ÚOHS S0002/2022/VZ – Provoz a správa regionální dráhy č. 291 Šumperk – Kouty n. D

Zadavatel – Svazek obcí údolí Desné, IČO 65497074, se sídlem Šumperská 775, 788 14 Rapotín, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 6. 1. 2022 JUDr. Jindřichem

Dle úvodu zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce se v případě veřejné zakázky jedná o nadlimitní sektorovou veřejnou zakázku, která je koncesí na služby, zadávanou v koncesním řízení. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena dle čl. 4 zadávací dokumentace ve výši 264 000 000 Kč.

Předmět veřejné zakázky je dle čl. 2 zadávací dokumentace vymezen tak, že účelem koncese je v souladu s unijní a národní legislativou, zejména zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoD“)1, zajištění bezpečné provozuschopnosti a bezpečného a neomezeného provozování regionální dráhy č. 291 pro veřejnost v údolí řeky

Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena do 22. 9. 2021 do 10:00 hodin.

Rozhodnutím o výběru dodavatele ze dne 8. 10. 2021 zadavatel rozhodl o výběru navrhovatele. Výzvou k předložení dokladů před uzavřením smlouvy ze dne 22. 11. 2021

Dne 21. 12. 2021 podal navrhovatel proti svému vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím ze dne

Dne 31. 12. 2021 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh navrhovatele z téhož dne a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0002/2022/VZ. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne

Navrhovatel v návrhu brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

S ohledem na znění čl. 11.6 zadávací dokumentace je navrhovatel přesvědčen, že aby zadavatel zajistil rovnou soutěž mezi dodavateli, musí umožnit získání potřebného úředního povolení, popř. osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální, každému zájemci o veřejnou zakázku, kdy každý potenciální žadatel potřebuje součinnost zadavatele a zadavatel i jednoznačně stanovil, že tato součinnost bude dodavateli poskytnuta.

Navrhovatel uvedl, že v souladu s čl. 11.6 zadávací dokumentace zaslal zadavateli písemnou žádost o poskytnutí potřebné součinnosti poprvé již dne 23. 9. 2021. Řízení před Drážním úřadem o vydání úředního povolení bylo dle navrhovatele zahájeno na jeho žádost dne

Navrhovatel je přesvědčen, že pokud by zadavatel a vybraný dodavatel poskytli navrhovateli a Drážnímu úřadu veškerou součinnost, nic by nebránilo Drážnímu úřadu vydat rozhodnutí

Navrhovatel akcentoval, že vyzýval zadavatele o poskytnutí potřebné součinnosti, tedy k předložení dokladů, které jsou či by měly být v držení zadavatele, popř. jsou dle tvrzení zadavatele v držení vybraného dodavatele, opakovaně, a to ve dnech 5. 10., 20. 10., 3. 11. a 22. 11. 2021. Ačkoli zadavatel poskytl navrhovateli dílčí součinnost, nikdy mu nebyly dle navrhovatele poskytnuty všechny potřebné doklady požadované Drážním úřadem k vydání předmětného úředního povolení a osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. Navrhovatel uvedl, že potřebná součinnost mu nebyla poskytnuta do dnešního dne.

Z výše uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel nedodržel zadávací podmínku dle čl. 11.6 zadávací dokumentace, tedy neposkytl navrhovateli veškerou součinnost potřebnou pro získání požadovaného oprávnění. S ohledem na skutečnost, že daná součinnost byla dle tvrzení zadavatele vyžadována rovněž ze strany vybraného dodavatele, jenž má přímý zájem na jejím neposkytnutí, neboť tak dosáhl nezákonného vyloučení navrhovatele a sám se stal vybraným dodavatelem, jedná se v šetřeném případě dle navrhovatele nejen o porušení § 39 odst. 1 zákona, ale i o porušení zásady rovného zacházení a transparentnosti. Navrhovatel je přesvědčen, že s ohledem na uvedený nezákonný postup zadavatele nebyly naplněny ani důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení dle § 122 odst. 7 písm. b) zákona.

Navrhovatel zastává názor, že zadavateli poskytl veškerou možnou součinnost při uzavírání smlouvy, neboť mu předložil všechny potřebné doklady. U dokladu, který navrhovatelem poskytnut nebyl (úředního povolení nebo osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální), bylo dle navrhovatele vynaloženo z jeho strany veškeré úsilí k jeho získání, které však bylo dle něj zadavatelem, popř. vybraným dodavatelem zmařeno. Dle navrhovatele je to tedy zadavatel, který nevynaložil všechno potřebné úsilí k tomu, aby byly dodavateli vytvořeny zákonné podmínky pro poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy, a kdo svými kroky uzavření smlouvy zmařil. Zadavatel se dle navrhovatele nemůže dovolávat součinnosti před podpisem smlouvy, když sám potřenou součinnost navrhovateli neposkytl.

Navrhovatel uvedl, že řízení před Drážním úřadem inicioval v nejkratším možném termínu bez zbytečného odkladu, neboť při žádosti o vydání úředního povolení musí mít právní důvod k provozování dotčené trati, jímž se dle navrhovatele stalo rozhodnutí o jeho výběru ze dne

Navrhovatel dodal, že pokud zadavatel argumentuje v rozhodnutí o námitkách navrhovatele absencí obou dokumentů (úředního povolení i osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální), nemá daná skutečnost oporu v zadávacích podmínkách, dle nichž zadavatel požadoval před podpisem smlouvy alternativně předložení pouze jednoho z nich.

Navrhovatel dále uvedl, že souhlasí s tím, že zadavatel poskytl všem potenciálním dodavatelům dostatečnou dobu pro získání všech potřených povolení, avšak pouze za předpokladu, že by byl splněn i závazek zadavatele k poskytnutí součinnosti těmto dodavatelům. S ohledem na skutečnost, že zadavatel navrhovateli potřebnou součinnost neposkytl, ani mnohem delší časový úsek by dle navrhovatele nevedl k jeho úspěchu, neboť bez součinnosti zadavatele není dle něj možné daná povolení získat. Navrhovatel nemůže

Zadavatel se v šetřeném případě dle navrhovatele zjevně dostal do situace, kdy dokumenty, které je povinen poskytnout jakémukoli potenciálnímu dodavateli, sám nedisponuje.

Navrhovatel je přesvědčen, že pokud si zadavatel v rámci stávajícího právního vztahu s vybraným dodavatelem neupravil vzájemné povinnosti tak, aby mu byl povinen poskytnout jakožto dosavadní provozovatel dráhy veškerou potřebnou součinnost pro uzavření smlouvy s jiným dodavatelem, nemůže jít tato skutečnost k jeho tíži.

Ačkoli samotná zadávací podmínka uvedená v čl. 11.6 zadávací dokumentace byla dle navrhovatele v souladu se zákonem, následný postup zadavatele, který byl zaviněn absencí smluvních ujednání se stávajícím provozovatelem a správcem dráhy, vedl v důsledku k tomu, že možnost splnění dané podmínky závisí na třetím subjektu, jenž však uvedl, že danou součinnost neposkytne. Navrhovatel se současně domnívá, že zadavatel jakožto vlastník dráhy by měl mít minimálně kopie předmětných dokumentů k dispozici, kdy chybějícími dokumenty jsou především zprávy o revizích a protokoly o prohlídkách a zkouškách na trati.

Navrhovatel dále sdělil, že se o absenci součinnosti zadavatele dozvídal postupně, kdy o odmítnutí součinnosti vybraného dodavatele se dozvěděl až na základě uskutečněného ústního jednání. Navrhovatel uvedl, že postupně vznášel i další žádosti, neboť na počátku předpokládal, že mu bude v souladu se zadávacími podmínkami poskytnuta součinnost úplná.

Skutečnost, že zadavatel obratem neposkytl veškerou potřebnou součinnost, dle navrhovatele dokládá i to, že zadavatel po schůzce konané dne 25. 11. 2021 vydal navrhovateli některé z dokumentů, o nichž původně tvrdil, že je k dispozici nemá. Navrhovatel v tomto kontextu akcentoval, že zadavatel se zavázal poskytnout právě veškerou potřebnou součinnost, tj. nikoli součinnost částečnou či pouze dokumenty, které má ve svém držení. Z uvedené zadávací podmínky tak dle navrhovatele nevyplývalo, že dodavatelé budou muset absenci dané součinnosti nahrazovat dalšími právními úkony. Navrhovatel je přesvědčen, že učinil veškeré kroky k získání potřebného povolení.

Navrhovatel sdělil, že po zadavateli nepožadoval, aby dané potvrzení získal za něj, nýbrž aby poskytl úplnou součinnost, ke které se zavázal, což však zadavatel neučinil a znemožnil tím navrhovateli potřebné povolení včas získat. V případě, že má navrhovatel absenci součinnosti ze strany zadavatele suplovat dalšími kroky, je dle navrhovatele nutné mu k tomu poskytnout potřebnou lhůtu. Navrhovatel současně dodal, že to však není on, kdo by měl za zadavatele získávat dokumenty, které má mít v držení právě zadavatel. Zadavatel po něm nemůže rovněž dle navrhovatele požadovat, aby absenci součinnosti nahradil jiným, a to velmi nestandardním, způsobem, jako je např. nahlížení do spisu správního řízení, jehož není navrhovatel účastníkem.

Navrhovatel dále uvedl, že stále činí kroky k získání povolení, aby mohl veřejnou zakázku realizovat, k čemuž však potřebuje čas, aby mohl učinit kroky nahrazující neposkytnutí součinnosti ze strany zadavatele. Současně navrhovatel podotkl, že mu lhůta pro předložení dotčených dokladů zadavateli nebyla zadavatelem prodloužena ani na výslovnou žádost navrhovatele. Navrhovatel též opakovaně uvedl, že zadavatel sám vytvořil situaci, kdy mu znemožnil předložit požadované dokumenty, pročež je přesvědčen, že nebyl naplněn důvod pro jeho vyloučení ve smyslu § 122 odst. 7 zákona.

V další části návrhu navrhovatel uvedl, že zadavatel jeho vyloučením ze zadávacího řízení v podstatě znemožnil zahájit plnění předmětu veřejné zakázky v předpokládaném termínu, tj. ke dni 1. 1. 2022, a to s ohledem na ustanovení § 246 zákona, kdy nemožnost plnění je dle navrhovatele zcela na zavinění zadavatele. Navrhovatel v této souvislosti sdělil, že má zájem na smírném řešení sporu.

Závěrem svého návrhu navrhovatel zopakoval, že pokud by zadavatel dostál své povinnosti poskytnout navrhovateli potřebnou součinnost, navrhovatel by potřebnými povoleními disponoval před datem 1. 1. 2022 a mohl by tak plnění koncese zahájit.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí a oznámení o svém vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku a zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru vybraného dodavatele.

Zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0002/2022/VZ oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 5. 1. 2022.

Usnesením ze dne 5. 1. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0002/2022/VZ, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 10. 1. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“ či „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Zadavatel je přesvědčen o nedůvodnosti podaného návrhu navrhovatele. Zadavatel úvodem svého vyjádření sdělil, že povinnost dle § 122 odst. 3 písm. b) zákona stanovil mj. k předložení úředního povolení dle § 11 ZoD a/nebo osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy dle § 23a ZoD. Pro splnění předmětné povinnosti zadavatel stanovil lhůtu do 6. 12. 2021, a to přípisem ze dne 22. 11. 2021, přičemž o skutečnosti, že daná lhůta bude končit počátkem měsíce prosince, byl navrhovatel dle zadavatele informován již ve sdělení ze dne 4. 10. 2021.

Zástupce navrhovatele dle zadavatele na jednání konaném dne 25. 11. 2021 ve vztahu k úřednímu povolení sdělil, že od zadavatele včas obdržel všechny dokumenty potřebné pro podání žádosti o jeho vydání a opakovaně uvedl, že předmětné úřední povolení bude zadavateli ve stanovené lhůtě, tj. do 6. 12. 2021, předáno. I přes toto ujištění však dané povolení nebylo v předmětné lhůtě (ani dodnes) vydáno, kdy důvody nebyl navrhovatel dle zadavatele schopen vysvětlit.

Ve vztahu k osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy navrhovatel dle zadavatele výslovně potvrdil, a to na valné hromadě zadavatele dne 7. 12. 2021, že potřebné dokumenty pro podání žádosti o jeho vydání obdržel od zadavatele obratem poté, co o ně požádal. Zadavatel dodal, že navrhovatel však o jejich vydání požádal až 25. 11. 2021, pročež ačkoli mu je zadavatel okamžitě vydal, nebylo již možné dané oprávnění ve stanovené lhůtě získat.

Zadavatel je přesvědčen, že pravým důvodem, proč navrhovatel povinnost ve smyslu § 122 odst. 3 zákona nesplnil, je navrhovatelova neznalost právních předpisů a jeho ledabylý a chaotický přístup k získávání výše uvedených oprávnění. Navrhovatel se dle zadavatele i přes upozornění na omezenou lhůtu pro získání potřeného oprávnění přípravou na plnění této povinnosti začal vážně zabývat až po učiněném rozhodnutí o výběru.

I z žádostí o součinnost navrhovatele je dle zadavatele patrné, že navrhovatel promarnil řadu týdnů zjišťováním, jaké jsou jeho povinnosti k Drážnímu úřadu a jaké dokumenty bude od zadavatele požadovat. V důsledku této skutečnosti pak navrhovatel dle zadavatele poslal i větší počet žádostí o součinnost, přičemž své požadavky různě měnil a požadoval stále nové doklady.

Zadavatel uvedl, že informace o tom, že zadavatel některým dokumentem nedisponuje, obdržel navrhovatel vždy, a to v reakci na podanou žádost o takový dokument. Pokud se tedy navrhovatel určité informace dozvídal postupně, je to dle zadavatele dáno tím, že o ně rovněž postupně žádal. Zadavatel je tak přesvědčen, že navrhovatel všechny potřebné dokumenty od něj obdržel a pokud některé z nich obdržel až v termínu, který již neumožňoval splnění stanovené lhůty, bylo to dáno výlučně tím, že o tyto dokumenty i opožděně požádal.

Ve vztahu k zadávací podmínce uvedené v čl. 11.6 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že mezi účastníky správního řízení je sporný výklad pojmu „veškerá potřebná součinnost“.

Názor navrhovatele, že pod pojmem součinnost je třeba chápat absolutní povinnost zadavatele poskytnout navrhovateli jakoukoli listinu, o kterou požádá, a to bez ohledu na to, zda jí zadavatel disponuje či je vůbec oprávněn/povinen jí disponovat, nemá dle zadavatele oporu v textu zadávací dokumentace. Obecný výraz „součinnost“ dle zadavatele reflektuje relativně neurčitý charakter dané povinnosti, jenž je dle něj vždy závislý na konkrétních okolnostech. Pokud by tedy zadavatel chtěl převzít kupř. povinnost předat dodavateli veškeré listiny potřebné k podání žádosti o vydání úředního povolení, uvedl by tuto skutečnost explicitně v zadávací dokumentaci. Tento názor navrhovatele nemá dle zadavatele oporu ani v právních předpisech, především ZoD a jeho prováděcích předpisech, kdy většina povinností spojených s plněním provozování dráhy vč. povinnosti zajistit zpracování potřebných technických dokumentů, tyto dokumenty uchovávat a předkládat je Drážnímu úřadu, je

Navrhovatel tak dle zadavatele dovozuje nezákonnost jeho postupu z toho, že mu zadavatel neposkytl doklady, kterými fakticky nedisponuje a kterými ani není dle právních předpisů povinen disponovat.

Skutečnost, že zadavatel sám řadou potřebných dokumentů nedisponoval, dle zadavatele však neznamená, že jakýkoli dodavatel nebyl reálně schopen dané dokumenty získat a podat na jejich podkladě žádost o vydání potřebného úředního oprávnění k provozování dráhy.

Zadavatel uvedl, že navrhovatel byl povinen předložit pro účely vydání úředního oprávnění identické listiny, které Drážnímu úřadu předkládal provozovatel stávající, pročež se zadavatel domnívá, že potřebné listiny byly součástí různých spisů Drážního úřadu. Navrhovatel mohl předmětné dokumenty dle zadavatele v ucelené podobě snadno získat v řádu dní, a to prostřednictvím nahlédnutí do spisů Drážního úřadu a pořízením kopií. Nahlédnout do předmětných spisů navrhovatele opravňovalo již jeho postavení coby žadatele o vydání úředního oprávnění, popř. vydané souhlasné stanovisko vlastníka dráhy, v němž zadavatel souhlasil s tím, aby bylo navrhovateli požadované oprávnění vydáno. Navrhovatel měl též možnost požádat jej jakožto účastníka příslušných správních řízení o vystavení plné moci k nahlížení. Navrhovatel také mohl trvat na tom, aby Drážní úřad použil předmětné dokumenty jako podklad pro vydání rozhodnutí s tím, že mu jsou známy z jeho úřední činnosti.

Namísto toho, aby navrhovatel přehodnotil svůj postup při plnění povinností vyplývajících ze zadávacích podmínek, omezil se dle zadavatele na opakované zasílání nesmyslných výzev zadavateli k poskytnutí dokumentů, o nichž věděl, že jimi zadavatel nedisponuje.

Zadavatel je rovněž přesvědčen, že s ohledem na znění zadávacích podmínek, kde stanovil, že poskytne součinnost dodavateli na jeho písemnou žádost, byl vázán právě obsahem daných žádostí, tedy že volba vhodného postupu směřujícího k získání potřebných oprávnění je věcí dodavatele a jeho odpovědností. Zadavatel postup, kdy by sám aktivně vstoupil a vymýšlel za dodavatele optimální způsob pro získání potřených dokumentů, za situace, kdy toho není dodavatel schopen, vnímá jako porušení zásady rovného zacházení a zásady transparentnosti.

Zadavatel dále uvedl, že nepopiratelným faktem je, že navrhovatel ve stanovené lhůtě nepředložil žádné úřední oprávnění, pročež navrhovatel stanovenou povinnost nesplnil.

S tvrzením navrhovatele, že zadavatel pro získání potřebných oprávnění poskytl dodavatelům dostatečnou lhůtu, zadavatel souhlasí. Navrhovatel však dle něj nedokázal poskytnutý časový

K další části návrhu zadavatel zopakoval, že navrhovatel na jednání konaném dne 25. 11. 2021 nevázal získání úředního povolení na jakoukoli další součinnost a přislíbil, že bude ve lhůtě předloženo, což se však nestalo. Navrhovatel dle zadavatele dále na valné hromadě dne

Zadavatel je tak přesvědčen, že navrhovateli potřebné doklady poskytl. Ve vztahu k úřednímu povolení je poskytl včas, k osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy pak v řádu jednotek dní od žádosti, kdy veškeré zpoždění dle zadavatele připadá na vrub opožděné žádosti navrhovatele učiněné až dne 25. 11. 2021.

Zadavatel rovněž odmítá, že by možnost plnit veřejnou zakázku byla závislá na vůli třetí osoby.

K námitce navrhovatele, že zadavatel neprodloužil na jeho žádost lhůtu pro předložení dokladů dle § 122 odst. 3 zákona, zadavatel mj. uvedl, že musel zajistit nového provozovatele od 1. 1. 2022, když ke dni 31. 12. 2021 končil závazek stávajícího provozovatele, čemuž zadavatel podřídil celý průběh zadávacího řízení i lhůty v něm stanovené. O tom, že předmětná lhůta bude minimální, zadavatel předem informoval v zadávací dokumentaci, přičemž skutečnost, že po navrhovateli bude požadovat dané doklady již počátkem měsíce prosince, zadavatel navrhovateli sdělil již dne 4. 10. 2021. Navrhovatel byl též dle zadavatele seznámen se skutečností, že předmětnou lhůtu není možné z objektivních důvodů prodloužit či prominout její zmeškání.

Závěrem svého vyjádření zadavatel uvedl, že k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení přistoupil poté, co zástupci navrhovatele uvedli, že úřední povolení navrhovatel nemá a neví, kdy a zda vůbec bude vydáno, že osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy je navrhovatel schopen získat nejdříve za 4 měsíce a že k 1. 1. 2022 navrhovatel není schopen zahájit plnění koncese a schopen toho bude nejdříve v druhém kvartále roku 2022. Dle zadavatele se tak jednalo o jediný možný postup, jak plnění veřejné zakázky ke dni 1. 1. 2022 zajistit alespoň teoreticky.

S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje zamítnutí návrhu navrhovatele.

Usnesením ze dne 7. 2. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, v níž obdržel dne 14. 2. 2022 vyjádření navrhovatele z téhož dne a rovněž vyjádření zadavatele z téhož dne.

Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 14. 2. 2022 uvedl, že i nadále považuje postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky za rozporný se zákonem.

Navrhovatel úvodem svého vyjádření shrnul podstatné body své argumentace, přičemž uvedl, že ačkoli zadavatel požadoval získání daných dokladů alternativně, tj. úředního povolení nebo osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, k realizaci veřejné zakázky je zapotřebí obou těchto dokumentů, kdy vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy je podmíněno získáním úředního povolení, které však může mít ve vztahu k jedné dráze pouze jeden provozovatel. Pokud má tedy Drážní úřad vydat povolení nové, musí o zrušení dosavadního požádat současný poskytovatel. Navrhovatel dodal, že žadatel musí zároveň Drážnímu úřadu předložit dokumenty, které se vážou k relevantní dráze a které má k dispozici vlastník dráhy, případně také její současný provozovatel.

Z výše uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že nový provozovatel bude potřebovat v řízení před Drážním úřadem součinnost ze strany vlastníka dráhy, tj. zadavatele, k níž se zadavatel zavázal v čl. 11.6 zadávací dokumentace.

Zadavatel však dle navrhovatele i přes opakované urgence ze strany navrhovatele veškerou potřebnou součinnost neposkytl s argumentem, že některými požadovanými dokumenty nedisponuje on, nýbrž současný provozovatel dráhy, který je odmítá vydat. Zadavatel dle navrhovatele navrhoval alternativní způsoby jejich získání, avšak tyto byly dle něj nestandardní a navrhovatel neměl k jejich realizaci potřebný čas a právní legitimaci.

Postup zadavatele tedy nebyl dle navrhovatele v souladu se závazkem zadavatele plynoucím ze zadávací dokumentace, dle něhož zadavatel poskytne veškerou potřebnou součinnost, tedy z logiky věci vydá všechny potřebné dokumenty, které jsou či mají být v jeho držení. S ohledem na absenci poskytnutí součinnosti ze strany zadavatele a kroky současného poskytovatele (vybraného dodavatele), kterými byla např. pozdní žádost o zrušení jeho povolení, nebylo navrhovateli v termínu stanoveném zadavatelem předmětné oprávnění vydáno.

K argumentaci předložené zadavatelem v jeho vyjádření ze dne 10. 1. 2022 navrhovatel uvedl, že zadavatel stále do dnešního dne nepředal navrhovateli doklady, které jsou třeba pro vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, jímž je nutné disponovat k provozování dráhy.

Navrhovatel opětovně uvedl, že bylo nemožné úřední povolení získat, když současný provozovatel v dané době nepožádal o zrušení úředního povolení pro svoji osobu. Navrhovatel dodal, že Drážní úřad nemůže vydat úřední povolení druhému subjektu, pokud současný provozovatel nepožádal o zrušení povolení předchozího, což je dle navrhovatele patrné i ze zápisu z jednání ze dne 25. 11. 2021. Současný provozovatel dráhy přitom dle navrhovatele požádal o jeho zrušení až dne 29. 11. 2021, pročež nebylo dle něj možné, aby

Navrhovatel je přesvědčen, že současná situace nastala v důsledku nedostatečné součinnosti ze strany zadavatele, kdy zadavatel si nezajistil dostatečnou součinnost od současného poskytovatele služeb, stejně jako v důsledku jeho nezákonného vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Navrhovatel dále uvedl, že z opatrnosti požádal Drážní úřad o vydání chybějících dokumentů, tj. seznamu všech určených technických zařízení (dále jen „UTZ“) včetně seznamu platných revizí k předmětným zařízením UTZ, tedy zvolil postup, který měl dle zadavatele nahradit absenci jeho součinnosti. Navrhovatel sdělil, že dle odpovědi Drážního úřadu nemá Drážní úřad požadovaný seznam k dispozici, pročež ho nemůže navrhovateli poskytnout.

Navrhovatel dále poukázal na skutečnost, že dle smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem má zadavatel jakožto vlastník právo od současného provozovatele (vybraného dodavatele) požadovat informace související s provozem dráhy a drážní dopravy. Provozovatel je současně povinen mj. provádět kontroly, prohlídky a revize všech UTZ. Navrhovatel je přesvědčen, že chybějící doklad (tj. doklad o provedených revizích) je tak vybraný dodavatel povinen mít a zadavatel je oprávněn ho po něm požadovat.

Navrhovatel je i nadále přesvědčen, že pokud by mu zadavatel od počátku poskytl dostatečnou součinnost, nic by navrhovateli nebránilo v tom, aby měl veškeré požadované doklady k dispozici před koncem roku 2021 a mohl tak od roku 2022 předmětnou dráhu provozovat.

Dle navrhovatele je z podkladů pro vydání rozhodnutí, zejména ze zápisů z jednání valné hromady zadavatele, patrné, že zadavatel si byl vědom své povinnosti poskytnout součinnost dle zadávací dokumentace. Samotní zástupci zadavatele dle navrhovatele přiznali, že současný poskytovatel služeb jim potřebnou součinnost neposkytne, což však dle navrhovatele nemůže jít k jeho tíži a vést k jeho nezákonnému vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Navrhovatel se tak domáhá, aby Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky a jako opatření k nápravě tohoto nezákonného postupu uložil zadavateli zrušit úkony v zadávacím řízení spočívající v rozhodnutí a oznámení o vyloučení navrhovatele a v rozhodnutí a oznámení o výběru vybraného dodavatele.

Zadavatel je přesvědčen, že k podstatným skutečnostem se vyjádřil již ve svém vyjádření k návrhu ze dne 10. 1. 2022. Zadavatel pro úplnost uvedl, že navrhovateli podklady k získání potřebného veřejnoprávního oprávnění u Drážního úřadu poskytl, a to vždy poté, co o ně navrhovatel požádal. Zadavatel věří, že pro účely získání úředního povolení poskytl navrhovateli všechny dokumenty včas, kdy navrhovatel dle něj ještě na jednání dne

Rovněž pro účely získání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy zadavatel dle svého přesvědčení poskytl navrhovateli všechny potřebné doklady, a to obratem (v řádu dní) poté, co o ně navrhovatel požádal. Žádost o vydání dokumentace skutečného provedení elektrizace dráhy však navrhovatel podal až dne 25. 11. 2021, kdy již neměl dostatečný časový prostor dané oprávnění do dne 6. 12. 2021 získat.

Tvrzení navrhovatele, že mu zadavatel neposkytl součinnost, nemůže dle zadavatele obstát za situace, kdy zástupci navrhovatele na jednáních konaných dne 25. 11. 2021 a dne

Zadavatel dále uvedl, že výslovně stanovil, že lhůta pro získání daných oprávnění (do dne

Zadavatel je přesvědčen, že pokud by navrhovateli prominul zmeškání dané lhůty, postupoval by v rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel současně uvedl, že druhý účastník v pořadí potřebnými oprávněními disponoval, pročež se domnívá, že právě uvedený postup by měl i přímý vliv na pořadí nabídek a výběr dodavatele.

Zadavatel dále akcentoval, že navrhovatel do dnešního dne úřední povolení nezískal a o osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy ani nepožádal. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že navrhovatel sám potvrdil skutečnost, že některé doklady zadavatel jako vlastník dráhy mít nemusel, resp. neměl, neboť jimi má disponovat provozovatel dráhy, a že veškeré doklady potřebné pro získání veřejnoprávních oprávnění mohl navrhovatel snadno získat ze spisů Drážního úřadu, do kterých byl oprávněn nahlédnout.

S ohledem na výše uvedené zadavatel setrval na svém stanovisku a navrhl zamítnutí návrhu navrhovatele.

Dne 18. 2. 2022 vydal Úřad rozhodnutí ze dne 14. 2. 2022, jímž zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Dne 30. 3. 2022 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž podle § 263 odst. 2 zákona rozhodl o zrušení rozhodnutí a oznámení o vyloučení navrhovatele ze dne 7. 12. 2021 a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku včetně rozhodnutí o novém výběru dodavatele ze dne 7. 12. 2021 a oznámení o výběru dodavatele ze dne 7. 12. 2021, neboť Úřad shledal, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu s § 6 odst. 1 ve spojení s § 122 odst. 7 písm. b) zákona, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku z důvodu nepředložení dokladů ve smyslu § 122 odst. 3 písm. b) zákona, konkrétně z důvodu nepředložení úředního povolení nebo osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální dle čl. 11.6 zadávací dokumentace veřejné zakázky do 6. 12. 2021, ačkoli sám pro účely získání těchto dokladů neposkytl v témže článku zadávací dokumentace veřejné zakázky avizovanou „veškerou potřebnou součinnost“, čímž se stal postup zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele rozporný se zásadou přiměřenosti, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad současně zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného

Dne 14. 4. 2022 obdržel Úřad přípis zadavatele z téhož dne, jímž zadavatel podal rozklad proti napadenému rozhodnutí.

Zadavatel svým rozkladem brojil proti všem výrokům napadeného rozhodnutí, kdy Úřad se dle něj dopustil procesního pochybení, když při svém rozhodování vycházel z vyjádření Drážního úřadu ze dne 31. 1. 2022, ačkoli tento důkaz navrhovatel předložil po uplynutí zákonné lhůty určené k podání důkazních návrhů. Tento listinný důkaz nebyl ani součástí podkladů pro vydání rozhodnutí a zadavatel se tak neměl možnost s ním seznámit. O jeho existenci se zadavatel dozvěděl až z odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zadavatel rovněž uvedl, že samotný obsah této listiny byl v odůvodnění napadeného rozhodnutí ze strany Úřadu zrekapitulován strohým způsobem, čímž zadavateli neposkytl žádnou představu o tom, o jakou listinu se jedná, na základě jakého podkladu byla vydána, co je jejím skutečným obsahem a zda byla Úřadem jako důkaz správně hodnocena.

Zadavatel dále sdělil, že některé závěry v napadeném rozhodnutí nemají žádnou oporu ve správním spise a zadavatel tak neměl možnost se k nim v průběhu správního řízení vyjádřit.

Dle zadavatele není z napadeného rozhodnutí zřejmé, v čem konkrétně spatřuje Úřad nedostatečnou součinnost zadavatele, tj. které konkrétní listiny zadavatel navrhovateli neposkytl. Zadavatel je též přesvědčen, že Úřad opomenul to, že navrhovatel prohlásil na jednání ze dne 25. 11. 2021 a na zasedání valné hromady ze dne 7. 12. 2021, že zadavatel navrhovateli všechny potřebné doklady poskytl. Zadavatel uvedl, že Úřad se s tímto argumentem nijak nevypořádal.

Zadavatel má též za to, že Úřad nesprávně interpretoval pojem „veškerá potřebná součinnost“ uvedený v čl. 11.6 zadávací dokumentace. Podle zadavatele Úřad tuto povinnost vyložil tak, že bylo povinností zadavatele poskytnout dodavateli veškeré přílohy k žádostem o vydání potřebných úředních oprávnění. Zadavatel je přesvědčen, že primárním nositelem povinnosti získat u Drážního úřadu povolení potřebná pro plnění koncese je sám dodavatel a nelze ji tak přenášet na zadavatele. Podle zadavatele není zřejmé, z čeho Úřad usoudil, že navrhovatel byl odkázán na zadavatele a nemohl si některé doklady opatřit sám od Drážního úřadu.

Podle zadavatele Úřad též nesprávně vyhodnotil časové souvislosti jednotlivých žádostí navrhovatele, zejména jeho žádost ze dne 20. 10. 2021, kde žádal mj. dokumenty k UTZ.

Zadavatel se domnívá, že nesprávný byl rovněž názor Úřadu, že zadavatel měl povinnost navrhovatele upozornit na možnost získat příslušné listiny ze strany Drážního úřadu, neboť dle zadavatele nelze považovat za porušení svých povinností to, že navrhovatele neupozornil na skutečnost, kterou sám navrhovatel znal. S argumentací, že za situace, kdy by zadavatel nad rámec zadávacích podmínek svévolně poskytoval pomoc jednomu dodavateli, by porušil zásadu rovného zacházení a transparentnosti, se dle zadavatele Úřad nevypořádal.

Zadavatel závěrem uvedl, že Úřad se vyhnul posouzení otázky, zda bylo povinností navrhovatele, v situaci, kdy zjistil, že mu zadavatel některé listiny poskytnout nemůže, využít dostupných právních prostředků a tyto listiny si zajistit jiným způsobem. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že se návrh navrhovatele zamítá.

Dne 20. 4. 2022 vydal Úřad usnesení z téhož dne, jímž stanovil navrhovateli lhůtu k podání vyjádření k rozkladu zadavatele.

Dne 27. 4. 2022 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele z téhož dne.

Dle navrhovatele ze správního řízení jednoznačně vyplynulo, že zadavatel není schopen potřebnou součinnost poskytnout, neboť dotčenými doklady sám nedisponuje, což zadavatel

Navrhovatel navrhoval, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Dne 9. 5. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, jehož obsahem bylo doplnění odůvodnění rozkladu ze dne 14. 4. 2022 (dále jen „doplnění rozkladu“). Zadavatel zde doplnil svoji argumentaci o skutečnosti citované ze zvukového záznamu z jednání ze dne 25. 11. 2021 a z valné hromady ze dne 7. 12. 2021. Dle názoru zadavatele Úřad tyto zvukové záznamy neprovedl jako důkazy a vycházel jen ze skutečností uvedených v zápisech z jednání a zasedání valné hromady. Důvodem tohoto nesprávného postupu Úřadu je dle zadavatele skutečnost, že Úřad nesprávně vyhodnotil, které otázky jsou pro posouzení případu podstatné.

Zadavatel zastává názor, že Úřad opomenul zásadní otázku předmětného správního řízení, kterou je správnost a zákonnost rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a jehož přezkum je předmětem tohoto řízení. Zadavatel se domnívá, že správnost a zákonnost rozhodnutí o vyloučení navrhovatele je třeba posuzovat dle informací, poznatků a sdělení uvedených navrhovatelem, jimiž zadavatel disponoval v okamžiku, kdy toto rozhodnutí vydal.

Zadavatel v čl. III doplnění rozkladu hodnotil informace prezentované navrhovatelem na jednání ze dne 25. 11. 2021 a valné hromady ze dne 7. 12. 2021, z nichž dle zadavatele plyne, že navrhovatel od počátku věděl, že je pro zadavatele nezbytné zahájení plnění koncese k 1. 1. 2022, a přesto dle něj navrhovatel přistupoval k získávání potřebných oprávnění chaoticky a liknavě. Z těchto jednání dále dle zadavatele vyplynulo, že navrhovatel nepožádal zadavatele o součinnost v podobě ukončení oprávnění stávajícího provozovatele provozovat dráhu, a také, že navrhovatel mohl potřebné doklady snadno opatřit ze spisu u Drážního úřadu. Podle zadavatele na jednání ze dne 25. 11. 2021 navrhovatel zadavateli slíbil, že mu ve lhůtě dle § 122 odst. 3 zákona předloží úřední povolení, což zadavatel označil v doplnění rozkladu jako lživé tvrzení.

Zadavatel závěrem v doplnění rozkladu uvedl, že polemika navrhovatele s tím, zda měla být úřední povolení dle § 11 ZoD a osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy dle § 23a ZoD předložena zadavateli současně, je bezpředmětná, neboť navrhovatel nepředložil ani jedno z těchto oprávnění.

Zadavatel navrhoval, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že se návrh navrhovatele zamítá.

Usnesením ze dne 17. 5. 2022 určil předseda Úřadu navrhovateli lhůtu k podání vyjádření k doplnění rozkladu zadavatele.

Dne 24. 5. 2022 doručil navrhovatel předsedovi Úřadu své vyjádření k doplnění rozkladu zadavatele z téhož dne. Navrhovatel v předmětném vyjádření reagoval na tvrzení zadavatele, že Úřad neprovedl ve správním řízení jako důkazy zvukové záznamy. Navrhovatel je přesvědčen, že tyto důkazy by byly zbytečné, neboť by nedokazovaly žádné nové skutečnosti rozhodné pro zjištění skutkového stavu věci. Navrhovatel uvedl, že zadavatel ve svém doplnění rozkladu části předmětných zvukových záznamů vytrhává z kontextu, a to i ve vztahu ke komunikaci v rámci celého průběhu zadávacího řízení, a velmi nevhodně osočuje zaměstnance navrhovatele ze lži. Takové jednání ve správním řízení před Úřadem považuje navrhovatel za nekorektní, kdy zdůraznil, že z jeho strany nebyl zadavatel nikdy uveden v omyl a ani nebyla tvrzena lež. Úřad dle něj ve správním řízení jednoznačně prokázal, že zadavatel potřebnou součinnost neposkytl, čehož si byl dle jeho názoru vědom i sám zadavatel, jak to ostatně plyne ze zvukových záznamů z jednání ze dne 25. 11. 2021 a z valné hromady ze dne 7. 12. 2021.

Navrhovatel považoval rovněž za nutné vyjádřit se k tvrzení zadavatele, že nežádal zadavatele o součinnost ve vztahu k nutnosti podat žádost o zrušení úředního povolení současného provozovatele dráhy. Podle navrhovatele je toto tvrzení absurdní, neboť danou žádost musí podat současný provozovatel a nikoli zadavatel. Zadavatel se však v zadávací dokumentaci zavázal k poskytnutí součinnosti, tedy pokud tuto součinnost chce poskytnout, musí zajistit kooperaci současného provozovatele. Navrhovatel je přesvědčen, že jednoznačně prokázal, že právě absence této úplné součinnosti vedla k jeho nezákonnému vyloučení ze zadávacího řízení. V dalších skutečnostech se navrhovatel odkázal na své vyjádření k rozkladu, na návrh a na další svá podání uskutečněná v průběhu správního řízení u Úřadu.

Dne 24. 6. 2022 vydal předseda Úřadu rozhodnutí z téhož dne (dále jen „rozhodnutí předsedy

Předseda Úřadu rozhodl, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl nepřezkoumatelně, a to pro nesrozumitelnost. Rovněž dle něj Úřad nezjistil dostatečně skutkový stav věci a v otázce, zda zadavatel poskytl navrhovateli veškerou potřebnou součinnost, se dopustil nesprávného právního posouzení.

Předseda Úřadu konstatoval, že nekonkrétní formulace výroku I. napadeného rozhodnutí mu znemožnila komplexní posouzení věci. Odůvodnění napadeného rozhodnutí dle něj vykazuje rovněž nedostatky ohledně posouzení otázky, zda zadavatel poskytl navrhovateli dostatečnou součinnost či nikoli. Z napadeného rozhodnutí dle předsedy Úřadu do jisté míry vyznívá, že zadavatel byl povinen poskytnout navrhovateli všechny dokumenty, o které navrhovatel požádá. Příprava žádosti o udělení dotčených oprávnění však byla z podstaty věci úkolem navrhovatele. Předseda Úřadu tak uvedl, že Úřad opomenul podrobně posoudit, jakou míru

Úřad předně dle předsedy Úřadu v napadeném rozhodnutí nedostatečně konkretizoval pochybení v postupu zadavatele. Z výroku I. napadeného rozhodnutí není totiž dle něj zřejmé, ve kterém časovém okamžiku či ke kterému konkrétnímu úkonu či výzvě v zadávacím řízení zadavatel neposkytl veškerou potřebnou součinnost. Vzhledem k neurčitosti daného výroku předseda Úřadu shledal, že napadené rozhodnutí je zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti spočívající v jeho nesrozumitelnosti.

Úřad dle předsedy Úřadu dostatečně nezohlednil míru péče, jakou každá ze stran sporu vynaložila na to, aby dokázala dostát svým povinnostem. Uvedené je dle předsedy Úřadu zásadní pro určení, ve kterém časovém okamžiku, respektive kterým úkonem či opomenutím nastalo prodlení ze strany zadavatele s plněním povinnosti poskytovat součinnost dle čl. 11.6 zadávací dokumentace. Vzhledem ke skutečnosti, že součinnost byla v zadávací dokumentaci koncipována jako „potřebná“, a nikoli jako každá součinnost, předseda Úřadu Úřad zavázal, že je zapotřebí na základě kvalifikované úvahy určit, na kterou žádost o součinnost již musel zadavatel reagovat poskytnutím požadovaného dokumentu.

Předseda Úřadu též stanovil, že Úřad však dříve vyjasní, jakou míru odpovědnosti za přípravu podkladů pro žádost o předmětné oprávnění lze klást na navrhovatele a zda navrhovatel v šetřeném případě této odpovědnosti dostál. Předmětná úvaha dle předsedy Úřadu povede k závěru, jakou spolupráci navrhovatel skutečně od zadavatele potřeboval a jaké činnosti si mohl a měl zajistit sám. Toto posouzení dle předsedy Úřadu vyústí v závěr, kterým konkrétním opomenutím zadavatel porušil zákon.

Úřad rovněž dle předsedy Úřadu nezohlednil při posouzení věci všechna relevantní hlediska.

Předseda Úřadu akcentoval, že v šetřeném případě je nutné zabývat se otázkou, zda navrhovatel jakožto odborník ve svém oboru vynaložil dostatečnou snahu k získání potřebných dokumentů předtím, než se dozvěděl o překážce, která mu v jejich získání bránila.

Předseda Úřadu se rovněž domnívá, že Úřad by měl jako důkaz provést i zvukové záznamy z uskutečněných jednání, a to za účelem ověření pravdivosti argumentace obou stran.

Rovněž ve vztahu k osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy je dle předsedy Úřadu nutné vyhodnotit, zda navrhovatel postupoval dostatečně rychle a zda byla jeho žádost o součinnost zadavatele z pohledu požadovaných dokladů úplná. Předseda Úřadu se též domnívá, že Úřad měl zjistit, jaké dokumenty navrhovatel získal prostřednictvím dokumentace k elektrizaci tratě č. 293 a v jaké míře je mohl použít pro získání potřebného osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy pro účely provozování nyní dotčené dráhy, a naopak, které dokumenty mu pro účely podání žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti chyběly.

Úřad se dle předsedy Úřadu nezabýval ani povahou UTZ, kdy není dle něj vyloučeno, že by bylo možné odhalit i další způsoby, jak dosáhnout vydání potřebných dokumentů. Předseda Úřadu dále konstatoval, že Úřad nepostupoval v souladu s § 261 odst. 3 zákona, kdy neseznámil zadavatele s novým podkladem a upřel mu tak právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

Předseda Úřadu na závěr svého rozhodnutí shrnul, že Úřad tak v dalším řízení posoudí, zda zadavatel dodržel svůj závazek poskytnout „veškerou potřebnou součinnost“ v kontextu profesionality navrhovatele jakožto odborníka v oblasti provozování dráhy. Úřad má přitom dbát na vyvážený přístup k povinnostem obou stran sporu v oblasti získávání podkladů, které byl navrhovatel povinen zadavateli předložit. Úřad by se měl také vyjádřit k otázce, zda bylo ze strany zadavatele oprávněné očekávat, že si navrhovatel může zajistit podklady pro podání žádosti o předmětné oprávnění sám např. prostřednictvím Drážního úřadu. Úřad má současně v novém rozhodnutí uvést, které konkrétní listiny zadavatel navrhovateli neposkytl, ačkoli je poskytnout měl, a znovu posoudit, zda zadavatel poskytl veškerou potřebnou součinnost.

Přípisem ze dne 29. 6. 2022 oznámil Úřad účastníkům správního řízení sp. zn. ÚOHSS0002/2022/VZ, že se v tomto řízení pokračuje.

Přípisem ze dne 26. 7. 2022 požádal Úřad za účelem prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky o poskytnutí stanoviska Drážní úřad jakožto drážní správní úřad, jenž

Dne 16. 8. 2022 obdržel Úřad stanovisko Drážního úřadu z téhož dne.

Drážní úřad úvodem svého stanoviska ze dne 16. 8. 2022 sdělil informace týkající se správních řízení vedených u Drážního úřadu v souvislosti s veřejnou zakázkou.

Drážní úřad uvedl, že současným provozovatelem předmětné regionální dráhy č. 291 je vybraný dodavatel. Dne 12. 10. 2021 obdržel Drážní úřad dle svého vyjádření žádost navrhovatele o vydání úředního povolení k provozování této dráhy. Drážní úřad v této souvislosti dodal, že navrhovatel svoji žádost opakovaně doplňoval o podklady nezbytné k vydání úředního povolení. Dne 21. 12. 2021 obdržel Drážní úřad od navrhovatele návrh na přerušení správního řízení, a to z důvodu uplatnění revizních postupů podle zákona. Drážní úřad tak dne 3. 1. 2022 uvedené správní řízení přerušil, přičemž přihlédl ke skutečnosti, že výběr dodavatele na zajištění budoucího provozovatele dráhy byl stále v řešení, což mělo vliv i na vydání úředního povolení.

Dne 29. 11. 2021 obdržel Drážní úřad žádost vybraného dodavatele o zrušení úředního povolení k provozování dotčené dráhy, a to z důvodu ztráty právního vztahu k regionální dráze k 31. 12. 2021. Dne 10. 12. 2021 pak Drážní úřad obdržel žádost o zastavení tohoto správního řízení, neboť došlo k rozhodnutí o novém výběru dodavatele. Drážní úřad tak dané správní řízení zastavil, neboť žadatel vzal svoji žádost zpět, kdy splněny byly i další podmínky dle ZoD.

Drážní úřad dále na dotazy Úřadu sdělil, že provozovat železniční dráhu může pouze jeden subjekt, kdy provozovat regionální dráhu může právnická nebo fyzická osoba na základě platného úředního povolení k provozování předmětné dráhy a osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy.

Drážní úřad dále uvedl, že v jeden okamžik může být účinné pouze jedno úřední povolení a jedno osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. V případě změny provozovatele dráhy je tak třeba vydat nové úřední povolení, které nabývá účinnosti následující den poté, co skončí účinnost předchozího úředního povolení, aby byla zajištěna kontinuita.

Účastníkem správního řízení ve věci vydání úředního povolení je dle Drážního úřadu kromě žadatele (tj. budoucího provozovatele dráhy) také vlastník dané dráhy, vlastníci a provozovatelé ostatních drah, jejichž dráhy jsou do předmětné dráhy zaústěné, popř. se s ní jinak stýkají. V řízení o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy je dle Drážního úřadu jeho účastníkem pouze žadatel. V obou případech je pak dotčeným orgánem státní správy rovněž Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře.

Drážní úřad uvedl, že úřední povolení se obvykle vydává na dobu neurčitou, pokud žadatel nepožaduje jeho vydání na dobu určitou. Drážní úřad v rámci své běžné praxe vydává osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy až po vydání úředního povolení, avšak zákonný předpis dle něj tuto posloupnost přímo nestanovuje. Obvykle též platí, že budoucí

Drážní úřad dále sdělil, že probíhá-li správní řízení, využije při posuzování věci podklady, které má k dispozici z úřední činnosti. Pro účely ověření podkladů může žadatel dle Drážního úřadu nahlédnout do spisu ve smyslu § 38 správního řádu. V případě, že se nejedná o účastníka řízení, může daný subjekt dle Drážního úřadu požádat o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), kdy v případě, že jsou pro to splněny podmínky,

Drážní úřad dále potvrdil, že je též možné, aby žadatel o vydání úředního povolení či osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální požádal Drážní úřad o uznání potřebných podkladů pro jejich vydání, jež není schopen získat sám, a to s tím, že jsou Drážnímu úřadu známy z úřední činnosti. Drážní úřad uvedl, že v takovém případě by postupoval dle § 50 správního řádu. Současně však odmítl, že by bylo možné jej požádat o to, aby subjektům, jež těmito doklady disponují a odmítají je žadateli vydat, uložil povinnost předmětné podklady poskytnout. Podle Drážního úřadu to není možné, pokud by se nejednalo o účastníka správního řízení. Drážní úřad též potvrdil, že možné by naopak bylo tyto podklady získat přímo od Drážního úřadu (v případě, že jimi Drážní úřad disponuje), a to na základě žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Drážní úřad dodal, že pro správní řízení ve věci vydání úředního povolení vyžadoval podklady stanovené v § 15 ZoD a že seznam UTZ vyžadován nebyl za situace, kdy žádost o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy nebyla ze strany navrhovatele podána.

Drážní úřad dále uvedl, že nezbytnou podmínkou pro vydání úředního povolení je doložení právního vztahu k dráze uzavřeného mezi žadatelem (budoucím provozovatelem dráhy) a vlastníkem dráhy. Žadatel po vzájemné spolupráci s vlastníkem dráhy dokládá i doklad o provozuschopnosti dráhy. V neposlední řadě je vlastník dráhy i účastníkem dotčeného správního řízení. V řízení ve věci vydání bezpečnostního certifikátu Drážní úřad podklady potřebné pro jeho vydání řeší s žadatelem.

Drážní úřad se v další části svého stanoviska věnoval skutečnostem ve vztahu k žádosti o zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy.

Drážní úřad uvedl, že by měl vydat úřední povolení novému provozovateli dráhy až po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci zrušení úředního povolení předchozího, kdy prodlouží účinnost rozhodnutí v rámci možností tak, aby bylo možné zajistit kontinuitu provozování dráhy.

Provozovatel dráhy má dle Drážního úřadu povinnost podle § 17 odst. 2 ZoD oznámit

Správní řízení ve věci zrušení úředního povolení má být dle Drážního úřadu ukončeno pravomocným rozhodnutím před vydáním nového úředního povolení. V případě, že neprobíhá správní řízení, respektive stále ještě probíhá řízení o zrušení úředního povolení, může být dle

Podle Drážního úřadu dále není nezbytné, aby byl pro účely vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální pro nového provozovatele podán rovněž určitý druh „výpovědi“ ze strany provozovatele stávajícího. Drážní úřad uvedl, že stávajícímu provozovateli dráhy by bylo úřední povolení zrušeno a platnost osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy by skončila až uplynutím doby uvedené na rozhodnutí. Dle Drážního úřadu tento postup vycházel z tehdejší legislativy a neměl vliv na případné provozování dráhy jinou osobou.

Podle Drážního úřadu je běžnou praxí, že probíhá-li řízení o vydání nového úředního povolení a nedojde-li k zahájení správního řízení ve věci zrušení stávajícího úředního povolení, Drážní úřad ve lhůtě do 60 dní řízení o vydání nového úředního povolení přeruší. Drážní úřad uvedl, že v takovém případě se jedná o předběžnou otázku podle § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu. Současně Drážní úřad dodal, že stejně by postupoval v případě podaného odvolání v řízení o zrušení předchozího úředního povolení. Drážní úřad dále sdělil, že žadatel o nové úřední povolení není účastníkem správního řízení ve věci zrušení úředního povolení předchozího. Informaci o průběhu daného správního řízení však může získat od jiných osob, které účastníky daného správního řízení jsou, tj. např. od vlastníka dráhy. V případě žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy je dle Drážního úřadu informace o předchozím osvědčení o bezpečnosti nadbytečná.

K seznamu UTZ používaných při provozování dráhy vč. dokladu o jejich provozování ve smyslu dokladu potřebného pro vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální dle § 23a odst. 2 písm. b) ZoD uvedl Drážní úřad následující skutečnosti.

Podle Drážního úřadu musí mít každé UTZ platný průkaz způsobilosti a na těchto zařízeních se musí provádět prohlídky a zkoušky za provozu. Veškeré podklady by tak měl mít provozovatel těchto zařízení.

Drážní úřad pak vydává průkazy způsobilosti UTZ, kdy při jejich vydání požaduje doklady o provedení revize nebo prohlídky a zkoušky. Drážní úřad uvedl, že konkrétní postupy jsou stanoveny v § 47 a § 48 ZoD a v prováděcí vyhlášce č. 100/1995 Sb. Provozovatelé těchto zařízení (např. provozovatel dráhy nebo dopravce) mají za povinnost tyto doklady předkládat také při výkonu státního dozoru ve věcech drah. Osoby provádějící tyto prohlídky zasílají

Drážní úřad je dále toho názoru, že dané dokumenty jakožto podklady pro vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy nelze získat jinou cestou, s výjimkou, že by tyto podklady měl k dispozici povinný subjekt, na nějž se vztahuje ustanovení § 2 zákona o svobodném přístupu k informacím.

Závěrem svého stanoviska Drážní úřad sdělil, že žádost o vydání úředního povolení byla v šetřeném případě podána dne 12. 10. 2021, kdy lhůta na vydání úředního povolení je 60 dnů.

Drážní úřad zopakoval, že k zahájení provozování dráhy po změně jejího provozovatele musí být provozovatel dráhy držitelem úředního povolení a osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. Nový provozovatel dráhy dle něj před vlastním zahájením provozování musí mít uzavřené smlouvy o styku drah, smlouvy o provozování drážní dopravy uzavřené s dopravci, i proškolené a zaučené vlastní provozní zaměstnance, vydané vnitřní předpisy, prohlášení o dráze včetně systému přidělování kapacity dráhy apod.

Závěrem Drážní úřad akcentoval, že navrhovatel dosud nepožádal o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, pročež nelze dle něj predikovat, jak rychle by byla daná žádost posouzena, kdy maximální délka posuzování může být 120 dnů. Současně Drážní úřad upozornil, že od 1. 2. 2022 došlo ke změně ZoD, kdy ustanovení § 23a ZoD bylo zrušeno a danou problematiku dle něj nově řeší § 31a ZoD.

Přípisem ze dne 6. 9. 2022 požádal Úřad za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, o poskytnutí stanoviska účastníka IDS, a to zejména ohledně jím vnímaného výkladu zadávací podmínky stanovené v čl. 11.6 zadávací dokumentace veřejné zakázky a jím očekávané míry součinnosti poskytnuté ze strany zadavatele a stávajícího provozovatele dráhy za účelem získání úředního povolení a osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální.

Usnesením ze dne 6. 9. 2022 (č. j. ÚOHS-30683/2022/535) stanovil Úřad zadavateli lhůtu ke sdělení, jaký byl účel stanovení zadávací podmínky v čl. 11.6 zadávací dokumentace, respektive, jaký byl její zadavatelem zamýšlený výklad, tj. zda bylo nutné v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku předkládat vždy oba zde uvedené doklady, nebo postačovalo doložení pouze jednoho z nich (popř. kterého) a proč. Současně jej též vyzval ke sdělení, zda byl srozuměn se skutečností, že za účelem vydání úředního povolení pro nového budoucího provozovatele dráhy je nezbytné též uskutečnit zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy a zda v průběhu vedeného zadávacího řízení zjišťoval, zda a kdy stávající provozovatel dráhy podal žádost o zrušení svého úředního povolení a zda pro zrušení úředního

Usnesením ze dne 6. 9. 2022 (č. j. ÚOHS-30790/2022/535) stanovil Úřad lhůtu navrhovateli, a to ke sdělení, jakým způsobem si vykládal zadávací podmínku stanovenou v čl. 11.6 zadávací dokumentace, tj. zda si vykládal daný požadavek tak, že je nutné v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku předkládat vždy oba zde uvedené doklady, nebo že stačí doložení pouze jednoho z nich (popř. kterého) a proč, a současně též ke sdělení skutečností týkajících se zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy, tj. zejména ke sdělení, zda byl navrhovatel srozuměn s tím, že je pro účely získání úředního povolení nezbytné též zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy, zda si navrhovatel zjišťoval, jestli a popř. kdy stávající provozovatel dráhy podal žádost o zrušení svého úředního povolení či zda byl podán v dané věci podnět a zda navrhovatel vyvíjel sám nějakou iniciativu ve vztahu k podání žádosti či podnětu o zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy.

Přípisem ze dne 7. 9. 2022 požádal Úřad Drážní úřad o poskytnutí dalšího stanoviska v šetřené věci, a to zejména v souvislosti s povinností provozovatele dráhy dle § 17 odst. 2 ZoD, se ztrátou právního vztahu k dráze, s možností podání podnětu za účelem zahájení správního řízení ve věci zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy regionální, s vydáním úředního povolení a osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální a se seznamem

Dne 12. 9. 2022 obdržel Úřad v reakci na přípis ze dne 6. 9. 2022 stanovisko účastníka IDS z téhož dne.

Účastník IDS sdělil, že jako držitel řádného osvědčení provozovatele dráhy celostátní nebo regionální dle ZoD si zadávací podmínku dle čl. 11.6 zadávací dokumentace vyložil tak, že postačí dle znění § 11 ZoD buď úřední povolení nebo osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. Současně uvedl, že součinnost od zadavatele a stávajícího provozovatele dráhy jakožto držitel řádného osvědčení provozovatele dráhy neočekával, případně pouze ve vztahu k bezpečnostním předpisům. Účastník IDS nečinil dle svého vyjádření žádné kroky za účelem získání úředního povolení či osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální pro provozování dráhy č. 291.

Závěrem účastník IDS uvedl, že nedokáže posoudit, zda by byl schopen získat úřední povolení, respektive též osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální do dne 6. 12. 2021, popř. do dne 31. 12. 2021. Podle účastníka IDS činí lhůta pro vydání úředního povolení délku do 60 dnů, lhůta pro vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy je stanovena v délce nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení, kdy každý případ je však ve výsledku individuální a záleží dle něj též na samotné dokladové připravenosti.

Přípisem ze dne 13. 9. 2022 požádal Úřad účastníka IDS o poskytnutí dalšího stanoviska v šetřené věci, a to za účelem upřesnění a objasnění jím poskytnutých odpovědí ze dne

Dne 13. 9. 2022 obdržel Úřad v reakci na usnesení ze dne 6. 9. 2022 (č. j. ÚOHS30790/2022/535) vyjádření navrhovatele z téhož dne.

Navrhovatel k zadávací podmínce stanovené v čl. 11.6 zadávací dokumentace uvedl, že nezpochybňuje její výklad, dle kterého zadavatel stanovil, že požaduje uvedené doklady alternativně. Podle navrhovatele tak dle stanovených zadávacích podmínek postačovalo, pokud by předložil buď úřední povolení nebo osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální.

Navrhovatel zároveň dodal, že však nemůže opomenout své zákonné povinnosti při provozování dráhy, kdy pro to, aby mohl danou činnost realizovat, potřebuje dle svého přesvědčení oba zmíněné dokumenty. Navrhovatel tak požadoval po zadavateli součinnost a podklady k vydání obou těchto dokumentů, aby měl oba k dispozici nejpozději ke dni

Navrhovatel ve vztahu ke zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy uvedl, že předpokládal, že stávající provozovatel, za předpokladu, že se nestane vybraným dodavatelem, učiní veškeré kroky směřující ke splnění předpokládaného termínu ohledně ukončení provozování dráhy ze strany stávajícího provozovatele, to je ke dni 31. 12. 2021.

Navrhovatel uvedl, že v době podání své nabídky si byl vědom toho, že aby bylo vydáno nové úřední povolení, je nutné zrušit úřední povolení stávajícího provozovatele. Navrhovatel současně věří, že v dané věci nemohl být jakkoli aktivní, neboť nemá žádné právní nástroje na to, jak zajistit zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele. Spoléhal tedy na znění zadávací dokumentace, podle které zadavatel poskytne vybranému dodavateli veškerou součinnost a stávající provozovatel přestane danou službu poskytovat nejpozději ke dni

Navrhovatel je přesvědčen, že za účelem ukončení stávajícího úředního povolení a získání úředního povolení nového je nutná spolupráce 3 subjektů, a to zadavatele, nového vybraného dodavatele (navrhovatele) a stávajícího provozovatele dráhy. Navrhovatel se v této souvislosti opakovaně odkázal na soudní rozhodovací praxi, z níž dle jeho názoru vyplývá, že za situace, pokud součinnost záleží na třetím subjektu odlišném od zadavatele, je povinností zadavatele tuto součinnost zajistit. Navrhovatel akcentoval, že jeho úspěch v zadávacím řízení nemůže záviset na vůli třetího subjektu, a to obzvláště za situace, kdy je tento subjekt také účastníkem zadávacího řízení.

Navrhovatel přitom nepovažuje za nezákonnou zadavatelem stanovenou zadávací podmínku, nýbrž až jeho vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, k němuž došlo dle navrhovatele v důsledku neposkytnutí součinnosti ze strany zadavatele, respektive stávajícího provozovatele dráhy. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel mohl učinit potřebné kroky pro to, aby úspěšný dodavatel mohl požádat a následně i disponovat platným úředním povolením.

Navrhovatel dále uvedl, že ve věci žádosti o zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy či ve věci podání podnětu se spoléhal na součinnost ze strany zadavatele a o neposkytnutí součinnosti ze strany vybraného dodavatele se dozvěděl dle svého vyjádření dne 3. 12. 2021. Navrhovatel sdělil, že následně dne 6. 12. 2021 zaslal zadavateli veškeré doklady, jimiž disponoval, a zadavateli též oznámil zahájení správního řízení za účelem získání úředního povolení. Navrhovatel rovněž uvedl, že mu bylo v té době jasné, že nemůže úřední povolení získat včas, neboť stále probíhalo správní řízení ve věci zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy. Navrhovatel je přesvědčen, že stávající provozovatel dráhy zažádal o zrušení svého úředního povolení příliš pozdě, čímž ve výsledku zmařil jeho snahu o získání úředního povolení.

Navrhovatel rovněž sdělil své přesvědčení, že ve věci zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy nemohl podat podnět, a to z důvodu neexistence reálného právního titulu, respektive vztahu k provozování dráhy, neboť s ním v dané době nebyla podepsána smlouva na provozování dráhy. Navrhovatel je přesvědčen, že k podání podnětu byl oprávněn pouze zadavatel, jenž měl i přehled o tom, zda stávající provozovatel dráhy činí kroky k tomu, aby mohla být podepsána smlouva s navrhovatelem. Nečinný byl tedy v šetřeném případě dle navrhovatele jak stávající provozovatel dráhy (vybraný dodavatel), tak i zadavatel.

Navrhovatel se současně ve své argumentaci plně odkázal na jím podané námitky, návrh a na veškerá svá dosavadní vyjádření učiněná v předmětném správním řízení.

Dne 14. 9. 2022 obdržel Úřad v reakci na usnesení ze dne 6. 9. 2022 (č. j. ÚOHS30683/2022/535) vyjádření zadavatele z téhož dne.

Zadavatel uvedl, že dle zadávací podmínky stanovené v čl. 11.6 zadávací dokumentace stačilo předložit i jen jedno z uvedených oprávnění. Zadavatel sdělil, že navrhovatel přitom ve stanovené lhůtě nepředložil žádný z uvedených dokladů. Zadavatel stanovil předmětnou zadávací podmínku na základě právního názoru, že k provozování regionální dráhy postačuje buď samostatně úřední povolení nebo též samostatně osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, kdy vycházel z jazykového výkladu § 11 odst. 1 ZoD. Cílem této zadávací podmínky dle zadavatele bylo, aby vybraný dodavatel před uzavřením smlouvy doložil, že disponuje veřejnoprávním oprávněním k plnění předmětu veřejné zakázky. Skutečnost, že Drážní úřad zastává výklad opačný, tedy že je zapotřebí obou oprávnění, se zadavatel dle svého vyjádření dozvěděl až z žádosti navrhovatele ze dne 3. 11. 2021. Zadavatel uvedl, že v dané chvíli již však nebylo možné zadávací podmínky měnit a podmiňovat uzavření smlouvy předložením obou dokladů.

Zadavatel dodal, že ZoD předpokládá získání obou dotčených oprávnění až po uzavření smlouvy a částečně na jejím základě, kdy takový postup však dle zadavatele není z pohledu zákona praktický, pročež zadavatel zvolil řešení opačné. Vzhledem ke skutečnosti, že si

Ve vztahu ke zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy zadavatel sdělil, že si byl vědom skutečnosti, že k provozování jedné dráhy může být v daném okamžiku úředně oprávněna jako její provozovatel pouze jediná osoba a že úřední povolení stávajícího provozovatele dráhy tedy musí být před nabytím účinnosti úředního povolení nového provozovatele dráhy ukončeno. Zadavatel uvedl, že mu bylo rovněž známo, že ke zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy může Drážní úřad přikročit z moci úřední, respektive na základě podnětu. Zadavatel je rovněž přesvědčen o tom, že získání potřebného oprávnění je z hlediska ZoD primárně odpovědností žadatele o jeho vydání, tedy, že je odpovědností dodavatele, jaký procesní postup zvolí k jeho získání stejně jako k získání potřebných podkladů pro své žádosti, a rovněž v jakých termínech a v jakém pořadí tyto žádosti podá.

Zadavatel z výše uvedeného dovozuje, že aktivní by měl být ve směru získání úředního povolení tento nový provozovatel, který by tak měl iniciovat též zrušení oprávnění provozovatele stávajícího, jakožto splnění předpokladu pro vydání nového úředního povolení.

Zadavatel uvedl, že sám aktivně nezjišťoval, zda a kdy stávající provozovatel dráhy podal žádost o zrušení svého úředního povolení, neboť vycházel ze skutečnosti, že by jako vlastník dráhy byl účastníkem takového správního řízení a o jeho zahájení by byl vyrozuměn ze strany správního orgánu. Zadavatel si tak byl až do dne 29. 11. 2021 vědom toho, že žádné řízení v této věci zahájeno nebylo.

Zadavatel současně v souvislosti se zrušením úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy sám nečinil žádné úkony a ani nežádal stávajícího provozovatele dráhy k žádné součinnosti, neboť věří, že dotčený postup by spadal pod součinnost zadavatele poskytovanou na základě čl. 11.6 zadávací dokumentace, podle kterého však platí, že tato součinnost je poskytována na písemnou žádost zájemce. Zadavatel uvedl, že navrhovatel jej však o žádnou součinnost ve věci zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy nepožádal.

Zadavatel uvedl, že obdržel od navrhovatele žádost o poskytnutí dokladů k podání žádosti o získání oprávnění k provozování dráhy ze dne 20. 10. 2021, na základě které poskytl navrhovateli dodatek č. 7 ke smlouvě se stávajícím provozovatelem dráhy, v němž byl uveden konec trvání závazku stávajícího provozovatele dráhy ke dni 31. 12. 2021. Zadavatel přitom předpokládal, že navrhovatel tento doklad požaduje proto, aby inicioval zrušení oprávnění stávajícího provozovatele dráhy z moci úřední, neboť uplynutí doby určité, na kterou byla sjednána smlouva o provozování dráhy, je důvodem pro jeho zrušení. Zadavatel tak zastává názor, že poskytl navrhovateli ve vztahu ke zrušení oprávnění stávajícího provozovatele dráhy veškerou součinnost, o kterou jej navrhovatel požádal.

Zadavatel je rovněž přesvědčen, že žádost ke zrušení daného oprávnění stávajícího provozovatele dráhy podat nemohl, neboť je k tomu oprávněn pouze sám tento provozovatel, a věří, že nemohl podat v dané věci ani podnět, neboť by tímto postupem porušil základní zásady zadávacího řízení stejně jako své povinnosti plynoucí ze ZoD, zejména povinnost zajistit provozování dráhy. Musel totiž počítat i s variantou, že stávající provozovatel dráhy jakožto druhý dodavatel v pořadí, se může nakonec stát vybraným dodavatelem. Zadavatel tak zastává názor, že z tohoto důvodu nemohl nad rámec postupu uvedeného v čl. 11.6 zadávací dokumentace z vlastní iniciativy aktivně odstraňovat překážky pro splnění podmínek podle § 122 odst. 3 zákona. Podle zadavatele by se měl o jejich odstranění zasadit sám dodavatel.

Podle zadavatele platí, že pokud si navrhovatel nebyl schopen včas uvědomit, že je třeba iniciovat zrušení oprávnění stávajícího provozovatele dráhy, je z jeho pohledu logickým důsledkem to, že navrhovatel dané oprávnění (včas) nezíská a následně bude ze zadávacího řízení vyloučen.

Zadavatel dále uvedl, že navrhovateli již dne 4. 10. 2021 sdělil, že lhůta ve smyslu § 122 odst. 3 zákona bude stanovena tak, aby končila počátkem měsíce prosince, kdy její konec byl ve výsledku určen na 6. 12. 2021.

Současně navrhovatel dle zadavatele nevyslyšel jeho doporučení a pro získání daného oprávnění nezahájil přípravné kroky už na začátku zadávacího řízení. Podle zadavatele činil navrhovatel jednotlivé kroky při opatřování podkladů pro podání své žádosti nekoncentrovaně, kdy o všechny potřebné dokumenty nežádal najednou, nýbrž po částech po dobu 2 měsíců.

Závěrem se zadavatel vyjádřil k obsahu stanoviska Drážního úřadu ze dne 16. 8. 2022, které dle zadavatele potvrzuje jím uvedené závěry, tedy že navrhovatel si byl schopen zajistit vyžadované oprávnění sám, a to na základě součinnosti, kterou mu zadavatel poskytl.

Z předmětného stanoviska Drážního úřadu dle zadavatele vyplývá, že navrhovatel mohl o úřední povolení a o osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy požádat současně, kdy tato oprávnění se dle něj nijak nepodmiňují a pořadí jejich vydání je dáno pouze nezávaznými zvyklostmi. Zadavatel je současně přesvědčen, že, ačkoli vydání nového úředního povolení vyžaduje zrušení úředního povolení stávajícího, není trvání tohoto stávajícího úředního povolení překážkou k vydání úředního povolení nového, neboť jejich návaznost by byla vyřešena oddělením doby platnosti a účinnosti příslušných rozhodnutí. Podle zadavatele lze též obě rozhodnutí, tj. o zrušení stávajícího úředního povolení a o vydání úředního povolení nového, vydat současně.

Zadavatel dále akcentoval, že žádost o zrušení úředního povolení byl oprávněn u Drážního úřadu podat pouze stávající provozovatel, který tak učinil dne 29. 11. 2021, avšak navrhovatel mohl podat v této věci podnět. Navrhovatel přitom dle něj pro účely zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy nevyužil ani získaný dodatek dokládající datum ukončení provozování dráhy ze strany stávajícího provozovatele. Zadavatel věří, že ve vztahu ke zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy nemohl učinit nic jiného, než byl oprávněn učinit sám provozovatel, a nemohl ani doložit jiné podklady než ty, které poskytl navrhovateli.

Podle zadavatele Drážní úřad ve svém stanovisku ze dne 16. 8. 2022 potvrdil, že podklady potřebné k podání žádosti o vydání příslušného oprávnění má k dispozici, a to z předchozích správních řízení, že je může použít jako skutečnosti mu známé ve smyslu § 50 správního řádu a že by navrhovateli umožnil k těmto dokladům přístup. Zadavatel rovněž z uvedeného stanoviska Drážního úřadu dovozuje, že Drážní úřad má zřejmě k dispozici též všechny doklady o způsobilosti UTZ. Za nesprávný považuje zadavatel názor Drážního úřadu, že uložit povinnost vydat doklady může pouze účastníkům řízení, a to s ohledem na znění § 53 odst. 1 správního řádu. Závěrem zadavatel uvedl, že navrhovatel před koncem lhůty podle § 122 odst. 3 zákona žádost o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy ani nepodal a o výše uvedený postup pro získání tohoto oprávnění se ani nepokusil.

Zadavatel je na základě výše uvedeného přesvědčen, že navrhovateli poskytl dostatečnou součinnost k tomu, aby povinnost stanovenou ve smyslu § 122 odst. 3 zákona splnil.

Dne 26. 9. 2022 obdržel Úřad v reakci na přípis ze dne 13. 9. 2022 stanovisko účastníka IDS ze dne 23. 9. 2022.

Účastník IDS Úřadu sdělil, že je držitelem úředního povolení k provozování dráhy, avšak tento doklad se nevztahuje přímo k dráze č. 291. Účastník IDS uvedl, že v rámci předmětného zadávacího řízení doložil vše, co bylo požadováno ke dni podání nabídky a žádné další kroky pro získání oprávnění pro dráhu č. 291 nečinil. Za situace, kdy by účastník IDS byl vybrán jako vybraný dodavatel, zahájil by dle svého vyjádření kroky k zajištění oprávnění k provozování regionální dráhy č. 291. Účastník IDS uvedl, že má za to, že dosavadní provozovatel dráhy má uzavřenou smlouvu k provozování dráhy č. 291 na dobu určitou a že zadavatel danou veřejnou zakázku vyhlásil s předstihem tak, aby poté, co bude vybraný dodavatel vybrán, ke dni podpisu smlouvy současně zaniklo i oprávnění stávajícího provozovatele dráhy a ke stejnému datu si vybraný dodavatel zajistil své oprávnění. Účastník IDS uzavřel, že vzhledem ke skutečnosti, že nebyl vybrán jako vybraný dodavatel pro účely plnění veřejné zakázky, nezahájil kroky k zajištění si úředního povolení.

Dne 3. 10. 2022 obdržel Úřad v reakci na přípis ze dne 7. 9. 2022 stanovisko Drážního úřadu ze dne 30. 9. 2022. Drážní úřad předně sdělil, že od 8. 8. 2022 nedošlo z jeho strany ani ze strany účastníků řízení ke dni podání tohoto stanoviska k žádným úkonům.

Drážní úřad uvedl, že podle § 17 odst. 2 ZoD má provozovatel dráhy oznámit případné změny do 30 dnů od jejich vzniku. Vybranému dodavateli končil právní vztah k uvedené regionální dráze ke dni 31. 12. 2021, tedy oznámit změny údajů měl dle Drážního úřadu nejpozději do 31. 1. 2022. Drážní úřad uvedl, že vybraný dodavatel tuto povinnost splnil již dne

Drážní úřad uvedl, že právní vztah k dráze ve smyslu § 15 odst. 2 písm. d) ZoD byl pro vybraného dodavatele dán smlouvou o provozování dráhy, kdy závazek z ní končil ke dni

Podle Drážního úřadu provozovatel dráhy mohl oznámit vznik změn, respektive požádat o zrušení úředního povolení, kdykoli, kdy se o dané změně dozvěděl. Drážní úřad v této souvislosti upozornil, že žádost o zrušení úředního povolení nebyla v daném případě podána podle § 17 odst. 2 ZoD, nýbrž podle § 18 odst. 2 písm. a) bodu 3 ZoD s přihlédnutím k § 18 odst. 2 písm. a) bodu 1 ZoD, tedy s ohledem na zánik právního vztahu k dráze, který je jedním z předpokladů pro vydání úředního povolení.

Drážní úřad dále na dotazy Úřadu sdělil, že podnět na zahájení správního řízení může podat kdokoli, jakákoli právnická nebo fyzická osoba, tedy i nový provozovatel dráhy, a to podáním u Drážního úřadu. Podle Drážního úřadu není okruh těchto podatelů stanoven ani omezen.

Drážní úřad uvedl, že by zahájil správní řízení ve věci zrušení úředního povolení k provozování regionální dráhy, pokud by nebyly splněny podmínky pro vydání úředního povolení podle § 12 ZoD, případně by bylo důvodné podezření, že nastala některá z okolností podle § 18 odst. 2 písm. a) ZoD. Drážní úřad sdělil, že v takovém případě přihlíží ke všem známým skutečnostem.

Drážní úřad konstatoval, že důvodem pro zahájení správního řízení z moci úřední mohlo být rozhodnutí o výběru dodavatele, ze kterého by jednoznačně vyplývalo, že právní vztah stávajícího provozovatele dráhy nebude po 31. 12. 2021 prodloužen.

Dále Drážní úřad uvedl, že správní řízení ve věci zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy (vybraného dodavatele) bylo zahájeno dne 29. 11. 2021, kdy tento provozovatel regionální dráhy požádal o jeho zrušení. Drážní úřad sdělil, že by správní řízení přerušil např. v případě, že by se jednalo o předběžnou otázku podle § 57 správního řádu nebo pokud by žadatel o toto přerušení požádal. Drážní úřad by v takovém případě posoudil, zda jsou splněny podmínky pro přerušení řízení. Pokud by byly důvody zrušení úředního povolení vázány na nějakou skutečnost, která nastane ke konkrétnímu datu v budoucnu, zde zánik smluvního závazku ke dni 31. 12. 2021, vydal by Drážní úřad rozhodnutí dříve s účinností nejdříve ke dni 31. 12. 2021.

Drážní úřad rovněž sdělil, že nemůže vymáhat po jakémkoli provozovateli dráhy podání žádosti o zrušení úředního povolení. Za situace, kdy by Drážní úřad měl poznatky či důkazy o tom, že existují důvody pro zrušení úředního povolení, zahájil by v této věci řízení z moci úřední.

K dotazům týkajících se vydání úředního povolení a osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy regionální Drážní úřad uvedl, že ZoD neobsahuje žádná ustanovení, která by vázala postup vydání úředního povolení, respektive osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, na postupy veřejných zadavatelů dle zákona. ZoD dle něj pouze stanovuje, že pro vydání úředního povolení je nezbytné doložit právní vztah k dráze. Pro proces posuzování žádosti o osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy dle něj výběr dodavatele vliv nemá.

V případě, že by žadatel o vydání oprávnění nedisponoval některým z podkladů, jež mají být k dané žádosti doloženy, Drážní úřad uvedl, že by správní řízení o vydání úředního povolení přerušil současně s výzvou podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu, kdy by žadatel měl přiměřenou lhůtu na odstranění nedostatků (doložení dokladů). V případě, že by žadatel nemohl v této lhůtě chybějící doklad dodat a tato skutečnost by mu byla známá, mohl by požádat Drážní úřad o prodloužení této lhůty, kdy po posouzení důvodnosti dané žádosti

Drážní úřad potvrdil, že obě žádosti, tj. žádost o vydání úředního povolení a žádost o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, lze podat současně.

Drážní úřad dále uvedl, že úřední povolení k provozování regionální dráhy na žádost navrhovatele nebylo do dne 6. 12. 2021 vydáno a předmětné řízení je v současné době přerušeno. V obecné rovině, v případech, kdy dochází ke změně provozovatele dráhy, a s ohledem na lhůtu stanovenou pro rozhodnutí ve věci vydání úředního povolení v délce

Ve vztahu k osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy Drážní úřad uvedl, že žádost o jeho vydání nebyla ze strany navrhovatele do dne vyhotovení tohoto stanoviska podána, proto se nelze ani vyjádřit k dotazu, zda by bylo v šetřeném případě reálné očekávat jeho vydání do dne

K úřednímu povolení Drážní úřad dále sdělil, že se snaží zajistit jejich návaznost, aby nebylo ohroženo zajištění provozování dráhy. Pro Drážní úřad je tak termín ukončení provozování dráhy a termín zahájení jejího dalšího provozování uvedený žadateli pouze informativní, kdy o vlastním datu ukončení nebo zahájení rozhoduje Drážní úřad svým rozhodnutím. Drážní úřad tedy v podobných případech stanovuje datum změny provozovatele dráhy (platnost obou rozhodnutí) v závislosti na vydání obou dotčených rozhodnutí. Termín zahájení provozování dráhy závisí dle Drážního úřadu na jeho úvaze a na dohodě s budoucím provozovatelem dráhy.

Závěrem této části stanoviska Drážní úřad zopakoval, že zákonná úprava nestanovuje posloupnost dotčených oprávnění, respektive rozhodnutí o nich. Vydání rozhodnutí s účinností k budoucímu datu je dle Drážního úřadu možné.

Drážní úřad se dále vyjádřil k seznamu UTZ používaných při provozování dráhy a k dokladu o jejich provozování. Drážní úřad uvedl, že podle tehdejšího ustanovení § 23a odst. 2 písm. b)

Dále Drážní úřad uvedl, že podle § 5 odst. 5 vyhlášky č. 100/1995 Sb. zprávy o revizích a protokoly o prohlídkách a zkouškách musí být přiloženy k průkazu způsobilosti zařízení uloženého u provozovatele zařízení. Drážní úřad má dle svého vyjádření k dispozici pouze

Drážní úřad uvedl, že seznamem UTZ a doklady o jejich provozování disponuje pouze provozovatel dráhy. Současně dle něj není vyloučeno, že by měl tyto doklady (ať již v duplikátech či kopiích) k dispozici i vlastník dráhy, který však nemá povinnost jimi disponovat. Teoreticky mohou dle Drážního úřadu mít tyto kopie i osoby, které je vyhotovily, tj. jednotliví revizní pracovníci.

Drážní úřad sdělil, že obecně platilo, že k seznamu UTZ by bylo třeba doložit doklady o jejich provozní způsobilosti. Drážní úřad uvedl, že u podobných případů prověřoval, jaké doklady měl k dispozici, a z toho pak plynuly požadavky na případná doplnění. Drážní úřad v tomto kontextu zopakoval, že žádost o osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy však nebyla v šetřeném případě podána.

Drážní úřad doplnil, že nemá doklady o revizích úplné, kdy však tyto podklady někteří provozovatelé zařízení zasílají nad rámec svých povinností. Drážní úřad je přitom současně může získat kupř. i při výkonu státního dozoru. Drážní úřad zopakoval, že podle § 5 odst. 5 vyhlášky č. 100/1995 Sb. musí být zprávy o revizích a protokoly o prohlídkách a zkouškách přiloženy k průkazu způsobilosti zařízení uloženého u provozovatele zařízení. Tyto doklady může mít k dispozici dle Drážního úřadu jejich vlastník, popř. jiné osoby, kterým je provozovatel dráhy poskytl. Závěrem Drážní úřad sdělil, že v jiných případech nemá provozovatel dráhy, respektive žadatel o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, potíže s doložením dokladů k UTZ, neboť je jako jejich provozovatel má k dispozici. Drážní úřad akcentoval, že konkrétní lhůty a požadavky na předložení konkrétních dokladů by se v daném případě odvíjely od průběhu správního řízení ve věci vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy.

Usnesením ze dne 12. 10. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Dne 19. 10. 2022 obdržel Úřad v reakci na usnesení ze dne 12. 10. 2022 vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne a rovněž vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Zadavatel ve svém vyjádření prvně poukázal na skutečnost, že za účelem splnění povinnosti dle § 122 odst. 3 písm. b) zákona v šetřeném případě stačilo předložit kterékoli ze dvou možných oprávnění. Zadavatel uvedl, že tedy stanovil v tomto směru v důsledku učiněného výkladu příslušných ustanovení ZoD požadavky mírnější než ty reálně ZoD určené. Zadavatel sdělil, že dodavatel v pozici vybraného dodavatele by tak splnil jím stanovenou povinnost předložením i jednoho oprávnění, a to lhostejno kterého. Navrhovatel však ve stanovené lhůtě nepředložil ani jedno z těchto dvou možných oprávnění.

Zadavatel dále uvedl, že návrh navrhovatele je neprojednatelný, neboť navrhovatel nijak nespecifikoval, v čem konkrétně mu nebyla součinnost ze strany zadavatele poskytnuta, tedy např. jaké konkrétní dokumenty mu zadavatel neposkytl. Podle zadavatele tak není zřejmé, v čem mělo konkrétně namítané pochybení zadavatele spočívat. Uvedené zapříčiňuje dle

Zadavatel dovozuje, že navrhovatel zadavateli v zásadě vytýká neposkytnutí dokumentů k UTZ na dané dráze a neposkytnutí součinnosti ke zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy (vybraného dodavatele). Zadavatel v této souvislosti konstatoval, že nepředání dokumentů k UTZ nemělo žádný vliv na schopnost navrhovatele získat úřední povolení. Podle zadavatele tedy samotná nemožnost získat ve lhůtě do 6. 12. 2021 osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy nemohla zmařit splnění povinnosti dle § 122 odst. 3 písm. b) zákona, kterou bylo možné splnit i předložením úředního povolení.

Ve vztahu k otázce zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy zadavatel předně uvedl, že se jedná o tvrzení, které nebylo uvedeno v námitkách navrhovatele, pročež dle něj nemůže být předmětem tohoto správního řízení. Zadavatel v této souvislosti dále sdělil, že jako vlastník dráhy nebyl oprávněn podat návrh na zrušení úředního povolení, kdy mohl podat pouze podnět pro zahájení daného správního řízení z moci úřední. Současně však dodal, že v tomto směru se jeho postavení nijak nelišilo od samotného navrhovatele.

Zadavatel dále akcentoval, že podle čl. 11.6 zadávací dokumentace měl povinnost poskytovat dodavatelům součinnost k získání potřebných oprávnění pouze na písemnou žádost.

Zadavatel rovněž zopakoval, že s ohledem na povinnost zajistit provozování dráhy a na povinnost dodržet základní zásady zákona bylo v šetřeném případě vyloučeno, aby nad rámec povinností vyplývajících ze zadávacích podmínek z vlastní iniciativy pomáhal určitému dodavateli a aktivně mu vytvářel podmínky pro získání úředního povolení způsobem, který by zmařil možnost splnit stanovené zadávací podmínky dalším účastníkem v pořadí.

Ke znění čl. 11.6 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že se při výkladu pojmu „veškerá potřebná součinnost“ ztotožnil s názorem uvedeným předsedou Úřadu, mj. že za naprosto nezbytnou součinnost zadavatele je třeba považovat spolupráci zadavatele, bez které by si

Zadavatel dále uvedl, že délka lhůty k získání potřebného oprávnění byla sice napjatá, ale objektivně dostačující, což dle zadavatele vyplývá i ze stanoviska Drážního úřadu. Současně nebyly proti délce této lhůty vzneseny námitky.

Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel mohl doklady potřebné pro podání žádosti o vydání některého z oprávnění z podstatné části získat i bez součinnosti zadavatele, a to prostřednictvím Drážního úřadu.

Zadavatel též zopakoval, že navrhovatel měl činnosti směřující k získání potřebného oprávnění zahájit ještě před podáním nabídky, a to v rozsahu činností přípravných, kdy již v této době mohl žádat zadavatele o poskytnutí veškerých potřebných dokumentů a připravovat svou žádost, případně se seznámit s příslušnými právními předpisy a konzultovat danou věc s Drážním úřadem. Vzhledem ke skutečnosti, že seznam dokladů tvořících žádost o vydání úředního povolení, resp. osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy, je stanoven ZoD, nebyl dle zadavatele důvod, aby o ně navrhovatel žádal postupně v průběhu cca 2 měsíců.

Zadavatel dále uvedl, že za stavu věci, kdy navrhovatel zadavatele dne 25. 11. 2021 ujistil, že včas obdržel veškeré podklady pro vydání úředního povolení a že jej do dne 6. 12. 2021 předloží, a následně dne 7. 12. 2021 informoval zadavatele o tom, že úřední povolení nebude nyní vydáno, neboť teprve dne 29. 11. 2021 bylo zahájeno správní řízení o zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy, neměl důvod žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty vyhovět. Navrhovatel jej dle jeho názoru řádně neinformoval o reálném stavu věci.

Ve vztahu k úřednímu povolení je zadavatel přesvědčen, že navrhovateli poskytl, a to zpravidla obratem, veškeré doklady potřebné k podání žádosti o jeho vydání. Současně zadavatel uvedl, že ve věci zrušení úředního povolení stávajícího provozovatele dráhy poskytl navrhovateli veškerou součinnost, o kterou byl písemně požádán, a to v podobě zaslání dodatku č. 7 ke smlouvě o provozování dráhy. Zadavatel je přesvědčen, že v dané věci tedy nemohl učinit více, než mohl vykonat sám navrhovatel.

K osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy zadavatel uvedl, že o doklady k UTZ jej navrhovatel požádal až dne 20. 10. 2021. Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatel mohl danou žádost o vydání tohoto oprávnění připravovat mnohem dříve a stejně tak mohl tuto žádost i podat. Zadavatel dále sdělil, že v reakci na žádost navrhovatele o poskytnutí dokladů k UTZ jej obratem informoval o tom, že těmito dokumenty nedisponuje a že je má k dispozici stávající provozovatel dráhy, který je však zřejmě neposkytne. Podle zadavatele navrhovatel mohl již od doby, kdy se o této skutečnosti dozvěděl, tj. od 27. 10. 2021, tomuto přizpůsobit svůj další