ÚOHS S0007/2024/VZ – Elektronické odbavení cestujících IDS JK

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Jihočeský kraj, IČO 70890650, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, 370 01 České

Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení »dodání a implementace informačního systému a technologie elektronického odbavení cestujících (dále jen „EOC“) v prostředí zadavatele, včetně zaškolení odborných pracovníků zadavatele

Dne 23. 11. 2023 zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje zaslal navrhovateli – XTCard a.s., IČO 27408256, se sídlem Seifertova 327/85, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 4. 1. 2024 společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – a vybranému dodavateli – TELMAX s.r.o., IČO 27481166, se sídlem Jiráskova

Proti rozhodnutí o výběru obdržel zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje dne

Navrhovatel podal následně dne 2. 1. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

Navrhovatel shledává v postupu zadavatele pochybení, a to při posuzování splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, neboť nabídka vybraného dodavatele nesplňuje kvalifikační požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, zároveň vybraný dodavatel podle navrhovatele v nabídce předložil nepravdivé údaje a doklady, a měl tak být z účasti v zadávacím řízení vyloučen. Zadavatel podle navrhovatele měl vyloučit vybraného dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, resp. z důvodu, že údaje a doklady předložené vybraným dodavatelem v jeho nabídce neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení, tj. podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona.

Navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci stanovenou v bodech 5.2 a 5.4 písm. b) kvalifikační dokumentace prostřednictvím referenční zakázky s názvem „Clearing v rámci IDS Olomouckého kraje“ zadávané zadavatelem – Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, příspěvková organizace, IČO 72556064, se sídlem

Navrhovatel konkrétně namítá, že referenční zakázka nezahrnuje funkcionalitu spočívající v příjmu a zpracování dat z mobilních zařízení revizora, neboť navrhovateli je mj. z obsahu smlouvy známo, že tato funkcionalita není v tomto systému implementována, nepracují v něm mobilní čtečky revizorů a data z mobilních zařízení revizorů tak nejsou v systému zpracovávána.

Navrhovatel rovněž namítá, že referenční zakázka přesahuje hodnotu maximálního zadavatelem stanoveného stáří v trvání 5 roků před zahájením zadávacího řízení, a to z důvodu, že šetřené zadávací řízení započalo dne 20. 3. 2023, avšak systém dodávaný na základě referenční zakázky (dále také jen „referenční systém“) byl uveden do ostrého

Podle názoru navrhovatele v systému dodaném na základě referenční zakázky nefunguje funkce spočívající v možnosti zobrazení soupisu historie všech transakcí jízdného na jednom výpisu za zúčtovací období, a to transakcí z vozidel, pokladen předprodejů dopravců, přenosných pokladen, e-shopu i mobilní aplikace.

Navrhovatel rovněž uvádí, že referenční systém nemá funkci zúčtování bezkontaktních platebních karet na denní bázi. Bez této funkcionality a bez agregace transakcí je pak podle navrhovatele prakticky každá transakce ihned po provedení odesílána, čímž jsou vynakládány zbytečné provozní prostředky objednatele systému. Navrhovatel považuje uvedenou funkcionalitu za významnou, kdy její neimplementování v rámci referenčního systému považuje za nesplnění zadavatelem stanovených zadávacích podmínek. Dle poskytnutých údajů měl referenční systém obsahovat funkcionalitu spočívající v zúčtování transakcí jízdného za den (nebo jinak stanovené období) před odesláním na platební bránu. Nicméně z informací získaných navrhovatelem z jeho podnikatelské činnosti podle jeho vyjádření plyne, že referenční systém žádným způsobem neúčtuje transakce jednoho cestujícího za stanovené období, ale k zúčtování dochází okamžitě po provedení každé jednotlivé transakce.

Navrhovatel je přesvědčen, že s ohledem na výše uvedené vybraný dodavatel neprokázal svou technickou kvalifikaci dle čl. 5.4 písm. b) kvalifikační dokumentace, když nepředložil žádnou významnou referenční službu splňující požadavky zadavatele a referenční zakázku za takovou významnou službu podle navrhovatele nelze považovat. Zadavatel měl podle názoru navrhovatele vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek.

Podle názoru navrhovatele KIDSOK, kterého zadavatel vyzval jako objednatele referenční zakázky za účelem zjištění dostupnosti funkcí systému dodaného v rámci referenční zakázky, sám potvrdil, že sporné funkcionality referenčního systému nejsou a nikdy nebyly v referenčním systému funkční, když KIDSOK výslovně uvedl, že sporné funkcionality nejsou ze strany KIDSOK objektivně využívány. Navrhovatel má za to, že i pokud vybraný dodavatel namítané funkcionality v rámci svého standardního zúčtovacího systému vyvinuty má a tento systém v různých konfiguracích dodává různým zákazníkům vč. KIDSOK, nelze tvrdit, že se jedná o identický systém obsahující veškeré požadované funkce, a tudíž předmětné funkcionality, které dle vlastního tvrzení KIDSOK nejsou využívány, nelze považovat za řádně dodané jako součást referenční zakázky. Takové funkcionality tedy podle navrhovatele nebyly implementovány, zprovozněny a nebylo vyzkoušeno, zda skutečně fungují a plní svůj účel, a tudíž referenční zakázka není plnohodnotnou referencí, která by prokazovala zadavatelem stanovenou zkušenost dodavatele. Podle navrhovatele je nezbytné, aby dodavatel každou jednotlivou funkcionalitu v dodávaném systému řádně zprovoznil a implementoval, jelikož až poté je zřejmé, že tato byla dodána řádně, kvalitně, bez vad a s požadovanými vlastnostmi.

K argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že funkcionalita spočívající v tom, že cestující může na jednom výpisu nalézt soupis historie všech svých transakcí jízdného realizovaného za zúčtovací období, nebyla zadavatelem požadována, navrhovatel uvádí, že požadovanou funkcionalitu spočívající v práci s transakcemi z vozidel, pokladen předprodejů dopravců, přenosných pokladen, e-shopu i mobilní aplikace chápe tak, že právě na jejím

Podle navrhovatele referenční zakázka nebyla ve vztahu k namítaným funkcionalitám řádně implementována a dokončena, a není ji tak možné považovat za významnou zakázku prokazující splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele. Pokud zadavatel v kvalifikační dokumentaci stanovil několik funkcionalit, které pro prokázání významné služby požaduje, podle navrhovatele tak učinil z toho důvodu, že tyto funkcionality jsou pro něj stěžejní, bude je vyžadovat i ve vlastním plnění veřejné zakázky, a chce si proto ověřit, zda je dodavatel skutečně schopen systém s těmito funkcionalitami řádně dodat. Jestliže však vybraný dodavatel prokazuje splnění této kvalifikace referenčním systémem, ve kterém funkcionality nebyly implementovány a nikdy využity, nelze podle navrhovatele na základě takové referenční zakázky s jistotou říci, zda je vybraný dodavatel schopen funkční systém s požadovanými funkcionalitami dodat či nikoliv, a referenční zakázka tak podle navrhovatele zjevně neplní svůj účel.

Pokud zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvádí, že některé funkcionality nemusely být dodány na základě smlouvy o dílo na dodávku referenčního systému, ale mohly být dodány později na základě dalších smluv a objednávek, jejichž předmětem bylo rozšíření referenčního systému o další funkcionality včetně funkcionalit požadovaných zadavatelem, navrhovatel to podle svého vyjádření považuje za spekulace zadavatele, které nejsou zadavatelem nikterak podloženy. Zároveň pak s ohledem na odpověď KIDSOK je podle navrhovatele zjevné, že tyto funkcionality nebyly dosud implementovány a dodány, tj. ani nebyly dodány a implementovány do konce lhůty pro podání nabídek.

Zadavatel podle navrhovatele rezignoval na posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele, když se spokojil toliko s obecnou proklamací objednatele KIDSOK a již řádně a důsledně neověřil, zda referenční zakázka skutečně splňuje zadavatelem stanovené požadavky na technickou kvalifikaci v plném rozsahu. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel porušil svoji povinnost řádně posoudit nabídku vybraného dodavatele, postupoval netransparentně a v rozporu se zásadou rovného zacházení. Tím, že zadavatel vybral pro plnění veřejné zakázky vybraného dodavatele, navrhovateli podle jeho vyjádření způsobil újmu, neboť navrhovatel nemůže předmět veřejné zakázky plnit. Navrhovatel navrhuje, aby

V další části návrhu navrhovatel namítá údajně nedostatečné posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) v nabídce vybraného dodavatele, kdy uvádí, že nabídková cena vybraného dodavatele je o 45 % nižší než nabídková cena navrhovatele a současně je o 49 % nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená zadavatelem. Navrhovatel proto namítá, že v případě vybraného dodavatele se jedná o nabídkovou cenu, která naplňuje definici MNNC, přičemž současně existují důvodné pochybnosti, zda vybraný dodavatel bude vůbec schopen předmět plnění veřejné zakázky realizovat. Navrhovatel má za to, že v případě

Navrhovatel dle svého vyjádření nikterak nerozporuje argumentaci zadavatele, že je to jen a pouze zadavatel, komu náleží provedení posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele z pohledu MNNC. To však podle navrhovatele neznamená, že zadavatel může na posouzení

Zadavatel podle navrhovatele sice MNNC v nabídce vybraného dodavatele správně identifikoval a vyzval jej k jejímu objasnění, avšak toto objasnění již následně řádně neposoudil, resp. se „zcela arbitrárně rozhodl, že nadále MNNC nijak posuzovat nebude, aniž by od vybraného dodavatele obdržel věrohodné zdůvodnění jeho nabídkové ceny tak výrazně nižší oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky“. Povinnosti zadavatele ve vztahu k posouzení MNNC podle názoru navrhovatele nelze obejít pouhým konstatováním, že nabídka obsahuje MNNC, s níž se zadavatel spokojí, nýbrž zadavatel je povinen řádně a přezkoumatelným způsobem odůvodnění MNNC posoudit, zjistit, zda zdůvodnění MNNC je akceptovatelné či nikoliv a na základě toho učinit závěr, zda dotyčného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučí či nikoliv.

Navrhovatel uvádí, že souhlasí s tím, že MNNC slouží především k ochraně samotného zadavatele. Zadavatel by ale měl k posouzení MNNC přistupovat a relevantně zhodnotit, zda lze skutečně předmět plnění za takovou cenu realizovat, případně zda je ochoten přistoupit na rizika s MNNC spojená. Takové posouzení a zhodnocení však navrhovatel v postupu zadavatele postrádá, neboť zadavatel podle navrhovatele pouze identifikoval MNNC, požádal vybraného dodavatele o zdůvodnění MNNC a posuzování MNNC skončilo po obdržení „nedostatečného“ objasnění MNNC vybraným dodavatelem.

Podle názoru navrhovatele je stěžejní myšlenkou, o kterou se zadavatel při svém rozhodnutí opírá, skutečnost, že zadavatel nemá povinnost vylučovat vybraného dodavatele, jehož nabídka obsahuje MNNC. Navrhovatel považuje postup zadavatele, kdy není MNNC řádně posouzena a není tak ani zřejmé, z čeho zadavatel při jejím posouzení vycházel, za postup, který je v rozporu se zásadou transparentnosti.

Navrhovatel je přesvědčen o tom, že nabídková cena třetího účastníka zadávacího řízení, který na výzvu zadavatele neobjasnil svoji nabídku ani nezdůvodnil existenci MNNC ve své nabídce, nemůže být relevantním podkladem pro posouzení, zda nabídková cena vybraného dodavatele je reálná či nikoliv.

Navrhovatel považuje odůvodnění vybraného dodavatele k položce nabídkové ceny „Cena za dodání a implementaci informačního systému a technologie EOC v prostředí zadavatele včetně souvisejících plnění“ za nedostatečné, neboť tvrzená zkušenost vybraného dodavatele s obdobnými plněními na trhu nemůže odůvodnit MNNC. Navrhovatel je přesvědčen, že nabídková cena vybraného dodavatele vzhledem ke své výši nebyla vypočtena na základě všech obvyklých nákladů vybraného dodavatele a takovou cenu nelze označit za reálnou.

Podle navrhovatele je současně nutné ze strany zadavatele řádně a dostatečně posoudit, zda plnění nabízené vybraným dodavatelem splňuje všechny stanovené požadavky zadavatele, neboť s ohledem na nabídkovou cenu vybraného dodavatele reálně hrozí, že vybraný dodavatel v rámci veřejné zakázky zamýšlí zadavateli dodat plnění, které již dodal jinému objednateli bez ohledu na specifické požadavky zadavatele.

Navrhovatel namítá, že teprve až z rozhodnutí o námitkách se dozvídá, že vybraný dodavatel zadavateli předložil rozpad nákladů na dodávku díla v členění na přímé a nepřímé náklady včetně přiměřeného zisku ke stanoveným dílčím částem díla. K tomu navrhovatel uvádí, že se pro něj jedná o zcela novou informaci, která v oznámení o výběru uvedena nebyla, a tudíž považuje postup zadavatele za netransparentní, když v oznámení nebyly uvedeny veškeré rozhodné informace k posouzení MNNC. V této souvislosti navrhovatel dodává, že v rozhodnutí o námitkách není uvedeno, jakým způsobem zadavatel rozpad cen posoudil, což navrhovatel považuje za netransparentní, jelikož není zřejmé, jakým způsobem se zadavatel posouzením MNNC vybraného dodavatele zabýval a k čemu dospěl.

K posouzení ceny položky „Poskytování servisních služeb v kategorii řešení incidentů včetně servisní pohotovosti“ v nabídce vybraného dodavatele navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel de facto nepřímo potvrdil, že položka pohotovost neobsahuje náklady na řešení servisních služeb na místě, přestože tento typ plnění je z povahy věci též součástí plnění dle zadávacích podmínek. Vybraný dodavatel podle navrhovatele předpokládá, že plnění na místě po něm nebude požadováno, a proto s ním nekalkuloval. Navrhovatel dodává, že taková kalkulace neodpovídá požadavkům na plnění a současně i požadavkům na nacenění nabídkové ceny, kdy ve vztahu k servisním výjezdům na některé ze 40 předprodejních míst je přitom podle navrhovatele nutné kalkulovat s minimálně 2 výjezdy za měsíc, což při průměrné době servisního zásahu 2 hodiny a dojezdové vzdálenosti 3 na místo a 3 hodiny zpět do sídla vybraného dodavatele představuje minimálně 2 člověkodny měsíčně, což při nákladech na servisního technika ve výši 1 000,- Kč/hod činí částku 16 000,- Kč měsíčně. Navrhovatel má za to, že vybraný dodavatel nesplnil zadávací podmínky, když v nabídce nenacenil veškeré zadavatelem požadované plnění.

Navrhovatel poukazuje na argumentaci vybraného dodavatele uplatněnou při zdůvodňování

Navrhovatel má za to, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, která nebyla dostatečně zdůvodněna, jelikož vybraný dodavatel neprokázal, že by mohl předmět plnění za uvedenou cenu realizovat. Navrhovatel dodává, že aniž by vybraný dodavatel MNNC řádně a věrohodně zdůvodnil, resp. aniž by poskytl zadavateli jakékoli informace, které by umožňovaly posoudit realizovatelnost veřejné zakázky za cenu nabídnutou vybraným dodavatelem, zadavatel se rozhodl dále v posuzování MNNC vybraného dodavatele nepokračovat, a to za situace, kdy vybraný dodavatel výslovně potvrdil, že část plnění

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 2. 1. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel, o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 4. 1. 2024.

Dne 8. 1. 2024 obdržel Úřad přípis vybraného dodavatele signovaný téhož dne, ve kterém označuje dokumenty, které jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení a které obsahují jeho obchodní tajemství.

Dne 12. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele. Dokumentaci o zadávacím řízení zadavatel Úřadu zaslal ve dnech 11. 1. 2024 a 12. 1. 2024.

V úvodu svého vyjádření zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, ve kterém se dle svého názoru řádně a věcně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele.

Zadavatel uvádí, že skutečnost, že vybraný dodavatel dodal systém zúčtování jízdného i se všemi zadavatelem poptávanými funkcionalitami, vyplývá z nabídky vybraného dodavatele. Zadavatel dodává, že poté, co obdržel námitky navrhovatele, provedl ověření dotčené reference u objednatele KIDSOK, který zadavateli výslovně potvrdil, že dotčené funkce vybraný dodavatel pro KIDSOK dodal a KIDSOK má tyto funkce v rámci clearingového centra Olomouckého kraje k dispozici.

Zadavatel má za to, že obsáhlou argumentaci navrhovatele, ve které navrhovatel zastává názor, že dotčené funkce vybraný dodavatel v rámci předmětné reference nerealizoval, není nutné podrobně komentovat. Podle názoru zadavatele totiž jak z nabídky vybraného dodavatele, tak i z vyjádření objednatele dotčené referenční služby je zřejmé, že předmětné funkcionality součástí referenční zakázky jsou.

Zadavateli podle jeho vyjádření není zřejmé, co více mohl ještě pro ověření dotčené reference udělat, než se dotázat objednatele konkrétní referenční služby. Namítá-li navrhovatel, že zadavatel postupoval nezákonně, když nevyloučil vybraného dodavatele pro nesplnění zadávacích podmínek či pro uvedení údajů neodpovídajících skutečnosti, tak zadavatel podle svého vyjádření má za to, že naopak takovýto postup by byl v rozporu se zákonem, neboť zadavatel nemůže vyloučit vybraného dodavatele v situaci, kdy mu objednatel dotčené

Zadavatel zastává názor, že nemá možnosti k tomu, aby v průběhu zadávacího řízení prováděl rozsáhlé dokazování v podobě předvolání různých svědků a předkládání znaleckých posouzení k tomu, zda daná reference skutečně obsahuje či neobsahuje navrhovatelem namítané funkce.

Zadavatel uvádí, že navrhovatel v návrhu napadá, že referenční zakázka neměla být realizována v období 02/2018 až 08/2018, jak uvedl vybraný dodavatel v nabídce, nýbrž měla být dokončena již k 1. 2.2018. K tomuto zadavatel dodává, že stáří reference nebylo navrhovatelem v rámci námitek zpochybňováno, a tudíž této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, pročež by měl Úřad v této části návrhu správní řízení zastavit.

Zadavatel konstatuje, že navrhovatel v další části návrhu připouští, že referenční zakázka vlastně sporné funkcionality obsahuje, a v této situaci se snaží dovodit, že podmínkou pro uznání předmětné referenční zakázky je, aby tyto funkcionality byly objednatelem implementovány, zprovozněny, otestovány a napojeny na další systémy KIDSOK a dopravců.

Zadavatel je přesvědčen, že v daném případě k prokázání kvalifikace plně postačí, že vybraný dodavatel namítané funkcionality v rámci plnění referenční zakázky dodal a KIDSOK je tak má k dispozici. Zadavatel dodává, že v zadávací dokumentaci nikde nestanovil, že řádným dodáním se rozumí zprovoznění, otestování a napojení na další systémy KIDSOK a dopravců.

Pokud navrhovatel uvádí, že funkcí s názvem „práce s transakcemi z vozidel, pokladen předprodejů dopravců, přenosných pokladen, e-shopu i mobilní aplikace“ rozumí, že na jejím základě má mít cestující možnost na jednom výpisu nalézt soupis historie všech svých transakcí jízdného realizovaného za zúčtovací období, zadavatel k tomu uvádí, že nic takového z kvalifikační dokumentace nevyplývá a zadavateli není zřejmé, z čeho navrhovatel výše uvedené dovozuje. Uvedená funkcionalita totiž podle zadavatele znamená, že systém zúčtování jízdného (clearingové centrum) má umožňovat zúčtovat transakce z vozidel, pokladen předprodejů dopravců, přenosných pokladen, e-shopu a mobilní aplikace, tj. jedná se o funkcionalitu, která ve své podstatě definuje samotný systém zúčtování jízdného.

Zadavatel zastává názor, že provedení důkazu znaleckým posudkem, jak jej navrhuje navrhovatel, není důvodné, neboť v daném případě není co znalecky přezkoumávat, neboť objednatel referenční zakázky potvrdil pravdivost údajů uvedených vybraným dodavatelem, které jsou rozhodné pro posouzení splnění podmínek technické kvalifikace a posouzení technické kvalifikace je otázkou právní, nikoliv odbornou. Zadavatel má za to, že navrhovatelem navrhovaný postup (předložení znaleckého posudku, jakmile ho bude mít k dispozici) je v rozporu se zněním § 251 odst. 1 a 4 zákona, tj. se zásadou koncentrace, která se ve správním řízení uplatňuje.

Zadavatel uvádí, že neshledává žádné důvody pro přijetí nápravného opatření ohledně jeho postupu při posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele, neboť z nabídky vybraného dodavatele vyplývalo splnění technické kvalifikace a objednatel referenční služby tuto skutečnost potvrdil, a tudíž k porušení zákona jeho postupem nedošlo.

Zadavatel je přesvědčen o tom, že se porušení zákona nedopustil ani při posuzování MNNC vybraného dodavatele a odkazuje na příslušné části rozhodnutí o námitkách. Zadavatel z předmětné části návrhu naznal, že navrhovatel zjevně odmítá akceptovat znění § 48 odst. 4 zákona, tj. že je právem, nikoliv povinností zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení z důvodu MNNC. Zadavatel konstatuje, že institut MNNC není v zákoně zakotven jako kontrolní institut náležící účastníkům, jehož prostřednictvím mohou kontrolovat, zda by plnění veřejné zakázky za nabídkovou cenu vybraného dodavatele bylo reálné či nikoliv, nýbrž institut

Zadavatel uvádí, že postupoval podle ustanovení § 113 odst. 1 zákona, tj. provedl posouzení

Zadavatel považuje tvrzení navrhovatele, že zadavatel sice v rámci nabídky vybraného dodavatele MNNC identifikoval, vyzval k jejímu objasnění, ale toto objasnění již řádně

Zadavatel uvádí, že v rámci zadávacího řízení obdržel celkem tři nabídky, kdy nabídková cena vybraného dodavatele a třetího účastníka zadávacího řízení, který byl ze zadávacího řízení vyloučen, jsou v obdobné výši. Zadavatel nesouhlasí s argumentem navrhovatele, že by se k nabídkové ceně vyloučeného účastníka řízení nemělo vůbec přihlížet, neboť na tuto nabídku, na rozdíl od navrhovatele, nenahlíží jako na nabídku nekvalifikovaného dodavatele.

K námitce navrhovatele, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil k údajně špatně stanovené předpokládané hodnotě, zadavatel uvádí, že se k této argumentaci nevyjadřoval z důvodu, že navrhovatel sám v námitkách opakovaně uvedl, že má za to, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena správně.

Zadavatel považuje argumenty navrhovatele, že vybraný dodavatel zamýšlí zadavateli dodat jiné plnění než požadované nebo že dojde k prodlevám či navýšení skutečně uhrazené ceny, za spekulativní a ničím nepodložené.

Zadavatel konstatuje, že nacenění položky za dodání a implementaci systému a technologie elektronického odbavení cestujících (dále jen „EOC“) vybraným dodavatelem se výrazně neodlišuje od nacenění této položky navrhovatelem. Argumentace navrhovatele, že nacenění položky za dodání systému EOC vybraným dodavatelem je naprosto nereálné, zatímco nacenění této položky navrhovatelem je naopak zcela reálné, se tak podle zadavatele jeví jako účelová. Zadavatel dodává, že v daném případě má zadavatel postaveno najisto, že není dán žádný z obligatorních důvodů pro vyloučení vybraného dodavatele s ohledem na problematiku existence MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel má za to, že v daném případě byla MNNC dostatečně zdůvodněna, a proto nepostupoval dle § 48 odst. 4 zákona.

Zadavatel je přesvědčen o tom, že není jeho povinností do oznámení o výběru v plném rozsahu převzít záznam o posouzení MNNC a všechny skutečnosti, kterými vybraný dodavatel zdůvodnil svou nabídkovou cenu. Zadavatel dodává, že tak neučinil z opatrnosti z důvodu ochrany obchodního tajemství a know-how vybraného dodavatele. Zadavatel dodává, že se při zpracování oznámení o výběru snažil o maximální možnou transparentnost, avšak nemůže ovlivnit to, že se navrhovatel odmítá smířit s tím, že veřejnou zakázku by měl realizovat jiný subjekt nežli on sám. Zadavatel konstatuje, že v daném případě pečlivě zvážil rizika související s cenou za dodání a implementaci informačního systému a technologie EOC a dospěl k závěru, že za cenu, kterou nabízí vybraný dodavatel, je možné předmět veřejné zakázky řádně plnit.

Zadavatel uvádí, že servisní služby v kategorii řešení incidentů je dle servisní smlouvy možné provádět jak fyzicky na místě, tak vzdáleně, přičemž záleží pouze na poskytovateli služeb, jakým způsobem bude tyto služby poskytovat, kdy je pro zadavatele důležité dodržení doby na vyřešení jednotlivých incidentů, nikoliv způsob, jakým toho bude dosaženo. V této souvislosti zadavatel uvádí, že dodává-li jeden dodavatel technologii EOC, u které lze řešit nastalé incidenty vzdáleně, a druhý z dodavatelů dodává technologii EOC, u které se občas

Zadavatel připouští, že měl původně při stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky a při posuzování MNNC vybraného dodavatele za to, že v průběhu plnění veřejné zakázky se vyskytne určitý počet incidentů, které bude nutné řešit fyzickým výjezdem na příslušné místo plnění, a tudíž se dotazoval vybraného dodavatele na způsob nacenění položky za poskytování servisních služeb. Zadavatel zdůvodnění nacenění předmětné položky, kdy vybraný dodavatel argumentoval toliko prováděním vzdálených servisních úkonů, dle svého vyjádření považuje za reálné a dostatečné a nemá důvod vybraným dodavatelem uvedená tvrzení zpochybňovat a nacenění předmětné položky v uvedeném ohledu tak považuje za reálné.

Zadavatel uvádí, že předložení detailní specifikace dodavateli nabízených produktů nebylo zadávací podmínkou a dle názoru zadavatele by ani ze strany dodavatelů nebyla vůle ji poskytnout. Zadavatel dodává, že i kdyby získal detailní specifikaci vybraným dodavatelem nabízeného plnění, tak sám nedisponuje odbornými kapacitami, které by mohli potvrdit či vyvrátit tvrzení o tom, že vybraným dodavatelem vyvinutý systém a jeho příslušenství jsou navrženy tak, že nevyžadují provádění servisních zásahů na místě. Zadavatel je přesvědčen o tom, že vybraný dodavatel jako odborník ve svém oboru ví, jak obecně bude probíhat plnění veřejné zakázky a jakým způsobem bude třeba řešit poskytování servisních služeb ve vztahu k jím dodané technologii EOC, a tudíž je schopen odhadnout svoje náklady na plnění veřejné zakázky, o čemž zadavatele také výslovně ujistil.

Zadavatel je přesvědčen o tom, že se nedopustil žádného porušení zákona, neboť nabídkovou cenu vybraného dodavatele řádně posoudil před odesláním oznámení o výběru, identifikoval ji jako MNNC, žádal vybraného dodavatele dvakrát o její zdůvodnění, obdržená zdůvodnění

Zadavatel navrhuje, aby správní řízení v části návrhu týkající se stáří referenční zakázky zastavil, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Ve vztahu ke zbývajícím částem návrhu zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh v těchto částech zamítl, neboť podle zadavatele neexistuje žádný důvod pro uložení nápravného opatření navrhovaného navrhovatelem.

Vybraný dodavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 19. 1. 2024.

Vybraný dodavatel uvádí, že referenční zakázka byla objednateli KIDSOK poskytnuta minimálně v rozsahu, jak bylo zadavatelem požadováno pro účely prokázání technické

V rámci referenční zakázky byla podle vybraného dodavatele implementována funkcionalita spočívající v práci s transakcemi z vozidel, pokladen předprodejů dopravců, přenosných pokladen, e-shopu i mobilní aplikace, kdy součástí je mj. zasílání transakcí z vozidel (z přenosné pokladny), z e-shopu i z předprodejů. Rozhraní pro předávání dat z mobilní aplikace pak bylo implementováno na základě dílčí objednávky ze dne 7. 11. 2018. Vybraný dodavatel dodává, že v rámci referenční zakázky byla rovněž provedena funkcionalita možnosti zobrazení soupisu historie transakcí.

Vybraný dodavatel konstatuje, že v rámci referenční zakázky byla rovněž implementována funkcionalita zúčtování bezkontaktních platebních karet na denní bázi, a to na základě rozvoje systému dle smlouvy o poskytování služeb ze dne 30. 11. 2018. V této souvislosti vybraný dodavatel dodává, že skutečnost, že KIDSOK plně nevyužívá všech implementovaných funkcionalit systému, nemůže podle něj mít vliv na rozsah skutečně poskytnutého plnění vybraným dodavatelem a jeho dokladování při prokazování technické kvalifikace. Vybraný dodavatel opětovně deklaruje, že zakázka splňuje veškeré požadavky stanovené v zadávacích podmínkách a je tak přesvědčen o tom, že splnění požadované technické kvalifikace beze zbytku prokázal. Argumenty navrhovatele v uvedeném ohledu tak vybraný dodavatel považuje za zcela liché a záměrně zavádějící.

Vybraný dodavatel uvádí, že v průběhu zadávacího řízení byl ke zdůvodnění MNNC zadavatelem vyzván dvakrát a je přesvědčen o tom, že na obě výzvy reagoval ve stanovené lhůtě a řádně, kdy relevantními skutečnostmi zdůvodnil cenotvorbu své nabídky. Vybraný dodavatel zastává názor, že zadavatel se ztotožnil z jeho zdůvodněním MNNC, resp. toto zdůvodnění akceptoval. Vybraný dodavatel je přesvědčen o tom, že jím nastavená cenotvorba je zcela standardní a nevybočuje z cenotvorby u ostatních jeho nabídek ve veřejných zakázkách se stejným či obdobným předmětem plnění.

K vlastnímu zdůvodnění MNNC vybraný dodavatel odkazuje na svá odůvodnění MNNC a dodává, že z předmětných odůvodnění je zřejmá jeho cenotvorba i jeho schopnost za nabídnutou cenu požadované plnění realizovat. Vybraný dodavatel v této souvislosti odmítá tvrzení navrhovatele, že by zadavatel od vybraného dodavatele obdržel plnění, které nezohledňuje jeho specifické požadavky.

Vybraný dodavatel je přesvědčen, že zdůvodnil svoji cenotvorbu, a to i včetně položky týkající se stanovení ceny servisních zásahů. Způsob nacenění podle jeho vyjádření vychází ze specifik nabízeného plnění, kdy servisní zásah na místě je nutný, pokud je problém s infrastrukturou.

Vybraný dodavatel je toho názoru, že nabídková cena navrhovatele je příliš vysoká, což paradoxně znamená, že „běžné ceny“ obsažené v nabídce vybraného dodavatele jsou považovány za MNNC.

Vybraný dodavatel uvádí, že i nadále počítá s plněním předmětu veřejné zakázky vlastními silami a v případě partnerské společnosti vybraný dodavatel podle svého vyjádření pouze deklaroval, že je schopen v případě potřeby zajistit servisní zásah na místě ve velmi krátkém čase, a to při zachování ceny plnění, neboť má s partnerskou společností uzavřenou rámcovou smlouvu. Vybraný dodavatel dodává, že případné další náklady v uvedeném ohledu, byť s nimi důvodně nepočítá, by byly hrazeny ze započítaných nepřímých nákladů vybraného dodavatele. Podle vybraného dodavatele se tak jedná o běžné podnikatelské riziko v rámci podnikatelských vztahů, které má toliko jen vliv na výši zisku vybraného dodavatele, nikoliv však na cenu hrazenou zadavatelem.

Vybraný dodavatel je přesvědčen, že jeho nabídková cena zahrnuje celý rozsah plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž tuto skutečnost řádně a v souladu se zákonem zdůvodnil, a dodává, že za stejné či obdobné ceny poskytuje totožné či obdobné plnění i u jiných jeho zákazníků. Zadavatel tak podle vybraného dodavatele postupoval správně, a to i v souladu se zásadami 3E, když zdůvodnění MNNC obsažené v nabídce vybraného dodavatele akceptoval.

Vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v souladu s ustanovením § 265 písm. a) zákona zamítl.

Usnesením ze dne 25. 1. 2024 Úřad zadavateli stanovil lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 1. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vybraný dodavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil.

Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil přípisem ze dne 7. 2. 2024.

Navrhovatel má za to, že posuzovaný případ má výrazně technickou povahu, která je pro jeho řádné a správné posouzení určující, a tudíž je podle navrhovatele nezbytné, aby podkladem pro rozhodnutí byly odborně zjištěné a popsané skutečnosti, které lze zajistit pouze na základě posudku vypracovaného odborně způsobilým znalcem.

Navrhovatel uvádí, že pro řádné posouzení věci považuje za zcela nezbytné ověření tvrzení vybraného dodavatele, zadavatele i KIDSOK o úplnosti referenční zakázky z hlediska naplnění zadavatelem stanoveného požadavku technické kvalifikace. Navrhovatel dodává, že takové posouzení může, s ohledem na osobní zájem osob zúčastněných na správním řízení či i deficit

Vypracování znaleckého posudku považuje navrhovatel za zcela určující pro řádné a úplné posouzení věci, jelikož otázka, zda byly funkce požadované zadavatelem řádně dokončeny a implementovány, je otázkou striktně technického, nikoli právního rázu. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že zadavatel ani Úřad z povahy věci nedisponují odbornými znalostmi a kapacitami umožňujícími posouzení této otázky, proto je podle navrhovatele třeba získat odborné a nezávislé vyjádření. Znalecký posudek je tak podle navrhovatele jediný nástroj, který může jednoznačně postavit najisto, zda referenční zakázka požadavky zadavatele splňuje. Navrhovatel dodává, že vypracování znaleckého posudku zadal u renomované společnosti, kdy připravovaný znalecký posudek bude vymezen následujícími otázkami: • • •

Navrhovatel Úřadu avizuje, že dle předpokladu bude znalecké posouzení vyhotoveno nejpozději do jednoho měsíce, přičemž neprodleně poté, co znalec posudek vyhotoví, jej navrhovatel poskytne Úřadu. Navrhovatel má tedy za to, že ukončení sběru podkladů za této situace je předčasné a rozhodnutí bez zohlednění znaleckého posudku by vedlo k porušení zásady materiální pravdy. Navrhovatel proto apeluje, aby Úřad na vyhotovení a doložení znaleckého posudku vyčkal a rozhodl tak o návrhu až na základě všech relevantních podkladů, tedy i na základě zpracovávaného znaleckého posudku. V případě, že by Úřad považoval shora uvedenou časovou indikaci za procesně problematickou, navrhovatel navrhuje, aby Úřad správní řízení do doby vypracování předmětného znaleckého posudku přerušil.

Navrhovatel v reakci na námitku koncentrace správního řízení vznesenou zadavatelem dodává, že předložení znaleckého posudku až po jeho vyhotovení je podle jeho názoru přípustné, a to i s ohledem na skutečnost, že již v rámci návrhu na zahájení správního řízení navrhovatel znalecký posudek jako důkaz navrhl. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi předsedy Úřadu.

Navrhovatel je přesvědčen o tom, že odpověď KIDSOK při ověřování referenční zakázky zadavatelem neobsahuje informace relevantní pro posouzení úplnosti referenční zakázky

Navrhovatel zastává názor, že pokud zadavatel měl v úmyslu, aby v rámci referenční zakázky neproběhla implementace referenčního systému či jeho dílčích funkcionalit, měl tuto skutečnost do zadávacích podmínek uvést.

Navrhovatel připouští, že vybraný dodavatel dotčené funkcionality v „nějaké formě zřejmě dodal,“ jelikož jeho základní systém je podporuje, ale funkcionality již podle navrhovatele nebyly implementovány a zprovozněny v prostředí objednatele KIDSOK.

Navrhovatel navrhuje, aby Úřad v případě, že považuje námitku navrhovatele týkající se stáří referenční zakázky za opožděnou, ji prošetřil z úřední povinnosti.

Navrhovatel konstatuje, že ze zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele vyplývá, že vybraný dodavatel porušil zadávací podmínky, jelikož nenacenil všechny součásti plnění veřejné zakázky, když výslovně uvedl, že nepředpokládá, že by servisní zásah na místě byl potřebný a tento náklad podle navrhovatele v nabídkové ceně nezohlednil. Zadavatel podle navrhovatele výběrem vybraného dodavatele postupoval v rozporu se zadávací dokumentací i se zákonem.

Navrhovatel uvádí, že z žádného z vybraným dodavatelem předložených dokladů nevyplývá, že by předmětem plnění referenční zakázky měly být navrhovatelem namítané funkcionality, jejichž přítomnost v rámci referenční zakázky se vybraný dodavatel snaží prokázat. Podle navrhovatele vybraný dodavatel nedisponuje smluvním podkladem, na jehož základě by namítané funkcionality měl pro KIDSOK dodat a zprovoznit.

Navrhovatel se tak domnívá, že KIDSOK systém obsahující namítané funkcionality podle všeho nikdy neobjednal, neboť k tomu podle navrhovatele neměl ani důvod. Navrhovatel tak usuzuje ze schváleného Plánu dopravní obslužnosti Olomouckého kraje.

Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že vybraný dodavatel se ve svém vyjádření věnuje všem navrhovatelem zpochybňovaným funkcionalitám referenční zakázky, vyjma funkcionality „příjem a zpracování dat (příp. transakcí) z mobilních zařízení revizora (např. zneplatnění jízdenky)“. Tato funkcionalita tak podle navrhovatele nebyla v referenčním systému implementována, což podle navrhovatele vybraný dodavatel sám „přiznává“, když ji ve vysvětlení MNNC ze dne 3. 7. 2023 v tabulce jím dodaných systémů neuvádí jako funkcionalitu referenčního systému.

Z důvodu, aby Úřad mohl posoudit funkcionalitu bezkontaktních platebních karet na denní bázi, navrhovatel navrhuje, aby si Úřad vyžádal smlouvu KIDSOK s bankovní institucí, která umožňuje zasílání denních transakcí z referenčního systému na bankovní rozhraní smluvní

Navrhovatel uvádí, že pokud namítané funkcionality byly do referenčního systému řádně dodány a implementovány, musela by k nim existovat i související dokumentace, zejména testovací scénáře a akceptační protokoly. Pokud tyto existují, navrhovatel navrhuje, aby si tyto

Navrhovatel je dle svého vyjádření i nadále přesvědčen, že výběr dodavatele byl proveden nezákonně, a proto se domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele a všechny následné úkony s ním související, respektive aby zrušil celé zadávací řízení z důvodu jeho netransparentnosti a diskriminačního nastavení zadávacích podmínek, které neumožňují podání nabídek.

Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil přípisem ze dne 13. 2. 2024.

Zadavatel uvádí, že setrvává na své argumentaci, kterou uplatnil v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu. Na rozdíl od navrhovatele zadavatel považuje podklady pro vydání rozhodnutí za kompletní a jejich posouzení ponechává na Úřadu.

Zadavatel má za to, že v šetřeném případě nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření, a proto navrhuje, aby Úřad v souladu s § 265 písm. a) zákona návrh zamítl a zahájené správní řízení zastavil.

Rozhodnutím ze dne 15. 2. 2024 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil z moci úřední předběžné opatření, jímž zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem v předmětné věci.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odstavce 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti a. všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek, b. volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo c. postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Úřad předně uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele (na rozdíl od návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy) je předcházející podání námitek zadavateli. Platí, že návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli. V situaci, kdy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tedy s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou institutem, který představuje primární ochranu dodavatelů před případným nezákonným postupem zadavatele. Zákon pak definuje konkrétní časový okamžik v průběhu zadávacího řízení, v jehož rámci je z pohledu stěžovatele nutné využít práva k podání námitek, neboť každé zadávací řízení prochází určitými fázemi a možnost obrany proti postupu zadavatele vždy odpovídá té které fázi zadávacího řízení, ve které se zrovna zadávací řízení nachází. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty jak

Institut podání námitek je v zákoně upraven v § 241 a následujících ustanoveních. V šetřeném případě je relevantní především pravidlo obsažené v § 242 odst. 2 zákona, které stanoví, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

V podaném návrhu navrhovatel brojí proti výběru dodavatele, a to konkrétně proti posouzení prokázání technické kvalifikace vybraným dodavatelem a proti posouzení MNNC obsažené v nabídce vybraného dodavatele.

Před věcným posouzením argumentace, kterou navrhovatel v návrhu brojí proti stáří referenční zakázky, kdy uvádí, že ze smlouvy o dodání referenčního systému ze dne

Jak již bylo uvedeno výše, námitky jsou primárním institutem ochrany dodavatele před nezákonným postupem zadavatele, kterým zadavatel dostává možnost na namítané skutečnosti reagovat. Návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele. Pokud tedy navrhovatel před podáním návrhu nevyužije možnosti podání námitek se všemi zákonnými náležitostmi, není oprávněn domáhat se návrhem ochrany svých práv před Úřadem. K tomu Úřad podotýká, že řádnost a včasnost podaných námitek je nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

Z předložené dokumentace vyplývá, že argumentaci, kterou navrhovatel brojí proti posouzení stáří referenční zakázky zadavatelem, uplatnil v rámci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při výběru dodavatele, aniž by v téže věci ve lhůtě podle § 242 odst. 2 zákona u zadavatele uplatnil námitky. Oznámení o výběru dodavatele, v jehož příloze byly mj. zasílány údaje o prokázání způsobilosti vybraného dodavatele, a to včetně technické kvalifikace, zadavatel odeslal účastníkům zadávacího řízení prostřednictvím elektronického nástroje dne 23. 11. 2023. Týž den se navrhovatel mj. seznámil s tím, že vybraný dodavatel prokazoval svoji technickou kvalifikaci mj. prostřednictvím referenční zakázky, u které byl uveden i termín jejího plnění. Navrhovatel tak měl podle § 242 odst. 2 zákona uplatnit námitky brojící proti posouzení stáří referenční zakázky zadavatelem ve lhůtě do 15 dnů od doručení oznámení o výběru dodavatele a souvisejících dokumentů, tj. v šetřeném případě nejpozději do 8. 12. 2023. Poněvadž navrhovatel „námitku“ proti posouzení referenční zakázky z pohledu jejího stáří prvně uplatnil až ve svém návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele při výběru dodavatele, který doručil Úřadu a ve stejnopisu zadavateli až dne 2. 1. 2024, je nade vši pochybnost zřejmé, že v šetřeném případě navrhovatel tuto námitku neuplatnil ve lhůtě stanovené v § 242 odst. 2 zákona. Navrhovatel svoji námitku ve lhůtě stanovené zákonem neuplatnil, aniž by mu ve včasném podání námitky cokoli bránilo, pročež Úřad uzavírá, že výše zmíněné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, a proto Úřad rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části vymezené touto částí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 39 odst. 2 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 251 odst. 1 zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2

Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K prokázání splnění kritéria technické kvalifikace zadavatel v bodech 5.2 a 5.4 b) kvalifikační dokumentace, která je přílohou č. 2 zadávací dokumentace, stanovil mj. následující: „5.2 Zadavatel v souladu s § 79 odst. 2 písm. b) zákona požaduje, aby dodavatel předložil seznam významných dodávek poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. V souladu s § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel stanovil rozhodnou dobu pro poskytnuté významné dodávky delší než 3 roky, a to za účelem zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže. (...)

Vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci stanovenou v bodě 5.4 písm. b) kvalifikační dokumentace prostřednictvím referenční zakázky s názvem „Clearing v rámci IDS

Navrhovatel ve svých námitkách, které zadavatel obdržel dne 8. 12. 2023, mj. namítá, že v případě referenční zakázky nebyly do referenčního systému implementovány tyto zadavatelem požadované funkcionality dle seznamu požadovaných funkcí (viz bod 127. odůvodnění tohoto rozhodnutí): iv. příjem a zpracování dat (příp. transakcí) z mobilních zařízení revizora (např. zneplatnění jízdenky); v. práce s transakcemi z vozidel, pokladen předprodejů dopravců, přenosných pokladen, eshopu i mobilní aplikace; vi. funkcionalita zúčtování bezkontaktních platebních karet na denní bázi a xi. zúčtování transakcí jízdného za den (nebo jinak stanovené období) před odesláním na platební bránu (dále také jen „namítané funkcionality“).

Na základě navrhovatelem podaných námitek se zadavatel obrátil se žádostí ze dne

Společnost KIDSOK (konkrétně pak její rozvojový analytik) na žádost objednatele reagovala přípisem ze dne 12. 12. 2023, ve kterém výslovně uvedla: „1. Od společnosti Telmax využíváme v rámci našeho integrovaného systému několik nástrojů.

Clearingové centrum zpracovává cca 3 mil. transakcí za měsíc.

Všechny funkce, které uvádíte máme k dispozici, ale s ohledem na současný stav našeho prodejního a odbavovacího systému, je všechny nevyužíváme.

Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti údajnému nezákonnému postupu zadavatele při posuzování technické kvalifikace vybraného dodavatele. Navrhovatel má za to, že zadavatel postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, respektive v rozporu s § 48 odst. 2 písm. c) zákona, když ze zadávacího řízení nevyloučil vybraného dodavatele, který podle jeho názoru neprokázal splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona.

K tomu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky.

K problematice prokazování technické kvalifikace Úřad v obecné rovině uvádí, že smyslem prokazování splnění kritérií technické kvalifikace je to, aby osoba, která bude předmět plnění realizovat, byla vybírána z okruhu dodavatelů, kteří prokáží, že jsou po technické stránce schopni zajistit kvalitní plnění předmětu veřejné zakázky např. tím, že mají zkušenost s realizací obdobného předmětu plnění, nebo že disponují týmem zkušených odborníků, kteří

V této souvislosti je třeba mít na mysli, že je to zadavatel, kdo v plném rozsahu stanoví kritéria technické kvalifikace. Vlastní posouzení splnění podmínek účasti pak probíhá na základě údajů, dokladů, případně vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Přitom je třeba mít na paměti, že odpovědnost za prokázání splnění podmínek účasti a odpovědnost za podanou nabídku nenese zadavatel, nýbrž účastník zadávacího řízení. Je tedy na konkrétním dodavateli, aby předložil nabídku, která po formální i obsahové stránce odpovídá zadávacím podmínkám, jak konstatoval například předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0234/2020/VZ, č. j. ÚOHS-05290/2021/161/EDo ze dne 25. 2. 2021.

Primárně tak zadavatel posuzuje splnění podmínek účasti na základě dokladů předložených účastníkem zadávacího řízení, přičemž ve vztahu k předloženým údajům oprávněně předpokládá určitou poctivost jednání dodavatele. V případě, že vyvstanou při posuzování podmínek účasti relevantní pochybnosti, má zadavatel povinnost tyto pochybnosti prověřit.

Při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení však musí zadavatel postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle ustanovení § 6 zákona, zejména pak se zásadou transparentnosti. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takový postup zadavatele, který je čitelný, předvídatelný, srozumitelný, tedy zpětně přezkoumatelný. K zajištění zásady transparentnosti při posuzování splnění podmínek účasti v zadávacím řízení je třeba, aby v úkonech, které jsou s posuzováním spjaty, bylo řádně zachyceno, zda dodavatel kvalifikaci splnil či nesplnil a současně z jakých podkladů tento závěr zadavatele vycházel.

Obecně tedy platí, že zadavatel musí nabídky za všech okolností kriticky posoudit, a to s ohledem na jím stanovené zadávací podmínky, což v případě posouzení kvalifikace se vždy týká minimálně vybraného dodavatele. Při tomto posouzení nabídek neexistuje žádný prostor pro to, aby zadavatel ustupoval od předem stanovených a uveřejněných podmínek, které musí být definovány tak, aby umožňovaly jediný možný výklad, který bude všemi chápán zcela identicky. Tento jediný možný výklad pak musí zadavatel dodržet i při vlastní „aplikaci“ zadávacích podmínek, tj. mj. při posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele.

Aby bylo možno rozhodnout, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při posuzování technické kvalifikace vybraného dodavatele s ohledem na namítanou zadávací podmínku, je v prvé řadě klíčové posoudit, zda namítanou podmínku je třeba vykládat způsobem, jak uvádí

Základní, tj. jazykový výklad namítané zadávací podmínky je dle Úřadu zcela jednoznačný a znamená, že zadavatel požaduje referenci na dodávku referenčního systému. Úřad neshledal, že by zadavatel v předmětné části kvalifikační dokumentace, či v jiné části zadávacích podmínek stanovil, že předmětem referenční zakázky vedle dodávky musí být i následné zprovoznění, otestování a napojení na další systémy či snad provoz takového systému po určitou dobu. V šetřeném případě tedy není na místě dovozovat něco nad rámec stanoveného, natož dovozovat, co „jiného“ měl zadavatel při stanovení zadávací podmínky na mysli než to, co bylo v zadávacích podmínkách uvedeno.

Úřad pro úplnost podrobil namítanou zadávací podmínku i posouzení, zda jazykový výklad není v šetřeném případě rozporu s výkladem logickým a teleologickým a dospěl k závěru, že nikoliv.

K argumentaci navrhovatele uplatněné k podkladům rozhodnutí ve vyjádření ze dne

Pro úplnost Úřad k tvrzení navrhovatele, že se zadavatel při stanovení zadávací podmínky dopustil porušení základních zásad zadávacího řízení, když u požadovaného plnění výslovně neuvedl, které následné plnění nepožaduje, uvádí následující. Předně je třeba uvést, že pod navrhovatelem uváděnými termíny „implementování, otestování a zprovoznění“ by si každý dodavatel mohl představit něco zcela odlišného, a to od „zprovoznění“ při předávce systému objednateli (aniž by systém prošel ostrým provozem), přes zkušební provoz až po např. roční provoz, aby bylo možno např. ověřit, zda systém dokáže „zvládnout“ minimální zadavatelem požadovaný počet transakcí v počtu 20 000 000. Je tedy nade vši pochybnost zřejmé, že pokud by zadavatel měl v úmyslu, aby součástí referenční zakázky bylo i jeho zprovoznění, jak argumentuje navrhovatel, zřejmě by předmětná zadávací podmínky byla z pohledu zásady transparentnosti nedostačující (a to i kdyby poskytovala navrhovatelem uváděný výklad, že součástí referenční zakázky musí vedle dodávky systému být i jeho zprovoznění), neboť zadavatel by musel ještě definovat „parametry“ referenčního provozu, a to např. minimálním počtem transakcí pomocí jednotlivých platebních kanálů nebo jednodušeji dobou ostrého provozu, např. právě jedním rokem, jak uvedl příkladmo Úřad, což evidentně v zadávacích podmínkách stanoveno nebylo (a ani nemuselo, neboť, jak bylo výše v podrobnostech dovozeno „implementování, otestování a zprovoznění“ funkcionalit systému nebylo stanoveno jako zadávací podmínka pro referenční systém, a tudíž je ani zadavatel nemůže v rámci posouzení kvalifikace po účastnících požadovat).

Navrhovatel vedle chybějícího „implementování, otestování a zprovoznění“ funkcionalit systému rovněž argumentuje, že vybraný dodavatel v rámci referenčního systému jeho objednateli – společnosti KIDSOK – nedodal namítané funkcionality systému (viz bod 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí), čímž neprokázal zadavatelem požadovanou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Poněvadž navrhovatel namítá, že zadavatel nesprávně posoudil technickou kvalifikaci vybraného dodavatele, když při prokazování namítané technické kvalifikace vybraného dodavatele akceptoval referenční zakázku, Úřad v dalším prověřil postup zadavatele při posuzování této technické kvalifikace.

V této souvislosti lze poukázat také na to, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. dubna 2013, sp. zn. 1 Afs 2/2013–46), na který se v obecném pohledu vztahují rovněž zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jak totiž uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0093/2018/VZ-24506/2018/320/HBa,HSc,JSu ze dne

Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel poté, co obdržel námitky stran toho, že referenční systém, kterým vybraný dodavatel prokazuje technickou kvalifikaci, neobsahuje namítané funkcionality, započal s ověřováním namítané skutečnosti. Za účelem zjištění skutečného stavu věci se zadavatel obrátil na objednatele referenčního systému – společnost

V bodě 3. přípisu ze dne 12. 12. 2023 objednatel referenční zakázky, společnost KIDSOK, výslovně uvedla: „Všechny funkce, které uvádíte máme k dispozici, ale s ohledem na současný stav našeho prodejního a odbavovacího systému, je všechny nevyužíváme.“. V závěru svého přípisu pak společnost KIDSOK argumentaci uvedenou v bodě 3. potvrdila následujícím tvrzením: „Vámi uváděné připomínky jiného z účastníků zadávacího řízení jsou tedy oprávněné pouze z toho pohledu, že dodané funkce momentálně objektivně nevyžíváme. Avšak pokud se rozhodneme je využívat, máme je závazně k dispozici.“.

Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že KIDSOK v plném rozsahu potvrzuje údaje obsažené v nabídce vybraného dodavatele, týkající se funkcionalit referenčního systému, a to že součástí referenčního systému jsou i všechny navrhovatelem namítané funkcionality (viz bod 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tak v okamžiku rozhodování o námitkách měl doklad poskytnutý od nezávislého zdroje (navíc zdroje nejlépe informovaného, neboť právě pro něj bylo referenční plnění realizováno) o tom, že navrhovatelem namítané funkcionality, které podle jeho názoru v referenčním systému absentují, naopak jsou v případě všech namítaných funkcionalit součástí referenčního systému a objednatel referenčního systému společnost KIDSOK je tak má závazně k dispozici. Poněvadž společnost KIDSOK jako objednatel referenčního systému zadavateli poskytla komplexní informaci týkající se všech navrhovatelem namítaných funkcionalit referenčního systému, zadavatel se tak zbavil veškerých pochybností stran případné absence některé z funkcionalit referenčního systému, jak namítal navrhovatel v námitkách. Poté, co zadavatel obdržel přípis objednatele KIDSOK ze dne 12. 12. 2023, tak měl zadavatel postaveno na jisto, že údaje týkající se funkcionalit referenčního systému obsažené v nabídce vybraného dodavatele, kterým prokazoval svoji technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, se v plném rozsahu shodují s tím, co zadavatel na žádost obdržel od nezávislého zdroje – objednatele referenčního systému.

Pro úplnost Úřad v této souvislosti poznamenává, že ačkoliv je běžné, že se zadavatel poté, co obdrží námitky stran „pravdivosti“ údajů obsažených v nabídce konkrétního dodavatele, obrací primárně se žádostí o objasnění přímo na daného dodavatele, Úřad ve své rozhodovací praxi opakovaně aproboval postup zadavatele, který údaje o konkrétní napadené referenční zakázce ověří přímo u objednatele konkrétní referenční zakázky (jak to v šetřeném případě učinil zadavatel), neboť takovým způsobem zadavatel může relativně snadno potvrdit či vyvrátit argumenty obsažené v námitkách konkrétního stěžovatele a objektivně zjistit skutečný stav věci. V tomto ohledu tak lze odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn.

Úřad uvádí, že osvědčením ze strany objednatele některá komentářová literatura klade výrazně vyšší váhu, než jednotlivým podáním účastníků řízení a podle ní osvědčení objednatele je tak možné považovat „za určitou formu přímějšího důkazu (důkazu s vyšší vypovídací hodnotou a mírou objektivity), jelikož je opatřen podpisem osoby odlišné od dodavatele a mělo by tak garantovat objektivitu realizované reference.“.1 V této souvislosti Úřad dodává, že společnost KIDSOK jako příspěvkovou organizaci Olomouckého kraje, tj. subjekt zřízený samostatným územním celkem, který je na stejné úrovni, jako v šetřeném případě zadavatel, lze považovat za subjekt, který není závislý na vybraném dodavateli a který nemá žádný osobní zájem na zadání šetřené veřejné zakázky. KIDSOK ani v uvedeném ohledu nebyl navrhovatelem v tomto smyslu označen, ani navrhovatel v uvedeném ohledu v návrhu (ani v jiných svých podáních) nikterak nebrojí.

Oproti tomu argumentaci navrhovatele Úřad v uvedeném ohledu považuje do značné míry za nekonzistentní, když navrhovatel v návrhu v jedné části argumentuje tím, že jím namítané funkcionality nebyly do referenčního systému vůbec „dodány“, v další části návrhu navrhovatel připouští „dodávku“ funkcionalit do systému a namítá, že tyto funkcionality nebyly plně zprovozněny a implementovány. Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel svoji argumentaci obsaženou v návrhu pak zaměřuje zejména na údajnou chybějící funkcionalitu „příjem a zpracování dat (příp. transakcí) z mobilních zařízení revizora (např. zneplatnění jízdenky)“, které vybraný zadavatel podle navrhovatele při své obhajobě, vyjma ostatních funkcionalit, nevěnuje pozornost, obdobně jak to činí i zadavatel ve své

K argumentaci navrhovatele obsažené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 7. 2. 2024, že vybraný dodavatel sám zadavateli sdělil, že referenční systém v sobě nezahrnuje funkcionalitu „příjem a zpracování dat (příp. transakcí) z mobilních zařízení revizora (např. zneplatnění jízdenky)“ Úřad uvádí následující. Z předmětného vyjádření navrhovatele plyne, že navrhovatel výše uvedený závěr činí na základě obsahu zdůvodnění MNNC ze dne

Navrhovatel ve svém návrhu argumentuje tím, že pokud zadavatel v rámci referenčního systému požadoval dodávku funkcionality „v. práce s transakcemi z vozidel, pokladen předprodejů dopravců, přenosných pokladen, e-shopu i mobilní aplikace“, měl tím požadovat, aby referenční systém umožňoval, aby cestující měl možnost na jednom výpisu nalézt soupis historie svých transakcí jízdného realizovaných za zúčtovací období ze všech prodejních kanálů. K tomu Úřad uvádí, že jazykovým ani jiným výkladem předmětné zadávací podmínky nedospěl k tomu, že by cestující měli mít přístup k historii svých transakcí, neboť předmětná zadávací podmínka dle názoru Úřadu nic takového nestanoví. Tvrzení zadavatele, že touto podmínkou nepožadoval, aby cestující měli přístup k historii svých transakcí, tak ani nemůže být „novým“ výkladem zadavatele, co se týče stanovené zadávací podmínky.

Úřad tak neshledal v postupu zadavatele při posuzování kvalifikace vybraného dodavatele porušení zákona, a tudíž ani v uvedeném ohledu nepřistoupil k uložení nápravného opatření.

V bodu 3.4 článku 3. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená zadavatelem podle § 16 a násl. zákona činí 32 220 000,- Kč bez DPH.“.

V bodu 7.4 článku 7. „Požadavky na způsob zpracování ceny plnění“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil: „Zadavatel v souladu s § 113 odst. 2 zákona uvádí, že za mimořádně nízkou nabídkovou cenu bude vždy považovat takovou nabídkovou cenu, která bude nižší než 70 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky stanovené v odst. 3.4 dokumentace zadávacího řízení.“.

V bodu 10. článku IV. POSKYTOVÁNÍ SERVISNÍCH SLUŽEB návrhu servisní smlouvy, který je přílohou č. 3b zadávací dokumentace, se stanoví: „Servisní služby mohou být prováděny vzdálenou správou nebo v příslušném místě plnění“.

Z obsahu rozhodnutí o výběru vyplývá, že nabídková cena vybraného dodavatele činí

Nedatovaným přípisem zadavatel požádal vybraného dodavatele o objasnění MNNC obsažené v jeho nabídce. V žádosti o objasnění zadavatel mj. uvedl: »(...) Vzhledem k výše uvedenému komise vyzývá účastníka ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny následujícím způsobem: a) k položce „Cena za dodání a implementaci informačního systému a technologie EOC v prostředí zadavatele včetně všech souvisejících plnění (vč. maintenance do uplynutí doby odpovědnosti za vady Díla ve smyslu Smlouvy o dílo) dle Smlouvy o dílo v Kč bez DPH“ o rozpad nákladů na dodávku díla v členění na přímé i nepřímé náklady vč. přiměřeného zisku, a to ve vztahu k následujícím dílčím částem díla: • • • • • • • • • •

Na žádost o objasnění MNNC vybraný dodavatel reagoval přípisem ze dne 3. 7. 2023 nazvaným „Zdůvodnění nabídkové ceny“. V písemném zdůvodnění MNNC vybraný dodavatel mj. uvedl: »(...)Účastník upozorňuje, že v případě nabízeného plnění se jedná o robustní SW systém založený na třívrstvé architektuře s použitím nejnovějších technologií, který obchodně účastník nazývá „MAXFARE“. Tento systém je nasazen v různých konfiguracích u všech výše uvedených dopravců. Široké rozšíření SW systému účastníka v rámci celé řady dopravců umožňuje účastníkovi efektivně sdílet náklady na provoz a rozvoj tohoto řešení. Bez povšimnutí nelze rovněž nechat skutečnost, že díky letité praxi účastníka je účastníkem zobecňována funkcionalita jednotlivých modulů tak, aby tyto moduly byly co nejvíce univerzální a umožnily použití u dalších nových klientů v budoucnu bez nutnosti jejich podstatných změn. Účastník dále uvádí, že má implementovánu celou řadu tarifních systémů, zónový tarif, zónově relační, check in, check in – check out, kilometrický, mezikrajské tarify, časové jízdenky, stropování jízdného, přestupný/nepřestupný tarif apod. (...) Systém MAXFARE, který účastník využívá u řady jeho klientů, účastníkovi umožňuje sdílet náklady na maintenance, rozvoj atp. tohoto produktu mezi všemi jeho klienty, s čímž je právě spojeno snížení celkové nákladovosti maintenance pro každého klienta. Lze konstatovat, že měsíční náklad maintenance je tedy obecně vyšší než je účastníkem nabízená cena v rámci veřejné zakázky (tzv. příspěvek na maintenance). Daná skutečnost je však způsobena právě

Poté, co zadavatel obdržel zdůvodnění k MNNC obsažené v nabídce navrhovatele, a po jeho prostudování následně nedatovaným přípisem požádal vybraného dodavatele o doplnění objasnění MNNC. V žádosti o doplnění objasnění zadavatel mj. uvedl: »(...) Komisi po prostudování zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny k položce „Cena za 1 měsíc poskytování servisních služeb v kategorii řešení incidentů včetně servisní pohotovosti v Kč bez DPH“ není zřejmé, zda (případně jak) účastník pro plnění veřejné zakázky kalkuluje s prováděním servisních služeb (v kategorii řešení incidentů) na místě, a to zejm. ve vztahu k serverovému řešení centrálních prvků systému elektronického odbavení cestujících dodaného do prostředí zadavatele a k vybavení cca 40 předprodejních míst.

Na žádost o doplnění objasnění MNNC vybraný dodavatel reagoval přípisem ze dne