo ve formě zcela adekvátní stručně podanému dotazu, zadavatel také jeho zdůvodnění akceptoval, což je odpovídajícím vodítkem pro závěr Úřadu o zákonnosti postupu zadavatele.

Námitka navrhovatele brojící proti tomu, že se Úřad dostatečně nezabýval jím tvrzenými údajně protichůdnými zájmy vybraného dodavatele coby možného konkurenta zadavatele, je zcela neopodstatněná. Tyto skutečnosti nespadají pod pravomoc Úřadu a nejsou řešeny zákonem (o zadávání veřejných zakázek). Úřad navrhovateli tuto skutečnost dostatečně osvětlil v bodech 111 až 118 napadeného rozhodnutí, s nimiž plně souhlasím.

Navrhovatel se v rozkladu pozastavuje, proč Úřad v napadeném rozhodnutí popisuje vztah § 44 a 48 odst. 5 zákona, ačkoli daná ustanovení a instituty, které ztělesňují, nebyly součástí návrhu. Lze pouze podotknout, že je Úřad zmínil pouze pro úplnost, neboť je v nich upravena problematika střetu zájmů v zadávacím řízení, byť v jiném kontextu, než má na mysli navrhovatel.

Nakonec k § 79 odst. 1 zákona, na který se navrhovatel odvolává i v rozkladu, lze odkázat na body 116 a 117 napadeného rozhodnutí a spolu s Úřadem zdůraznit, že toto ustanovení dává zadavateli možnost, nikoli povinnost považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud zadavatel prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky. Takže rozhodně neplatí tvrzení navrhovatele, že měl zadavatel dle § 79 odst. 1 zákona „kvalifikaci vybraného dodavatele odmítnout pro její protichůdné zájmy, které minimálně potenciálně existují …“ Takový postup je výhradně v gesci zadavatele a zákon nedává Úřadu žádné kompetence mu do něj jakkoli zasahovat. Nadto v průběhu správního řízení nevyplynulo, že by zadavatel disponoval jakýmikoliv důkazy, kterými by případné protichůdné zájmy prokazoval. Takové důkazy ostatně neoznačuje ani navrhovatel.

Konečně se neztotožňuji ani s námitkou navrhovatele zpochybňující závěr Úřadu, že zadavatel prokázání splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem ověřil dostatečně. Úřad se touto námitkou navrhovatele zabýval v bodech 119 až 149 napadeného rozhodnutí, z nichž v bodech 123 až 134 přehledně popsal skutkové okolnosti a v bodech 135 až 149 provedl právní posouzení, s nímž souhlasím a považuji je za dostatečné, přezkoumatelné a zákonné.

Rekapituluji, že zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadoval (viz bod 123 napadeného rozhodnutí) předložení minimálně 2 referencí realizovaných v posledních 5 letech v definovaném zdravotnickém zařízení s lůžkovou péčí. Předmětem minimálně 1 reference měla být dodávka a implementace komplexního NIS v oblasti zdravotnictví, ve finančním rozsahu poskytnutého plnění ve výši minimálně 20 mil. Kč bez DPH. Předmětem další minimálně 1 reference měla být dodávka a implementace komplexního NIS v oblasti zdravotnictví, ve finančním rozsahu poskytnutého plnění ve výši minimálně 10 mil. Kč bez DPH.

Komplexní NIS potom zadavatel pro účely prokázání požadované technické kvalifikace definoval jako „softwarové řešení zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace na ambulancích, lůžkových odděleních, včetně oddělení intenzivní péče, operačních sálech, radiologii a patologii, včetně systému vykazování péče zdravotním pojišťovnám.“

Vybraný dodavatel předložil v rámci nabídky čestné prohlášení k těmto referenčním zakázkám: a) „Nemocniční informační systém“ realizovaná pro FN Ostrava v období 2/2018-12/2020 v hodnotě 20 248 570,- Kč bez DPH, b) „Dodávka a implementace integrovaného informačního systému ‚IKIS‘“ realizovaná pro Nemocnici Říčany v období 2/2020-Fmnnc12/2020 v hodnotě 10 934 700,- Kč bez

Dne 22. 8. 2023 požádal zadavatel vybraného dodavatele v souvislosti s výše uvedenými referenčními zakázkami o jejich objasnění (viz bod 127 napadeného rozhodnutí). V případě reference na NIS pro FN Ostrava požadoval zadavatel vyjasnění finančního objemu dané zakázky včetně sdělení konkrétní části finančního plnění, která je tvořena dodávkou a implementací IS a která je tvořena servisními službami. Pro referenční zakázku pro

V rámci přípisu ze dne 28. 8. 2023 vybraný dodavatel v reakci na výše zmíněnou žádost zadavatele specifikoval k referenci pro FN Ostrava, že se jednalo o dodání NIS, jeho customizaci a předání do ostrého provozu, a to v částce 20 248 570 Kč bez DPH, přičemž částka navíc 2 147 760 Kč bez DPH, kterou zadavatel ve své žádosti zmínil, byla stanovena jako částka za licenci k NIS. K referenci pro Nemocnici Říčany, která nedisponuje vlastním oddělením patologie, potom vybraný dodavatel potvrdil, že tento systém disponuje specializovaným modulem Patologie a je připraven ho na případné vyžádání zadavatele prezentovat.

Zadavatel dne 30. 8. 2023 požádal FN Ostrava o potvrzení finančního objemu předmětné referenční zakázky a dne 19. 10. 2023 obdržel zadavatel sdělení FN Ostrava, z něhož vyplývá, že částka za implementaci NIS činila 20 690 913,68 Kč bez DPH, tedy byla mírně odlišná z důvodu průběžné fakturace a možné chybě při součtu částek za celých 18 měsíců, kdy byla dodávka realizována.

Dne 3. 10. 2023 požádal zadavatel Nemocnici Říčany o potvrzení skutečností uvedených vybraným dodavatelem k referenční zakázce pro Nemocnici Říčany a zda dané údaje odpovídají požadavkům zadavatele dle zadávací dokumentace. Dne 26. 10. 2023 obdržel zadavatel sdělení Nemocnice Říčany, které potvrdilo údaje uvedené vybraným dodavatelem k této referenci, zejména pak že tato reference disponuje systémem kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace včetně oddělení patologie.

Úřad v bodech 138 až 145 napadeného rozhodnutí posoudil postup zadavatele v souvislosti s ověřením reference pro FN Ostrava. K námitce navrhovatele, že k částce za plnění poskytnuté na základě smlouvy nezveřejněné v Registru smluv neměl zadavatel vůbec přihlížet a referenci neměl uznat, již Úřad správně v bodě 139 napadeného rozhodnutí uvedl, že není primárně povolán k provádění výkladu zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru

Zdůrazňuji, že Úřadu přísluší zabývat se tím, zda zadavatel postupoval při posouzení splnění prokázání příslušného kritéria technické kvalifikace (z hlediska požadovaného finančního objemu referenční zakázky) v souladu se zákonem, což také Úřad učinil, když v bodě 145 napadeného rozhodnutí dal za pravdu zadavateli. Úřad se zde tak vypořádal s námitkou navrhovatele, že předmět referenční zakázky údajně neodpovídá předmětu této veřejné zakázky z důvodu odlišného obsahu jednotlivých smluv, když některé faktury za referenční zakázku neměly být zohledněny a snižují tak hodnotu referenční zakázky pod požadovaných

Ztotožňuji se se závěrem Úřadu, který přistoupil k ověření hodnoty předmětné referenční zakázky, přičemž z vybraným dodavatelem předložených dokladů zcela jednoznačně vyplývá, že hodnota referenční zakázky skutečně dosahuje požadovaných min. 20 mil. Kč bez DPH (dle předložených dokladů bylo za poskytnuté plnění fakturováno/uhrazeno celkem 20 248 570,07

V souvislosti s výše řečeným odkazuji na komentář (viz Šebesta, M., Novotný, P., Machurek,

V souladu s citovaným komentářem zadavatel požádal vybraného dodavatele o objasnění obsahu i hodnoty referenční zakázky týkající se NIS pro FN Ostrava. Vybraný dodavatel na tuto žádost zadavatele reagoval podrobným zdůvodněním, které nevzbuzuje pochybnosti o pravdivosti jeho tvrzení a ani v něm nelze identifikovat žádné rozpory. Zadavatel navíc přistoupil k ověření dané reference i u jejího objednatele FN Ostrava, z jejíhož vyjádření je nepochybné, že tato reference přesáhla hodnotou požadovanou minimální výši 20 mil. Kč.

Výše řečené platí i pro referenci týkající se zakázky pro Nemocnici Říčany. I zde zadavatel provedl její dvojí ověření, když nejprve vyzval k potvrzení skutečnosti, že tato reference obsahovala i systém vedení elektronické zdravotní dokumentace pro oddělení patologie, byť

V návaznosti na výše uvedené uzavírám, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami veřejné zakázky, když referenční zakázky pro FN Ostrava i Nemocnici Říčany posoudil jako splňující stanovené zadávací podmínky. Zadavatel totiž přistoupil k více než dostatečnému dvojímu ověření pravdivosti údajů pro tyto referenční zakázky, když požadoval jejich objasnění nejen od vybraného dodavatele, ale navíc si tyto údaje následně ověřil i sám přímo u jejich objednatelů, přičemž ve všech případech obdržel souhlasné údaje osvědčující, že jím požadované zadávací podmínky byly splněny. V daném případě tak nevyvstaly žádné pochybnosti ani rozpory o pravdivosti daných referencí. Námitce navrhovatele, že zadavatel reference vybraného dodavatele neměl uznat a měl jej vyloučit ze zadávacího řízení, tak nemohu dát za pravdu.

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí.

Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Fakultní nemocnice Olomouc, Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc

JUDr. Bc. Zdeněk Kučera, Ph.D., advokát, V celnici 1034/6, 110 00 Praha 1

Medical Systems a.s., Kotkova 384/4, 703 00 Ostrava