ÚOHS S0159/2023/VZ – Novostavba 2. stupně základní školy

stupně základní školy, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a jmenovaný obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když • dne 30. 9. 2020 uzavřel Smlouvu o dílo s dodavatelem Ing. arch. Eliška Formánková,

Obviněný – obec Zlatníky – Hodkovice, IČO 00241873, se sídlem Náves sv. Petra a Pavla 113,

Dle „Seznamu podaných nabídek“ ze dne 25. 9. 2020 (dále jen „seznam 1“) obviněný obdržel

Obviněný uzavřel dne 30. 9. 2020 „Smlouvu o dílo na zhotovení projektové dokumentace“ (dále jen „smlouva 1“) s vybraným dodavatelem – Ing. arch. Eliška Formánková, IČO 73868931, se sídlem U Karlova stánku 1222, Zbraslav, 156 00 Praha 5 (dále jen „dodavatel studie“) na realizaci VZ 1.

Cena za předmět plnění podle čl. IV bod IV.1. smlouvy 1 činí 480 000 Kč1.

Předmětem plnění podle čl. I. bodu I.2. smlouvy 1 je „zpracování návrhu stavby (technické studie), a to pro stavbu objektu 2.stupně Základní školy Zlatníky-Hodkovice (Dále jen »Dílo«).

Obviněný vystavil dodavateli studie „Objednávku“ ze dne 25. 11. 2020 (dále jen „objednávka“), v níž objednal „vyhotovení náhledu interiérů k technické studii pro rozšíření

stupně základní školy Zlatníky-Hodkovice v ceně 30.000,- Kč“.

Obviněný dne 20. 1. 2021 odeslal 3 dodavatelům dokument „Výzva k podání nabídek a zadávací dokumentace“ z téhož dne (dále jen „výzva 2“), v němž je vyzval k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu „Projekt Novostavby 2. stupně základní školy ZlatníkyHodkovice“ (dále jen „VZ 2“). Obviněný ve výzvě uvedl, že VZ 2 bude zadána formou výběrového řízení mimo režim zákona.

Dle „Seznamu podaných nabídek“ ze dne 11. 2. 2021 (dále jen „seznam 2“) obviněný obdržel

Obviněný uzavřel dne 12. 2. 2021 „Smlouvu o dílo na zhotovení projektové dokumentace“ (dále jen „smlouva 2“) s vybraným dodavatelem – Architip s.r.o., IČO 09914765, se sídlem

Cena za předmět plnění podle čl. IV bod IV.1. smlouvy 2 činí 1 980 000 Kč2.

Předmětem plnění podle čl. I. bod I.2. smlouvy 2 je „zpracování kompletní projektové dokumentace pro vydání společného povolení (územního rozhodnutí a stavebního povolení),

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 1. 12. 2022 podnět k prošetření postupu obviněného, který zaevidoval pod sp. zn. ÚOHS-P0774/2022/VZ.

Stěžovatel v podnětu namítá účelové rozdělení VZ 1 a VZ 2, k čemuž uvádí, že zpracování návrhu stavby – technické studie (dále jen „technická studie“), tj. předmět plnění smlouvy 1, měl být podkladem pro zpracování kompletní projektové dokumentace pro vydání společného povolení – územního rozhodnutí a stavebního povolení (dále jen „projektová dokumentace“), tedy předmětu plnění smlouvy 2.

Stěžovatel dále sděluje, že cena za předmět plnění smlouvy 1 a smlouvy 2 v součtu přesahuje částku 2 mil. Kč, a vyslovuje závěr, že „došlo ke zcela umělému rozdělení celého plnění tak, aby jednotlivé zakázky mohly být zadány tak, aby se vyloučilo veřejné zadávání podle zákona“.

Stěžovatel též upozorňuje, že dodavatel studie vyfakturoval obviněnému částku 510 000 Kč, přestože cena za předmět plnění podle čl. IV bod IV.1. smlouvy 1 činila 480 000 Kč.

Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci a vyjádření k informacím uvedeným v podnětu.

Ve vyjádření ze dne 6. 1. 2023 obviněný k údajné souvislosti VZ 1 a VZ 2 uvádí, že obě namítané veřejné zakázky byly zadávány jako zakázky malého rozsahu, tudíž nebyla dána povinnost při výběru dodavatelů postupovat dle zákona. Dle obviněného „(o)ddělené soutěžení zakázky na zpracování technické či účelové studie a projektové dokumentace je běžným postupem řady zadavatelů a zcela běžnou praxí. Jde o nesouvisející plnění s jiným účelem a funkcí a není dána povinnost předpokládané hodnoty těchto zakázek sčítat. Poptávaná studie řešila především ideový koncept záměru. Obec jako zadavatel, pro účely zpracování studie, stanovila pouze obecné požadavky bez podrobných plánů a požadavků na projednání s jakýmikoliv orgány.

„Žádostí o vyjádření a doplnění dokumentace“ ze dne 11. 1. 2023, Úřad za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, ve smyslu § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), žádal obviněného o doložení objednávky a případné s ní související dokumentace, a o vyjádření se k následujícím dotazům: a) „Sdělte, zda vnitřní náhledy ideového návrhu objektu, jež byly dle Vašeho vyjádření doplněny na základě samostatné objednávky, tvořily součást návrhu stavby (technické studie), tedy předmětu plnění VZ 1.

Ve vyjádření ze dne 19. 1. 2023 obviněný k vnitřním náhledům interiérů k technické studii (dále jen „náhledy interiérů“), tedy předmětu plnění objednávky, sděluje, že byly vyžádány vedením Základní školy a mateřské školy Zlatníky-Hodkovice, IČO 70996610, se sídlem Náves sv. Petra a Pavla 41, 252 41 Dolní Břežany (dále jen „ZŠ“) až dodatečně, a to v době, když již byly práce na předmětu plnění smlouvy 1 zadány. Dle obviněného souvislost technické studie a náhledů interiéru je dána zcela obecně tím, že se týkají novostavby 2. stupně základní školy, přičemž náhledy interiérů byly určeny pro vedení ZŠ a nebyly výchozím podkladem pro zpracování projektové dokumentace, tedy předmětu plnění smlouvy 2. Obviněný dodává, že náhledy interiérů byly vyhotoveny samostatně vedle technické studie a předány obviněnému společně s technickou studií dne 18. 1. 2021, přičemž písemný protokol pro předání vnitřních náhledů nebyl samostatně vyhotoven.

Podle § 90 odst. 1 věty prvé zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem.

Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu, lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3, nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

Podle § 2 odst. 3 zákona platí, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí: a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.

Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“), b) zhotovení stavby, nebo c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

Podle § 26 odst. 1 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 27 písm. a) zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

Podle § 31 zákona není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.

Podle § 52 zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo b) druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60,

u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadávání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 činila 5 494 000 Kč.

Dne 25. 8. 2020 obviněný odeslal výzvu 1 třem dodavatelům.

Podle bodu 5.1 výzvy 1 je předmětem plnění „vypracování technické studie na návrh stavby a urbanistické řešení záměru území pro 2. stupeň ZŠ Zlatníky-Hodkovice v rozsahu dle zadávacího listu (vstupní parametry návrhu technické studie na stavbu a urbanistické řešení záměru území pro 2. stupeň ZŠ Zlatníky-Hodkovice)“.

Ve „Vstupních parametrech samotné technické studie na návrh stavby a urbanistického řešení záměru území pro 2. stupeň ZŠ Zlatníky-Hodkovice“ výzvy 1 (dále jen „Příloha výzvy 1“) je definován záměr následovně: „(…) Pro posouzení dalšího možného postupu, kalkulaci očekávaných nákladů, rozhodnutí, zda je projekt realizovatelný a představu celkového zasazení a logistiky objektu do kontextu významné části obce je nezbytné zpracovat technickou studii návrhu objektu pro 2. stupeň Základní školy Zlatníky-Hodkovice včetně návrhu urbanistické koncepce předmětné oblasti. Současně je nezbytné zahrnout do studie kapacitní, technické a logistické požadavky vycházející z potřeb provozu 2. stupně základní školy, tak, aby objekt a jeho umístění plně vyhovovalo požadavkům moderního vzdělávání a logicky navazovalo na objekt 1. stupně Základní školy umístěný na náměstí Sv. Petra a Pavla 41.“ Vstupní parametry jsou v Příloze výzvy 1 stanoveny následovně: „předpokládané náklady 40 mil. Kč bez DPH

Ze seznamu 1 vyplývá, že obviněný obdržel na předmět plnění VZ 1 celkem 3 nabídky.

Obviněný uzavřel dne 30. 9. 2020 s dodavatelem studie smlouvu 1.

Předmětem plnění podle čl. I. bod I.2. smlouvy 1 je „zpracování návrhu stavby (technické studie), a to pro stavbu objektu 2.stupně Základní školy Zlatníky-Hodkovice (Dále jen »Dílo«).

Podle čl. III. bodu III.2. smlouvy 1 je dodavatel studie povinen řádně vypracovat kompletní návrh stavby (technickou studii) nejpozději do 6 měsíců ode dne podpisu smlouvy 1.

Cena díla podle čl. IV. bodu IV.1. smlouvy 1 činí 480 000 Kč1.

„Předávacím protokolem“ ze dne 18. 1. 2021 (dál jen „protokol 1“) dodavatel studie předal obviněnému technickou studii, když uvedl: „V příloze Vám předáváme dokumentaci návrhu stavby (technickou studii), a to pro stavbu objektu 2. stupně základní školy Zlatníky-Hodkovice, v tištěné podobě vyhotovena 3x a 1x digitálně.“.

Dne 24. 11. 2020 obviněný obdržel e-mail od ředitelky ZŠ, v němž je uvedeno: „Chtěla bych

Dne 25. 11. 2020 vystavil obviněný objednávku adresovanou dodavateli studie, v níž objednal „vyhotovení náhledu interiérů k technické studii pro rozšíření 2. stupně základní školy ZlatníkyHodkovice v ceně 30.000,- Kč“.

Ve vyjádření ze dne 19. 1. 2023 obviněný mj. uvádí: „Vnitřní náhledy dle objednávky byly vyhotoveny samostatně vedle technické studie a nebyly její součástí. Vnitřní náhledy ideového návrhu objektu dle samostatné objednávky byly zadavateli předány společně s technickou studií dne 18. 1. 2021. Písemný protokol pro předání vnitřních náhledů ideového návrhu objektu nebyl samostatně vyhotoven.“

Dne 20. 1. 2021 obviněný odeslal výzvu 2 třem dodavatelům.

Podle bodu 5.1 výzvy 2 je předmětem plnění „projektová dokumentace novostavby 2.stupně základní školy Zlatníky-Hodkovice v rozsahu dle přiložené studie »Novostavba 2.stupně základní školy Zlatníky-Hodkovice« zpracovanou Ing. arch. Eliškou Formánkovou, U Karlova stánku 122, 156 00 Praha 5 – Zbraslav, IČ:73868931.“

Přílohu výzvy 2 tvoří dokument nazvaný „NOVOSTAVBA 2. STUPNĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY –

Ze seznamu 2 vyplývá, že obviněný obdržel na předmět plnění VZ 2 celkem 2 nabídky.

Obviněný uzavřel dne 12. 2. 2021 s dodavatelem dokumentace smlouvu 2. Z veřejně dostupných zdrojů plyne, že statutárním orgánem (jednatelem) dodavatele dokumentace je

Předmětem plnění podle čl. I. bod I.2. smlouvy 2 je „zpracování kompletní projektové dokumentace pro vydání společného povolení (územního rozhodnutí a stavebního povolení), a to pro Objekt 2. stupně Základní školy Zlatníky-Hodkovice, a zajištění vydání společného povolení (Dále jen »Dílo«). Zhotovení Díla zahrnuje zejména, nikoliv však výlučně: a) Zpracování projektové dokumentace pro vydání společného povolení v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., (…), vyhláškou č. 499/2006 Sb., (…), zákonem č. 134/2016 Sb., (…) a dalšími příslušnými právními předpisy; b) koncepční koordinace všech profesí; c) koordinaci projektů jednotlivých profesí a jejich zapracování do projektové dokumentace; d) zajištění dendrologického průzkumu stávající zeleně a návrh vhodných opatření; e) zpracování průkazu energetické náročnosti stavby; f) zajištění akustické studie (…); g) zajištění hlukové studie (…).“

Podle čl. II. bodu II.1. smlouvy 2 je výchozím podkladem pro zpracování projektové dokumentace „architektonická studie »Novostavba 2.stupně základní školy ZlatníkyHodkovice« zpracovaná Ing. arch. Eliškou Formánkovou a Ing. arch. Martinou Jandovou v lednu 2021“.

Podle čl. III. bodu III.2. smlouvy 2 je dodavatel dokumentace povinen řádně vypracovat kompletní projektovou dokumentaci nejpozději do 4 měsíců ode dne podpisu smlouvy 2.

Cena díla podle čl. IV. bodu IV.1. smlouvy 2 činí 1 980 000 Kč2.

„Předávacím protokolem“ ze dne 25. 11. 2021 (dál jen „protokol 2“) dodavatel dokumentace předal obviněnému projektovou dokumentaci.

V úvodu „Strategického plánu rozvoje obce Zlatníky-Hodkovice na léta 2020-2024“ ze dne

Dle části 5. bod 4) Strategického plánu obce je jeden z vytyčených strategických cílů zadavatele obviněného vymezen takto: „pro ZŠ je dlouhodobě spolehlivě zajištěn přechod žáků na druhý

V úvodním slovu starosty obce „Obecňáčku Zlatníky-Hodkovice“ z března 2020 (vydání č. 1)4 se mj. uvádí: „Abychom situaci systémově do budoucna vyřešili, zajistíme výstavbu tříd pro druhý stupeň naší Základní školy, tzn. cíl je v naší obci zajistit školu pro první i druhý stupeň – 1x 1 až 9.“

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. K tomu Úřad podotýká, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v některém z úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení podle zákona, pokud se neuplatní některá z výjimek, proto je třeba vymezit, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku.

Úřad v obecné rovině dále uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, ke kterým se mj. řadí pravidlo o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřené v § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo pro stanovení součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné zakázky, jejichž plnění společně tvoří jeden funkční celek a která jsou zadávána v časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část veřejné zakázky se musí zadávat postupy odpovídajícími výši tohoto součtu (tj. celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky). K platné právní úpravě obsažené v zákoně lze konstatovat, že pojem funkční celek je pojmem, který v sobě zahrnuje věcnou, místní a funkční (technologickou) souvislost.

Úřad též odkazuje na důvodovou zprávu k § 18 zákona, kde je k dělení veřejné zakázky na části uvedeno následující: „V případě zadávání části veřejné zakázky je pro postup v zadávacím řízení rozhodující předpokládaná hodnota celé veřejné zakázky. Tyto části mohou být zadávány jedním nebo více zadavateli buď v jednom zadávacím řízení rozděleném na části, nebo ve více samostatných zadávacích řízeních. V každém případě tato řízení musí odpovídat celkové hodnotě veřejné zakázky. Zákon oproti předchozí právní úpravě nestanoví výslovný zákaz dělení předmětu veřejné zakázky, a to z důvodu, že dělení veřejných zakázek není obecně zakázáno, ale novými evropskými směrnicemi spíše podporováno. Nesmí však dojít k situaci, že by zadavatel rozdělením předmětu veřejné zakázky postupoval v mírnějším režimu, což je vyjádřeno v § 18 odst. 2. Do předpokládané hodnoty se tak musí zahrnout hodnota všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v jedné časové souvislosti. Koncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku

K výši předpokládaných hodnot, resp. režimu veřejných zakázek, Úřad v obecné rovině uvádí, že podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč bez DPH, veřejnou zakázkou malého rozsahu. Takovou zakázku pak zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady stanovené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení. V případě, kdy předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby je rovna nebo přesáhne limit stanovený nařízením vlády, jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku podle § 25 zákona, kterou je zadavatel povinen zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté (s určitými výjimkami). V případě veřejných zakázek na služby se jedná o limit podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády, jenž ke dni uzavření smlouvy 1, ke dni vystavení objednávky a ke dni uzavření smlouvy 2 činil 5 494 000 Kč.

V souladu s výše uvedenými obecnými východisky se Úřad bude dále zabývat posouzením charakteru obviněným pořizovaného plnění z hlediska jeho možné vzájemné souvislosti (srov. § 18 zákona) a následně i jeho finanční hodnotou (srov. § 26 zákona).

Otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již vedle rozhodovací praxe

Z rozhodnutí Úřadu, v nichž je vyjádřen přístup Úřadu mj. k posuzování a určování plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, lze uvést např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-41587/2022/500 ze dne 23. 11. 2022 vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0535/2022/VZ, rozhodnutí č. j. ÚOHS-32257/2022/500 ze dne 15. 9. 2022 vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0412/2022/VZ a rozhodnutí č. j. ÚOHS16357/2022/500 ze dne 16. 5. 2022 vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHSS0635/2022/VZ, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS21416/2022/161 ze dne 22. 7. 2022 vydaném ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHSR0069/2022/VZ.

K otázce vymezení předmětu plnění veřejné zakázky z hlediska toho, zda se jedná o veřejnou zakázku jedinou, nebo jde o více samostatných veřejných zakázek, se vyslovil např. KS v Brně ve svém rozsudku ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85, v němž uvedl, že „je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné, obdobné či založené společnými jednotícími souvislostmi, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně judikováno též v rozsudcích KS v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010 či sp. zn. 62 Af 68/2011).

NSS pak v rozsudku ze dne 15. 12. 2010, č. j. 2 Afs 55/2010-173, kterým byla zamítnuta kasační stížnost proti rozsudku KS v Brně ze dne 2. 3. 2010, č. j. 62 Ca 72/2008-114, uvedl: „Pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je totiž dle krajského soudu rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části. (…) zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických“.

K otázce, zda v určení existence vzájemné věcné souvislosti (ne)hraje roli skutečnost, že plnění nejsou absolutně totožná, se vyjádřil KS v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018: „K závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky (…).“

Ze shora uvedené judikatury vyplývá, že významným pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění, resp. věcná souvislost. Jinak řečeno, aby se jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti (tj. věcná souvislost musí být přítomna vždy).

Úřad z předložené dokumentace seznal, že předmětem plnění VZ 1 je zpracování technické studie, předmětem plnění objednávky je vyhotovení náhledů interiérů a předmětem plnění

a 58. odůvodnění tohoto příkazu).

Při posouzení, zda obviněný poptával v případě VZ 1, objednávky a VZ 2 plnění svým charakterem obdobná, Úřad seznal, že obviněný prostřednictvím těchto plnění požadoval vypracování dokumentace v různém stupni rozpracovanosti k jednomu konkrétnímu projektu, jehož cílem je realizace novostavby 2. stupně základní školy. Ačkoliv tedy předměty šetřených veřejných zakázek nejsou zcela identické, nehraje tento fakt v určení existence vzájemné věcné souvislosti roli, neboť se jedná o obdobná plnění obecně spočívající v přípravě dokumentace vztahující se ke konkrétnímu projektu, přičemž (i) předmět plnění objednávky, kterým je vyhotovení náhledů interiérů, souvisí s předmětem plnění VZ 1, kterým je zpracování technické studie, o čemž svědčí fakt, že předmět plnění objednávky sám obviněný požadoval vypracovat k předmětu plnění VZ 1 a (ii) předmět plnění VZ 2, kterým je zpracování projektové dokumentace, na předmět plnění VZ 1, kterým je zpracování technické studie, navázal, o čemž svědčí fakt, že předmět plnění VZ 2 sám obviněný požadoval vypracovat v návaznosti na předmět plnění VZ 1.

Jelikož je tedy předmětem plnění smlouvy 1, objednávky a smlouvy 2 vypracování dokumentace k jednomu konkrétnímu projektu obviněného, kterým je novostavba 2. stupně základní školy, a zároveň na sebe tato plnění vzájemně navazují, Úřad konstatuje, že šetřená

Na uvedeném závěru nemůže nic měnit skutečnost, kterou uvádí obviněný ve vyjádření ze dne

Pokud jde o další argumentaci, kterou obviněný vyslovil ve vyjádření ze dne 19. 1. 2023, a to, že „(s)ouvislost technické studie (…) a vnitřních náhledů ideového návrhu objektu (…) je dána zcela obecně tím, že se týkají výstavby objektu školy pro 2. stupeň základní školy. Vnitřní náhledy však byly určeny především pro potřeby vedení školy a nebyly výchozím podkladem pro zpracování předmětu zakázky Projekt Novostavby 2. stupně základní školy Zlatníky –

Úřad se v rámci posuzování, zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, dále zabýval místní souvislostí. Pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejných zakázek.

V daném případě je dle Úřadu místní souvislost veřejných zakázek zjevná, jelikož se jedná o plnění týkající se vypracování dokumentace pro novostavbu téhož stavebního objektu, a to

stupně základní školy. S ohledem na uvedené Úřad tedy konstatuje, že šetřené veřejné zakázky spolu souvisí i z hlediska místního.

Ve vztahu k funkční souvislosti Úřad obecně uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě účelu/cíle, pro který jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek NSS č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). Funkční souvislost je v šetřeném případě dána skutečností, že obviněný měl záměr realizovat stavební projekt týkající se novostavby 2. stupně základní školy, přičemž zpracování podkladů k této obviněným plánované novostavbě je předmětem plnění všech tří veřejných zakázek. Šetřené veřejné zakázky tedy přímo souvisí s tímtéž stavebním záměrem a jejich společným cílem je realizace novostavby 2. stupně základní školy.

Úřad dále uvádí, že otázka návaznosti jednotlivých předmětů plnění hraje v určení, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku dělenou, pomocnou roli. Naopak žádnou váhu nelze přikládat skutečnostem, které veřejné zakázky „oddělují“ pouze zdánlivě, (např., že zadavatel provedl samostatná výběrová řízení na dodavatele, či že způsob

V kontextu shora uvedeného Úřad konstatuje, že při dovození funkční souvislosti VZ 1, objednávky a VZ 2 nelze odhlížet od faktu, že předmět plnění objednávky byl obviněným vztažen k předmětu plnění VZ 1, jelikož realizace náhledů interiérů vycházela z technické studie, a dále že předmět plnění VZ 2, kterým je vyhotovení projektové dokumentace, byl obviněným navázán na předmět plnění VZ 1, kterým je vyhotovení technické studie, neboť při realizaci předmětu plnění VZ 2 musel být zohledněn předmět plnění VZ 1, tedy i z tohoto pohledu všechna šetřená plnění spolu naplňují obviněným sledovaný záměr (účel), když o jednotlivých plněních lze totiž uvažovat jako o jednotlivých na sebe navazujících „etapách“ zastřešujícího cíle, a to získání dokumentace pro provedení novostavby 2. stupně základní školy. Jak již bylo dovozeno výše, obviněným pořizované předměty plnění VZ 1, objednávky a VZ 2 směřovaly k jednomu společnému účelu, a to získat podklady pro provedení novostavby

stupně základní školy, což bezesporu dokládá, že společně (tedy jako celek) plnily stejnou předvídanou funkci.

V projednávaném případě lze tedy na základě všeho shora uvedeného (viz body 65. až 85. odůvodnění tohoto příkazu) konstatovat, že šetřené veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek, když jednotícím účelem poptávaných služeb bylo zajištění podkladů pro provedení novostavby

stupně základní školy, tj. obviněný pořizoval plnění, která z věcného, místního a funkčního hlediska tvoří předmět jedné veřejné zakázky na zhotovení dokumentace pro provedení novostavby.

Ve vztahu k časové souvislosti Úřad předně obecně odkazuje na komentářovou literaturu6, v níž se k pojmu časová souvislost uvádí: „Z hlediska prvku časové souvislosti zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap. Časovou souvislostí v tomto pojetí tak může být jak doba několika dnů či týdnů, tak i doba několika měsíců a let (například v případě plánované výstavby areálu či postupného zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací).

Úřad tedy s odkazem na komentářovou literaturu a svou rozhodovací praxi akcentuje, že pro naplnění časové souvislosti jsou obecně směrodatné především dohodnuté lhůty, např. lhůty stanovené v zadávací dokumentaci, termíny zahájení výběrových řízení, termíny uzavření smluv či termíny plnění. Úřad dále doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze totiž dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců. Je tedy nutné zdůraznit, že na časovou souvislost nelze pohlížet mechanicky a určit pevné hranice, kdy určitý počet dnů/týdnů/měsíců je chápán jako časová souvislost a cokoliv nad tuto hranici již lze označit jako časově nesouvisející plnění. Každý případ je specifický, a proto se časová souvislost musí zkoumat vždy individuálně (k tomu srov. rozsudek KS v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

V šetřeném případě Úřad poukazuje na časovou souslednost poptávaných plnění, když obviněný nejprve na část služeb uzavřel smlouvu 1 dne 30. 9. 2020, k další části služeb vystavil dne 25. 11. 2020 objednávku a na další část služeb uzavřel smlouvu 2 dne 12. 2. 2021. Kromě skutečnosti, že doba kratší než dva měsíce mezi uzavřením smlouvy 1 a vystavením objednávky a dále doba kratší než pět měsíců mezi uzavřením smlouvy 1 a smlouvy 2 nejsou takového charakteru, že by svědčily o časové nesouvislosti těchto plnění, vyplývá z protokolu 1 a termínu odeslání výzvy 2, že kroky směřující k uzavření smlouvy 2 činil obviněný již v lednu

Úřad dále obecně podává, že důležitým aspektem je také předvídatelnost jednotlivých veřejných zakázek ze strany zadavatele. Pokud má zadavatel záměr realizovat stavební projekt, pak bezesporu počítá s tím, že tento záměr bude realizován na základě „nějaké“ dokumentace pro provedení stavby. Pak není rozhodná skutečnost, že takový záměr bude rozložený do několika let, a je třeba takovou veřejnou zakázku zadávat jako jeden celek (případně rozdělenou na části). Zadavatel by v takovém případě stěží odůvodnil rozdělení veřejných zakázek tím, že nevěděl, že v dohledné době bude muset zadat i tu navazující, neboť ve svém záměru musel počítat s časově navazujícími zakázkami. Zadavatel tudíž musí časovou souvislost posuzovat s ohledem na své záměry, nikoliv čistě formálně pouze vzhledem k předpokládané době jednotlivého plnění, které je třeba rozloženo do více týdnů/měsíců/let.

Úřad k šetřenému případu uvádí, že to byl sám obviněný, kdo o úmyslu realizovat novostavbu

stupně základní školy rozhodl, přičemž při zadávání šetřených veřejných zakázek postupoval s tímto jediným cílem, resp. záměrem realizovat konkrétní stavební projekt. Z uvedeného lze dle Úřadu dovodit, že obviněný v momentě odeslání výzvy 1 mohl předpokládat, že spolu se

Na tomto místě Úřad shrnuje dotčené časové údaje týkající se odeslání obou výzev, uzavření jednotlivých smluv, vystavení objednávky a předání předmětů plnění: • výzva 1 odeslána dne 28. 8. 2020, • smlouva 1 uzavřena dne 30. 9. 2020, • objednávka vystavena dne 25. 11. 2020, • technická studie a náhledy interiérů předány dne 18. 1. 2021, jak plyne z protokolu 1 a vyjádření ze dne 19. 1. 2023, • výzva 2 odeslána dne 20. 1. 2021, • smlouva 2 uzavřena dne 12. 2. 2021, • projektová dokumentace předána dne 25. 11. 2021, jak plyne z protokolu 2.

Úřad shrnuje a uzavírá, že z pohledu časové souvislosti šetřených veřejných zakázek je rozhodující, že předmět plnění VZ 1 (technická studie) časově souvisel s předmětem plnění objednávky (náhledy interiérů) a dále navazoval na předmět plnění VZ 2 (projektová dokumentace), a že již v době zadání VZ 1 obviněný předvídal, že mu vznikne potřeba realizace objednávky a VZ 2, resp. byl si vědom toho, že taková potřeba vzniknout může. Cílem zadavatele bezesporu byla realizace předmětného díla, přičemž předmět plnění VZ 1, předmět plnění objednávky a předmět plnění VZ 2 bezesporu ve svém souhrnu a časové souslednosti představovaly poskytnuté potřebné plnění. Časová prodleva cca 10 měsíců mezi předáním předmětu plnění VZ 1 a objednávky a předáním předmětu plnění VZ 2 obviněnému s ohledem na okolnosti zjištěné v tomto správním řízení časovou souvislost tedy nevylučuje.

S ohledem na shora uvedené (viz body 87. až 93. odůvodnění tohoto příkazu) má Úřad za to, že předmětné veřejné zakázky spolu souvisí také z hlediska časového.

Na základě všech shora popsaných skutečností Úřad prokázal a odůvodnil, že VZ 1, objednávka a VZ 2 byly zadávány ve vzájemné časové souvislosti a že tvoří jeden funkční celek (souvislost věcná, místní a funkční), když šetřená plnění byla obviněným prováděna se záměrem získat dokumentaci pro provedení novostavby 2. stupně základní školy.

Jelikož spolu VZ 1, objednávka a VZ 2 úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota těchto poptávaných plnění sečtena a obviněný měl povinnost zadat tyto služby v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Dle smlouvy 1 činila celková cena 480 000 Kč, dle objednávky činila celková cena 30 000 Kč a dle smlouvy 2 činila celková cena 1 980 000 Kč, tzn., že předpokládaná hodnota činila v součtu částku 2 490 000 Kč (srov. § 16 odst. 5, § 18 odst. 1 a 2 zákona).

Podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je povinen pouze dodržovat zásady stanovené v § 6 zákona. V šetřeném případě však celková cena plnění dle smlouvy 1, objednávky a smlouvy 2, tedy částka 2 490 000 Kč, přesáhla finanční limit 2 000 000 Kč stanovený v § 27 písm. a) zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby a současně nedosáhla finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky podle § 25 zákona, který podle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1. nařízení vlády ke dni uzavření obou smluv a ke dni předání plnění dle objednávky činil 5 494 000 Kč, tzn., že se v šetřeném případě jedná o podlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 26 odst. 1 zákona. Obviněný byl tedy povinen požadovaná plnění poptávat buď jako jednu veřejnou zakázku, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části (srov. § 35 zákona), u které by v souladu s § 18 odst. 1 a 2 zákona byla předpokládaná hodnota této rozdělené veřejné zakázky stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí.

Úřad na základě shora uvedeného konstatuje, že obviněný byl v souladu s § 26 odst. 2 zákona povinen požadovaná plnění poptávat v některém z příslušných druhů zadávacího řízení dle zákona, buď v rámci jednoho nebo více zadávacích řízení (ať již v rámci veřejné zakázky rozdělené na části, či nikoliv), tak, aby postup obviněného odpovídal v souladu s § 18 odst. 1 a 2 zákona předpokládané hodnotě stanovené dle součtu předpokládaných hodnot jednotlivých plnění realizovaných dle smlouvy 1, objednávky a smlouvy 2, která, jak Úřad dovodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto příkazu, tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Úřad uzavírá, že obviněný byl tudíž ve vztahu k šetřené veřejné zakázce povinen zadat ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v podlimitním režimu podle části třetí zákona, a nikoliv ji (resp. jednotlivá plnění tvořící předmět smlouvy 1, objednávky a smlouvy 2) zadat v rozporu s § 2 odst. 3 zákona mimo zadávací řízení.

Úřad shledal, že v šetřeném případě tedy obviněný zadáním VZ 1, objednávky a VZ 2 mimo zadávací řízení postupoval v rozporu se zákonem. Tímto svým jednáním obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je zpracování technické studie, vyhotovení náhledů interiérů a zpracování projektové dokumentace pro novostavbu 2. stupně základní školy, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen.

Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný předmětnou veřejnou zakázku zadával v zadávacím řízení, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů.

Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku zadal, když s dodavatelem studie uzavřel smlouvu 1 a vystavil dodavateli studie objednávku, jejíž plnění dodavatel studie dne 18. 1. 2021 obviněnému dodal, a s dodavatelem dokumentace uzavřel smlouvu 2.

V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je zpracování technické studie, vyhotovení náhledů interiérů a zpracování projektové dokumentace pro novostavbu 2. stupně základní školy, mimo zadávací řízení, tj. aniž provedl zadávací řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku stejného předmětu a stejné předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když • dne 30. 9. 2020 uzavřel smlouvu 1 s dodavatelem studie, • dne 25. 11. 2020 vystavil objednávku dodavateli studie a dodavatel studie dne 18. 1. 2021 plnění dle objednávky obviněnému dodal, • dne 12. 2. 2021 uzavřel smlouvu 2 s dodavatelem dokumentace.

S ohledem na Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle §268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť, jak vyplývá z obsahu tohoto příkazu, obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

Úřad před uložením pokuty ověřil, zda ve vztahu k přestupku neuplynula promlčecí doba podle § 270 odst. 5 zákona. Smlouva 1 byla mezi obviněným a dodavatelem studie uzavřena dne

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, lze za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, uložit pokutu do 10 % z předpokládané ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

Úřad konstatuje, že celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, činí 2 490 000 Kč, když obviněný uzavřel na předmět plnění smlouvu 1 na částku 480 000 Kč, vystavil na předmět plnění objednávku na částku 30 000 Kč a uzavřel na předmět plnění smlouvu 2 na částku 1 980 000 Kč s DPH (viz bod 96. odůvodnění tohoto příkazu). Horní hranice možné výše pokuty v šetřeném případě tedy činí 249 000 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).

Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Hlavním kritériem rozhodným pro určení výměry pokuty je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního přestupku na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen to, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013). Při zvažování závažnosti přestupku Úřad zohlednil následující skutečnosti.

V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, a tedy nedošlo mj. ke zpřístupnění informace o zahájení zadávání veřejné zakázky širokému okruhu dodavatelů, v důsledku čehož došlo k porušení, resp. k omezení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské

Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, tzn. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

Jako polehčující okolnost Úřad dále zohlednil fakt, že postup obviněného nevedl k úplnému vyloučení hospodářské soutěže, jelikož obviněný výzvu 1 zaslal třem dodavatelům a výzvu 2 zaslal také třem dodavatelům, tzn., že dvou „poptávkových řízení“ se účastnilo více subjektů s různými nabídkami (jak vyplývá z protokolu 1 a protokolu 2), a obviněný tak zajistil alespoň určitou míru hospodářské soutěže u dvou ze tří „poptávkových řízení“ (i tak však nelze vyloučit, že při postupu souladném se zákonem mohla být její míra vyšší). Z obdržené dokumentace tak vyplývá, že obviněný u VZ 1 a VZ 2 realizoval alespoň určitý druh dílčího poptávkového řízení, byť mimo zákon, který nesl znaky nasvědčující jeho snaze učinit výběr dodavatele studie a dodavatele dokumentace v rozsahu předem definovaných soutěžních podmínek.

Úřad neshledal žádné další polehčující ani žádné přitěžující okolnosti případu.

Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek KS v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 12. 2. 2021, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynuly ke dni vydání tohoto příkazu více než dva roky. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby od spáchání přestupku. Ačkoliv v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015-33.

S ohledem na výše uvedené Úřad zhodnotil, zda je v daném případě namístě zohlednit jiné sbíhající přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona. Jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto příkazu, ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 12. 2. 2021. Úřad ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádným dalším přestupkem.

Při určení výše pokuty Úřad přihlédl také k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Dle rozpočtu obviněného na rok 20237 činí objem jeho celkových příjmů 240 345 000 Kč a objem jeho celkových výdajů 236 406 505 Kč. Úřad proto tuto skutečnost při stanovení výše pokuty rovněž zohlednil, aby ji nebylo možno považovat vůči obviněnému za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

Pokuta uložená obviněnému za spáchání přestupku dle zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených

S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.