ÚOHS S0169/2023/VZ – I/13 Bílina – Most

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00

Dle formuláře „CZ02 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení v podlimitním režimu“ (dále jen „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“) uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne

Z formuláře Oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 93 135 960 Kč bez DPH.

Z dokumentu „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne

Navrhovatel proti rozhodnutí o vyloučení podal dne 21. 2. 2023 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), o nichž zadavatel rozhodl dne 2. 3. 2023 tak, že je odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Navrhovatel nesouhlasil se způsobem vyřízení námitek, a proto dne 13. 3. 2023 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh“).

Navrhovatel v úvodu svého návrhu rekapituluje průběh zadávacího řízení a uvádí, že nebyly naplněny důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení.

Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách na několika místech odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021. Dle

Dále navrhovatel uvádí, že není dán zadavatelem prezentovaný důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, tj. nesplnění zadávacích podmínek, protože nabídka navrhovatele zadávací podmínky beze zbytku splňovala. K tomu navrhovatel odkazuje na § 48 odst. 1 zákona, § 48 odst. 2 písm. a) zákona, § 28 odst. 1 písm. a) a b) zákona a § 36 odst. 2 zákona.

Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel spatřuje nesrovnalost v informacích, které zjevně nebyly součástí nabídky. K tomu navrhovatel cituje ustanovení § 1731 a § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a § 28 odst. 1 písm. f) zákona. Dle

Navrhovatel dále doplňuje, že v rámci své nabídky předložil dva řádné nabídkové dokumenty, a to dokument označený „Kvalifikace“ a dokument označený jako „Ostatní doklady“, přičemž oba byly elektronicky podepsány a nesou úvodní označení „Nabídka“, název veřejné zakázky a navrhovatele. Dle navrhovatele součástí dokumentu „Ostatní doklady“ byl řádně oceněný soupis prací ve formátu XML s nabídkovou cenou ve výši 59 500 003,12 Kč bez DPH a stejně tak návrh smlouvy se stejnou nabídkovou cenou ve výši 59 500 003,12 Kč bez DPH, které oba odpovídají požadavkům zadávací dokumentace jak po formální, tak po obsahové stránce. Dle navrhovatele tyto nabídkové dokumenty jsou údaji a doklady, které podal zadavateli na základě zadávací dokumentace ve smyslu § 28 odst. 1 písm. f) zákona, a z těchto dokumentů je pak zcela jednoznačné, že se jedná o závaznou nabídku navrhovatele, kdy nabídková cena je uvedena na vícero místech vždy totožně jako 59 500 003,12 Kč bez DPH. Navrhovatel dodává, že tuto cenu v souladu s pokyny zadavatele uvedl na místo, kam měli účastníci uvést nabídkovou cenu jako hodnocený údaj. Administrativní omyl dodavatele, k němuž došlo v souvislosti s předložením souboru xlsx, vyplývá z kontextu nabídky jako takové. K tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0403/2019/VZ-02553/2020/512/ŠMr ze dne

K zadavatelem tvrzené nepřiléhavosti rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-04009/2023/163 ze dne 7. 2. 2023 z důvodu, že se v daném případě nejednalo o dokumenty, které by byly předmětem hodnocení, navrhovatel uvádí, že s uvedeným tvrzením zadavatele nesouhlasí,

Navrhovatel dále namítá, že i kdyby zadavateli vznikly pochybnosti o obsahu nabídky, nemohlo se jednat o pochybnosti, které se týkaly kritérií pro hodnocení. K tomu navrhovatel cituje ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona, § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona a § 115 odst. 1 zákona. Dle navrhovatele v bodě 7.4. zadávací dokumentace zadavatel jednoznačně uvedl, že předmětem hodnocení ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) zákona a § 115 odst. 1 zákona je údaj o nabídkové ceně uvedený v návrhu smlouvy. Dle navrhovatele tak zadavatel výslovně označil tento údaj jako údaj, který potřebuje k hodnocení nabídek. Dle navrhovatele je mylné odůvodnění rozhodnutí o vyloučení, kde zadavatel uvádí, že jeho nabídka nemohla být zařazena do hodnocení pro nesoulad nabídkové ceny uvedené v soupisu prací a v souboru „rozpočet“ ve formátu xlsx. Navrhovatel doplňuje, že nabídka neobsahovala žádný nesoulad v údaji o nabídkové ceně, který byl předmětem hodnocení dle bodu 7.4. zadávací dokumentace. Navrhovatel uvádí, že nepředložil rozdílné nabídkové ceny coby předmět hodnocení, jelikož předmětem hodnocení byl údaj o nabídkové ceně uvedený v návrhu smlouvy, jenž byl předložen v souladu s požadavky zadavatele. Navrhovatel podotýká, že je zadavatel povinen postupovat podle pravidel, která sám předem stanovil.

K zadavatelem uvedenému rozhodnutí č. j. ÚOHS-25009/2021/500/AIv ze dne 26. 7. 2021 navrhovatel uvádí, že dané rozhodnutí nelze na nyní šetřený případ aplikovat. Navrhovatel uvádí, že v nyní šetřeném případě by nikdy nedošlo k předložení či akceptování nové součásti nabídky. Navrhovatel uvádí, že pokud by byl vyzván k objasnění své nabídky, tak by do ní nic nepřidával, pouze by zadavateli potvrdil, že k pracovnímu soupisu prací nemá přihlížet, neboť byl zaslán nedopatřením. Dále navrhovatel podotýká, že to byl právě zadavatel, kdo do zadávací dokumentace zanesl výslovně pravidlo o tom, který údaj o nabídkové ceně bude posuzovat pro účely hodnocení. K tomu navrhovatel dále odkazuje na odpověď Úřadu v rámci

metodického dne. Dle navrhovatele je netransparentní počínání zadavatele, který předem v zadávací dokumentaci stanovil konkrétní pravidlo pro určení rozhodující ceny a následně postupuje v přímém rozporu s ním.

Navrhovatel dále namítá, že rozhodnutí o námitkách neobstojí z hlediska zásady transparentnosti. K tomu navrhovatel cituje rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-27380/2022/500 ze dne 11. 8. 2022. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách neidentifikoval zadávací podmínky, jimž jeho nabídka neodpovídá. Navrhovatel dodává, že to byl zadavatel, kdo v zadávací dokumentaci požadoval uvedení nabídkové ceny na třech místech nabídky, a kdo označil údaj uvedený v návrhu smlouvy jako hodnocený údaj. Navrhovatel podotýká, že teprve v rozhodnutí o námitkách zadavatel poprvé identifikuje zadávací podmínku, která měla být porušena, a to podmínku zadávací dokumentace na zpracování (jedné) nabídkové ceny. Dle navrhovatele není z rozhodnutí o námitkách ani z rozhodnutí o vyloučení seznatelné, které konkrétní zadávací podmínce nabídka navrhovatele neodpovídá. Dle navrhovatele zadávací dokumentace nestanovila podmínku zpracování (jedné) nabídkové ceny. Navrhovatel dodává, že vypořádání této námitky v bodě 16. rozhodnutí o námitkách za zcela nepřesvědčivé a nedostatečné a že zadavatel tak nedostál povinnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

Dále navrhovatel uvádí, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení je ze strany zadavatele porušením zásady přiměřenosti. Dle navrhovatele měl zadavatel v případě pochybností

Dále dle navrhovatele je postup zadavatele nehospodárný a v rozporu s účelem zadávacího řízení. Navrhovatel uvádí, že z nabídek účastníků, které zadavatel zveřejnil, je nabídková cena navrhovatele nejnižší. Dle navrhovatele je zadávací řízení formalizovaný proces, ale není možné postupovat nepřiměřeně formálně. K tomu navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-38686/2022/161 ze dne 4. 11. 2022, ze kterého dle navrhovatele plyne, že by měl zadavatel postupovat v souladu se smyslem zákona a zásadami zadávacího řízení. Dále dle navrhovatele z daného rozhodnutí vyplývá, že vyloučení účastníka z důvodu formální chyby lze shledat nepřiměřeně formálním a tím nehospodárným, a to zejména pokud se jedná o vyloučení účastníka s nejnižší nabídkovou cenou. Navrhovatel uvádí, že jeho vyloučení pro smyšlený formální důvod je v rozporu se zásadou efektivního vynakládání veřejných prostředků, jelikož jeho nabídková cena byla cenou nejlevnější a pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější. Dle navrhovatele údajný nesoulad v nabídkové ceně představuje co do hodnoty nabídkové ceny cca 0,6 %. Dle navrhovatele tak jde o zcela marginální hodnotu, která neměla a nemohla mít vliv na pořadí nabídek, když rozdíl mezi první a druhou nabídkou je rozdíl více než 900 000 Kč.

Dále dle navrhovatele zadavatel při vypořádávání námitek nedostál požadavkům na rozhodnutí o námitkách a jeho odůvodnění. Dle navrhovatele se zadavatel nevypořádal s námitkou uvedenou pod bodem „(iv)“ námitek. Vypořádání této námitky v bodě

rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel teprve identifikuje zadávací podmínku, která měla být údajně porušena, a to stále bez konkrétního odkazu na zadávací dokumentaci, považuje navrhovatel za neodpovídající požadavku, aby se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Na základě toho je navrhovatel názoru, že zadavatel o námitkách řádně nerozhodl a dle § 263 odst. 6 zákona jsou uvedené skutečnosti samy o sobě důvodem ke zrušení rozhodnutí o vyloučení jakožto úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení.

Závěrem navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení ze dne 7. 2. 2023.

Úřad obdržel dne 13. 3. 2023 návrh navrhovatele a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem dne 15. 3. 2023.

Ve dnech 20. 3. 2023, 21. 3. 2023, 22. 3. 2023 a 23. 3. 2023 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení a dne 23. 3. 2023 vyjádření k návrhu.

Na úvod zadavatel ve svém vyjádření k návrhu stručně rekapituluje průběh zadávacího řízení a obsah návrhu. Dále zadavatel cituje ze zadávací dokumentace body 7.1., 7.2, 7.4, 9.1., 9.3,

Zadavatel dále uvádí, že v zadávací dokumentaci přesně vymezil, na základě jakých skutečností bude jednotlivé nabídky hodnotit, a tyto hodnocené skutečnosti v zadávací dokumentaci podrobně popsal. Dle zadavatele navrhovatel ve své nabídce uvedl celkovou nabídkovou cenu na čtyřech místech, a to ve Smlouvě o dílo ve výši 59 500 003,12 Kč bez DPH, v soupisu prací ve formátu pdf ve výši 59 500 003,12 Kč bez DPH, v soupisu prací ve formátu XML ve výši

Dále zadavatel ve svém vyjádření k návrhu podává výklad k aplikaci ustanovení § 46 zákona a k tomu odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010 ze dne 6. 10. 2011, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 55/2021-65 ze dne 9. 2. 2023, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 418/2021-31 ze dne 15. 6. 2022, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHSR0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 2. 9. 2019 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-42663/2021/163/VVá ze dne 17. 12. 2021. Z uvedené rozhodovací praxe dle zadavatele vyplývají následující závěry. V případě, že má-li zadavatel jistotu, že nabídka nesplňuje zadávací podmínky, tj. má postaveno najisto, že zadávací podmínky splněny nejsou, nemá povinnost aktivovat institut objasnění dle § 46 zákona. Postup zadavatele, který daného postupu nevyužije a daného účastníka ze zadávacího řízení vyloučí, nelze považovat za rozporný se zákonem. Pokud se jedná o banální početní chybu, jež je na první pohled zřejmá a lehce vysvětlitelná, je možné přistoupit k opravě nabídkové ceny. V případě, že účastník zadávacího řízení ve své nabídce uvede více rozdílných nabídkových cen, které nelze lehce vysvětlit (nejde o početní chybu), jedná se o vnitřní rozpor nabídky, jehož následkem je povinné vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.

K rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021 zadavatel uvádí, že v daném rozhodnutí byla řešena situace, kdy nabídka účastníka obsahovala v návrhu smlouvy nabídkovou cenu, která byla v rozporu s údaji o nabídkové ceně uvedenými v ostatních částech nabídky, přičemž cena byla kritériem hodnocení nabídek, a zadavatel ve jmenovaném rozhodnutí pak danou situaci posoudil tak, že se jedná o nesrovnalost a aplikoval postup dle § 46 zákona. Objasnění zjištěné nesrovnalosti zadavatel v předmětném rozhodnutí akceptoval a nabídka účastníka se na základě hodnocení nabídek umístila jako první v pořadí.

Zadavatel doplňuje, že požadoval, aby součástí nabídky byl oceněný soupis prací dle přílohy č. 4 zadávací dokumentace. Dle zadavatele navrhovatel předložil ve své nabídce soupis prací třikrát (ve třech různých formátech) se dvěma odlišnými nabídkovými cenami, jejichž rozdíl není dán početní chybou, a tedy se nejedná o na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou nejasnost, kterou by bylo možné postupem dle § 46 odst. 2 zákona objasnit. K tvrzení navrhovatele, že jeden z předložených soupisů prací je pracovním podkladem, který zadavatel

K námitce navrhovatele, že není dán důvod pro vyloučení ze zadávacího řízení pro nesplnění zadávacích podmínek, protože jeho nabídka zadávací podmínky bezezbytku splňovala, zadavatel uvádí, že nerozporuje, že navrhovatel uvedl nabídkovou cenu ve Smlouvě o dílo a v soupisu prací ve formátech, které zadavatel poskytl, navrhovatel se však nad rámec uvedeného rozhodl, že součástí nabídky učiní soupis prací ve formátu Microsoft Excel, ve kterém uvedl nabídkovou cenu odlišnou od nabídkových cen na ostatních místech nabídky.

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel spatřuje nesrovnalost v informacích, které nebyly součástí nabídky, zadavatel uvádí, že v bodě 9.4. zadávací dokumentace byly uvedeny přípustné formáty souborů, mezi kterými byl uveden i formát xls/xlsx. Dle zadavatele měl být soupis prací předložen v datových formátech shodnými s formáty, ve kterých byl poskytnut soupis prací jako součást zadávací dokumentace. Příloha č. 4 zadávací dokumentace byla dle zadavatele předložena ve formátu pdf a XML. Byť dle zadavatele soupis prací ve formátu

K tvrzení navrhovatele, že i kdyby zadavateli skutečně vznikly pochybnosti o obsahu nabídky, nemohlo se jednat o pochybnosti týkající se kritérií pro hodnocení, zadavatel uvádí, s odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021, že pokud zadavatel hodnotí nabídkovou cenu a takový údaj je v nabídce obsažen v rozdílných hodnotách, pak by předmětem hodnocení byly rozporné údaje. Dle zadavatele měla mít nabídková cena uvedená ve Smlouvě o dílo odraz v oceněném soupisu prací. Předložením soupisů prací s odlišnými cenami nekorespondujícími s cenou ve Smlouvě o dílo vnesl dle zadavatele navrhovatel rozpor, který nebylo možné objasnit, když nebylo možné doložit, která z uvedených cen má být předmětem hodnocení. Dle zadavatele předložil navrhovatel nabídku, která obsahovala vnitřní neodstranitelný rozpor (dvě odlišné nabídkové ceny) ve vztahu k nabídkové ceně, jakožto jediného kritéria hodnocení nabídek. K rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS25009/2021/500/AIv ze dne 26. 7. 2021, zadavatel uvádí, že pokud by závěry tohoto rozhodnutí aplikoval na danou veřejnou zakázku, nelze než dospět k závěru, že nabídka navrhovatele byla vnitřně rozporná, když nabídkové ceně ve Smlouvě o dílo neodpovídala cena uvedená v soupisu prací. Zadavatel doplňuje, že odpověď Úřadu v rámci 5. metodického dne nemá povahu rozhodnutí Úřadu či soudu. K tomu doplňuje, že z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-25009/2021/500/AIv ze dne 26. 7. 2021 dle zadavatele nevyplývá, že by Úřad postup zadavatele považoval za rozporný se zákonem v případě uvedení, který údaj (na kterém místě v nabídce) bude hodnotit a který údaj v případě jejich rozporu bude považovat za rozhodný.

K tvrzení navrhovatele, že rozhodnutí o vyloučení nemůže obstát z hlediska transparentnosti, zadavatel uvádí, že rozhodnutí o vyloučení navrhovatele je sice stručné, nicméně je z něj

K námitce navrhovatele, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení je porušením zásady přiměřenosti, zadavatel uvádí, že bod 74. odůvodnění navrhovatelem citovaného rozhodnutí

K námitce navrhovatele, že postup zadavatele je nehospodárný a v rozporu s účelem zadávacího řízení, zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHSR0157/2017/VZ-35519/2017/323/KK ze dne 5. 12. 2017, zejména na bod 33. odůvodnění, ze kterého dle zadavatele vyplývá, že zásada hospodárnosti, tedy snaha udržet v zadávacím řízení nejvýhodnější nabídku, nemůže být provedena na úkor ostatních zásad zadávání veřejných zakázek ani pravidel stanovených zákonem či zadavatelem. Zadavatel je dále názoru, že by se dopustil porušení zákona právě v případě, že by navrhovatele vyzval k objasnění nabídky, jeho vysvětlení akceptoval a následně jej vyzval k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Závěrem zadavatel vyjadřuje pochybnost ohledně správnosti výpočtu a uhrazení kauce ze strany navrhovatele. Dle zadavatele nemá navrhovatel jak doložit a prokázat, že nabídková cena 59 500 003,12 Kč bez DPH je tou správnou, tj. tou, která měla být předmětem hodnocení nabídek, a žádá, aby Úřad posoudil, zda neměla být kauce vypočtena z částky 59 860 698,36 Kč bez DPH.

Zadavatel trvá na tom, že všechny úkony v zadávacím řízení byly učiněny v souladu se zákonem, jakož i relevantní rozhodovací praxí Úřadu a soudů, a proto žádá Úřad, aby návrh v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítl.

Usnesením ze dne 24. 3. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl, a dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

Usnesením ze dne 14. 4. 2023 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 20. 4. 2023 Úřad účastníkům prodloužil lhůtu stanovenou usnesením ze dne 14. 4. 2023.

Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřil. Dne 24. 4. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí.

Ve svém vyjádření navrhovatel stručně shrnuje jednotlivé argumenty uvedené v návrhu a dále uvádí, že na své argumentaci nadále setrvává.

Dále navrhovatel uvádí, že ze záznamu o obdržení dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že ve vztahu k dodavateli VESIBA s.r.o. v rámci zadávacího řízení využil zadavatel minimálně třikrát postup dle § 46 zákona. Z toho dle navrhovatele vyplývá, že v průběhu zadávacího řízení

Navrhovatel závěrem uvádí, že i nadále žádá o zrušení rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení.

Dne 24. 4. 2023 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-15333/2023/500 z téhož dne, jímž zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, k čemuž Úřad uvádí následující skutečnosti.

Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel musí při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Dle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Dle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Z rozhodnutí o vyloučení ze dne 7. 2. 2023 vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to z následujících důvodů: „Při kontrole

Bod 7.2. zadávací dokumentace uvádí následující. „Dodavatelé ocení všechny položky soupisu prací – výkazu výměr jejich celkovými jednotkovými cenami. Jednotkové ceny položek uvedou v soupisu prací – výkazu výměr v Kč bez DPH. Tyto jednotkové ceny jsou závazné po celou dobu plnění předmětu zakázky a pro všechny práce prováděné v rámci zakázky. Nabídkovou cenu tvoří součet všech položek soupisu prací – výkazu výměr.“

V bodě 7.3. zadávací dokumentace je uvedeno, že „[c]ena předmětu plnění představuje cenu stavby v Kč bez DPH. Výše uvedeným způsobem určená nabídková cena v Kč bez DPH bude předmětem hodnocení v rámci kritéria ekonomická výhodnost nabídky, přičemž zadavatel bude hodnotit nejnižší nabídkovou cenu.“

Bod 7. 4. zadávací dokumentace uvádí následující:

Dle bodu 8.1. zadávací dokumentace provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejnižší nabídková cena.

Dle bodu 9.3. zadávací dokumentace zadavatel nepožaduje, aby nabídka dodavatele jako celek (ani jednotlivé dokumenty obsažené v nabídce) byla dodavatelem elektronicky podepsána.

V bodě 9.4. zadávací dokumentace je uvedeno, že nabídka musí být zpracována prostřednictvím „akceptovatelných formátů souborů, tj. doc/docx, xls/xlsx, pdf, PDF/A, xml, fo/zfo, html/htm, odt, ods, odp, txt, rtf, ppt/pptx, jpg/jpeg, png, tif/tiff, gif, XC4. Dokumenty mohou být rovněž v komprimovaném archivu zip, rar, 7z. Oceněný soupis prací – výkaz výměr bude dodavatelem předložen v datových formátech shodných s formáty ve kterých byl poskytnut soupis prací – výkaz výměr jako součást zadávací dokumentace.“

Dle bodu 9.8. zadávací dokumentace musí nabídka účastníka mj. obsahovat „oceněný soupis prací – výkaz výměr dle přílohy č. 4“. Zadavatel v rámci zadávací dokumentace (přílohy č. 4) předložil soupis prací ve formátu pdf a XML.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že nabídka navrhovatele obsahovala komprimovanou složku zip s názvem „doklady“ a komprimovanou složku zip s názvem „prilohy“.

Komprimovaná složka nazvaná „doklady“ obsahovala dokument ve formátu pdf s názvem „nabídka - ŘSD - I13 Bílina zrychlení - kvalifikace-elp“, jehož titulní strana obsahovala název „Nabídka KVALIFIKACE“, označení veřejné zakázky, účastníka a zadavatele. Dalším obsahem dokumentu byly doklady prokazující splnění kvalifikace.

Součástí komprimované složky s názvem „prilohy“ bylo 5 dokumentů, a to: o dokument ve formátu pdf s názvem „02-017319-1 - BZ za nabídku - ŘSD - I13 Bílina zrychlení“, z jehož obsahu vyplývá, že se jedná o bankovní záruku za nabídku ze dne

Dokument ve formátu pdf s názvem „nabídka - ŘSD - I13 Bílina zrychlení - ostatní doklady-elp“ mj. obsahoval následující: o str. 1: titulní strana obsahující název „Nabídka OSTATNÍ DOKLADY“, označení veřejné zakázky, uchazeče a zadavatele o str. 13-18: vyplněná Smlouva o dílo o str. 41-52: oceněný soupis prací

V návrhu Smlouvy o dílo, jež je součástí dokumentu ve formátu pdf s názvem „nabídka ŘSD - I13 Bílina zrychlení - ostatní doklady-elp“, byla navrhovatelem uvedena celková smluvní cena 59 500 003,12 Kč bez DPH.

Soupis prací předložený navrhovatelem, jenž byl součástí pdf dokumentu „nabídka - ŘSD - I13

V dokumentu s názvem „rozpočet“ ve formátu XML (dále jen soupis prací ve formátu XML“) sice celková cena uvedena není (resp. Úřad ji v tomto dokumentu nedohledal), nicméně ocenění jednotlivých položek jednotkovými cenami je shodné s oceněním položek v soupisu prací ve formátu pdf.

Dokument s názvem „rozpočet“ ve formátu Microsoft Excel (dále jen „soupis prací ve formátu

V dokumentu s názvem „Údaje z nabídek účastníků, kteří podali ve lhůtě pro podání nabídek elektronickou nabídku odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení“ (dále jen „Údaje z nabídek účastníků“) bylo ve vztahu k navrhovateli následující: „Účastník uvedl v nabídce dvě rozdílné nabídkové ceny, tato skutečnost bude předmětem dalšího posouzení hodnotící komise.“ Dále byly v dokumentu Údaje z nabídek účastníků ve vztahu k navrhovateli uvedeny dvě nabídkové ceny, a to 59 500 003,12 Kč a 59 860 698,36 Kč. Z dokumentu vyplývá, že obě zde uvedené nabídkové ceny navrhovatele byly nižší než všechny ostatní uvedené nabídkové ceny.

Z výpisu z bankovního účtu Úřadu ze dne 10. 3. 2023 vyplývá, že navrhovatel složil kauci ve výši 595 001 Kč.

V šetřeném případě směřuje návrh proti rozhodnutí, kterým zadavatel vyloučil navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu, že jeho nabídka nesplňuje podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny. Dle navrhovatele však nebyly naplněny důvody pro jeho vyloučení, neboť jeho nabídka všechny požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, tj. předložení soupisu prací ve formátech požadovaných zadavatelem a uvedení nabídkové ceny ve Smlouvě o dílo, splňovala. Dále navrhovatel ve svém návrhu namítá, že

Z rozhodnutí o vyloučení plyne, že byl navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení z důvodu, že nesplnil podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny, neboť předložil v rámci své nabídky dva oceněné soupisy prací se dvěma různými nabídkovými cenami, přičemž nabídková cena byla jediným kritériem hodnocení, a nebylo tak možné nesoulad v nabídkové ceně objasnit postupem dle § 46 zákona.

V šetřeném případě zadavatel v bodě 7.2. zadávací dokumentace stanovil, že dodavatelé ocení všechny položky soupisu prací jejich celkovými jednotkovými cenami, přičemž jednotkové ceny uvedou v soupisu prací v Kč bez DPH. Nabídkovou cenu pak tvoří součet všech položek soupisu prací. Dle bodu 7.3. a bodu 8.1. zadávací dokumentace bude předmětem hodnocení v rámci kritéria ekonomická výhodnost nabídky nejnižší nabídková cena. Dále zadavatel na základě bodu 7.4. zadávací dokumentace požadoval, aby dodavatelé uvedli nabídkovou cenu v Kč bez DPH ve Smlouvě o dílo, přičemž v tomto bodu zadávací dokumentace výslovně uvedl, že tento údaj (tj. údaj o nabídkové ceně uvedený ve Smlouvě o dílo) bude předmětem hodnocení nabídek (viz 52. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).

V rámci požadavků na zpracování nabídky zadavatel v bodě 9.4. zadávací dokumentace uvedl, že nabídka musí být zpracována prostřednictvím akceptovatelných formátů souborů (blíže k jejich vymezení viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž mezi nimi byl i formát xls/xlsx (tj. Microsoft Excel). Dále zadavatel v bodě 9.4. zadávací dokumentace stanovil, že oceněný soupis prací bude dodavatelem předložen v datových formátech shodných s formáty, ve kterých byl poskytnut soupis prací jako součást zadávací dokumentace. Součást zadávací dokumentace tvořil soupis prací ve formátu pdf a XML.

Z výše popsaných částí zadávací dokumentace dle Úřadu vyplývá, že nabídková cena měla být v rámci nabídek uvedena jednak ve Smlouvě o dílo a jednak v oceněném soupisu prací, přičemž soupis prací měl být předložen ve formátech, v jakých byl součástí zadávací dokumentace, tj. ve formátu pdf a XML. Ze zadávací dokumentace dále vyplývá, že zadavatel označil, který údaj v nabídkách týkající se nabídkové ceny bude zohledňovat v rámci hodnocení, a to nabídkovou cenu uvedenou ve Smlouvě o dílo.

Úřad dále uvádí, že navrhovatel ve své nabídce předložil návrh Smlouvy o dílo a oceněné soupisy prací v zadavatelem požadovaných formátech pdf a XML (a tedy splnil požadavky plynoucí z bodů 7.4. a 9.4. zadávací dokumentace). Úřad rovněž uvádí, že všechny položky v soupisech prací ve formátu pdf a XML jsou navrhovatelem oceněny shodnými jednotkovými cenami. Pokud jde o celkovou nabídkovou cenu, soupis prací ve formátu pdf uvádí částku

Úřad tedy shrnuje, že Smlouva o dílo a soupisy prací ve formátu pdf a XML, které navrhovatel předložil ve své nabídce, tedy obsahují stejnou celkovou cenu 59 500 003,12 Kč bez DPH.

Dále Úřad uvádí, že součástí komprimované složky zip „prilohy“ obsažené v nabídce navrhovatele byl nad rámec dokumentů v zadavatelem požadovaných formátech pro soupis prací (tj. pdf a XML) i dokument obsahující soupis prací ve formátu Microsoft Excel, přičemž v něm uvedená celková cena byla ve výši 59 860 698,36 Kč bez DPH Kč bez DPH (tedy byla o

Došlo tedy k situaci, kdy navrhovatel ve své nabídce předložil dokumenty výslovně požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci, tj. návrh Smlouvy o dílo s nabídkovou cenou 59 500 003,12 Kč a dva oceněné soupisy prací ve formátu pdf a XML rovněž s cenou

Úřad obecně uvádí, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení. Pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit, musí mít postaveno najisto, že důvody pro jeho vyloučení byly skutečně naplněny.

Úřad dále uvádí, že pro případy, kdy z nabídky není zcela jasné, zda tato splňuje požadavky zadavatele, či nikoliv, stanovil zákonodárce v zákoně institut výzvy podle § 46 odst. 1 zákona.

V určitých situacích však může zadavateli vzniknout povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona. Tato povinnost nastává zejména v situaci, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel zadávací podmínky splňuje, či nikoliv.

Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011 mj. konstatoval, že „jde-li o nejasnost, která ve svém důsledku způsobuje, že ani zadavatel si není jistý, v jaké fázi zadávacího řízení se má tato nejasnost projevit, a jde-li zároveň o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout.

Rovněž lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018-44 ze dne

Dle Úřadu tak zadavatel v případě, kdy nemá z předložené nabídky postaveno najisto, zda nabídka zadávací podmínky splňuje, či nikoliv, a zda tedy jsou dány důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, musí získat jednoznačný podklad pro posouzení této skutečnosti, a je tedy v takovém případě s odkazem na výše uvedené povinen využít institut výzvy dle § 46 odst. 1 zákona.

Úřad v nyní šetřeném případě považuje za významné pro posouzení věci to, že zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně požadoval předložit oceněný soupis prací ve formátech, v jakých jej poskytl v rámci zadávací dokumentace, tj. pdf a XML, a že současně požadoval uvést nabídkovou cenu ve Smlouvě o dílo, přičemž v bodě 7.4. zadávací dokumentace stanovil, že bude při hodnocení nabídek hodnotit právě nabídkovou cenu uvedenou ve Smlouvě o dílo.

V nyní šetřeném případě dle názoru Úřadu právě s ohledem na skutečnost, že se nabídková cena uvedená ve Smlouvě o dílo shodovala s cenou dle soupisů prací ve formátech pdf a XML, které zadavatel výslovně požadoval v nabídce předložit, a pouze dokument obsahující soupis prací ve formátu, který zadavatel nepožadoval, obsahoval nabídkovou cenu odlišnou, mělo zadavateli vyvstat alespoň podezření, zda se navrhovatel při přípravě své nabídky nemohl dopustit omylu (např. zda nebyl oceněný soupis prací ve formátu Microsoft Excel s odlišnou celkovou cenou vložen do nabídky nedopatřením v důsledku administrativní chyby). Úřad k tomu podotýká, že sice formát xls/xlsx (Microsoft Excel), tj. formát, v němž byl předložen třetí soupis prací v rámci nabídky navrhovatele, byl dle bodu 9.4. zadávací dokumentace jedním z akceptovatelných formátů pro zpracování nabídky, nicméně se stále jednalo o

K zadavatelem uváděné rozhodovací praxi k § 46 zákona, resp. k závěrům, které z ní zadavatel vyvozuje, tedy zejména k závěru, že k opravě předložené nabídkové ceny lze přistoupit v případě, že se jedná o banální početní chybu, jež je na první pohled zřejmá a lehce vysvětlitelná, avšak v případě, že účastník ve své nabídce uvede více rozdílných nabídkových cen a tuto skutečnost nelze lehce vysvětlit (když se o početní chybu nejedná), je následkem povinné vyloučení účastníka, Úřad uvádí následující. Dle Úřadu je zřejmé, že v nyní šetřeném případě rozdílná nabídková cena uvedená v soupisu prací ve formátu Microsoft Excel nebyla způsobena početní chybou, když dvě v něm uvedené položky byly oceněny odlišnou jednotkovou cenou, než jak tomu bylo v soupisu prací ve formátu pdf a XML. Nicméně i přesto, že se v nyní šetřeném případě nejedná o početní chybu, lze danou situaci dle Úřadu s ohledem na specifické skutkové okolnosti šetřeného případu považovat za obdobnou situaci jako v případech řešených v dané rozhodovací praxi. Situace, kdy navrhovatel ve své nabídce předložil dokumenty požadované zadavatelem (Smlouvu o dílo a soupisy prací ve formátu pdf a XML), v nichž byla nabídková cena uvedena shodně (tedy v tomto ohledu zcela splnil požadavky zadavatele plynoucí ze zadávací dokumentace), a nad rámec toho předložil další soupis prací ve formátu, který zadavatel nepožadoval, s odlišnou nabídkovou cenou, měla dle názoru Úřadu vést zadavatele k pochybnostem o tom, z jakého důvodu byl tento třetí (zadavatelem nepožadovaný) soupis prací navrhovatelem předložen a zda k tomu nemohlo dojít nedopatřením. Dle názoru Úřadu tak měly velmi specifické skutkové okolnosti nyní šetřeného případu přivést zadavatele k závěru, že se jedná o nejasnost v nabídce navrhovatele, kterou je třeba postupem dle § 46 odst. 1 zákona vyjasnit a nelze bez provedení tohoto postupu ihned bez dalšího přistoupit k vyloučení navrhovatele.

Úřad tedy pro tento svůj závěr považuje za stěžejní to, že ve všech dokumentech, které zadavatel požadoval dle zadávací dokumentace v rámci nabídky předložit, byla nabídková cena uvedena ve shodné výši, a její odlišná výše byla uvedena pouze v dokumentu, který zadavatel v zadávacích podmínkách vůbec předložit nepožadoval. Právě tato skutečnost měla vést zadavatele k závěru o existenci nejasnosti v nabídce, kterou je pro další postup v zadávacím řízení nutno vysvětlit. Bez toho, aby si nechal danou nejasnost vysvětlit, nemohl mít zadavatel jistotu v tom, že navrhovatel skutečně nabídl zadavateli za jím poptávaný předmět veřejné zakázky dvě různé nabídkové ceny a že je tedy dán důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Dle Úřadu by rozpor v předložené nabídkové ceně reálně nastal až v případě, kdy by navrhovatel v rámci objasnění nabídky sdělil, že na nabídkové ceně uvedené v soupisu prací ve formátu Microsoft Excel trvá (a fakticky by tedy existoval rozpor mezi údajem o nabídkové ceně uvedené ve Smlouvě o dílo a v soupisu prací).

Zadavatel argumentuje tím, že povinnost nechat si vysvětlit nabídku vzniká pouze za splnění určitých podmínek, které však v nyní šetřeném případě nebyly naplněny, neboť nešlo o nejasnost, ale o rozpor, který nebylo možné objasnit, když nebylo možné doložit, která

Zadavatel k rozporu nabídkových cen v nabídce odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08131/2021/163/MBr ze dne 15. 4. 2021 (potažmo prvostupňové rozhodnutí č. j. ÚOHS-03194/2021/500/AIv ze dne 27. 1. 2021), ze kterého dovozuje závěr, že pokud nabídka účastníka obsahuje údaj, který byl v rozporu s údaji o nabídkové ceně uvedenými v ostatních částech nabídky, jedná se o jednoznačný rozpor mezi údaji uvnitř nabídky, který nelze zhojit případným vysvětlením, pokud je cena kritériem hodnocení. Úřad k tomu uvádí, že závěry plynoucí z daného rozhodnutí nelze na nyní šetřený případ aplikovat, neboť skutkové okolnosti obou případů jsou odlišné. V tehdy řešeném případě byl údaj o nabídkové ceně, který se lišil od údajů uvedených v dalších částech nabídky, obsažen v návrhu smlouvy, tedy v dokumentu, který musel být dle zadávacích podmínek v nabídce povinně předložen, přičemž zadavatel svým následným postupem účastníku zadávacího řízení umožnil tento údaj prostřednictvím vysvětlení nabídky fakticky změnit. V nyní šetřeném případě je skutková situace jiná, neboť v dokumentech, jež měly být dle zadávací dokumentace povinně předloženy (tj. Smlouva o dílo a soupisy prací ve formátu pdf a XML), byla nabídková cena uvedena shodně, a odlišný údaj byl uveden až v dokumentu předloženém „navíc“. Právě to přitom považuje Úřad za zásadní odlišnost nyní šetřeného případu od tehdy řešené věci. Navíc v nyní řešené věci zadavatel jednoznačně stanovil, že předmětem hodnocení bude údaj o nabídkové ceně uvedený ve Smlouvě o dílo.

S odkazem na dané rozhodnutí zadavatel dále argumentuje, že pokud hodnotí nabídkovou cenu, a takový údaj je v nabídce obsažen v rozdílných hodnotách, byly by předmětem hodnocení rozporné údaje. Dle Úřadu však taková situace v nyní šetřeném případě nenastala, neboť jak již Úřad vysvětlil výše, s ohledem na specifické skutkové okolnosti nebylo možno k závěru o rozpornosti údajů o nabídkové ceně dojít bez toho, že by si zadavatel nechal od navrhovatele důvody předložení třetího soupisu prací s odlišnou nabídkovou cenou vysvětlit postupem dle § 46 odst. 1 zákona.

Zadavatel rovněž odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-25009/2021/500/AIv ze dne

Úřad shrnuje, že v nyní šetřeném případě zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, aniž by z nabídky navrhovatele ve spojení s požadavky zadávací dokumentace byl bez vyžádání navrhovatelova vysvětlení schopen jednoznačně dovodit, že je důvod pro vyloučení opravdu dán. Skutečnost, že navrhovatel ve své nabídce nad rámec požadovaných soupisů prací ve formátech pdf a XML předložil i soupis prací ve formátu, který zadavatel nepožadoval, v němž byla uvedena odlišná nabídková cena, měla vést zadavatele k úvahám o tom, z jakého důvodu k předložení dalšího soupisu prací nad rámec požadavků zadávací dokumentace došlo, a tuto skutečnost si od navrhovatele měl nechat vyjasnit. Postup zadavatele, který si v dané situaci objasnění nabídky nevyžádal a rovnou přistoupil k vyloučení navrhovatele, aniž by měl postaveno najisto, zda nabídka navrhovatele rozpor v údajích o nabídkové ceně skutečně obsahuje, či nikoliv, představuje dle Úřadu porušení zásad přiměřenosti a transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

Úřad s ohledem na výše učiněné závěry konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 1 zákona ve spojení se zásadami přiměřenosti a transparentnosti zakotvenými v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když rozhodnutím o vyloučení ze dne 7. 2. 2023 vyloučil navrhovatele s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona ze zadávacího řízení z důvodu, že nesplnil podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny, ačkoliv z dokumentace o zadávacím řízení nebylo možné jednoznačně dovodit, že tento důvod pro vyloučení byl dán.

Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna. Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna i podmínka alespoň potenciálního vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele. Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl se stát vybraným dodavatelem, s nímž mohla být uzavřena smlouva na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Pokud jde o splnění poslední podmínky nutné pro uložení nápravného opatření, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Dle Úřadu jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

Úřad konstatuje, že vzhledem výše učiněným závěrům již nepřezkoumával údajnou netransparentnost rozhodnutí o vyloučení, neboť zjištěné skutečnosti by nemohly mít dopad do již učiněného závěru Úřadu o nezákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Současně Úřad uvádí, že nepřezkoumával ani postup zadavatele při vyřizování námitek, neboť s ohledem na výše uvedené jako opatření k nápravě zvolil zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně zrušil všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a tedy zrušil i napadené rozhodnutí o námitkách. Úřad konstatuje, že takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale zejména v souladu se zásadou procesní ekonomie. Nadto Úřad dodává, že navrhovatel, byť ve svém návrhu věcně brojil i proti rozhodnutí o námitkách, tak v petitu svého návrhu navrhoval Úřadu pouze zrušení rozhodnutí o vyloučení.

Rovněž se Úřad s ohledem na zásadu procesní ekonomie nevyjadřuje k námitce navrhovatele týkající se porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona uvedené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 24. 4. 2023, neboť toto údajné jednání či opomenutí zadavatele není předmětem vedeného správního řízení, přičemž Úřad podotýká, že její případné posouzení by nemělo dopad na již učiněný závěr Úřadu o nezákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele, stejně tak by nemělo vliv na

K námitce zadavatele, podle níž je s ohledem na uvedení dvou různých nabídkových cen v nabídce navrhovatele nutno posoudit, zda navrhovatel složil kauci ve správné výši, Úřad uvádí, že navrhovatel složil kauci ve výši 595 001 Kč, tj. vypočetl ji jako 1 % z nabídkové ceny uvedené ve Smlouvě o dílo a v soupisech prací předložených v zadavatelem požadovaných formátech. Úřad při posouzení správnosti výše kauce vyšel zejména z argumentace navrhovatele, který jako svou nabídkovou cenu označuje částku 59 500 003,12 Kč (čemuž odpovídá i uvedení této částky v dokumentech, které zadavatel požadoval jako součást nabídky), a též z toho, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil nabídkovou cenu v Kč bez

Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku

Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu.

Výrokem I. rozhodl Úřad o tom, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu se zákonem, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že se zadavatel dopustil porušení zákona v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení, zvolil Úřad jako opatření k nápravě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně zrušil všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 263 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo k uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

Mgr. Daniel Jankanič, Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7