ÚOHS S0181/2023/VZ – Monitoring jakosti podzemních vod 2023 - 2024

Zadavatel – Český hydrometeorologický ústav, IČO 00020699, se sídlem Na Šabatce 2050/17,

Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 1.2. zadávací dokumentace „provádění odběru vzorků a analýz podzemních vod v jarním a podzimním vzorkovacím období v roce 2023 a v jarním a podzimním vzorkovacím období v roce 2024 v rámci České republiky v 7 oblastech. Hlavními součástmi jsou vzorkovací práce a analytické práce“.

Z bodů 2.1. a 2.2. zadávací dokumentace vyplývá, že veřejná zakázka je územně rozdělena na

V bodu 1.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že tato veřejná zakázka „je vzhledem k předpokládané hodnotě plnění veřejné zakázky a k objemu služeb zadávána formou otevřeného nadlimitního řízení podle § 56 zákona.“.

Konec lhůty pro podání nabídek byl dle bodu 20.1. zadávací dokumentace stanoven na 13. 3. 2023 v 10:00. V rámci lhůty pro podání nabídek zadavatel dne 21. 2. 2023 a 27. 2. 2023 obdržel od navrhovatele dotazy týkající se vysvětlení zadávací dokumentace (konkrétně vztahující se k požadavkům na prokázání technické kvalifikace). Na uvedené dotazy zadavatel navrhovateli odpověděl dne 24. 2. 2023 a dne 1. 3. 2023.

Z Protokolu z jednání hodnotící komise I. ze dne 15. 3. 2023 vyplývá, že zadavatel obdržel ve všech sedmi částech veřejné zakázky pouze jednu nabídku, a to od dodavatele – ALS Czech

Dne 8. 3. 2023 obdržel zadavatel námitky navrhovatele proti zadávací dokumentaci.

Rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel námitky navrhovatele odmítl, bylo navrhovateli podle textu návrhu doručeno dne 10. 3. 2023.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele za zákonný, podal dne

Navrhovatel v úvodu návrhu uvádí, že mu hrozí újma spočívající v nemožnosti získat předmětnou veřejnou zakázku, neboť zadávací podmínky obsahují podmínky diskriminačního charakteru a podmínky nedůvodně omezující hospodářskou soutěž.

Dále navrhovatel v návrhu upozorňuje na požadavek zadavatele uvedený v čl. 11.3.1.3. zadávací dokumentace (tj. „Účastník splní tento technický kvalifikační předpoklad, pokud v seznamu významných zakázek obdobného charakteru realizovaných v posledních třech letech uvede cenu za poskytnuté zakázky na služby, které byly zaměřeny na vzorkování a analýzu čistých podzemních vod a které v součtu zahrnuly minimálně 300 odebraných vzorků čistých podzemních vod a 300 analytických stanovení ve vodách pro jednotlivé ukazatele uvedené v Příloze č. 8 této ZD“), jež zadavatel spojuje s obsahem ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona a dále požadavek uvedený v čl. 11.3.4. zadávací dokumentace (tj. „Zadavatel požaduje, aby účastník prokázal zajištění kvality zkušenostmi s provedením obdobných služeb v rozsahu minimálně 300 odebraných vzorků čistých podzemních vod a 300 analytických stanovení ve vodách pro jednotlivé ukazatele v rozsahu Přílohy č. 8 této ZD, a to předložením výčtu služeb podobné povahy s uvedením počtu vzorků a potvrzením o řádném provedení díla

Navrhovatel v návrhu dále rozvádí úvahu, proč zadavatel při definici výše uvedeného technického kvalifikačního předpokladu nevyužil odkaz na vyhlášku č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajónů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod (dále jen „vyhláška“), přičemž odkazuje především na ustanovení § 12 vyhlášky, v němž je uvedeno, které laboratoře jsou oprávněny provádět zjišťování stavu podzemních vod, resp. co tyto laboratoře musejí splňovat.

V této souvislosti navrhovatel uvádí, že systém akreditací laboratoří je ve smyslu výše uvedeného § 12 vyhlášky realizován v souladu s normou EN ISO/IEC 17025:2018, přičemž osvědčení o akreditaci laboratořím uděluje Český institut pro akreditaci. Navrhovatel upozorňuje, že splnění požadavků na kvalitu v souladu s výše uvedenou normou ze strany akreditované laboratoře je Českým institutem pro akreditaci pravidelně kontrolováno prostřednictvím dozorových auditů (jejichž součástí je např. prověření schopnosti rutinně provádět zkoušení akreditovaných parametrů, kompetentnost personálu dané laboratoře, validace a verifikace metod, kontrola odborné údržby vybavení dané laboratoře). Navrhovatel také zmiňuje, že akreditace udělené Českým institutem pro akreditaci či jiným zahraničním akreditačním orgánem jsou státy Evropské unie vzájemně uznávány.

Navrhovatel v návrhu rovněž upozorňuje na kapitolu 4.2 normy EN ISO/IEC 17025:2018, v nichž (jak uvádí navrhovatel) je mj. uvedeno, že „všechny informace, na kterých nedošlo k nějaké dohodě o zveřejnění, jsou považovány za chráněné a musí být považovány za důvěrné.“. Mj. z tohoto důvodu navrhovatel považuje za nevhodné získávat od zákazníků akreditované laboratoře souhlasy se zveřejněním a podepsaná potvrzení o provedených analýzách, neboť by ze strany zákazníka mohlo dojít k narušení důvěry v akreditovanou laboratoř.

Navrhovatel navrhl, aby si Úřad od Českého akreditačního institutu vyžádal aktualizovanou zřizovací listinu k posouzení jeho kompetencí a dále také informace k prověření údajů uváděných navrhovatelem v návrhu.

Dále navrhovatel konstatuje, že opatření pro zajištění kvality ve smyslu § 79 odst. 2 písm. e) zákona je pro daný obor nutné spojit s postupem předjímaným obsahem vyhlášky a normy

Navrhovatel též poukazuje na fakt, že předmětná veřejná zakázka je zadavatelem zadávána pravidelně každé dva roky, a tudíž je dodavatel předchozí veřejné zakázky z hlediska vymezení technických kvalifikačních předpokladů zvýhodněn oproti jakémukoliv jinému možnému tuzemskému či zahraničnímu dodavateli. Uvedené zvýhodnění navrhovatel spatřuje ve skutečnosti, že jedině dodavatel předchozí veřejné zakázky je schopen splnit technické kvalifikační požadavky definované zadavatelem v čl. 11.3.1.3. resp. 11.3.4. doložením patřičného potvrzení (a co víc od jediného subjektu, kterým je sám zadavatel), neboť právě on požadovaný soubor měření pro zadavatele v rámci předchozí veřejné zakázky realizoval. Pro každého jiného potencionálního dodavatele představuje shromáždění potvrzení na každý parametr uvedený v příloze č. 8 zadávací dokumentace enormní administrativní zátěž (neboť navrhovatel musí na rozdíl od výše uvedeného dodavatele oslovit přinejmenším desítky či stovky bývalých zákazníků, aby požadovaný objem referencí doložil) a též nutnost součinnosti bývalých zákazníků, která se v zadávací lhůtě (jež činila 30 dní) nedá reálně splnit. Nadto se potencionální dodavatelé na rozdíl od dodavatele předchozí veřejné zakázky musí též vypořádat s požadavkem obsaženým v normě EN ISO/IEC 17025:2018 na důvěrnost informací, přičemž bez dostatečné vstřícnosti bývalých zákazníků (jež dle navrhovatele z řady důvodů nemusí být a ani nebývá samozřejmostí) nebudou schopni zadavatelem požadované potvrzení získat.

Dále navrhovatel uvádí, že požadovaný objem počtu měření v rozsahu 300 analýz pro jeden každý parametr uvedený v příloze č. 8 (při existenci celkem 166 parametrů) nemá opodstatnění v předmětu veřejné zakázky. Nadto navrhovatel akcentuje, že v některých oblastech (veřejná zakázka je rozdělena celkem do 7 částí neboli oblastí) se určité parametry neměří (např. parametry C 10 – C 40) nebo se stanovují nanejvýše v jednotkách (např. alkylfenoly, perfluorované látky, chloralkany či radioaktivita), a tedy dle navrhovatele zcela postrádá smysl dokládat k takovým parametrům či oblastem 300 měření.

Časovou podmínku stanovenou zadavatelem v příloze č. 1 zadávací dokumentace a týkající se zahájení analýz organických látek do 48 hodin od odebrání vzorku (doručení vzorku do laboratoře musí být realizováno do 24 hodin od jeho odběru a jeho analýza musí být zahájena do 24 hodin od doručení) navrhovatel považuje za neopodstatněnou a diskriminující potencionální zahraniční dodavatele. Dle navrhovatele k výše uvedenému požadavku zadavatele není dán odborný důvod, ani takto krátký časový interval nestanovuje žádná technická norma či metodika. Dále navrhovatel uvedl, že nelze přehlédnout skutečnost, že se časové intervaly pro jednotlivé skupiny zkoumaných vzorků dle příslušných metodik liší a zpravidla bývají delší. Zadavatel tedy bez odborného důvodu stanovil jednotné časové kritérium tak krátké, že tím fakticky vyloučil zahraniční dodavatele a v rámci České republiky znevýhodnil dodavatele sídlící dále od sedmi vymezených oblastí veřejné zakázky. Mj. takto stanovené časové omezení také bezdůvodně navyšuje náklady na přepravu a logistiku, neboť do nabídkové ceny musí být započteno více transportních úkonů.

Dále navrhovatel v souvislosti s diskriminačně nastavenými zadávacími podmínkami a zejména technickými kvalifikačními předpoklady poukazuje na skutečnost, že k porušení zákazu diskriminace v daném případě dochází způsobem, který nemusí být na první pohled zcela zřejmý, přičemž přinejmenším z části je diskriminačního charakteru zadávacích

V souvislosti s výše uvedeným navrhovatel v návrhu připomíná rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHSR0223/2018/VZ-06147/2019/323/PBI, v němž je uvedeno, že zadavatelé jsou povinni stanovit kritéria technické kvalifikace přiměřeně ve vztahu nejen ke svým potřebám a legitimnímu očekávání, ale také k velikosti, složitosti a technické náročnosti dané veřejné zakázky a současně též ke specifikům a podmínkám panujícím na daném relevantním trhu. V šetřeném případě je však navrhovatel názoru, že zadavatel technické kvalifikační předpoklady nestanovil přiměřeně ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti veřejné zakázky, ani ke specifikům a podmínkám panujícím na relevantním trhu. Na podporu výše uvedených tvrzení navrhovatel zmiňuje i rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 150/2018 ze dne 28. 4. 2020.

V závěru návrhu navrhovatel konstatuje, že zadávací podmínky prostřednictvím technických kvalifikačních předpokladů vedou k situaci, kdy je možné uvažovat o důvodnosti aplikace institutu jednacího řízení bez uveřejnění, nicméně zadavatel veřejnou zakázku zadává v otevřeném řízení, neboť by dle navrhovatele zjevně nebyl schopen splnit zákonné podmínky pro aplikaci institutu jednacího řízení bez uveřejnění.

Na základě všech výše uvedených skutečností navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Úřad obdržel návrh na zahájení správního řízení dne 20. 3. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona, ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 3. 2023.

Dne 31. 3. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu společně s částí dokumentace o zadávacím řízení.

V úvodu svého vyjádření zadavatel nejprve shrnul obsah návrhu a následně konstatoval, že se s obsahem návrhu neztotožňuje a odmítá jej v plném rozsahu. Zadavatel uvedl, že nastavil zadávací podmínky tak, aby splnil prováděným monitoringem nejen požadavky Rámcové směrnice EU, ale také aby zabezpečil své základní činnosti stanovené mu v jeho zřizovací listině. Monitoring, jenž je předmětem dané veřejné zakázky, je dlouhodobým programem, který zadavatel realizuje opakovaně. Nerealizováním veřejné zakázky by došlo dle zadavatele

Zadavatel je přesvědčen, že z jeho strany nedochází ke zvýhodňování dodavatelů, přičemž ti mohou plnit veřejnou zakázku nejen jako celek, ale mohou také podat nabídku pouze na některou z jejích částí. Dále zadavatel konstatoval, že předmětná veřejná zakázka je jím zadávána opakovaně více než 10 let téměř ve stejném znění, přičemž po celou tu dobu požaduje od dodavatelů téměř stejné (pouze mírně aktualizované) technické kvalifikační a akreditační požadavky. Z tohoto důvodu je zadavatel toho názoru, že dané zadávací podmínky nenarušují hospodářskou soutěž ani nijak nezvýhodňují jiné účastníky. Nadto zadavatel upozorňuje na skutečnost, že veřejná zakázka je zadávána v otevřeném řízení, a to především z toho důvodu, aby zadavatel zajistil přístup všem způsobilým tuzemským i zahraničním dodavatelům. Zadavatel je přesvědčen, že zadávací podmínky nejsou cílené na „jednoho dodavatele“, jak uvádí navrhovatel ve svém návrhu, neboť po dobu více než 10 let se plnění veřejné zakázky účastnili různí dodavatelé s poddodavateli, kteří byli schopni splnit veškeré zadavatelem stanovené kvalifikační předpoklady a nikdy v zadávacích podmínkách nespatřovali porušení zákona.

Zadavatel rovněž poukazuje na fakt, že navrhovatel nikdy neprojevil zájem se v předešlých letech účastnit veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění realizované zadavatelem (pouze v letech 2007 – 2010 požadoval zaslání zadávací dokumentace, avšak nabídku nepodal ani nikterak neprojevil zájem o vysvětlení obsahu zadávací dokumentace). Zadavatel je přesvědčen, že ze strany navrhovatele dochází ke zjevnému maření úkonů zadavatele, přičemž zadavatel poukazuje především na fakt, že navrhovatel podal námitky proti zadávacím podmínkám až v samotném závěru lhůty pro podání nabídek, přestože si je navrhovatel vědom, že předmět plnění veřejné zakázky (tj. monitoring) není možné opakovat či ho jakkoliv zpětně nahradit.

Ve vztahu k předmětné veřejné zakázce zadavatel obdržel od navrhovatele dva dotazy týkající se zadávací dokumentace, přičemž, jak uvádí zadavatel ve svém vyjádření, tyto dotazy navrhovateli zodpověděl, stejně tak se vyjádřil ve svém rozhodnutí o námitkách k navrhovatelem namítaným pochybením. V neposlední řadě zadavatel upozorňuje na své odborné vyjádření, jež tvoří přílohu vyjádření zadavatele k návrhu a obsahuje další podrobnosti zdůvodňující požadavky v rámci technické kvalifikace.

Zadavatel také konstatuje, že předmětná veřejná zakázka byla podrobena kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu a stejně tak nadřízeného správního orgánu zadavatele, tedy Ministerstva životního prostředí, přičemž nebylo ze strany žádného výše uvedeného správního orgánu shledáno žádné pochybení. Zadavatel je tedy přesvědčen, že zadávání veřejné zakázky je zcela v souladu se zákonem.

K doporučení navrhovatele týkajícího změny druhu zadávacího řízení na jednací řízení bez uveřejnění zadavatel uvedl, že takovouto změnu vylučuje, neboť je pro tento druh veřejné zakázky dle názoru zadavatele zcela nevhodný.

V závěru svého vyjádření zadavatel konstatuje, že s obsahem podaného návrhu nesouhlasí a Úřadu navrhuje, aby jej ve smyslu § 265 písm. a) zákona zamítl.

Zadavatel v úvodu svého odborného vyjádření opětovně konstatuje, že zadávací podmínky jím byly nastaveny tak, aby zajistily výběr účastníků, kteří mají dostatečné zkušenosti odpovídající náročnosti předmětu plnění veřejné zakázky. Dále zadavatel uvedl, že vzhledem k faktu, že lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 13. 3. 2023 do 10:00, nemohl zadavatel při vypracování rozhodnutí zadavatele o námitkách předjímat, kolik účastníků nakonec nabídku podá. Nadto zadavatel dodává, že předpokládal, že obdrží nabídek více a uzavírá, že konečný počet podaných nabídek mu byl znám až po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Z tohoto důvodu zadavatel tedy odmítá tvrzení navrhovatele o „vyvoleném“ dodavateli.

Zadavatel uvádí, že takto vysoce specializovanou zakázku může realizovat pouze velice omezený počet laboratoří, neboť se v daném případě jedná o cílený monitoring látek, které nejsou běžně zákazníky laboratoří požadovány, což ovšem zadavatel nemůže nijak zohledňovat, neboť by jinak nebyl schopen požadovaný monitoring realizovat v požadované kvalitě a rozsahu.

Opětovně zadavatel konstatuje, že zadávací podmínky jsou od roku 2013 nastaveny obdobně, přičemž formulací technického kvalifikačního předpokladu dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona (tj. předložení výčtu významných služeb s uvedením finančního rozsahu těchto služeb) zadavatel posuzuje schopnost účastníků zvládnout veřejnou zakázku kapacitně. Naproti tomu požadavkem dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona na předložení potvrzení o řádném provedení díla si zadavatel zajistí požadovanou kvalitu účastníkem prováděných prací. Zadavatel se dále domnívá, že jiným způsobem není schopen zjistit, zda jsou účastníci schopni uvedené analýzy provést v požadovaném termínu a kvalitě.

Tvrzení navrhovatele, že požadavek zadavatele na transport vzorků pro analýzu organických látek do laboratoře do 24 hodin a zahájení jejich analýzy do 48 hodin od jejich odebrání není opodstatněný, neboť k němu není dán odborný důvod, zadavatel odmítá. Dle zadavatele navrhovatel v této souvislosti zcela opomenul v dané oblasti dlouhodobě používanou praxi, při níž platí pravidlo, že „špatně odebraný, transportovaný a konzervovaný vzorek může významně ovlivnit výsledky chemických analýz i když vlastní laboratorní analýzy byly provedeny správně“. Právě z výše uvedeného důvodu je podle zadavatele nutné minimalizovat změny, kterými mohou odebrané vzorky procházet v důsledku biotické či abiotické degradace a transformace cílových analytů na jiné látky. Uvedenými pravidly se zadavatel dlouhodobě v zájmu zabezpečení vysoké kvality a dlouhodobé porovnatelnosti výsledků monitoringu řídí.

Jako příklad obdobné praxe zadavatel ve svém odborném vyjádření uvedl organizaci „U.S. Geological Survey, která zabezpečuje obdobný monitoring v USA a vzorky transportuje z celého území USA do laboratoře do 24 hodin viz Focazio, M.J., Kolpin, D.W., Barnes, K.K.,

Dále zadavatel k otázce stability vzorků a jejich včasného zpracování uvedl, že se touto problematikou zabývá celá řada vědeckých prací publikovaných v renomovaných vědeckých žurnálech, přičemž odkázal na následující:

Na základě výše uvedených skutečností zadavatel ve svém odborném vyjádření uzavírá, že požadavek na urychlený transport odebraných vzorků a zahájení jejich analýz stanovil zcela v souladu s vědeckým poznáním a dobrou praxí v daném oboru, což lze snadno doložit výše uvedenou odbornou literaturou.

Zadavatel taktéž uvedl přehled laboratoří, jež pro zadavatele historicky zajišťovaly realizaci programu monitoringu včetně uvedení počtu naměřených hodnot. Z daného přehledu dle zadavatele jednoznačně vyplývá, že se jedná celkem o 11 laboratoří („ALS Czech Republic,

K tvrzení navrhovatele, že dostatečnou zárukou kvality a schopnosti provádět analýzy ukazatelů uvedených zadavatelem v příloze č. 8 zadávací dokumentace je platné akreditační osvědčení, zadavatel uvedl, že neodpovídá realitě, neboť např. „mezilaboratorní porovnání výsledků analýz (v rámci zkoušení způsobilosti laboratoří) nepokrývá celý rozsah ukazatelů uvedených v příloze 8 ZD, natož v přílohách 3A1 a 3A2 ZD.“. Zadavatel konstatoval, že akreditace dle ČSN EN ISO/IEC 17025 je dle § 12 vyhlášky podmínkou nezbytnou pro zjišťování stavu podzemních vod, avšak je plně v odborné kompetenci zadavatele stanovit další podmínky, které povedou k zajištění co nejvyšší kvality pořizovaných dat. Dále zadavatel uvedl, že může doložit „na základě výsledků analýz přírodních kontrolních vzorků, které zadavatel běžně v rámci zajištění kvality výsledků nechával a bude nechávat analyzovat (viz bod 14.3 ZD) ve čtyřech akreditovaných laboratořích (pro zajištění objektivity byly a budou kontrolní vzorky distribuovány i do laboratoří, které se na zakázce pro ČHMÚ nepodílely/nebudou podílet), že samotná akreditace nezajišťuje co možná nejvyšší kvalitu laboratorních analýz, jelikož při srovnání výsledků těchto kontrolních analýz se běžně vyskytují neshodné výsledky včetně falešně pozitivních/negativních výsledků mezi laboratořemi.“. Zadavatel zmiňuje, že důraz zadavatele na zajištění kvality díla je dokumentován také v čl. 7.6., 7.7. a 7.9. přílohy č. 11 zadávací dokumentace, kde jsou uvedeny další kontrolní mechanismy k zajištění provedení díla v požadované kvalitě, přičemž tyto kontrolní mechanismy jsou a budou zadavatelem uplatňovány i přesto, že laboratoře musí být dle výše uvedené vyhlášky a normy akreditovány.

Zadavatel se také vyjádřil k požadavku na prokázání provedení minimálně 300 analytických stanovení pro 169 ukazatelů vzhledem k objemu veřejné zakázky, když uvedl, že celkem v rámci předmětné veřejné zakázky bude provedeno 394358 analytických stanovení, a tudíž je požadavek na prokázání kvalitně provedených 300 analytických stanovení pro 169 ukazatelů (z 347 stanovovaných v rámci této veřejné zakázky) tj. 50 700 stanovení (12,8 % z celkového počtu stanovení) přiměřený. Zadavatel doplnil, že za tříleté období stačí provést pouze 100 analýz ročně, tj. 2 laboratorní analýzy týdně požadovaných ukazatelů v příloze č. 8 zadávací dokumentace pro splnění technické kvalifikace, což zadavatel nepovažuje za nepřiměřené.

K samotnému rozsahu ukazatelů uvedených v příloze č. 8 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že je dán „kombinací legislativních požadavků (ukazatele, které se používaji pro hodnocení stavu podzemních vod) a výskytu cizorodých organických látek, jejichž výskyt v podzemních vodách ČR byl prokázán a představují riziko pro kvalitu podzemních vod v ČR.“.

Zadavatel taktéž uvedl, že laboratoří, jež provedly stanovení ukazatelů obsažených ve výše uvedené příloze zadávací dokumentace v matrici voda v požadovaném počtu je „více než 2 (v závislosti na ukazateli je to 3-7 z následujícíh laboratoří: Aquatest, ALS Czech Republic,

Usnesením ze dne 4. 4. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace

V úvodu svého vyjádření ze dne 13. 4. 2023 (jehož součástí byla plná moc k zastoupení navrhovatele v předmětném správním řízení) navrhovatel konstatuje, že vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 31. 3. 2023 považuje za nepřezkoumatelné, neboť se v něm zadavatel dostatečně konkrétním způsobem nevyjádřil k argumentům navrhovatele, na jejichž základě navrhovatel dospěl k závěru o nezákonnosti zadávacích podmínek. Dle navrhovatele zadavatel neuvedl žádné relevantní důvody (z pohledu zákona a rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů), které jej vedly k odmítnutí argumentů navrhovatele uvedených v návrhu.

K dlouhodobosti zadávání předmětné veřejné zakázky, kdy, jak uvádí zadavatel, jsou zadávací podmínky předkládány účastníkům řízení v téměř nezměněné podobě více než 10 let, navrhovatel uvádí, že průběh předchozích zadávacích řízení resp. nastavení zadávacích podmínek v těchto zadávacích řízeních mohou být relevantní pouze v situaci, kdy mají tyto podmínky dopad na právě šetřené zadávací řízení (jako např. v situaci, kdy vybraný dodavatel realizující i předchozí předmětnou zakázku splní technický kvalifikační předpoklad doložením jediného potvrzení od zadavatele oproti dalším potenciálním dodavatelům, kteří tuto možnost nemají).

Dále navrhovatel podotýká, že skutečnost, že navrhovatel v minulosti neprojevil zájem o účast v předchozích veřejných zakázkách, je v šetřeném případě zcela bezpředmětná. Nadto navrhovatel opětovně konstatuje, že stejně jako vyjádření zadavatele k návrhu ze dne

Navrhovatel také připomíná, že odpovědnost za obsah a kvalitu zadávací dokumentace je zcela na samotném zadavateli a nelze se tedy odvolávat na kontrolu prováděnou správními orgány (v daném případě konkrétně Ministerstvem životního prostředí a Nejvyšším kontrolním úřadem).

K tvrzení zadavatele, že navrhovatel podal námitky až na samotném konci lhůty pro podání nabídek, navrhovatel konstatuje, že se nejprve snažil vyjasnit si zadávací dokumentaci postupem podle § 98 zákona a až na základě odpovědí zadavatele, jež dle navrhovatele neobsahovaly žádná relevantní vysvětlení, podal neprodleně námitky.

K tvrzení navrhovatele týkajícího se možnosti zadat předmětnou veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění navrhovatel doplňuje, že se tímto způsobem pouze snažil ilustrovat diskriminační charakter zadávacích podmínek. Zadavatel totiž nastavením zadávacích podmínek vytvořil situaci, kdy je zadávací podmínky schopen splnit pouze jediný dodavatel, a tedy při současném splnění dalších zákonných podmínek by bylo možné zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Nicméně v daném případě zmíněné další zákonné podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění nejsou splněny.

V závěru svého vyjádření navrhovatel konstatuje, že trvá na svém návrhu, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil.

Usnesením ze dne 14. 4. 2023 stanovil Úřad zadavateli dodatečnou lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení, neboť doposud zadavatelem doručená dokumentace o zadávacím řízení nebyla kompletní (chyběla např. doručenka rozhodnutí o námitkách zadavatele ze dne 8. 3. 2023, stejnopis návrhu včetně doručenky, doručenka rozhodnutí oznámení zadavatele o výběru dodavatele včetně výzvy k doložení dokladů před podpisem smlouvy ze dne 23. 3. 2023, dotazy dodavatelů týkající se vysvětlení zadávací dokumentace, na něž zadavatel odpovídal prostřednictvím dokumentů „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, 2, 3 a 4“ ze dne 21. 2. 2023, 24. 2. 2023, 1. 3. 2023 a 3. 3. 2023 aj.).

Usnesením ze dne 4. 5. 2023 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k podání vysvětlení, na základě jakých skutečností dospěl k tvrzení uvedeném v návrhu, podle něhož se v některých oblastech nestanovují některé parametry zadavatelem uvedené v příloze č. 8 ZD (vč. doložení těchto tvrzení) a k podání vyjádření k obsahu odborného vyjádření zadavatele, že bylo přílohou vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 31. 3. 2023. Usnesením ze dne 10. 5. 2023 Úřad navrhovateli na základě jeho žádosti ze dne 9. 5. 2023 uvedenou lhůtu prodloužil.

Rozhodnutím ze dne 4. 5. 2023 nařídil Úřad zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

Přípisem ze dne 9. 5. 2023 požádal Úřad dodavatele AQUATEST a.s., IČO 44794843, se sídlem

60.

Byli byste schopni splnit požadavek zadavatele specifikovaný v čl. 11.3.4. zadávací dokumentace týkající se prokázání zkušeností s prováděním analýz v rozsahu minimálně

V případě, že nejste schopni splnit požadavek dle předchozího bodu, popište, v čem konkrétně požadavek zadavatele nesplňujete a současně uveďte, jaký počet výše specifikovaných měření byste byli schopni splnit a doložit.

Máte povědomí o tom, zda na daném trhu existují působí další dodavatelé, kteří by byli schopni splnit požadavek zadavatele specifikovaný v čl. 11.3.4. zadávací dokumentace?

Je podle Vašeho názoru požadavek důvěrnosti informací specifikovaný v kapitole 4.2 normy ČSN EN ISO/IEC 17025 (015253) nutné vykládat v tom smyslu, že akreditované laboratoře nemohou (pro účely prokázání technické kvalifikace dodavatele spočívající v doložení realizovaných měření včetně potvrzení o jejich řádném provedení) sdělovat identitu objednatelů.

Usnesením ze dne 16. 5. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání vyjádření:

k části návrhu týkající se tvrzení navrhovatele, že se v některých oblastech nestanovují (neměří) některé parametry uvedené v příloze č. 8 zadávací dokumentace,

k části návrhu týkající se požadavku důvěrnosti informací specifikovaného v kapitole

V reakci na usnesení ze dne 4. 5. 2023 obdržel Úřad dne 11. 5. 2023 vyjádření navrhovatele, v němž popsal, jak dospěl k tvrzení (jež uvedl ve svém návrhu ze dne 20. 3. 2023), že v některých oblastech veřejné zakázky není stanovován ukazatel „uhlovodíky C10-40“, jenž však zadavatel zahrnul do přílohy č. 8 zadávací dokumentace a požaduje tedy u něj od účastníků doložení minimálně 300 odebraných a analyzovaných vzorků v posledních třech letech.

V souvislosti s výše uvedeným navrhovatel konstatoval, že ke svému tvrzení dospěl na základě obsahu příloh č. 3A1 a 3A2 a dále přílohy č. 8 zadávací dokumentace. Z uvedených dokumentů je dle názoru navrhovatele jednoznačně zřejmé, že pro oblasti jižní Morava, severní Morava, jižní Čechy, střední Čechy a severní Čechy není vůbec pro celé sledované období požadováno stanovení (měření) uhlovodíků C10-40. Dále navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na fakt, že nabídku lze v rámci předmětného zadávacího řízení podat i ve vztahu pouze k jedné nebo několika oblastem veřejné zakázky, tedy například pouze k oblastem veřejné zakázky, v nichž zadavatel v rámci plnění předmětu veřejné zakázky žádné měření ukazatele „uhlovodíky C1040“ nepožaduje, nicméně požadavky na prokázání technické kvalifikace jsou pro všechny oblasti veřejné zakázky totožné. Navrhovatel je tedy toho názoru, že přinejmenším k pěti z celkem sedmi dotčených oblastí jsou tyto kvalifikační předpoklady stanoveny zcela

Dále navrhovatel upozornil, že v oblasti západní Čechy a východní Čechy jsou požadována celkem pouze tři stanovení dotčených uhlovodíků C10-40 pro jaro 2023, podzim 2023 a stejně tak v roce 2024.

Dne 16. 5. 2023 Úřad obdržel odpověď od dodavatele AQUATEST a.s. , který na dotazy Úřadu (viz výše) uvedl, že nabídku nepodal z důvodu nesplnění požadavků na základní způsobilost a informoval, že v době podání nabídky na danou veřejnou zakázku se již činily kroky vedoucí k ukončení činnosti celé divize laboratoře, k čemuž došlo ke dni 30. 4. 2023. Dodavatel

Dne 17. 5. 2023 Úřad obdržel odpověď Povodí Ohře na dotazy Úřadu (viz výše), v níž uvedl, že dotazovaný požadavek není schopen splnit, neboť vzorkování podzemních vod v takovém rozsahu neprovádí a není schopen stanovit všechny ukazatele dle přílohy č. 8 zadávací dokumentace, dále že požadavek nesplňuje v minimálním počtu odebraných vzorků čistých podzemních vod, protože se monitoringem podzemních vod nezabývá, ani pro stanovení některých ukazatelů nemá dostatečné vybavení. Současně dotazovaný subjekt uvedl, že nemá povědomí o existenci dodavatelů předmětných služeb. Požadavek důvěrnosti specifikovaný v kapitole 4.2 normy EN ISO/IEC 17025 (015253) vnímá dotazovaný subjekt tak, že bez souhlasu zákazníka jej nemůže uvádět v dokladech k prokázání technické kvalifikace.

Dne 17. 5. 2023 Úřad obdržel odpověď subjektu Povodí Moravy na dotazy Úřadu (viz výše), na něž uvedl, že je schopen deklarovat zkušenosti s analýzami většiny ukazatelů (cca 85 %) uvedených v příloze č. 8 zadávací dokumentace, nicméně nemůže prokázat zkušenosti s odběrem čistých vzorků podzemních vod, neprovádí dynamický odběr pomocí čerpání, přičemž pro splnění požadavků zad. dokumentace by musel oslovit kvalifikovaného subdodavatele (obdobně v případě analýz, pro které nemá akreditaci). V souvislosti s dotazem na existující dodavatele, kteří by mohli splnit požadavek zadavatele uvedený v zadávací dokumentaci, Povodí Moravy pouze odkázalo na seznam akreditovaných laboratoří na stránkách Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. Povodí Moravy dále uvedlo, že akreditované laboratoře musí předem informovat zákazníka, které informace budou poskytovat; při prokazování kvalifikace spočívající v doložení informací o objemu realizovaných zakázek proto

Dne 17. 5. 2023 Úřad obdržel rovněž odpověď subjektu Povodí Vltavy na dotazy Úřadu (viz výše), na něž odpověděl tak, že jeho laboratoře mají ve svém analytickém portfoliu všechny analyty, které vyžaduje příloha č. 8 zadávací dokumentace v matrici povrchová a podzemní voda, avšak nebyl by schopen provést odběr podzemních vod z vrtů, neboť nedisponuje příslušným vybavením a není tedy schopen doložit analytické zpracování 300 vzorků čisté podzemní vody pro kompletní rozsah přílohy č. 8 zadávací dokumentace (analýzou vzorků podzemních vod se zabývá pouze okrajově). Povodí Vltavy uvedlo, že na českém trhu existuje velké množství laboratorních subjektů, které se zabývají analýzou vzorků podzemních a povrchových vod, avšak jen velmi omezený počet těchto subjektů je schopen provádět odběr vzorků podzemních vod z vrtů a také poměrně málo subjektů schopných provést kompletní stanovení v rozsahu parametrů přílohy č. 8 zadávací dokumentace. Širokým spektrem podle Povodí Vltavy disponuje např. vybraný dodavatel, AQUATEST a.s. („nyní ukončuje činnost“), Povodí Labe, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka a některé další. Na otázku týkající se důvěrnosti informací Povodí Vltavy uvedlo, že údaj o názvu objednatele pro prokázání kvalifikačních předpokladů do nabídky uvést lze, „zejména je-li toto zmíněným objednatelem předem odsouhlaseno“. Povodí Vltavy současně informovalo, že odběry vzorků pro externí soukromé subjekty realizovat může, což může být limitováno rozsahem požadovaných odběrových činností, analýz (tj. typem jednotlivých analytů) a celkovým požadovaným množstvím a termínem.

Přípisem ze dne 18. 5. 2023 Úřad vyzval Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce, IČO 00020711, se sídlem Podbabská 2582/30, 160 00 Praha 6 (dále jen „Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka“), jakožto veřejnou výzkumnou instituci působící v daném oboru k zodpovězení totožných dotazů, které adresoval osloveným povodím (viz výše).

Navrhovatel v úvodu svého vyjádření uvádí, že nerozporuje důležitost včasného transportu odebraných vzorků do laboratoře, avšak s povinností zahájit analýzy organických látek do 24 hodin od předání vzorků laboratoři se neztotožňuje. Navrhovatel dále upozorňuje na skutečnost, že zadavatel nespecifikoval žádnou konkrétní organickou látku, pro kterou by bylo známo, že je natolik nestabilní (při správně odvedeném odběru a fixaci vzorku), že by musela být analyzována do 24 hodin od předání laboratoři.

K publikacím, jež zadavatel předložil Úřadu v rámci svého odborného vyjádření, navrhovatel uvádí, že se zabývají odlišným tématem, neboť se netýkají stability organických látek, ale výskytem pesticidů a jiných polutantů v podzemních vodách. Toto své tvrzení navrhovatel ve svém návrhu dokládá odkazem na text z publikace »Bexfield et al., 2019: „The objectives of this study were to systematically determine how often hormones and pharmaceuticals occur in groundwater used as a source of drinking water across the U.S., and to evaluate factors that could contribute to their occurrence“« a dále také zadavatelem předloženou studií od

Navrhovatel dále ve svém vyjádření předložil odkazy na publikace („Vanderford et al., 2011,

Dále navrhovatel uvádí, že „[k]aždá akreditovaná metoda má svůj standardní operační postup, který se opírá o mezinárodní normu a ta je již validovaná včetně údajů o stabilitě a podmínek skladování.“.

V závěru svého vyjádření navrhovatel konstatuje, že požadavky na časový limit týkající se analýzy vzorků tak, jak jej stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách, považuje za zcela neopodstatněný, a že i nadále setrvává na svém procesním návrhu.

Dne 19. 5. 2023 Úřad obdržel odpověď subjektu Povodí Labe na dotazy Úřadu (viz výše), v níž uvedl, že by nebyl schopen splnit dotazovaný požadavek, jeho laboratoře odběry podzemních vod neprovádí a ani nestanovuje 4 látky ze seznamu v příloze č. 8 zadávací dokumentace.

Dne 19. 5. 2023 Úřad rovněž obdržel odpověď subjektu Povodí Odry na dotazy Úřadu (viz výše), v níž uvedl, že dotazovaný požadavek by nebyl schopen splnit a současně doplnil, že jeho laboratoře jsou zaměřeny především na odběry a rozbory povrchových vod a ohledně zkušeností s rozbory podzemních vod je schopen prokázat požadovaných min. 300 rozborů pouze u 16 z celkového počtu 169 požadovaných ukazatelů; u zbývajících jím stanovovaných ukazatelů se analyzované počty pohybují v rozmezí přibližně 10 až 180; 64 z uvedených 169 ukazatelů nestanovuje a musel by je zajistit a prokázat pomocí poddodavatele (stejně tak u vzorkování podzemních vod). Ohledně dalších dodavatelů, kteří by mohli splnit dotazovaný požadavek, Povodí Odry uvedlo, že takovou informaci nemá. Co se týče dotazovaného výkladu požadavku důvěrnosti, Povodí Odry uvedlo, že použití předmětných informací lze pouze se souhlasem zákona s jejich zveřejněním. Povodí Odry současně informovalo, že může realizovat odběry vzorků a analytická stanovení i pro soukromé subjekty a limitováno je pouze technickými a kapacitními možnostmi.

Zadavatel v úvodu svého vyjádření, jehož přílohou byly také Úřadem požadované dokumenty, konstatoval, že pouze pro jediný ukazatel „uhlovodíky C10-40“ z přílohy č. 8 zadávací dokumentace není požadováno stanovení ve všech oblastech. Stanovení uvedeného ukazatele dle zadavatele není požadováno v oblastech severní Čechy, střední Čechy, jižní Čechy, jižní

K požadavku důvěrnosti informací specifikovaného v kapitole 4.2 normy ČSN EN ISO/IEC

Za účelem prokázání důvodnosti požadavku na časový limit mezi odebráním vzorku a zahájením jeho analýzy v laboratoři zadavatel ve svém vyjádření předložil vybrané pasáže z odborné literatury včetně jejich českého překladu. Dále zadavatel uvedl, že „požadavek na zpracování vzorků do 24-48 hodin stanovuje pro vybrané analyty, které jsou předmětem veřejné zakázky (pesticidy obsahující organicky vázaný fosfor nebo dusík) platná norma ČSN

V závěru svého vyjádření zadavatel uzavírá, že požadavek na urychlený transport a analýzu vzorků je v souladu se standardy a běžnou praxí v daném oboru. Nadto upozorňuje na skutečnost, že navrhovatel je prvním subjektem, jenž od roku 2005 (tj. od roku, kdy zadavatel tento požadavek v rámci zadávání veřejných zakázek poprvé požadoval) tento požadavek rozporuje.

Dne 24. 5. 2023 Úřad obdržel odpověď Zdravotního ústavu v Ostravě na dotazy Úřadu (viz výše), v níž uvedl, že dotazovaný požadavek by nebyl schopen samostatně splnit, a 300 analytických stanovení by splnil pouze částečně, jelikož neprovádí v rozsahu přílohy č. 8 zadávací dokumentace cca 23 % analytických stanovení (zejména pesticidů a léčiv). Stejně tak

Dne 25. 5. 2023 Úřad obdržel odpověď dodavatele LABTECH s.r.o. na dotazy Úřadu (viz výše), v níž uvedl, že požadavek na 300 analytických stanovení pro jednotlivé ukazatele by byl schopen splnit jen částečně – tzn. ne ve všech analytech; u té části analytů, kde by požadavky nesplnil, je rozptyl realizovaných stanovení velmi široký od jednotek až po požadovaných 300.

Přípisem ze dne 26. 5. 2023 Úřad opětovně požádal o zodpovězení dotazů dodavatele Vodní zdroje GLS Praha a.s., jenž téhož dne Úřad informoval, že od roku 2012 akreditovanou laboratoř nevlastní, a tudíž nemůže na předmětné dotazy odpovědět.

Dne 26. 5. 2023 Úřad obdržel odpověď od instituce Výzkumný ústav vodohospodářský

Přípisem ze dne 30. 5. 2023 Úřad opětovně požádal o zodpovězení dotazů dodavatele Vodní zdroje Holešov a.s. Tento dodavatel na dotazy Úřadu ve stanovené lhůtě, ani později, neodpověděl.

Přípisem ze dne 31. 5. 2023 Úřad požádal Český institut pro akreditaci, o.p.s., IČO 25677675 ,

Usnesením ze dne 31. 5. 2023 Úřad navrhovateli určil lhůtu ke sdělení:

1. zda reálně provádí vzorkování a analýzu podzemních vod pro jednotlivé ukazatele obsažené v příloze č. 8 zadávací dokumentace? Pokud ano, v jakém konkrétním množství.

jaké množství z reálně provedených analýz podzemních vod v posledních třech letech by byl schopen doložit u jednotlivých ukazatelů obsažených v příloze č. 8 zadávací dokumentace dle požadavků zadavatele?

jaký nejnižší počet zákazníků, pro něž v posledních třech letech realizoval měření, by musel v souvislosti se získáním potvrzení objednatele požadovaného zadavatelem oslovit v případě, že by dokládal zadavatelem požadovaný počet měření (tj. 300)?

zda provádí analýzu uhlovodíků C10-40? V případě kladné odpovědi je třeba uvést, v jakém konkrétním množství.

Navrhovatel v reakci na usnesení ze dne 31. 5. 2023 v úvodu svého vyjádření konstatoval, že reálně provádí vzorkování a analýzu podzemních vod pro jednotlivé ukazatele obsažené v příloze č. 8 zadávací dokumentace, a to samostatně nebo v součinnosti se společností

K počtu prováděných měření navrhovatel konstatoval, že provádí každoročně přes 50 000 stanovení u vzorků podzemních a povrchových vod, přičemž ukazatele obsažené v příloze č. 8 zadávací dokumentace, jež neměří sám navrhovatel, běžně stanovuje společnost Eurofins.

Na dotaz Úřadu, jaké množství z reálně provedených analýz podzemních vod v posledních třech letech by byl schopen navrhovatel doložit u jednotlivých ukazatelů obsažených v příloze č. 8 zadávací dokumentace, navrhovatel odpověděl, že schopnost navrhovatele (potažmo i společnosti Eurofins) doložit požadovaná měření je plně závislá na ochotě a připravenosti jeho zákazníků, neboť ti mu musejí dát svůj souhlas se zveřejněním těchto informací.

Dále navrhovatel uvedl, že pracnost s doložením zadavatelem požadovaných 300 měření pro každý parametr z přílohy č. 8 zadávací dokumentace by při absolutním souhlasu všech oslovených zákazníků jeho a společnosti Eurofins znamenala např. u uhlovodíků C10-40 oslovení 5 největších zákazníků. V případě polyaromatických uhlovodíků by se jednalo o přibližně 10 největších zákazníků, u parametrů ze FCHR (jež jsou často měřeny současně) by se jednalo o oslovení přibližně 15 zákazníků, naproti tomu v případě kovů jde o počet minimálně 50 zákazníků. U dalších parametrů z přílohy č. 8 zadávací dokumentace se počty zákazníků zvyšují přibližně na 100 zákazníků, neboť se tyto ukazatele tak často nestanovují. Na základě výše uvedeného navrhovatel rekapituluje, že pokud by se navrhovatel se společnosti

V souvislosti s ukazatelem uhlovodíky C10-40 navrhovatel konstatoval, že provádí jeho akreditované analýzy ve vodách i v zeminách, přičemž v roce 2022 provedl celkem 2033 jeho analýz ve vodách; společnost Eurofins provádí analýzy uhlovodíku C10-40 minimálně v obdobném rozsahu jako navrhovatel.

V závěru svého vyjádření navrhovatel doplnil, že v příloze dodatečně dokládá přehled odkazů na veřejně dostupné návody skladování, fixaci a délku stability vzorků před analýzou, a to z vládních stránek Britské Kolumbie, z agentury pro kontrolu znečištění z Minnesoty, z vládních stránek státu Ohio, z vládního webu odboru pro průmysl, vědu a zdroje z Austrálie, a dále ze stránek soukromých nadnárodních laboratoří jako např. francouzská laboratoř

Vzhledem k tomu, že z obsahu odpovědi Českého akreditačního institutu ze dne 7. 6. 2023

Jelikož z odpovědi Českého akreditačního institutu vyvstaly nejasnosti ohledně sdělených informací (tj. zejména informací týkajících se vertikálních prověrek) požádal Úřad přípisem ze dne 30. 6. 2023 Český akreditační institut o poskytnutí dalších doplňujících informací.

Usnesením ze dne 17. 7. 2023 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Dne 24. 7. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí.

V podaném vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 24. 7. 2023 zadavatel reaguje na tvrzení navrhovatele, že předložené studie se nezabývají stabilitou organických látek, nýbrž se zabývají výskytem pesticidů a jiných polutantů v podzemních vodách. Zadavatel tyto studie považuje naopak za relevantní, jelikož program monitoringu zjišťuje právě výskyt pesticidů a jiných polutantů v podzemních vodách a v těchto studiích je popsána dobrá praxe při monitoringu. Zadavatel upozornil, že změna z pohledu prodloužení lhůt pro začátek zpracování vzorků, jak navrhuje navrhovatel, by mohla vést k ovlivnění výsledků a vnesení dalšího faktoru, který bude komplikovat vyhodnocení výsledků zejména z dlouhodobého hlediska.

V souvislosti s navrhovatelem předloženým návodem, který vydává americký vládní odbor pro kontrolu kvality podzemní vody v Severní Karolíně, zadavatel dovozuje, že seznam sledovaných analytů neobsahuje celou řadu látek, které se v České republice dlouhodobě monitorují. Zadavatel současně upozornil na poznámku vztahující se k navrhovatelem předloženému seznamu, k němuž se navrhovatel odvolává (s tvrzením, že dostačující čas pro začátek laboratorního zpracování je 7 dnů), a sice že dle této poznámky by vzorky měly být analyzovány co nejdříve po odběru a že některé vzorky nemusí být stabilní po maximální dobu uvedenou v tabulce. Z uvedeného důvodu tak podle zadavatele nelze odkaz navrhovatele na předmětný dokument akceptovat jako „ilustraci dobrého přístupu v USA“.

K navrhovatelem předloženému abstraktu (Vanderford et al., 2011, Anal Bioanal Chem 2011

V souvislosti s odkazem navrhovatele na návod z vládních stránek Britské Kolumbie (Kanada) zadavatel uvedl, že se k němu nemůže vyjádřit, jelikož není dostupný. Ve vztahu k ostatním dokumentům, na něž navrhovatel odkázal, zadavatel uvedl důvody, pro které je nepovažuje za relevantní, resp. že relevanci posoudit nemohl (jelikož v dokumentech nejsou obsaženy některé podstatné informace).

Závěrem zadavatel doplnil, že vybraný dodavatel vždy akceptoval požadavky zadavatele na termíny zpracování vzorků.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí ve vztahu k dodavatelům zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 73 odst. 6 zákona, pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední

Podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum.

Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem,

V čl. 1.2. zadávací dokumentace zadavatel specifikuje předmět plnění veřejné zakázky jako „provádění odběru vzorků a analýz podzemních vod v jarním a podzimním vzorkovacím období v roce 2023 a v jarním a podzimním vzorkovacím období v roce 2024 v rámci České republiky v 7 oblastech. Hlavní součástmi jsou vzorkovací práce a analytické práce. Podrobná specifikace předmětu plnění veřejné zakázky je obsažena přímo v této ZD a jejich přílohách.“.

V příloze č. 1 „Podrobné podmínky plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 1 ZD“) zadavatel předmět plnění veřejné zakázky dále upřesnil, když uvedl, že „z hlediska počtu vzorkovaných objektů (prameny, vrty a vodárenské zdroje) je v rámci každého vzorkovacího období jejich počet stejný. Během této veřejné zakázky na roky 2023 a 2024 bude provedeno 2888 odběrů a 2888 analýz podzemní vody z objektů státní pozorovací sítě jakosti podzemních vod ČHMÚ a vybraných vodárenských zdrojů. V roce 2023 se jedná o 722 odběry podzemních vod a následné analýzy na jaře a 722 odběry a analýzy na podzim, a obdobně tomu bude i v roce 2024. Šíře analyzovaných ukazatelů stanovovaných při provozním monitoringu je během všech čtyř vzorkovacích období na konkrétním objektu totožná.“.

V čl. 11.3.1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „splnění technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona prokáže účastník, který předloží seznam významných služeb obdobného charakteru, které realizoval v posledních třech letech před zahájením zadávacího řízení.“.

V čl. 11.3.1.3. zadávací dokumentace zadavatel dále specifikoval, že „účastník splní tento technický kvalifikační předpoklad, pokud v seznamu významných zakázek obdobného charakteru realizovaných v posledních třech letech uvede cenu za poskytnuté zakázky na služby, které byly zaměřeny na vzorkování a analýzu čistých podzemních vod a které v součtu zahrnuly minimálně 300 odebraných vzorků čistých podzemních vod a 300 analytických stanovení ve vodách pro jednotlivé ukazatele uvedené v Příloze č. 8 této ZD.“.

V čl. 11.3.4. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[ú]častník prokáže splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona pro popis opatření dodavatele k zajištění kvality následovně:

V čl. 1.2 přílohy č. 1 ZD zadavatel požaduje, že „[o]debrané (a event. dle poučení laboratoře stabilizované) vzorky vody musí být uchovány předepsaným způsobem v souladu s ČSN EN ISO

V čl. 1.2 přílohy č. 1 ZD je také specifikována příloha č. 3A1 („Rozsah požadovaných analýz podzemní vody v roce 2023“) a č. 3A2 („Rozsah požadovaných analýz podzemní vody v roce

V příloze č. 3A1 „Rozsah požadovaných analýz podzemní vody v roce 2023“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 3A1 ZD“) je mj. uvedeno:

V příloze č. 3A2 „Rozsah požadovaných analýz podzemní vody v roce 2024“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 3A2 ZD“) je mj. uvedeno:

V příloze č. 8 „Upřesnění požadavků na prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 8 ZD“) zadavatel stanovil minimální požadavky na rozsah analýz, kterými musí uchazeč prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu dle čl. 11.3.1. a 11.3.4. zadávací dokumentace. Obsahem uvedené přílohy je výčet jednotlivých chemických ukazatelů (např. draslík, fluoridy, vápník, hliník po filtraci, bentazon, paracetamol, benzen, antracen, uhlovodíky C10-401 aj.).

V čl. 11 „Uchovávání vzorků“ normy ČSN EN ISO 5667-3 se stanoví, že „[d]oba uchovávání vzorků vody v laboratoři je specifická pro stanovovaný analyt (analyty). Vzorky se nesmí uchovávat déle, než je maximální doba uchovávání uvedení v tabulkách A.1 až A.3 Maximální doba uchování zahrnuje dobu potřebnou pro dopravu do laboratoře (3.4).“. V tabulce A.1 obsažené ve výše uvedené normě je mj. uvedeno:

Navrhovatel v podaném návrhu namítá, že požadavkem zadavatele stanoveném v čl. 11.3.4. zadavatel spojuje jediný technický kvalifikační předpoklad se dvěma zákonnými ustanoveními – tj. § 79 odst. 2 písm. b) zákona a § 79 odst. 2 písm. e) zákona – a je tak otázkou, který z účelů spojených s citovanými ustanoveními zákona zadavatel sleduje, přičemž navrhovatel vyvozuje, že se tak jedná o podmínku nepřiměřenou, neúčelnou a diskriminační.

Úřad předně uvádí, že v šetřeném případě se jedná o veřejnou zakázku na služby, pro jejíž zadání zadavatel použil formu otevřeného nadlimitního řízení (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tudíž v tomto případě byl zadavatel povinen podle § 24 zákona postupovat podle ustanovení zákona platných pro nadlimitní režim.

Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky.

Úřad dále uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimální úrovně technické kvalifikace má pak zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.

Z ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona vyplývá, že k prokázání kritérií technické kvalifikace lze po dodavatelích požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele.

Je na místě zmínit i ustanovení § 73 odst. 4 zákona, které jednoznačně stanoví, že v nadlimitním režimu není zadavatel oprávněn požadovat prokázání jiné kvalifikace, než která je uvedena v § 73 odst. 1 až 3 zákona (tj. i technické kvalifikace dle § 79 zákona).

V uvedené souvislosti je Úřad názoru, že k prokázání daného kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nelze po dodavatelích požadovat rovněž i osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto dodávek nebo služeb. Bylo-li by tomu tak, zákonodárce by takovou možnost do dotčeného ustanovení zákona zcela jistě

Litera zákona ostatně koresponduje i se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „Směrnice“), jež byla transponována do nyní účinného zákona o zadávání veřejných zakázek a která v čl. 58 „Kvalifikační kritéria pro výběr“ odst. 4 stanoví, že „[p]okud jde o technickou a odbornou způsobilost, mohou veřejní zadavatelé stanovit požadavky k zajištění toho, aby hospodářské subjekty disponovaly lidskými a technickými zdroji a zkušenostmi, které jsou nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Veřejní zadavatelé mohou zejména požadovat, aby hospodářské subjekty disponovaly dostatečnými zkušenostmi, prokázanými prostřednictvím vhodných referencí na veřejné zakázky plněné v minulosti. Veřejný zadavatel může vycházet z předpokladu, že hospodářský subjekt nemá požadované profesní schopnosti, pokud zjistil, že hospodářský subjekt má protichůdné zájmy, jež by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.“. K tomu daná Směrnice v příloze XII „Způsoby prokázání splnění kritérií pro výběr“, části II „Technická způsobilost“, uvádí doklady technické způsobilosti hospodářského subjektu, které lze dle čl. 58 požadovat a mezi které patří „a) následující seznamy i) seznam stavebních prací provedených maximálně za posledních pět let společně s osvědčeními o uspokojivém provedení a dokončení nejvýznamnějších prací; veřejní zadavatelé mohou určit, že budou zohledněny doklady o příslušných provedených pracích za dobu delší než posledních pět let, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže; ii) seznam hlavních uskutečněných dodávek nebo hlavních služeb poskytnutých maximálně za poslední tři roky s částkami, daty a jmény dotčených veřejných či soukromých příjemců.

Je tak zřejmé, že i příslušná Směrnice připouští možnost požadovat osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení pouze ve vztahu k nejvýznamnějším stavebním pracím, nikoli však již k dodávkám či službám.

Na podporu již výše uvedeného lze rovněž odkázat na důvodovou zprávu k zákonu, která v této věci uvádí, že „[u] dodávek a služeb nemůže zadavatel požadovat osvědčení o řádném provedení a dokončení nejvýznamnějších dodávek a služeb“, a taktéž na komentářovou

To, že by byl zadavatel oprávněn požadovat v zadávacích podmínkách veřejné zakázky k prokázání požadavku dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nad rámec tam uvedeného (tedy seznamu významných dodávek nebo služeb) i osvědčení objednatele o řádném poskytnutí plnění, nelze dle přesvědčení Úřadu dovodit ani z ustanovení § 79 odst. 5 zákona, když toto pouze stanoví, že rovnocenný doklad, který dodavatelé mohou použít k prokázání kritéria podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona, je zejména smlouva s objednatelem a doklad o uskutečnění plnění dodavatele. Jinými slovy řečeno, předmětné ustanovení říká pouze tolik, že to, co je zadavatel oprávněn požadovat podle § 79 odst. 2 písm. a) a b) zákona [což je vymezeno právě v těchto ustanoveních], je oprávněn vždy prokázat i smlouvou s objednatelem ve spojení s dokladem o uskutečnění plnění.

Přestože zadavatel v šetřeném případě požadoval v čl. 11.3.1. zadávací dokumentace seznam významných služeb dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, aniž by současně v rámci téhož ustanovení zadávací dokumentace požadoval osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí plnění, zadavatel tento požadavek na předložení osvědčení objednatelů vtělil do čl. 11.3.4. zadávací dokumentace, v němž požadoval prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona.

V čl. 11.3.4. zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že dodavatel prokáže splnění technických kvalifikačních předpokladů mj. předložením „výčtu služeb podobné povahy s uvedením počtu vzorků a potvrzením o řádném provedení díla od účastníkových odběratelů“ (blíže viz bod 116. odůvodnění tohoto rozhodnutí), čímž požadoval prokázání v podstatě téhož jako v případě požadavků k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona

V této souvislosti Úřad upozorňuje, že je třeba zásadně rozlišovat mezi technickými kvalifikačními předpoklady dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona a dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona, neboť charakter a smysl těchto kvalifikačních kritérií je odlišný. Kritérium technické kvalifikace dle § 79 písm. b) zákona vypovídá o předchozích zkušenostech dodavatele s obdobným předmětem plnění jako předmět dané veřejné zakázky a je tak určitým ukazatelem o tom, že je daný dodavatel schopen dané plnění realizovat (jelikož s takovou realizací má již své zkušenosti). Naproti tomu kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona, které zadavateli umožňuje požadovat „popis technického vybavení, popis opatření dodavatele k zajištění kvality nebo popis zařízení pro výzkum“ se týká pouze dispozice s požadovanými věcmi či zavedených opatření (např. formou certifikace zavedených postupů) jako s určitým materiálně a kvalitativně technickým předpokladem k plnění činností při plnění veřejné zakázky (používání těchto věcí a uplatňování těchto opatření). V žádném případě tedy nelze osvědčení objednatelů o řádném plnění služeb podřadit pod kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona, a tak de facto obcházet skutečnost, že zákonodárce ve vztahu k veřejným zakázkám na služby možnost požadovat k prokázání kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona prostřednictvím osvědčení objednatelů nestanovil. Je tak jednak zřejmé, že požadavek na osvědčení objednatelů o řádném plnění služeb nelze podřadit pod kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona a jednak, že zákon s ohledem na znění § 79 odst. 2 písm. b) zákona nestanoví možnost požadovat spolu se seznamem významných služeb i osvědčení objednatelů o jejich řádném poskytnutí.

K výše uvedenému Úřad dále uvádí, že při vymezení požadavků na kvalifikaci dodavatelů u veřejných zakázek v nadlimitním režimu zákonodárce restriktivně omezil prostor pro svobodné uvážení zadavatele, neboť ustanovením § 73 odst. 4 (věta před středníkem) zákona výslovně stanovil, že zadavatel není v nadlimitním režimu oprávněn požadovat prokázání jiné způsobilosti a kvalifikace, než která je uvedena v odstavcích 1 až 3 tohoto ustanovení, tedy včetně technické kvalifikace podle § 79 zákona, jak vyplývá ze znění § 73 odst. 3 písm. b) zákona. Tímto ustanovením tudíž zákonodárce v nadlimitním režimu omezil okruh možných požadavků na technickou kvalifikaci dodavatelů výlučně na jím předem aprobovaná kritéria a způsoby jejich dokládání uvedená v ustanovení § 79 zákona, a to pro všechny veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu. Jinou kvalifikaci, než je uvedena v části čtvrté zákona pro nadlimitní režim, může zadavatel požadovat nejen v případě veřejných zakázek zadávaných v zjednodušeném podlimitním řízení, nýbrž rovněž u veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném režimu podle části páté zákona, sektorových veřejných zakázek zadávaných dle části sedmé zákona a při zadávání koncesí dle části osmé zákona. I v těchto případech je však zadavatel při stanovení požadavků na kvalifikaci omezen základními zásadami dle § 6 zákona. Ani o jednu z těchto veřejných zakázek se však v tomto případě nejednalo.

Z výše uvedeného tak vyplývá, že zákon zadavateli neumožňuje požadovat spolu se seznamem poskytnutých služeb rovněž osvědčení objednatelů o řádném plnění služeb, a takový postup je tedy zákonem zakázán. Vzhledem k tomu, že zadavatel v šetřeném případě v čl. 11.3.4. „potvrzení o řádném provedení díla od účastníkových odběratelů“ (a tedy osvědčení objednatelů o řádném plnění služeb) požadoval, postupoval tak v rozporu s tímto zákazem.

Z uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že v rámci zadávacího řízení dochází k omezení okruhu dodavatelů pro účely výběru vhodného dodavatele, s nímž bude následně uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Předmětné omezení je uskutečňováno prostřednictvím nastavení kvalifikačních kritérií, jimiž může být např. požadovaný minimální obrat či předložení seznamu významných staveb, tj. referenčních zakázek. Tyto podmínky musí být přitom stanoveny především takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit primárně zásady zakotvené v § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

K samotné zásadě přiměřenosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru volnosti ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci potkávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem mj. ve vztahu k podmínkám stanoveným v rámci technických kvalifikačních předpokladů), mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvýhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který bude schopen veřejnou zakázku realizovat kvalitně a v požadovaných termínech, a na druhou stranu nebude nad rámec výše uvedeného cíle nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení a která by měla nacházet největší uplatnění právě při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potencionálních dodavatelů, tedy účastníků zadávacího řízení.

Kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel, a to za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Vlastní účel stanovení kritérií technické kvalifikace pak směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky pouze dodavateli, kteří k tomu mají dostatečnou technickou způsobilost. Prostřednictvím kritérií technické kvalifikace by tak mělo dojít k ověření personálních a technických kapacit dodavatele, případně k ověření jeho odborných schopností a zkušeností, pokud jsou nezbytné k plnění veřejné zakázky. Cílem je zajistit, aby předmětem hodnocení byly pouze nabídky dodavatelů, u nichž jsou v nejvyšší možné míře vyloučeny pochybnosti o tom, že budou reálně schopni v požadované kvalitě a včas, tedy

Ačkoliv stanovení konkrétních požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace závisí na rozhodnutí zadavatele, je nutno upozornit na skutečnost, že při svých úvahách ohledně konkrétních požadavků je zadavatel vázán jednotlivými ustanoveními zákona. Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace je to mj. § 73 odst. 6 zákona, jenž připouští stanovení pouze takových kritérií technické kvalifikace, které odpovídají složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky. Významný limit zadavatele v celém zadávacím řízení, a nepochybně tedy i při vymezení kritérií technické kvalifikace, představují rovněž, jak již bylo uvedeno výše, zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, zejména pak zásada přiměřenosti.

Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání technické kvalifikace je objektivním, přiměřeným, a transparentním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. V této souvislosti Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 9. 7. 20042 uvedl, že „stanovení kvalifikačních kritérií včetně jejich minimální úrovně rozhodně nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potencionálních dodavatelů.

V šetřeném případě zadavatel předmět plnění veřejné zakázky specifikoval v čl. 1.2. zadávací dokumentace a v příloze č. 1 ZD jako odběr a analýzu vzorků podzemních vod na území České republiky v jarním a podzimních období roku 2023 a 2024, přičemž veřejnou zakázku rozdělil celkem na 7 oblastí (dle území, v němž bude probíhat odběr vzorků). Hlavními součástmi předmětu plnění veřejné zakázky tak jsou vzorkovací a analytické práce spočívající v odebrání vzorků z vod a jejich následná laboratorní analýza.

Seznam chemických ukazatelů, jež zadavatel požaduje v rámci plnění veřejné zakázky analyzovat v odebraných vzorcích vod v jednotlivých oblastech veřejné zakázky zadavatel specifikoval v příloze č. 3A1 ZD (pro měření prováděná v roce 2023) a v příloze č. 3A2 ZD (pro měření prováděná v roce 2024). Z těchto příloh zadávací dokumentace Úřad zjistil, v tabulkách

Z čl. 11.3.1.3. zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel stanovil požadavek, aby účastníci k prokázání technické kvalifikace předložili seznam významných zakázek obdobného charakteru realizovaných v posledních třech letech, jež mj. v součtu zahrnovaly minimálně 300 odebraných vzorků čistých podzemních vod a 300 analytických stanovení ve vodách pro jednotlivé ukazatele uvedené zadavatelem v příloze č. 8 ZD. Z přílohy č. 8 ZD Úřad zjistil, že výčet chemických ukazatelů, pro něž zadavatel v rámci prokázání kritéria technické kvalifikace požaduje od účastníků doložit minimálně 300 odebraných vzorků čistých podzemních vod a 300 analytických stanovení ve vodách obsahuje také ukazatel „uhlovodíky C10-40“, jenž, jak vyplývá z přílohy č. 3A1 ZD a č. 3A2 ZD, nebude v rámci plnění předmětu veřejné zakázky v částech veřejné zakázky 1, 2, 3, 6 a 7 vůbec stanovován.

V souvislosti s výše uvedeným požadavkem se Úřad tedy zabýval otázkou, zda takto stanovený požadavek na prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona je možné ve vztahu k složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky považovat za přiměřený.

V obecné rovině Úřad uvádí, že není pochyb o tom, že požadavek zadavatele na předložení měření vybraných chemických ukazatelů je obecně vzhledem k předmětu veřejné zakázky (jímž je právě odběr a chemická analýza vzorků vod) opodstatněný, nicméně Úřad akcentuje, že zadavatel je při výběru konkrétních chemických ukazatelů, u nichž požaduje od účastníků doložení minimálně 300 měření limitován vztahem daného konkrétního ukazatele k reálnému předmětu veřejné zakázky. Zadavatel je oprávněn požadovat doložení daného minimálního počtu měření u chemických ukazatelů, jejichž měření je zadavatelem následně reálně požadováno v rámci plnění předmětu veřejné zakázky. Avšak v případě chemických ukazatelů, jež nejsou v rámci předmětu veřejné zakázky reálně měřeny, je situace odlišná. V takovém případě (kdy chemický ukazatel není v rámci předmětu plnění veřejné zakázky vůbec stanovován) není zadavatel oprávněn v rámci technických kvalifikačních požadavků od účastníků požadovat doložení minimálního počtu měření daného chemického ukazatele, neboť obecně nelze připustit, aby zadavatel požadoval prokázání kvalifikačního požadavku ve vztahu k něčemu, co zjevně nebude předmětem reálného plnění ze strany dodavatelů. K tomu

Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že výše uvedený požadavek je ve vztahu ke složitosti předmětu plnění veřejné zakázky stanoven nepřiměřeně, neboť jím zadavatel od účastníků požaduje, aby v rámci prokázání technické kvalifikace doložili minimální počet měření u chemického ukazatele, který následně nebudou v rámci plnění předmětu veřejné zakázky vůbec stanovovat a jehož analýza tedy vůbec není předmětem některých částí (tj. částí

Obstát v daném případě nemůže ani argument zadavatele, že se v případě ukazatele „uhlovodíky C10-40“ jedná o rutinní analýzu, jíž v České republice provádějí desítky laboratoří, neboť ani skutečnost, že se jedná o běžnou analýzu, zadavatele neopravňuje od účastníků zadávacího řízení požadovat doložení zkušeností či schopností stanovit chemický ukazatel, jenž následně není předmětem veřejné zakázky, a tudíž to, zda je daný dodavatel schopen tento chemický ukazatel stanovit, nemůže mít nikterak vliv na jeho schopnost řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat plnění předmětu veřejné zakázky.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatelem stanovený požadavek technické kvalifikace na doložení minimálního počtu měření u ukazatele „uhlovodíky C10-40“ je vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky v částech 1, 2, 3, 6 a 7 veřejné zakázky nepřiměřený, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potencionální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Stanovení konkrétních zadávacích podmínek je v gesci zadavatele, avšak musí je stanovit v mezích příslušných zákonných ustanovení včetně základních zásad zadávání veřejných zakázek uvedených v § 6 zákona.

S odkazem na § 36 odst. 3 zákona musí být zadávací podmínky nastaveny tak, aby byly konkrétní a přesné, tedy zpracované v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Zadávací dokumentace musí být „transparentní, dostatečně konkrétní

V šetřeném případě je mezi účastníky správního řízení sporu mj. o to, zda zadávací podmínka spočívající v časovém požadavku na dobu zahájení analýz organických látek (zadavatel požaduje, aby analýza byla zahájena do 48 hodin od odebrání vzorku) byla stanovena v souladu se zákonem, je k ní dán odborný důvod a zda nemůže vést k diskriminaci některých dodavatelů.

Úřad pro úplnost uvádí, že ačkoli již na základě výroků I. a II. tohoto rozhodnutí zjistil, že jsou dány důvody pro zrušení zadávacího řízení, a tedy není nutno s ohledem na zásadu procesní ekonomie zkoumat další důvody pro zrušení zadávacího řízení, přistoupil s ohledem na principy dobré správy k posouzení i výše uvedené zadávací podmínky v kontextu navrhovatelem namítaných skutečností.

Z čl. 1.2 přílohy č. 1 ZD vyplývá, že zadavatel stanovil, že odebrané vzorky vody musí být do laboratoře odevzdány do 48 hodin od jejich odběru a následně laboratoří zpracovány nejpozději do 72 hodin od jejich převzetí; s výjimkou vzorků na analýzy organických látek a vzorků na citlivé anorganické analýzy, které musí být předány laboratoři do 24 hodin od jejich odběru a v laboratoři musí být zanalyzovány v následujících 24 hodinách od jejich převzetí (viz citace daného ustanovení zad. dokumentace výše).

Navrhovatel část výše uvedené časové podmínky spočívající v zahájení analýzy organických látek do 24 hodin od předání vzorků do laboratoře považuje za neopodstatněnou a diskriminující potencionální zahraniční dodavatele. Dle navrhovatele k výše uvedenému požadavku zadavatele není dán odborný důvod, ani takto krátký časový interval nestanovuje žádná technická norma či metodika.

Úřad se tedy ve vztahu k výše uvedené časové podmínce zabýval především otázkou, zda na straně zadavatele byl dán relevantní (logický) důvod pro stanovení uvedené časové podmínky či zda se může jednat o určitý exces v rámci stanovených smluvních podmínkách veřejné zakázky, a v té souvislosti zjišťoval, jak zadavatel (na základě jakých podkladů) k uvedené časové podmínce dospěl. Zadavatel daný požadavek týkající se stanovení časového limitu mezi odebráním vzorku a zahájením jeho analýzy v laboratoři odůvodňuje především ve svém odborném vyjádření (které je přílohou vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 31. 3. 2023).

Z následujících pasáží odborné literatury (které předložil Úřadu zadavatel) je přitom zřejmé, že se zabývají časovou okolností zpracování odebraných vzorků: • „Mikropolutanty v podzemních vodách ze septických systémů: Transformace, transportní mechanismy a hodnocení rizik pro lidské zdraví

Z výše uvedených citací je dle Úřadu patrné, že je celosvětově praktikováno i zpracování vzorků do 48 hodin s tím, že uchování vzorků bylo kratší nežli 24 hodin (či dokonce kratší než