ÚOHS R0126/2021/VZ – Zajištění služeb podpory provozu

Zadavatel zahájil dle § 63 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)1 odesláním výzvy dne 27. 1. 2021 jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění služeb podpory provozu, nutného rozvoje a ukončení OKaplikací“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo též „JŘBU“). K podání nabídky zadavatel vyzval dodavatele

Dne 5. 3. 2021 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže návrh navrhovatele z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v JŘBU. V podaném návrhu navrhovatel zpochybňoval oprávnění zadavatele postupovat v jednacím řízení bez uveřejnění, neboť pro takový postup nebyly dle navrhovatele splněny zákonné podmínky.

Dnem doručení návrhu Úřadu došlo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0089/2021/VZ.

Dne 28. 7. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0089/2021/VZ, č. j. ÚOHS25376/2021/500/ISo (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž zamítl návrh, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Napadené rozhodnutí odůvodnil Úřad tím, že zadavatel postupoval v souladu s ustanovením § 63 odst. 5 zákona. Ve věci byly dle Úřadu splněny všechny podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění – zadavatel potřeboval zajistit provoz aplikací s krajní naléhavostí, kterou nemohl předvídat a kterou svým jednáním nezpůsobil, a z časových důvodů už nebylo možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

Dne 11. 8. 2021 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne.

Navrhovatel v rozkladu především namítá, že ve věci nebyly naplněny důvody pro jednací řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 5 zákona a Úřad tuto otázku nesprávně posoudil. Zadavatel totiž stav krajní naléhavosti způsobil a mohl jej předvídat. Důkazní břemeno ohledně naplnění podmínek JŘBU leží zcela na zadavateli.

Za zásadní spornou otázku považuje navrhovatel okolnosti vyhotovování a předávání relevantní dokumentace mezi vybraným dodavatelem a zadavatelem, což je dle jeho názoru otázka odborná, která přesahuje možnosti právního posouzení ze strany Úřadu. Ze souvisejících okolností dle navrhovatele vyplývá, že zapříčiněním zadavatele došlo k prodlevám, které nakonec vyústily ve stav krajní naléhavosti na straně zadavatele.

Navrhovatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 20. 8. 2021, v němž uvedl své přesvědčení o správnosti napadeného rozhodnutí. Zadavatel trvá na správnosti svých postupů při zadávání veřejné zakázky, neboť provoz OKaplikací byl po řádném skončení stávající smlouvy schopen zajistit pouze stávající poskytovatel.

Napadené rozhodnutí bylo potvrzeno a rozklad zamítnut rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0126/2021/VZ, č. j. ÚOHS-33476/2021/161/HBa ze dne 11. 10. 2021 (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“).

Na základě žaloby navrhovatele proběhl soudní přezkum rozhodnutí o rozkladu, přičemž žaloba byla zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2023, č. j. 29 Af

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku dospěl k závěru, že zadavatel způsobil vznik krajně naléhavé okolnosti. V průběhu předcházejícího zadávacího řízení na IS DAV II totiž opakovaně postupoval nezákonně. Zároveň tvorba kompletní systémové dokumentace, která umožnila poptat končící externí podporu OKaplikací, trvala nepřiměřeně a nedůvodně dlouho.

Po vrácení věci Nejvyšším správním soudem pokračuje předseda úřadu v řízení o rozkladu proti napadenému rozhodnutí.

Z profilu zadavatele bylo zjištěno, že zadavatel a vybraný dodavatel uzavřeli dne 22. 10. 2021 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, smlouva byla zveřejněna v registru smluv dne

Předseda Úřadu účastníkům řízení v souladu s § 39 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 261 odst. 3 zákona stanovil lhůtu sedmi kalendářních dnů k vyjádření se k doplněným podkladům rozhodnutí.

Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil tak, že nesouhlasí zásadně se závěry rozsudku

Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil tak, že si je uzavření smlouvy vědom, neboť ostatně navrhoval, aby byl uložen zákaz jejího plnění. Upozorňuje, že rozsudek NSS potvrdil jeho tvrzení v tom smyslu, že JŘBU bylo realizováno nezákonně. Smlouva však byla po právní moci rozhodnutí o rozkladu uzavřena. Navrhovatel na svých závěrech a tvrzeních trvá.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

Podle § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení správního řádu, která upravují odvolání, pokud to nevylučuje povaha věci.

Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

Podle § 257 písm. j) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky.

Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona bylo zahájeno na základě návrhu navrhovatele. Podaným návrhem se navrhovatel domáhal zrušení zadávacího řízení.

Co se týče námitek uvedených v rozkladu navrhovatele, předseda Úřadu není oprávněn se jimi zabývat. Pro uskutečnění věcného přezkumu je nejdříve třeba splnit procesní podmínky pro vedení správního řízení, respektive zkoumat, zda neexistují skutečnosti, které by bránily vedení správního řízení. V předmětné věci taková skutečnost nastala, neboť uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku odpadl předmět řízení a vznikla překážka, pro kterou již Úřad nemůže ve věci rozhodnout, a je povinen řízení podle § 257 písm. j) zákona zastavit.

Z procesního postoje účastníků řízení není patrné, že by jiný postup předsedy Úřadu než zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení měl význam stran náhrady škody nebo by měl význam pro právní nástupce účastníků řízení, neexistuje zde překážka postupu podle § 90 odst. 4 správního řádu.

Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení správního řízení ve smyslu § 257 písm. j) zákona, dospěl předseda Úřadu k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu v návaznosti na § 257 písm. j) zákona.

Vzhledem k výše uvedenému, když byly shledány důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl předseda Úřadu tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

DXC Technology Czech Republic s. r. o., Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4

Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00