ÚOHS S0175/2025/VZ – Vybavení spánkového oddělení

Zadavatel – Národní ústav duševního zdraví, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67

Dle bodu 2. 1 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky „(…) dodávka následujících přístrojů, která se skládá ze tří hlavních oddílů:

Obnova klinického a výzkumného vybavení na oddělení spánkové medicíny − 4x zesilovač EEG a biologických signálů spolu s příslušenstvím − Přístrojové vybavení centrální monitorovací místnosti, online videozáznam/monitorování − Přístrojové vybavení serverového úložiště pro zálohu spánkových souborů. − Software: databáze pacientů + software pro vizualizaci a skórování spánkových dat.

Klinické rutinní EEG. − 1 zesilovač EEG a biologických signálů + fotostimulace

HdEEG Výzkumné oddělení

− 256-kanálový zesilovač EEG a biologických signálů plně kompatibilní pro nahrávání v MRI“.

Ze zadávací dokumentace vyplývá, že veřejné zakázka je zadávána jako nadlimitní veřejná zakázka na dodávky.

Dle bodu 5. „Způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace platí, že maximální částka za plnění nesmí přesáhnout 9 700 000,- Kč bez DPH.

Dle bodu 13. 4 zadávací dokumentace si zadavatel „vyhrazuje právo ověřit před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem: − Reference pro technickou specifikaci pro oddělení výzkumného HdEEG; − Reference pro technickou specifikaci pro oddělení rutinního EEG; − Reference pro technickou specifikaci pro oddělení spánkové medicíny; − Požadavek na kompatibilitu mezi oddíly zakázky; jejichž rozsah je detailně popsán v příloze č. 1 Smlouvy (…).“

Jednotlivé reference jsou v příloze č. 1 smlouvy popsány následovně: „Reference pro technickou specifikaci pro oddělení výzkumného HdEEG • Náhled na nahraná data v MRI prostředí pro systém HdEEG pro výzkumné účely v nativním formátu jejich surové verzi tj. bez filtrů a jiného zpracování. Video-ukázka zapojení přístroje v prostředí MRI v blízkosti 1-2 m od primárního magnetu MRI.

Z oznámení o zahájení zadávacího řízení, které zadavatel dne 30. 10. 2024 odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, je zřejmé, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 9 700 000,- Kč bez DPH.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel

Z „Písemné zprávy o hodnocení nabídek ze dne 9. 12. 2024“ (dále jen „zpráva o hodnocení“) vyplývá, že komise pro hodnocení a posouzení nabídek nejprve provedla hodnocení nabídek, kdy předmětem hodnocení byla toliko nejnižší nabídková cena, přičemž komise vybrala k uzavření smlouvy toho účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a to navrhovatele. V závěru zprávy o hodnocení komise konstatovala, že přistoupí v souladu s § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a dalších podmínek stanovených zadavatelem pouze u vybraného dodavatele, tj. navrhovatele.

Z „Protokolu o posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení ze dne 11. 12. 2024“ (dále jen „protokol ze dne 11. 12. 2024“) vyplývají následující skutečnosti. Hodnoticí komise konstatovala, že by nabídková cena navrhovatele vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky mohla představovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále rovněž jako „MNNC“).

Dne 15. 12. 2024 zaslal zadavatel navrhovateli žádost o písemné objasnění a doplnění informací vztahujících se k nabídce navrhovatele, jakož i k předložení referenčních náhledových dat, ze dne 13. 12. 2024 (dále jen „žádost o objasnění“) s lhůtou k poskytnutí

Navrhovatel na základě žádosti o objasnění zaslal zadavateli objasnění ze dne 20. 12. 2024 (dále jen „objasnění nabídky“).

Z „Protokolu o posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení ze dne 21. 1. 2025“ (dále jen „protokol ze dne 21. 1. 2025“) vyplývá, že komise nepovažovala objasnění MNNC poskytnuté navrhovatelem za dostatečné. Komise rovněž poukázala na to, že navrhovatel nepředložil reference pro technickou specifikaci, jejichž předložení si zadavatel v souladu se zadávací dokumentací od navrhovatele vyžádal, přičemž rozsah těchto referencí je detailně popsán v příloze č. 1 smlouvy. Dále je zřejmé, že ani po reakci navrhovatele komise nepovažovala za náležitě objasněné, že nabízené řešení odpovídá zadávacím podmínkám.

Rozhodnutím o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení ze dne 22. 1. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a to dle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona. Citované rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 23. 1. 2025.

Dne 7. 2. 2025 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky proti vyloučení z téhož dne (dále jen „námitky“), přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu svým Rozhodnutím o námitkách ze dne 20. 2. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 3. 3. 2025 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení z následujících důvodů – nezdůvodnění MNNC, nedoplnění „referencí“1 a nesplnění a neobjasnění technických parametrů. Navrhovatel je přesvědčen, že žádný z těchto důvodů nebyl naplněn a k jeho vyloučení ze zadávacího řízení došlo v rozporu se zákonem.

Navrhovatel nesouhlasí s tím, že zadavatel posoudil nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou pouze s poukazem na to, že nabídková cena navrhovatele je nižší než výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Navrhovatel je dále přesvědčen, že na žádost zadavatele dostatečným způsobem reagoval a řádně svou nabídkovou cenu objasnil.

Navrhovatel dále v návrhu poukazuje na to, že zadavatel si v zadávací dokumentaci vyhradil právo ověřit před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem „reference“ pro technickou specifikaci určitých částí předmětu plnění, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že se jedná o další podmínku pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 zákona. Navrhovatel trvá na tom, že tyto „reference“ může zadavatel chtít pouze po vybraném dodavateli, přičemž tímto se dle svého názoru navrhovatel v zadávacím řízení nestal. Navrhovatel poukazuje na to, že jej zadavatel vyzval k objasnění údajů z předložené nabídky ve smyslu § 46 zákona, a nikoliv dle § 122 zákona. Navrhovatel je dále přesvědčen, že oprávnění zadavatele požadovat dané „reference“ kdykoliv v průběhu zadávacího řízení nevyplývá ani z § 46 zákona, jak tvrdí zadavatel, neboť podmínkou pro to, aby zadavatel mohl žádat po účastnících zadávacího řízení objasnění a/nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, je dle navrhovatele to, aby tohoto doplnění či objasnění bylo pro účely řádného průběhu zadávacího řízení zapotřebí.

Navrhovatel dále trvá na tom, že jeho nabídka splňuje zadávací podmínky, přičemž nesouhlasí ani se závěrem zadavatele, že navrhovatel neobjasnil určité technické parametry nabízeného plnění. Navrhovatel je přesvědčen, že tento závěr zadavatele je v rozporu se skutečným stavem i zákonem. Zadavatel v rámci žádosti o objasnění nabídky toliko velice obecně uvedl, že některé technické parametry plnění nabízeného navrhovatelem považuje za nesplněné, přičemž navrhovatel trvá na tom, že zadavatel konkrétně nespecifikoval důvod svých pochybností. S ohledem na dodržení zásad zadávání veřejných zakázek, zejména zásady transparentnosti, je dle názoru navrhovatele nutné, aby žádost zadavatele byla dostatečně určitá. Navrhovatel rovněž upozorňuje, že zadavatel postupně doplňuje důvody pro údajné nesplnění technických parametrů. Navrhovatel v návaznosti na vše výše uvedené poukazuje na to, že důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení musí mít zadavatel vždy postaveny najisto, nestačí pouhé domněnky či pochybnosti o nesplnění stanovených zadávacích podmínek. Navrhovatel je přesvědčen, že důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení v daném případě nebyly splněny. Dále se navrhovatel vyjadřuje k jednotlivým technickým parametrům nabízeného plnění, které dle názoru zadavatele nesplňují zadávací podmínky nebo u nichž nedošlo ze strany navrhovatele k řádnému objasnění či doložení požadovaných skutečností. Navrhovatel v této části návrhu především opakuje své závěry obsažené

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 3. 3. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 5. 3. 2025.

Dne 14. 3. 2025 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu.

Zadavatel trvá na tom, že v projednávaném případě bylo dáno několik důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, přičemž každý z těchto důvodů by obstál sám o sobě.

Zadavatel je přesvědčen, že cena nabídnutá navrhovatelem se výrazně odlišovala od předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která byla stanovena na základě průzkumu trhu.

Zadavatel dále konstatuje, že v čl. 13.4 zadávací dokumentace si vyhradil právo požadovat „reference“, na jejichž základě by bylo možné ověřit praktické fungování nabízeného zařízení.

Zadavatel dále trvá na svých závěrech, že z nabídky navrhovatele nebyla zřejmá bližší specifikace nabízeného zařízení. Zadavatel poukazuje na to, že navrhovatel v nabídce pouze uvedl, jaké zařízení nabízí, tj. „TruScan EEG“, a následně mechanicky opsal technickou specifikaci zadavatele. Zadavateli tak z nabídky nebylo zřejmé, jakou konkrétní variantu tohoto zařízení navrhovatel nabízí, ani jaké nabízí příslušenství. Zadavatel se proto pokusil dohledat odpovídající zařízení a jeho specifikaci na internetových stránkách navrhovatele, přičemž v této technické specifikaci některé parametry nebyly zmíněny, zatímco jiné byly dle názoru zadavatele v rozporu s nabídkou navrhovatele. Zadavatel je tedy přesvědčen, že oprávněně přistoupil k vyloučení navrhovatele z důvodu nesplnění zadávacích podmínek u konkrétních technických parametrů či nedostatečnému objasnění těchto parametrů. Zadavatel se dále vyjadřuje k jednotlivým technickým parametrům, přičemž trvá na svých závěrech obsažených v rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách. Tyto závěry jsou pro zachování přehlednosti popsány níže v tomto rozhodnutí.

Zadavatel rovněž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by zadavatel musel mít postaveno najisto, že konkrétní parametr není splněn, aby mohl přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na § 48 odst. 2 písm. a) a b), který obsahuje tři důvody pro vyloučení. Pouze první důvod dle zadavatele počítá s tím, že zadavatel má najisto postaveno nesplnění zadávacích podmínek. Naproti tomu druhý a třetí důvod umožňují vyloučení účastníka i v případě pochybností (protože ty plynou z nedostatečné aktivity účastníka). Zadavatel tedy trvá na rozhodnutí o vyloučení v plném rozsahu.

Usnesením ze dne 20. 3. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

Usnesením ze dne 25. 3. 2025 učil Úřad zadavateli lhůtu k vysvětlení technického parametru stanoveného v zadávací dokumentaci pro předmět plnění veřejné zakázky, který spočívá v tom, aby u zesilovače EEG a biologických signálů (dále rovněž pouze jako „zesilovač EEG“) pro výzkumné HdEEG „HW trigger input“ činil 8-bit TTL, konkrétně vysvětlení, co přesně tento technický parametr znamená, resp. jaký je smysl a význam tohoto technického parametru pro funkčnost daného přístroje a jakým způsobem tento parametr ovlivňuje provoz či výkon daného přístroje.

Dne 1. 4. 2025 bylo Úřadu doručeno vysvětlení zadavatele (dále jen „vysvětlení zadavatele“), ve kterém zadavatel nejprve připomíná, že problém s parametrem „HW trigger input“ spočívá v tom, že jej zadavatel stanovil na 8-bit TTL, a to jako přesnou hodnotu (nikoliv jako minimální, ani maximální či orientační). Navrhovatel splnění tohoto parametru ve své nabídce deklaroval, avšak následně vyšlo najevo, že navrhovatel ve skutečnosti nabízí zařízení, jehož parametr má činit 12-bit TTL (resp. 6 + 6). Dále zadavatel vysvětluje, že parametr „HW trigger input: 8-bit

Zadavatel dále popsal význam tohoto parametru, kdy konstatoval, že hlavním účelem tohoto vstupu je zajištění přesné časové synchronizace mezi záznamem biologických signálů a externími událostmi, jako jsou zrakové nebo sluchové stimuly. V oblasti EEG výzkumu je dle zadavatele zásadní, aby tyto události byly zaznamenány přesně v tom okamžiku, kdy nastanou. „Osmibitový TTL trigger umožňuje takové značkování realizovat tvrdě (hardwarově), bez zprostředkujících vrstev operačního systému či softwaru, které by mohly přinést zpoždění nebo časovou nejistotu. Oproti tomu alternativní způsoby synchronizace, jako jsou softwarové časové značky nebo USB adaptéry, nedokáží dle zadavatele zaručit stabilní a přesné načasování (…), které je pro přesnou analýzu mozkových odpovědí nezbytné. V extrémních případech může dojít k rozmazání nebo deformaci signálu, a tím i k neplatnosti výsledků měření.“ Zadavatel je rovněž přesvědčen, že ani nižší, ani vyšší bitová šířka by nebyla vhodná, proto parametr stanovil na přesně 8-bit TTL.

Na otázku, jakým způsobem tento parametr ovlivňuje provoz či výkon přístroje zadavatel odpovídá, že v experimentální praxi parametr zásadně ovlivňuje schopnost přístroje správně fungovat ve standardním výzkumném prostředí, kde je vyžadována přesná synchronizace mezi různými systémy. »Osmibitový TTL vstup umožňuje přímé a bezchybné propojení se stimulačními počítači, které vysílají TTL signály typicky prostřednictvím běžného paralelního portu – právě s osmi datovými linkami. Díky tomu lze dosáhnout okamžité reakce zařízení na konkrétní událost bez časového zpoždění, což je pro některé typy měření (…) naprosto klíčové.

V této souvislosti zadavatel dále popisuje, že někteří dodavatelé namítají, že jejich zařízení s vyšší bitovou hloubkou by mělo být považováno za vyhovující nebo dokonce “lepší”. Ale zadavatel trvá na tom, že »(…) vyšší počet bitů sám o sobě nezaručuje kompatibilitu se zbytkem systému ani splnění účelu, pro nějž byl parametr požadován. (…) ekosystém laboratorních zařízení a softwaru je historicky sladěn na 8bitové značky událostí. Stimulační počítače, experimentální software (...) i pomocná zařízení (...) jsou navrženy tak, aby vysílaly a přijímaly 8bitové TTL kódy – zpravidla přes standardní paralelní port nebo jeho náhradu (…).

V závěru svého vysvětlení zadavatel technicky popisuje vliv TTL na výkon zesilovače EEG a připojuje seznam zdrojů, ze kterých při zpracování svého stanoviska vycházel.

Usnesením ze dne 25. 3. 2025 učil Úřad navrhovateli lhůtu k objasnění skutečností vztahujících se ke kompatibilitě přístroje nabízeného navrhovatelem s magnetickou rezonancí, zejm. skutečností, které vyplývají z návodu navrhovatele, na který navrhovatel odkázal v objasnění nabídky a který je veřejně přístupný v Registru zdravotnických prostředků. Konkrétně se jedná o poslední verzi návodu k použití v českém jazyce k přístroji TruScan EEG (dále jen „návod“)2

Dne 1. 4. 2025 obdržel Úřad žádost navrhovatele z téhož dne o prodloužení lhůty stanovené výše citovaným usnesením alespoň o dva dny. Vzhledem k tomu, že lhůta stanovená výše uvedeným usnesením již navrhovateli uplynula, stanovil Úřad usnesením ze dne 2. 4. 2025 navrhovateli s přihlédnutím k jeho žádosti přiměřenou novou lhůtu, a to do 3. 4. 2025.

Dne 3. 4. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 3. 4. 2025“), ve kterém navrhovatel předně upozorňuje na skutečnost, že zadavatel v projednávaném případě požadoval dodání mj. 256-kanálového zesilovače EEG a biologických signálů plně kompatibilního pro nahrávání v MRI. Zadavatel tedy v rámci požadavků na předmět plnění požadoval dodání pouze konkrétní části přístroje EEG, a to navíc v dané části pro výzkumné účely. Navrhovatel považuje za nezbytné primárně zdůraznit, že návod, ze kterého zadavatel vycházel v rámci svého posouzení, se vztahuje k přístroji EEG jako celku. Zesilovač EEG je pouze jednou z částí EEG přístroje popisovaného v návodu, přičemž ve

Navrhovatel se rovněž vyjadřuje k pojmu EEG/fMRI kompatibilita, kdy uvádí následující. „V medicínském prostředí je standardně vycházeno z toho, že MRI kompatibilní zesilovač musí být schopen pracovat v místnosti s magnetickou rezonancí (dále jen „MRI“) ve vzdálenosti cca

Navrhovatel dále odpovídá na dotazy Úřadu, přičemž potvrzuje, že nabízený EEG zesilovač při zapnutí či provozu nebude ovlivněn magnetickou rezonancí. Ve vztahu k uvedenému však navrhovatel poukazuje na to, že prováděné měření bude pravděpodobně ovlivněno, nikoliv

Navrhovatel se dále vyjadřuje k parametru HW Trigger input, přičemž je přesvědčen, že byl oprávněn navrhnout technické řešení, které splňuje požadavek na funkčnost 8-bit TTL signálu, a to bez ohledu na způsob implementace, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci bližší požadavky tohoto parametru nestanovil. Navrhovatel poukazuje na to, že nabízené řešení využívá dva 6-bitové konektory (RJ45), které jsou navrženy tak, aby fungovaly jako jeden logický 12-bitový vstup. Tyto konektory jsou umístěny v jednom celku, USB adaptéru. Toto technické řešení dle navrhovatele splňuje požadavek na 8-bit TTL Trigger input, protože umožňuje generování a zpracování signálu v plném rozsahu 8 bitů, a to i přes rozdělení do dvou fyzických konektorů. Dle navrhovatele není podstatné, kolik konektorů je použito, některá technická řešení 8-bit TTL Triggeru používají dokonce pro každý jeden TTL input

Usnesením ze dne 26. 3. 2025 Úřad přerušil vedené správní řízení s cílem získat odborná stanoviska v souvislosti s posouzením otázek v oblasti medicínských diagnostických přístrojů.

Přípisy ze dne 26. 3. 2025 požádal Úřad Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen „VUT“), České vysoké učení technické v Praze,

listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava (dále jen „VŠB-TUO“), Západočeskou univerzitu v Plzni,

Dne 4. 4. 2025 byl Úřadu doručen přípis VŠB, ve kterém sděluje, že nemá dostatečné laboratorní vybavení potřebné k samotnému měření, proto nemůže s poskytnutím odborného stanoviska Úřadu vyhovět.

Dne 4. 4. 2025 byl Úřadu rovněž doručen přípis ZČU, ve kterém sdělila, že Fakulta elektrotechnická vzhledem k současnému vytížení odborného pracovníka na uvedenou problematiku není schopna požadované stanovisko vypracovat.

Dne 10. 4. 2025 Úřad obdržel odborné stanovisko ČVUT, ve kterém je k plné kompatibilitě zesilovače EEG s MRI uvedeno, že zesilovač EEG a biologických signálů by v ideálním případě neměl podléhat rušení silným magnetickým polem MRI přístroje. Zesilovač a EEG elektrody musí být vyrobeny z materiálů, které svou interferencí s magnetickým polem výrazně neovlivní kvalitu signálu. Výrobce musí kompatibilitu s MRI systémem testovat a garantovat, přičemž specializovaný zesilovač musí splňovat normy pro bezpečnost v prostředí MRI. Dále

K technickému parametru „HW Trigger input“ ČVUT sděluje, že tento parametr má význam časové synchronizace vnějších vstupů a zesilovače EEG. Pro budoucí analýzu EEG a biologických signálů bývá podstatné mít přesnou časovou informaci o tom, kdy vznikl tento vstup, neboť na něj bývá navázána biologická odpověď pacienta. Tím, že se rozlišení EEG signálu pohybuje často v rámci milisekund, je nutné, aby časová synchronizace byla také přesná v rámci jednotek milisekund. Tuto synchronizaci zajišťuje právě TTL logika (transistorto-transistor logic), která díky své výrazné jednoduchosti předává informaci o vnějším vstupu s minimálním časovým zpožděním. K rozdílu mezi řešením nabízeným navrhovatelem a požadavku zadavatele ČVUT uvádí, že „HW Trigger input řešený pomocí USB adaptérů se dvěma konektory RJ4, kdy každý konektor obsahuje 6-bit TTL vstup, nelze považovat za totožné s řešením s jedním 8-bit TTL vstupem, nicméně s pohledu parametru počtu bitů se samozřejmě jedná o vylepšení parametru. (…) Rozdíl mezi jednotlivými řešeními je zároveň v tom, že u řešení navrhovatele je potřeba sloučit oba vstupy dohromady. Během tohoto sloučení, na základě použitého řešení, může teoreticky dojít k časovému zpoždění, které by mohlo vést k znehodnocení základní výhody TTL vstupu pro HW Trigger input.“ Z dodaných materiálů nicméně ČVUT nebylo schopno určit, k jak velkému zpoždění by mohlo dojít.

Dne 16. 4. 2025 bylo Úřadu doručeno odborné stanovisko VUT, ve kterém je konstatováno, že požadavek na kompatibilitu přístroje s MRI je relevantní, přičemž výrobci EEG přístrojů většinou uvádějí, že jsou jejich přístroje „MR kompatibilní“. U přístrojů, které takto označeny nejsou, lze očekávat větší náchylnost k rušení způsobeným magnetickým polem. Dále musí být kromě přístroje kompatibilní i elektrodový systém. VUT shodně jako ČVUT konstatuje, že měření mohou probíhat současně, nicméně vzhledem k silným magnetickým polím nelze ovlivnění zcela zabránit, ale vhodnou konstrukcí lze do značné míry artefakty eliminovat.

Ve vztahu k parametru „HW Trigger input“ VUT uvádí, že se jedná o relevantní požadavek.

Dne 16. 4. 2025 Úřad obdržel odborné stanovisko od ÚPT AV ČR, který na otázky Úřadu odpovídá více technicky. Ve vztahu k požadavku na kompatibilitu přístroje s MRI mj. uvádí, že dříve byly normativně definované pojmy „MR kompatibilní“ a „MR bezpečný“, přičemž nyní se závazně používají pojmy „MR Safe“ či „MR Conditional“, které znamenají, že při dodržení stanovených podmínek nepředstavuje přístroj žádné riziko, a „MR Unsafe“. ÚPT AV ČR rovněž uvádí, že současné užití obou metod měření je možné, nicméně možnosti ovlivnění existují. Je prakticky jisté, že umístění senzorů EEG v magnetu MR skeneru a zejména probíhající snímání

K parametru „HW Trigger input“ ÚPT AV ČR konstatuje, že zadávací podmínky nespecifikují, jakou formou mají být signály přijímány a nevyslovuje se k časové synchronizaci mezi jednotlivými 1-bitovými TTL kanály. Proto rozdělení do dvou konektorů je podle tohoto zadání v zásadě přípustné, byť je pochopitelné, že nikoli preferované. V závěru ÚPT AV ČR konstatuje, že „[j]e zjevné, že zadavatel v tomto zadání implicitně předpokládal jistý typ řešení a nepovažoval za nutné další vlastnosti specifikovat, což se u medicínsky orientovaného zadavatele dá předpokládat. Naopak technicky erudovaný navrhovatel by případný problém měl sám vidět a v případě víceznačnosti nebo vlastního nestandardního řešení se dotazem u zadavatele ujistit o přípustnosti konkrétního technického řešení“.

Dne 17. 4. 2025 Úřad účastníkům správního řízení oznámil jeho pokračování.

Rozhodnutím ze dne 23. 4. 2025 Úřad nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

Usnesením ze dne 6. 5. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

Dne 9. 5. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření UPCE, ve kterém sděluje, že Fakulta elektrotechniky a informatiky není schopna posoudit parametry zesilovače EEG a biologických signálů.

Dne 13. 5. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům“), ve kterém se zadavatel vyjádřil zejména k odborným stanoviskům. K požadavku na plnou kompatibilitu EEG s fMRI zadavatel dovozuje, že odborná stanoviska potvrzují, že postup zadavatele je zákonný. Z odborných stanovisek dle zadavatele konkrétně vyplývá, že požadavek je v odborné praxi běžně srozumitelný a opodstatněný, pokud je cílem zajistit možnost současného snímání EEG signálu během MRI vyšetření. Zadavatel rovněž upozorňuje na závěrečný odstavec stanoviska ÚPT AV ČR, který dle jeho názoru mimo jiné shrnuje, že nabízený přístroj EEG by neměl být použit v prostředí magnetické rezonance. Ve vztahu k požadavku na 8bit TTL HW trigger input zadavatel trvá na tom, že tento požadavek je rovněž odůvodněný, neboť tento parametr umožňuje zpracovat

Dne 13. 5. 2025 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Dne 14. 5. 2025 Úřad žádosti navrhovatele vyhověl a vzhledem k tomu, že lhůta již uplynula, stanovil oběma účastníkům správního řízení novou lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

Dne 17. 5. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne

Následně navrhovatel k parametru „Plná kompatibilita s fMRI“ sděluje, že se nemůže ztotožnit s tím, jak zadavatel interpretuje obecná upozornění v návodu jako důkaz údajné „nekompatibility“ či nedostatečnosti nabízeného řešení. Skutečným důvodem těchto upozornění je dle navrhovatele plnění regulatorních a normativních povinností. „Norma IEC

K parametru „HW Trigger input“ navrhovatel konstatuje, že zpracovatelé odborných stanovisek dle jeho názoru potvrdili, že nabízené plnění navrhovatele požadavky zadavatele splňuje. Navrhovatel poukazuje na to, že každý ze zpracovatelů sice přidává svůj subjektivní komentář, který nicméně není dle navrhovatele pro hodnocení zásadní. Navrhovatel je přesvědčen, že by tyto komentáře nevznikly, kdyby zpracovatelé byli dostatečně obeznámeni

Dne 20. 5. 2025 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-18565/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž podle § 265 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

Úřad se v napadeném rozhodnutí zabýval tím, zda existuje alespoň jeden oprávněný důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, aby bylo možné rozhodnutí o vyloučení považovat za souladné se zákonem, přičemž dospěl k závěru, že důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení spočívající v neobjasnění MNNC, nepředložení dokladů („referencí“) požadovaných zadavatelem a neobjasnění či nesplnění většiny technických parametrů v nabídce navrhovatele nelze považovat za souladné se zákonem.

Naopak u požadavku na „HW trigger input“ s hodnotou 8-bit TTL Úřad dospěl k závěru, že postup zadavatele spočívající v tom, že nepovažoval technický parametr „HW Trigger input“ ze strany navrhovatele za náležitě objasněný na základě objasnění nabídky a přistoupil k vyloučení navrhovatele, byl v souladu se zákonem, resp. že byl v projednávaném případě dán důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, když navrhovatel na žádost zadavatele neobjasnil jmenovaný technický parametr.

Úřad v této souvislosti zejména poukázal na to, že daný technický parametr nebyl stanoven jako minimální, ale jako pevný, a právě jeho hodnotu navrhovatel uvedl i v nabídce.

Dne 5. 6. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne (dále jen „rozklad“), ve kterém navrhovatel trvá na tom, že nebyl naplněn žádný z důvodů pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení, blíže se poté vyjadřuje zejména ve vztahu k parametru „HW trigger input“. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v technické specifikaci pouze uvedl technické parametry, které musí nabízené plnění splňovat, žádné podrobnější požadavky nestanovil. Dodavatelé tak v souladu se zadávacími podmínkami mohli nabídnout jakékoliv technické řešení za předpokladu, že budou požadavky na funkci dodrženy, přičemž nabídnutý přístroj dle navrhovatele požadavky na funkci splňuje.

Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel nebyl oprávněn bez dalšího vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění technického parametru „HW trigger input“. Pokud měl zadavatel i pro obdržení objasnění ze strany navrhovatele pochybnosti o splnění daného technického parametru, byl dle názoru navrhovatele povinen se znovu dotázat dle § 46 zákona.

Následně se navrhovatel v rozkladu vyjadřuje k důvodu vyloučení, že v nabídce nejsou zmíněny

Navrhovatel v rámci rozkladu předložil znalecký posudek ze dne 2. 6. 2025, jehož zpracovatelem je Ústav súdneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žilině (dále jen „znalecký posudek“), který má potvrzovat jeho závěry.

Usnesením ze dne 6. 6. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro vyjádření k rozkladu.

Dne 10. 6. 2025 navrhovatel Úřadu zaslal doplnění rozkladu. V rámci doplnění rozkladu navrhovatel předložil videonahrávku, na které demonstruje propojení 8-bit TTL testeru s nabízeným systémem. Smyslem videonahrávky má být prokázání toho, že jeho technické řešení je schopno přijímat 8-bit trigger data přesně tak, jak požaduje zadavatel. K propojení je použitý běžně dodávaný propojovací kabel. Navrhovatel následně popisuje, jakým způsobem je test proveden a co obsahuje videonahrávka. Následně navrhovatel opakuje tvrzení, která předkládal již v rozkladu. Nad rámec dokládá ještě odborné stanovisko pracovníka Ústavu lékařské biofyziky Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy ze dne 9. 6. 2025, které má rovněž potvrzovat, že nabízené řešení splňuje požadavky zadavatele.

Usnesením ze dne 13. 6. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání vyjádření k rozkladu, který byl doplněn dne 10. 6. 2025.

Dne 20. 6. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k rozkladu, jehož přílohou zadavatel učinil vyjádření k odbornému obsahu znaleckého posudku. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu nejprve popisuje „ekosystém“, do kterého pořizuje EEG zařízení. Uvádí, že je nutné, aby celý „ekosystém“ fungoval v přesné synchronizaci. Důležitý je předpoklad, aby k přenosu signálu mezi počítačem a jednotlivými zařízeními docházelo bez dalších komplikací.

Následně zadavatel popisuje zjištěný skutkový stav a shrnuje argumenty navrhovatele, přičemž u řady z nich je přesvědčen, že byly uplatněny v rozporu se zásadou koncentrace, když nebyly součástí námitek. Zadavatel trvá na tom, že v zadávací dokumentaci požadoval zařízení, které bude splňovat podmínku „HW trigger input: 8-bit TTL“. Navrhovatel ve své nabídce splnění této podmínky deklaroval, nebylo z ní ovšem zřejmé, jaké vlastně nabízí zařízení a konfiguraci, proto jej zadavatel vyzval k objasnění. Ani v objasnění ale navrhovatel neuvedl

Zadavatel doplňuje, že znalecký posudek, který navrhovatel přiložil k rozkladu, není znaleckým posudkem, protože jeho autor je zapsaný jen ve slovenském seznamu znalců. Navíc není specializovaný na lékařskou elektroniku. V příloze svého vyjádření ale zadavatel uvádí polemiku s odborným obsahem znaleckého posudku. Podle zadavatele se posudek rozchází s moderní odbornou praxí a obsahuje věcné a odborné chyby. Jde proto o nevhodný a nedostatečný podklad.

Součástí přílohy k vyjádření zadavatele k rozkladu je rovněž stanovisko soudního znalce ze dne

Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-26331/2025/163 ze dne

V úvodu druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu konstatoval, že rozklad sice míří proti napadenému rozhodnutí jako celku, ale obsahově pouze do části, která se týká posouzení požadavku na HW trigger input. Úřad totiž výrokem napadeného rozhodnutí návrh zamítl, ale pouze proto, že shledal právě tento důvod pro vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona za naplněný. Zbylé důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, Úřad považoval za nezákonné a nebyl proti nim podán rozklad (resp. zadavatel ani nemohl podat proti napadenému rozhodnutí rozklad). Předmět rozkladového řízení se tak týká pouze posouzení požadavku na HW trigger input.

Předseda Úřadu považoval za důležitý aspekt skutečnost, že zadavatel nestanovil žádné „předpokládané řešení“, a navrhovatel mu tedy nabídl takové, které má splňovat jeho požadavek. Proto není nutné, aby v takovém případě navrhovatel popisoval, proč má za to, že je požadavek naplněn. V tomto případě zadavatel zjevně chtěl splnit určitý parametr a navrhovatel tvrdí, že ho splňuje, což je do doby případného objasňování nabídky zcela dostatečné. Předseda Úřadu dále konstatoval, že zadavatel v žádosti o objasnění zkoumal pouze to, jak lze ověřit splnění požadavku na 8-bit TTL. Na to se mu dostalo odpovědi.

Předseda Úřadu dospěl k závěru, že Úřad posunul podstatu řešené otázky do věcného posouzení samotného řešení navrhovatele, byť se měl zabývat tím, jestli měl zadavatel postaveny najisto důvody pro vyloučení navrhovatele pro nesplnění požadavku na HW trigger input, jak obdobně posuzoval u jiných technických parametrů. Ze správního spisu přitom dle předsedy Úřadu neplyne, že by měl zadavatel tuto otázku vyřešenou v době vyloučení

Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 17. 7. 2025 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

Usnesením ze dne 28. 7. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 4. 8. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 4. 8. 2025“), ve kterém zadavatel trvá na tom, že navrhovatel byl vyloučen ze zadávacího řízení v souladu se zákonem. Zadavatel sděluje, že zadávací podmínky je třeba s ohledem na § 556 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vykládat podle úmyslu jednajícího (v tomto případě zadavatele) tak, jak by tento úmysl pochopil typický adresát. Zadavatel trvá na tom, že zadávací podmínka upravující požadavek na HW trigger input byla jednoznačná, když všichni Úřadem oslovení odborníci ve svých stanoviscích dospěli k závěru, že zadavatel požaduje něco jiného, než co mu nabízí navrhovatel. Zadavatel je přesvědčen, že byl oprávněn vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť mu na jeho žádost neobjasnil daný technický parametr, a navíc z odpovědi navrhovatele vyplynulo nesplnění zadávacích podmínek.

Zadavatel se dále rovněž vyjadřuje k požadavku na plnou kompatibilitu nabízeného přístroje s fMRI, neboť je přesvědčen, že i v tomto případě byl naplněn důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel trvá na tom, že prohlášení navrhovatele o splnění dané podmínky nelze považovat za dostatečné, a navíc samotný návod navrhovatele toto prohlášení vyvrací. Zadavatel je přesvědčen, že nemůže slepě důvěřovat účastníkům zadávacího řízení, nýbrž musí přistoupit k ověření jejich tvrzení, a to i přesto, že se jedná o výrobce daného produktu, neboť výrobci dle zadavatele nemohou mít lepší postavení než jiní účastníci zadávacího řízení. Zadavatel dále poukazuje na to, že navrhovatel ani neargumentoval svou pozicí výrobce, nýbrž pouze prohlásil, že daný parametr je u nabízeného plnění splněn a zadavatel danému tvrzení měl věřit.

K požadavku na podporu lab-streaming-layer protokolu zadavatel opětovně sděluje, že prosté prohlášení o splnění daného parametru ze strany navrhovatele nelze považovat za dostatečné objasnění nabídky. Zadavatel trvá na tom, že navrhovatel jakožto výrobce daného produktu nemůže mít v zadávacím řízení privilegované postavení, které by mu umožnilo poskytnout namísto dokladů pouhé prohlášení o splnění technických parametrů. Pokud jde o tvrzení, že zadavatel nepožadoval konkrétní dokument nebo popis, tak zadavatel upozorňuje, že kdyby tak postupoval, tak by tento postup mohl být napaden za nepřípustné omezování navrhovatele. Z toho tudíž vyplývá, že v souladu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti je takový postup, kdy zadavatel nechá dodavateli volnost, jakým způsobem svou nabídku objasní. Navrhovatel nicméně zadavateli ve vztahu k parametru lab-streaming-layer protokolu žádné relevantní informace ani doklady neposkytl, pročež byl dle zadavatele naplněn důvod pro jeho vyloučení.

V rámci svého vyjádření ze dne 4. 8. 2025 zadavatel rovněž trvá na tom, že byl oprávněn vyloučit navrhovatele z důvodu nepředložení požadovaných referenčních dat. Zadavatel je přesvědčen, že jeho postup ve vztahu k žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty k jejich předložení byl transparentní, když v rozhodnutí o vyloučení zdůraznil skutečnost, že lhůta byla fakticky delší než 5 dnů, neboť v případě pozdějšího dodání referencí by zadavatel zmeškání lhůty mohl prominout. Zadavatel tak nesouhlasí se závěrem Úřadu, že by v rozhodnutí o vyloučení nespecifikoval důvody, pro které nepřistoupil k prodloužení lhůty k předložení referencí. Zadavatel nebyl povinen se vypořádat s každým dílčím argumentem navrhovatele, navíc dle zadavatele žádost o prodloužení lhůty představovala až sekundární argument navrhovatele, když navrhovatel primárně trval na tom, že zadavatel vůbec nebyl oprávněn tyto reference požadovat. Zadavatel je přesvědčen, že v rozhodnutí o vyloučení dostatečně transparentně specifikoval čtyři argumenty (uplynula původní lhůta; ani několik týdnů po uplynutí původní lhůty navrhovatel nic nedodal; navrhovatel primárně tvrdí, že reference není povinen poskytnout; zadávací řízení se vede opakovaně), které jej vedly k neprodloužení lhůty k předložení daných referencí. Zadavatel rovněž vyjadřuje své přesvědčení, že Úřad u tohoto i několika dalších bodů překročil rozsah námitek navrhovatele.

V závěru svého vyjádření zadavatel trvá na tom, že vyloučení navrhovatele bylo provedeno v souladu se zákonem, přičemž žádá Úřad o zohlednění výše popsaných skutečností a rovněž doplnění podkladů o potřebná odborná stanoviska.

Dne 5. 8. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém navrhovatel trvá na tom, že s ohledem na závěry předsedy Úřadu ve spojení se závěry napadeného rozhodnutí je zřejmé, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení bylo provedeno v rozporu se zákonem. Navrhovatel tak trvá na svém návrhu v plném rozsahu.

Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v druhostupňovém rozhodnutí – přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení, konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel je v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po

Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) citovaného ustanovení zákona nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

Podle § 104 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy a) předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele, b) úspěšný výsledek zkoušek vzorků,

Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů konstrukčních metod, výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Podle § 266 odst. 1 zákona součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 9 700 000,-Kč bez DPH.

Předmět plnění veřejné zakázky je popsán v bodu 2. 1 zadávací dokumentace, přičemž detailní specifikace je obsažena v přílohách zadávací dokumentace, zejm. v návrhu smlouvy a její příloze č. 1 označené jako „Technická specifikace“.

Dle bodu 2. 1 zadávací dokumentace je předmětem plnění veřejné zakázky dodávka přístrojů, která se skládá ze tří hlavních oddílů:

obnova klinického a výzkumného vybavení na oddělení spánkové medicíny;

klinické rutinní EEG;

HdEEG výzkumné oddělení.

Dle technické specifikace je přístrojové vybavení centrální monitorovací místnosti vymezeno následovně: − „Vysokovýkonná počítačová stanice pro online monitorování probíhajících záznamů. − Vizualizace probíhajících nahrávání na dedikovaných monitorech spolu s video a zvukovým monitorováním místnosti. − Při pořizování záznamu ve všech místnostech současně je stále k dispozici dodatečný monitor pro práci na centrálním počítači. − Online UPS pro zajištění pokračování záznamu v případě výpadku dodávky energie. − Tlačítko push-to-talk pro komunikaci se spánkovou místností.“

V technické specifikaci jsou rovněž u jednotlivých oddílů obsaženy přesnější technické specifikace na poptávané přístroje. Níže jsou uvedeny konkrétní technické parametry významné pro šetřený případ, které jsou shodně stanoveny pro všechny oddíly předmětu plnění veřejné zakázky: − vzorkovací frekvence

Technická specifikace zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG je vymezena následovně: − „1x 256-kanálový zesilovač EEG a biologických signálů plně kompatibilní pro nahrávání v MRI − Adaptér pro bipolární kanály − Typy vstupních signálů: EEG, EKG, EMG, SpO2, Různé senzory − EEG/fMRI kompatibilita − Možnost modularity ve smyslu počtu měřených kanálů: 128/256“.

Technická specifikace zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG je dále konkretizována následující tabulkou:

Celková nabídková cena byla navrhovatelem stanovena ve výši 6 405 000,- Kč bez DPH.

Z nabídky navrhovatele vyplývá, že její součástí je mj. přístrojové vybavení centrální monitorovací místnosti skládající se z následujících prvků: − „vysokovýkonná počítačová stanice pro online monitorování probíhajících záznamů (výkonné PC se sníženými hlukovými emisemi, monitor LCD 27 DVI, min. 16 GB RAM, min. SSD 500 GB, Windows 11 Pro CZ) − vizualizace probíhajících nahrávání na dedikovaných monitorech spolu s video a zvukovým monitorováním místnosti. − při pořizování záznamu ve všech místnostech současně dodatečný monitor pro práci na centrálním počítači − online UPS pro zajištění pokračování záznamu v případě výpadku dodávky energie − tlačítko push-to-talk pro komunikaci se spánkovou místností. − napájecí zdroj včetně bezpečnostního oddělovacího transformátoru (dle EN 6060101)“.

Z nabídky navrhovatele je dále zřejmé, že navrhovatel nabízí zesilovač EEG a biologických signálů s označením TruScan EEG, přičemž pro první a druhý oddíl předmětu plnění veřejné zakázky je nabízen přístroj s následujícími technickými parametry relevantními pro posuzovaný případ: − vzorkovací frekvence: 1kHz - 16kHz pro každý kanál, − rozlišení bitové hloubky ADC: 24 bit; − HW trigger input: 8-bit TTL; − podpora lab-streaming-layer protokolu: Ano - plně implementováno.

Pro třetí oddíl předmětu plnění veřejné zakázky, tj. oddělení výzkumného HdEEG navrhovatel nabízí přístroj popsaný jako 256-kanálový zesilovač EEG a biologických signálů plně kompatibilní pro nahrávání v MRI.

Technická specifikace zesilovače EEG a biologických signálů pro výzkumné HdEEG je v nabídce navrhovatele popsána následovně: • „Počet kanálů: 256, může být využito méně •

Zadavatel v úvodu žádosti o objasnění sdělil, že se dne 11. 12. 2024 uskutečnilo jednání hodnoticí komise, na kterém bylo posuzováno splnění podmínek účasti navrhovatele jako „vybraného dodavatele“ dle výsledku hodnocení, přičemž hodnoticí komise konstatovala následující nejasnosti.

Komise konstatovala, že by nabídková cena navrhovatele vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky mohla představovat MNNC, proto zadavatel požádal navrhovatele v souladu s § 113 odst. 4 zákona o písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny, přičemž požadoval po účastníkovi mj. potvrzení v rozsahu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

Zadavatel v žádosti o objasnění rovněž navrhovatele upozornil, že nedodal referenční náhledová data, jejichž předložení si zadavatel vyhradil v bodě 13.4 zadávací dokumentace.

Z žádosti o objasnění je dále zřejmé, že zadavatel získal určité pochybnosti o splnění zadávacích podmínek ve vztahu ke konkrétním technickým parametrům nabízeného plnění, přičemž tyto nedostatky zadavatel specifikoval v žádosti o objasnění ve vztahu k jednotlivým oddílům dodávky přístrojů tvořících předmět plnění veřejné zakázky. U každého oddílu zadavatel formou odrážek vymezil technické parametry, které považoval u nabízeného plnění za nedostatečně prokázané, neověřitelné či jinak sporné. Konkrétně zadavatel u všech oddílů poukázal mj. na níže popsané technické parametry, ke kterým uvedl následující skutečnosti: • „Rozlišení bitové hloubky ADC − Účastník6 v nabídce uvádí 24 bitů, ačkoliv toto není možné ověřit z technické specifikace. V dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje TruScan EEG tento parametr není zmíněn. •

U oddílu 1 týkajícího se obnovy klinického a výzkumného vybavení na oddělení spánkové medicíny zadavatel dále uvedl: • „Centrální místnost − Účastník v nabídce nedostatečně specifikoval vybavení a způsob realizace centrální monitorovací místnosti.“

U oddílu 3 týkajícího se výzkumného oddělení HdEEG zadavatel uvedl: • „Počet kanálů: ″24, 32, 64, nebo 128″ − V oddíle 3) Oddělení výzkumného HdEEG bylo zadavatelem požadováno počet 256 kanálů. Účastník v nabídce uvádí tento počet, ačkoli na základě dostupných informací nelze tento parametr ověřit. V dostupné technické specifikaci nabízeného přístroje

V návaznosti na výše uvedené technické parametry zadavatel navrhovatele požádal o doplnění písemného vysvětlení ke každé jednotlivé odrážce tak, aby z předloženého jasně vyplývalo splnění zadávacích podmínek.

V objasnění nabídky navrhovatel v úvodu sdělil, že veškeré údaje uvedené v jeho nabídce odpovídají skutečnosti. Navrhovatel je přesvědčen, že zpracoval svoji nabídku plně v souladu se zadávacími podmínkami a do své nabídky vložil veškeré zadavatelem požadované dokumenty. Následně se navrhovatel vyjadřuje k jednotlivým bodům žádosti zadavatele, přičemž má za to, že jeho vysvětlení by mělo být pro potřeby zadavatele dostačující.

V rozhodnutí o vyloučení zadavatel rozhodl dle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a to z důvodu, že navrhovatel nezdůvodnil mimořádně nízkou nabídkou cenu, nedodal referenční náhledová data, neobjasnil dostatečně technickou specifikaci a plnění nabízení navrhovatelem nesplňuje ve vztahu ke určitým technickým parametrům zadávací podmínky. Zadavatel je přesvědčen, že každý jeden z uváděných důvodů je sám o sobě dostatečný k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Navrhovatel nesouhlasil s důvody pro vyloučení, proto podal proti rozhodnutí o vyloučení námitky. Navrhovatel má za to, že ze strany zadavatele se v daném případě jedná toliko o účelovou snahu navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit. Tato snaha fakticky zjevně nemá původ v nabízeném plnění ze strany navrhovatele, ale zřejmě souvisí s tím, že zadavatel preferuje jiného dodavatele.

Ve vztahu k vyloučení z důvodu nesplnění konkrétních technických parametrů je navrhovatel přesvědčen, že je postup zadavatele v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť zadavatel v žádosti o objasnění daných technických parametrů neuvedl, jaké skutečnosti zakládají pochybnosti o nenaplnění technických požadavků, a na co se má navrhovatel ve svém zdůvodnění zaměřit, a ani nespecifikoval svou představu, jak má navrhovatel konkrétní skutečnosti prokázat. Navrhovatel je proto přesvědčen, že nemohl uvést konkrétní skutečnosti, které by odpovídaly představě zadavatele.

Zadavatel považoval námitky navrhovatele za nedůvodné, pročež rozhodl o jejich odmítnutí.

Navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí o vyloučení, neboť je přesvědčen, že žádný ze zadavatelem tvrzených důvodů pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení nebyl naplněn a k vyloučení došlo v rozporu se zákonem. V návrhu navrhovatel dále podrobně rozebírá jednotlivé důvody vyloučení tak, jak je zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, a v rámci své argumentace je vyvrací.

Úřad v souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že účastníka může vyloučit výlučně z důvodů stanovených zákonem. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jež stanoví, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, jestliže jím

Současně Úřad poznamenává, že v každém případě je povinností zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona. Zadavatel zejména musí rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona odůvodnit tak, aby toto bylo určité, jasné, srozumitelné a zpětně přezkoumatelné. Krajský soud v Brně k této problematice v rozsudku č. j. 62 Af

Současně Úřad uvádí, že z rozhodovací praxe jasně vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Úřad shrnuje, že v projednávaném případě z rozhodnutí o vyloučení seznal, že zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 zákona z důvodu, že navrhovatel na základě žádosti o objasnění dostatečně nezdůvodnil

Úřad se proto v projednávaném případě zabýval tím, zda existuje alespoň jeden oprávněný důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, aby bylo možné rozhodnutí o vyloučení považovat za souladné se zákonem.

Hodnoticí komise v protokolu ze dne 11. 12. 2024 konstatovala, že by nabídková cena navrhovatele (6 405 000,- Kč bez DPH) vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky (9 700 000,-Kč bez DPH) mohla představovat MNNC, proto zadavatel v žádosti o objasnění nabídky mj. požádal navrhovatele v souladu s § 113 odst. 4 zákona o písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny.

Navrhovatel na žádost reagoval v objasnění nabídky, přičemž trval na tom, že jeho nabídková cena byla stanovena v souladu se zadávací dokumentací. Navrhovatel konstatuje, že nabídkovou cenu stanovil na základě podrobné ekonomické kalkulace a mnohaletých zkušeností na trhu zdravotnických přístrojů, které mu umožňují dosáhnout nejvýhodnějších cen. Navrhovatel rovněž uvádí, že je českým výrobcem zdravotnických přístrojů, přičemž oproti jiným dodavatelům má i v tomto ohledu konkurenční výhodu a je schopen zajistit dodávku zdravotnických přístrojů za deklarovaných cenových podmínek. Navrhovatel dále prohlašuje, že je na základě předložené nabídkové ceny řádně schopen plnit předmět veřejné zakázky, přičemž při stanovené nabídkové ceně bude v případě plnění veřejné zakázky realizovat zisk. Dále navrhovatel potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a taky, že neobdržel žádnou neoprávněnou veřejnou podporu.

Zadavatel nicméně objasnění navrhovatele nepovažoval za dostatečné, naopak v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že navrhovatel ve své reakci neuvedl žádné konkrétní ekonomické aspekty, použitá technická řešení, výjimečně příznivé podmínky, originalitu dodávek ani žádnou jinou konkrétní okolnost, která by odůvodnila nabízenou cenu. Dle zadavatele se navrhovatel omezil jen na obecná tvrzení, proto zadavatel nebyl schopen ověřit, zda je veřejná zakázka za nabídnutou cenu řádně realizovatelná a zda by byla plněna v souladu s právními

Proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatel brojil námitkami, ve kterých poukazuje na to, že posouzení nabídkové ceny jako MNNC nelze bez dalšího provádět pouze prostým porovnáním nabídkové ceny s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Navrhovatel dále podotýká, že požadavek zadavatele na objasnění MNNC nebyl zadavatelem dostatečně konkrétně stanoven, proto navrhovatel nemohl poskytnout dostatečně konkrétní a věcné objasnění dle přání zadavatele.

V rozhodnutí o odmítnutí námitek zadavatel sděluje, že rozdíl mezi nabídkovou cenou a předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je výrazný, když nabídková cena tvoří pouze zhruba 66 % předpokládané hodnoty, resp. předpokládaná hodnota činí 151 % nabídkové ceny. Zadavatel poukazuje na to, že zákon umožňuje dodavatelům zdůvodnit nabídkovou cenu různými způsoby, přičemž zadavatel nechtěl konkrétním dotazem tuto možnost navrhovatele omezit. Zadavatel rovněž poukazuje na to, že navrhovatel nabídkovou cenu nijak nestrukturoval (ani to po něm zadavatel nechtěl), proto zadavatel nemohl označit konkrétní část nabídky, resp. nabídkové ceny, která by mohla být z pohledu zadavatele mimořádně nízká. Zadavatel tedy trvá na tom, že navrhovatel konkrétním způsobem nabídkovou cenu neobjasnil.

Úřad k problematice MNNC předně uvádí následující. Zákon v ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Smyslem posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je rozpoznat nabídky, které evokují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takovou nabídkovou cenu předmět veřejné zakázky řádně plnit. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) např. ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, v němž konstatoval, že »[s]myslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat „konkurenční výhodu“ oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.«.

Úřad dále uvádí, že MNNC je nutné posuzovat vždy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Úřad dále připomíná, že i při posuzování MNNC je kladen důraz na dodržení zásady transparentnosti, a to zejména při formulaci a následném postupu v souvislosti s žádostí zadavatele o objasnění MNNC ze strany dodavatele, neboť ten může ve svém důsledku vést až k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Komentářová literatura k tomu doplňuje, že „[s] ohledem na dodržení zásad zadávání veřejných zakázek, zejména zásadu transparentnosti, je nutné, aby žádost zadavatele byla dostatečně určitá. Z této žádosti zadavatele tedy musí být zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti, údaje a informace v nabídce účastníka vedly zadavatele k závěru, že nabídková cena tohoto účastníka je mimořádně nízká, případně jaké konkrétní části nabídkové ceny vykazují znaky mimořádně nízké nabídkové ceny a z jakých důvodů (…).

Lze tedy říci, že od kvality (míry podrobnosti a srozumitelnosti) žádosti o zdůvodnění MNNC zaslané dodavateli podle § 113 odst. 4 zákona se odvíjí následné nároky na kvalitu objasnění

Jak bylo konstatováno výše, v projednávaném případě zadavatel s ohledem na poměr nabídkové ceny navrhovatele a předpokládané hodnoty veřejné zakázky získal pochybnost, že tato cena představuje MNNC, proto v souladu s § 113 odst. 4 zákona navrhovatele požádal o její objasnění. Nicméně zadavatel žádost o objasnění formuloval velmi obecně, když navrhovatele požádal jednoduše o písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny a dále o potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Úřad je přesvědčen, že na takto obecnou žádost bylo možné očekávat toliko obecnou odpověď navrhovatele, který ve svém objasnění nabídky prohlásil, že nabídková cena byla stanovena na základě určité ekonomické úvahy, která vyplývá z dlouhodobých zkušeností navrhovatele jakožto výrobce zdravotnických prostředků. Navrhovatel rovněž potvrdil, že je schopen na základě takto stanovené nabídkové ceny předmět plnění zadavateli dodat a potvrdil požadované skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Zadavatel je povinen v průběhu celého zadávacího řízení, tedy při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejné zakázky dodržovat základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, a to mimo jiné zásadu transparentnosti, přičemž tato zásada musí být dodržena rovněž při formulování žádosti o objasnění MNNC. Pokud je žádost o objasnění MNNC formulována neurčitě, resp. zadavatel nekonkretizuje, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že by nabídková cena mohla představovat MNNC, ani nespecifikuje, jaké skutečnosti by měl dodavatel tvrdit či jaké doklady předložit, aby byly pochybnosti zadavatele rozptýleny, nelze tohoto dodavatele vyloučit z důvodu, že tyto skutečnosti či doklady zadavateli nepředložil. V projednávaném případě zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovateli vyčítal právě to, že se ve svém objasnění

Zadavatel v žádosti o objasnění navrhovatele rovněž upozornil, že nedodal referenční náhledová data, jejichž předložení si zadavatel vyhradil v bodě 13.4 zadávací dokumentace.

Navrhovatel v objasnění nabídky poukázal na to, že zadavatel si vyhradil právo požadovat referenční data až před podpisem smlouvy ve smyslu § 104 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel v době odeslání žádosti o objasnění nerozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a navrhovatel nebyl vyzván k uzavření smlouvy. Navrhovatel proto nebyl dle svého názoru povinen požadované soubory předložit, když tyto soubory musí předkládat pouze vybraný dodavatel. Navrhovatel dále sděluje, že požadavek zadavatele spočívá fakticky v tom, že dodavatel je povinen ještě před podpisem smlouvy předložil údaje a data vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky. Dle navrhovatele je neúčelné, aby taková data dodavatel zajišťoval v době, kdy ještě nedošlo k výběru nejvhodnější nabídky a kdy nebylo zřejmé, zda tento dodavatel bude předmět plnění veřejné zakázky dodávat. Poskytnutá lhůta pro předložení uvedených dat, a to navíc v období před vánočními svátky, byla i z tohoto důvodu