ÚOHS S0087/2025/VZ – Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Čás
ÚOHS · 30. 6. 2025
Spisová značka: ÚOHS-S0087/2025/VZ
Číslo jednací: ÚOHS-13813/2025/500
Brno 14. 4. 2025
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 2. 2025
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
•
zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00
Praha 1,
•
navrhovatel – Pikes Legal s.r.o., IČO 07718772, se sídlem Václavské náměstí 802/56, 110 00
Praha 1,
ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných v řízení pro zadání veřejné zakázky
ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 –
Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ zahájeném za účelem uzavření
rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 9. 2024
a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429
a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Pikes Legal s.r.o., IČO 07718772, se sídlem Václavské náměstí 802/56, 110 00
Praha 1 – ze dne 10. 2. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – hlavní
město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – učiněných v řízení
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb
pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“
zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno
k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod
ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024,
se v částech, v nichž navrhovatel
•
brojí proti obsahu usnesení rady hlavního města Prahy č. 1189 ze dne 10. 6. 2024 a usnesení
zastupitelstva hlavního města Prahy č. 15/72 ze dne 20. 6. 2024,
•
namítá rozpornost postupu zadavatele se zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,
ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,
podle § 265 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů, zamítá, neboť nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle
tohoto zákona.
Návrh navrhovatele – Pikes Legal s.r.o., IČO 07718772, se sídlem Václavské náměstí 802/56, 110 00
Praha 1 – ze dne 10. 2. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – hlavní
město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – učiněných v řízení
pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb
pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“
zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož předběžné oznámení bylo odesláno
k uveřejnění dne 18. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod
ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 565284-2024,
se s výjimkou těch částí, ve vztahu ke kterým byl návrh zamítnut dle výroku I. tohoto rozhodnutí,
podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
ODŮVODNĚNÍ
ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
Odesláním předběžného oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – dne 18. 9. 2024 zahájil řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu „Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)“ za účelem uzavření rámcové dohody, přičemž předběžné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-045429 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č.
565284-2024 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
Předmětem plnění veřejné zakázky jsou podle předběžného oznámení „právní služby a právní poradenství v režimu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, konkrétně poskytování právních služeb a poradenství v oblasti práva veřejného investování, tedy především v oblasti veřejných
2
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
zakázek a souvisejícího poradenství a administrativních činností v rozsahu dle Rámcové
smlouvy.“.
Zadavatel obdržel dne 17. 1. 2025 námitky navrhovatele – Pikes Legal s.r.o., IČO 07718772, se sídlem Václavské náměstí 802/56, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – ze dne
15. 1. 2025 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a dále proti veřejné zakázce „Část
č. 8 – Administrace veřejné zakázky Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP,
rozdělené na části“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání
nabídek odeslané dne 29. 5. 2024 (dále jen „VZ 2“) a obsahu usnesení rady hlavní města Prahy
č. 1189 ze dne 10. 6. 2024 (dále jen „usnesení RHMP“) a usnesení zastupitelstva hlavního
města Prahy č. 15/72 ze dne 20. 6. 2024 (dále jen „usnesení ZHMP“).
Rozhodnutím ze dne 31. 1. 2025, které navrhovatel obdržel dne 3. 2. 2025, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 10. 2. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
OBSAH NÁVRHU
Navrhovatel předně nesouhlasí s tím, že by nebyl aktivně legitimován k podání námitek/návrhu.
Navrhovatel je dále názoru, že zadavatel nepostupoval při vyřízení námitek v souladu s § 245 odst. 1 zákona a mohl se rovněž dopustit přestupku dle § 268 odst. 1 písm. f) zákona, když námitky odmítl mj. s odkazem na § 245 odst. 3 písm. c) zákona.
V souvislosti s VZ 2 je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel úmyslně a cíleně snížil její předpokládanou hodnotu.
V kontextu usnesení RHMP a usnesení ZHMP se navrhovatel domnívá, že zastupitelstvu zadavatele byl předložen ke schválení návrh usnesení o záměru veřejné zakázky, jehož příloha „je velmi vágní, obecná a neuvádí či nerozvádí konkrétní zadávací podmínky, které pak mají být obsahem zadávací dokumentace“, čímž bylo zastupitelstvo „v podstatě odkloněno od rozhodování, když mu byl předkladatelem předložen ke schválení [] jakýsi bianco či blanketní záměr[] s tím, že konkrétní zadávací podmínky (technické kvalifikace a hodnot[i]cí kritéria) budou následně nastaven[y] pro jednotlivé části veřejné zakázky podle potřeby.“.
K samotné veřejné zakázce navrhovatel uvádí, že z obsahu její zadávací dokumentace ani z jiného dokumentu nevyplývá odůvodnění zadávacích podmínek, zejména požadavků na technickou kvalifikaci a jednotlivých hodnoticích kritérií. Konkrétně pak navrhovatel namítá následující.
Požadavky na technickou kvalifikaci ve spojení s hodnoticím kritériem „Kvalita – Zkušenosti
dodavatele“
Navrhovatel s odkazem na čl. 7.4.1. písm. a) a c) zadávací dokumentace uvádí, že požaduje-li zadavatel, aby měl dodavatel zkušenosti s jednacím řízením s uveřejněním či soutěžním
3
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
dialogem, jedná se o velmi specifické druhy zadávacích řízení, které se u zadavatelů dle
navrhovatele vyskytují velmi zřídka, a „je velice problematické pro stěžovatele či další
dodavatele disponovat takovou specifickou technickou kvalifikací.“. Tím spíše se tyto
požadavky navrhovateli jeví jako diskriminační, když zadavatel nad rámec zmíněné kvalifikace
požaduje další kvalifikaci v rámci hodnocení [navrhovatel odkazuje na čl. 11.2. písm. i), ii), iv)
zadávací dokumentace], což ve svém důsledku dle navrhovatele znamená, že dodavatel musí
disponovat 15 referencemi.
Diskriminační shledává navrhovatel rovněž skutečnost, že kvalifikací v rámci hodnoticího kritéria musí disponovat jediná osoba – vedoucí realizačního týmu, čímž zadavatel omezil možnost podání společné nabídky. Oproti tomu na zástupce vedoucího realizačního týmu klade zadavatel pouze požadavek, aby se jednalo o advokáta s 5letou praxí. Dle navrhovatele neexistuje legitimní důvod, pro který by nemohl příslušnou kvalifikací disponovat vedoucí realizačního týmu spolu se svým zástupcem.
Navrhovatel je dále názoru, že v rámci hodnocení nabídek nebude vůbec rozhodovat nabídnutá cena (11 uchazečů nabídlo cenu 2 000,- Kč bez DPH/hod. a 1 uchazeč nabídl cenu
2 450,- Kč bez DPH/hod.).
Hodnoticí kritérium „Hodinová sazba za poskytované služby“
Navrhovatel zmiňuje, že zadavatel takto významnému kritériu přiřadil váhu pouze 20 %, což je v rozporu s principem hospodárnosti dle zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 131/2000 Sb.“), a dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“). Nad to u většiny zadavatelem zmiňovaných případů v usnesení ZHMP je u ceny stanovena váha nad 50 %.
Navrhovatel dodává, že zadavatel stanovil dané kritérium v rozporu s § 114 zákona, když vymezil min. nabídkovou cenu (2 000,- Kč bez DPH/hod.), čímž rovněž potlačil kritérium ekonomické výhodnosti. S odkazem na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0361/2024/VZ navrhovatel doplňuje, že stanovení spodní hranice ceny je nevhodné a v některých případech i nedovolené.
Hodnoticí kritérium „Kvalita při řešení právních služeb“
Dle navrhovatele se jedná o subjektivní kritérium, a tedy kritérium neměřitelné a neporovnatelné.
Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel sice v souvislosti s požadovanou „Deklarací kvality“ a „Řízením rizik“ stanovil, že tyto budou anonymizované, nicméně „zadavatel nebude schopen zajistit, že dojde skutečně k anonymizovanému hodnocení podaných nabídek.“.
Hodnoticí kritérium „Kvalita – Pohovor s účastníkem“
Navrhovatel považuje dané „kritérium za diskriminační a subjektivní, a to ještě navíc pokud byla zadavatelem přidělena tomuto hodnotícímu kritériu váha 30 %.“.
Navrhovatel dodává, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že „set položených otázek bude pro všechny účastníky stejný a tyto otázky nebudou známy dopředu (známy budou pouze uvedené okruhy dle obsahu ZD)“, pak zadavatel nebude „schopen zajistit, že set
4
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
připravených otázek nebude dopředu vyzrazen či sdělen případnému preferovanému uchazeči
či uchazečům.“.
K zadavatelem použité metodě Best Value Approach (dále jen „BVA“) navrhovatel uvádí, že ji považuje za vysoce diskriminační a zneužitelnou. V této souvislosti navrhovatel upozorňuje, že dne 27. 12. 2024 byla na profilu zadavatele publikována veřejná zakázka na poskytování právní podpory projektů v gesci odboru Informatických činností MHMP – 2. část (dále jen „VZ 3“) a hodnoticí kritéria byla zadavatelem nastavena v poměru vah 60 % cena a 40 % kvalita. Zadavatel tedy na jednu stranu tvrdí, jak přínosné je použití metody BVA, a na druhé straně ve stejný čas zahájil zadávací řízení, kde jako hodnoticí kritérium nastavil cenu s váhou 60 %. Tímto jednáním tak zadavatel porušil § 51 odst. 4 zákona.
Výhrada zadavatele dle čl. 24.1. zadávací dokumentace
Navrhovatel v „námitkách považoval výhradu zadavatele dle čl. 24.1. za další projev netransparentnosti veřejné zakázky, pokud si zadavatel vyhradil, že s ohledem na zjednodušený režim dle § 129 ZZVZ nebude zpracovávat výsledek posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele/dodavatelů a zprávu o hodnocení nabídek (…)“, přičemž zadavatel navrhovateli „vyhověl, pokud konstatoval, že pro upevnění právní jistoty a zvýšení míry transparentnosti plánuje přistoupit k sestavení zprávy o hodnocení nabídek, avšak je nutné konstatovat, že toto zadavatel původně učinit nechtěl.“.
Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.
PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 10. 2. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.
Usnesením ze dne 14. 2. 2025 určil Úřad navrhovateli lhůtu k (1) doplnění náležitosti návrhu ve smyslu § 251 odst. 1 zákona o uvedení, čeho se navrhovatel domáhá podaným návrhem ve vztahu k VZ 2, a (2) konkretizaci podání navrhovatele ze dne 10. 2. 2025 v tom smyslu, zda se jedná rovněž o návrh na zahájení správního řízení ve věci VZ 3.
Dne 19. 2. 2025 obdržel Úřad sdělení navrhovatele ze dne 18. 2. 2025, že (1) návrh navrhovatele nesměřuje proti VZ 2, a proto tedy navrhovatel neuvedl, čeho se domává, nicméně má navrhovatel za to, že Úřad by „mohl zahájit přezkum postupu zadavatele v této veřejné zakázce z úřední povinnosti a v tomto z úřední povinnosti zahájeném řízení vyslovit zákaz plnění ze smlouvy resp. ze smluv (vzhledem k nezákonnému rozdělení zakázky na části bylo uzavřeno celkem 6 smluv) uzavřených samostatně v rámci této veřejné zakázky, případně přijmout jiné vhodné opatření v důsledku nezákonného postupu zadavatele“, (2) podání ze dne
10. 2. 2025 není rovněž návrhem ve věci VZ 3, ta byla zmíněna pouze v rámci argumentace ve
věci šetřené veřejné zakázky.
5
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
Zahájení správního řízení (ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky) oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 20. 2. 2025.
Dne 20. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele, přičemž dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu zpřístupněna v elektronickém nástroji již v rámci šetření podnětu sp. zn. ÚOHS-P0047/2025/VZ.
Vyjádření zadavatele ze dne 20. 2. 2025 k návrhu navrhovatele
Navrhovatel sice vyjádřil hrozící újmu, zadavatel se však domnívá, že z hlediska procesních podmínek nebyl aktivně legitimován k podání námitek/návrhu, neboť by nemohl být samostatným účastníkem zadávacího řízení. Navrhovatel je sice advokátní kanceláří, ale dle dostupných zdrojů se nezabývá agendou veřejných zakázek (vyjma jediné veřejné zakázky zmiňované navrhovatelem). Jelikož zadavatel požaduje min. 2členný realizační tým s podmínkou praxe v oblasti zadávání veřejných zakázek, musel by se navrhovatel zúčastnit zadávacího řízení společně s jiným dodavatelem nebo za použití poddodavatele. Pokud měl navrhovatel v úmyslu podat společnou nabídku, měl podat námitky spolu s tímto dodavatelem.
Co se týká vypořádání námitek navrhovatele, zadavatel je názoru, že „přistoupil nejen k objasnění, resp. preciznímu odůvodnění odmítnutí námitek z procesních důvodů, ale mimo jiné nad rámec svých zákonných povinností přistoupil i k vyčerpávajícímu vypořádání jednotlivých bodů námitek.“.
V souvislosti s usneseními ZHMP a RHMP zadavatel uvádí, že „[v]e smyslu vnitřních pravidel
Zadavatele je pro každou veřejnou zakázku zpracován záměr veřejné zakázky, který pouze
v obecných rysech seznamuje volené orgány Zadavatele se základními parametry plánované
veřejné zakázky.“. Veškeré náležitosti a podrobnosti daného zadávacího řízení jsou pak
uvedeny až v zadávací dokumentaci, přičemž uvedení odůvodnění jednotlivých stanovených
zadávacích podmínek v zadávací dokumentaci není zákonnou povinností zadavatele.
Požadavky na technickou kvalifikaci ve spojení s hodnoticím kritériem „Kvalita – Zkušenosti
dodavatele“
Zadavatel předně uvádí, že nastavená kvalifikační kritéria souvisí s předmětem a složitostí veřejné zakázky, byla nastavena legitimně, odůvodněně a přiměřeně. „Požadavky na budoucí předmět plnění, resp. rozsah činností pak implicitně vyplývá právě z nastavené technické kvalifikace a hodnocení, kdy Zadavatel požaduje prokázat zkušenosti se službami, které bude v budoucnu poptávat. (…) Zadavatel jako takový koná v rámci své činnosti na základě svých potřeb nespočet specifických, objemných a složitých veřejných zakázek, jeho role je navíc bezpochyby obrovsky významná s ohledem na nutnost uspokojování potřeb občanů, a zajištění bezproblémového chodu úřadu hlavního města ČR. Je proto zcela na místě, aby Zadavatel s ohledem na své budoucí potřeby a záměry zajistil výběr takových dodavatelů, kteří jsou způsobilý takto specifickou právní činnost plnit. Co se týče argumentu, že Zadavatel sám určitá řízení požadovaná v kvalifikaci v minulosti nekonal, je zcela logické odpovědět, že to není relevantní důvod pro to, aby Zadavatel tyto kritéria kvalifikace nepožadoval. Jedná se totiž o prokázání způsobilosti poskytovat služby, které budou poptány teprve v budoucnu, avšak
Zadavatel má již nyní alespoň hrubý odhad, že takto specifická řízení využívat bude.“ Zadavatel
6
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
obdržel celkem 12 nabídek, přičemž tento počet neodráží skutečný počet zapojených subjektů
(byly podány i společné nabídky).
Zadavatel v rámci hodnoticího kritéria skutečně stanovil mim. počet zkušeností, které je nutné doložit, nesouhlasí však s navrhovatelem zmiňovanými počty. Současně zadavatel připomíná, že pro účely hodnoticího kritéria neomezil možnost použití referencí předložených v rámci technické kvalifikace (seznamu významných služeb).
Zadavatel rovněž nesouhlasí s tím, že by na zástupce vedoucího realizačního týmu kladl pouze požadavek na 5letou praxi, neboť ten bude (spolu s vedoucím realizačního týmu) hodnocen v rámci hodnoticího kritéria „Kvalita – Pohovor s účastníkem“.
Hodnoticí kritérium „Hodinová sazba za poskytované služby“
Zadavatel akcentuje, že zákon nestanoví žádné pravidlo, jakou váhu musí mít zvolená hodnoticí kritéria. Co se týká limitace nabídkové ceny, zde zadavatel zmiňuje dokument „Doporučení k hodnocení nabídek při zadávání veřejných zakázek“1, dle kterého „je efektivnějším způsobem zamezení možného excesu nabídkové ceny v případě multikriteriálního hodnocení (a to platí vždy, bez ohledu na váhu) použití limitace nabídkové ceny, a to stanovením její nejvýše přípustné hodnoty nebo naopak hodnoty, pod kterou bude nabídková cena považována za mimořádně nízkou).“.
Zadavatel odmítá, že by požadavek na nejnižší možnou nabídkovou cenu byl nehospodárný.
Zadavatel provedl v rámci své interní činnosti průzkum cen za právní služby v prostředí
zadavatele za období od 1. 3. 2024 do 1. 8. 2024, přičemž zjistil, že nejnižší hodinová sazba
činila 1500,- Kč bez DPH a nejvyšší 3000,- Kč bez DPH (průměr činí 2210,- Kč bez DPH),
pročež se tedy jedná o požadavek přiměřený. Postup zadavatele není dle jeho názoru ani
v rozporu s navrhovatelem zmiňovaným rozhodnutím (předsedy) Úřadu.
Hodnoticí kritérium „Kvalita při řešení právních služeb“
Zadavatel se vyjadřuje k metodě BVA, kterou považuje za inovační a Úřadem aprobovaný přístup k zadávání veřejné zakázky. Zadavatel vymezil kritéria kvality tak, aby nabídky byly porovnatelné a jejich naplnění ověřitelné. Kritéria kvality byla dle zadavatele stanovena jasně a srozumitelně, když zadavatel vymezil cíle, přehlednou a jasně pochopitelnou bodovou škálu hodnocení, definoval, co je považováno za dominantní informaci, a poskytl dodavatelům v rámci zadávací dokumentace vzor/formulář pro vypracování Deklarace kvality a Řízení rizik.
Co se týká námitky navrhovatele zpochybňující schopnost zadavatele zajistit anonymitu výše uvedených dokumentů určených k hodnocení, zadavatel uvádí, že tyto „budou označeny pouze číslem, které bude znát pouze administrátor, který nebude součástí hodnotící komise.
Současně byl v rámci zadávacích podmínek každý dodavatel obeznámen, že pokud bude z této
části nabídky identifikovatelný, může být jeho nabídka vyřazena, resp. nehodnocena. Není tak
pravdou, že by v rámci Veřejné zakázky Zadavatel nebyl schopen zajistit, že dojde skutečně
k anonymizovanému hodnocení podaných nabídek, neboť k tomuto pověřil osobu, která není
členem hodnotící komise a která je samozřejmě vázána mlčenlivostí až do momentu prolomení
anonymizace.“.
1
Dostupné na https://koncepcebim.gov.cz/wp-content/uploads/2023/04/Doporuceni-k-hodnoceni-nabidek-prizadavani-verejnych-zakazek_Agentura-CAS-1.pdf
7
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
Hodnoticí kritérium „Kvalita – Pohovor s účastníkem“
V souvislosti s tímto hodnoticím kritériem zadavatel odkazuje na již výše uvedené a „dodává, že skutečnost, že v rámci hodnot[i]cího kritéria ‚Pohovor s účastníkem‘ budou pokládány dotazy předem Zadavatelem určené a definované[,] absolutně nezakládá pochybnost, že by hodnotící komise, resp. kdokoliv účastnící se administrace veřejné zakázky neměl dodržet povinnost mlčenlivosti. Každý člen komise, včetně administrátora Veřejné zakázky je vázán odpovědností správní, trestněprávní, a i morální ve vztahu k dodržení pravidel ZZVZ při konání
Veřejné zakázky. Je tak zcela zcestné a nedůvodné již nyní a priori podezírat kohokoliv z okruhu
Zadavatele, že zvýhodní určité účastníky jenom na základě skutečnosti, že je zde určitý okruh
osob účastnících se na procesu hodnocení (jak z hlediska nastavení hodnotících kritérií,
tak samotného hodnocení).“.
Výhrada zadavatele dle čl. 24.1. zadávací dokumentace
Zadavatel si s ohledem na zvolený zjednodušený režim dle § 129 zákona vyhradil, že nebude zpracovávat výsledek posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele/dodavatelů a zprávu o hodnocení nabídek (zadavatel vypracuje takové protokoly, které budou svým obsahem odpovídat povaze zjednodušeného režimu a metodě BVA). Zadavatel nicméně „pro upevnění právní jistoty a zvýšení míry transparentnosti plánuje přistoupit k sestavení zprávy o hodnocení nabídek, kde bude uvedeno souhrnné výsledné pořadí, současně bude uveden detailní chronologický postup prováděného hodnocení a v neposlední řadě budou sestaveny jednotlivé hodnotící karty, ve kterých bude popsáno, jakým způsobem hodnotící komise došla k bonifikaci jednotlivého uchazeče, které v potřebné míře detailu každému účastníku ve vztahu k jeho nabídce objasní důvody jeho ohodnocení a jaké byly myšlenkové procesy hodnotící komise vedoucí ke konkrétní bonifikaci (přestože k tomuto postupu není Zadavatel povinen!).“.
Další průběh správního řízení
Usnesením ze dne 24. 2. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
Usnesením ze dne 7. 3. 2025 Úřad určil navrhovateli lhůtu k zaslání sdělení, v němž navrhovatel a) uvede, jak konkrétně se hodlal účastnit zadávacího řízení na veřejnou zakázku, resp. jak hodlal případně následně veřejnou zakázku plnit, tzn. zda hodlal podat nabídku a následně veřejnou zakázku plnit samostatně, společně s jiným dodavatelem či za využití/v pozici poddodavatele, přičemž navrhovatel identifikuje případné další (pod)dodavatele, s nimiž hodlal plnit dotčenou veřejnou zakázku, a označí případné důkazy na podporu svých tvrzení, b) uvede, jak by hodlal prokazovat splnění těch požadavků zadavatele na technickou kvalifikaci dle čl. 7.4.1. „Seznam významných služeb“ a čl. 7.4.2. „Seznam členů realizačního týmu“ zadávací dokumentace veřejné zakázky, proti nimž nebrojil námitkami ze dne 15. 1. 2025, resp. návrhem ze dne 10. 2. 2025, tzn. zda hodlal zmíněné požadavky prokázat samostatně, společně s jiným dodavatelem či za využití
8
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
poddodavatele, přičemž navrhovatel identifikuje případné další (pod)dodavatele,
s nimiž tak hodlal učinit, a označí případné důkazy na podporu svých tvrzení.
Dne 17. 3. 2025 obdržel Úřad sdělení navrhovatele ze dne 14. 3. 2025, v němž navrhovatel setrval na tom, že byl aktivně legitimován k podání námitek/návrhu, a to i za situace, kdy by se účastnil zadávacího řízení pouze v pozici poddodavatele.
Usnesením ze dne 24. 3. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 9. 4. 2025 obdržel Úřad sdělení navrhovatele, že setrvává na svém návrhu. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
Rozhodnutím ze dne 27. 3. 2025 nařídil Úřad z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu (rámcovou dohodu) v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení správního řízení.
ZÁVĚRY ÚŘADU
Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení rozhodl
o podle § 265 písm. c) zákona o zamítnutí návrhu v těch částech, v nichž navrhovatel brojí proti usnesení RHMP a usnesení ZHMP a namítá rozpornost postupu zadavatele se zákony č. 131/2000 Sb. a č. 250/2000 Sb., neboť nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, o podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu s výjimkou těch částí, ve vztahu ke kterým byl návrh zamítnut dle výroku I. rozhodnutí, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K otázce aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek/návrhu
Před tím, než Úřad přistoupí k meritornímu posouzení návrhu navrhovatele, vyjádří se k tvrzení zadavatele, že navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání námitek a následně návrhu k Úřadu.
Podle § 5 zákona se dodavatelem pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně.
Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele
považuje sídlo pobočky závodu.
Zákon dodavateli přisuzuje v rámci ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele právo podat námitky a případně návrh, přičemž možnosti podání návrhu (tak aby mohl být řádně věcně projednán) musí mj. předcházet řádné podání námitek (nejedná-li se o návrh na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona). Proto je třeba při výkladu toho, kdo je oprávněn podat návrh, reflektovat i úpravu relevantních ustanovení zákona týkajících se námitek.
Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí
9
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky
malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky
podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí
zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
Podle § 251 odst. 1 zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
Ve světle shora citovaných zákonných ustanovení Úřad přistoupil k výkladu vymezení okruhu osob oprávněných podat námitky proti zadávacím podmínkám podle § 241 odst. 1 ve spojení s odst. 3 cit. ustanovení zákona, ze kterého vyplývá, že takovou osobou může být i dodavatel bez statutu účastníka zadávacího řízení. Aktivní legitimace konkrétní osoby k podání námitek/návrhu je tedy dána za kumulativního splnění dvou předpokladů: a) jedná se o dodavatele a b) postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky tomuto dodavateli hrozí nebo vznikla újma.
K prvnímu nutnému předpokladu aktivní legitimace je třeba uvést, že svědčí i potenciálnímu dodavateli, který by byl oprávněn a případně též alespoň potenciálně objektivně schopen předmětnou veřejnou zakázku, resp. její relevantní část plnit. Ze strany Úřadu však není možné posuzovat, zda by navrhovatel splnil podmínky kvalifikace zadávacího řízení v případě, kdy se právě proti těmto podmínkám kvalifikace, resp. jejich vymezení, ohrazuje (vzhledem k tomu, že navrhovatel v posuzovaném případě explicitně nebrojil proti všem požadavkům zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace a z veřejně dostupných zdrojů se nepodává, že by se navrhovatel věnoval agendě veřejných zakázek, vyzval Úřad navrhovatele k vyjádření se v dané věci, přičemž z poskytnutého sdělení se nepřímo podává, že navrhovatel by se předmětného zadávacího řízení pravděpodobně účastnil v pozici poddodavatele – viz body 42. a 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Není totiž vyloučeno, že při odlišném vymezení těchto podmínek by bylo navrhovateli umožněno se o realizaci veřejné zakázky ucházet. Stejně tak není vyloučena možnost, aby navrhovatel podal společnou nabídku jako člen společnosti (sdružení) či v pozici poddodavatele.
K druhému předpokladu aktivní legitimace je třeba konstatovat, že „újma“ je pojmem širším než pojem „škoda“ a měl by být vykládán extenzivně, aby nedocházelo k omezování možnosti přezkumu postupu zadavatelů. V této souvislosti lze dále odkázat2 např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R158/2009/VZ-10447/2010/310-ASc ze dne 15. 7. 2010, v němž předseda Úřadu konstatoval, že „(…) v zásadě postačí, aby byla prokázána alespoň v tom smyslu, že uchazeč ztratil minimálně teoretickou možnost veřejnou zakázku získat. Pro úplnost
2
Přestože se citovaná rozhodnutí Úřadu váží k předchozí právní úpravě, jejich obecné závěry lze jistě aplikovat i na nyní
účinnou právní úpravu – pozn. Úřadu.
10
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
dodávám, že újma je pojmem širším, a tedy v sobě může zahrnovat jak materiální a v daný
okamžik vyčíslitelnou škodu, tak škodu, jejíž výši je obtížné či nemožné v okamžiku podání
námitek přesně stanovit, a to zejména proto, že v raných stádiích zadávacího řízení před
hodnocením nabídek může být přinejmenším obtížné určit, zda by stěžovatelova nabídka vůbec
mohla být vybrána jako nejvhodnější. Nelze vyloučit ani škodu imateriální.“. K tomu Úřad dále
s odkazem např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S28/2010/VZ-3550/2010/510/IFa ze dne
23. 3. 2010 dodává, že „(…) újma nemusí být vyčíslena, stačí např. obecné vymezení následku
jednání zadavatele vůči stěžovateli, (…).“.
V šetřeném případě z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že předmětem podnikání navrhovatele je „výkon advokacie“. Vzhledem k tomu, že předmětem veřejné zakázky jsou právní služby a poradenství (v podrobnostech viz bod 92. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval k prokázání splnění profesní způsobilosti předložení výpisu ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou (vztahujícího se k fyzické osobě) / potvrzení o zápisu v České advokátní komoře (vztahujícího se k právnické osobě), příp. čestné prohlášení o splnění profesní způsobilosti, navrhovatele tak bezesporu lze považovat za dodavatele, který mohl mít alespoň hypotetický zájem na získání předmětné veřejné zakázky. V tomto ohledu ostatně mezi účastníky řízení není sporu.
Jde-li o druhý požadavek aktivní legitimace navrhovatele, pak v této věci navrhovatel v námitkách/návrhu uvedl: „Nemožnost stěžovatele účastnit se v důsledku nezákonného postupu zadavatele (nezákonně nastavené zadávací podmínky) veřejné zakázky a tím i nemožnost účastnit se hospodářské soutěže, nezákonné omezení hospodářské soutěže zadavatelem v důsledku nezákonného postupu zadavatele (nezákonně nastavené zadávací podmínky), diskriminace stěžovatele jako dodavatele nezákonným postupem zadavatele (nezákonně nastavené zadávací podmínky), ušlý zisk stěžovatele v důsledku nezákonného omezení hospodářské soutěže zadavatelem a omezení, resp. vyloučení možnosti stěžovatele účastnit se jako dodavatel plnění veřejné zakázky v důsledku nezákonného postupu zadavatele spočívajícího zejména v nezákonném nastavení zadávacích podmínek.“
S ohledem na shora uvedené Úřad shledává vymezení újmy navrhovatelem (ztráta obchodní příležitosti, kdy za takovou ztrátu lze označit nejen situaci, kdy dodavatel není schopen se na realizaci veřejné zakázky podílet vůbec, ale i situaci, kdy je v důsledku zadávacích podmínek stanovených zadavatelem nucen se pro podání nabídky např. sdružit s jiným dodavatelem, v důsledku čehož mu klesá potenciální zisk z plnění dané veřejné zakázky) za dostatečné. V tomto smyslu se pak navrhovatel vyjádřil i v průběhu vedeného správního řízení na výzvu Úřadu. Ve vztahu k posuzování aktivní legitimace dodavatele pak Úřad vycházel mj. ze závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 2/2024.
Úřad tedy uzavírá, že navrhovatel byl aktivně legitimován k podání námitek/návrhu.
K vypořádání námitek navrhovatele zadavatelem
Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel nedostál své povinnosti dle § 245 odst. 1 zákona, když se v rámci rozhodnutí ze dne 31. 1. 2025 nedostatečně vypořádal s námitkami navrhovatele, resp. reagoval na ně pouze obecně. Současně je navrhovatel názoru, že se zadavatel mohl dopustit přestupku dle § 268 odst. 1 písm. f) zákona, když odmítl námitky mj. s odkazem na § 245 odst. 3 písm. c) zákona.
11
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
K tomu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné.
Povinnost dodržet zásadu transparentnosti ve vztahu k rozhodnutí o námitkách je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.
Z § 245 odst. 1 zákona tedy vyplývá, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní.
Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 50/2006-137 ze dne
29. 4. 2008). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245
odst. 1 zákona.
Důležitost institutu námitek a jejich vyřízení vyplývá i z úmyslu zákonodárce sankcionovat zadavatele v případě, že na námitky nebude reagovat způsobem stanoveným zákonem
[k tomu srov. § 268 odst. 1 písm. f) zákona].
V posuzovaném případě zadavatel námitky navrhovatele odmítl s odkazem na § 245 odst. 2 a odst. 3 písm. c) zákona s tím, že „námitky neobsahují veškeré zákonné náležitosti ve smyslu ustanovení § 244 ZZVZ, neboť Stěžovatel není osobou způsobilou účastnit se Veřejné zakázky samostatně, jinými slovy Stěžovatel nedisponuje aktivní legitimací k podání námitek, a zčásti i z důvodu, že nesměřoval své námitky proti zadávacím podmínkám a místo toho své námitky směřuje vůči zcela jiným právním jednáním Zadavatele nesouvisejícím s Veřejnou zakázku.“.
Po přezkoumání námitek navrhovatele a rozhodnutí zadavatele o nich Úřad konstatuje, že ačkoli zadavatel posoudil námitky výše uvedeným způsobem, přesto přistoupil k vypořádání všech jednotlivých námitek navrhovatele. Zadavatel všechny námitky navrhovatele vypořádal srozumitelně, a to minimálně v takové míře obecnosti, v jaké byly vzneseny samotné námitky (namítal-li navrhovatel bez dalšího např. neměřitelnost a neporovnatelnost hodnoticího kritéria „Kvalita při řešení právních služeb“ či diskriminační charakter hodnoticího kritéria „Kvalita – Pohovor s účastníkem“, zcela jistě nelze spravedlivě požadovat po zadavateli, aby se v dané věci vyjadřoval ve větší míře podrobností, než tak učinil sám navrhovatel), přičemž z celkového obsahu rozhodnutí o námitkách je jednoznačně seznatelný názor zadavatele na tyto námitky, na jehož základě se následně mohl navrhovatel kvalifikovaně rozhodnout, jaký bude jeho další postup.
Úřad tak uzavírá, že zadavatel při vypořádání námitek navrhovatele dostál své zákonné povinnosti dle § 245 odst. 1 zákona na podrobné a srozumitelné vypořádání námitek.
K tomu Úřad dodává, že na daném posouzení ani ničeho nemění nepřiléhavý odkaz
12
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
na ustanovení zákona, dle kterého zadavatel námitky odmítl (v opačném případě by se jednalo
o přehnaný formalismus).
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Navrhovatel v návrhu mj. brojí proti obsahu usnesení ZHMP a usnesení RHMP (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a je taktéž názoru, že zadavatel při vymezení hodnoticího kritéria „Hodinová sazba za poskytované služby“ postupoval v rozporu se zákonem č. 131/2000 Sb. a zákonem č. 250/2000 Sb.
Relevantní ustanovení zákona
Podle § 248 odst. 1 zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté.
Podle § 248 odst. 2 zákona dozor podle § 248 odst. 1 zákona Úřad nevykonává nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
Podle § 265 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.
Podle § 270 odst. 5 zákona přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
Posouzení věci Úřadem
Úřad předně uvádí, že z § 248 zákona zcela jednoznačně plyne, že v oblasti zadávání veřejných zakázek je Úřad příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté, mezi které patří rámcové dohody, dynamický nákupní systém a soutěž o návrh. Úřad rovněž projednává přestupky dle zákona a ukládá pokuty za jejich spáchání.
Úřad naopak není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů, typicky tzv. zásadám 3E, tj. zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, či navrhovatelem zmiňovaných zákonech č. 131/2000 Sb. a 250/2000 Sb. K tomu Úřad doplňuje, že zákon o zadávání veřejných zakázek neupravuje postup zadavatele z hlediska dodržování namítané „zásady hospodárnosti“. Cílem zákona nezpochybnitelně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky, tohoto cíle však zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj. zajištěním „fair“ podmínek celého zadávacího řízení (nad kterým Úřad vykonává dozor).
Vzhledem k tomu, že Úřad není věcně příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním zákonů č.
131/2000 Sb. a 250/2000 Sb., resp. Úřad není nadán přezkumnou pravomocí z hlediska
dodržování hospodárnosti dle zmíněných zákonů, jakož není ani nadán žádnou přezkumnou
pravomocí ve vztahu k obsahu usnesení RHMP a usnesení ZHMP (která ani nejsou součástí
13
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
zadávacích podmínek šetřené veřejné zakázky), nezbývá Úřadu než návrh navrhovatele
v dotčených částech podle § 265 písm. c) zákona zamítnout, neboť nesměřuje proti postupu,
který je zadavatel povinen dodržovat podle zákona (o zadávání veřejných zakázek), jak je
uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední
3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí
a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu
delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění
přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.
Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.
Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.
Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.
Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují a) kritéria hodnocení,
14
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
b)
metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a
c)
váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.
Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.
Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost, d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty, e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.
Podle § 129 odst. 1 zákona ve zjednodušeném režimu zadává zadavatel veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174 zákona, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v této příloze neuvedené, pokud jejich předpokládaná hodnota je nižší, než je předpokládaná hodnota služeb uvedených v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Podle § 129 odst. 2 zákona zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle této části a použije také části první, druhou, desátou až třináctou. Pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu může zadavatel použít
a) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu, nejde-li o koncesi, nebo b) koncesní řízení, v němž se postupuje podle § 129a zákona, jde-li o koncesi.
Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení
nápravného opatření.
Zjištěné skutečnosti
Předmětem plnění veřejné zakázky jsou dle čl. 3.1. „Účel a předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace3 „právní služby a právní poradenství v režimu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, konkrétně poskytování právních služeb a poradenství v oblasti práva veřejného investování, tedy v oblasti práva veřejných zakázek a souvisejícího poradenství a administrativních činností v rozsahu dle Rámcové dohody (příloha č. 1 této zadávací dokumentace).“.
V čl. II. „Předmět Rámcové dohody“ odst. 2.3. návrhu rámcové dohody je pak stanoveno, že jejím předmětem „je poskytování služeb právního poradenství (komplexních právních služeb) ze strany Poskytovatele Klientovi ve stanoveném rozsahu a uvedeným způsobem, a to
3
Úřad cituje zadávací dokumentaci ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 9. 12. 2024.
15
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
zejména v oblasti veřejných zakázek, a to především ve vztahu k následujícím právním
předpisům:
o
zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
o
zákon[] č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně
zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů;
o
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů;
o
související zákony, vyhlášky a nařízení.
Součástí plnění je takzvaná administrace veřejných zakázek či výběrových řízení, kdy úkony
s tímto spojené jsou uvedeny zejména v příloze č. 5 smlouvy.“.
V příloze č. 5 „Specifikace Služby spočívající v komplexní administraci veřejné zakázky, resp. výběrového řízení“ návrhu rámcové dohody zadavatel vymezil jednotlivé úkony spojené s administrací veřejných zakázek následovně: „Příprava zakázky – zajištění vstupních podkladů a informací:
Konzultace způsobu přípravy a způsobu zadání zakázky, zpracování aktuálního časového
harmonogramu o předpokládaném průběhu zadávacího řízení, konzultace vstupních podkladů
se zadavatelem, projektanty a dalšími specialisty v případě potřeby, zajištění předběžných
tržních konzultací. Příprava vzorové smlouvy či smluv a zadávacích podmínek, příprava
interních dokumentů vč. osobních či on-line jednání se zadavatelem dle jeho potřeby.
Organizace a administrativní zajištění zadávacího řízení:
A) VYMEZENÍ ZADÁVACÍCH PODMÍNEK, ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
•
zajištění a kompletace potřebných podkladů,
•
návrh hodnot[i]cích kritérií vč. pravidel pro hodnocení, sestavení zadávacích
podmínek a jejich projednání se zadavatelem, vypracování zadávací dokumentace
pro výběr dodavatele včetně podmínek účasti v zadávacím řízení (podmínky
kvalifikace, technické podmínky, obchodní nebo jiné smluvní podmínky, zvláštní
podmínky plnění veřejné zakázky), vyjma projektové části dokumentace a soupisu
prací s výkazem výměr,
•
zajištění uveřejňování jak na profilu zadavatel[e] tak případně ve Věstníku veřejných
zakázek (TED)
•
zajištění zveřejnění zadávací dokumentace v rozsahu stanoveném zákonem
B) ADMINISTRACE V PRŮBĚHU LHŮTY PRO PODÁNÍ NABÍDEK, OTEVÍRÁNÍ NABÍDEK
•
průběžná organizace a zabezpečování průběhu zadávacího řízení dle zákona, popř.
dle interní metodiky pro zadávání veřejných zakázek příkazce,
•
kompletace zadávací dokumentace k zajištění jejího schválení a podpisu zástupcem
zadavatele, rozmnožení zadávací dokumentace či její části, je-li to třeba a zajištění
jejího předání dodavatelům,
•
odeslání výzvy k podání nabídky, byli-li zadavatelem určeni dodavatelé, kterým bude
výzva zaslána,
16
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
•
zajištění vysvětlení zadávací dokumentace na základě dotazů dodavatelů k zadávací
dokumentaci zakázky či z podnětu zadavatele, []konzultace se zadavatelem,
zveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele, resp. jeho odeslání
dotčeným dodavatelům,
•
vyhodnocení námitek proti zadávacím podmínkám a návrh řešení,
•
zpracování formuláře potvrzení o přijetí nabídek,
•
zpracování formuláře seznamu doručených a přijatých nabídek,
•
zajištění pozvání členů komise, popř. dalších osob přizvaných k jednání,
•
zajištění organizace celého průběhu otevírání nabídek a zajištění potřebných dokladů
o průběhu otvírání nabídek a zápisu o průběhu jednání komise včetně čestného
prohlášení členů komise, že nejsou ve střetu zájmů a o jejich mlčenlivosti,
•
vypracování podkladů pro rozhodnutí zadavatele při vyloučení uchazečů
ze zadávacího řízení,
•
příprava formulářů a podkladů nutných a potřebných k řádnému průběhu jednání
komise.
C) ADMINISTRACE V PRŮBĚHU HODNOCENÍ NABÍDEK, ROZHODNUTÍ O VÝBĚRU DODAVATELE
K UZAVŘENÍ SMLOUVY, PŘÍP. JINÉ POTŘEBNÉ ROZHODNUTÍ A UKONČENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
•
organizační zajištění zasedání komise ustanovené zadavatelem pro provádění úkonů
zadavatele dle zákona,
•
zajištění pozvání členů komise, popř. dalších osob přizvaných k jednání,
•
zpracování posudku podaných nabídek, zda splňují podmínky účasti v zadávacím
řízení stanovené právními předpisy a zadávací dokumentací,
•
zajištění potřebných dokladů o průběhu jednání komise,
•
vyhotovení výzvy k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů
požadované komisí,
•
vyhotovení písemné zprávy o hodnocení nabídek,
•
vyhotovení žádosti o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké
nabídkové ceny,
•
příprava rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení a zajištění
jeho oznámení uchazeči, resp. na profilu zadavatele, pokud si to zadavatel v zadávací
dokumentaci vyhradil,
•
zajištění pokynu k vrácení poskytnuté peněžní jistoty a zajištění oznámení o vrácení
jistoty dotčenému dodavateli a jeho odeslání,
•
vypracování podkladů pro rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele k uzavření
smlouvy,
17
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
•
zpracování oznámení o výběru dodavatele a zajištění doručení oznámení o výběru
dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení nebo na profilu zadavatele,
pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil,
•
zpracování podkladů pro zrušení zadávacího řízení v souvislosti s ním,
•
koordinace úkonů spojených v souvislosti s uzavíráním smlouvy s vybraným
dodavatelem, zpracování výzvy k předložení dokladů dle §122 odst. 3 zákona a jejího
zaslání vybranému dodavateli a příprava konečné podoby smlouvy,
•
koordinace uzavření smlouvy o dílo oběma stranami,
•
zpracování písemné zprávy zadavatele o průběhu zadávacího řízení,
•
zpracování formuláře Oznámení o výsledku zadávacího řízení v podlimitním režimu,
•
zveřejnění vyplněného formuláře ve Věstníku veřejných zakázek,
•
zajištění uveřejnění smlouvy na plnění veřejné zakázky na profilu zadavatele včetně
jejích změn,
•
zajištění zpracování úkonů souvisejících se zrušením zadávacího řízení včetně
zpracování rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a oznámení o zrušení zadávacího
řízení a jeho zveřejnění na profilu zadavatele,
•
zajištění zveřejnění uzavřené smlouvy a výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné
zakázky na profilu zadavatele, případně odeslání oznámení o změně závazku
k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dle § 222 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.,
o zadávání veřejných zakázek.
D) ÚKONY SPOJENÉ S VYŘÍZENÍM NÁMITEK
•
v případě podání námitek jejich vyhodnocení a návrh řešení a sep[is] vč. související
interní administrace dle pokynů a interních předpisů Klienta
E) UKONČENÍ ORGANIZACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
•
kompletace podkladů o průběhu zakázky a předání dokumentace zadavateli k archivaci.“
Zadavatel v čl. 7.4.1. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace stanovil,
že „[d]odavatel prokáže splnění technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ
předložením seznamu významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením
zadávacího řízení, které odpovídají následujícím parametrům:
a)
alespoň 6 právních služeb spočívajících v poskytování komplexního právního poradenství
v souvislost[i] se zadávacím řízením na podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku, tj.
zpracování zadávací dokumentace vč. zpracování smlouvy a současně administrace
zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení se administrací zadávacího řízení
rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce
zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu smlouvy, podílel se
na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací
dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu
zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také
18
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené
činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo ukončeno
(kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek), přičemž z toho:
i.
alespoň jedna právní služba se týkala veřejné zakázky na stavební práce
ii.
alespoň jedna služba se týkala veřejné zakázky na služby na IT
b)
alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování komplexního právního poradenství
v souvislosti se zadávacím řízením na nadlimitní veřejnou zakázku rozdělenou na části
ve smyslu § 35 ZZVZ v rámci jednoho zadávacího řízení, tj. zpracování zadávací
dokumentace a administrace zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení
se administrací zadávacího řízení rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení
podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu
smlouvy a podílel se na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo
vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování
dokumentů na profilu zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (bylyli zasílány) a také pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré
výše uvedené činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo
ukončeno (kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek);
c)
alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování komplexního právního poradenství
v souvislosti se zadávacím řízením na podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku
zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu nebo v řízení
o inovačním partnerství, tj. zpracování zadávací dokumentace a administrace
zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení se administrací zadávacího řízení
rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce
zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu smlouvy a podílel se
na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací
dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu
zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také
pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené
činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo ukončeno
(kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek);
d)
alespoň 5 právních služeb na zpracování rozhodnutí o námitkách v rámci min. 2
rozdílných zadávacích řízení4;
e)
alespoň 5 právní[ch] služ[e]b[] ve věci zastupování zadavatele nebo navrhovatele
ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před ÚOHS či v souvislosti s šetřením
podnětu, a to v rámci min. 2 rozdílných zadávacích řízeních/částí zadávacích řízení;
f)
alespoň 1 právní služba, jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb týkajících
se zpracování (sepisu) námitek proti stanovisku/vyjádření/sdělení dotačního orgánu
v souvislosti s veřejnou zakázkou;
4
Za „zadávací řízení“ má v této zadávací dokumentaci zadavatel na mysli rovněž i část veřejné zakázky zadávané
v režimu dle ZZVZ.
19
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
g)
alespoň 2 právní služby spočívající v poskytování právního poradenství objednateli
či dodavateli stavby prováděné dle smlouvy o dílo zadané v zadávacím řízení a sestavené
dle smluvních podmínek FIDIC, a to buď tzv. Červené nebo tzv. Žluté knihy; z toho
nejméně jednou se muselo jednat o
i.
smlouvu dle tzv. Žluté knihy FIDIC,
ii.
právní službu spočívající v právním poradenství dodavateli či objednateli stavby
ohledně uplatněného nároku či práva zhotovitele dle smlouvy o dílo sestavené dle
smluvních podmínek FIDIC.
Smlouvou o dílo sestavenou dle vzorů FIDIC se pro účely tohoto zadávacího řízení rozumí
smlouva o dílo užívající jako obecné obchodní podmínky některou z knih vydaných
Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils, (Mezinárodní federace konzultačních
inženýrů), která současně zachovává podstatné charakteristiky tohoto smluvního vzoru,
které zadavatel vymezuje takto:
•
existence Přílohy k nabídce,
•
existence Správce stavby,
•
použití měřené ceny (pouze u Červené knihy),
•
existence Variací a
•
existence Claimů.
Zadavatel dále pro odstranění možných pochybností stanoví, že pokud jedna
dodavatelem realizovaná významná služba prokazatelně a v plném rozsahu splňuje
parametry dvou či více druhů služeb definovaných zadavatelem shora, lze jejím
prostřednictvím prokázat realizaci obou či všech takovýchto druhů významných služeb.“.
Zadavatel dále v čl. 7.4.2. „Seznam členů realizačního týmu“ zadávací dokumentace stanovil, že „[d]odavatel prokáže splnění technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ předložením seznamu členů realizačního týmu, z něhož bude vyplývat, že realizační tým určený dodavatelem pro realizaci veřejné zakázky tvoří nejméně 1 advokát zařazený na pozici vedoucí realizačního týmu, nejméně 1 advokát zařazený na pozici zástupce vedoucího realizačního týmu (tj. celkem minimálně 2členný realizační tým), přičemž • všichni členové realizačního týmu musí mít ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru právo alespoň v magisterském studijním programu a musí být zapsáni v seznamu advokátů či advokátních koncipientů vedeném Českou advokátní komorou; • advokát zařazený na pozici vedoucího realizačního týmu musí mít nejméně 5 let praxe v advokacii a současně nepřetržitě posledních 7 let praxe v oblasti zadávání veřejných zakázek; • advokát zařazený na pozici zástupce vedoucího realizačního týmu musí mít nejméně 3 roky praxe v advokacii, a současně nepřetržitě posledních 5 let praxe v oblasti zadávání veřejných zakázek.
Zkušenosti vedoucího realizačního týmu
20
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
a)
alespoň 4 právní služby spočívající[] v poskytování komplexního právního poradenství
v souvislost[i] se zadávacím řízením na podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku, tj.
zpracování zadávací dokumentace vč. zpracování smlouvy a současně administrace
zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení se administrací zadávacího řízení
rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce
zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu smlouvy a podílel se
na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací
dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu
zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také
pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené
činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo ukončeno
(kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek);
b)
alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování komplexního právního poradenství
v souvislosti se zadávacím řízením na nadlimitní veřejnou zakázku rozdělenou na části
ve smyslu § 35 ZZVZ v rámci jednoho zadávacího řízení, tj. zpracování zadávací
dokumentace a administrace zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení
se administrací zadávacího řízení rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení
podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu
smlouvy a podílel se na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo
vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování
dokumentů na profilu zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (bylyli zasílány) a také pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré
výše uvedené činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo
ukončeno (kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek);
c)
alespoň 3 právní[] služ[]b[y] na zpracování rozhodnutí o námitkách v zadávacích
řízení[ch]5;
d)
alespoň 3 právní služby ve věci zastupování zadavatele nebo navrhovatele ve správním
řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před ÚOHS či v souvislosti s šetřením podnětu;
e)
alespoň 1 právní služba, jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb týkajících
se zpracování (sepisu) námitek proti stanovisku/vyjádření/sdělení dotačního orgánu
v souvislosti s veřejnou zakázkou;
f)
alespoň 1 právní služba spočívající v přípravě zvláštních obchodních podmínek
ke vzorovým obchodním podmínkám FIDIC.
Zadavatel pro jednoznačnost stanoví, že do délky praxe advokáta se započítává i praxe
advokátního koncipienta.“.
V čl. 11.1. „Kritéria hodnocení“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že ekonomická výhodnost nabídek bude provedena ve formě hodnocení níže uvedených kritérií:
A.
B.
Kritéria hodnocení
Hodinová sazba za poskytované služby
Kvalita – Zkušenosti dodavatele
5
Váha
20 %
20 %
Za „zadávací řízení“ má v této zadávací dokumentaci zadavatel na mysli rovněž i část veřejné zakázky zadávané
v režimu dle ZZVZ
21
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
C.
D.
Kvalita při řešení právních služeb
Kvalita – Pohovor s účastníkem
30 %
30 %
K hodnoticímu kritériu „Hodinová sazba za poskytované služby“ zadavatel uvedl, že „[v] rámci
tohoto dílčího kritéria bude zadavatel hodnotit nabídkovou cenu za poskytnutí 1 hodiny (60
minut) právních služeb v Kč bez DPH.
Jedná se o nákladové kvantitativní kritérium, u něhož jsou preferovány nižší hodnoty
před vyššími.
Zadavatel současně stanoví, že pro účely hodnocení bude za nejnižší možnou nabídkovou cenu
považována cena ve výši 2.000,- Kč bez DPH za 1 hodinu (60 minut) poskytování právních
služeb. V případě, že účastník nabídne cenu nižší než 2.000,- Kč bez DPH, nebude Zadavatel
takovou cenu považovat za výhodnější a takové nabídce bude v tomto kritériu přidělen stejný
počet bodů (100), jako nabídce s nabídkovou cenou 2.000,- Kč bez DPH. Nejlépe bude
hodnocena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou za poskytnutí 1 hodiny (60 minut) právních
služeb v Kč bez DPH, resp. cena rovna 2.000,- Kč bez DPH. Pro odstranění všech pochybností
Zadavatel sděluje, že lze podat cenovou nabídku nižší než 2.000,- Kč bez DPH, avšak jakákoliv
nižší nabídková cena, než 2.000,- Kč bude hodnocena tak, že jí bude přidělen stejný počet bodů
(100), jako nabídce s nabídkovou cenou 2.000,- Kč bez DPH.
Zadavatel dále stanoví, že pro účely hodnocení bude za nejvyšší a maximálně možnou
a nepřekročitelnou nabídkovou cenu považována cena ve výši 3.000,- Kč bez DPH za 1 hodinu
(60 minut) poskytování právních služeb. V případě, že účastník nabídne cenu vyšší
než 3.000,- Kč bez DPH (tedy vyšší než maximálně možnou a nepřekročitelnou), bude vyloučen
ze zadávacího řízení za nesplnění zadávacích podmínek.“.
V rámci hodnoticího kritéria „Kvalita – Zkušenosti dodavatele“ „bude zadavatel hodnotit zkušenosti relevantní[] pro plnění veřejné zakázky člena realizačního týmu (Vedoucí realizačního týmu). V případě, že dodavatel předloží pro hodnocení stejnou zkušenost vedoucího realizačního týmu, jako v rámci kvalifikace, tato zkušenost nebude hodnocena.“.
Zadavatel tedy bude hodnotit „[b]onifikované služby, (nad rámec prokazované kvalifikace
člena realizačního týmu – Vedoucí realizačního týmu), kdy za bonifikované služby se považuje:
i.
alespoň 3 právní služby se týkaly přípravy zadávacích podmínek, včetně vytvoření
či dopracování vzoru smlouvy, vztahující se k nadlimitní veřejné zakázce, tj. zpracování
zadávací dokumentace a administrace zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího
řízení se administrací zadávacího řízení rozumí: buď zastupování zadavatele
v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce zadavatele vypracoval zadávací
dokumentaci, vč. návrhu smlouvy a podílel se na zpracování vysvětlení zadávací
dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněno), dále
se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu zadavatele a současně připravoval
výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také pořizoval protokolaci k posouzení
a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené činnosti avšak bez zastupování podle
§ 43 ZZVZ, se splněním podmínky, že v rámci správního řízení ve vztahu k předmětnému
zadávacímu řízení nebylo pravomocně ukončeno uložením správní sankce zadavateli,
přičemž:
(i) alespoň jedna právní služba se týkala veřejné zakázky na stavební práce,
22
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
(ii) alespoň jedna služba se týkala veřejné zakázky na služby na IT,
ii.
alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování komplexního právního poradenství
v souvislosti se zadávacím řízením na podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku
zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu nebo v řízení
o inovačním partnerství tj. zpracování zadávací dokumentace a administrace
zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení se administrací zadávacího řízení
rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce
zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu smlouvy a podílel se
na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací
dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu
zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také
pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené
činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo ukončeno
(kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek) a se splněním podmínky, že v rámci
správního řízení ve vztahu k předmětnému zadávacímu řízení nebylo pravomocně
ukončeno uložením správní sankce zadavateli;
iii.
alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování komplexního právního poradenství
v souvislosti se zavedením DNS;
iv.
alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování komplexního právního poradenství
v souvislosti se zadávacím řízením na podlimitní nebo nadlimitní veřejnou zakázku
formou soutěže o návrh, tj. zpracování zadávací dokumentace a administrace
zadávacího řízení (pro účely tohoto zadávacího řízení se administrací zadávacího řízení
rozumí: buď zastupování zadavatele v zadávacím řízení podle § 43 ZZVZ, kdy zástupce
zadavatele vypracoval zadávací dokumentaci, vč. návrhu smlouvy a podílel se
na zpracování vysvětlení zadávací dokumentace (pokud bylo vysvětlení zadávací
dokumentace uveřejněno), dále se podílel na uveřejňování dokumentů na profilu
zadavatele a současně připravoval výzvy ve smyslu § 46 ZZVZ (byly-li zasílány) a také
pořizoval protokolaci k posouzení a hodnocení, nebo prováděl veškeré výše uvedené
činnosti avšak bez zastupování podle § 43 ZZVZ), kdy zadávací řízení bylo ukončeno
(kdykoliv po uplynutí lhůty pro podání nabídek);
v.
alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo
posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a/nebo § 12
ZZVZ, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající
finančnímu limitu podlimitní veřejné zakázky;
vi.
alespoň 1 právní služba spočívající ve vypracování stanoviska, jehož obsahem bylo
posouzení spolupráce zadavatele s jiným zadavatelem ve smyslu § 11 ZZVZ a § 12 ZZVZ
dohromady, a to ve vztahu ke spolupráci, která byla ve finančním objemu odpovídající
finančnímu limitu nadlimitní veřejné zakázky;
vii.
alespoň 1 právní služba spočívající v poskytování právního poradenství objednateli
či dodavateli stavby prováděné dle smlouvy o dílo zadané v zadávacím řízení
a sestavené dle smluvních podmínek FIDIC, a to buď tzv. Červené nebo tzv. Žluté knihy.
23
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
Smlouvou o dílo sestavenou dle vzorů FIDIC se pro účely tohoto zadávacího řízení
rozumí smlouva o dílo užívající jako obecné obchodní podmínky některou z knih
vydaných Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils, (Mezinárodní federace
konzultačních inženýrů), která současně zachovává podstatné charakteristiky tohoto
smluvního vzoru, které zadavatel vymezuje takto:
•
existence Přílohy k nabídce,
•
existence Správce stavby,
•
použití měřené ceny (pouze u Červené knihy),
•
existence Variací a
•
existence Claimů.
Zadavatel stanoví, že za každou bonifikovanou službu bude dodavateli přidělen 1 bod,
a to za předpokladu, že dodavatel v rámci hodnocení uvede alespoň minimální počet
bonifikovaných služeb, jak je stanoveno výše (např. bonifikovaná služba v kategorii 11.12.
písm. i musí být předložena minimálně v počtu 3 služeb, aby bylo možné za všechny ostatní
kategorie udělit body). Zadavatel zároveň stanovil maximální počet předložených
bonifikovaných služeb:
•
9 bonifikovaných služeb v kategorii 11.12. písm. i (min. počet jsou 3 služby)
•
3 bonifikované služby v každé kategorii 11.12. písm. ii – vii. (min. počet je 1 služba)
Zadavatel upozorňuje, že udělení bodů je podmíněno tím, že dodavatel musí v rámci nabídky
předložit vždy minimální počet bonifikovaných služeb stanovených v čl. 11.12. pro kategorie
i až vii. Pokud dodavatel v jedné kategorii nepředloží alespoň minimální počet služeb, nemůže
být v rámci tohoto kritéria, jakkoliv bonifikován. Zároveň je omezen počet maximálně možných
předložených služeb viz. odstavec výše. Dodavatel dále nesmí využít referenční službu,
kterou již uvedl v rámci kvalifikace vedoucího realizačního týmu.“.
V souvislosti s hodnoticím kritériem „Kvalita při řešení právních služeb“ zadavatel uvedl, že předmětem hodnocení „bude prezentace dodavatele a jeho postupů v rámci realizace předmětu veřejné zakázky a jeho návrhů kvality a řízení rizik při plnění Rámcové dohody, resp. jednotlivých dílčích objednávek.
Zadavatel očekává, že dodavatelé v rámci svých nabídek stručně a jednoznačně, s důrazem
na dominantní informace (tvrzení), představí sebe a své návrhy kvalitního poskytování služeb
vč. návrhu řízení rizik vedoucí k naplnění cílů zadavatele. Dodavatel v dokumentu ‚Kvalita,
přidaná hodnota a risk assessment‘, který je přílohou č. 9 této zadávací dokumentace
ve formátu níže uvedeném, představí svůj návrh kvalitního plnění služeb a řízení rizik a podpoří
jej prokazatelnými, měřitelnými skutečnostmi, podle kterých bude možné prokázat, že této
kvality služeb bude skutečně dosaženo, a že dodavatel tímto způsobem již standardně plní.
Hodnocení Kvality, přidané hodnoty a risk assessment bude rozdělena do dvou částí, a to:
Subkritérium 1 – Kvalita;
Subkritérium 2 - Rizika.“.
24
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
V rámci subkritéria „Kvalita“ pak zadavatel vymezil tyto cíle: (i) Erudice (odbornost), (ii) Proklientský a proaktivní přístup, (iii) Schopnost reagovat na urgentní potřeby zadavatele, (iv) Stálý a spolehlivý tým, (v) Přidaná hodnota plnění (mimo služby jmenované v rámcové dohodě a příloze č. 3 rámcové dohody).
Jako nejvhodnější bude zadavatel upřednostňovat takový dokument „Kvalita, přidaná hodnota a risk assessment – subkritérium 1: Deklarace kvality“ (zpracovaný dle přílohy č. 9 zadávací dokumentace), který ověřitelně popíše (a) dodavatele (jako subjekt), (b) jeho činnost při poskytování právních služeb (ve vztahu k předmětu plnění), (c) pojme veškeré cíle výše stanovené a (d) jasnou, konkrétní a srozumitelnou formou (formou dominantních informací) vystihne cíle a jejich splnění. Hodnocení bude provedeno dle následujícího klíče:
Počet
bodů
10
9
8
5
O co šlo
Poskytování externích právních služeb pro potřeby MHMP – Část 1 – Administrace veřejných zakázek (včetně související problematiky)
Odůvodnění
Úroveň návrhu deklarace kvality je excelentní, tedy vyšší než velmi vysoká. Účastník předložil
excelentní, konkrétně, srozumitelně a silně přesvědčivě popsaná tvrzení, která excelentně reagují
na stanovený Cíl veřejné zakázky.
Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je
popsán konkrétně, srozumitelně a silně přesvědčivě;
vyjadřuje excelentní, tedy vyšší než velmi vysokou (výbornou) (měřitelnou) hodnotu
ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a
doložen konkrétními, srozumitelnými a silně přesvědčivými informacemi a popř. číselnými
údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázce.
Návrh deklarace kvality je podložen údaji, ze kterých lze dovodit, že při plnění veřejné zakázky bude
dosaženo excelentní, tedy vyšší než velmi vysoké odborné úrovně plnění služeb.
Úroveň návrhu deklarace kvality je velmi vysoká. Účastník předložil konkrétně, srozumitelně
a přesvědčivě popsaná tvrzení, která jejichž kvalita je velmi vysoká vzhledem ke stanovenému Cíli
veřejné zakázky.
Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je
popsán konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě;
vyjadřuje jasnou (měřitelnou) – výbornou hodnotu ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné
zakázky; a
doložen konkrétními, srozumitelnými a přesvědčivými informacemi a popř. číselnými údaji
dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázce.
Návrh deklarace kvality je podložen údaji, ze kterých lze dovodit, že při plnění veřejné zakázky bude
dosaženo velmi vysoké odborné úrovně plnění služeb.
Úroveň návrhu deklarace kvality je vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi vysoké odborné
úrovně plnění služeb. Účastník předložil konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě popsané tvrzení,
které velmi dobře reaguje na stanovený Cíl veřejné zakázky.
Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je
popsán konkrétně, srozumitelně a přesvědčivě;
vyjadřuje jasnou (měřitelnou) – velmi dobrou, nikoli výbornou hodnotu ve vztahu
ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a
doložen konkrétními, srozumitelnými a přesvědčivými informacemi a popř. číselnými údaji
dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázce.
Úroveň návrhu deklarace kvality je průměrná. Účastník předložil méně konkrétně (spíše obecně)
ale stále srozumitelně popsaná tvrzení, která průměrně dobře reagují na stanovený Cíl veřejné
zakázky.
Přínos k naplnění Cíle veřejné zakázky je
popsán méně konkrétně (spíše obecně) a srozumitelně (chybí lepší přesvědčivost);
vyčíslen a vyjadřuje jasnou – dobrou, nikoli výbornou ani velmi dobrou hodnotu ve vztahu
ke stanovenému Cíli veřejné zakázky; a
25
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
-
1
0
doložen méně konkrétními (spíše obecnými) ale srozumitelnými informacemi a popř.
číselnými údaji dokazujícími reálnost dosažení přínosu na veřejné zakázky.
Návrh deklarace kvality není dostatečně podložen skutečnostmi, na základě kterých by bylo možné
přesvědčivě prokázat, že při plnění veřejné zakázky bude dosaženo vyšší než jen průměrné úrovně
kvality plnění.
Úroveň nabídky je nízká či nedostatečná, a to pro některý z následujících důvodů:
návrh nereaguje na stanovený Cíl veřejné zakázky;
tvrzení jsou neurčitá či vnitřně rozporná natolik, že je nelze rozumně interpretovat;
návrh neobsahuje konkrétní, srozumitelný a přesvědčivý popis, popř. vyčíslení přínosu
k naplnění stanoveného Cíle veřejné zakázky;
přínos nevyjadřuje jasnou hodnotu ve vztahu ke stanovenému Cíli veřejné zakázky;
návrh neobsahuje konkrétní, srozumitelné a přesvědčivé informace a popř. číselné údaje
dokazující reálnost dosažení přínosu na Veřejné zakázce; nebo
dodavatel se nedostatečně věnuje zohlednění podstatných skutečností rozhodným
pro přidělení vyššího hodnocení.
Návrh deklarace kvality nebyl vůbec předložen (či obsahově neodpovídá zadání na zpracování
návrhu deklarace kvality), a/nebo návrh deklarace kvality překračuje stanovený rozsah přípustného
počtu znaků a/nebo návrh nebyl anonymní.
V rámci subkritéria „Rizika“ zadavatel vymezil tyto cíle: (i) Proklientský a proaktivní přístup, (ii) Schopnost odhalit rizika na straně zadavatele, (iii) Schopnost navrhnout účinný postup (opatření) pro mitigaci a odstranění rizik.
Předmětem hodnocení bude dokument „Kvalita, přidaná hodnota a risk assessment – subkritérium 2: Rizika“ (zpracovaný dle přílohy č. 9 zadávací dokumentace), přičemž „[n]ávrh řízení rizik a závazky (vč. sankcí) by měly odrážet problematiku a potřeby zadavatele ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.
Zadavatel stanoví, že účastník předloží 3 rizika (a jejich opatření).
Návrh řízení rizik a odpovídající závazky by měly pojmout veškeré cíle výše stanovené,
kdy dodavatel jasnou a srozumitelnou formou (formou dominantních informací) vystihne cíle
a jejich splnění. Dodavatel současně v rámci svého návrhu představí své závazky a odpovídající
sankci za nesplnění závazků. Tyto závazky mají přímo vycházet a souviset s návrhem řízení rizik.
Kromě splnění Cílů výše uvedených bude Zadavatelem dále hodnoceno, zda:
o
Uvedená rizika jsou riziky na straně Zadavatele a zároveň jsou mimo kontrolu
dodavatele;
o
Uvedená rizika jsou relevantní ve vztahu k veřejné zakázce;
o
Dodavatel objasňuje, proč jsou uvedená Rizika důležitá a relevantní (dodavatel uvádí,
proč je možnost výskytu rizika vysoká nebo jeho dopad významný);
o
Rizika a opatření jsou formulována jasně a konkrétně;
o
Rizika jsou reálná (nikoliv pouze hypotetická a nepravděpodobná);
o
Dodavatel jasně a pomocí prokazatelných a ověřitelných informací vysvětlil, proč jsou
navrhovaná opatření účinná;
o
Je zřejmé, jakým způsobem přispívá minimalizace rizik k dosažení cílů zadavatele.“.
Hodnocení nabídek pak bude provedeno dle následujícího klíče (nebudou hodnoceny zvlášť, ale dohromady u každého navrženého rizika):
26
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
Počet
bodů
10
9
8
5
1
0
Odůvodnění
Úroveň návrhu řízení rizik vč. závazku je excelentní, tedy vyšší než velmi vysoká.
Účastník excelentně identifikoval vysoce relevantní rizika a zároveň bezezbytku naplnil stanovené
cíle. Výsledný efekt navržených opatření, který zohledňuje významnost rizik, je excelentní, tedy
vyšší než velmi vysoký.
Lze dovodit, že uvedeného efektu opatření bude i v případě veřejné zakázky s nejvyšší
pravděpodobností reálně dosaženo.
Úroveň návrhu řízení rizik vč. závazku je velmi vysoká.
Účastník identifikoval relevantní rizika a zároveň naplnil stanovené cíle. Výsledný efekt navržených
opatření, který zohledňuje významnost rizik, je velmi vysoký.
Lze dovodit, že uvedeného efektu opatření bude i v případě veřejné zakázky pravděpodobně reálně
dosaženo.
Úroveň návrhu řízení rizik vč. závazku je vyšší než průměrná, nedosahuje ale velmi vysoké úrovně.
Účastník identifikoval relevantní rizika a zároveň naplnil stanovené cíle ve vyšší než průměrné
úrovni. Výsledný efekt navržených opatření, který zohledňuje významnost rizika, je vyšší než
průměrný.
Lze dovodit, že uvedeného efektu opatření bude i v případě veřejné zakázky pravděpodobně reálně
dosaženo.
Úroveň návrhu řízení rizik a závazku je průměrná.
Účastník identifikoval rizika a zároveň naplnil stanovené cíle na průměrné úrovni. Návrh je spíše
obecného charakteru.
Výsledný efekt navržených opatření je středně účinný. Lze dovodit, že uvedeného efektu opatření
bude možná i v případě veřejné zakázky reálně dosaženo.
Úroveň návrhu řízení rizik a závazku je podprůměrná či nedostatečná, neboť
účastník neidentifikoval riziko;
riziko není relevantní;
jedná se o hypotetické a příliš nereálné riziko;
účastník neuvedl opatření, příp. neuvedl dostatečně konkrétní opatření, příp. opatření je
takové povahy, že reálně nelze uvažovat o jeho realizaci;
nelze dovodit, že efektu opatření bude i v případě veřejné zakázky reálně dosaženo;
účastník neuvedl žádný závazek.
Návrh řízení rizik nebyl vůbec předložen (či obsahově neodpovídá zadání na zpracování návrhu
řízení rizik), a/nebo návrh řízení rizik překračuje stanovený rozsah přípustného počtu znaků a/nebo
návrh nebyl anonymní.
Zadavatel dále společně k oběma subkritériím uvedl: „Účastníci zadávacího řízení při zachování anonymity účastníka vypracují Deklaraci kvality a Řízení rizik, která bude anonymizovaná, tedy v čistém dokumentu bez označení obchodních údajů (blíže viz Příloha č. 9 této zadávací dokumentace)
Zadavatel stanoví, že Deklarace kvality nesmí přesáhnout 6 000 znaků včetně mezer a že Řízení
rizik nesmí přesáhnout 6 000 znaků včetně mezer (do těchto znaků se nepočítají zadavatelem
nadepsané nadpisy a nápovědy).
Dokument musí být bez označení dodavatele, tedy zejména žádný hlavičkový papír, vodoznaky
a jiné symboly či údaje, které mohou identifikovat dodavatele.
Zadavatel upozorňuje, že pokud účastník přesáhne maximálních povolených počet znaků,
pak bude jeho nabídka v části, kde překročil povolený počet znaků, hodnocena 0 body. Pokud
nebude dodržena anonymizace, bude nabídka a v takové části hodnocena 0 body.
27
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
Ve schématech obrázcích či grafech může být uvedeno maximálně 5 slov, jinak budou
započítány do textu.
Komise jmenovaná zadavatelem v každém subkritériu (tj. části 1 a 2) udělí počet podbodů,
které následně sečte a vynásobí váhou příslušného kritéria. Komise uděluje podbody jako celek
na základě konsenzu. Nejvýhodnější nabídkou v daném kritériu bude nabídka, která bude mít
udělených nejvíce bodů. Maximum podbodů v jedné části (subkritériu) je 10, maximum bodů
v tomto hodnotícím kritériu (C – Kvalita při řešení právních služeb) je 20 (tj. součet podbodů
subkritéria 1 a 2),
Komise rozhoduje o podbodech hlasováním, přičemž postačí prostá většina přítomných.
Hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bude anonymní, čímž je zajištěna
maximální objektivizaci závěrů hodnoticí komise.“
Ve vztahu k hodnoticímu kritériu „Kvalita – Pohovor s účastníkem“ zadavatel stanovil, že „pohovory nemohou vést ke změně či doplnění nabídky a nepředstavují žádnou formu jednání o nabídce mezi zadavatelem a účastníkem zadávacího řízení. Pohovorem je toliko ověřena podaná nabídka, která je předmětem hodnocení.
Za účastníka je povinen se dostavit vedoucí realizačního týmu a jeho zástupce ve smyslu
kvalifikace dle pododstavce 7.4.2. této zadávací dokumentace. Zadavatel stanoví, že hodnotí
kvalitu těchto osob, jako vzorek účastníka zadávací řízení, a proto je nutné, aby se pohovoru
účastnili tyto osob[y], bez možnosti zástupu.“.
Zadavatel dále vymezil tyto cíle/požadavky: (i) Přesvědčivost argumentace, stručnost v kombinaci s dominantními informacemi; (ii) Erudice a osobní účast na plnění služeb; (iii) Prezentační a komunikační dovednosti; (iv) Schopnost vyjádřit, prezentovat a podřadit zkušenosti nabyté z předchozího plnění ve prospěch zadavatele; (v) Schopnost orientace v problematice předmětu plnění a pohotové reakce.
Pro ověření naplnění uvedených cílů/požadavků budou účastníkovi kladeny otázky z těchto okruhů: (i) Proč právě účastník by měl být vybrán jako nevhodnější poskytovatel služeb; (ii) V čem účastník spatřuje svůj hlavní přínos pro zadavatele a jak se orientuje v problematice; (iii) Jaké zkušenosti jej ovlivnily a jak mohou přispět ke kvalitě služeb pro zadavatele.
K tomu zadavatel doplnil, že „[s]et položených otázek bude pro všechny účastníky stejný. Tyto otázky nebudou známy dopředu (pouze výše uvedené okruhy). Zadavatel, resp. hodnotící komise se dále během pohovoru bude dotazovat na obsah nabídky, resp. na hodnotitelná kritéria.
Pohovor se uskuteční s každým dodavatelem samostatně. Z pohovorů se pořídí audio nebo
audiovizuální záznam a vyhotoví se o nich písemný protokol. Délka pohovoru bude 30 minut.
Předmětem hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnot[i]cího kritéria bude pohovor s účastníkem
(s vedoucím realizačního týmu a jeho zástupcem) v okruhu výše definovaných témat. Komise
jmenovaná Zadavatelem bude posuzovat, zda a jak v rámci pohovoru naplnil účastník
definované cíle, tedy zda jeho projev byl srozumitelný, jeho argumentace přesvědčivá, na jaké
úrovni jsou jeho prezentační a komunikační dovednosti, a zda je schopen dominantními
a ověřitelnými informacemi prezentovat svou přidanou hodnotu pro Zadavatele.“.
Výsledky pohovorů budou hodnoceny dle následujícího klíče (ve vztahu ke každému cíli):
28
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
Počet
bodů
10
9
8
5
1
0
Odůvodnění
Odpovědi naprosto přesvědčivě naplňují stanovený cíl a přináší vysokou míru jistoty
v excelentní, tedy vyšší než vysoce kvalitní plnění.
Tvrzení jsou podepřena velmi vhodnými, ověřitelnými a relevantními důkazy, které jsou zároveň
vysoce přesvědčivé.
Odpovědi přesvědčivě naplňují stanovený cíl a přináší vysokou míru jistoty ve vysoce kvalitní
plnění.
Tvrzení jsou podepřena vhodnými, ověřitelnými a relevantními důkazy, které jsou zároveň
přesvědčivé.
Odpovědi naplňují stanovený cíl a přináší vyšší než průměrnou míru jistoty ve velmi dobré
a kvalitní plnění.
Tvrzení jsou podepřena vhodnými, ověřitelnými a relevantními důkazy, nelze je ale hodnotit jako
vysoce kvalitní anebo přesvědčivé.
Odpovědi odpovídají stanovenému cíli (jsou relevantní), avšak jsou příliš obecného rázu,
bez přesvědčivých tvrzení a důkazů.
Prohlášení jsou méně přesvědčivá a důvěryhodná, a především obecná.
Odpovědi ve vztahu k vytyčenému cíli odpovídají požadavkům zadavatele s výhradami.
Prohlášení jsou nekonkrétní či vnitřně rozporná. Tvrzení nejsou podepřena vhodnými,
ověřitelnými a relevantními důkazy.
Na pohovor se dostavil jiný než požadovaný člen realizačního týmu, nebo se nedostavil, nebo se
účastník dostavil s více jak 10minutovým zpožděním.
K tomu zadavatel dále uvedl, že „udělí počet podbodů v každém cíli, resp. požadavku, které následně sečte [a] vynásobí váhou příslušného kritéria. Nejvhodnější nabídka bude nabídka, která bude mít udělených nejvíce bodů. Maximum podbodů v každém cíli, resp. požadavku je 10, maximum podbodů v kritériu je 50.
Zadavatel sděluje, že v případě pohovorů udělí účastníkovi jeden řádný a jeden náhradní
termín. Pokud se ani na jeden termín vedoucí realizačního týmu a zástupce společně nebude
moct účastnit, obdrží účastník v tomto kritériu 0 bodů.
Pořadí účastníků, kteří se budou účastnit pohovorů, bude stanoveno na základě pořadí podání
jejich nabídek (dle data a času uvedeného u podaných nabídek v elektronickém nástroji Tender
Arena).“.
V čl. 24. „Výhrady zadavatele“ odst. 24.1. zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „nebude s ohledem na zjednodušený režim ve smyslu § 129 ZZVZ zpracovávat výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele a zprávu o hodnocení nabídek ve smyslu § 123
ZZVZ.“.
K postupu zadavatele
Návrh navrhovatele směřuje mj. proti údajně diskriminačním požadavkům zadavatele na předložení seznamu významných služeb realizovaných dodavatelem dle čl. 7.4.1. zadávací dokumentace ve spojení s požadavky zadavatele dle čl. 11.1. zadávací dokumentace na zkušenosti vedoucího realizačního týmu hodnocené v rámci hodnoticího kritéria „Kvalita – Zkušenosti dodavatele“. Zde Úřad předně k tvrzení navrhovatele v jeho sdělení ze dne
14. 3. 2025, že „[p]okud navrhovatel uvedl explicitní zpochybnění pouze některých kritérií
technických kvalifikací[,] pak tak činil proto, že jej považoval za ty nejprůkaznější příklady
porušení ZZVZ, a ne z toho důvodu, že by snad ostatní kritéria technické kvalifikace v jejich
nastavené a požadované kombinaci považoval bez dalšího za právně přípustná“, uvádí
29
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
následující. Spatřuje-li navrhovatel nezákonnost v některé ze zadávacích podmínek, kterou
hodlá rozporovat, je povinen tuto identifikovat a sdělit, v čem konkrétně spatřuje její rozpor
se zákonem, v jehož důsledku navrhovateli hrozí/vznikla újma, a musí tak učinit již v námitkách
(ev. následně v návrhu, neztotožní-li se navrhovatel s vypořádáním zadavatele), aby se
k namítaným skutečnostem mohl zadavatel kvalifikovaně vyjádřit (srov. § 241 odst. 1, § 244
odst. 3 zákona a § 251 zákona). Není možné, aby zadavatel, příp. Úřad za navrhovatele
domýšlel, které konkrétní zadávací podmínky a z jakého důvodu považuje za nesouladné
se zákonem.
Před tím, než Úřad přistoupí k posouzení dané problematiky, považuje rovněž za vhodné již na tomto místě uvést k tvrzení navrhovatele, že zadávací dokumentace neobsahuje odůvodnění jednotlivých zadávacích podmínek, tj. zejména požadavků na technickou kvalifikaci a jednotlivých hodnoticích kritérií, že zákon zadavateli takovou povinnost neukládá (k tomu srov. např. rozhodnutí ve věci sp. zn. ÚOHS-S0687/2024/VZ).
Zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek (zejm. nastavením parametrů předmětu plnění, příp. nastavením požadavků na kvalifikaci) vytváří z povahy věci vždy jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů (v této souvislosti lze odkázat např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013-77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016-44 ze dne 11. 2. 2016).
K výše zmíněné povinnosti zadavatele dodržovat zásadu zákazu diskriminace pak Úřad odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne
5. 6. 2008, v němž citovaný soud mj. uvedl, že její zakotvení v zákoně především „směřuje k cíli
samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti
a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především
vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků,
byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi
dodavateli (…).“.6 Dosažení tohoto cíle je pak způsobilé znemožnit jak porušení zákazu
6
Přestože se závěry soudu učiněné v daném rozsudku vztahují k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů, lze závěry soudu ohledně smyslu zakotvení zásady zákazu diskriminace v právní úpravě zcela jistě
aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb. – pozn. Úřadu
30
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný
přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak porušení zákazu
diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled
chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem
zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže
a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé. Při zkoumání
toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil
požadavky na technickou kvalifikaci dodavatelů, je nicméně nutné, i s ohledem na závěry
vyplývající z výše citované judikatury, poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou
a technickou úvahu zadavatele. Z uvedeného plyne, že pokud jde o stanovení kritérií technické
kvalifikace, shledání jejich diskriminační (a tedy nezákonné) povahy je možné pouze
za předpokladu, že jsou tyto podmínky vymezeny skutečně excesivně, tj. tehdy, když jsou
nepřiměřené ve vztahu k legitimním důvodům, které zadavatele k jejich stanovení vedly,
jinými slovy jasně vybočují z odůvodněných potřeb zadavatele. Přitom je nutné vzít v úvahu
všechny okolnosti daného případu. V této souvislosti lze – z hlediska neurčitého právního
pojmu „zjevná nepřiměřenost“ – opětovně citovat ze zmíněného rozsudku Nejvyššího
správního soudu, v němž daný soud konstatoval, že „[k]líčovým problémem takto pojaté skryté
diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní
veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je
nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní
soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní
ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam,
kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb
dané zakázky (…).“.
Úřad upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky mohli splnit všichni dodavatelé předmětného plnění. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, u kterých je možno mít za to, že jsou schopni předmět plnění řádně v požadovaných specifikacích/parametrech dodat.
Ve vztahu k zásadě přiměřenosti (proporcionality) pak Úřad uvádí, že tato byla do zákona přejata z dikce evropských zadávacích směrnic, přičemž zakotvení zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Zadavatel je povinen řídit se zásadou přiměřenosti ve všech fázích zadávacího řízení. Vymezením zadávacích podmínek zadavatel stanovuje základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit svoji oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny. Předseda
Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019
uvádí, že „[s]amotnou důvodnost určité podmínky stanovené zadavatelem je pak nutno
posuzovat rovněž prizmatem zásady přiměřenosti, tedy nikoliv pouze samotná zadávací
podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, ale rovněž důvod,
proč zadavatel ke stanovení dané podmínky přistoupil, má být ve vztahu k této podmínce
přiměřený. V praxi tak nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní
31
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty
či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché avšak logické
vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně
zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací
dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval. V této souvislosti lze vycházet
ze skutečnosti, že čím podrobněji a rovněž specifičtěji jsou určité podmínky zadávacího řízení
nastaveny, tím podrobněji a specifičtěji musí být v případě pochybností ze strany zadavatele
obhájeny.“.
Úřad dále uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Kritéria technické kvalifikace tedy zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na předmět poptávaného plnění, a to tak, aby se soutěže o veřejnou zakázku zúčastnili pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni veřejnou zakázku po jejím přidělení též plnit. Jinými slovy řečeno, adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace představují určité „síto“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Úřad dále uvádí, že vymezením kritérií technické kvalifikace, zejm. jejich přílišnou „přísností“, však zadavatel také může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat. Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona. Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k předmětu plnění dané veřejné zakázky, porušil by zadavatel jednu ze základních zásad postupu zadavatele, a sice zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž takovým postupem by mohlo zároveň dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace stanovené v § 6 odst. 2 zákona, neboť excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je tak s ohledem na dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně způsobilí předmětnou veřejnou zakázku plnit. Úřad tedy uzavírá, že je třeba, aby kritéria technické kvalifikace byla odůvodněna předmětem plnění veřejné zakázky, resp. aby byla stanovena přiměřeně k předmětu plnění veřejné zakázky a zadavatel je byl schopen objektivně a patřičně odůvodnit.
V posuzovaném případě jsou – zjednodušeně řečeno – předmětem plnění veřejné zakázky právní služby spojené s administrací veřejných zakázek (v podrobnostech viz bod 92. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které zadavatel hodlá v budoucnu zadávat (a v tomto smyslu zadavatel i odůvodňuje nastavení namítaných požadavků), přičemž zadavatel předpokládá objem těchto právních služeb ve výši 176 mil. Kč bez DPH za 4 roky.
Úřad neshledává v požadavcích na zmíněnou technickou kvalifikaci dodavatele dle čl. 7.4.1. zadávací dokumentace jakýkoli prvek excesivnosti a stejně tak ve vztahu k vedoucímu realizačního týmu dle čl. 7.4.2. zadávací dokumentace. Zadavatel bezesporu běžně zadává veřejné zakázky z mnoha různých oblastí (stavební práce, IT, právní/konzultační služby, dodávky různého zboží či materiálů apod.) v různých druzích zadávacích řízení (a režimech
32
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
veřejné zakázky), a pokud tedy požaduje po dodavatelích prokázat mj. zkušenosti obecně
s komplexním poradenstvím při zadávání pod/nadlimitních veřejných zakázek (včetně alespoň
jedné zkušenosti s veřejnou zakázkou na stavební práce a jednou veřejnou zakázkou na služby
z oblasti IT) a dále zkušenost s pod/nadlimitní veřejnou zakázkou zadávanou v jednacím řízení
s uveřejněním/soutěžním dialogu/řízení o inovačním partnerství, jedná se o zcela
pochopitelný požadavek. K tomu je vhodné znovu poznamenat, že i různá odvětví, ze kterých
je pořizováno plnění mohou vykazovat svá specifika při jejich zadávání, byť přímo ze
zakázkového zákona ani nic takového přímo vyplývat nemusí; může se však např. jednat o
specifika daného trhu a jeho zvyklostí atp., což jsou skutečnosti, které je třeba mnohdy do
zadávacích postupů promítnout. V souvislosti s rozporovanými skutečnostmi navrhovatelem
nelze opomenout, že zadavatel vybírá dodavatele, kteří budou administrovat veřejné zakázky
teprve plánované (které mohou být zadávány mj. v řízeních obsahujících i fáze jednání s
dodavateli7); tvrzení navrhovatele, že zadavatel zmíněné druhy zadávacích řízení nepoužívá,
případně pouze omezeně, je tak zcela bezpředmětné. Dále se Úřadu jeví opodstatněným,
pokud zadavatel požaduje prokázat zkušenosti obecně s komplexním poradenstvím při
zadávání veřejných zakázek, ale také s určitými druhy zadávacích řízení, v nichž dochází v jejich
průběhu – na rozdíl od nejběžněji používaného otevřeného či užšího řízení – k jednání
s dodavateli; administrace úkonů s tímto spojených je bezesporu náročnější, vyžaduje „hlubší“
znalosti problematiky zadávání veřejných zakázek, stejně tak mnohdy další dovednosti, než je
tomu v případě „klasických“ zadávacích řízeních (otevřené/užší řízení). V tomto ohledu by se
skutečně mohla označit taková řízení za specifická, ale zcela jistě se nejedná o řízení (zejména
jednací řízení s uveřejněním), která se vyskytují velmi zřídka či vůbec a je problematické
takovou zkušenost získat, jak uvádí navrhovatel. Pro dodavatele (skutečně) zabývající se
agendou veřejných zakázek není dle přesvědčení Úřadu problematické takovou zkušeností
disponovat. Ostatně zadavatel obdržel celkem 12 nabídek, což Úřad shledává vzhledem
k rozsahu veřejné zakázky za nadprůměrné. Nicméně i kdyby přece jenom bylo pro určité
dodavatele, kteří na daném trhu působí, problematické disponovat všemi požadovanými
zkušenostmi, takovým dodavatelům ničeho nebránilo podat společnou nabídku s jiným
dodavatelem či za využití poddodavatele, neboť zadavatel v čl. 8.4. „Prokázání části kvalifikace
prostřednictvím jiných osob“ zadávací dokumentace jednoznačně stanovil, že „[d]odavatel
může technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle ust. § 77 odst. 1
ZZVZ, prokázat prostřednictvím jiných osob.“.
Nad to je nutno dodat, že zadavatel nepožadoval předložit pro každou požadovanou zkušenost samostatnou referenci, ale umožnil prokázat jednou referencí neomezený počet požadavků dle dotčeného článku zadávací dokumentace.
Úřad konstatuje, že s ohledem na předmět a rozsah veřejné zakázky neshledal, že by se zadavatel stanovením požadavků na kvalifikaci dodavatele dle čl. 7.4.1. zadávací dokumentace (v němž požaduje zkušenosti dodavatele s veřejnou zakázkou na stavební práce či IT, veřejnou zakázkou rozdělenou na části, veřejnou zakázkou zadávanou v „jednacím“ druhu zadávacího
7
S tímto ostatně počítají i zadávací podmínky, když v čl. 5.3 návrhu rámcové dohody je uvedeno, že „[p]okud Klient bude
požadovat provedení jiného druhu zadávacího řízení, než otevřeného řízení, pak se Odměna ve sloupci D (buňky D3-D8
a D10-D13) Přílohy č. 1 násobí koeficientem dle druhu řízení uvedeného ve sloupci C16-C24 Přílohy č. 1“ (tj. užší řízení,
jednací řízení bez uveřejnění, jednací řízení s uveřejněním, zjednodušený režim, koncesní řízení, soutěžní dialog,
zavedení dynamického nákupního systému, soutěž o návrh a inovační partnerství).
33
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
řízení, zpracováním rozhodnutí o námitkách, zastupováním před Úřadem, zpracováním
námitek k dotačnímu orgánu, smluvními podmínkami FIDIC), event. požadavků na kvalifikaci
vedoucího realizačního týmu dle čl. 7.4.2. zadávací dokumentace (v němž požaduje zkušenosti
s nad/podlimitními veřejných zakázkami, nadlimitní veřejnou zakázkou rozdělenou na části,
zpracováním rozhodnutí o námitkách, zastupováním před Úřadem, zpracováním námitek
k dotačnímu orgánu, smluvními podmínkami FIDIC) dopustil porušení zásady zákazu
diskriminace, resp. že by tyto excesivně vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu
k předmětu plnění.
Navrhovatel dotčené požadavky na technickou kvalifikaci shledává tím spíše diskriminačními ve spojení s požadavky zadavatele v rámci hodnoticího kritéria „Kvalita – Zkušenosti dodavatele“ (viz bod 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v jehož rámci budou hodnoceny zkušenosti vedoucího realizačního týmu.
Zde Úřad předně podotýká, že požadavky na technickou kvalifikaci dle čl. 7.4.1. zadávací dokumentace jsou kladeny na dodavatele jako takového, kdežto požadavky v rámci dotčeného kritéria jsou kladeny na zkušenosti konkrétního člena realizačního týmu.
Vzhledem k tomu, že zadavatel stanovil pro účely hodnocení (které v šetřeném případě samo o sobě ze své podstaty nemůže jakkoli bránit dodavateli v účasti v zadávacím řízení) ve vztahu k vedoucímu realizačního týmu obdobné požadavky na jeho zkušenosti jako na kvalifikaci dodavatele samotného, odkazuje Úřad na závěry učiněné výše. Zvolená metoda hodnocení poskytuje dodavatelům prostor odlišit se od jiných účastníků a v konečném důsledku nabídnout zadavateli nejvyšší možnou kvalitu poptávaného plnění. K tomu Úřad dodává, že zadavatel neomezil dodavatele v tom, že by nemohli pro účely hodnocení (vedoucího realizačního týmu) předložit totožné reference jako pro účely prokázání kvalifikace dodavatele (samozřejmě za předpokladu, že by se na těchto referencích podílel navrhovaný vedoucí realizačního týmu); dodavatelé pouze nemohli ve vztahu k vedoucímu realizačního týmu předkládat totožné reference jak v rámci prokazování kvalifikace dle čl. 7.4.2. zadávací dokumentace, tak v rámci hodnoticího kritéria. Na tomto místě Úřad připomíná, že dodavatelé nebyli jakkoli omezeni v podání společné nabídky či využití poddodavatelů.
Jde-li pak o skutečnost, že zadavatel stanovil v rámci hodnoticího kritéria, aby požadovanými zkušenostmi disponoval toliko vedoucí realizačního týmu (přičemž navrhovatel namítá, že zadavatel neumožnil, aby mohly být prokázány i dalším členem realizačního týmu – zástupcem vedoucího realizačního týmu), Úřad v šetřeném případě uvádí, že vymezení hodnoticích kritérií (a jejich vah) zcela závisí na uvážení zadavatele, a to do té míry, že hodnoticí kritéria by měla být stanovena takovým způsobem, aby umožnila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku s ohledem na jeho požadavky a potřeby, a aby vyjadřovala nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality.
Pokud se tedy zadavatel rozhodl bonifikovat příslušné zkušenosti pouze vedoucího realizačního týmu, resp. aby plnění veřejné zakázky „zaštítila“ svými zkušenostmi a znalostmi pouze jediná (skutečně erudovaná) osoba, nejedná se v šetřeném případě o (excesivní) požadavek, který by byl v rozporu se zákonem. Zde Úřad akcentuje, že smyslem hodnocení je výběr dodavatele na základě nejlepšího poměru ceny a kvality, přičemž v posuzovaném případě se zadavatel rozhodl kvalitu dodavatele hodnotit mj. s ohledem na „kvalitu“ (zkušenosti) vedoucího realizačního týmu. Bezesporu lze vnímat přínos toho, pokud takovými
34
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
zkušenostmi disponuje pouze jediná osoba. Je zjevné, že tato může vnímat různé, byť i třeba
drobné nuance, v určitých skutkových okolnostech a být schopna lépe vyhodnotit různé
varianty řešení (postupů) v návaznosti na komplexní znalost (zkušenosti) při veřejném
zadávání, ať již různých typů plnění či různých zadávacích postupů atp. V tomto kontextu nelze
přehlížet, že kumulaci daných zkušeností zadavatel hodnotí u osoby ve vedení daného týmu.
Závěrem Úřad uvádí, že není pravdou, že by zadavatel kladl na zástupce vedoucího realizačního týmu jediný požadavek, a to 5letou praxi v oblasti zadávání veřejných zakázek (v rámci požadavků na technickou kvalifikaci). Zástupce vedoucího realizačního týmu bude rovněž hodnocen v rámci hodnoticího kritéria „Kvalita – Pohovor s účastníkem“ (viz bod 107. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Navrhovatel dále brojí i proti zbývajícím hodnoticím kritériím, k nimž se Úřad vyjádří níže. Před tím však k obecnému tvrzení navrhovatele, že zadavatelem zvolená metoda BVA je metodou „vysoce diskriminační a zneužitelnou“, Úřad uvádí s odkazem např. na rozhodnutí předsedy
Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0055/2022/VZ, že tato metoda „je založena na výběru dodavatele
podle nejlepšího poměru kvality a ceny, jaký může tržní prostředí aktuálně nabídnout. Tato
metoda je orientovaná na naplnění projektových cílů, využívá odbornost dodavatele a zároveň
jej motivuje k proaktivitě. Výběr dodavatele je pak uskutečňován na základě objektivních
a ověřitelných informací předložených dodavatelem v rámci předem stanovených formulářů.
Metodu BVA tak lze využít ke zlepšení efektivity a výkonnosti realizace veřejné zakázky,
neboť zadavatel nemusí být vždy odborníkem na poptávané plnění, a proto je při této metodě
využívána odbornost dodavatele působícího na trhu dodavatelů poskytujících předmět plnění.
Prostřednictvím této metody dostává dodavatel příležitost projevit své kvality, a to zejména
z hlediska svých zkušeností, vlastností a schopností. Principiálně však není povinností
dodavatele navrhnout a potvrdit svou kvalitu, jedná se tak pouze o možnost získat lepší bodové
hodnocení. Cílem této metody je právě to, aby si zadavatel mohl vybírat ze skutečně kvalitních
dodavatelů, neboť tato metoda umožňuje dodavatelům poskytnout něco navíc, tj. kvalitnější
plnění. (…) Klíčové pro uplatnění této metody je, že zadavatel nevymezuje způsob naplnění
kritéria hodnocení natolik přesně právě z důvodu ponechání možnosti dodavatelů vyniknout.
Cílem je obdržet nabídky obsahující rozdílná řešení z hlediska kvality (při zachování
minimálních standardů vymezených zadávacími podmínkami) tak, aby zadavatel následně
mohl tato řešení porovnat. Striktní předepsání požadavků na kvalitu by vedlo spíše k podávání
shodných nabídek a rozhodujícím kritériem by opět bylo kritérium nejnižší nabídkové ceny. (…)
Je-li využívána metoda BVA, pak zadavatel zpravidla vymezí pouze cíl veřejné zakázky,
předmět plnění (tj. specifikuje minimální požadavky na předmět plnění) a účel veřejné zakázky.
Následně je pak ponechán prostor uchazeči, aby ukázal, jakou nejvyšší kvalitu poptávaného
plnění je schopen nabídnout. Výběr dodavatele je tak založen na hodnocení míry přínosu
dodavatele, resp. jím tvrzených a ověřitelných kvalit ve vztahu k naplnění účelu veřejné
zakázky. Jedná se tak o zcela transparentní výběr dodavatele na základě předložených
informací o jeho kvalitách, jež jsou následně ověřeny v ověřovací fázi hodnocení.“.
V šetřeném případě zadavatel stanovil 4 kritéria hodnocení, přičemž kritériu ceny (hodinová sazba za poskytované služby) přiřadil váhu 20 % a v rámci zbývajících kritérií (s celkovou váhou
80 %) se rozhodl hodnotit kvalitu dodavatele. Navrhovatel se domnívá, že tímto postupem
došlo k potlačení ekonomické výhodnosti nabídek. Vzhledem k tomu, že navrhovatel
se pravděpodobně mylně domnívá, že ekonomická výhodnost ve smyslu § 114 zákona značí
35
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
nejnižší nabídkovou cenou, Úřad pouze poznamenává, že tomu tak vždy není. Dle dotčeného
ustanovení zákona je tímto myšlen nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality (ev. poměr
nákladů životního cyklu a kvality), přičemž ekonomická výhodnost může být hodnocena
rovněž pouze dle nejnižší nabídkové ceny (příp. nejnižších nákladů životního cyklu). Pro
úplnost lze doplnit, že naopak je tlak na to, aby zadavatelé neviděli ekonomickou výhodnost
nabídek pouze v nejnižší nabídkové ceně. Nutně totiž nemusí platit, že nejlevnější, je z hlediska
následně dodaného plnění ekonomicky nejvýhodnější. Záleží na prvotní úvaze zadavatele, jak
zadávací podmínky nastaví, zda bude posuzovat i další atributy kromě nejnižší nabídkové ceny,
které mohou představovat ekonomickou výhodnost. Kritérium kvality bezesporu mezi taková
kritéria patří. Zadavatel se v šetřeném případě rozhodl hodnotit nabídky uchazečů dle
nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality (což je právě i podstatou metody BVA).
Navrhovatel v souvislosti se zadavatelem zvolenou metodou BVA rovněž odkazuje na jeho
postup při zadávání VZ 3. Zmíněný odkaz (jakož i odkazy navrhovatele na další veřejné zakázky)
shledává Úřad bezpředmětným, neboť postup zadavatele v rámci jiné veřejné zakázky není
předmětem tohoto správního řízení.
Nyní již Úřad přistoupí k posouzení námitek navrhovatele proti hodnoticím kritériím „Hodinová sazba za poskytované služby“, „Kvalita při řešení právních služeb“ a „Kvalita –
Pohovor s účastníkem“.
V souvislosti s hodnoticím kritériem „Hodinová sazba za poskytované služby“ navrhovatel brojí proti zadavatelem stanovené váze daného kritéria ve výši 20 % a také skutečnosti, že zadavatel limitoval nejnižší možnou nabídkovou cenu (viz bod 98. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
Předně je nutno konstatovat, že zákon nestanoví, v jaké výši musí být stanovena váha jednotlivých kritérií hodnocení (vč. kritéria ceny). Jak již Úřad uvedl výše, vymezení hodnoticích kritérií a jejich vah je zcela v gesci zadavatele (samozřejmě při dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek, zejména zásady transparentnosti). Zákon v tomto ohledu v § 115 zadavateli ukládá povinnost stanovit v zadávací dokumentaci pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují (a) kritéria hodnocení, (b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a (c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii, přičemž pokud zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu nebo jiný matematický vztah mezi jednotlivými kritérii hodnocení, uvede je v sestupném pořadí podle významu, který jim přisuzuje.
Jde-li o limitaci nejnižší nabídkové ceny ve výši 2 000,- Kč bez DPH za 1 hodinu poskytování právních služeb, zadavatel předmětnou zadávací podmínku odůvodňuje průměrnou hodnotou cen právních služeb poskytovaných zadavateli v období od 1. 3. 2024 do 1. 8. 2024 a také tím, že „pokud by stanovil hranici nižší, bezpochyby by došlo k zneužití této hodinové sazby ve prospěch dodavatelů, kteří by v samotném důsledku svou odměnu navyšovali tím, že by své služby zdánlivě ‚prováděli‘ více hodin, než ve skutečnosti, čímž by zcela účelově došlo ke zvýšení odměny za jednotlivé služby.“.
K tomu Úřad s odkazem např. na rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHSR0163/2024/VZ uvádí, že se jedná o zadávací podmínku nevhodnou a v zásadě nežádoucí, neboť „spodní“ ohraničení nabídkové ceny jde proti smyslu daného kritéria, kterým je dosažení nejnižší nabídkové ceny. Má-li zadavatel obavu z podhodnocených cen, pak k tomuto účelu slouží institut mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 zákona.
36
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
Obecně by připadalo v úvahu dle § 263 odst. 3 zákona uložit zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení šetřeného zadávacího řízení, nicméně dotčené ustanovení zákona nelze vykládat kategoricky v tom smyslu, že jakýkoli rozpor zadávacích podmínek se zákonem vždy vede k uplatnění nápravného opatření ultima ratio. V této souvislosti je třeba vzít v potaz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023, v němž soud judikoval: „Vždy je nezbytné zohlednit přiměřenost přijatého opatření z hlediska závažnosti jeho dopadů do právní sféry jím dotčených subjektů, a to nejen přímého adresáta opatření, tedy typicky zadavatele (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2020, čj. 29
Af 46/2019-56; pro úplnost je třeba dodat, že NSS citovaný rozsudek sice zrušil, stalo se tak
ale z toho důvodu, že krajský soud opomenul v úvahu přicházející osobu zúčastněnou na řízení).
Závěry týkající se užití zásady přiměřenosti sdílí také odborná literatura – je-li závažnost
porušení zákona téměř minimální, resp. s minimálním možným dopadem do zadávacího řízení,
nemělo by takové pochybení být de facto trestáno zrušením zadávacího řízení (Šebesta, M.,
Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vyd. Praha:
C. H. Beck, 2022, s. 1526–1527; podobně se vyjádřil ostatně i sám úřad např. v rozhodnutí
ze dne 28. 6. 2021, sp. zn. ÚOHS-R0060/2021/VZ).“
Byť se zadavatel dopustil stanovení nevhodné zadávací podmínky, je třeba zejména zmínit, že s nabídnutím nabídkové ceny nižší než 2 000,- Kč bez DPH nebylo spojeno vyloučení účastníka zadávacího řízení [„(…) lze podat cenovou nabídku nižší než 2.000,- Kč bez DPH, avšak jakákoliv nižší nabídková cena, než 2.000,- Kč bude hodnocena tak, že jí bude přidělen stejný počet bodů (100), jako nabídce s nabídkovou cenou 2.000,- Kč bez DPH.“] a váha daného kritéria byla stanovena pouze ve výši 20 %, což samo o sobě dokládá, že zadavatel klade větší důraz na kvalitu poskytovaných služeb než na výši nabídkové ceny (což je mj. opět podstatou metody BVA). V tomto kontextu Úřad uvádí, že ačkoli se jedná o nevhodnou zadávací podmínku, v případě veřejných zakázek na „intelektuální“ služby může mít taková limitace své opodstatnění, resp. lze rozumět důvodům, pro které tak zadavatel(é) činí. Je tomu tak jednoduše proto, že zadavatel se snaží zabránit deformaci hospodářské soutěže tím, aby se veřejné zakázky účastnili pouze „kvalitní“ dodavatelé a nedocházelo ke „spekulování“ na cenu, kdy v případě zmíněných služeb je složité odhadnout mj. množství práce, která bude odvedena za 1 hodinu poskytované služby (velmi zjednodušeně řečeno, ne každý advokát dokáže „totéž“ za stejnou dobu).
Úřad dále uvádí, že zadavatel obdržel celkem 12 nabídek, z nichž 11 obsahuje nabídkovou cenu
2 000,- Kč bez DPH a 1 nabídka obsahuje nabídkovou cenu 2 450,- Kč bez DPH. Vzhledem
k tomu, že žádná nabídka neobsahovala cenu nižší než zadavatelem stanovený limit, nevhodný
postup zadavatele představoval minimální zásah do sféry dotčených subjektů, kdy ničeho
neindikuje, že by zadávací podmínka měla za následek ovlivnění hospodářské soutěže. K tomu
je nutno dodat, že účelem správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na
návrh je ochrana veřejného subjektivního práva navrhovatele mít možnost získat veřejnou
zakázku v souladu s pravidly vymezenými zákonem, nicméně navrhovatel v tomto ohledu
netvrdí (ani v přibližné rovině), že pokud by se účastnil šetřeného zadávacího řízení, nabídl by
zadavateli cenu nižší, než byl limit stanovený pro účely hodnocení nabídek, v důsledku čehož
by byla jeho možnost získat veřejnou zakázku omezena.
S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zrušení zadávacího řízení by bylo zjevně nepřiměřené zjištěnému postupu zadavatele.
37
Č.j.: ÚOHS-13813/2025/500
Obiter dictum Úřad – aniž by chtěl jakkoli ospravedlňovat postup zadavatele – pouze „pro dokreslení situace“ dodává, že dle zjištění Úřadu představuje určitá limitace nejnižší nabídkové ceny v oblasti veřejných zakázek na právní služby poměrně běžnou praxi mezi zadavateli [např. veřejné zakázky „Poskytování právních služeb“ (ev. č zakázky Z2024-034892), „Poskytování právních služeb v oblasti veřejných zakázek (ev. č. zakázky Z2025-009912), „Poskytování právního poradenství zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek (ev. č. zakázky Z2025-005235), „Právní služby pro České dráhy, a.s. – 9 částí“ (ev. č. zakázky Z2022014351), „Poskytování právních služeb v oblasti ICT“ ev. č. zakázky Z2025-002576)]. Lze se domnívat, že tomu tak je proto, aby služby nebyly uměle podhodnocovány, a to v návaznosti na to, že v případě intelektuální činnosti se složitě kontroluje, jak dlouho vykonávání dané činnosti trvalo (ostatně k tomuto již i výše Úřadem předestřená úvaha v závěru bodu 139. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
V případě hodnoticího kritéria „Kvalita při řešení právních služeb“ navrhovatel bez dalšího namítá, že dané kritérium je „subjektivní, a tedy absolutně neměřitelné a neporovnatelné“ a taktéž, že zadavatel nebude schopen zajistit anonymizované hodnocení dokumentu „Kvalita, přidaná hodnota a risk assessment“, který měli dodavatelé předložit pro účely hodnocení v rámci daného kritéria a jehož vzor zadavatel poskytl v rámci přílohy č. 9 zadávací dokumentace.
Zde Úřad předesílá, že vzhledem k tomu, že navrhovatel svoje námitky předkládá pouze v rovině obecného konstatování, přičemž úkolem Úřadu zcela jistě není domýšlet