ÚOHS S0052/2022/VZ – Protipovodňová opatření ve městě Ostrava

Zadavatel – Česká republika – Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, IČO

Předmětem plnění veřejné zakázky je podle informací uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek „dodání a instalace 88 kusů elektronických sirén podle technické specifikace (viz příloha č. 1 a 2 zadávacích podmínek), z celkového počtu bude modernizováno dosavadních 48 kusů elektronických sirén a 25 kusů elektrických rotačních sirén a provedena výstavba 15 kusů elektronických sirén na nových lokalitách. Součástí předmětu veřejné zakázky je rovněž dodávka 3 kusů elektronických mobilních sirén podle technické specifikace (viz příloha č. 1 a 2 zadávacích podmínek) a modernizace systému pro přímé předávání verbálních informací, diagnostiky elektronických sirén a řešení softwarového provázání se serverem Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, na kterém jsou provozována data z digitálního povodňového plánu Moravskoslezského kraje a digitálního povodňového plánu obce s rozšířenou působností (ORP) Ostrava.“ Dle bodu 2.3 zadávací dokumentace stanovil zadavatel přepokládanou hodnotu veřejné zakázky na 26 045 290 Kč bez DPH.

Dne 13. 1. 2022 byly zadavateli prostřednictvím Národního elektronického nástroje NEN (dále jen „NEN“ )doručeny námitky navrhovatele – Master IT Technologies, a.s., IČO 27851931, se sídlem Výstavní 1928/9, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 2. 2022 Mgr. Alexandrem Wojnarem, advokátem ev. č. ČAK

Dne 14. 1. 2022 byly zadavateli prostřednictvím NEN doručeny námitky navrhovatele –

Navrhovatel podal dne 6. 2. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky,

Navrhovatel 2 podal dne 7. 2. 2022 k Úřadu návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky (dále jen „návrh 2“).

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené původně samostatně pod sp. zn. ÚOHS-S0052/2022/VZ (dále jen „správní řízení S0052/2022“) zahájeno dnem 6. 2. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Navrhovatel je přesvědčen, že se zadavatel dopustil porušení zákona diskriminačním a netransparentním stanovením zadávacích podmínek v následujících bodech.

Návrh směřuje zejména proti bodu 6.1.3 zadávacích podmínek, který stanoví požadavky na prokázání technické kvalifikace dodavatelů, a to předložením seznamu významných dodávek, v jejichž rámci dodavatel realizoval dodávky (vč. souvisejících služeb) varovného a informačního systému (VIS), které zahrnovaly dodávky a související služby v minimálním rozsahu: o 45 ks elektronických sirén dodaných, nainstalovaných a zprovozněných kumulativně během posledních 5 let (kumulativně se rozumí, že počet elektronických sirén muže být složen z více dodávek a služeb) s připojením do

Za nezákonný považuje navrhovatel požadavek na prokázání technické kvalifikace v souvislosti s připojením elektronických sirén do JSVV ČR. Dle názoru navrhovatele jsou v důsledku tohoto požadavku fakticky vyloučeni ze soutěže všichni dodavatelé, kteří realizovali dodávky v rámci

Navrhovatel zdůrazňuje, že první vrstva JSVV ČR je již zastaralou technologií, od které se bude postupně upouštět, a že předmět zakázky souvisí se zapojením do první vrstvy pouze v marginálním rozsahu. Samotná technická realizace připojení do první vrstvy není nijak zvlášť náročná, protože není třeba zasahovat do přenosových protokolů a infrastruktury. K tomu navrhovatel dodává, že řada dodavatelů je způsobilá dodat elektronické sirény, které splňují požadavky kladené na předmět plnění dle platné legislativy Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (dále „GŘ HZS“)1, připojené do první vrstvy JSVV pomocí schváleného přijímače dle platné legislativy GŘ HZS. K tomu zadavatel uvádí, že „z důvodu nesplnění zcela nepřiměřených požadavků na technickou kvalifikaci z hlediska referenčních zakázek jsou tito potenciální uchazeči z účasti v soutěži předem vyloučeni. Požadavek prokázání významné zakázky realizované dodávkami ES výlučně ,s připojením do Jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV) dle platné legislativy,' tak představuje nedůvodnou překážku vstupu do zadávacího řízení pro uchazeče, který v rozhodném období úspěšně realizoval významnou zakázku dodávkou předmětu plnění do obdobného systému v jiné zemi EU“.

Navrhovatel se vymezuje vůči tvrzení zadavatele ohledně jedinečnosti JSVV, když uvádí, že jednotlivé varovné systémy v rámci EU nejsou zdaleka tak odlišné, jak tvrdí zadavatel v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel uznává, že existují různá technická řešení, ale dodavatelé v tomto odvětví jsou s těmito řešeními dostatečně seznámeni. Nadto je nutné přizpůsobovat vždy dané řešení v jednotlivých systémech konkrétním individuálním technickým i právním podmínkám.

K institutu technické kvalifikace navrhovatel poznamenává, že požadavky na technickou kvalifikaci dodavatele musí být odůvodněné a přiměřené ve vztahu k předmětu plnění zakázky a nesmějí vycházet z libovůle zadavatele. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozsudek

Navrhovatel proto zastává názor, že měl zadavatel v zadávacím řízení pro zachování zásady transparentnosti a nediskriminace ve smyslu § 6 zákona umožnit účast i těm dodavatelům,

Navrhovatel namítá, že zadavatel v příloze č. 2 zadávací dokumentace s názvem „Minimální technické podmínky Rozšíření a modernizace JSVV na území statutárního města Ostrava“ konstatuje, že se „zařízení KPPS skládá z řídící jednotky, radiového komunikačního zařízení a zdroje napájení. Z tohoto výčtu je jasné, že zadavatel chápe tyto prvky jako jednotlivá zařízení. Na straně 2 téhož dokumentu následně uvádí požadavky na prokázání plnění požadavků na elektromagnetickou kompatibilitu radiokomunikační jednotky, tj. v tomto případě radiostanice, a následně na straně 3 téhož dokumentu pak uvádí požadavky na prokázání elektromagnetické kompatibility dalších dvou komponent KPPS, tedy řídící jednotky a napájecího zdroje. U těchto komponent však požaduje, aby jejich zkoušky akreditovanou zkušebnou byly provedeny společně“.

Takový postup je dle navrhovatele neodůvodněný a diskriminační, protože je v rozporu se smyslem certifikace zařízení v oblasti elektromagnetické kompatibility. Navrhovatel tvrdí, že smyslem elektromagnetické kompatibility je, aby certifikovaná zařízení nepřekračovala meze nežádoucího elektromagnetického vyzařování a současně zaručovala odolnost proti elektromagnetickému záření, aniž by tím byla ovlivněna jejich funkčnost. K tomu navrhovatel uvádí, že pokud chtěl mít zadavatel jistotu, že komponenty splňují požadavky na elektromagnetickou kompatibilitu jako celek, měl požadovat společné zkoušky u všech komponent KPPS. Dle názoru navrhovatele „tímto postupem zadavatel diskriminuje všechny potenciální uchazeče, kteří provedli zkoušky v akreditované laboratoři pro jednotlivé komponenty KPPS samostatně a splňují všechny zákonné požadavky pro uvádění těchto zařízení na trh ČR i EU“.

Navrhovatel uvádí, že v souladu s ustanovením § 39 odst. 5 zákona si zadavatel vyhradil oprávnění vyzvat dodavatele k předložení vzorku za účelem posouzení splnění podmínek účasti. Podmínky testování vzorku jsou obsaženy v příloze č. 3 zadávací dokumentace.

Navrhovatel se domnívá, že by se pro KPPS II měl využívat protokol označený „PROTOKOL

Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel tvrdí, že dochází ke zvýhodnění uchazeče, který dodával testovací zařízení, a naopak k znevýhodnění ostatních uchazečů. Navrhovatel zastává názor, že zadavatel nesplnil povinnost stanovit zadávací podmínky natolik jednoznačně, přesně a úplně, aby neumožňovaly různý výklad, přitom odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu i správních soudů, podle které nemůže jít neúplnost či nepřesnost zadávací dokumentace k tíži uchazečů.

V tomto bodě návrhu směřuje navrhovatel proti požadavku na doložení elektromagnetické kompatibility radiostanic obsaženém v příloze č. 2 zadávací dokumentace označené jako „Minimální technické podmínky“, ve které je na straně 2 stanoveno, že „[r]adiostanice DMR použitá v KPPS pro druhou vrstvu musí splňovat podmínky harmonizované normy ČSN ETSI EN

Navrhovatel zastává názor, že zadavatel neoprávněně trvá na splnění požadavků stanovených v neaktuální harmonizační normě, když nová zařízení mají být schválena podle směrnice Radio

V návrhu se navrhovatel ohrazuje proti argumentaci zadavatele v rámci rozhodnutí o námitkách, kde uvádí: „Zařízení se neschvalují podle směrnice 2014/53/EU, ani R&TTE, ale schvalují se podle požadavků příslušných norem a další požadavky“. Toto tvrzení označuje navrhovatel za nesrozumitelné. Podle tvrzení navrhovatele vyžaduje zadavatel, aby zařízení splňovala technologicky překonané normy, když v zadávací dokumentaci odkazuje na harmonizovanou normu České republiky s účinností od 1. 7. 2002. Ohrazuje se i proti dalšímu tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že „[n]ení pravdivé tvrzení stěžovatele, že lze nabídnout pouze starší zařízení schválené podle požadavků původní směrnice, neboť zařízení se schvaluje podle platných norem postupem podle směrnic“. K tomu navrhovatel uvádí, že zařízení jsou vždy schvalována podle nejnovějších norem a není důvod, aby byla schvalována podle norem dřívějších, tím spíš podle norem starých 20 let. Navrhovatel zastává názor, že zadavatel požaduje zařízení schválená podle aktuální a současně podle dřívější normy, přičemž

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-04854/2022/524 ze dne 8. 2. 2022.

Dne 16. 2. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 15. 2. 2022. Úřad současně obdržel od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení doručenou částečně prostřednictvím datové zprávy, částečně na pevném nosiči dat prostřednictvím držitele poštovní licence.

Zadavatel uvádí, že vyjádření k návrhu vychází primárně z jeho argumentace v rozhodnutí o odmítnutí námitek ze dne 27. 1. 2022, na které nadále trvá. K jednotlivým bodům tedy zadavatel předkládá následující argumenty.

Zadavatel předně uvedl, že „požadavky na systémy varování a vyrozumění obyvatelstva nejsou v EU standardizované. Každá členská země EU přistupuje k varování a vyrozumění obyvatelstva jiným způsobem, jednotlivé systémy se liší po technické a legislativní stránce, přičemž některé státy nemají ani jednotný systém využívaný na území celého státu. Varovné systémy jednotlivých členských zemí EU tedy nelze považovat za obdobné a srovnatelné s Jednotným systém varování a vyrozumění v České republice“. Technické požadavky na připojovaná zařízení do JSVV a postup při schvalování jejich připojení do JSVV stanovuje generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „GŘ HZS“) v souladu s ustanovením § 9 odst. 7 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Samotný technický postup a požadavky jsou obsahem dokumentu GŘ HZS „Požadavky na zařízení pro jednotný systém varování a vyrozumění a postup při schvalování připojení nových zařízení do jednotného systému varování a vyrozumění“, č. j. MV- 1102354/PO-KIS.2020 ze dne 10. 9. 2020, účinného od 1. 1. 2021 (dále jen „Požadavky na zařízení pro

Zadavatel staví argument jedinečnosti JSVV ČR na tvrzení, že v různých státech jsou v rámci varovných systémů využívána různá technická a technologická řešení. Tyto systémy využívají rotační sirény, akustické sirény, systémy založené na mobilních telefonech, na běžném rozhlasovém a televizním vysílání nebo na jejich kombinaci. Systémy pak mohou být ovládány místně nebo dálkově prostřednictvím pevných nebo bezdrátových sítí.

Zadavatel vzhledem k výše uvedenému zastává názor, že zkušenosti z jiných zemí nemohou být srovnatelné s dodávkou a připojením elektronických sirén do JSVV ČR, který využívá jednotný celoplošný systém ovládaný pomocí pagingového vysílání podle normy POCSAG. Ke stanovenému požadavku na prokázání technické kvalifikace zadavatel uvádí, že „požadoval v souladu s ustanovením § 79 odst. 2 písm. b) zákona prokázání splnění takových technických kvalifikačních předpokladů, které odpovídají druhu, rozsahu a složitosti předmětu této veřejné zakázky a které zároveň osvědčí, že daný dodavatel má takovou úroveň odborných schopností a zkušeností, že bude schopen realizovat veřejnou zakázku v odpovídající kvalitě, v požadovaném termínu plnění a v souladu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci, stanovenými v souladu s platnou legislativou, zejména zákonem o IZS a Požadavky na zařízení pro JSVV“.

K tvrzení navrhovatele o neopodstatněnosti požadavku na zkušenost s připojením zařízení do

Zadavatel tvrdí, že koncové prvky připojované do JSVV musí být schváleny GŘ HZS, v rámci veřejné zakázky tedy může být dodáno pouze schválené zařízení. K tomu zadavatel uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů je patrné, že na trhu působí čtyři výrobci schválených elektronických sirén se sídlem v ČR a dva výrobci se sídlem v zahraničí, kteří dodávají ES prostřednictvím tuzemských obchodních partnerů. V souvislosti s tímto tvrzením zastává zadavatel názor, že „za posledních 5 let bylo dodáno a připojeno do JSVV množství ES zajišťující přiměřenou hospodářskou soutěž, a to včetně ES zahraničních výrobců. Tvrzení navrhovatele, že podmínky technické kvalifikace splňuje pouze jedna společnost, tedy zjevně není pravdivé a navrhovatel o něj nemůže úspěšně opírat svou argumentaci“.

Tvrzení navrhovatele, že zadavatel vyžaduje, aby zkoušky akreditovanou zkušebnou pro komponenty řídící jednotky a napájecího zdroje byly provedeny společně, je dle názoru zadavatele mylné a nemá oporu v zadávací dokumentaci, když tento požadavek v zadávacích podmínkách explicitně nestanovuje a ani z jejich kontextu takový požadavek nevyplývá.

Ke smyslu elektromagnetické kompatibility uvádí zadavatel, že jejím smyslem sice je, aby se jednotlivá zařízení vzájemně neovlivňovala, nicméně předmětem veřejné zakázky je dodávka zařízení, které bude provozováno jednotně v jedné sestavě jako celek. Zadavatel pak zastává

Zadavatel k tomuto bodu také poznamenává, že navrhovatel v souvislosti s touto problematikou nepožádal o vysvětlení zadávací dokumentace.

K tomuto bodu zadavatel uvádí, že požadavky na testování funkčního vzorku jsou jednoznačně popsány v příloze č. 3 zadávací dokumentace jednak formou popisu a jednak formou schematického znázornění pro jednotlivé scénáře. Zadavatel tvrdí, že ve scénáři A uvádí, že testovací pracoviště bude komunikovat protokolem OPS na KPPS II, přičemž požadavky na protokol OPS jsou popsány v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Zadavatel dodává, že „pro splnění požadavku je nezbytné využívat zařízení v souladu s Požadavky na zařízení pro JSVV na komunikační protokol druhé vrstvy, kdy na podmínky nakládání s utajovanými skutečnosti ve stupni ‚Vyhrazené‘ zadavatel zřetelně na dvou místech v zadávací dokumentaci upozornil“. Ve scénáři C popisuje zadavatele porty, na kterých bude ověřeno předávání příkazů prostřednictvím protokolu KP – KPPS, přičemž tyto porty jsou označeny v příloze B a samotný protokol komunikace KP s KPPS je popsán v příloze K Požadavků na zařízení pro JSVV.

Ohledně navrhovatelem tvrzeného chybějícího postupu šifrování prostřednictvím standardu

Zadavatel se ohradil proti vyjádření navrhovatele, že nová zařízení se musí schvalovat podle nové směrnice Radio Equipment Directive 2014/53/EU, a uvedl, že zařízení se neschvalují podle směrnice 2014/53/EU, ani R&TTE, ale schvalují se „podle požadavků příslušných norem a další požadavky“. Dle zadavatele došlo v této větě v rozhodnutí o námitkách k písařské chybě, přičemž mělo být správně uvedeno, že se zařízení neschvalují podle směrnice

Zadavatel vzhledem k výše uvedenému zastává názor, že lze nabídnout zařízení schválená podle požadavků obou norem, protože jsou v platnosti obě normy současně, i když se každá odvolává na jinou směrnici. Zadavatel tedy nijak nebrání v nabídce DMR stanice schválené pouze podle novější normy.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-07536/2022/VZ ze dne 1. 3. 2022 stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu - podání informace Úřadu o dalších úkonech, které v zadávacím řízení provede v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-08323/2022/524 ze dne 8. 3. 2022 stanovil zadavateli lhůtu k zaslání sdělení, v jehož rámci podrobně uvede konkrétní důvody pro stanovení požadavku referenčních zakázek dle čl. 6.1.3 zadávací dokumentace v rámci požadavku na předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž podrobně vysvětlí, v čem konkrétně spatřuje výjimečnost JSVV ČR ve vztahu k varovným systémům jiných států (zejm. států EU); v čem je specifické samotné připojení ES do JSVV ČR, jak probíhá a v čem spočívá technická náročnost připojení do JSVV

42.

Zadavatel tvrdí, že do JSVV mohou být připojeny pouze schválené ES, které se liší od ostatních zemí prvkem KPPS pro první vrstvu, který je jedinečný. ES musí mít implementovaný protokol pro komunikaci s KPPS první vrstvy, mít požadované zálohování napájení a musí být vybavena konkrétními tlačítky místního ovládání, mikrofonem a FM přijímačem. Zadavatel rovněž upozorňuje na technický rozdíl mezi dodávkou ES a bezdrátových místních informačních systémů (dále jen „BMIS“), které navrhovatel v minulosti realizoval. Rozdílem je, že každá ES musí být připojena samostatně na rozdíl od BMIS, kde se připojuje pouze řídící ústředna.

Zadavatel zastává názor, že zadávací dokumentace nemůže obsahovat veškeré informace nezbytné pro připojení ES do JSVV ČR, neboť konkrétní způsob realizace je na dodavateli.

Vypracování 88 žádostí o vydání kmenového listu pro každou jednotlivou ES připojovanou do JSVV ČR. Žádost musí obsahovat: a. detailní údaje o zařízení a jeho technické parametry, b. detailní místopis, c. typ KPV, d. typ přijímače KPV (typ KPPS první vrstvy).

Podání žádosti na krajské ředitelství HZS příslušného kraje.

Na základě vyplněných žádostí správce systému JSVV ČR provede: a. zařazení přijímače, b. přidělení osobní adresy, c. přidělení zkušební adresy, d. přiřazení příslušného počtu skupinových adres a skupin, e. provedení evidence ES, f. přiřazení inventárního čísla.

Provedení nastavení zařízení dle parametrů přidělených správcem systému a provedení testování správného zapojení zařízení do JSVV ČR, jedná se o následující činnosti: a. Připojení JSVV přijímače do KPV (pokud již není připojen z výroby), b. Naprogramování jednotlivých adres do konkrétního přijímače JSVV s využitím servisního programového vybavení výrobce kvalifikovanou osobou se znalostí zařízení a podmínek JSVV,

K požadavku Úřadu na uvedení konkrétních výrobců či dodavatelů, kteří v posledních 5 letech realizovali dodávky ES s připojením do JSVV v rozsahu odpovídajícím požadavkům na technickou kvalifikaci dodavatelů, uvádí zadavatel, že v rozhodném období od 8. 12. 2016 do

Úřad se žádostmi o sdělení informací č. j. ÚOHS-08740/2022/524 a č. j. ÚOHS-08741/2022/524 ze dne 10. 3. 2022 obrátil na účastníky zadávacího řízení v souvislosti s navrhovatelem namítanými podmínkami testování funkčního vzorku v rámci předmětné veřejné zakázky.

Účastník zadávacího řízení TELMO a.s., IČO 47307781, se sídlem Štěrboholská 560/73, 112 00

Standard AES256 je dle dodavatelů společnosti TELMO a.s. standardizovanou metodou šifrování a při jejím zpracování musí být zpracovány i módy provozu šifrovacího algoritmu, přičemž všechny parametry AES256 jsou předmětem standardu.

Na dotaz, zda dodávala společnost TELMO a.s. testovací zařízení zadavatele, odpověděla že nikoliv. K tomu uvedla, že zařízení pro JSVV testuje GŘ HZS ve vlastním výzkumném pracovišti, kterým je Institut ochrany obyvatelstva.

Účastník zadávacího řízení Colsys s.r.o., IČO 14799634, se sídlem Buštěhradská 109, 272 03

Colsys s.r.o. nespatřuje v žádném z výše uvedených protokolů nedostatky, které by znemožňovaly jejich implementaci, přičemž „[z]ákladním předpokladem implementace jednotlivých protokolů do zařízení (KPV, KPPS 1. a 2. vrstvy a OPS) je jejich nastudování a pochopení souvislostí s ostatními Podmínkami JSVV. Při implementaci přenosových a šifrovacích metod na těchto protokolech je vždy nutná parametrizace takových přenosů, resp. parametrizace šifrování a dešifrování přenášených dat dle standardů DMR resp. AES 256.

Společnost Colsys s.r.o. také uvádí, že není dodavatelem testovacího pracoviště zadavatele.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-10107/2022/524 ze dne 23. 3. 2022 určil navrhovateli lhůtu k zaslání sdělení, v jehož rámci podrobně uvede a objasní, z čeho dle jeho tvrzení vyplývá požadavek na společné provedení zkoušek elektromagnetické kompatibility komponent KPPS pro druhou vrstvu JSVV ČR.

Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-10850/2022/500 ze dne 29. 3. 2022 nařídil podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0052/2022/VZ.

Dne 30. 3. 2022 bylo Úřadu doručeno sdělení navrhovatele ze stejného dne v reakci na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-10107/2022/524 ze dne 23. 3. 2022, v rámci něhož navrhovatel uvádí, že jeho tvrzení ohledně požadavku na společné zkoušky elektromagnetické kompatibility komponent řídící jednotky a napájecího zdroje KPPS pro druhou vrstvu akreditovanou zkušebnou vyplývají ze zadávací dokumentace, konkrétně pak z přílohy č. 2 „1. SOUHRN ZÁKLADNÍCH TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA KONCOVÉ PRVKY PŘENOSOVÉ

Přípisy č. j. ÚOHS-11299/2022/524, ÚOHS-11353/2022/524, ÚOHS-11354/2022/524, ÚOHS11355/2022/524, ÚOHS-11356/2022/524, ÚOHS-11357/2022/524, ÚOHS-11358/2022/524 a ÚOHS-11359/2022/524 ze dne 1. 4. 2022 požádal Úřad společnosti o

května 19, 435 21 Obrnice (dále jen „společnost ELSVO - MOST, společnost s ručením omezeným“), jakožto subjekty pohybující se na relevantním trhu (dodávky a instalace elektronických sirén), o sdělení, zda by byly schopny prokázat splnění zadavatelem stanovených požadavků vztahujících se k referenčním zakázkám a z jakých důvodů se případně neúčastnily zadávacího řízení.

Sdělení výše zmíněných společnosti obdržel Úřad ve dnech 5. 4. 2022, 6. 4. 2022, 7. 4. 2022,

Úřad se obrátil přípisem č. j. ÚOHS-11723/2022/524 ze dne 5. 4. 2022 na Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (dále jen „FEKT VUT“) s žádostí o odborné stanovisko ohledně elektromagnetické kompatibility komponent KPPS. V reakci na tuto žádost kontaktovala dne 7. 4. 2022 FEKT VUT telefonicky

Úřad se obrátil na výše uvedené instituce přípisy č. j. ÚOHS-12507/2022/524, č. j. ÚOHS12510/2022/524 a č. j. ÚOHS-12511/2022/524 ze dne 11. 4. 2022 s žádostí o odborné stanovisko, v rámci kterého sdělí, zda je dle jejich odborného názoru pravdivé tvrzení navrhovatele, že požadavek na společné zkoušky elektromagnetické kompatibility komponentů KPPS vyplývá z výkladu zkoušek provozních režimů, a zda má navrhovatelem tvrzený požadavek na společné zkoušky komponentů KPPS oporu v příloze č. 2 zadávací dokumentace. V reakci na tuto žádost Vojenský technický ústav (dále jen „VTÚ“) sdělil Úřadu v přípisu ze dne 20. 4. 2022, že nemá kompetenci pro vydání odborného stanoviska, protože se jedná o zařízení spadající do působnosti směrnice 2014/53/EU Evropského parlamentu a Rady (RED směrnice) ze dne 16. 4. 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání radiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES. VTÚ odkázal

Elektrotechnický zkušební ústav, s.p. (dále jen EZÚ), se ve své odpovědi na žádost Úřadu ze dne 22. 4. 2022 ztotožňuje „s tvrzením, že ‚Celkovým cílem certifikace elektromagnetické kompatibility je dosáhnout stavu, aby elektronická zařízení mohla koexistovat a vzájemně spolupracovat bez toho, aby bylo nutné ověřovat jejich vzájemné ovlivňování‘. Nicméně ne ve všech případech jsou zkoušky jednotlivých zařízení dostatečné nebo zcela vhodné.“ EZÚ považuje za logický požadavek na oddělené testování radiostanice a společné požadavky na komponenty řídící jednotky a napájecího zdroje, protože v případě radiostanice je třeba brát na zřetel předpisy platné pro radiová zařízení, které se nevztahují na řídící jednotku a napájecí zdroj. K problematice dále uvádí, že „[n]ormy obecně nikde nepožadují, že by samostatná zařízení měla být zkoušena společně. Předpokládá se, že pokud samostatně vyhovují požadavkům, vyhoví i společně. Bohužel zejména v případě napájecích zdrojů tento předpoklad nemusí být správný. Například nikde nejsou jednoznačně stanoveny maximální hodnoty rušení na výstupech napájecích zdrojů během EMC zkoušek, a proto během zkoušení není tento parametr sledován. Sleduje se jen, zda výstup dává jmenovité hodnoty. Proto se může stát, že rušení na vstupu ‚projde‘ zdrojem a negativně ovlivní zařízení, které zdroj napájí. V případě požadavku na společné zkoušení řídící jednotky a napájecího zdroje se dá tedy předpokládat, že právě výše zmíněného si zadavatel může být vědom a chce správně předejít možným problémům. Tento požadavek nemá oporu v normách, ale vychází z hluboké znalosti problematiky EMC jako dodatečný technický požadavek. Dle našich odborných znalostí lze tedy požadavek na společné zkoušení komponenty řídící jednotky a napájecího zdroje považovat za oprávněný.“

Dne 10. 5. 2022 bylo doručeno Úřadu odborné stanovisko ČMI ze dne 27. 4. 2022, ve kterém uvádí, že „[p]odle odborného názoru ČMI je třeba při použité kmenové normy ČSN EN IEC

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 7. 2. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele 2.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel 2.

Navrhovatel 2 podal návrh 2 zejména z následujících důvodů: o stanovení požadavků technické kvalifikace je diskriminační, netransparentní, nepřiměřené, bezdůvodně zaručuje konkurenční výhodu a vytváří bezdůvodně překážky hospodářské soutěže, o stanovení požadavku dle § 105 odst. 2 zákona na plnění činností oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy přímo vybraným dodavatelem je v rozporu s ust. § 36 odst. 1 zákona a základními zásadami zakotvenými v § 6 zákona, o zadavatel upravil zadávací dokumentaci způsobem, který rozšířil možný okruh účastníků, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou svou původní lhůtu dle § 99 odst. 2 zákona.

Navrhovatel 2 v úvodu návrhu poznamenává, že u námitek, které byly zadavateli doručeny dne 14. 1. 2022, zpochybňuje zadavatel, zda byly řádně podány, když dle názoru zadavatele neobsahovaly náležitosti dle § 244 odst. 1 zákona. Navrhovatel 2 k tomu uvádí, že námitky podal prostřednictvím NEN jako registrovaný dodavatel v rámci tohoto systému, a je tedy zjevné, že námitky podal navrhovatel 2, přičemž případná absence podpisu by neměla mít vliv na řádnost podání námitek. Navíc zdůrazňuje, že „námitky byly podepsány panem Bc.

Dále navrhovatel 2 uvádí, že namítal zejména rozpor zadávacích podmínek se zásadou zákazu diskriminace. Z tohoto důvodu se domáhal změny zadávacích podmínek. Dle jeho tvrzení je z námitek zjevné, že se domáhal zrušení povinnosti doložení významné zakázky v rámci požadavku na technickou kvalifikaci dodavatele stanoveného v čl. 6.1.3 zadávací dokumentace. Volbu způsobu odstranění závadného stavu v podobě výběru konkrétního nápravného opatření ponechal na zadavateli.

Navrhovatel 2 ve svém návrhu směřuje zejména proti stanovení požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v rozsahu, který dle jeho tvrzení není

Dle názoru navrhovatele 2 stanovil zadavatel technické podmínky v příloze č. 2 zadávací dokumentace s tím, že sirény musí splňovat požadavky stanovené Požadavky na zařízení pro

Navrhovatel 2 uvádí, že „je výrobcem sirén, které splňují technické požadavky Zadavatele, kdy v posledních 5 letech prostřednictvím svých partnerů dodával stovky kusů přijímačů a sirén do

Navrhovatel 2 zdůrazňuje, že nerozporuje tvrzení zadavatele, že požadavky na varovné systémy v členských zemích EU nejsou standardizovány a že se mohou odlišovat po stránce technické a legislativní, nicméně za přiměřený by považoval požadavek na splnění technických požadavků, kterým by dodavatel osvědčil, že splňuje po technické i legislativní stránce požadavky na předmět plnění veřejné zakázky.

Zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 4. 1. 2022 vypustil požadavek na splnění podmínek normy ČSN ETSI 300 390-2 Elektromagnetická kompatibilita a radiové spektrum (ERM) u komponentu radiostanice DMR v KPPS pro druhou vrstvu. Navrhovatel 2 zastává názor, že tím došlo ke změně zadávací dokumentace, která je způsobilá rozšířit okruh dodavatelů, a zadavatel je tak povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou svou původní délku (33 dnů) podle ustanovení § 99 odst. 2 zákona. Tuto povinnost zadavatel nedodržel, když prodloužil lhůtu pro podání nabídek o 3 dny. Kromě toho navrhovatel 2 tvrdí, že zadavatel odeslal formulář oznamující změnu lhůty pro podání nabídek do Věstníku veřejných zakázek dne 5. 1. 2022, přestože vysvětlení zadávací dokumentace bylo uveřejněno

Navrhovatel 2 z výše uvedených důvodů navrhuje, aby Úřad provedl nápravné opatření dle § 263 zákona a zrušil zadávací řízení.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-05199/2022/524 ze dne 10. 2. 2022.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 2 ze dne 15. 2. 2022 obdržel Úřad dne 16. 2. 2022.

Zadavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele 2 ohledně rozhodnutí o odmítnutí námitek a jeho odůvodněním. Poznamenává, že podle ustanovení § 244 odst. 1 zákona musí námitky mj. obsahovat, kdo je podává, v čem spatřuje porušení zákona zadavatelem a čeho se navrhovatel domáhá. V případě námitek proti zadávacím podmínkám musí být v námitkách uvedeno, jaká navrhovateli hrozí nebo vznikla újma dle ustanovení § 244 odst. 3 zákona.

Zadavatel uvádí, že varovné systémy jednotlivých členských států nejsou na úrovni EU standardizovány, přičemž se liší po technické i legislativní stránce, a proto je nelze považovat za obdobné systémy ve vztahu k JSVV. JSVV provozuje Ministerstvo vnitra České republiky, jehož úkoly na daném úseku plní GŘ HZS, které stanovuje technické požadavky na zařízení připojovaná do JSVV. Ty jsou stanoveny v Požadavcích na zařízení pro JSVV.

Zadavatel demonstruje výjimečnost JSVV využíváním odlišných technických a technologických řešení v rámci zemí EU (k tomu viz výše body 28. a 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Zadavatel proto z výše uvedených důvodů požadoval dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v zadávací dokumentaci prokázání splnění technických a kvalifikačních požadavků, které dle jeho názoru „odpovídají druhu, rozsahu a složitosti předmětu této veřejné zakázky a které zároveň osvědčí, že daný dodavatel má takovou úroveň odborných schopností a zkušeností, že bude schopen realizovat veřejnou zakázku v odpovídající kvalitě, v požadovaném termínu plnění a v souladu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci, stanovenými v souladu s platnou legislativou, zejména zákonem o IZS a Požadavky na zařízení pro JSVV.“

Zadavatel uvádí, že před zahájením zadávacího řízení ověřil množství dodaných a připojených sirén do JSVV, přičemž konstatuje, že je zajištěna přiměřená soutěž, když na trhu působí čtyři tuzemští a dva zahraniční výrobci (včetně navrhovatele 2), kteří dodávají schválené elektronické sirény. Zadavatel zastává názor, že „je nezbytné si uvědomit rozdíl mezi dodavatelem veřejné zakázky a výrobcem dodávaného zařízení. Vzhledem k tomu, že předmětem plnění této veřejné zakázky není pouhá dodávka vyrobeného zařízení, ale i dodávka celé řady dalších komponent, konstrukčních prvků, posudků a služeb nezbytných k realizaci celého předmětu veřejné zakázky, jak vyplývá z jeho specifikace v bodu 2.1 zadávacích podmínek, nelze mezi výrobce a dodavatele položit rovnítko.“

Ohledně námitky navrhovatele 2 proti požadavku podle § 105 odst. 2 zákona, dle kterého plnění činností oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy by měly být plněny přímo vybraným dodavatelem, zadavatel uvádí, že „se jedná o nově uvedenou skutečnost, která nebyla obsažena v námitkách navrhovatele, a proto v souladu s § 251 odst. 4 zákona by k ní neměl

Zadavatel považuje požadavky stanovené v zadávacích podmínkách na technickou kvalifikaci dodavatelů za odpovídající aktuálním technickým požadavkům a parametrům předmětu plnění, přičemž respektují zásady zadávání veřejných zakázek.

Zadavatel k tomuto bodu předně uvádí, že se jedná skutečnost, která nebyla uvedena v námitkách navrhovatele 2 a Úřad by k ní v souladu s § 251 odst. 4 zákona neměl přihlížet.

Závěrem zadavatel zdůrazňuje, že trvá na svém tvrzení o tom, že námitky předcházející návrhu na zahájení řízení nebyly řádně podány, a že trvá na požadavcích na prokázání technické kvalifikace dodavatelů tak, jak jsou stanoveny v zadávací dokumentaci. Z výše uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby Úřad řízení zastavil, případně návrh zamítl dle § 265 písm. a) zákona.

Navrhovateli 2 bylo přípisem č. j. ÚOHS-11064/2022/524 ze dne 31. 3. 2022 v souladu s principem dobré správy oznámeno nařízení předběžného opatření v souběžně probíhajícím správním řízení vedeném pod spisovou značkou ÚOHS-S0052/2022/VZ.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-13830/2022/524 ze dne 26. 4. 2022 v zájmu dodržení zásady procesní ekonomie uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu spojil z moci úřední v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedená pod spisovou značkou ÚOHS-S0052/2022/VZ a spisovou značkou ÚOHS-S0057/2022/VZ do společného správního řízení vedeného pod spisovou značkou ÚOHS-S0052/2022/VZ.

Účastníkům řízení bylo oznámeno spojení správních řízení do společného správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-13836/2022/524 ze dne 26. 4. 2022.

Usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-16231/2022/524 ze dne 16. 5. 2022 byla účastníkům správního řízení stanovena lhůta pro vyjádření k podkladům rozhodnutí. Tato lhůta byla následně prodloužena usnesením č. j. 17033/2022/524 ze dne 20. 5. 2022 na základě žádosti zadavatele ze dne 19. 5. 2022. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení,

Zároveň Úřad shledal důvody pro částečné zastavení správního řízení vedeného původně samostatně o návrhu 2.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

Podle § 241 odst. 2 zákona námitky podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona se podávají písemně a lze je podat proti a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek, b) volbě druhu zadávacího řízení anebo režimu veřejné zakázky, nebo c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Navrhovatel 2 brojí mj. proti požadavku zadavatele podle § 105 odst. 2 zákona uvedeného v čl. 7.4 zadávací dokumentace, dle kterého plnění činností oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy by měly být plněny přímo vybraným dodavatelem. V této souvislosti Úřad uvádí, že

Návrh 2 směřuje také proti úkonu zadavatele spočívajícímu v nedostatečném prodloužení lhůty pro podání nabídek v souvislosti se změnou zadávací dokumentace, která spočívala ve vypuštění požadavku na splnění normy ČSN ETSI EN 390 – 2 Elektromagnetická kompatibilita a radiové spektrum (ERM) pro radiostanice. Tuto změnu zadavatel provedl dne 4. 1. 2022 v rámci vysvětlení zadávací dokumentace. Navrhovatel 2 zastává názor, že zadavatel měl prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou původní lhůtu, protože se jedná o změnu, která je způsobilá rozšířit počet účastníků zadávacího řízení, přičemž lhůtu prodloužil o pouhé 3 dny.

Předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0060/2021/VZ ze dne 28. 6. 2021 posuzoval situaci obdobnou té, kterou se Úřad zabývá v šetřeném případě, přičemž dovodil, jaké ustanovení je nutno aplikovat v případě podání námitek, kterými navrhovatel brojí proti nedostatečnému prodloužení lhůty v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace.

Povinnost uveřejnit změnu zadávací dokumentace pak vyplývá z ust. § 99 odst. 1 zákona, které ve větě druhé stanoví, že změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna. Vzhledem k tomu, že zadavatel změnu zadávací dokumentace učinil dne 4. 1.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl o těchto částech návrhu 2, resp. o části správního řízení zahájeného na jeho základě tak, jak je uvedeno ve výrocích č. I. a II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 39 odst. 5 zákona zadavatel provede posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat

Podle § 73 odst. 3 zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání a) ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo b) technické kvalifikace podle § 79 zákona.

Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za posledních

Podle § 105 odst. 2 zákona v případě veřejné zakázky na služby nebo stavební práce nebo v případě veřejné zakázky na dodávky zahrnující umístění nebo montáž, mohou zadavatelé v zadávací dokumentaci požadovat, aby zadavatelem určené významné činnosti při plnění veřejné zakázky byly plněny přímo vybraným dodavatelem.

Zadavatel v čl. 6.1.3 zadávací dokumentace stanovil, že požaduje prokázání splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tím, že dodavatel předloží „seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení (delší doba, než je uvedena v zákoně, je stanovena z toho důvodu, že v roce 2021 nebyly realizovány žádné dodávky tohoto předmětu plnění z důvodu pandemie

V čl. 7.4. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[d]odavatel je povinen v nabídce uvést, které části veřejné zakázky má v úmyslu zadat jednomu či více poddodavatelům včetně identifikačních údajů těchto poddodavatelů, jsou-li účastníkovi zadávacího řízení známi.

V čl. 7.14 zadávací dokumentace si zadavatel vyhradil možnost vyzvat dodavatele v rámci posouzení splnění podmínek účasti v souladu s ustanovením § 39 odst. 5 zákona k předložení funkčního vzorku vztahujícího se k předmětu plnění a kvalifikace dodavatele. Požadavky na funkční vzorek jsou obsahem přílohy č. 3 zadávací dokumentace nazvané „Seznam požadavků na funkční vzorek“, ve kterém zadavatel mj. stanoví, že „[d]odavatel je povinen předvést vzorek a provést zkoušku funkčnosti za účelem ověření, zda budou vzorky systému splňovat požadavky stanovené v zadávací dokumentaci před členy komise nebo osobami určenými zadavatelem.“. Sestava funkčního vzorku systému musí obsahovat následující komponenty: f. „Základnová stanice standardu DMR Tier II v duplexním provozu, shodná s nabízeným plněním včetně náhradního zdroje napájení. g.

Navrhovatel v návrhu 1 v obecné rovině mj. namítá, že „podmínky a požadavky stanovené v této zadávací dokumentaci jsou v rozporu s právními předpisy, neboť způsob, jakým jsou

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek (zejm. nastavením parametrů předmětu plnění, příp. nastavením požadavků na kvalifikaci) vytváří z povahy věci vždy jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů (v této souvislosti lze odkázat např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013-77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016-44 ze dne 11. 2. 2016).

K výše zmíněné povinnosti zadavatele dodržovat zásadu zákazu diskriminace pak Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne

Úřad upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky mohli splnit všichni dodavatelé předmětného plnění. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, u kterých je možno mít za to, že jsou schopni předmět plnění řádně v požadovaných specifikacích/parametrech dodat. Odvrácenou stranou stanovení určitých podmínek veřejné zakázky je tedy selekce těch dodavatelů, u kterých nelze mít za osvědčené, že jsou schopni dodat poptávané plnění, přičemž o takovéto (legitimními potřebami zadavatele podložené) selekci pak nelze hovořit jako o skryté diskriminaci.

Ve vztahu k zásadě přiměřenosti (proporcionality) pak Úřad uvádí, že tato byla do zákona přejata z dikce evropských zadávacích směrnic, přičemž zakotvení zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Zadavatel je povinen řídit se zásadou přiměřenosti ve všech fázích zadávacího řízení. Vymezením zadávacích podmínek zadavatel stanovuje základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit svoji oprávněnou potřebu. Je tedy nutné,

Úřad dále uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimální úrovně technické kvalifikace má pak zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.

V této souvislosti Úřad nejdříve uvádí, že zadavatel v šetřeném případě v souladu s § 55 zákona použil pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu otevřené řízení, s nímž je spojeno oprávnění zadavatele požadovat po dodavatelích prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 zákona. Z § 73 odst. 6 zákona pak vyplývá povinnost zadavatele stanovit požadavky na technickou kvalifikaci dodavatele přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky.

Jak již bylo zmíněno výše, zadavatel v čl. 6.1.3 zadávací dokumentace vymezil požadavky na prokázání kritérií technické kvalifikace dodavateli včetně požadavku na předložení tzv. referenčních zakázek, jimiž měli dodavatelé mj. prokázat zkušenosti s příslušnými činnostmi u dodávky elektronických sirén s připojením do JSVV a dalších souvisejících činností.

V posuzovaném případě je předmětem veřejné zakázky dle zadávací dokumentace dodání a instalace 88 kusů elektronických sirén, přičemž bude z celkového počtu modernizováno 48 kusů dosavadních elektronických sirén a 25 kusů elektrických rotačních sirén a provedena výstavba 15 kusů elektronických sirén na nových lokalitách, dodávka 3 kusů elektronických mobilních sirén a modernizace systému pro přímé předávání verbálních informací, diagnostiky elektronických sirén a řešení softwarového provázání se serverem Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, na kterém jsou provozována data z digitálního povodňového plánu Moravskoslezského kraje a digitálního povodňového plánu obce s rozšířenou působností Ostrava. V obecné rovině by se tedy mohlo jevit, že předmětný požadavek koresponduje s předmětem veřejné zakázky, nicméně na danou problematiku nelze nahlížet tímto zjednodušujícím pohledem, neboť zákonnost daného požadavku je třeba posoudit

V tomto kontextu Úřad podotýká, že za situace, kdy je požadavek na kvalifikaci dodavatelů koncipován tak, že stanoví velmi specifické (např. s ohledem na situaci na relevantním trhu) podmínky k prokázání jeho splnění, je na místě posuzovat jeho zákonnost „přísnější“ optikou, neboť může ve svém důsledku vytvořit neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.

Sporný požadavek odůvodňuje zadavatel v šetřeném případě tím, že připojení elektronických sirén do JSVV ČR není srovnatelné s připojením do varovných systémů jiných států. Zadavatel k tomu uvádí, že „požadavky na systémy varování a vyrozumění obyvatelstva nejsou v EU standardizovány. Každá země EU přistupuje k varování a vyrozumění obyvatelstva jiným způsobem, jednotlivé systémy se liší po technické i legislativní stránce, přičemž některé státy nemají ani jednotný systém využívaný na území celého státu. Varovné systémy jednotlivých členských zemí EU tedy nelze považovat za obdobné a srovnatelné s Jednotným systémem varování a vyrozumění v České republice (dále také jen ‚JSVV‘)“. Zadavatel dále tvrdí, že různé státy používají různá technická a technologická řešení, když jsou některé systémy založené na rotačních nebo akustických sirénách, na mobilních telefonech nebo například na rozhlasovém a televizním vysílání, přičemž tyto systémy mohou být ovládány místně nebo dálkově pomocí pevných nebo bezdrátových sítí. Bezdrátové technologie využívají také různá řešení jako jsou analogová nebo digitální obousměrná radiová zařízení, radiové přijímače nebo GSM modemy.

Tvrzení zadavatele, že ostatní státy EU využívají pro své varovné systémy různá technická a technologická řešení v podobě např. rotačních či akustických sirén, nemůže z hlediska odůvodnění postupu zadavatele, resp. odůvodnění odlišnosti těchto systémů v šetřeném případě obstát. Jak totiž vyplývá např. ze zadavatelem předloženého dokumentu „1_TECHNICKÁ ZPRÁVA ES“, rovněž současný varovný systém ve městě Ostrava (jakožto součást JSVV ČR) sestává z různých technických řešení, kterými jsou sirény rotační, elektronické a místní regionální rozhlasy. Ostatně navrhovatelé nijak nerozporují požadavek zadavatele na předložení seznamu dodávek samotných elektronických sirén, ale požadavek na jejich dodávky s připojením do JSVV, kvůli kterému dochází dle jejich tvrzení k vyloučení zahraničních uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku. Jak sám zadavatel uvádí, do JSVV mohou být připojena pouze taková zařízení, jejichž technické řešení odpovídá normám GŘ

Úřad k tomuto podotýká, že zadavatel opírá svoji argumentaci o rozdílnosti jednotlivých systémů o dokument vypracovaný GŘ HZS s názvem „Varování a vyrozumění obyvatelstva v zahraničí“ z roku 2015. GŘ HZS v tomto dokumentu mj. uvádí, že „[m]odernizace varovných systémů je směřována na zavádění bezdrátových systémů ovládání poplachových sirén, které jsou provozně podstatně méně náročné a nákladné než systémy linkové. Hlavním prostředkem bezprostředního varování populace před nebezpečím nadále zůstávají sítě poplachových sirén.

Argument zadavatele, který je postaven na „rozdílnost[i] systémů z pohledu používaných technologií a přenosových protokolů (dle terminologie JSVV nazývaných přenosovou soustavou), které nejsou v zemích EU standardizovány z pohledu vlastností KPV,

V rámci požadavku na referenční zakázky ověřuje zadavatel dle svého tvrzení mj. schopnost dodavatele dodat zařízení, instalovat konstrukční prvky a elektronické sirény a následně sirény zprovoznit, zprovoznit software ovládací aplikace systému, vybudovat úzkopásmovou obousměrnou digitální radiokomunikační infrastrukturu a vyškolit uživatele. Úřad nepopírá, že tyto činnosti se po technické stránce mohou lišit v případě dodávek elektronických sirén včetně jejich instalace v jiných státech, nicméně schopnost připojit zařízení, které podléhá splnění přesně specifikovaných technických podmínek, do JSVV má zadavatel možnost ověřit i jiným způsobem, a sice prostřednictvím testování funkčního vzorku, které si v zadávací dokumentaci vyhradil.

K tvrzení navrhovatele, že „v důsledku nepřiměřeně stanoveného požadavku na prokázání technické kvalifikace jsou fakticky vyloučeni všichni potenciální zahraniční uchazeči a drtivá většina uchazečů tuzemských, reálná soutěž mezi uchazeči tak je velmi výrazně omezena, neli zcela vyloučena“, zadavatel oponuje, že do JSVV mohou být připojena pouze zařízení schválená GŘ HZS, přičemž „z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že čtyři výrobci ES schválených pro dodání do JSVV mají sídlo v České republice a dva výrobci jsou ze zahraničí, přičemž oba tito zahraniční výrobci na český trh dodávají ES prostřednictvím tuzemských obchodních partnerů. (…) před zahájením zadávacího řízení ověřil, že za posledních 5 let bylo dodáno a připojeno do JSVV množství ES zajišťující přiměřenou hospodářskou soutěž, a to včetně ES zahraničních výrobců“. V odpovědi na dotaz Úřadu (k tomu výše viz bod 45. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel uvedl celkem 10 dodavatelů, kteří působí na relevantním trhu a mohli by splňovat požadavky na technickou kvalifikaci stanovenou v zadávací dokumentaci. Z odpovědí dotázaných dodavatelů (bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad zjistil, že z uvedených dodavatelů splňují samostatně předmětný požadavek technické kvalifikaci pouze 3. Stejně tak lze poukázat na skutečnost, že byť je zadavatel výše uvedeného názoru, v rámci šetřeného zadávacího řízení obdržel pouze 2 nabídky dodavatelů, kteří dokládali splnění požadavků na technickou kvalifikaci prostřednictvím poddodavatelů, což pouze podporuje závěr Úřadu o nepřiměřenosti stanoveného kvalifikačního kritéria.

Zadavatel rovněž uvádí, že předmětný požadavek na předložení referenčních zakázek s připojením do JSVV je u obdobných zakázek běžnou praxí. K tomu Úřad doplňuje, že vzhledem k tomu, že předmětem přezkumu ze strany Úřadu je postup zadavatele v šetřeném případě, kdy každý případ je posuzován s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, zadavatel neodůvodnil, v čem spočívá jedinečnost JSVV ČR ani připojení zařízení do JSVV, když uvedl toliko seznam kroků, které musí dodavatel naplnit k jeho realizaci, tedy realizace samotného

S ohledem na shora uvedené Úřad uzavírá, že zadavatelem zmiňovaná „specifika“ v dodávkách elektronických sirén do systému JSVV neobstojí z hlediska přiměřenosti, resp. odůvodněnosti předmětného požadavku zadavatele, přičemž Úřadu nezbývá než konstatovat, že zadavatel jeho stanovením vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. K tomu lze doplnit, že vzhledem k tomu, že zadavatel mohl účelu ověření schopností dodavatele související s dodáním předmětu plnění předmětné veřejné zakázky dosáhnout jinými (mírnějšími) prostředky, podmínky stanovené zadavatelem v šetřeném případě nemohou býti ku prospěchu zadavateli (ve smyslu ověření konkrétních zkušeností/dovedností dodavatele) ani samotnému soutěžnímu prostředí mezi potenciálními dodavateli. Nad rámec uvedeného (tj. aniž by Úřad samostatně přezkoumával zákonnost dále uvedené výhrady) Úřad dodává, že pozice dodavatelů, kteří by měli zájem ucházet se o předmětnou veřejnou zakázku, byla ztížena i požadavkem zadavatele v bodě 7.4 zadávací dokumentace, na základě kterého musí v souladu s ustanovením § 105 odst. 2 zákona provést činnosti oživení, napojení do JSVV a školení obsluhy vybraný dodavatel, který tak nemá možnost provést tyto činnosti prostřednictvím svých poddodavatelů.

Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, Úřad se dalšími námitkami uvedenými v návrhu 1 a v návrhu 2 (a tvrzeními zadavatele s nimi spojenými), nezabýval, neboť šetření dalších skutečností v nich uvedených by za této situace nemohlo mít na výsledek správního řízení vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie (viz § 6 správního řádu). Pokud Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že požadavek zadavatele dle čl. 6.1.3 zadávací dokumentace, aby dodavatelé prokázali splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona předložením seznamu významných dodávek, z něhož bude mj. vyplývat, že dodavatelé realizovali požadované dodávky elektronických sirén s připojením do JSVV ČR, není v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Vzhledem k tomu, že námitky navrhovatele 2 ze dne 13. 1. 2022 zadavatel dle ustanovení §

Stěžovatel v námitkách namítal, že stanovením požadavku na připojení elektronických sirén do JSVV v rámci podmínky doložení referenčních zakázek v čl. 6.1.3 zadávací dokumentace došlo k diskriminaci dodavatelů z jiných států než ČR, zejména pak členských států EU.

Námitky stěžovatele směřují konkrétně proti požadavku na doložení realizace dodávek elektronických sirén s připojením do JSVV ČR, v jehož důsledku jsou ze soutěže vyloučeni dodavatelé z jiných států, když uvádí, že „[t]ýmto podávame námietku voči postupu výberu dodávateľa a voči vyhodnocovacím kritériám vo Verejnej zákazky – Veřejná zakázka realizovaná v rámci projektu ‚Protipovodňová opatření ve městě Ostrava‘“. Je tedy zřejmé, že se stěžovatel domáhá odstranění této podmínky.

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách rovněž vyjádřil pochybnost, zda byly námitky podány navrhovatelem 2, když zastoupení Bc. Branislavem Labancem, obchodním manažerem, který námitky podepsal, nevyplývá z údajů uvedených v obchodním rejstříku a nebylo doloženo plnou mocí. K tomu Úřad uvádí, že námitky byly podány prostřednictvím NEN, v jehož rámci je navrhovatel 2 registrovaným dodavatelem, přičemž Bc. Branislav Labanc je v NEN uveden jako jediná kontaktní osoba navrhovatele 2 na pracovní pozici „obchodní manažer“7. Úřad proto dospěl v této otázce k závěru, že na straně zadavatele nemohla vzniknout důvodná pochybnost ohledně dodavatele, který námitky podal.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že námitky navrhovatele 2 obsahovaly zákonné náležitosti dle § 244 odst. 1 zákona, tj. bylo z nich zřejmé, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení zákona a čeho se navrhovatel 2 domáhá, stejně tak jako vyjádření újmy ve smyslu § 244 odst. 3 zákona.

S ohledem na vše shora uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem,

V šetřeném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto tedy Úřad přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku IV. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku V. tohoto