ÚOHS S0153/2025/VZ – Správa a údržba ploch veřejné zeleně na území MČ Praha 10 -

Zadavatel – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vinohradská 3218/169,

Zadavatel v souladu s § 35 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) rozdělil veřejnou zakázku na následující 4 části: o „Část A – oblast Vršovice“ (dále jen „část A“) o „Část B – oblast Záběhlice“ (dále jen „část B“) o „část C – oblast Malešice“ (dále jen „část C“) o „část D – oblast Strašnice“ (dále jen „část D“).

Dle bodu 2.1. „Předmět Smlouvy“ zadávací dokumentace bude uzavřena smlouva pro každou část veřejné zakázky zvlášť, přičemž předmětem smlouvy v každé části veřejné zakázky je zajišťování správy ploch veřejné zeleně na území městské části Praha 10. Předmětem služeb poskytovaných na základě jednotlivých smluv bude zejména zajištění následujícího plnění: - pravidelná celoroční údržba travnatých a zpevněných ploch veřejné zeleně, - úklid vymezených ploch, - údržba mobiliáře na těchto plochách a - provádění dalších souvisejících činností.

Dle bodu 2.2. „Vymezení částí Veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem části B veřejné zakázky správa veřejné zeleně na území městské části Praha 10 – oblast Záběhlice.

Dle bodu 2.6. „Předpokládaná hodnota Veřejné zakázky“ zadávací dokumentace předpokládaná hodnota části B veřejné zakázky činí 69 000 000 Kč bez DPH.

Lhůta pro podání nabídek byla v oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovena do 26. 3. 2024 10:00 hod. a následně prodloužena do 25. 4. 2024 10:00 hod.

Úřad obdržel interní sdělení spisová značka: ÚOHS-R0007/2025/VZ, číslo jednací:

Dopisem ze dne 27. 2. 2025 Úřad oznámil zadavateli zahájení správního řízení z moci úřední ve věci možného stanovení zadávacích podmínek v rozporu s § 116 odst. 1 zákona zadavatelem při zadávání veřejné zakázky, čímž Úřad seznámil zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které vymezují předmět správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Shora citované oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 27. 2. 2025 a tímto dnem bylo dle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení.

Účastníkem řízení je podle § 256 zákona zadavatel.

Usnesením ze dne 3. 3. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Úřad obdržel dne 13. 3. 2025 stanovisko zadavatele z téhož dne.

Zadavatel předně důrazně odmítá, že by hodnoticí kritérium „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“ bylo stanoveno v rozporu s § 116 odst. 1 zákona. Zadavatel je přesvědčen, že předmětné hodnotící kritérium vyjadřuje kvalitativní hlediska, která jsou spojená s předmětem veřejné zakázky, a je vymezeno tak, aby podle něho mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné.

Zadavatel dále uvádí, že souvislost předmětného hodnotícího kritéria s plněním zadávané veřejné zakázky je zcela zřejmá, neboť předmětem hodnocení jsou aspekty (včasnost, požadovaná kvalita plnění atd.) zcela zásadní pro plnění zadávané veřejné zakázky. Těmto hodnoceným parametrům kvality služeb dodavatele odpovídá dle zadavatele také závazný návrh smlouvy na plnění veřejné zakázky dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace (dále jen

Zadavatel je tedy přesvědčen, že stanovené hodnotící kritérium splňuje Úřadem akcentovanou podmínku souvislosti s předmětem veřejné zakázky, neboť je přímo provázáno s předmětem plnění veřejné zakázky a smlouvou na plnění veřejné zakázky.

Zadavatel uvádí, že si prostřednictvím stanoveného hodnotícího kritéria přímo s objednateli služeb ověřoval kvalitu plnění dodavatele v jednotlivých aspektech, které jsou pro zadavatele zásadní při plnění veřejné zakázky. Dle zadavatele na základě hodnocení úrovně poskytovaných služeb v jednotlivých parametrech uvedených v dotaznících spokojenosti objednatelů lze důvodně předpokládat, že obdobnou kvalitu bude dodavatel schopen aplikovat při plnění veřejné zakázky.

Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že předmětné hodnotící kritérium bylo akceptováno i samotnými dodavateli, neboť proti jeho vymezení zadavatel neobdržel žádné námitky.

Zadavatel dále uvádí, že kritéria obsažená v demonstrativním výčtu kvalitativních hodnoticích kritérií v § 116 odst. 2 zákona vzhledem k předmětu veřejné zakázky byla nedostačující a nevhodná. Zadavatel výslovně uvádí, že kritérium dle § 116 odst. 2 písm. e) zákona se mu jevilo jako nevhodné z důvodu absence dopadu kvality členů realizačního týmu na úroveň plnění veřejné zakázky.

Zadavatel se domnívá, že způsob, kterým Úřad vykládá podmínku souvislosti s plněním veřejné zakázky je příliš restriktivní a přepjatě formalistický a ve svém důsledku znemožňuje aplikaci jakéhokoli jiného hodnotícího kritéria mimo rámec demonstrativního výčtu v § 116 odst. 2 zákona. Zadavatel dále uvádí, že „[p]okud totiž není Úřadem spatřována souvislost mezi kvalitou poskytovaných služeb dodavatelem a plněním Veřejné zakázky, pak Zadavateli není známo, jaké kvalitativní kritérium by z pohledu naplnění podmínky souvislosti s předmětem veřejné zakázky, mohlo obstát.“

Zadavatel zásadně odmítá, že by hodnotil kvalifikaci dodavatele. Zadavatel uvádí, že je pravdou, že dodavatelé pro účely hodnocení měli předložit dotazníky spokojenosti objednatelů k realizovaným službám, které současně splňují požadavky vymezené pro významnou službu dle čl. 4.4.1 zadávací dokumentace pro účely prokázání technické kvalifikace, pouhé předložení těchto služeb (referencí) nebylo však samo o sobě hodnoceno.

Zadavatel je toho názoru, že závěr o tom, že zadavatel de facto hodnotil kvalifikaci dodavatele, je tak nesprávný a dával by smysl v případě, pokud by dodavatel obdržel body již za samotné předložení referencí bez bodového hodnocení kvality.

Zadavatel dále uvádí, že účinná právní úprava Směrnice Evropského parlamentu a Rady č.

Zadavatel je přesvědčen, že při vymezení hodnotícího kritéria kvalita služeb dodavatele postupoval v souladu s § 116 odst. 1 zákona, neboť předmětné hodnotící kritérium vyjadřuje kvalitativní hlediska, která jsou spojená s předmětem veřejné zakázky, a navrhuje, aby správní řízení bylo zastaveno.

Usnesením ze dne 19. 3. 2025 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Zadavatel se ve stanovené lhůtě (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele, rozhodl podle § 263 odst. 3 zákona o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 116 odst. 1 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména a) technická úroveň, b) estetické nebo funkční vlastnosti, c) uživatelská přístupnost,

Podle § 263 odst. 3 zákona věty první stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

V bodě 4.4.1. „Seznam významných služeb dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ“ zadávací dokumentace je uvedeno, že zadavatel požaduje v souladu s § 79 odst. 2 písm. b) zákona seznam významných služeb realizovaných v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení, přičemž „[v]ýznamnou službou se rozumí významná služba, jejímž předmětem byla správa a údržba veřejné zeleně, a to v kontinuální délce poskytování služby alespoň 12 měsíců, na ploše min. 15 ha a ve finančním objemu této významné služby min. 8 mil. Kč bez DPH za 12 měsíců kontinuálního poskytování služby. Dodavatel k prokázání kvalifikace doloží min. 1 (jednu) významnou službu. Pod pojmem správa a údržba veřejné zeleně se rozumí komplexní údržba v podobě sečení trávy, stříhání živých plotů, řez stromů a keřů, zalévání, sběr listí, apod na veřejně přístupných prostranstvích. Významnou službou se rozumí jeden obchodní případ, tj. plnění poskytnuté v rámci jednoho smluvního vztahu s jedním objednatelem, které věcně a rozsahem naplňuje definici významné služby výše. (…) Doba realizace významných služeb v posledních 3 letech se považuje za splněnou, pokud byly činnosti naplňující definici významné služby v průběhu této doby dokončeny. Zadavatel však bude akceptovat i významné služby, které doposud nebyly dokončeny, avšak dodavatel prokáže, že již byly realizovány v požadovaném rozsahu.“

V bodě. 7.1. „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „[z]adavatel v souladu s ust. § 114 ZZVZ stanovuje, že nabídky budou v rámci každé části Veřejné zakázky hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, a to na základě následujících kritérií a vah, které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení na celkovém hodnocení:

Váha kritéria v celkovém hodnocení

Byly dílčí práce předkládané k fakturaci objednateli v rámci předmětné služby skutečně provedeny? ☐ ANO (5 bodů)

Byly předmětné služby poskytovány ve stanovených termínech? ☐ ANO (5 bodů) ☐ PŘEVÁŽNĚ ANO (3 body) ☐ SPÍŠE NE NEBO NE (0 bodů) ☐ PŘEVÁŽNĚ ANO (3 body) ☐ SPÍŠE NE NEBO NE (0 bodů)

Byly předmětné služby poskytovány ve smlouvou požadované kvalitě? ☐ ANO (5 bodů) ☐ PŘEVÁŽNĚ ANO (3 body) ☐ SPÍŠE NE NEBO NE (0 bodů)

Byly při poskytování předmětných služeb používány požadované technické stroje a zařízení? ☐ ANO (5 bodů) ☐ PŘEVÁŽNĚ ANO (3 body) ☐ SPÍŠE NE NEBO NE (0 bodů)

Byly v rámci poskytování ☐ ANO (0 bodů) předmětné služby dány důvody ☐ SPÍŠE NE (3 bodů) pro uplatnění smluvních sankcí? ☐ NE (5 bodů)

V citovaném bodě zadávací dokumentace je dále ve vztahu k výpočtu hodnocení uvedeno: „Přidělování bodů v rámci dílčího kritéria hodnocení Kvalita služeb dodavatele bude probíhat

V bodě 7.4. „Způsob celkového hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „celkové bodové ohodnocení jednotlivých nabídek vznikne součtem převážených bodových hodnot dosažených v jednotlivých kritériích hodnocení, tj. součtem bodů (zaokrouhlených na dvě desetinná místa) získaných v rámci kritérií hodnocení. Nabídka, která získá nejvyšší počet bodů v dané části veřejné zakázky, bude vyhodnocena jako nabídka ekonomicky nejvýhodnější pro danou část veřejné zakázky. Ostatní nabídky budou seřazeny dle počtu získaných bodů sestupně za nejvýhodnější nabídkou a jejich pořadí bude očíslováno.“

V bodě 1.3 smlouvy1 je uvedeno, že „Poskytovatel na základě výše uvedeného prohlašuje, že s použitím těchto všech znalostí, podkladů a pokynů bude plnit závazek založený touto

V bodě 3.4 smlouvy je uvedeno, že po ukončení plnění každé dílčí služby vyzve poskytovatel objednatele k jejímu převzetí a předloží mu prostřednictvím pracovního deníku soupis provedených prací, přičemž obsah soupisu prací a kvalita poskytnutých služeb bude vždy posouzena oprávněnou osobou objednatele.

V bodě 6.2 smlouvy je uvedeno, že „Poskytovatel je oprávněn fakturovat pouze skutečně, řádně a včas provedené Služby, které byly převzaty Objednatelem podle zápisů v Pracovním deníku.“

V bodě 7.3 smlouvy je uvedeno, že zástupce objednatele je oprávněn kontrolovat kvalitu provedených služeb a používané techniky dle smlouvy v termínech a časových intervalech dle svého uvážení.

Dle bodu 8.2 smlouvy je poskytovatel povinen poskytovat služby řádně a včas, v termínech a dle podmínek sjednaných ve smlouvě, poskytovatel je povinen při poskytování služeb s náležitou odbornou péčí a podle pokynů objednatele.

Dle bodu 8.3 smlouvy je poskytovatel povinen provádět činnosti podle smlouvy a pokynů v souladu s právními předpisy a technickými, bezpečnostními, požárními a hygienickými

V bodě 8.23 smlouvy je uvedeno, že „Poskytovatel je povinen zajistit, že ke dni nabytí účinnosti této Smlouvy a po celou dobu poskytování Služeb bude mít k dispozici technické vybavení v takovém rozsahu, aby mohl Služby uskutečňovat řádně a ve stanovených lhůtách a v případě, že lhůty k provedení jednotlivých činností nejsou vymezeny, v přiměřených lhůtách, tj. bez zbytečného odkladu.“

V bodě 8.26 smlouvy je uvedeno, že »Poskytovatel je povinen při provádění Služeb využívat elektronický Pracovní deník Objednatele se zajištěním nepřetržitého přístupu ze strany

V bodě 8.27 smlouvy je uvedeno, že „Provedené Služby budou dle jejich zápisu ve Pracovním deníku přebírány oprávněnou osobou Objednatele po jejich předchozí namátkové, částečné či kompletní kontrole, a to dle volby Objednatele.“

Dle bodu 8.31 smlouvy je poskytovatel povinen pro účely kontroly rozsahu a kvality prací na základě pokynu kontaktní osoby objednatele pořizovat fotodokumentaci.

Čl. 11 smlouvy obsahuje závazek poskytovatele uhradit smluvní pokuty v případě, služby nebudou poskytnuty ve stanovených termínech či stanoveném rozsahu.

V čl. 12 smlouvy jsou uvedeny možnosti, kdy může objednatel odstoupit od smlouvy.

Úřad úvodem v obecné rovině předesílá, že hodnocení nabídek představuje klíčovou fázi zadávacího řízení, která má zásadní vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Základní úlohou zadavatele ve fázi hodnocení nabídek je výběr plnění, které bude pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější. Za tímto účelem umožňuje zákon zadavateli hodnotit nabídky dle více kritérií než jen dle striktního zohlednění ekonomické výhodnosti nabídky dle nejnižší nabídkové ceny, díky čemuž má zadavatel možnost komplexního posouzení nabízeného plnění z hlediska např. nejvýhodnějšího poměru ceny a kvality. Jakkoli lze konstatovat, že hodnocení nabídek dle kritéria ekonomické výhodnosti dle nejnižší nabídkové ceny je nejjednodušším, nejrychlejším a objektivním způsobem hodnocení, nemusí se vždy jednat o nejvhodněji zvolené kritérium hodnocení. Vždy je vhodné zohlednit specifika poptávaného plnění. Jedním z nástrojů, které zákon zadavatelům dává, je právě možnost hodnocení i prostřednictvím kritérií kvality. V rámci kritérií kvality může zadavatel hodnotit kromě čistě kvalitativních parametrů předmětu plnění rovněž hlediska environmentální nebo sociální.

Volba jednotlivých kritérií kvality je výhradním právem zadavatele, a závisí tak na jeho konkrétních preferencích s přihlédnutím ke specifikům předmětu plnění zadávané veřejné zakázky, samozřejmě za dodržení zákonem stanovených podmínek, zásad a omezení.

V šetřeném případě zadavatel v bodě 7.3. „Kvalita služeb dodavatele“ zadávací dokumentace ve spojení s bodem 7.1. „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace stanovil jako kritérium kvality pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek účastníků zadávacího řízení kritérium s názvem „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“, v jehož rámci hodnotil spokojenost objednatelů služeb poskytovaných dodavatelem, přičemž se mělo jednat o služby poskytnuté dodavatelem, které současně splňují požadavky na významnou službu dle bodu 4.4.1. zadávací dokumentace, tj. významnou službu realizovanou v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení, kdy „[v]ýznamnou službou se rozumí významná služba, jejímž předmětem byla správa a údržba veřejné zeleně, a to v kontinuální délce poskytování služby alespoň 12 měsíců, na ploše min. 15 ha a ve finančním objemu této významné služby min. 8 mil. Kč bez DPH za 12 měsíců kontinuálního poskytování služby“, přičemž za každou předloženou službu obdržel účastník zadávacího řízení pro účely hodnocení počet bodů v závislosti na počtu bodů získaných podle odpovědí v „Dotazníku spokojenosti“. Z uvedeného je tedy zřejmé, že se v případě hodnotícího kritéria „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“ nejedná o cenové kritérium, nýbrž o kritérium, kterým je posuzována kvalita poskytnutého referenčního plnění.

Zadavatel dle přesvědčení Úřadu v rámci tohoto kritéria kvality zohledňuje zkušenost dodavatele jako „celku“ (tj. nikoli zkušenosti jednotlivých osob, např. zaměstnanců dodavatele) a ze způsobu prokázání této zkušenosti (potvrzení kvality poskytnutých služeb) je zřejmé, že se jedná o zkušenost, kterou dodavatel získal v minulosti ve vztahu k předchozímu obdobnému plnění vůči konkrétnímu objednateli. Úřad tedy uvádí, že jak vyplývá z výše uvedeného, tato zadavatelem hodnocená zkušenost dodavatele se váže k předmětu plnění odlišné, tzv. referenční zakázky, nikoli k předmětu plnění zadávané veřejné zakázky.

K tvrzení zadavatele, že nehodnotil kvalifikaci dodavatele, nýbrž míru spokojenosti s kvalitou poskytovaných služeb, Úřad uvádí, že stanovit požadavky za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě je zadavatel oprávněn právě v rámci požadavků na prokázání technické kvalifikace, přičemž zadavatel musí definovat zejména minimální úroveň a doklady sloužící k prokázání splnění daného kritéria technické kvalifikace. Požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci, jsou-li zadavatelem stanoveny, by tedy logicky měly souviset s nejdůležitější a nejpodstatnější částí předmětu veřejné zakázky, a to jak kvalitativně (co do obsahu), tak ve většině případů i kvantitativně (co do počtu). Pokud tedy cílem zadavatele bylo, aby šetřená veřejná zakázka byla plněna „kvalitně“, měl za účelem prokázání odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky stanovit odpovídající podmínky technické kvalifikace. Skutečnost, že dodavatel plnil referenční zakázku „řádně a včas“ a je tak schopen úspěšně realizovat předmět zadávané veřejné zakázky, tak má tedy být

V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-40759/2020/500/ISo, sp. zn.

Z výše uvedeného je tak patrné, že zadavatel de facto stanovil hodnocení nabídek tak, že má být hodnocena kvalifikace dodavatele. V této souvislosti Úřad upozorňuje, že (již neplatná) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (dále jen „směrnice č. 2004/18/ES“) i zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) důsledně odlišovaly kvalifikaci a hodnocení, když jak předmětná směrnice, tak ZVZ shodně stanovily, že předmět kvalifikace nesmí být předmětem hodnocení (k tomu viz např. rozsudek SDEU ze dne 20. 9. 1988, Gebroeders Beentjes BV proti

Aktuální směrnice č. 2014/24/EU (na rozdíl od směrnice č. 2004/18/ES) již explicitně neuvádí, že reference nemůže být kritériem hodnocení, a naopak připouští hodnocení dle kritérií, která se týkající kvalifikace, je zde však stále zřejmý důraz na vztah kritéria hodnocení k předmětu plnění zadávané veřejné zakázky. Úřad má za to, že ačkoliv zákonodárce výslovně neuvedl zákaz použití kvalifikace jakožto hodnoticího kritéria (stejně tak i aktuální směrnice již tento výslovný zákaz neobsahují), neznamená to, že by mělo dojít k absolutnímu setření rozdílu mezi kvalifikací a hodnocením, byť k určitému zmírnění v tomto ohledu skutečně došlo a některé aspekty kvalifikace je již možno hodnotit. To však neznamená absolutní volnost ve vymezování kritérií hodnocení, tím spíše, pokud se jedná o hodnocení v nadlimitním režimu, jako v právě šetřeném případě. O tom ostatně svědčí mj. mantinely vymezené v § 116 odst. 1 zákona, a to např. stanovením povinnosti, aby kritérium kvality souviselo s předmětem veřejné zakázky.

Úřad dále uvádí, že je nutno vycházet ze skutečnosti, že směrnice č. 2014/24/EU je uvozena obsáhlým výčtem důvodů pro její přijetí, jehož část týkající se hodnocení nabídek (body 92-98 předmětné směrnice) poukazuje na vhodnost použití kvalitativních kritérií spojených s předmětem veřejné zakázky. Ačkoliv gros těchto důvodů spočívá v potřebě zahrnutí environmentálních a sociálních aspektů do kvalitativních kritérií, v bodě 94. důvodů pro přijetí uvedené směrnice se výslovně odkazuje na možnost zohlednit kvalitu zapojených pracovníků takto: „Je-li pro úroveň plnění veřejné zakázky významná kvalita zapojených pracovníků, měli by veřejní zadavatelé mít také možnost užít jako kritérium organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění dotčené veřejné zakázky, neboť to může mít dopad na kvalitu plnění veřejné zakázky a v důsledku též na ekonomickou hodnotu nabídky. K tomu může dojít například u veřejných zakázek na takzvané intelektuální služby, jako jsou služby konzultační nebo architektonické. Veřejní zadavatelé využívající této možnosti by měli vhodnými smluvními prostředky práva zajistit, aby pracovníci přidělení k plnění veřejné zakázky skutečně splňovali stanovené normy kvality a aby mohli být nahrazeni pouze se souhlasem veřejného zadavatele, který ověří, že náhradní pracovníci dosahují rovnocenné úrovně kvality.“ Z uvedeného je patrné, že kvalita spočívající ve zkušenosti má být vztažena výhradně k jednotlivým pracovníkům, a to zejména u veřejných zakázek, jejichž předmětem je poskytování intelektuálních služeb. Tato nová úprava, promítající se do čl. 67 bod 2. písm. b) směrnice č.

Úřad konstatuje, že je tedy nutno odlišovat mezi posuzováním zkušeností uchazečů obecně, které se zapovídá, a zkušenostmi členů určité skupiny, která bude poskytovat zejména služby intelektuální povahy. V tomto duchu je pak nutno vykládat i úpravu kvalitativních kritérií dle čl. 67 směrnice č. 2014/24/EU a § 116 zákona. Je tedy i nadále nutno rozlišovat mezi zkušenostmi dodavatele jako takového, které je nutno zohlednit pouze v rámci kvalifikace, a případnými zkušenosti konkrétních pracovníků dodavatele, jejichž intelektuální a nepřenositelné schopnosti budou mít zásadní dopad na plnění veřejné zakázky.

Rovněž komentářová literatura uvádí, že souvislost s předmětem zadávané veřejné zakázky je základní podmínkou a zásadním mantinelem pro využití konkrétního kvalitativního kritéria pro účely hodnocení nabídek a že „[z]adavatelé tedy jsou výrazně omezeni co do možnosti hodnotit kvalifikaci dodavatele. Využití takového hodnoticího kritéria pro postup v nadlimitním ani podlimitním režimu (vyjma ZPŘ) není možné. Zadavatel je v nadlimitním a podlimitním režimu (s výjimkou ZPŘ) oprávněn hodnotit maximálně kvalifikaci nebo zkušenosti osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky a jejich kvalita má významný dopad na úroveň plnění veřejné zakázky [§ 116 odst. 2 písm. e)]“2.

Další komentářová literatura pak uvádí, že „[j]ako předmět veřejné zakázky je přitom nutné vnímat plnění, které zadavatel (konkrétně) v případě každé jedné veřejné zakázky požaduje poskytnout. Předmětem veřejné zakázky na stavební práce je tak právě konkrétní budova,

Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadavatel má povinnost stanovit jednotlivá kritéria kvality při zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu (rovněž v podlimitním režimu vyjma zjednodušeného podlimitního řízení) tak, aby souvisela s předmětem plnění veřejné zakázky.

Jak Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, zkušenosti dodavatele získané prostřednictvím referenčních zakázek jsou zadavatelem zohledněny v rámci posuzování splnění technické kvalifikace, kde slouží jako jedno z kritérií pro selekci dodavatelů způsobilých plnit předmět veřejné zakázky. Dále zadavatel zohlednil zkušenosti dodavatele s plněním referenčních zakázek v rámci hodnocení, kdy přidělil body za pozitivní hodnocení objednatele s plněním referenční zakázky. V případě hodnocení však lze jediné provázání s předmětem plnění veřejné zakázky spatřit v požadavku zadavatele na zkušenost s dodáním obdobného plnění v určité kvalitě, tato vazba je však velmi vágní a v podstatě referuje spíše právě k obecné zkušenosti dodavatele v daném oboru.

Úřad upozorňuje, že stěžejním dokumentem, v němž jsou případné souvislosti hodnoticích kritérií s předmětem plnění upraveny a zachyceny, je obvykle smlouva na veřejnou zakázku.

Nelze tak přisvědčit tvrzení zadavatele, že hodnoceným parametrům kvality služeb dodavatele odpovídá také závazný návrh smlouvy. Úřad konstatuje, že zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na možnost zadavatele kontrolovat kvalitu poskytnutých služeb, povinnost zhotovitele poskytovat služby s náležitou odbornou péčí, ustanovení o smluvní sankci apod., přičemž dle Úřadu se však jedná o natolik obecně formulované požadavky na včasné a kvalitní plnění šetřené veřejné zakázky, že nelze spatřovat konkrétní souvislost s plněním jiných, tj. hodnocených referenčních zakázek.

Úřad akcentuje, že neprovázanost hodnotícího kritéria se samotným předmětem plnění veřejné zakázky především plyne již ze samotné skutečnosti, že je zjevně posuzována předchozí (obecná) zkušenost dodavatele, a nikoliv nabídka samotná, tedy kvalita předmětu plnění veřejné zakázky. Skutečnost, že se dané kritérium nijak nepromítá do smlouvy na veřejnou zakázku, uvedené závěry jen potvrzuje. Dle Úřadu je otázkou, zda však vůbec existuje zákonný způsob, jak obecnou zkušenost dodavatele jako subjektu, tj. nikoli jako osob, které se budou přímo podílet na plnění zadávané veřejné zakázky, kdy na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob, do kritérií hodnocení promítnout. Způsob, který zvolil zadavatel, však Úřad jako souladný se zákonem neshledal.

Úřad tedy uvádí, že zadavatel prostřednictvím kritéria kvality stanoveného v čl. 7.3. zadávací dokumentace vyjádřil pouze skutečnosti související s předmětem odlišné, referenční zakázky, a nikoli skutečnosti, které by měly spojitost s předmětem plnění zadávané veřejné zakázky, neboť veškeré skutečnosti související s plněním realizovaným v rámci předmětné referenční zakázky jsou promítnuty v zadávacích a smluvních podmínkách této referenční, a nikoli právě zadávané, veřejné zakázky.

Úřad přitom upozorňuje, že se v daném případě jedná o zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu, přičemž ustanovení zákona upravující postup zadavatele při zadávání nadlimitních veřejných zakázek na dodávky nestanoví ve vztahu k pravidlům pro hodnocení nabídek žádnou výjimku, a tedy i při zadávání šetřené veřejné zakázky měl zadavatel povinnost postupovat dle § 116 zákona, tj. za účelem hodnocení nabídek dle kritérií kvality byl zadavatel povinen stanovit taková kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky. V šetřeném případě však zadavatel požadavky § 116 odst. 1 zákona nenaplnil, neboť v čl. 7.3. zadávací dokumentace stanovil kritérium kvality, které nevyjadřuje žádná hlediska spojená s předmětem zadávané veřejné zakázky, nýbrž pouze hlediska spojená s předmětem referenční zakázky. Za kritérium kvality související s předmětem plnění veřejné zakázky by dle přesvědčení Úřadu bylo možno označit např. takové kritérium, v rámci něhož by zadavatel hodnotil, jakým způsobem bude provedena likvidace bioodpadu nebo jakou technikou bude realizován řez stromů apod., event. zkušenosti osob podílejících se na plnění veřejné zakázky v oblasti dendrologie aj.

Úřad tedy v obecné rovině uvádí, že zákon nevylučuje, aby zadavatel v rámci kritérií kvality hodnotil skutečnosti, které se svým obsahem nějak dotýkají kvalifikace dodavatelů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce, avšak při zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu je třeba současně splnit požadavky § 116 zákona. Může se např. jednat o technickou úroveň či způsob provádění konkrétní veřejné zakázky, ovšem v takových případech se již nejedná o vlastní obecnou kvalifikaci dodavatele jako celku, ale o požadavek na předložení co nejvýhodnějšího řešení dle zadavatelem předem konkretizovaných parametrů.

Úřad tak akcentuje, že pokud chce zadavatel v některém z kritérií hodnocení nezbytně zohlednit přímo zkušenosti dodavatelů, vždy tak (v nadlimitním režimu) musí učinit mj. v intencích § 116 odst. 1 zákona, tzn., že takové hodnotící kritérium musí mít souvislost s předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy hodnocené skutečnosti se do předmětu plnění musejí promítnout. V některých případech, s ohledem na předmět zadávané veřejné zakázky, může zadavatel za tímto účelem využít např. hodnocení dle kritéria uvedeného v § 116 odst.

K námitce, že žádný z účastníků proti předmětné zadávací podmínce nebrojil, Úřad uvádí, že z této skutečnosti nelze bez dalšího dovozovat, že je postup zadavatele v souladu se zákonem.

K argumentu zadavatele týkajícímu se tvrzení, že § 116 odst. 2 zákona stanoví pouze demonstrativní výčet možných kvalitativních kritérií hodnocení a výslovně nezakazuje použít pro hodnocení reference dodavatele, lze uvést následující. Jak bylo vysvětleno v kontextu směrnice č. 2014/24/EU, je nutno kvalitativní kritéria spojit s předmětem plnění dané veřejné zakázky. Pokud taková spojitost nebyla nalezena, jak se stalo i v posuzovaném případě, není již dle Úřadu rozhodné, zda daná konkrétní možnost je výslovně zákonem zapovězena, či nikoliv. Předmětný demonstrativní výčet totiž rozvíjí základní definici kvalitativního kritéria obsaženou v § 116 odst. 1 zákona a zadavatelem stanovené kritérium, spočívající v hodnocení referencí, pod tuto definici podřadit nelze.

Vzhledem ke všemu výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky v rozporu s § 116 odst. 1 zákona, když v bodě 7.3. „Kvalita služeb dodavatele“ zadávací dokumentace stanovil jako kritérium kvality pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídek účastníků zadávacího řízení kritérium s názvem „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“, v jehož rámci hodnotil způsob prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, neboť dodavatelé měli pro účely hodnocení předložit „služby poskytnuté dodavatelem, které současně splňují požadavky na významnou službu dle bodu 4.4.1. této zadávací dokumentace“, tj. seznam významných služeb realizovaných v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení, kdy „[v]ýznamnou službou se rozumí významná služba, jejímž předmětem byla správa a údržba veřejné zeleně, a to v kontinuální délce poskytování služby alespoň 12 měsíců, na ploše min. 15 ha a ve finančním objemu této významné služby min. 8 mil. Kč bez DPH za 12 měsíců kontinuálního poskytování služby“, přičemž za každou předloženou službu obdržel účastník zadávacího řízení pro účely hodnocení počet bodů v závislosti na počtu bodů získaných podle odpovědí v „Dotazníku spokojenosti“, ačkoli takto stanovené kritérium kvality nevyjadřuje kvalitativní, environmentální, ani sociální hlediska, která by byla spojená s předmětem veřejné zakázky.

Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 116 odst. 1 zákona, když v bodě 7.3. zadávací dokumentace stanovil jako jedno z kritérií kvality pro hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení kritérium „Dotazníky spokojenosti s kvalitou služeb dodavatele“, a tedy technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, ačkoli takto stanovené kritérium kvality nevyjadřuje kvalitativní, environmentální, ani sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (tedy i u nepravomocného rozhodnutí).

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zakázal současně ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení sp. zn. ÚOHSS0153/2025/VZ uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet