ÚOHS S0212/2026/VZ – Úklid a čištění pozemků a komunikací

Obviněný – Krajská majetková, příspěvková organizace, IČO 00829048, se sídlem Tolstého

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, dále příslušný i k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postupy v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupů podle zákona, obdržel dne

V návaznosti na obdržený podnět si Úřad dne 17. 5. 2024 vyžádal od obviněného dokumentaci související s šetřeným postupem zadavatele a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Dne 25. 6. 2024 Úřad obdržel od obviněného vyjádření k obsahu podnětu a relevantní dokumentaci.

Obviněný ve svém vyjádření ze dne 25. 6. 2024 uvádí, že ve vztahu k zajišťování služeb, jejichž předmětem byl úklid a čištění, skutečně využíval jednotlivých objednávek, avšak je přesvědčen, že jeho postup byl zcela v souladu se zákonem, když hodnota žádné ze zadaných veřejných zakázek nepřekročila částku 2 mil. Kč bez DPH. Obviněný dodává, že je organizací,

Dne 26. 11. 2025 Úřad obviněnému zaslal přípis, ve kterém žádal o předložení dalších dokumentů potřebných k posouzení šetřené věci (tabulek, které budou obsahovat data úhrad za období roku 2021, 2022 a 2023 ve vztahu ke všem dodavatelům, kterým byly v daném období uhrazeny služby „úklid, čištění“ s uvedením konkrétního předmětu plnění u každé úhrady).

Dne 5. 12. 2025 obdržel Úřad od obviněného požadované dokumenty.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155 zákona, § 156 zákona, § 189 zákona a § 190 zákona.

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3 tohoto ustanovení zákona.

Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona.

Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona nepovažují veřejné zakázky, a) u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona proměnlivá, b) kterými dodavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a c) jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle § 19 odst. 1 a 2 zákona nedosahuje limitu podle § 25 zákona.

Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Podle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ode dne 1. 1. 2022 do dne 31. 12. 2023, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby

Obviněný v období od 19. 4. 2023 do 31. 12. 2023 pořídil na základě faktur specifikovaných v tabulce č. 1 v bodě 1. odůvodnění tohoto příkazu od dodavatelů uvedených v dané tabulce plnění spočívající v poskytování služeb úklidu a čištění pozemků a komunikací v celkové hodnotě 2 393 461 Kč vč. DPH.

Z dokumentace doručené Úřadu obviněným v rámci šetření podnětu se podává, že obviněný pořizoval předmětné služby rovněž v předcházejících 12 měsících, tj. od 19. 4. 2022 do 18. 4. 2023, přičemž za tyto služby uhradil na základě přijatých faktur následující částky:

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat podle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek podle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení podle § 3 zákona.

Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen k okamžiku zahájení zadávacího řízení nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení, stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim podle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího

Jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pak v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než

Úřad se tedy bude zabývat tím, zda postup obviněného při zadávání veřejných zakázek specifikovaných v tabulce č. 1 v bodě 1. odůvodnění tohoto příkazu byl v souladu s pravidly stanovenými zákonem. Pro posouzení této otázky je rozhodné, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu u jednotlivých veřejných zakázek a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při zadávání jednotlivých veřejných zakázek postupovat.

V § 27 zákona je stanoveno, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést.

Nejprve Úřad uvádí, že na šetřené veřejné zakázky je přitom nutné hledět jako na veřejné zakázky na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, jelikož jejich předmětem jsou služby úklidu a čištění pozemků a komunikací. Pod uvedenými službami lze rozumět sběr odpadu (např. komunálního odpadu, plastů, papíru, skla apod.), zajištění odvozu a likvidace odpadu, odstraňování přírodních nečistot (naplavenin, větví, listí, sněhu), úklid po nepříznivých povětrnostních podmínkách (po silném větru, bouři) a čištění odvodňovacích prvků cyklostezek. Předmětem šetřených veřejných zakázek tak zjevně nejsou činnosti, které by svou charakteristikou odpovídaly činnostem uvedeným v § 14 odst. 3 zákona (stavební práce).

Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný hradil služby úklidu a čištění pozemků a komunikací minimálně od roku 2021 opakovaně, bude se Úřad dále zabývat posouzením, zda se jedná v případě šetřených služeb o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se stanoví dle § 19 odst. 1 zákona jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura2 následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů.

V této souvislosti Úřad odkazuje také na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS24742/2023/161 ze dne 19. 7. 2023, kde ve vztahu k § 19 odst. 1 zákona předseda Úřadu konstatoval, že „se jedná o stanovení předpokládané hodnoty u pravidelně pořizovaných opakujících se plnění, jejichž pravidelnosti si musí být zadavatel vědom. Zároveň se musí jednat o plnění či služby, které jsou dopředu předvídatelné.“

Úřad dále odkazuje na recentní judikaturu Krajského soudu v Brně, jenž ve svém rozsudku č. j. 31 Af 24/2023-54 ze dne 23. 10. 2024 mj. uvedl, že „pravidelnou povahu zakázky lze (…) zjistit 1) ze samotného jazykového významu pojmu ‚pravidelné‘, 2) ze zákonného požadavku, aby se jednalo o ‚dodávky nebo služby stejného druhu‘, 3) z výjimky stanovené v odstavci třetím § 19.

V šetřeném případě je obviněný příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ústecký kraj.

Obviněný tak ze samé podstaty své hlavní činnosti, kterou vykonává v souladu se svou zřizovací listinou za účelem naplnění svého poslání, hospodaří s majetkem Ústeckého kraje, což představuje v případě pozemků a komunikací rovněž soubor činností, jejichž cílem je zabezpečit jejich pravidelnou údržbu, čištění a péči směřující k zachování jejich funkčnosti, bezpečnosti a provozuschopnosti. Je tedy zřejmé, že pořizování plnění v podobě služeb spočívající v úklidu a čištění pozemků a komunikací není v prostředí obviněného nikterak nahodilé, neboť se jedná o služby, jejichž zajištění je nezbytným předpokladem pro výkon činnosti obviněného směřující k naplnění jeho poslání definovaného zřizovací listinou, a jde tedy o služby, jejichž zajištění je z povahy věci nezbytné k řádnému fungování obviněného, přičemž obviněný tyto služby objednává opakovaně (viz přehled faktur uvedený v tabulce č. 1 v bodě 1. odůvodnění tohoto příkazu).

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že v případě pořizování služeb spočívající v úklidu a čištění pozemků a komunikací se jedná o pravidelně pořizované služby ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, které obviněný poptává opakovaně a které jsou trvale nezbytné pro jeho činnost a fungování, přičemž lze nepochybně shledat také naplnění znaku předvídatelnosti, neboť právě skutečnost, že obviněný předmětné služby pořizuje kontinuálně za účelem řádného výkonu své činnosti, nasvědčuje tomu, že se jedná o předvídatelnou potřebu obviněného i do budoucna.

Úřad dále uvádí, že předpokládaná hodnota veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované služby, se dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

V šetřeném případě představují dle Úřadu obviněným pořizované služby plnění stejného druhu, neboť se ve všech případech jedná o služby úklidu a čištění pozemků a komunikací, tedy sběr odpadu (např. komunálního odpadu, plastů, papíru, skla apod.), zajištění odvozu a likvidace odpadu, odstraňování přírodních nečistot (sněhu, naplavenin, větví, listí),

Úřad tak s ohledem na vše výše uvedené konstatuje, že veřejné zakázky zadané na základě faktur specifikovaných v tabulce č. 1 v bodě 1. odůvodnění tohoto příkazu představují veřejné zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 odst. 1 zákona.

Úřad provedl vlastní výpočet předpokládané hodnoty těchto veřejných zakázek, a to na základě podkladů a údajů poskytnutých obviněným. Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty u každé jednotlivé veřejné zakázky sečetl v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) zákona všechny částky bez DPH, které obviněný uhradil za plnění stejného druhu, tj. plnění spočívající v úklidu a čištění pozemků a komunikací za 12 měsíců předcházejících datu zadání konkrétní veřejné zakázky (např. pokud bylo datum zadání veřejné zakázky, tj. datum obdržení faktury dne 19. 4. 2023, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky Úřad sečetl všechny částky bez DPH uhrazené za poskytnutí předmětných služeb v období ode dne

231439

Z výše uvedené tabulky č. 3 vyplývá, že předpokládaná hodnota každé jednotlivé veřejné zakázky zadané na základě faktur specifikovaných v tabulce č. 1 v bodě 1. odůvodnění tohoto příkazu určená postupem dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona přesahuje částku 3 000 000 Kč bez DPH tzn. přesahuje hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu ve znění novely zákona.

Úřad dále konstatuje, že postup obviněného spočívající v pořizování služeb úklidu a čištění pozemků a komunikací na základě faktur specifikovaných ve výroku I. tohoto příkazu, je jednáním, jehož jednotlivé dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem (pořizování plnění spočívajícího v úklidu a čištění pozemků a komunikací bez provedení zadávacího řízení), každý sám o sobě naplnil skutkovou podstatu stejného přestupku [§ 268 odst. 1 písm. a) zákona] a jsou spojeny stejným způsobem provedení (pořizování předmětných služeb na základě jednotlivých faktur bez provedení zadávacího řízení), blízkou souvislostí časovou (v období od 19. 4. 2023 do 31. 12. 2023, kdy se odstup mezi jednotlivými po sobě následujícími útoky v podobě zadání jednotlivých objednávek a uzavření jednotlivých smluv zpravidla pohybuje v řádech týdnů či měsíců) a souvislostí v předmětu útoku (opakované pořizování plnění spočívajícího v poskytování předmětných služeb, tj. zadávání veřejných zakázek na služby bez provedení zadávacího řízení), pročež tedy postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku dle § 7 zákona o přestupcích.

S ohledem na vše shora uvedené tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 zákona o přestupcích, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupky zaniká jejich uplynutím.

Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona promlčecí doba 5 let.

Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 31. 12. 2023 vznikem posledního závazku, jehož předmětem je poskytování služeb úklidu a čištění pozemků a komunikací obviněnému, přijetím faktury č. 231633 bez provedení zadávacího řízení.

Z výše uvedeného tak vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému pokračování v přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odst. 3 nebo odst. 5 citovaného ustanovení zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

Úřad uvádí, že za pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 239 346,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného v období od 19. 4. 2023 do 31. 12. 2023 postupem mimo zadávací řízení ve výši 2 393 461 Kč včetně DPH).

Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti. Podle § 38 písm. a), b), c), d) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem a okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto

Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých došlo ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že obviněný se dopustil porušení zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období ode dne 19. 4. 2023 do 31. 12. 2023 úplatně pořídil na základě ve výroku I. tohoto příkazu specifikovaných faktur plnění, jehož předmětem je poskytování služeb úklidu a čištění pozemků a komunikací, a to bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

K následkům spáchání pokračování v přestupku obviněným Úřad uvádí, že v daném případě měl spáchaný pokračující přestupek za následek, že byly zadány veřejné zakázky na poskytnutí služeb úklidu pozemků a čištění pozemků a komunikací bez provedení zadávacího řízení, tedy zcela mimo soutěž dodavatelů, přičemž nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění v zadávacím řízení či v jiném zákonem aprobovaném postupu, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout nižší cenu než vybraní dodavatelé. Obviněný tak svým nezákonným postupem negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví, neboť došlo k narušení férovosti hospodářské soutěže mezi dodavateli.

V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad transparentního vynakládání veřejných prostředků. S ohledem na uvedené je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit (v šetřeném případě rovněž při zohlednění počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku, kdy celkově došlo ke 53 dílčím útokům) za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním pokračování v přestupku specifikovaného ve výroku

Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu (k poslednímu dílčímu útoku) dne 31. 12. 2023, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku ke dni vydání tohoto příkazu uplynuly více než dva roky a dva měsíce. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku.

Ve smyslu § 37 písm. g) zákona o přestupcích Úřad při výměře pokuty přihlédl též k povaze činnosti zadavatele.

Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné přitěžující nebo další polehčující okolnosti.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne

Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo vedeno spolu s právě projednávaným přestupkem společné řízení, ačkoliv takové společné řízení podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu.

Úřad konstatuje, že z úřední činnosti zjistil, že pokračující přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s pokračujícím přestupkem obviněného spáchaným dne

Úřad konstatuje, že má-li uložit obviněnému pokutu za přestupek, který je v souběhu s jiným přestupkem, za který již byla obviněnému uložena pokuta, pak s ohledem na to, že nemá zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“, lze absorpční zásadu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení pokuty za přestupek, o němž rozhoduje později, zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jenž je s nyní sankcionovaným přestupkem v souběhu. Vyhodnotit přitom musí souběh daných přestupků tak, jako by postupoval v případě, kdy by byly oba sbíhající se přestupky řešeny ve společném správním řízení, tudíž musí posoudit, který z přestupků, jež obviněný spáchal ve vzájemném souběhu, považuje za nejzávažnější (a jaký přestupek by byl brán pouze jakožto přitěžující okolnost), přičemž následně určí, jakou pokutu by uložil, pokud by posuzoval oba přestupky současně a ukládal pouze pokutu jedinou, přičemž následně po zohlednění již uložené pokuty za sbíhající se přestupek určí „výslednou“ výši pokuty za právě řešený přestupek. Úřad proto posoudil oba dotčené přestupky optikou toho, který z nich je závažnější.

Úřad shledal, že pokračující přestupek, jehož se obviněný dopustil dle rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-39734/2025/500 ze dne 14. 10. 2025, je obdobou nyní šetřeného přestupku obviněného, kdy v obou případech obviněný porušil zákon tím, že dotčené veřejné zakázky na služby, které svou předpokládanou hodnotou překračují limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, zadal bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele. V obou případech se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tj. v obou případech tak platil i stejný zákonný předpoklad o možné výši pokuty dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona.

Ve vztahu k aplikování tzv. absorpční zásady proto Úřad sděluje, že neboť považuje za závažnější ze sbíhajících se přestupků ten, jehož spáchání obviněným Úřad konstatoval v rozhodnutí č. j. ÚOHS-39734/2025/500 ze dne 14. 10. 2025, je možné v nyní posuzovaném případě uložit pokutu v maximální výši 992 991 Kč. Ve vztahu ke sbíhajícímu se přestupku Úřad sděluje, že ho přičítá obviněnému coby přitěžující okolnost. V tomto kontextu tak Úřad v rámci aplikování tzv. absorpční zásady s ohledem na výše uvedené konstatuje, že pokud by

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Podle účetních ukazatelů obviněného Úřad zjistil, že obviněný v roce 2026 hospodaří s celkovými výnosy ve výši cca 95 mil. Kč.4 Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Máli pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků pokračujícího přestupku. Stanovená výše pokuty pak dle

Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu, která odpovídá závažnosti spáchaného pokračujícího přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Liberci zřízený u České národní banky číslo 375427727461/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.