ÚOHS S0040/2021 – Podpora

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 16. 9. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Podpora, nutný rozvoj a ukončení OKaplikací rezortu MPSV“, přičemž citované oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 9. 2020 pod ev. č. Z2020-032736, ve znění oprav uveřejněných dne 19. 10. 2020, dne 29. 10. 2020, dne 9. 11. 2020, dne 4. 12. 2020 a dne 8. 1. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 183-442345, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 204-497171, dne 30. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 212-519613, dne 9. 11. 2020 pod ev. č. 2020/S 218-536133, dne 4. 12. 2020 pod ev. č. 2020/S 237-585878 a dne 8. 1. 2021 pod ev. č. 2021/S 005-007737 (dále jen „zadávací řízení“ a „veřejná zakázka“).

Podle čl. 3. zadávací dokumentace veřejné zakázky je veřejná zakázka veřejnou zakázkou na služby, kterou zadavatel zadává v nadlimitním režimu v otevřeném řízení. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 600 000 000 Kč bez DPH.

Podle čl. 4. zadávací dokumentace veřejné zakázky je předmět plnění veřejné zakázky vymezen následovně: „Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění provozu a podpory funkčního celku - skupiny aplikací souhrnně pojmenovaných jako OKaplikace (souhrnně jako „OKaplikace“), které zahrnuje zejména provedení následujících činností: • služby převzetí stávajících OKaplikací; • služby podpory provozu OKaplikací (Služeb S1 – S4) na nezbytně dlouhou dobu před nasazením náhrady realizované v rámci programu JISPSV; • služby rozvoje OKaplikací omezené na nezbytně nutný rozvoj v rámci legislativních změn a kritických změnových požadavků; • služby ukončení plnění realizované postupným exitem OKaplikací, případně jejich částí. Tento požadavek s sebou nese i podporu přechodných architektur. (…)“

Z bodu IV.2.7) formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“, odeslaného k uveřejnění dne 16. 9. 2020 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 9. 2020, vyplývá, že zadavatel stanovil původní lhůtu pro podání nabídek do 30. 10. 2020 10:00 hodin. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení vyhotovil celkem 13 přípisů tykajících se vysvětlení/změn/doplnění zadávací dokumentace (některé z nich s veřejnou i neveřejnou částí), přičemž v souvislosti s některými z nich zadavatel prodloužil i lhůtu pro podání nabídek. Konec lhůty pro podání nabídek tak nakonec připadl na 8. 1. 2021 10:00 hodin [viz bod VII.1.2) formuláře „Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací“, odeslaného k uveřejnění dne 5. 1. 2021 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie dne 8. 1. 2021].

Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek dvě nabídky, přičemž jednou z nich byla i nabídka společnosti OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 2. 2021 JUDr. Danielem Chamrádem, advokátem ev. č. ČAK 04825, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“).

Dne 5. 1. 2021 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám předmětného zadávacího řízení, jejich změnám a vysvětlením a postupu zadavatele s tím souvisejícímu (dále jen „námitky č. 1“). Zadavatel námitky č. 1 rozhodnutím ze dne 20. 1. 2021, které bylo navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje doručeno téhož dne, odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“).

Dne 7. 1. 2021 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele ze dne 6. 1. 2021 směřující proti postupu zadavatele souvisejícímu s prodloužením lhůty pro podání nabídek dne 5. 1. 2021 (dále jen „námitky č. 2“). Zadavatel námitky č. 2 rozhodnutím ze dne 22. 1. 2021, které bylo navrhovateli prostřednictvím elektronického nástroje doručeno téhož dne, odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“).

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách č. 2 za zákonné a současně se s obsahem rozhodnutí o námitkách č. 1 a rozhodnutí o námitkách č. 2 neztotožnil, podal dne 1. 2. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl dne 1. 2. 2021 ve stejnopise doručen rovněž zadavateli.

Z obsahu návrhu vyplývá, že navrhovatel brojí jednak proti rozhodnutí o námitkách č. 1 a rozhodnutí o námitkách č. 2, současně proti zadávacím podmínkám předmětného zadávacího řízení, jejich změnám a vysvětlením a postupu zadavatele s tím souvisejícímu a také proti postupu zadavatele souvisejícímu s prodloužením lhůty pro podání nabídek dne 5. 1. 2021.

Navrhovatel v rámci jednotlivých bodů návrhu obsahujících popis namítaných pochybení zadavatele napadá rozhodnutí o námitkách č. 1, když uvádí, že se zadavatel s některými jeho dílčími námitkami a argumenty v rozhodnutí o námitkách č. 1 dostatečně nevypořádal, resp. vůbec nevypořádal [viz např. body 9) až 15) návrhu].

Navrhovatel současně napadá rozhodnutí o námitkách č. 2. Zadavatel nebyl dle názoru navrhovatele oprávněn odmítnout námitky č. 2 dle § 245 odst. 3 zákona z důvodu chybějící specifikace vzniklé či hrozící újmy navrhovatele, neboť se minimálně v části námitek nejednalo o námitky proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel k tomu dodává, že z obsahu námitek č. 2 bylo patrné, co vnímá jako (možnou) újmu, resp. jaké újmy se obává. Současně navrhovatel namítá, že je rozhodnutí o námitkách č. 2 vnitřně rozporné, neboť zadavatel námitky odmítl dle § 245 odst. 3 písm. c) zákona a současně dle § 245 odst. 2 zákona – takovýto postup je dle navrhovatele chybný a netransparentní.

Dále navrhovatel namítá, že zadavatel nepostupoval v souladu s ustanovením § 99 odst. 2 zákona při změnách zadávací dokumentace. Konkrétně uvádí, že zadavatel v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne 1. 12. 2020 (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7“) a v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 ze dne 15. 12. 2020 (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10“) učinil změny v kvalifikačních požadavcích na technickou a odbornou způsobilost a minimální úroveň požadovaných standardů u jednotlivých členů realizačního týmu dodavatele (zejména pokud jde o požadavky na certifikace osob na jednotlivých pozicích v rámci realizačního týmu dodavatele), přičemž dané změny mohly vést k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení (resp. reálně rozšířily okruh možných účastníků zadávacího řízení o jeho osobu), tudíž měl zadavatel při publikaci obou vysvětlení prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny činila nejméně celou svou původní délku. Zadavatel tak však ani v jednom případě neučinil.

Navrhovatel také namítá porušení zásad transparentnosti a zákazu diskriminace při prodloužení lhůty pro podání nabídek dne 5. 1. 2021, kdy zadavatel prodloužil předmětnou lhůtu necelou minutu před jejím původním koncem (ani přes toto prodloužení však nebyl naplněn zákonný požadavek dle § 99 odst. 2 zákona ve vztahu k výše uvedeným změnám zadávací dokumentace). Navrhovatel také uvádí, že zadavatel nepochopil smysl institutu prodloužení lhůty pro podání nabídek. I pokud by pak předmětnou lhůtu zadavatel prodlužoval v návaznosti na obdržení námitek, jak tvrdí, mohl tak učinit dříve. Celkově jeho postup vzbuzuje otázku pravých důvodů prodloužení lhůty pro podání nabídek.

Současně navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, když zveřejnil Vysvětlení zadávací dokumentace č. 13 ze dne 5. 1. 2021, týkající se výše uvedeného prodloužení lhůty pro podání nabídek. Toto vysvětlení bylo dle navrhovatele nejasné, obsahovalo zavádějící a nejasný odkaz na zákonné ustanovení a bylo jej tak možné vykládat několika způsoby. Navrhovatel také ohledně předmětného vysvětlení zadávací dokumentace namítá, že ve vztahu k němu zadavatel porušil ustanovení § 98 odst. 1 písm. a) zákona – ač se jednalo o vysvětlení zadávací dokumentace ve smyslu § 98 zákona, zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby dodržel výše citované ustanovení zákona.

Navrhovatel dále namítá porušení zásady transparentnosti v zadávací dokumentaci a jejích vysvětleních. Konkrétně uvádí, že zadavatelova vysvětlení ohledně ustanovení smlouvy vztahující se k poskytování a hrazení licencí u tzv. standardního softwaru (u paušálních služeb i služeb na objednávku) odporovaly předmětným ustanovením smlouvy. Zadavatel totiž ve smlouvě stanovil, že dodavatel je povinen zabezpečit pro zadavatele licence ke standardnímu softwaru, přičemž cena za jejich pořízení a užívání musí být součástí nabídkové ceny. Následně však v rámci několika vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že licence ke „starším nebo již nepodporovaným“ softwarům dodavateli poskytne, přičemž bude také sám hradit příslušné poplatky k těmto licencím, resp. že počítá s užitím již obstaraných licencí. Zadavatel tak předmětnými vysvětleními zadávací dokumentace udělal zadávací řízení netransparentním a v důsledku rozporu vysvětlení zadávací dokumentace se smlouvou a nejasností ohledně výkladu pojmu „starší nebo již nepodporovaný“ software nebyl navrhovatel schopen stanovit nabídkovou cenu.

Navrhovatel také namítá nepřiměřenost stanovení maximálního limitu nabídkové ceny. Jednak dle něj nelze takovýmto způsobem nabídkovou cenu omezovat, a to zejména v případě, kdy je nabídková cena zároveň jedním z hodnotících kritérií. Současně zadavatel neuvedl relevantní důvody, proč tímto způsobem omezil soutěž dodavatelů. Zadavatelem stanovený limit nabídkové ceny je dle navrhovatele nepřiměřeně nízký vzhledem k poptávanému plnění a celkovému nastavení smluvních podmínek (je v zásadě mimořádně nízkou nabídkovou cenou), vystavuje dodavatele neúměrnému riziku a zadavatel jej stanovil pouze na zkoušku, což je v rozporu se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona.

Navrhovatel pak namítá i chybné stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a tudíž i maximální nabídkové ceny, neboť má za to, že zadavatel při stanovení přepokládané hodnoty veřejné zakázky nepostupoval v souladu s § 16 odst. 2 a 6 zákona. Přepokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky se neodvíjí od stávající smlouvy ohledně fakticky srovnatelného předmětu plnění a zadavatel toto odchýlení dostatečně objektivně a věcně nezdůvodnil. Současně měl zadavatel do předpokládané hodnoty započíst hodnotu všech plnění, která mohou ze smlouvy vyplývat (včetně plnění, jež mají být poskytována „navíc“ oproti stávající smlouvě a plnění v rámci služeb převzetí), a to dle maximální doby plnění, která je dle smlouvy přípustná. Postup zadavatele při stanovení předpokládané hodnoty zakázky je dle navrhovatele netransparentní a nepodložený. V daném případě pak nelze ztotožňovat předpokládanou hodnotu a nabídkovou cenu, neboť jsou obě počítány odlišně.

V další části návrhu navrhovatel napadá zadavatelem stanovené smluvní podmínky. Obecně k nim uvádí, že jsou jako celek nepřiměřené a neopodstatněné, zejm. při zvážení kombinace extrémních zajišťovacích prostředků, sankcí a dalších smluvních podmínek znevýhodňujících dodavatele. Podotýká, že zadavatel takovéto požadavky nevyžadoval v rámci stávající smlouvy ani u obdobných veřejných zakázek. Obdobné požadavky nejsou běžné ani u jiných zakázek na podporu a rozvoj systému kritické infrastruktury státu, přičemž toto odchýlení od běžné praxe zadavatel nijak uspokojivě neobjasnil.

Dále navrhovatel napadá nepřiměřenost a nepřijatelnost prostoru pro libovůli zadavatele ve vztahu ke konstrukci některých smluvních podmínek, zejm. smluvních podmínek upravujících zádržné, fázi předání či rozhodnutí o tom, co bude zahrnuto do dílčích smluv u služeb na objednávku, které umožňují, aby zadavatel v průběhu plnění zakázky jednostranně bez předem stanovených pravidel rozhodoval o otázkách zcela zásadního významu se závažným dopadem na parametry plnění i samotného dodavatele (zejm. jeho ekonomickou sféru).

Navrhovatel pak podrobněji napadá zádržné, u něhož zadavatel dle jeho názoru zvolil nepřiměřenou konstrukci, jejíž stanovení nikterak neodůvodnil, tudíž učinil svůj postup netransparentním. Současně navrhovatel namítá nepředvídatelnost uplatnění zádržného, neboť jej zadavatel může dle svého rozhodnutí bez předem stanovených pravidel uplatnit již od počátku smlouvy z jakékoliv platby a vyplatí je zpět dodavateli až po jejím konci, který v zásadě jednostranně určuje, přičemž ale zádržné má cílit pouze na zajištění povinností v konečné fázi smlouvy. Navrhovatel také považuje za nepřiměřenou výši zádržného, a to z důvodů, že v takovéto výši se na trhu neuplatňuje, je nelogicky počítána z ceny paušálních služeb (a to dokonce z částky s DPH) a samostatně i v kombinaci s dalšími zadavatelovými požadavky ekonomicky a existenčně ohrožuje dodavatele.

Navrhovatel dále namítá i nepřiměřenost platebních podmínek a možností obrany dodavatele, zejm. v kontextu možnosti odstoupení dodavatele od smlouvy při prodlení zadavatele s platbami až po splnění nepřiměřených podmínek spočívajících v opakovaných výzvách k úhradě s nepřiměřeně dlouhými lhůtami pro provedení platby. Takovýto požadavek nelze dle navrhovatele ospravedlnit významem zakázky, přičemž ani ve stávající smlouvě, ani v rámci obdobných zakázek zadavatele takovéto podmínky nejsou stanoveny.

Navrhovatel také samostatně namítá nepřiměřenost a bezdůvodnost požadavku na trvání fáze předání, kdy konec této fáze, a tedy i smlouvy, jednostranně bez předem stanovených pravidel určuje zadavatel, a to v důsledku konstrukce ustanovení smlouvy ohledně trvání dané fáze a podmínek akceptace plnění ze strany zadavatele. Navrhovatel dodává, že je stanovena pouze nejkratší délka trvání této fáze, nicméně dodavatel musí po celou dobu jejího trvání poskytovat zadavateli sjednané služby a přitom v zásadě nemá nárok na uhrazení odměny. Tato podmínka tak má naprosto nepřiměřené (ekonomické) dopady na dodavatele.

V závěru návrhu navrhovatel napadá nepřiměřené kvalifikační požadavky zadavatele, a to konkrétně požadavky zadavatele ohledně certifikací jednotlivých členů realizačního týmu dodavatele. Navrhovatel uvádí, že v rámci zadávacích podmínek chybějí některé požadavky na kvalifikaci, která je s ohledem na poskytování požadovaných služeb nezbytná či přinejmenším velmi žádoucí, dále že některé zadavatelovy požadavky na kvalifikaci (certifikaci) nejsou relevantní ve vztahu k předmětu plnění, také že zadavatel požaduje extrémně vysoký stupeň certifikace některých osob, který je raritní a nedává s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky smysl, a současně že zadavatel požaduje kombinaci více požadavků na kvalifikaci (certifikaci) pro určitou roli v týmu, která jednak nedává smysl a současně je na trhu raritní (u každého z uvedených bodů uvádí navrhovatel příklady). Dále navrhovatel napadá požadavek na kombinaci certifikací u člena týmu „Databázový analytik pro rozvoj a exit“, který je dle jeho názoru nepřiměřený a neopodstatněný.

Navrhovatel s ohledem na uvedené navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 1. 2. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: zadavatel, navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-04095/2021/542/AJo ze dne 3. 2. 2021.

Usnesením č. j. ÚOHS-04096/2021/542/AJo ze dne 3. 2. 2021 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 11. 2. 2021 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky a jako datovou zprávu vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“ či „vyjádření k návrhu“) a dokumentaci o předmětném zadávacím řízení.

Zadavatel je přesvědčen o správnosti rozhodnutí o námitkách č. 1 i rozhodnutí o námitkách č. 2 a má za to, že návrh je nedůvodný. Je také přesvědčen, že zadávací podmínky stanovil v souladu se zákonem a stanovil je s ohledem na povahu, význam a účel předmětu veřejné zakázky a při dodržení zásad dle § 6 zákona. Při stanovení předpokládané hodnoty i při prodloužení lhůty pro podání nabídek taktéž postupoval v souladu se zákonem.

Ve vztahu k posouzení námitek č. 2 a oprávněnosti jejich odmítnutí zadavatel uvádí, že na stanovení lhůty pro podání nabídek, případně její prodloužení je třeba pohlížet jako na stanovení zadávacích podmínek (povahu námitek č. 2 nelze dovozovat jen z některých dílčích formulací navrhovatele uvedených v těchto námitkách). Tvrzení navrhovatele ohledně specifikace újmy je z pohledu § 244 odst. 3 zákona nedostatečné, přičemž k žádnému tvrzenému zvýhodnění, resp. znevýhodnění dodavatelů nedošlo a dojít ani nemohlo. Zadavatel je tak přesvědčen, že námitky č. 2 byl oprávněn odmítnout s ohledem na nesplnění náležitostí dle § 244 zákona, nicméně i přesto námitky navrhovatele věcně posoudil a neshledal objektivní důvody, pro které by bylo možné jim vyhovět, tudíž námitky č. 2 v souladu s § 245 odst. 2 zákona odmítl.

K nedodržení postupu dle § 99 odst. 2 zákona zadavatel uvádí, že změny zadávací dokumentace učiněné v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 a v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 nepovažuje za změny, které by mohly vést k rozšíření okruhu dodavatelů. Provedené změny v nastavení kvalifikačních požadavků totiž nespočívaly pouze v jejich zmírnění, ale i v doplnění nových požadavků. Současně s ohledem na komplexnost předmětu veřejné zakázky je okruh potenciálních dodavatelů přirozeně omezen a byl jasně definován již v průběhu lhůty pro podání nabídek, neboť žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace byly podávány opakovaně dvěma dodavateli, kteří následně podali své nabídky. K rozšíření okruhu dodavatelů tak dle názoru zadavatele ani dojít nemohlo. Zadavatel také podotýká, že lhůtu pro podání nabídek prodlužoval opakovaně, a to až do 8. 1. 2021, přičemž celkem činila 109 dnů. Má tak za to, že zájemce o veřejnou zakázku nijak neomezil při přípravě jejich nabídky.

K porušení zásad zadávání veřejných zakázek při prodloužení lhůty pro podání nabídek dne 5. 1. 2021 zadavatel uvádí, že tvrzení navrhovatele jsou pouhými spekulacemi. K prodloužení lhůty nepřistoupil z důvodu snahy o nápravu tvrzeného porušení povinnosti stanovené v § 99 odst. 2 zákona. Důvodem jejího prodloužení bylo obdržení námitek č. 1, a to pouhých 25 minut před jejím původním koncem, neboť v tak krátkém čase nebyl zadavatel racionálně schopen závažnost námitek posoudit. Prodloužení lhůty pro podání nabídek tak vnímá jako procesně vhodný prostředek k ochraně svých práv i práv zájemců o veřejnou zakázku. K jejímu prodloužení pak přistoupil tak rychle, jak jako ústřední orgán s komplexními vnitřními schvalovacími procesy mohl. Zadavatel k tomu dodává, že v původní i v nově prodloužené lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky od totožného okruhu dodavatelů.

K porušení zásady transparentnosti při zveřejnění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 13 ze dne 5. 1. 2021 zadavatel uvádí, že účelem prodloužení lhůty pro podání nabídek bylo, aby se mohl seznámit s obsahem námitek č. 1 a přitom si zachoval co nejširší procesní možnosti a předcházel potenciálnímu zrušení zadávacího řízení v případě, že by bylo možné námitkám vyhovět. Zadavatel přitom postupoval zcela v souladu s § 99 zákona a zásadami zadávání veřejných zakázek. Povaha obdržených námitek je dle jeho názoru zcela irelevantní, stejně jako formální písařská chyba v odkazu na zákon, které se v rámci předmětného vysvětlení dopustil.

K porušení ustanovení § 98 odst. 1 písm. a) zákona ve vztahu k Vysvětlení zadávací dokumentace č. 13 ze dne 5. 1. 2021 zadavatel uvádí, že od vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona je třeba odlišovat postup dle § 99 zákona, který má vlastní pravidla pro prodloužení lhůty pro podání nabídek. V případě, kdy dochází k prodloužení lhůty pro podání nabídek bez jakékoliv věcné změny zadávacích podmínek, nelze tento úkon považovat za vysvětlení zadávací dokumentace, neboť se bez dalšího jedná o změnu zadávacích podmínek dle § 99 zákona. Navrhovatel nesprávně od faktického prodloužení lhůty pro podání nabídek odděluje zveřejnění uvedeného vysvětlení zadávací dokumentace jako samostatný úkon, nicméně v tomto případě se jednalo o pouhý přípis informující dodavatele o prodloužení předmětné lhůty.

K porušení zásady transparentnosti v zadávací dokumentaci a jejích vysvětleních ve vztahu k ustanovením smlouvy vztahujícím se k poskytování a hrazení licencí u tzv. standardního softwaru zadavatel uvádí, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace jasně uvedl, že poskytne dodavateli licence ke starším a již nepodporovaným softwarům, u nichž bude veškeré licenční i maintenance poplatky hradit sám, s výjimkou 48 licencí RHEL pro servery specifikované v příloze D zadávací dokumentace, ve zbytku se uplatní pravidlo obsažené v čl. 14.4 smlouvy. Zadavatel je tak přesvědčen, že poskytl dodavatelům odpovídající podklady k sestavení nabídky, což dokládá i skutečnost, že obdržel nabídku obsahující ocenění všech jím poptávaných služeb. K tomu dále podotýká, že dodavatel musí v souvislosti s plněním vždy nést i určité obchodní riziko. Navíc navrhovatel by jakožto stávající poskytovatel služeb měl mít úplnou a reálnou znalost systému a potřebných licencí, tedy i veškeré informace nezbytné pro stanovení nabídkové ceny.

K nepřiměřenosti limitu nabídkové ceny zadavatel uvádí, že je dle svého názoru oprávněn při dodržení zákona dimenzovat zadávací podmínky dle svých potřeb, a to včetně požadavků na finanční stránku veřejné zakázky. Postup, kdy jsou hodnotícími kritérii nejnižší nabídková cena a kritérium kvality za současného stanovení maximální nabídkové ceny, je navíc aprobován Úřadem. Jedná se o vhodný prostředek k ověření cenových potřeb zadavatele.

K chybnému stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a maximální nabídkové ceny zadavatel uvádí, že dle jeho názoru z § 16 odst. 6 zákona nevyplývá, že by byl povinen při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky slepě vycházet pouze a výhradně z cen stejného či obdobného plnění poskytovaného na základě stávající smlouvy. Citované ustanovení nevylučuje jeho oprávnění vzít v potaz i ceny obdobných plnění realizovaných jinými zadavateli či informace z relevantního trhu. Zadavatel pak vzal v úvahu i ceny, za něž byly služby poskytovány před uzavřením stávající smlouvy, provedl kvalifikované přehodnocení stávajících cen služeb, zohlednil možnost úspor a vzal v potaz postupné nahrazování a ukončení daných služeb. Pokud jde o započítaný rozsah plnění, pak tzv. „minimální“ rozsah doby plnění stanovený v zadávací dokumentaci byl stanoven jako kvalifikovaný předpoklad reálného plnění. Zadavatel má za to, že při stanovení předpokládané hodnoty postupoval plně v souladu se zákonem, přičemž postupoval s ohledem na její výši v nejpřísnějším nadlimitním režimu pro zadání veřejné zakázky, tudíž se nemohl dopustit žádného porušení zákona.

K nepřiměřenosti smluvních podmínek jako celku zadavatel uvádí, že má smluvní podmínky za zcela přiměřené povaze veřejné zakázky a jsou dle něj stanovené v souladu se zákonem. Stanovil je zejména s ohledem na povahu a význam předmětu veřejné zakázky a nezbytnost zajištění řádného a bezproblémového provozu systému – jedná se o klíčový systém státu a zajištění kontinuity provozu je proto zásadní. Současně mají předmětné podmínky motivovat budoucího dodavatele k řádnému plnění veřejné zakázky. Dle zadavatele není relevantní, zda jsou obdobné smluvní podmínky i v rámci stávající smlouvy nebo zda je vyžadoval u jiných veřejných zakázek. Pokud by dané podmínky znemožňovaly účast kvalifikovaných dodavatelů, neobdržel by žádné nabídky.

K nepřijatelnosti prostoru pro libovůli zadavatel uvádí, že se jedná o uměle vyčleněnou námitku, kterou navrhovatel v rámci námitek č. 1 zařadil do jednotlivých bodů obsahujících namítaná pochybení zadavatele, tudíž zadavatel odkazuje na své vyjádření k těmto bodům.

K požadavku na zádržné zadavatel uvádí, že veškeré podmínky týkající se zádržného ve vysvětleních zadávací dokumentace podrobně vysvětlil a odůvodnil. Odmítá tak spekulace o možné svévoli a nepředvídatelnosti jeho uplatňování (podmínky jeho uplatnění i termín vrácení dodavateli jsou jednoznačně stanoveny). Zadavatel zádržné stanovil jako záruční mechanismus v zájmu zajištění řádného poskytování služeb, přičemž klíčovou povahou zajišťovaných služeb a potřebou řádného poskytování služeb je odůvodněna i široká pravomoc zadavatele na jeho uplatnění a také jeho obecné vymezení, které zadavatele chrání před všemi eventualitami, jež mohou v době plnění smlouvy nastat. Vyplacení zádržného až po skončení smlouvy má dodavatele více motivovat k řádnému poskytování služeb. Co se týká výše zádržného, zadavatel nastavil jeho výpočet z ceny paušálních služeb kvůli nutnosti zachování jejich kontinuity, a to s ohledem na povahu zajišťované povinnosti a význam předmětu veřejné zakázky. Zadavatel k tomu podotýká, že dodavatelé měli dostatečné podklady pro ocenění rizika plynoucího pro ně z požadavku na zádržné. Pokud jde o argumenty navrhovatele ohledně stanovení zádržného současně s povinností pojištění odpovědnosti dodavatele, tyto neuplatnil v námitkách (č. 1), tudíž by k nim Úřad neměl přihlížet.

K nepřiměřenosti platebních podmínek a možností obrany dodavatele zadavatel uvádí, že dobu splatnosti považuje za zcela obvyklou a přiměřenou, stejně jako možnost vrácení faktury, pokud nesplňuje zákonné či smluvní požadavky. Pokud jde o právo dodavatele od smlouvy odstoupit v případě prodlení zadavatele s platbami, pak příslušná ustanovení občanského zákoníku jsou dispozitivní, přičemž ustanovení ve smlouvě považuje zadavatel za standardní, adekvátní předmětu veřejné zakázky i nutnosti zachování kontinuity provozu systému v případě odstoupení dodavatele od smlouvy.

K nepřiměřenosti požadavku na trvání fáze předání zadavatel uvádí, že doba realizace fáze předání je stanovena jako minimální s ohledem na potřebu a povinnost zajistit kontinuální provoz systému a součinnost dodavatele při předání poskytovaných služeb, přičemž právě s ohledem na uvedené je vhodné, aby o okamžiku ukončení smlouvy rozhodl zadavatel (aby měl možnost reagovat na případné komplikace ve fázi předání). Zadavatel si nedokáže představit jakékoliv závažné ekonomické důsledky této podmínky pro dodavatele a uvádí, že dodavatel musí nést i určité riziko spojené s případnými okolnostmi, které mohou v průběhu plnění smlouvy nastat. Další argumenty k této námitce navrhovatel dle zadavatele neuplatnil ve svých námitkách (č. 1), tudíž by se jimi Úřad neměl zabývat.

K nepřiměřeným kvalifikačním požadavkům zadavatel uvádí, že navrhovatel většinu námitek neuplatnil v rámci námitek (č. 1), tudíž by k nim neměl Úřad přihlížet. Pokud jde o certifikace vyžadované u pozice „Databázový analytik pro rozvoj a exit“, pak jsou dané požadavky dle jeho názoru stanoveny objektivně, v míře odpovídající významu, objemu a složitosti předmětu veřejné zakázky a v rámci nezbytných požadavků na kvalifikovaného dodatele. Zadavatel současně ověřil existenci odborníků disponujících předmětnými certifikacemi a odmítá, že by se jednalo na trhu o jakkoli výjimečnou kombinaci. To, že zadavatel obdobný požadavek nevyžadoval v rámci původní smlouvy, není relevantní.

Zadavatel s ohledem na výše uvedené navrhuje návrh zamítnout dle § 265 písm. a) zákona.

Usnesením č. j. ÚOHS-08284/2021/542/AJo ze dne 5. 3. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 17. 3. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že na podaném návrhu trvá.

Pokud jde o podklady rozhodnutí, navrhovatel se vyjadřuje k zadávací dokumentaci (vč. příloh) a upozorňuje, že v průběhu zadávacího řízení došlo k opakovaným změnám zadávací dokumentace, tudíž existuje několik jejích verzí, přičemž on v některých částech návrhu vycházel z pozdějšího znění zadávací dokumentace. Pokud jde o dokument obsahující evidenci nabídek, navrhovatel považuje za nesrozumitelné a netransparentní, proč jsou dvě obdržené nabídky číslovány pořadovými čísly 004 a 005. Současně se pozastavuje nad skutečností, že v evidenci nabídek je jako předkladatel nabídky č. 004 uvedena společnost DXC Technology Czech Republic, s.r.o., ač tato společnost podala nabídku společně se společností Atos IT Solutions and Services, s.r.o. Dále se navrhovatel vyjadřuje k Seznamu úkonů NEN (národní elektronický nástroj), z něhož dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel patrně neprovedl řádné odeslání jednotlivých změn zadávací dokumentace ke zveřejnění, neboť je nezveřejnil v sekci NEN určené pro zadávací dokumentaci, přičemž dle jeho názoru nelze za odeslání změny považovat zaslání příslušné změny adresně osmi dodavatelům, kteří se zadavatelem uzavřeli Dohodu o ochraně důvěrných informací, ani to, že zadavatel v NEN publikoval vysvětlení zadávací dokumentace, z nichž je možné obsah příslušných změn zjistit.

Zbylou část svého vyjádření navrhovatel koncipuje jakožto repliku k vyjádření zadavatele k návrhu. Obecně navrhovatel uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu opakuje argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách č. 1 a rozhodnutí o námitkách č. 2, aniž by zohlednil, že na jeho argumentaci uvedenou v těchto rozhodnutích navrhovatel v návrhu reagoval – takovýto postup není dle navrhovatele v souladu se smyslem § 252 odst. 1 zákona. Ve vztahu k jednotlivým bodům vyjádření zadavatele k návrhu (jež kopírují jednotlivé body návrhu) navrhovatel v zásadě opakuje svou argumentaci uvedenou v návrhu, shrnuje argumentaci zadavatele obsaženou v jeho vyjádření k návrhu a poukazuje na sporné body, případně na to, že se zadavatel s jeho argumentací dostatečně nevypořádal – Úřad má však za nadbytečné opakovat jednotlivé skutečnosti, jež jsou uvedeny výše v rámci přepisu podstatných částí obsahu návrhu a vyjádření zadavatele k návrhu, proto níže uvádí pouze skutečnosti neuvedené v dřívějších podáních účastníků správního řízení.

K posouzení námitek č. 2 navrhovatel v reakci na argumentaci zadavatele uvádí, že názor zadavatele na to, zda navrhovatelem vnímaná újma skutečně vznikla či hrozí, není pro posouzení splnění formálních náležitostí námitek relevantní.

K nedodržení postupu dle § 99 odst. 2 zákona zadavatelem navrhovatel uvádí, že nelze problém kvalifikačních požadavků vykládat tak, že pokud se některé požadavky zmírnily a jiné zpřísnily, je tím potenciální dopad změn na možný okruh dodavatelů neutralizován. Současně navrhovatel uvádí, že není pravdou, že žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podával pouze on a další účastník zadávacího řízení, neboť ze Seznamu úkonů NEN vyplývá, že o vysvětlení žádaly i další společnosti. Navíc celkem osm společností projevilo vyšší míru zájmu o veřejnou zakázku, když se zadavatelem uzavřelo Dohodu o ochraně důvěrných informací a vyžádalo si neveřejnou část zadávací dokumentace. Argumentace zadavatele ohledně vymezení okruhu potenciálních dodavatelů aktivitou dodavatelů při žádostech o vysvětlení zadávací dokumentace je zcestná. Stejně tak není relevantní, kolik činila lhůta pro podání nabídek v součtu, ale je podstatné, o kolik byla prodloužena v souvislosti s takovou poslední změnou, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení. Navrhovatel pak opakuje výše uvedenou námitku, že zadavatel patrně nenaplnil požadavek zveřejnění změny zadávací dokumentace ve smyslu zákona.

K porušení zásad zákona při prodloužení lhůty pro podání nabídek dne 5. 1. 2021 navrhovatel uvádí, že časová souslednost obdržení námitek, nabídek a až následného prodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatelem ho utvrzuje v jeho pochybnosti ohledně pravých důvodů prodloužení předměty lhůty. Navrhovatel také uvádí novou námitku, a to že zadávací řízení je stiženou netransparentností týkající se přístupu zadavatele k obsahu neotevřených nabídek, resp. komunikace zadavatele s dalším účastníkem zadávacího řízení, neboť zadavatel uvádí, že v původní i prodloužené lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídku od stejných dodavatelů (tzn. i od konsorcia společností DXC Technology Czech Republic, s.r.o. a Atos IT Solutions and Services, s.r.o.), nicméně v Seznamu úkonů NEN figuruje pouze společnost DXC Technology Czech Republic, s.r.o. jako podatel nabídky i ten, kdo ji vzal zpět, zadavatel tak nemohl vědět, že původní nabídku podalo konsorcium.

K porušení zásady transparentnosti při zveřejnění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 13 ze dne 5. 1. 2021 navrhovatel uvádí, že vadu tohoto vysvětlení nelze odstranit výkladem v rozhodnutí o námitkách, přičemž zadavatel ani ve vyjádření k návrhu neuvedl, že by udělal cokoliv, aby situaci napravil. Je pak irelevantní, zda byl zadavatel povinen prodloužení vysvětlovat či označovat povahu námitek – podstatné je, že zadavatel publikoval vysvětlení způsobem nejasným, nesrozumitelným, vyvolávajícím pochybnosti. K porušení ustanovení § 98 odst. 1 písm. a) zákona navrhovatel uvádí, že nebrojil proti změně zadávacích podmínek, ale proti zveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace v době, kdy už k tomu zadavatel nebyl oprávněn, neboť tím narušil „období klidu“ před podáním nabídek.

K porušení zásady transparentnosti v zadávací dokumentaci a jejích vysvětleních navrhovatel uvádí, že se zadavatel v rámci vyjádření k návrhu vyhnul podstatě problému. Tvrzení zadavatele ohledně obdržení nabídky s oceněním všech složek plnění je irelevantní, protože tabulka pro zpracování nabídkové ceny neukazuje, jaké náklady dodavatel do nabídkové ceny zahrnul. Postoj zadavatele k celému problému je dle navrhovatele nepřiměřený.

K nepřiměřenosti stanovení limitu nabídkové ceny navrhovatel uvádí, že netvrdí, že by stanovení maximální nabídkové ceny bylo zakázané, nicméně má je u předmětné veřejné zakázky za nepřiměřené a bezdůvodné. Má současně za to, že zadavatel plánuje s ohledem na hrazení licencí k tzv. standardnímu softwaru a stanovení pouze minimální délky poskytování služeb vynaložit mnohem více prostředků.

Ve vztahu k chybnému stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a maximální nabídkové ceny navrhovatel polemizuje o důvodech, proč se zadavatel v rozhodnutí o jeho námitkách ani ve vyjádření k návrhu nevypořádal s jeho dílčími argumenty obsaženými v návrhu – má za to, že si je zadavatel své chyby vědom.

Ve vztahu k nepřiměřenosti smluvních podmínek navrhovatel reaguje na tvrzení zadavatele ohledně irelevantnosti nastavení smluvních vztahů třetích osob, když uvádí, že požadavku na přiměřenost odpovídá představa o tom, co je ve smlouvách na obdobné plnění běžné a co je již excesem, který je třeba vysvětlit konkrétním oprávněným zájmem.

K nepřijatelnosti prostoru pro libovůli zadavatele navrhovatel uvádí, že tvrzení zadavatele ohledně vyjádření se k této námitce navrhovatele v jiných bodech vyjádření k návrhu (příp. rozhodnutí o námitkách č. 1) je nepravdivé a zadavatel nikde ve vyjádření k návrhu neuvedl své vysvětlení, proč považuje stanovené smluvní podmínky za přiměřené. Dále navrhovatel uvádí, že obecnými formulacemi jako je nutnost počítat se všemi eventualitami a uplatnit stanovené nástroje v širokém spektru situací by se dalo zdůvodnit prakticky jakékoliv smluvní ujednání, i kdyby bylo zřetelně extrémní a nepřiměřené. Navrhovatel má za to, že zadavatel se vůbec otázkou přiměřenosti smluvních ustanovení nezabýval.

K netransparentnosti požadavku na zádržné navrhovatel uvádí, že podstatou jeho námitky nebyla nesrozumitelnost příslušné smluvní podmínky, ale to, že zadavatel nevysvětlil, na základě čeho ji považuje za přiměřenou, což způsobuje její nepřezkoumatelnost. Zadavatel dle názoru navrhovatele nechápe podstatu problému zkoumání přiměřenosti smluvních podmínek. Ve vztahu k nepředvídatelnosti uplatnění zádržného navrhovatel podotýká, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu neuvedl, proč nebylo možné stanovit předvídatelná pravidla pro uplatňování zádržného, přičemž navrhovatel má za to, že stávající konstrukce zadavateli žádnou výhodu nepřináší. Jeho námitka navíc nespočívala v tom, zda bylo riziko plynoucí z uplatnění zádržného ocenitelné, nýbrž v tom, že nepředvídatelnost jeho uplatnění je zbytečná. K nepřiměřenosti výše zádržného navrhovatel uvádí, že zadavatelovo odůvodnění požadavku zádržného kvůli významu veřejné zakázky a potřebě zajištění řádného předání služeb je nesprávné – nelze dle něj atribut přiměřenosti posuzovat jen pohledem ochrany zájmů zadavatele. I kdyby pak byl hypoteticky význam veřejné zakázky dostatečným vysvětlením požadavku na zajištění, konkrétní konstrukce zádržného je excesivní a nepřiměřená (ať už jde o okamžik jeho uvolnění, konstrukci doby trvání smlouvy, vztah k zajišťované povinnosti apod.) Pokud jde o zadavatelem namítané tvrzení nových skutečností neuplatněných v námitkách, pak k tomu navrhovatel uvádí, že žádné nové skutkové tvrzení do návrhu nepojmul, pouze upozornil na svůj právní názor, přičemž zadavatel dle něj pouze hledá důvody, pro které by se vyhnul jasnému vyjádření.

K nepřiměřenosti platebních podmínek a možností obrany dodavatele navrhovatel uvádí, že zadavatel se ve vyjádření k návrhu nevypořádal s podstatou jeho námitky a bez ohledu na jeho argumentaci pouze zopakoval tvrzení uvedené v rozhodnutí o námitkách č. 1, aniž by uvedl jakékoliv příklady, které by potvrzovaly běžnost požadovaných podmínek.

K nepřiměřenosti požadavku na trvání fáze předání navrhovatel uvádí, že zadavatel opět nesprávně posoudil jeho argumenty jakožto skutečnosti, jež nebyly uvedeny v námitkách, přičemž navrhovatel pouze reagoval na argumentaci zadavatele v rozhodnutí o jeho námitkách. Zadavatel dle něj neuvedl žádný argument prokazující přiměřenost daných smluvních podmínek.

K nepřiměřeným kvalifikačním požadavkům u osoby na pozici „Databázový analytik pro rozvoj a exit“ navrhovatel uvádí, že podstata problému není v tom, že by potřebu vysokých certifikací osob v realizačním týmu zpochybňoval, ale v tom, že by tyto certifikace měla mít jedna osoba. Ve vyjádření zadavatele k návrhu není jediný věcný argument, který by odůvodňoval potřebu obou certifikací u jedné osoby. Zadavatel dle navrhovatele nemá jasnou představu o tom, jak celý proces funguje a neuvědomuje si, že to je dodavatel, kdo nese odpovědnost za řádné a kvalitní plnění.

Zadavatel se ve lhůtě určené usnesením č. j. ÚOHS-08284/2021/542/AJo ze dne 5. 3. 2021 k vyjádření k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-09979/2021/500/AIv ze dne 22. 3. 2021 Úřad z moci úřední nařídil zadavateli předběžné opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-11985/2021/500/AIv ze dne 8. 4. 2021 Úřad správní řízení v části návrhu týkající se namítaného porušení § 99 odst. 2 zákona zadavatelem při změnách zadávacích podmínek ohledně kvalifikačních požadavků na členy realizačního týmu dodavatele učiněných prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky (dále jen „rozhodnutí v části věci“).

Dne 23. 4. 2021 byl Úřadu doručen v zákonem stanovené lhůtě rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí v části věci.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-21463/2021/162/JSr ze dne 7. 7. 2021 předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí v části věci potvrdil. Citované rozhodnutí předsedy Úřadu i rozhodnutí v části věci nabyla právní moci dne 8. 7. 2021.

Úřad, jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, na základě vlastních zjištění po přezkoumání dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, kterou zadavatel Úřadu zaslal v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0040/2021/VZ, získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to zda zadavatel nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v rozporu s § 99 odst. 2 zákona, když prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne 1. 12. 2020 změnil zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci tak, že zmírnil původně stanovené kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona a minimální úroveň pro jeho splnění, neboť připustil obsazení pozice „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ dvěma fyzickými osobami a současně připustil obsazení pozice „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ taktéž dvěma fyzickými osobami, kdy každá z těchto osob mohla splňovat pouze část zadavatelových požadavků na dané pozice, přičemž původně zadavatel vyžadoval obsazení daných pozic vždy pouze jednou fyzickou osobou splňující veškeré zadavatelovy požadavky na danou pozici, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, přestože se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, a zda tak nepostupoval v rozporu se zákonem. Z uvedeného důvodu zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0135/2021/VZ.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-12011/2021/542/PDz ze dne 8. 4. 2021, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno téhož dne a tímto dnem bylo správní řízení zahájeno z moci úřední podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu.

Usnesením č. j. ÚOHS-12014/2021/542/PDz ze dne 8. 4. 2021 určil Úřad zadavateli podle § 39 odst. 1 správního řádu lhůtu, ve které byl zadavatel podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Dne 23. 4. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k oznámení o zahájení správního řízení z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k zahájení řízení“).

Zadavatel zásadně odmítá, že by při prodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti s vydáním Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 postupoval v rozporu s § 99 odst. 2 zákona.

Předně zadavatel uvádí, že změny zadávací dokumentace veřejné zakázky, které byly provedeny v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7, nepovažuje za změny, které by mohly vést či vedly k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky. Sice se jednalo mimo jiné o změny v nastavení kvalifikačních požadavků na realizační tým dodavatele, nicméně dle zadavatele tyto změny nevedly k takovým úpravám kvalifikace, které by bylo možné považovat pouze za částečné zmírnění (z důvodu možnosti prokázání kvalifikace na pozicích „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ a „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ současně dvěma fyzickými osobami). Změny provedené Vysvětlením zadávací dokumentace č. 7 rovněž spočívaly v doplnění nových požadavků na zkušenosti a certifikace vybraných členů realizačního týmu (např. u pozic „Databázový administrátor pro rozvoj a exit“, „Databázový administrátor pro podporu provozu“, „Manažer servisní podpory“), které měly za důsledek zvýšení minimální úrovně kvalifikace pro účast v zadávacím řízení. Dle zadavatele tak v konečném důsledku úpravy kvalifikačních požadavků provedené ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 vedly spíše k jejich zpřísnění. Zadavatel je pak přesvědčen, že je nezbytné na tyto úpravy pohlížet jako na celek, nikoliv se zabývat posouzením jednotlivých změn zadávacích podmínek, jak činí Úřad.

Zadavatel dále uvádí, že s ohledem na předmět veřejné zakázky, jímž je provoz klíčového informačního systému zadavatele, a s ohledem na komplexnost předmětu veřejné zakázky a s tím spojené minimální úrovně požadavků na provozovatele dotčeného informačního systému a jeho povinnosti, je okruh dodavatelů, jež se mohou o veřejnou zakázku efektivně ucházet, přirozeně vymezen. S ohledem na aktivitu zájemců o veřejnou zakázku v době běhu lhůty pro podání nabídek byl okruh dodavatelů veřejné zakázky jasně definován již v průběhu lhůty pro podání nabídek. Tento závěr byl následně potvrzen v celkovém průběhu zadávacího řízení, když žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace byly v průběhu celé lhůty pro podání nabídek na veřejnou zakázku podávány opakovaně dvěma dodavateli – navrhovatelem a společností DXC Technology Czech Republic s.r.o., tedy jedinými dodavateli, kteří podali nabídku na veřejnou zakázku. Neprodloužení lhůty pro podání nabídek o celou její původní délku tedy nemělo potenciál ovlivnit okruh dodavatelů veřejné zakázky, a tedy ani v konečném důsledku ovlivnit výběr dodavatele veřejné zakázky. To potvrzuje i skutečnost, že vyjma účastníků zadávacího řízení žádný další subjekt nedostatečnost prodloužení lhůty pro podání nabídek nenamítal.

Zadavatel také uvádí, že v průběhu lhůty pro podání nabídek v návaznosti na řadu vysvětlení zadávací dokumentace prodlužoval lhůtu opakovaně, a to až do 8. 1. 2021. Lhůta pro podání nabídek v součtu činila dokonce 109 dnů, tedy více jak dvojnásobně delší dobu, než byla původní lhůta pro podání nabídek na veřejnou zakázku. Zadavatel je proto přesvědčen, že v souvislosti s Vysvětlením zadávací dokumentace č. 7 zájemce o veřejnou zakázku nijak neomezil při přípravě jejich nabídky, neboť lhůta pro její zpracování byla více než dostatečná.

Zadavatel shrnuje, že při prodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 postupoval v souladu se zákonem a tímto jeho postupem nedošlo a ani nemohlo dojít k ovlivnění okruhu dodavatelů veřejné zakázky ve smyslu § 263 odst. 2 zákona. S ohledem na uvedené tak zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení dle § 257 písm. f) zákona zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-17004/2021/542/AJo ze dne 21.5. 2021 v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedené pod sp. zn. S0040/2021/VZ, které bylo zahájeno dne 1. 2. 2021 na návrh z téhož dne, a správní řízení vedené pod sp. zn. S0135/2021/VZ, které bylo zahájeno dne 8. 4. 2021 z moci úřední, spojil do společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0040/2021/VZ.

Účastníky společného správního řízení podle ustanovení § 256 zákona ve spojení s § 140 odst. 6 správního řádu jsou zadavatel, navrhovatel.

Usnesením č. j. ÚOHS-24400/2021/535/AJo ze dne 20. 7. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 4. 8. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž zadavatel uvádí, že se v plné míře odkazuje na svá přechozí vyjádření, a opakuje, že je přesvědčen, že doložil zákonnost svého postupu při zadávání veřejné zakázky, zejména pak postupu při stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky, přičemž tyto stanovil s ohledem na § 36 odst. 1 a 3 zákona a při dodržení zásad zadávání veřejných zakázek dle § 6 odst. 1 a 2 zákona. Současně zadavatel uvádí, že by dle něj Úřad měl správní řízení na základě § 257 písm. f) zastavit, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dne 9. 8. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž navrhovatel odkazuje na svá předešlá vyjádření, přičemž sumarizuje svoji dříve předestřenou argumentaci ohledně porušení § 99 odst. 2 zákona zadavatelem při změnách zadávacích podmínek ohledně kvalifikačních požadavků na členy realizačního týmu dodavatele učiněných prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10. Na závěr navrhovatel opakuje, že je přesvědčen, že postupy zadavatele, které jsou předmětem přezkumu ze strany Úřadu, byly nezákonné a že zadávací dokumentace veřejné zakázky neodpovídá požadavkům vyplývajícím ze zásady transparentnosti a přiměřenosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona, proto navrhuje, aby Úřad konstatoval porušení zákona zadavatelem a zrušil zadávací řízení.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, rozhodl, že zadavatel v zadávacím řízení nedodržel postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona a současně stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti vyjádřenou v § 6 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 36 odst. 2 zákona uvede zadavatel zadávací podmínky v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

Podle § 36 odst. 7 zákona mohou být zadávací podmínky po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak tento zákon.

Podle § 98 odst. 5 zákona platí, že pokud by spolu s vysvětlením zadávací dokumentace zadavatel provedl i změnu zadávacích podmínek, postupuje podle § 99 zákona.

Podle § 99 odst. 1 zákona může zadavatel zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

Podle § 99 odst. 2 zákona platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

V čl. 6 odst. 6.2 přílohy A zadávací dokumentace – podmínky kvalifikace stanovil zadavatel požadavek na předložení seznamu techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, přičemž současně stanovil, že u osob nominovaných na klíčové pozice v realizačním týmu dodavatele musí být splněny určité minimální požadavky na danou pozici. Mimo jiné tak zadavatel stanovil, že jedním z členů týmu pro paušální služby (podporu provozu) musí být „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“, který bude splňovat následující požadavky: „minimálně 5 let praxe v oblasti ICT bezpečnosti, spočívající v navrhování a dozorování implementace bezpečnostních opatření v ICT; certifikace CISM nebo CISSP nebo obdobná; a současně: certifikace MTA: Security fundamentals nebo obdobná.“

V čl. 13 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že jedním z hodnotících kritérií je i kritérium kvality realizačního týmu, přičemž v rámci něj má být hodnocena praxe a zkušenosti osob nominovaných dodavatelem na devět konkrétních zadavatelem vyžadovaných pozic v rámci realizačního týmu dodavatele (mimo jiné i na pozici „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“) – za jednotlivé doložené zkušenosti osoby nominované na danou pozici, splňující podmínky zadavatele, má dodavatel obdržet vždy jeden bod, přičemž mohou být doloženy až tři zkušenosti.

Původní lhůta pro podání nabídek byla v souladu s čl. 15 zadávací dokumentace stanovena do 30. 10. 2020 10:00 hodin. Zadavatel následně v souvislosti se zveřejněním Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 15. 10. 2020 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 26. 11. 2020 10:00 hodin, se zveřejněním Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 26. 10. 2020 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 4. 12. 2020 10:00 hodin a se zveřejněním Vysvětlením zadávací dokumentace č. 5 ze dne 4. 11. 2020 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 14. 12. 2020 10:00 hodin.

V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 v odpovědi k bodu b) Dotazu č. 2 provedl zadavatel úpravu svých požadavků na kvalifikaci osob v realizačním týmu dodavatele, a to konkrétně u pozic „Manažer servisní podpory“, „Databázový administrátor pro podporu provozu“ a „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ z týmu pro paušální služby (podporu provozu) a u pozic „Databázový administrátor pro rozvoj a exit“, „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“, „Integrační architekt“ a „Databázový analytik pro rozvoj a exit“ z týmu pro služby na objednávku (rozvoj, exit). Všechny uvedené pozice byly vymezeny i v rámci původního znění zadávací dokumentace veřejné zakázky, nicméně ve vztahu k pozicím „Databázový administrátor pro podporu provozu“ a „Databázový administrátor pro rozvoj a exit“ byl v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 26. 10. 2020 (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“) odstraněn požadavek na certifikaci osoby na dané pozici (který byl následně Vysvětlením zadávací dokumentace č. 7 opětovně zařazen), a u pozice „Databázový analytik pro rozvoj a exit“ bylo Vysvětlením zadávací dokumentace č. 3 upuštěno od nutnosti dokládat jednu z dříve požadovaných licencí.

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 zadavatel odpovídal na bod c) Dotazu č. 2, v němž bylo uvedeno, že kombinace zadavatelem požadovaných certifikací na pozicích Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ a „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ je velmi neobvyklá a raritní a s ohledem na charakteristiku obou certifikací (CISM/CISSP – „high-level“ procesní úroveň oblasti bezpečnosti, MTA – úzce zaměření specialisté, tzv. „SME“) a dělbu odpovědnosti a rolí v souladu s doporučením všech bezpečnostních metodik nedává smysl. Zadavatel k tomuto bodu Dotazu č. 2 uvedl, že sice na požadovaných certifikacích (či jejich obdobách, jejichž příklady doplnil) za účelem pokrytí znalostí ze strany dodavatelů jak v „high-level“ úrovni, tak v úrovni Subject Matter Expert („SME“) trvá, nicméně současně: „… připouští, aby kvalifikační požadavky na certifikace u klíčových pozic v Realizačním týmu dodavatele Bezpečnostní specialista pro podporu provozu a Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit byly prokázány prostřednictvím dvou (2) fyzických osob (tj. pozice Bezpečnostní specialista pro podporu provozu byla zastávána dvěma (2) fyzickými osobami a shodně tak byla dvěma (2) fyzickými osobami zastávána pozice Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit). V případě, že bude kvalifikace na pozicích Bezpečnostní specialista pro podporu provozu a Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit prokazována dvěma (2) fyzickými osobami, musí všechny fyzické osoby zastávající danou pozici splňovat kvalifikační požadavek na délku a předmět praxe na dotčených pozicích (tj. minimálně pět (5) let praxe v oblasti ICT bezpečnosti, spočívající v navrhování a dozorování implementace bezpečnostních opatření v ICT).“

Závěrem Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 zadavatel uvedl, že: „[n]a základě výše uvedených vysvětlení a změn zadávací dokumentace zadavatel v souladu s § 99 ZZVZ prodlužuje lhůtu pro podání nabídek tak, že nová lhůta pro podání nabídek uplyne dne 5. 1. 2021 v 10:00 hodin. Zadavatel v rámci prodloužení lhůty pro podání nabídek zohlednil i příslušný počet dnů prodlení s vypořádáním žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 23. 11. 2020 ve smyslu § 98 odst. 4 ZZVZ.“ Předmětné vysvětlení zadávací dokumentace bylo uveřejněno na profilu zadavatele[1] dne 1. 12. 2020.

Zadavatel pak následně v souvislosti s Vysvětlením zadávací dokumentace č. 13 ze dne 5. 1. 2021 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 8. 1. 2021 10:00 hodin. Předmětné vysvětlení zadávací dokumentace bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 5. 1. 2021.

Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel uzavřel Dohodu o ochraně důvěrných informací, jejímž předmětem je „závazek Povinného chránit důvěrné informace poskytované Povinnému ze strany MPSV: (a) v souvislosti se záměrem Povinného účastnit se zadávacího řízení („zadávací řízení“) na veřejnou zakázku s názvem „Podpora, nutný rozvoj a ukončení OKaplikací rezortu MPSV“ („veřejná zakázka“), realizovaném MPSV jakožto zadavatelem v otevřeném řízení dle § 56 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“); a (b) v rámci plnění veřejné zakázky, v případě, že dojde k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky mezi MPSV a Povinným jakožto vybraným dodavatelem“[2], s celkem osmi společnostmi. Adresně přímo těmto společnostem pak zadavatel zasílal jednotlivá vysvětlení zadávací dokumentace, a to až do konce lhůty pro podání nabídek.

Úřad v obecné rovině nejprve uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť zadávací podmínky poskytují potenciálním dodavatelům stěžejní informace, na jejichž základě tito zvažují svoji účast v zadávacím řízení a na jejichž základě následně zpracovávají své nabídky. Zadávací podmínky definované v zadávací dokumentaci nebo v oznámení veřejné zakázky proto musí být zásadně dodržovány po celý „život“ veřejné zakázky. Ačkoliv zadavatel vynaloží na přípravu zadávací dokumentace veškerou snahu, není možné vyloučit, že v průběhu lhůty pro podání žádosti o účast či lhůty pro podání předběžných nabídek nebo nabídek bude muset dle svých potřeb upřesnit či upravit zadávací podmínky. Zákon proto dává zadavateli možnost provést vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 zákona a změnu či doplnění zadávacích podmínek ve smyslu § 99 zákona. Pokud pak zadavatel spolu s vysvětlením zadávací dokumentace provede i změnu zadávacích podmínek, musí v souladu s ustanovením § 98 odst. 5 zákona postupovat podle ustanovení § 99 zákona.

Z ustanovení § 99 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zadavatel je však povinen takovou změnu vždy uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku.

Z dikce ustanovení § 99 odst. 2 zákona věty první pak vyplývá, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, a to za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo doplnění prodloužení uvedených lhůt vyžaduje. Zadavatel je tedy povinen vždy zkoumat povahu provedené úpravy zadávacích podmínek a podle toho přiměřeně provést prodloužení dotčené lhůty. Zákon obecně ponechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávací dokumentace vyžaduje prodloužení dotčené lhůty, což znamená, že ne každá změna či doplnění zadávacích podmínek vyžaduje prodloužení příslušných lhůt stanovených zadavatelem. Lze však připomenout, že zadavatel je vždy povinen k takovému posouzení přistupovat (i s ohledem na dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek) s náležitou péčí a je tak povinen objektivně a komplexně povahu provedené změny, příp. doplnění posoudit. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že pro posouzení povahy provedené úpravy je nezbytné zohlednit nikoliv potřeby zadavatele, ale zejména dopad provedené změny či doplnění na zpracování a podání žádostí o účast, předběžných nabídek či nabídek z pohledu možných účastníků zadávacího řízení. V případě, že daná změna či doplnění zadávací dokumentace přiměřené prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek vyžadují, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a dotčenou lhůtu přiměřeně prodloužil. Délka případného prodloužení se pak odvíjí od zásady přiměřenosti a požadavku na umožnění potenciální účasti co možná nejširšímu okruhu dodavatelů. Z ustanovení § 99 odst. 2 věty druhé zákona plyne, že jestliže zadavatel dojde k závěru, že jím provedená změna či doplnění zadávacích podmínek je způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení (oproti stavu před změnou zadávacích podmínek), je povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby od okamžiku odeslání změny, resp. doplnění činila nejméně celou původní délku stanovenou zadavatelem. Je tomu tak proto, aby se zamezilo rozdílnému zacházení s těmi možnými dodavateli, jejichž účast byla úpravou zadávacích podmínek nově umožněna.

V šetřeném případě zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky (čl. 6 odst. 6.2 přílohy A zadávací dokumentace – podmínky kvalifikace) stanovil požadavek, aby dodavatelé pro prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) předložili seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a osvědčení o jejich vzdělání a odborné kvalifikaci, přičemž současně určil, jaké klíčové pozice požaduje v realizačním týmu dodavatele obsadit a u osob nominovaných na tyto pozice stanovil minimální požadavky, které má tato osoba splňovat. Mimo jiné tak stanovil, že jedním z členů realizačního týmu dodavatele pro paušální služby (podporu provozu) musí být „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“, který bude splňovat následující požadavky: „minimálně 5 let praxe v oblasti ICT bezpečnosti, spočívající v navrhování a dozorování implementace bezpečnostních opatření v ICT; certifikace CISM nebo CISSP nebo obdobná; a současně: certifikace MTA: Security fundamentals nebo obdobná.“

Dále v šetřeném případě zadavatel v témže ustanovení zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil, že jedním z členů realizačního týmu dodavatele pro služby na objednávku (rozvoj, exit) musí být „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“, který bude splňovat následující požadavky: „minimálně 5 let praxe v oblasti ICT bezpečnosti, spočívající v navrhování a dozorování implementace bezpečnostních opatření v ICT; certifikace CISM nebo CISSP nebo obdobná; a současně: certifikace MTA: Security fundamentals nebo obdobná.“

Ve vztahu k výše uvedeným pozicím a požadavkům na členy realizačního týmu dodavatele také v témže ustanovení zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že: „[j]ednotlivé kvalifikační požadavky na jednotlivé klíčové pozice nelze prokázat prostřednictvím více fyzických osob, takže u téže pozice nemůže být prokázáno splnění např. požadované minimální délky praxe jednou osobou a pomocí jiné osoby požadovaná zkušenost.“

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 pak zadavatel v rámci odpovědi na bod c) dotazu č. 2, jež namítal, že kombinace zadavatelem požadovaných certifikací na výše uvedených pozicích je velmi neobvyklá a raritní a s ohledem na charakteristiku obou certifikací (CISM/CISSP – „high-level“ procesní úroveň oblasti bezpečnosti, MTA – úzce zaměření specialisté, tzv. „SME“) a na dělbu odpovědnosti a rolí v souladu s doporučením všech bezpečnostních metodik nedává smysl, uvedl, že sice na požadovaných certifikacích (či jejich obdobách, jejichž příklady doplnil) trvá za účelem pokrytí znalostí ze strany dodavatelů jak v „high-level“ úrovni, tak v úrovni Subject Matter Expert („SME“), nicméně současně: „… připouští, aby kvalifikační požadavky na certifikace u klíčových pozic v Realizačním týmu dodavatele Bezpečnostní specialista pro podporu provozu a Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit byly prokázány prostřednictvím dvou (2) fyzických osob (tj. pozice Bezpečnostní specialista pro podporu provozu byla zastávána dvěma (2) fyzickými osobami a shodně tak byla dvěma (2) fyzickými osobami zastávána pozice Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit). V případě, že bude kvalifikace na pozicích Bezpečnostní specialista pro podporu provozu a Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit prokazována dvěma (2) fyzickými osobami, musí všechny fyzické osoby zastávající danou pozici splňovat kvalifikační požadavek na délku a předmět praxe na dotčených pozicích (tj. minimálně pět (5) let praxe v oblasti ICT bezpečnosti, spočívající v navrhování a dozorování implementace bezpečnostních opatření v ICT).“

Důsledkem Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 tedy bylo, že zadavatel umožnil dodavatelům prokázat výše uvedené požadavky ohledně certifikací stanovené pro člena realizačního týmu dodavatele na pozici „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“, resp. na pozici „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ prostřednictvím dvou fyzických osob, kdy každá z těchto osob může splňovat pouze část zadavatelových požadavků ohledně certifikací na danou pozici, přičemž původně musela všechny požadavky ohledně certifikací na dané pozici splňovat pouze jedna fyzická osoba. Jinými slovy dle původního znění předmětných zadávacích podmínek mohla pozici „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ zastávat pouze jedna fyzická osoba, která musela splnit všechny zadavatelem stanovené požadavky na tuto pozici – musela tedy mít jednak patřičnou praxi, jednak certifikaci CISM nebo CISSP nebo obdobnou a současně certifikaci MTA: Security fundamentals nebo obdobnou. Po změně provedené prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 však mohly danou pozici „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ zastávat současně dvě fyzické osoby, kdy jedna z nich mohla být pouze držitelem certifikace CISM nebo CISSP nebo obdobné (a současně mít patřičnou praxi) a druhá mohla být pouze držitelem certifikace MTA: Security fundamentals nebo obdobné (a současně mít patřičnou praxi). Stejně tak tomu bylo u pozice „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“.

Zadavatel tak na základě obdrženého dotazu přistoupil ke změně zadávací dokumentace veřejné zakázky, resp. zadávacích podmínek upravujících požadavky na členy realizačního týmu dodavatele, neboť připustil obsazení pozice „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ dvěma fyzickými osobami a současně připustil obsazení pozice „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ taktéž dvěma fyzickými osobami, kdy každá z těchto osob může splňovat pouze část požadavků stanovených zadavatelem pro danou pozici.

Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je při aplikaci postupu dle § 99 odst. 2 zákona nezbytné se ve vztahu k realizované změně zadávací dokumentace zabývat jejím možným dopadem na okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení. V případě, že daná změna zadávací dokumentace je schopna rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, je zadavateli dána povinnost prodloužit stanovenou lhůtu (v předmětném případě lhůtu pro podání nabídek) tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace opět činila nejméně celou svou původní délku.

K výše uvedenému pak Úřad podotýká, že sám zadavatel připouští, že prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 došlo ke změně zadávacích podmínek vztahujících se k požadavkům zadavatele na některé členy realizačního týmu dodavatele. Nemá však za to, že by byla předmětná změna změnou, jež mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, tudíž že měl v její souvislosti ve smyslu § 99 odst. 2 věty druhé zákona prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny činila nejméně celou svou původní délku. Stěžejní otázkou tak je právě posouzení charakteru dané změny, resp. posouzení jejího potenciálu rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení.

S ohledem na posouzení, zda dotčená změna zadávací dokumentace veřejné zakázky může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, Úřad konstatuje, že ustálená rozhodovací praxe k této problematice mj. dovodila, že potenciál rozšíření okruhu dodavatelů je dán tehdy, pokud dojde ke zmírnění požadavků zadavatele. To bezpochyby výše popsaná změna zadávací dokumentace veřejné zakázky učiněná zadavatelem v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 splňuje. Zadavatel totiž zmírnil znění zadávacích podmínek upravujících požadavky na členy realizačního týmu dodavatele, neboť dle původního znění musela zastávat pozici „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“, resp. pozici „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ pouze jedna fyzická osoba, která musela splňovat veškeré zadavatelem stanovené požadavky pro danou pozici, přičemž dle nového znění předmětných zadávacích podmínek mohou na dané pozici působit v obou případech dvě fyzické osoby společně, každá splňující pouze některý ze zadavatelových požadavků ohledně certifikace osob na dané pozici, čímž se současně zmírnily nároky zadavatele na jednotlivé fyzické osoby zastávající danou pozici a rozšířil se tím okruh fyzických osob, kterými mohl dodavatel splnění předmětných podmínek stanovených zadavatelem prokazovat. Uvedeným se tak potenciálně rozšířily možnosti dodavatele, jak prokázat splnění technické kvalifikace. K tomu Úřad dodává, že s ohledem na charakteristiku zadavatelem požadovaných certifikací a jejich odlišné zaměření [které sám zadavatel v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 v odpovědi na bod c) dotazu č. 2 připouští], kdy certifikace CISM/CISSP nebo obdobná je zaměřena na „high-level“ procesní úroveň oblasti bezpečnosti a je především určena pro manažery informační bezpečnosti či osoby odpovědné za audit, monitorování nebo řízení informační bezpečnosti, a certifikace MTA – Security fundamentals nebo obdobná je určena pro úzce zaměřené specialisty (tzv. „SME“), kteří se specializují na daný segment IT infrastruktury, je pravděpodobné, že existují osoby, jež jsou držitelem pouze jedné z těchto certifikací, tudíž Úřad vnímá výše popsané rozšíření možností dodavatelů jako reálné. Úřad tak shrnuje, že s ohledem na uvedené došlo předmětnou změnou ke zmírnění zadávacích podmínek veřejné zakázky upravujících kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona a minimální úroveň pro její splnění.

S ohledem na skutečnost, že výše popsanou změnou zadávací dokumentace spočívající v připuštění obsazení pozice „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“, resp. pozice „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ dvěma fyzickými osobami, kdy každá z nich splňuje pouze některé zadavatelem stanovené požadavky na danou pozici, byly zadavatelem zmírněny požadavky kladené na možné účastníky zadávacího řízení, lze konstatovat, že předmětná změna měla potenciál rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení. Nelze totiž vyloučit, že znění zadávacích podmínek upravujících předmětné požadavky na členy realizačního týmu dodavatele mohlo mít vliv na samotné rozhodování dodavatelů, zda do zadávacího řízení na veřejnou zakázku podají svoji nabídku, a to právě kupř. z důvodu, že původně nebyli schopni obsadit dané pozice vhodnými fyzickými osobami kvůli zadavatelem vyžadované kombinaci certifikací, jejichž držitelem měla osoba na těchto pozicích být.

Závěr o zmírnění požadavků na možné účastníky zadávacího řízení ostatně připouštěl i sám zadavatel, když ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že změny provedené v nastavení kvalifikačních požadavků spočívaly mimo jiné i „v jejich zmírnění (tj. upuštění od požadavků na certifikace či Navrhovatelem poukazovaná možnost prokázání kvalifikace na pozicích „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ a „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ současně dvěma fyzickými osobami)“ [pozn. Úřadu – související argumentaci pak zadavatel pro účely vyjádření k zahájení správního řízení upravil, viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí].

K argumentaci zadavatele, že je s ohledem na komplexnost předmětu veřejné zakázky okruh dodavatelů přirozeně omezen a že byl již v průběhu lhůty pro podání nabídek jasně definován, neboť byly v průběhu celé lhůty podávány žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace opakovaně dvěma dodavateli – pozdějšími účastníky zadávacího řízení, uvádí Úřad následující. Je přirozené, že u veřejné zakázky s takto rozsáhlým a specifickým předmětem plnění bude vždy okruh potenciálních dodavatelů určitým způsobem omezen. Z dokumentace o zadávacím řízení nicméně vyplývá, že zadavatel uzavřel s osmi společnostmi Dohodu o ochraně důvěrných informací, ve které je jednoznačně proklamován záměr daných společností účastnit se zadávacího řízení se snahou o získání smlouvy na plnění veřejné zakázky (viz bod 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Adresně přímo těmto společnostem pak zadavatel zasílal jednotlivá vysvětlení zadávací dokumentace, a to až do konce lhůty pro podání nabídek. S ohledem na uvedené lze jednoznačně usuzovat, že dané společnosti byly potenciálními dodavateli. Nicméně ani výčtem těchto společností nemusí být okruh potenciálních dodavatelů uzavřen. Na trhu mohou existovat i další dodavatelé, jež mohli zvažovat účast v předmětném zadávacím řízení, přičemž však například na základě veřejné části zadávací dokumentace veřejné zakázky (jejíž součástí je i příloha A obsahující podmínky kvalifikace) a souvisejících vysvětlení se nakonec rozhodli neusilovat o získání veřejné zakázky. Současně není pravdou, že by byly žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace podávány pouze dvěma pozdějšími účastníky zadávacího řízení, neboť z dokumentace o zadávacím řízení (např. ze seznamu úkonů učiněných v elektronickém nástroji) plyne, že zadavatel v průběhu lhůty pro podání nabídek obdržel i žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace od dalších dvou společností. K tomu pak Úřad dodává, že není podstatné, že je některý z potenciálních dodavatelů v průběhu zadávacího řízení aktivnější a požaduje objasnění zadávací dokumentace, neboť to neznamená, že jiní potenciální dodavatelé neexistují, resp. daná skutečnost nikterak okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení nedefinuje.

Úřad dále podotýká, že z rozhodovací praxe Úřadu i příslušných soudů plyne, že Úřad není povinen prokazovat, že na daném trhu existoval konkrétní dodavatel, který by se mohl účastnit zadávacího řízení a mohl podat výhodnější nabídku, pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem. Postačí, pokud provede kvalifikovanou úvahu, z níž logickým a srozumitelným způsobem vyplývá, že změna zadávací dokumentace byla takové povahy, že mohla rozšířit okruh potenciálních dodavatelů. Tuto úvahu Úřad výše předestřel.

Úřad také neodhlédl od skutečnosti, že zadavatel v rámci předmětného Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 provedl i další změny zadávacích podmínek vztahujících se k požadavkům na jednotlivé členy realizačního týmu dodavatele. Je však třeba zdůraznit, že již výše popsaná změna týkající se požadavků na členy realizačního týmu na pozicích „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ a „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ měla, jak bylo dovozeno výše, schopnost naplnit charakter změny způsobilé rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, tudíž měl zadavatel při její realizaci postupovat v souladu s § 99 odst. 2 věty druhé zákona. Jiné změny vztahující se k požadavkům na jednotlivé členy realizačního týmu dodavatele učiněné v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 pak nelze brát apriori jako „protiváhu“ významného zmírnění požadavků na prokázání splnění technické kvalifikace dodavatele a vykládat je tak, že by v jejich důsledku nedošlo k možnému rozšíření okruhu dodavatelů z důvodu výše popsané změny. Jinými slovy nelze dovodit, že by uvedená změna požadavků na členy realizačního týmu dodavatele rozšířila okruh možných účastníků zadávacího řízení, ale jiné změny učiněné taktéž v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 rovnou „nové“ potenciální dodavatele opět nutně diskvalifikovaly a předmětnou změnu vlastně anulovaly. Nicméně i přes to Úřad ke změnám zadávacích podmínek provedeným v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 podotýká následující. Tyto změny se taktéž vztahovaly ke kvalifikačním podmínkám ohledně zkušeností a zejm. certifikací osob na jednotlivých zadavatelem vyžadovaných pozicích v rámci realizačního týmu dodavatele. Konkrétně zadavatel u pozice „Databázový administrátor pro podporu provozu“ a u pozice „Databázový analytik pro rozvoj a exit“ opětovně zavedl požadavek na předložení certifikace Oracle Database Administration Certified Associate nebo obdobné (tento byl Vysvětlením zadávací dokumentace č. 3 odebrán). Současně zadavatel změnil požadavky u pozice „Databázový analytik pro rozvoj a exit“, když nově požadoval certifikace společnosti Oracle Corporation (či obdobné) místo certifikací společnosti Microfost Corporation (či obdobných). U pozice „Integrační architekt“ v rámci realizačního týmu pro služby na objednávku (rozvoj, exit) pak odstranil dovětek „nebo obdobná“ u vyžadované certifikace OMG Certified UML Professional 2. Dále zadavatel doplnil výpis certifikací, kterými mohou osoby na některých pozicích v rámci realizačního týmu dodavatele prokázat svou kvalifikaci. Učinění těchto změn a doplnění by pak v kontextu se změnou zadávacích podmínek rozebíranou výše mělo být spíše skutečností, jež zadavatele v zájmu zachování otevřené soutěže a možnosti účasti co nejširšího okruhu dodavatelů (zejm. „nových“ dodavatelů, kteří by splňovali zadavatelem nově stanovené požadavky) mělo vést k závěru o vhodnosti a přiměřenosti prodloužení lhůty pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace opět činila celou svou původní délku. I pokud by tak zadavatel nebyl povinen postupovat dle § 99 odst. 2 věty druhé zákona (ač jeho povinnost postupovat dle tohoto ustanovení zákona byla dovozena výše), pak by v komplexu všech změn a doplnění učiněných v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 bylo dle názoru Úřadu přiměřené ve smyslu § 99 odst. 2 věty první zákona prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny činila nejméně celou její původní délku.

Úřad k tomu doplňuje, že předmětná změna zadávací dokumentace veřejné zakázky byla významná i proto, že v rámci hodnotícího kritéria kvality realizačního týmu byla mimo jiné hodnocena i praxe a zkušenosti osoby nominované dodavatelem na pozici „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ (bylo možné nasbírat až tři body z celkových 27 bodů udělovaných v rámci daného kritéria hodnocení). Jistě i tento faktor mohl hrát v souladu s výše uvedenou změnou zadávacích podmínek veřejné zakázky roli při zvažování potenciálního dodavatele, zda nabídku do zadávacího řízení podá, pro učinění rozhodnutí účastnit se zadávacího řízení na veřejnou zakázku totiž může být rozhodný právě souhrn relevantních informací zpřístupněný dodavatelům v rozhodný okamžik.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že popsané zmírnění kritéria technické kvalifikace a jeho minimálního limitu ve vztahu k požadavkům na členy realizačního týmu na pozicích „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ a „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ mohlo mít vliv na rozhodnutí potenciálních dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení, přičemž Úřad má za prokázané, že tato změna zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou zadavatel učinil prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7, byla způsobilá rozšířit okruh účastníků zadávacího řízení (viz předchozí odůvodnění tohoto rozhodnutí), pročež zadavatel byl tedy minimálně v důsledku této změny povinen za účelem vyloučení možné diskriminace některých potenciálních dodavatelů (kteří měli nově možnost podat nabídku a prokázat splnění „nižších“ požadavků na kvalifikaci) prodloužit lhůtu pro podání nabídek v souladu s ustanovením § 99 odst. 2 zákona tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Zadávací řízení bylo zahájeno dne 16. 9. 2020 prostřednictvím odeslání oznámení o jeho zahájení do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, přičemž zadavatel při zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek do 30. 10. 2020 v 10:00 hodin, tudíž původní délka lhůty pro podání nabídek činila 43 dní a 10 hodin. Zadavatel tak byl povinen předmětnou lhůtu zachovat též ve vztahu k prodloužení lhůty pro podání nabídek, jež bylo nutné učinit v reakci na předmětnou změnu zadávací dokumentace veřejné zakázky učiněnou prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7.

Lhůta pro podání nabídek byla před zveřejněním Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 stanovena do 14. 12. 2020 10:00 hodin, a to v návaznosti na předcházející změny zadávací dokumentace veřejné zakázky a s nimi související prodloužení lhůty pro podání nabídek. Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 zadavatel uveřejnil společně s příslušnými změnami zadávací dokumentace veřejné zakázky na profilu zadavatele dne 1. 12. 2020 (kde bylo uveřejněno též znění původních zadávacích podmínek týkajících se stanovení požadavků na členy realizačního týmu dodavatele na pozici „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ a pozici „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“), v důsledku čehož byl zadavatel povinen dle § 99 odst. 2 věty druhé zákona prodloužit lhůtu pro podání nabídek tak, aby od tohoto uveřejnění činila nejméně 43 dní a 10 hodin, tedy nejméně do 14. 1. 2021 10:00 hodin. Zadavatel však tuto povinnost nesplnil, když přistoupil k reálnému prodloužení lhůty pro podání nabídek pouze do 5. 1. 2021 10:00 hodin [viz závěr samotného Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 a bod VII.1.2) formuláře „Oprava – Oznámení změn nebo dodatečných informací“ ev. č. F2021-000403, který zadavatel odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 12. 2020 a který byl uveřejněn dne 4. 12. 2020]. V šetřeném případě tak zadavatel lhůtu pro podání nabídek v souvislosti s provedenou změnou zadávací dokumentace veřejné zakázky prodloužil pouze o 34 dní a 10 hodin, což znamená, že zákonné povinnosti podle ustanovení § 99 odst. 2 zákona zadavatel nedostál.

Úřad podotýká, že je vždy na zadavateli, aby provedenou změnu kvalifikovaně posoudil a přijal patřičná opatření, tj. lhůtu přiměřeně prodloužil, resp. prodloužil o celou její původní délku v případě, kdy by provedená změna mohla mít za následek účast nových dodavatelů v zadávacím řízení. S ohledem na obsah Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 lze přitom konstatovat, že zadavatel byl zjevně s povinností v šetřeném případě prodloužit lhůtu pro podání nabídek na minimálně celou její původní délku srozuměn, když sám na konci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 uvedl, že „[n]a základě výše uvedených vysvětlení a změn zadávací dokumentace zadavatel v souladu s § 99 ZZVZ prodlužuje lhůtu pro podání nabídek tak, že nová lhůta pro podání nabídek uplyne dne 5. 1. 2021 v 10:00 hodin. Zadavatel v rámci prodloužení lhůty pro podání nabídek zohlednil i příslušný počet dnů prodlení s vypořádáním žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 23. 11. 2020 ve smyslu § 98 odst. 4 ZZVZ.“

Úřad pro úplnost reaguje i na argumentaci zadavatele, že v návaznosti na řadu vysvětlení zadávací dokumentace prodlužoval lhůtu pro podání nabídek opakovaně, a to až do 8. 1. 2021, lhůta tak v součtu činila 109 dnů, tedy více než dvojnásobně delší dobu, než byla původní lhůta pro podání nabídek, tudíž že v souvislosti s Vysvětlením zadávací dokumentace č. 7 zájemce o veřejnou zakázku nijak neomezil při přípravě jejich nabídky, neboť lhůta pro její zpracování byla více než dostatečná. K tomu Úřad uvádí, že účelem ustanovení § 99 odst. 2 zákona v případě povinnosti zadavatele prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, došlo-li k takové změně zadávacích podmínek, která by mohla rozšířit okruh možných dodavatelů, je poskytnout (potenciálním) dodavatelům, kteří by začali zvažovat účast v zadávacím řízení až následně, dostatečný časový prostor, aby se o veřejné zakázce nejen dozvěděli, ale aby učinili rozhodnutí o podání nabídky a tuto mohli rovněž zpracovat tak, aby co nejlépe odpovídala všem požadavkům zadavatele. Konkrétně se musí jednat o stejný časový prostor, jaký byl původně vyhrazen těm dodavatelům, kteří byli schopni podat nabídku podle původních zadávacích podmínek. Ač tak může v otevřeném zadávacím řízení podle § 57 zákona činit lhůta pro podání nabídek v určitých případech i pouze 30 dnů, je třeba akcentovat, že zadavatel vždy stanovuje lhůtu pro podání nabídek s ohledem na složitost a náročnost předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy zadavatel ještě před zahájením zadávacího řízení dospěl k závěru, že v případě šetřené veřejné zakázky je adekvátní lhůta pro podání nabídek v délce 43 dní a 10 hodin, pak tím deklaroval, že právě tato je lhůta přiměřená, přičemž takovou lhůtu pak zadavatel musí zachovat po celou dobu zadávacího řízení, tzn. i po provedení takové změny, která může rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, aby i „noví“ dodavatelé, kteří jsou po provedené změně schopni podat nabídku, měli právě onu zadavatelem stanovenou, ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce přiměřenou, lhůtu pro podání nabídek. Za rozhodný moment, kdy měla být lhůta pro podání nabídek prodloužena, a to ve smyslu § 99 odst. 2 zákona tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou původní délku, je tedy nutno považovat změnu zadávacích podmínek provedenou prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7, které bylo dne 1. 12. 2020 uveřejněno na profilu zadavatele. Právě od tohoto dne měli mít případní další („noví“) dodavatelé, kterým by tato změna umožnila účast v zadávacím řízení, garantováno, že budou mít k dispozici alespoň celou původní lhůtu pro podání nabídek tak, aby byli z časového hlediska schopni vypracovat a podat svoje nabídky. Prodloužení lhůty pro podání nabídek před uskutečněním předmětné změny zadávací dokumentace tak není pro posouzení splnění povinnosti zadavatele dle § 99 odst. 2 věty druhé zákona relevantní.

Ve vztahu k uvedenému pak Úřad dále uvádí, že neodhlédl od skutečnosti, že zadavatel od prodloužení lhůty souvisejícího s Vysvětlením zadávací dokumentace č. 7 prodloužil lhůtu pro podání nabídek ještě jednou, a to dne 5. 1. 2021. Zadavatel tak učinil minutu před původně určeným koncem lhůty pro podání nabídek z důvodu obdržení námitek č. 1, přičemž nový konec lhůty pro podání nabídek stanovil na 8. 1. 2021 10:00 hodin. Tato skutečnost však nemůže zhojit předchozí pochybení zadavatele, neboť, jak bylo výše uvedeno, ve vztahu k prodloužení lhůty dle § 99 odst. 2 zákona je vždy rozhodný moment, kdy měla být dotčená lhůta prodloužena tak, aby činila minimálně celou svou původní délku. I za situace, kdy by postupným (na základě jiných změn zadávací dokumentace učiněným) prodlužováním příslušné lhůty bylo zadavatelem v součtu opět docíleno původně stanovené délky lhůty, by nebylo možné konstatovat, že by tento postup napravil výše uvedené pochybení zadavatele, i proto, že dodavatelé ve chvíli změny realizované prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 nemohli předpokládat, zda a v jaké míře zadavatel dále lhůtu pro podání nabídek prodlouží. Současně zadavatel prodloužení lhůty dne 5. 1. 2021 neučinil za účelem nápravy svého nesprávného postupu. Ani při započítání tohoto prodloužení do celkové délky lhůty pro podání nabídek od odeslání změny zadávací dokumentace provedené v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 by však zadavatel nesplnil požadavek dle § 99 odst. 2 věty druhé zákona, neboť lhůta v součtu činila pouze 37 dní a 10 hodin.

Na tomto místě Úřad uzavírá, že zadavatel byl v souvislosti se změnou zadávacích podmínek provedenou v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, což však neučinil. Úřad uvádí, že nová lhůta pro podání nabídek (po Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7) byla pouze 34 dnů a 10 hodin, a nečinila tedy celou původní délku lhůty pro podání nabídek, tj. 43 dní a 10 hodin.

Úřad dále uvádí, že pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona postačí, pokud jednání zadavatele, jímž porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, by bylo alespoň potenciálně schopné ovlivnit výběr dodavatele. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, nýbrž postačí i eventuální možnost ovlivnění výběru dodavatele. Současně Úřad není povinen prokazovat, že zde existuje konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele může či mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

Úřad má za to, že v případě nezákonného postupu zadavatele popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se potencialita vlivu na výběr dodavatele v podstatě překrývá s potencialitou rozšíření okruhu možných dodavatelů, neboť je-li zde možnost, že nabídku podá větší množství dodavatelů, rozšiřuje se s tím i možný okruh potenciálně vybraných dodavatelů. Jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, nelze vyloučit, že by (kdekoli) na trhu mohl existovat další potenciální dodavatel, jenž mohl podat nabídku do zadávacího řízení výhodnější, než tomu bylo u pozdějších účastníků zadávacího řízení, a to v případě, kdy by zadavatel v důsledku předmětné změny zadávací dokumentace učiněné v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 prodloužil ke dni odeslání změny zadávací dokumentace lhůtu pro podání nabídek v souladu se zákonem tak, aby činila nejméně celou svou původní délku. Pro učinění rozhodnutí účastnit se zadávacího řízení na veřejnou zakázku totiž může být rozhodný právě souhrn relevantních informací zpřístupněný dodavatelům v rozhodný okamžik, tudíž nelze vyloučit, že pokud by měli potenciální dodavatelé již v době odeslání Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 opět stanovenu lhůtu pro podání nabídek v délce původně vymezených 43 dní a 10 hodin (tzn. v délce, kterou zadavatel na základě jím kvalifikovaného posouzení určil jako potřebnou s ohledem na poptávaný předmět plnění), tedy lhůtu přiměřenou s ohledem na zadavatelem učiněné úpravy zadávací dokumentace, byli by případně učinili (na základě nově definovaných zadávacích podmínek) rozhodnutí účastnit se předmětného zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Daná skutečnost tak mohla mít v konečném důsledku potenciál ovlivnit výběr dodavatele, neboť by tito „noví“ dodavatelé mohli podat výhodnější nabídku než pozdější účastníci zadávacího řízení.

Vycházeje ze všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávacím řízení nedodržel postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona, když prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne 1. 12. 2020 změnil zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci tak, že zmírnil původně stanovené kritérium technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona a minimální úroveň pro jeho splnění, neboť připustil obsazení pozice „Bezpečnostní specialista pro podporu provozu“ dvěma fyzickými osobami a současně připustil obsazení pozice „Bezpečnostní specialista pro rozvoj a exit“ taktéž dvěma fyzickými osobami, kdy každá z těchto fyzických osob mohla splňovat pouze část zadavatelových požadavků na dané pozice, přičemž původně zadavatel vyžadoval obsazení daných pozic vždy pouze jednou fyzickou osobou splňující veškeré požadavky zadavatele na danou pozici, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, přestože se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Úřad nejprve považuje za vhodné se stručně vyjádřit k rozhodnutí o námitkách č. 1, neboť navrhovatel v několika bodech svého návrhu uvádí, že zadavatel se s jeho námitkami uvedenými v námitkách č. 1 v rozhodnutí o námitkách č. 1 dostatečně, či vůbec nevypořádal.

Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky č. 1 směřovaly jednak proti zadávacím podmínkám předmětného zadávacího řízení a současně i proti postupu zadavatele souvisejícímu se změnami zadávacích podmínek učiněnými prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10, ve vztahu k nimž zadavatel dle navrhovatele postupoval v rozporu s ustanovením § 99 odst. 2 zákona.

Po přezkoumání dokumentace o zadávacím řízení dospěl Úřad k závěru, že námitky týkající se porušení § 99 odst. 2 zákona zadavatelem při změnách zadávacích podmínek ohledně kvalifikačních požadavků na členy realizačního týmu dodavatele učiněných prostřednictvím Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 byly podány opožděně, a proto vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-11985/2021/500/AIv ze dne 8. 4. 2021, kterým správní řízení v této části návrhu podle § 257 písm. h) zákona zastavil. Toto rozhodnutí bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-21463/2021/162/JSr ze dne 7. 7. 2021 potvrzeno a obě citovaná rozhodnutí nabyla právní moci dne 8. 7. 2021.

Ve zbylé části byly námitky č. 1 námitkami proti zadávacím podmínkám a jako takové byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách č. 1 a dospěl k závěru, že ač zadavatel nevypořádal každý jeden dílčí argument navrhovatele uvedený v námitkách č. 1, vyjádřil se ke každému bodu námitek a postihnul gros každé z námitek. Současně je z rozhodnutí zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje nastavení zadávacích podmínek za adekvátní a souladný se zákonem. Rozhodnutí o námitkách č. 1 je tudíž v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Úřad dále považuje za vhodné vyjádřit se i k rozhodnutí o námitkách č. 2, neboť i jej navrhovatel ve svém návrhu napadá. Navrhovatel konkrétně namítá, že zadavatel nebyl dle jeho názoru oprávněn odmítnout námitky č. 2 dle § 245 odst. 3 zákona z důvodu chybějící specifikace vzniklé či hrozící újmy navrhovatele, neboť se minimálně v části námitek č. 2 nejednalo o námitky proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel k tomu dodává, že z obsahu námitek č. 2 bylo patrné, co vnímá jako (možnou) újmu, resp. jaké újmy se obává. Současně navrhovatel namítá, že je rozhodnutí o námitkách č. 2 vnitřně rozporné, neboť zadavatel námitky odmítl dle § 245 odst. 3 písm. c) zákona a současně dle § 245 odst. 2 zákona – takovýto postup je dle navrhovatele chybný a netransparentní.

Úřad přezkoumal námitky č. 2 a dospěl k následujícím závěrům. Námitky č. 2 směřovaly proti prodloužení lhůty pro podání nabídek těsně před jejím původním koncem, vydání Vysvětlení zadávací dokumentace č. 13 ze dne 5. 1. 2021 v rozporu s § 98 odst. 1 zákona a netransparentnosti vydání tohoto vysvětlení. Námitky navrhovatele tak primárně směřovaly proti samotnému „procesnímu“ postupu zadavatele souvisejícímu se změnou zadávacích podmínek provedenou v rámci předmětného vysvětlení zadávací dokumentace. S ohledem na uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že námitky č. 2 nebyly námitkami proti zadávacím podmínkám, a proto nemusely dle § 244 odst. 3 zákona obsahovat vymezení (hrozící) újmy navrhovatele. Zadavatel tudíž nebyl oprávněn námitky č. 2 odmítnout pro nesplnění náležitostí námitek dle § 245 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 244 odst. 3 zákona.

Úřad s ohledem na výše uvedené a s ohledem na skutečnosti vyplývajících z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že námitky č. 2 byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

Zadavatel námitky navrhovatele uvedené v námitkách č. 2 ve svém rozhodnutí o námitkách č. 2 i přes odmítnutí dle § 245 odst. 3 písm. c) zákona věcně vypořádal a uvedl, že je odmítá také ve smyslu § 245 odst. 2 zákona, neboť neshledal důvody pro vyhovění námitkám navrhovatele. S ohledem na rozhodovací praxi Úřadu vztahující se k této problematice pak platí, že i pokud zadavatel odmítne námitky z důvodů dle § 245 odst. 3 písm. c) zákona, ačkoliv tyto důvody nebyly naplněny, ale zároveň se k námitkám vyjadřuje i věcně, tudíž nerezignuje na svou povinnost námitky vypořádat, je na místě přezkoumat, zda odůvodnění rozhodnutí o námitkách splňuje požadavky § 245 odst. 1 zákona a pokud ano, nelze takovéto rozhodnutí považovat z tohoto důvodu za nezákonné.

Úřad tedy přezkoumal, zda rozhodnutí o námitkách č. 2 splňuje požadavky dle § 245 odst. 1 zákona a dospěl k závěru, že ač se zadavatel výslovně nevyjádřil ke každému jednotlivému dílčímu argumentu navrhovatele, bylo postihnuto gros každé z námitek, z rozhodnutí je zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty navrhovatele za liché, stejně tak proč považuje své kroky za souladné se zákonem, přičemž nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, tudíž rozhodnutí o námitkách č. 2 je v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 2 zákona uvede zadavatel zadávací podmínky v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona může zadavatel jako podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku.

Podle § 263 odst. 3 zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

V čl. 9. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvedl, že „požaduje, aby dodavatel zpracoval nabídkovou cenu dle Přílohy G této zadávací dokumentace - Tabulka pro zpracování nabídkové ceny a kompletně vyplnil jednotkové ceny (zeleně podbarvené buňky) v tabulkách obsažených v této Příloze G této zadávací dokumentace.“ Taktéž zadavatel stanovil, že „[n]abídková cena musí obsahovat veškeré náklady vzniklé v souvislosti s plněním veřejné zakázky. Součástí sjednané ceny jsou veškeré práce, služby, poplatky a náklady dodavatele nezbytné pro řádné a úplné provedení předmětu plnění včetně přiměřeného zisku, není-li zadávacími podmínkami výslovně stanoveno jinak. Celková nabídková cena a jednotkové ceny budou stanoveny jako nejvýše přípustné za řádné plnění předmětu veřejné zakázky.“

Dle čl. 9. odst. 9.1 přílohy B zadávací dokumentace veřejné zakázky – Závazný vzor smlouvy (dále jen „závazný vzor smlouvy“) je cena za poskytování tzv. paušálních služeb (vymezených v čl. 5 závazného vzoru smlouvy) stanovena částkou zahrnující veškeré plnění obsažené v těchto paušálních službách ve výši dle přílohy č. 2 závazného vzoru smlouvy za jeden měsíc. Dle čl. 9. odst. 9.2 závazného vzoru smlouvy je pak cena za poskytnutí tzv. služeb na objednávku (vymezených v čl. 8 závazného vzoru smlouvy) cenou „zahrnující veškeré plnění obsažené v takových Službách na objednávku a v jednotlivých Dílčích smlouvách bude vypočtena jako součin počtu účelně vynaložených Člověkodnů na poskytování Služeb na objednávku dohodnutého v Dílčí smlouvě a sjednané sazby za práci pracovníků Poskytovatele za každý Člověkoden práce dle Přílohy č. 2 [Cena Služeb]“.

V čl. 14. odst. 14.3 závazného vzoru smlouvy je uvedeno následující: „S účinností ke dni předání jednotlivých výstupů poskytování Služeb k Akceptačnímu řízení Poskytovatel uděluje Objednateli oprávnění užívat Autorská díla a Databáze obsažené v předmětu poskytování Služeb či v jeho části, a to v rozsahu dle tohoto Článku 14.3, přičemž: (…) c) pokud se jedná o Autorské dílo nebo Databázi, a jedná se o Standardní software anebo Autorské dílo neoddělitelně spojené se Standardním software, uděluje Poskytovatel Objednateli anebo je povinen objednateli zabezpečit udělení oprávnění v následujícím rozsahu: (i) nevýhradní oprávnění k výkonu práva užít (licenci, resp. podlicenci) veškerá Autorská díla a k výkonu práva vytěžovat a zužitkovat Databáze, a to všemi způsoby odpovídajícími účelu, pro který je takové Autorské dílo, resp. Databáze, určeno, a to na dobu trvání majetkových práv autorských, pokud je to možné za podmínek dle Článku 14.3(b)(ii), jinak alespoň na dobu trvání této Servisní smlouvy. Poskytovatel je povinen zabezpečit poskytnutí Podpory standardního software dle tohoto Článku 14.3(c), tj. zabezpečit poskytování nejnovějších verzí Standardního software Objednateli a dalších služeb v souladu s jeho standardními obchodními podmínkami (subscription/license maintenance), na dobu trvání majetkových práv autorských, pokud je to možné, jinak alespoň na dobu trvání této Servisní smlouvy. Poskytovatel je povinen poskytnout Objednateli o zajištění oprávnění ke Standardnímu software písemné prohlášení a na výzvu Objednatele tuto skutečnost prokázat; (ii) Oprávnění dle tohoto Článku 14.3(c) musí vždy umožňovat Objednateli používání Standardního software pro interní potřeby Objednatele a jemu podřízených složek, organizací, částí nebo s ním propojených právnických osob.“

V čl. 14. odst. 14.4 závazného vzoru smlouvy je stanoveno, že „[p]oskytovatel bude při pořizování oprávnění dle Článků 14.2(c), 14.3(b)(iii) a 14.3(c) vystupovat jako příkazník Objednatele a zabezpečí pro Objednatele oprávnění tam stanovená za následujících podmínek: (…) c) pořízení oprávnění je součástí Ceny a Poskytovatel musí v této souvislosti postupovat vždy tak, aby Objednateli nevznikaly žádné další náklady nad rámec Ceny po celou dobu trvání takových oprávnění.“

Dle čl. 14. odst. 14.15 závazného vzoru smlouvy je „[o]dměna za poskytnutí (postoupení) Udělovaných oprávnění je součástí Ceny stanovené v této Servisní smlouvě. Bude-li z jakéhokoliv důvodu nezbytné nebo účelné určit výši odměny za poskytnutí Udělovaných oprávnění, pak Strany prohlašují, že taková odměna činí deset procent (10 %) z Ceny zaplacené za plnění této Servisní smlouvy do okamžiku potřeby určení výše takové odměny.“

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 26. 10. 2020 – dotazy k neveřejné části zadávací dokumentace (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 – neveřejná část“) odpovídal zadavatel na dotaz (č. 3) k vývojovému prostředí, konkrétně zda „poskytne Zadavatel Poskytovateli licence starších nebo již nepodporovaných SW jako je např. Oracle 10?“ Zadavatel odpověděl následovně: „Ano, v případě potřeby zadavatel poskytne licence starších nebo již nepodporovaných SW.“

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 30. 10. 2020 – dotazy k neveřejné části zadávací dokumentace (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 – neveřejná část“) odpovídal zadavatel na dotaz (č. 4) ve znění: „Některé používané SW komponenty již nejsou dodavateli podporované, jako např. Oracle 10 či 11. Má Zadavatel zajištěnou podporu jejich výrobci např. formou rozšířené podpory?“ Odpověď zadavatele byla následující: „Zadavatel využívá licence a jejich verze a jejich podporu v souladu s pravidly a podmínkami příslušných poskytovatelů (výrobců) jednotlivých SW komponent. Pro dodavateli nepodporované verze SW komponent uvedených v dotazu je v současné době zajištěna rozšířená podpora.“

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 4. 11. 2020 – dotazy k neveřejné části zadávací dokumentace (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 – neveřejná část“) odpovídal zadavatel na dotaz (č. 2) ve znění: „Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 – neveřejná část, ze dne 26. října 2020 a odpovědi na dotaz č. 3, Zadavatel uvedl, že poskytne licence starších nebo již nepodporovaných SW. Budou tyto SW poskytnuté Zadavatelem na jeho náklady nebo bude Zadavatel požadovat úhradu licenčních nebo maintenance poplatků?“ Zadavatel odpověděl následovně: „S výjimkou 48 licencí RHEL pro servery, specifikované v Příloze D Zadávací dokumentace, budou veškeré licenční a maintenance poplatky hrazeny Zadavatelem dle licenčních pravidel výrobce SW. Maintenance poplatky za výše uvedené licence RHEL budou hrazeny Poskytovatelem.“

Ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 11 ze dne 21. 12. 2020 – dotazy k neveřejné části zadávací dokumentace (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 11 – neveřejná část“) odpovídal zadavatel na dotaz (č. 6) ve znění: „Příloha C Zadávací dokumentace - Technická specifikace: ‚V rámci provozu OKaplikací jsou používány licence, které jsou popsané v příloze D [Popis stávajícího stavu Systému] Zadávací dokumentace.‘ Dotaz: Nepodařilo se najít odkazovaný seznam licencí. Není pak zcela jasné, zda není třeba nějaké licence pořizovat navíc. Může Zadavatel v rámci doplnění ZD zveřejnit tento seznam licencí?“ Zadavatel odpověděl následovně: „Zadavatel okazuje na Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 4. 11. 2020, ve kterém je explicitně uvedeno, že veškeré licence, které se budou využívat s výjimkou OS RHEL, zajišťuje a hradí Zadavatel. OS RHEL má licence zdarma, není je tedy nutné platit, platí se pouze za maintenance, kterou si definuje a hradí Poskytovatel.“