ÚOHS S0220/2022/VZ – Dodávky léčivých přípravků a zdravotnických prostředků od do

Obviněný – Úrazová nemocnice v Brně, IČO 00209813, se sídlem Ponávka 139/6, 602 00 Brno (dále jen „obviněný“ nebo rovněž i „zadavatel“) – poptal dne 29. 11. 2019 formou e-mailu (dále jen „objednávka č. 1“) u dodavatele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, IČO 00159816,

Z objednávky č. 1 vyplývá, že zadavatel u FN u sv. Anny v Brně poptal průběžné dodávky „v odhadovaném finančním objemu 1 200 000 Kč bez DPH“.

Z dokumentace související s postupem zadavatele vyplývá, že v období měsíce prosince 2019 zadavatel na základě uzavřené rámcové dohody 1 průběžně objednával léčivé přípravky a zdravotnické prostředky u FN u sv. Anny v Brně, přičemž celkový finanční objem objednaných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků dle podkladů doručených Úřadu obviněným činil 1 254 806,57 Kč s DPH.

Z dokumentace související s postupem zadavatele rovněž vyplývá, že k plnění dodanému obviněnému v prosinci 2019 byla dodavatelem FN u sv. Anny v Brně vystavena faktura, a to dne 2. 1. 2020 na částku 1 254 806,57 Kč s DPH. Faktura byla uhrazena dne 29. 1. 2020.

Obviněný poptal dne 2. 1. 2020 formou e-mailu (dále jen „objednávka č. 2“) u FN u sv. Anny v Brně „léčiva“, tj. plnění spočívající v dodávkách léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, na měsíc leden 2020. Objednávka byla FN u sv. Anny v Brně akceptována rovněž formou e-mailu téhož dne, a tedy dne 2. 1. 2020 došlo k uzavření rámcové dohody na průběžné dodávky předmětného plnění (dále jen „rámcová dohoda 2“).

Z objednávky č. 2 vyplývá, že zadavatel u FN u sv. Anny v Brně poptal průběžné dodávky „v odhadovaném finančním objemu 1 200 000 Kč bez DPH“.

Z dokumentace související s postupem zadavatele vyplývá, že v období měsíce ledna 2020 zadavatel na základě uzavřené rámcové dohody 2 průběžně objednával léčivé přípravky a zdravotnické prostředky u FN u sv. Anny v Brně, přičemž celkový finanční objem objednaných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků dle podkladů doručených Úřadu obviněným činil 1 211 165,27 Kč s DPH.

Z dokumentace související s postupem zadavatele rovněž vyplývá, že k plnění dodanému obviněnému v lednu 2020 byla FN u sv. Anny v Brně vystavena faktura, a to dne 3. 2. 2020 na částku 1 099 342,85 Kč bez DPH, tj. 1 211 165,27 Kč s DPH, která byla uhrazena dne

1

Z objednávky č. 3 vyplývá, že zadavatel u FN u sv. Anny v Brně poptal dodávky „v odhadovaném finančním objemu 1 200 000 Kč bez DPH“.

Z dokumentace související s postupem zadavatele vyplývá, že v období měsíce února 2020 zadavatel průběžně objednával na základě uzavřené rámcové dohody 3 léčivé přípravky a zdravotnické prostředky u FN u sv. Anny v Brně, přičemž celkový finanční objem objednaných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků dle podkladů doručených Úřadu obviněným činil 1 002 760,83 Kč vč. DPH.

Z dokumentace související s postupem zadavatele rovněž vyplývá, že k plnění dodanému obviněnému v únoru 2020 byla FN u sv. Anny v Brně vystavena faktura, a to dne 3. 3. 2020 na částku 909 989,84 Kč bez DPH, tj. 1 002 760,83 Kč s DPH, která byla uhrazena dne

Obviněný uzavřel dne 25. 2. 2020 s FN u sv. Anny v Brně „Rámcovou kupní smlouvu o dodávkách zboží“ na plnění spočívající v dodávkách léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (dále jen „rámcová dohoda 4“).

Z dokumentace související s postupem zadavatele vyplývá, že zadavatel na základě rámcové dohody 4 od března 2020 průběžně objednával léčivé přípravky a zdravotnické prostředky u FN u sv. Anny v Brně, přičemž celkový finanční objem léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, které byly dodány a fakturovány obviněnému, činil v období od března do prosince 2020 dle podkladů doručených Úřadu obviněným 13 219 881,56 Kč s DPH.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 15. 12. 2021 podnět, v němž se konstatovalo, že v průběhu veřejnosprávní kontroly provedené stěžovatelem byly zjištěny nedostatky v oblasti zadávání veřejných zakázek týkající se rámcových dohod 1 – 4. V rámci podaného podnětu stěžovatel mj. namítal, že obviněný nezákonně poptal plnění mimo zadávací řízení, když nedošlo k naplnění podmínek horizontální spolupráce ve smyslu § 12 zákona. Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0825/2021/VZ.

Na základě obdrženého podnětu a s ním souvisejícího zjištění Úřadu, že došlo k uzavření rámcové dohody 1, rámcové dohody 2, rámcové dohody 3 a rámcové dohody 4 v důsledku tvrzené horizontální spolupráce mimo zadávací řízení, si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci související s jeho postupem a vyjádření k daným skutečnostem. Dne

Obviněný ve vyjádření ze dne 6. 1. 2022 (dále jen „vyjádření k podnětu 1“) úvodem shrnuje stěžejní závěry stěžovatele k zákonnému využití institutu horizontální spolupráce dle § 12 zákona, přičemž s nimi vyslovuje nesouhlas. Obviněný je přesvědčen, že spolupráce dvou nemocnic, tj. v tomto případě obviněného a FN u sv. Anny, při poskytování zdravotní péče veřejnosti, k níž mj. patří též zajištění léčiv, k horizontální spolupráci náleží. Lékárenská péče se řadí mezi zdravotní služby, tj. je zdravotní péčí v užším slova smyslu. Obviněný sděluje, že na rozdíl od FN u sv. Anny v Brně nemá ústavní lékárnu, z níž by bylo možné čerpat léčiva potřebná pro zajištění zdravotní péče pro pacienty. Po skončení smluvního vztahu s dodavatelem, který měl být v minulosti založen veřejnou zakázkou na komplexní dodávku léčiv, obviněný přikročil k uzavření rámcové dohody 4 na podkladě horizontální spolupráce.

Jelikož vyjádření k podnětu 1 neobsahovalo žádná tvrzení ve vztahu k rámcovým dohodám 1 –

2

V dalším Úřad v průběhu šetření podnětu ověřoval skutečnost, zda desetiprocentní obchodní přirážka, kterou FN u sv. Anny v Brně účtuje k nákupní ceně léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, zahrnuje kromě manipulačních nákladů též marži. V reakci na žádost Úřadu o sdělení ze dne 10. 2. 2022 FN u sv. Anny v Brně dne 11. 2. 2022 ve sdělení ze dne 10. 2. 2022 uvedla, že platí ustanovení rámcové dohody 4, podle něhož desetiprocentní navýšení kupní ceny zahrnuje manipulační náklady v souvislosti s přípravou objednávky kupujícího, tj. zadavatele, distribucí zboží, včetně nákladů na dopravu zboží do sídla zadavatele v souladu s čl. V rámcové dohody 4, tj. náklady spojené s opakovanými dodávkami předmětu plnění.

Dne 25. 2. 2022 Úřad požádal obviněného přípisem z téhož dne o doplnění podkladů, konkrétně o objasnění rozporu v záhlaví objednávky č. 1 ve vztahu k dataci objednávky, o zaslání přehledu všech úhrad faktur vystavených v roce 2019 a 2020 a o doposlání faktur za léky a zdravotnický materiál, které byly dodány zadavateli v prosinci 2018, vč. doložení jejich úhrad, popř. doložení přehledu úhrad i jiných faktur za předmětné plnění, k jejichž úhradě došlo v prosinci 2018 a v roce 2019.

Obviněný doručil Úřadu dne 3. 3. 2022 sdělení z téhož dne, kterým objasnil, že v záhlaví objednávky č. 1 došlo k administrativní chybě, přičemž správně měl být v datu objednávky uveden rok 2019, současně v příloze doložil Úřadu faktury za prosinec 2018 a úhrady faktur za léčivé přípravky a zdravotnické prostředky v prosinci 2018, v roce 2019 a v roce 2020.

Úřad vydal dne 24. 5. 2022 příkaz č. j. ÚOHS-17502/2022/500 (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu), a současně obviněnému uložil za spáchání tohoto přestupku pokutu (výrok II. příkazu). Příkaz byl obviněnému doručen dne 25. 5. 2022 a tímto dnem bylo podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a ustanovením § 150 odst. 1 správního řádu a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 30. 5. 2022 odpor z téhož dne (dále jen „odpor“).

Usnesením č. j. ÚOHS-18257/2022/523 ze dne 31. 5. 2022 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

Usnesením č. j. ÚOHS-19854/2022/523 ze dne 13. 6. 2022 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný ve lhůtách stanovených citovaným usnesením a usnesením č. j. ÚOHS-18257/2022/523 ze dne 31. 5. 2022 ani později neuplatnil své stanovisko, ani se nevyjádřil k podkladům rozhodnutí.

V podaném odporu obviněný rekapituluje závěry příkazu a vyjadřuje přesvědčení, že Úřad nesprávně vyhodnotil skutkový stav, když podávání léků hospitalizovaným pacientům je nedílnou a neoddělitelnou součástí poskytovaných zdravotních služeb. Pokud se týká podmínky horizontální spolupráce, dle které má uzavřená smlouva zakládat nebo provádět spolupráci veřejných zadavatelů za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, obviněný předkládá argumentaci, podle které oblast zdravotnictví patří k veřejným potřebám, když se jedná o službu, na které je obecný zájem.

Obviněný konstatuje, že pakliže nebyl cíl v rámcových dohodách dostatečně vyjádřen, neznamená to, že neexistuje, když tento vychází ze samé podstaty poslání a účelu zřízení obou subjektů, jak vyplývá z jejich zřizovacích listin. Společným cílem pak je poskytování zdravotních služeb pro neurčitý počet pacientů, kteří je mohou na daném území využívat, přičemž do určité míry se poskytování zdravotních služeb, tj. činnost obviněného a FN u sv. Anny může vzájemně doplňovat, neboť oba subjekty mají totožný cíl – poskytovat zdravotní služby na daném území, i když některé stavy je nutné řešit vzájemnou spoluprací, neboť obviněný nemá některé lékařské obory zastoupeny s ohledem na svou specializaci na poskytování zdravotních služeb u úrazových stavů.

Obviněný doplňuje, že i fakticita spolupráce je důležitá a i když nebyl doložen žádný dokument dokládající širší spolupráci obviněného a FN u sv. Anny v Brně, přesto spolupráce v dalších oblastech existuje. Obviněný zmiňuje, že za poslední tři roky bylo uzavřeno nejméně 11 dalších smluv, které měly zakládat spolupráci mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně, které obviněný učinil přílohou podaného odporu. Nadto má být dána celá řada případů vzájemné spolupráce při poskytování zdravotních služeb, která vyplývá z ústních dohod mezi předmětnými veřejnými zadavateli, které se řeší v konkrétních případech při poskytování zdravotních služeb ad hoc (kupř. konzilia, zajištění navazující péče, provedení specializovaného lékařského zákroku). Podle obviněného předložené smlouvy prokazují, že vzájemná spolupráce skutečně existovala a existuje i nadále, přičemž s ohledem na rozsah všech činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb nelze tyto pojmout do jedné smlouvy. Proto byla samostatně uzavřena i rámcová dohoda 4.

Obviněný je současně přesvědčen, že společná strategie, jejíž absenci Úřad obviněnému vytýkal, je dána, když oba veřejní zadavatelé, kteří měli navázat horizontální spolupráci, mají společný cíl, a to poskytování zdravotních služeb pacientům na daném území. Lékárenská péče je pak pouhou součástí zdravotní péče v širším slova smyslu a zákon ani výslovně nepožaduje, aby každý poskytovatel zdravotních služeb nutně zajišťoval poskytování všech zákonem vymezených druhů zdravotní péče dle účelu, tedy i lékárenské péče. Spolupráce má podstatně širší rámec, než jak bylo popsáno Úřadem v příkazu, a redukce této spolupráce u dodávky léčiv na pouhý dodavatelsko-odběratelský vztah není dle obviněného správným přístupem. V širším měřítku pak má být benefitem pro FN u sv. Anny v Brně též vzájemná spolupráce při léčbě pacientů a vzdělávání lékařů i nelékařského personálu. Přístup Úřadu k řešené věci a výklad horizontální spolupráce považuje obviněný za ukázku přepjatého formalismu. Z pohledu obviněného se v případě uzavření rámcových dohod nejednalo o neuvážený krok, když vše bylo diskutováno i se zřizovatelem obviněného, který daný postup obviněnému doporučil.

Obviněný se neztotožňuje ani s výší uložené pokuty. Obviněný upozorňuje, že v „postcovidovém období“ nelze ekonomickou situaci obviněného, který byl situací spojenou s bojem proti koronaviru SARS-CoV-2 v době pandemie zasažen, hodnotit kladně a uložená pokuta by mohla znamenat nepřiměřený zásah do ekonomické podstaty obviněného.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, předložených dokumentů, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce – pokuta uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí; veškeré podklady, z nichž při posouzení případu Úřad vycházel, jsou přitom obsaženy ve správním spise vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0220/2022/VZ. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem,

Podle § 12 zákona se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud a) tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat, b) se spolupráce podle písmene a) řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a c) každý z těchto veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se spolupráce podle písmene a) týká.

Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.

Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než

Podle § 19 odst. 2 zákona má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21 zákona.

Podle § 20 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky rozhodná u smlouvy na dobu a) určitou předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy, b) neurčitou nebo jejíž trvání nelze přesně vymezit předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

Podle § 23 odst. 1 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech

Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 2 odst. 4 písm. a) zákona o přestupcích jestliže se zákon změní během páchání pokračujícího přestupku, použije se zákon účinný v době, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

Podle § 7 zákona o přestupcích pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Z obsahu měsíčních přehledů objednávek, které ve formě tabulky obsahující sloupce název léku/zdravotnického materiálu, objednané množství, jednotková cena bez DPH, jednotková cena s DPH, celková cena s DPH, název ATC skupiny, do níž je lék zařazen, Úřad obdržel

Ve vztahu k plnění dodanému na základě průběžných objednávek obviněného na základě rámcové dohody 1 byla FN u sv. Anny v Brně vystavena dne 2. 1. 2020 faktura „Daňový doklad č. 1109/6019“ k objednávce č. 1 na dodávky léčiv, interní číslo 27174, datum uskutečnění zdanitelného plnění 31. 12. 2019, datum splatnosti 2. 2. 2020, na částku 1 139 442,28 Kč bez

Ve vztahu k plnění dodanému na základě průběžných objednávek obviněného na základě rámcové dohody 2 byla FN u sv. Anny v Brně vystavena dne 3. 2. 2020 faktura „Daňový doklad č. 64/6020“ k objednávce č. 2 na dodávky léčiv, interní číslo 27275, datum uskutečnění zdanitelného plnění 31. 1. 2020, datum splatnosti 3. 3. 2020, na částku 1 099 342,85 Kč bez

Ve vztahu k plnění dodanému na základě průběžných objednávek obviněného na základě rámcové dohody 3 byla FN u sv. Anny v Brně vystavena dne 3. 3. 2020 faktura „Daňový doklad č. 156/2020“ k objednávce č. 3 na dodávky léčiv interní číslo 27382, datum uskutečnění zdanitelného plnění 29. 2. 2020, datum splatnosti 3. 4. 2020, na částku 909 989,84 Kč bez DPH, tj. 1 002 760,83 Kč vč. DPH. Faktura byla uhrazena dne 26. 3. 2020.

V preambuli rámcové dohody 4 je uvedeno: „Smluvní strany dospěly k vzájemné a úplné shodě v níže uvedených skutečnostech a rozhodly se uzavřít v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (…) následující Rámcovou kupní smlouvu o dodávkách zboží. Smlouva zakládá horizontální spolupráci ve smyslu § 12 zákona č. 134/2016 Sb. (…). Smluvní strany tímto shodně konstatují, že splňují podmínky požadavky § 12 zákona č. 134/2016 Sb. – horizontální spolupráci mezi veřejnými zadavateli.

V odst. 1. čl. I. „Předmět smlouvy“ rámcové dohody 4 je mj. stanoveno, že jejím předmětem je „stanovení podmínek pro dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi prodávajícím a kupujícím, které vzniknou po dobu trvání této smlouvy a jejichž předmětem je závazek prodávajícího dodat kupujícímu zboží a umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k tomuto zboží a závazek kupujícího řádně dodané zboží převzít a zaplatit za něj dohodnutou kupní cenu.“.

V odst. 2. téhož článku rámcové dohody 4 bylo sjednáno, že „[d]odavatelsko-odběratelský vztah mezi prodávajícím a kupujícím vznikne uzavřením dílčí kupní smlouvy – objednávky dle § 2079 OZ. Kupní smlouva je uzavřena akceptací nabídky kupujícím (vystavením žádanky).

Podle odst. 3. téhož článku rámcové dohody 4 se zbožím pro účely rámcové dohody rozumí „zejm. hromadně vyráběné léčivé přípravky registrované v České republice v souladu se zákonem 378/2007 Sb., individuálně vyráběné léčivé přípravky vyrobené rovněž v souladu s tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy a zdravotnické prostředky dodávané za účelem léčení pacientů Úrazové nemocnice v Brně.“.

Z čl. II. „Kupní cena“ rámcové dohody 4 mj. vyplývá, že kupní cena jednotlivých položek „je uvedena v seznamu, který je přílohou této smlouvy a tvoří její nedílnou součást. Tato cena může být proměnlivá a může být výsledkem veřejné soutěže vypisované prodávajícím.

Z odst. 5. čl. V. „Dodací podmínky“ rámcové dohody 4 mj. vyplývá, že místem dodání je „sídlo kupujícího (…), přičemž prodávající je povinen pravidelně dodávat zboží dle žádanek vystavených v elektronickém systému kupujícím, a to na 15 předávacích míst dle přílohy č. 2 této smlouvy určených kupujícím. Prodávající je povinen pro účely přepravy léčiv používat vhodné přepravní obaly (…).“.

V odst. 1. čl. IX. „Doba trvání smlouvy“ rámcové dohody 4 se mj. stanoví, že „[t]ato smlouva nabývá účinnosti dnem zveřejnění v Registru smluv. Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.“.

Úřad ověřil, že rámcová dohoda 4 byla uveřejněna v registru smluv dne 26. 2. 2020.

Ve vztahu k plnění prováděcích smluv na základě rámcové dohody 4 byly FN u sv. Anny v Brně vystaveny faktury, které Úřad pro přehlednost vložil do následující tabulky:

„Daňový doklad č.

Z „Dohody“ č. smlouvy TSM/2020/030/La uzavřené dne 5. 2. 2020 mezi obviněným a FN u sv.

Ze „Smlouvy o spolupráci“ uzavřené dne 21. 1. 2021 mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně (dále jen „smlouva o spolupráci k akreditaci“) mj. vyplývá, že jejím účelem je naplnění požadavků v souladu s žádostí ÚN Brno o udělení akreditace u Ministerstva zdravotnictví

V čl. III. „Předmět smlouvy“, odst. 2. smlouvy o spolupráci k akreditaci se stanoví, že „FNUSA se zavazuje, že umožní za podmínek stanovených v této smlouvě a smlouvě o zabezpečení odborné stáže (…) lékařům ÚN Brno (…) vykonání povinné praxe v oboru Vnitřní lékařství (…).“.

V čl. IV. „Způsob spolupráce“ odst. 2. smlouvy o spolupráci k akreditaci se stanoví, že „[v]ýuka ze strany FN bude zajišťována prostřednictvím odborného personálu FN (…).“.

Z odst. 3 téhož článku smlouvy o spolupráci k akreditaci vyplývá, že „[p]raxe bude ze strany FN školencům umožněna v termínu dle domluvy s příslušným pracovištěm, a to s ohledem na aktuální obsazenost školících míst.“.

V čl. V. „Úplata“ smlouvy o spolupráci k akreditaci je stanoveno, že „[z]a plnění povinností vyplývajících z této smlouvy bude FN poskytována ze strany ÚN Brno úplata, a to ve výši a za podmínek stanovených ve smlouvě o zabezpečení odborné stáže.“.

Úřad nejprve uvádí, že s ohledem na vyjádření k podnětu 2 posoudil postup obviněného při uzavření rámcových dohod, které měly za cíl zajišťovat léčivé přípravky a zdravotnický materiál od prosince 2019 dodávkami od FN u sv. Anny v Brně jako postup, který má být dle obviněného odůvodněn horizontální spoluprací s FN u sv. Anny v Brně od počátku, tj. nejen ve vztahu k rámcové dohodě 4, ale rovněž ve vztahu k rámcovým dohodám 1 – 3. Úřad tedy bude následně v textu odůvodnění tohoto rozhodnutí nahlížet na všechny čtyři rámcové dohody uzavřené mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně tak, že je zadavatel hodlal uzavřít na základě horizontální spolupráce. Závěry Úřadu učiněné ve vztahu k rámcové dohodě 4 pak budou v tomto smyslu platné i vůči rámcovým dohodám 1 – 3. Současně Úřad na tomto místě poznamenává, že má s ohledem na charakter posuzovaných rámcových dohod za prokázané, že se jednalo o rámcové dohody ve smyslu § 131 zákona, neboť jimi nebyly založeny závazkové vztahy, tj. nevznikly z nich konkrétní pohledávky a závazky, ale jejich prostřednictvím byla stanovena pravidla, jimž měly podléhat smlouvy na plnění v budoucnu uzavřené (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 23 Cdo 936/2012 ze dne 28. 11. 2012), tj. předpokládaly uzavření navazujících prováděcích smluv (kdy tyto dle zjištění Úřadu byly uzavírány na základě objednávek zadávaných přímo do systému FN u sv. Anny v Brně, většinou na denní bázi, které představovaly akceptaci nabídky od FN u sv. Anny v Brně).

V obecné rovině Úřad uvádí, že při výběru dodavatele na poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací a i při postupech, které jsou podřaditelné pod zvláštní postupy podle části šesté zákona, je osoba v postavení zadavatele vázána pravidly a předepsanými postupy dle zákona, pokud zákonodárce explicitně neumožnil jiný postup. Zákon jednak zakotvuje existenci konkrétních výjimek, které zadavatele „osvobozují“ z povinnosti provést zadávací řízení, kdy se však nejedná o úplné vynětí postupu zadavatele z působnosti zákona, neboť definičně zůstává realizace plnění zařazena pod pojem veřejné zakázky, a proto některá pravidla vyplývající ze zákona je zadavatel povinen dodržet. Dále pak existují i situace, kdy se podle zákona vůbec nejedná o veřejnou zakázku, příp. zvláštní postup podle části šesté zákona, a zákon se tak vůbec na daný postup nevztahuje. K právě uvedenému je třeba dodat, že z hlediska aplikace výjimek a realizace postupů stojících mimo režim zákona je nutné volit vždy obezřetný, zužující výklad a postup, aby nedocházelo k účelové interpretaci a k obcházení zákona. V souladu s evropskou i českou judikaturou a rozhodovací praxí je v takových situacích třeba vždy používat restriktivního výkladu, přičemž důkazní břemeno ohledně existence (naplnění) zvláštních podmínek odůvodňujících užití předmětného výjimečného postupu nese ten, kdo se jich dovolává, tj. zadavatel.

Jednou z takových situací, kdy se realizace plnění nepovažuje za veřejnou zakázku, je využití tzv. horizontální spolupráce, tedy uzavření smlouvy, kterou se upraví spolupráce veřejných zadavatelů za účelem dosahování jejich společných cílů, které spočívají v uspokojení veřejných potřeb. Právě na uplatnění horizontální spolupráce ve smyslu § 12 zákona se obviněný v šetřeném případě odkazuje, když uzavřel rámcové dohody 1 – 4 přímo s FN u sv. Anny v Brně

V právě posuzovaném případě Úřad přistoupil k ověření, zda byly obviněným naplněny všechny podmínky pro horizontální spolupráci tak, jak jsou stanoveny v ustanovení § 12 zákona, podle nichž se za zadání veřejné zakázky nepovažuje, a tedy není vyžadováno uzavření smlouvy v zadávacím řízení, a tedy ani uzavření rámcové dohody na základě zadávacího řízení, v případě, pokud jsou splněny následující podmínky: (i) veřejní zadavatelé smlouvou založí nebo provádí spolupráci za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat (dále též jako „podmínka 1“), (ii) spolupráce mezi veřejnými zadavateli se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem (dále též jako „podmínka 2“) a (iii) každý ze zúčastněných veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se navázaná spolupráce týká (dále též jako „podmínka 3“).

Úřad akcentuje, že podmínky pro uplatnění horizontální spolupráce stanovené zákonem nejsou samoúčelné, nýbrž sledují naplnění konkrétního smyslu, kterým je, aby postupem mimo režim zákona nebyla narušena rovná a spravedlivá hospodářská soutěž, resp. deformováno tržní prostředí, tedy obecněji vyjádřeno sledují ochranu hospodářské soutěže.

Úřad dále konstatuje, že původ zákonné výjimky lze nalézt v rozhodovací praxi Evropského soudního dvora (dále jen „ESD“), resp. (od 1. 12. 2009) Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). Původně byla možnost postupovat v rámci navázané horizontální spolupráce, tj. bez provedení zadávacího řízení založena na relevantních rozhodnutích ESD a SDEU, přičemž za prvotní v tomto směru lze považovat rozsudek ESD C-480/06 ze dne 9. 6. 2009, kdy byly shledány znaky (smlouva zakládající mezioborovou spolupráci za účelem plnit úkoly veřejného zájmu) určující horizontální spolupráci, které jsou důvodem pro vynětí postupu z působnosti relevantní právní úpravy pro zadávání veřejných zakázek. Obsah relevantní judikatury pak byl zohledněn při tvorbě Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU ze dne

K naplnění podmínky stanovené v § 12 písm. a) zákona, tj. že má dojít k uzavření smlouvy, která zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé

Dalším požadavkem, který musí být v rámci podmínky 1 naplněn, je, že uzavřená smlouva má zakládat nebo provádět spolupráci veřejných zadavatelů za účelem dosahování společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb. Úřad ověřil, co v tomto směru vyplývá z rámcové dohody 4 uzavřené mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně. Tato deklarovala, že jí má být založena horizontální spolupráce, nicméně ve vztahu k vytyčení společných cílů veřejných zadavatelů, které mají směřovat k zajištění veřejných potřeb, nelze z krátké deklarace obsažené v úvodním odstavci předmětné smlouvy nic vyčíst. Z předmětné části rámcové dohody 4 tedy explicitně neplyne, zda a jak konkrétně je splněn předmětný požadavek. Z dalšího obsahu rámcové dohody 4 je zřejmé, že coby předmět smlouvy je označeno stanovení podmínek pro dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně. Konkrétně je mezi smluvními stranami sjednáno následující. Prodávající, tj.

Předmětem posouzení je tedy tvrzená spolupráce na dodávkách léků založená rámcovou dohodou 4, tj. závazek jedné smluvní strany dodat léky a tomu odpovídající závazek zaplatit za dodávky zboží kupní cenu. K ověření, jaké charakteristiky má spolupráce pro účely naplnění podmínky 1 mít, lze vyjít mj. ze směrnice.

V bodu 33 preambule směrnice je deklarováno, že veřejní zadavatelé by měli mít možnost rozhodnout se pro společné poskytování svých veřejných služeb prostřednictvím spolupráce, aniž by byli nuceni využívat určitou konkrétní právní formu. Taková spolupráce může zahrnovat všechny druhy činností spojených s prováděním služeb a povinností uložených zúčastněným orgánům nebo jimi nabytých, jako jsou povinné či dobrovolné úkoly místních nebo regionálních orgánů nebo služby svěřené konkrétním subjektům veřejným právem.

V dalším lze konstatovat, že samotný čl. 12 směrnice, který upravuje horizontální spolupráci, definici spolupráce neobsahuje. Proto v dané věci Úřad považuje za vhodné vyjít z judikatury

Na základě právě citovaných závěrů SDEU lze konstatovat, že obviněný neuzavřel s FN u sv.

Úřad konstatuje, že ani cíle spolupráce, ke kterým mají smluvní strany směřovat, nejsou v posuzovaném případě dostatečné z pohledu naplnění podmínky 1 horizontální spolupráce.

Úřad tedy na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že podmínka 1 pro uplatnění horizontální spolupráce mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně není splněna. Jak již bylo zmíněno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, dle dikce zákona musí být kumulativně splněny všechny tři podmínky horizontální spolupráce obsažené v ustanovení § 12 zákona.

K argumentaci obviněného, že Úřad ne dostatečným způsobem zohlednil komplexitu spolupráce mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně, Úřad uvádí, že ani nové důkazy, které obviněný předložil v průběhu vedeného správního řízení, naplnění podmínky horizontální spolupráce dostatečným způsobem neprokazují. Jak již bylo popsáno shora, obviněný

6

Úřad dále ověřil, zda byl zadavatel povinen uzavřít rámcovou dohodu na základě zadávacího řízení. Jak již Úřad popsal výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, považuje objednávku č. 1, objednávku č. 2 a objednávku č. 3 po jejich akceptaci FN u sv. Anny v Brně a „Rámcovou kupní smlouvu o dodávkách zboží“ za rámcové dohody. Podle ustanovení § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody. Tak tomu bylo i v šetřeném případě, kdy bylo mezi smluvními stranami, tj. mezi obviněným a FN u sv. Anny v Brně sjednáno v postupně uzavíraných rámcových dohodách 1 – 4, že na základě nich bude průběžně obviněnému od FN u sv. Anny v Brně dodáváno zboží. Současně si smluvní strany sjednaly rámcové podmínky, a to, jak budou probíhat objednávky zboží, jeho dodávky, podmínky týkající se cen, fakturace aj.

Úřad předně uvádí, že obviněný coby veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona má povinnost postupovat podle zákona. Zadavatel je tak povinen před uzavřením rámcové dohody stanovit její předpokládanou hodnotu, která je určující pro jeho další postup, neboť odvisle od její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) vzniká zadavateli při překročení konkrétního finančního limitu povinnost postupovat při jejím uzavření na základě zadávacího řízení, neboť dle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Zadavatel má tuto povinnost u rámcové dohody obdobně jako tomu je při zadávání veřejné zakázky [srov. § 2 odst. 3 zákona]. Úřad se tedy zabýval stanovením předpokládané hodnoty šetřených rámcových dohod.

Pokud jde o předpokládanou hodnotu rámcové dohody, uplatní se ustanovení § 23 zákona, podle něhož je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. S ohledem na to, že ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že na základě uzavřených rámcových dohod 1 – 4 obviněný kontinuálně objednával dodávky léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, které byly též FN u sv. Anny v Brně obviněnému průběžně dodávány, je zřejmé, že předmětem plnění, kterého se týkaly předmětné rámcové dohody, byly dodávky zboží pravidelně pořizované. U dodávek zboží pravidelné povahy se dle zákona uplatní speciální pravidlo, pokud jde o stanovení předpokládané hodnoty. Jsou-li předmětem plnění pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a).

Z tohoto pravidla je třeba vycházet i u krátkodobých rámcových dohod, jejichž předmětem jsou pravidelně pořizované dodávky či služby (tj. rámcových dohod uzavřených na dobu kratší než 12 měsíců), neboť poslední jmenované ustanovení zakotvuje (minimální) časový rámec, který je třeba při stanovení předpokládané hodnoty na uvedený typ plnění zohlednit, aby

Dále podle § 27 písm. a) zákona platí, že veřejná zakázka na dodávky, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 2 000 000 Kč bez DPH, je veřejnou zakázkou malého rozsahu a tu zadavatel není podle § 31 zákona povinen zadat v zadávacím řízení, je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona. V případě, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky částku 2 000 000 Kč bez DPH přesáhne, jedná se podle § 26 odst. 1 zákona o podlimitní veřejnou zakázku, kterou zadavatel musí podle § 26 odst. 2 zákona zadávat v některém z druhů zadávacích řízení podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu.

V šetřeném případě obviněný uzavřel v krátkém časovém období čtyři rámcové dohody, které na sebe časově navazovaly a které zajistily, že obviněný v daném období kontinuálně odebíral od FN u sv. Anny v Brně plnění – léčivé přípravky a zdravotnické prostředky. Dne 29. 11. 2019 obviněný uzavřel rámcovou dohodu 1, přičemž odhad plnění, které mělo být dodáno na základě ní provedených objednávek, činil 1 200 000 Kč. Z dokumentů, jež Úřad obdržel od obviněného, ověřil, že obviněný na základě rámcové dohody 1 ze dne 29. 11. 2019 uzavřené na období prosinec 2019 v průběhu tohoto měsíce objednal a byly mu dodány FN u sv. Anny v Brně léčivé přípravky a zdravotnické prostředky celkem v hodnotě 1 254 806,57

Úřad, vycházeje z ustanovení § 7 zákona o přestupcích, posoudil uzavření rámcových dohod

Dle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Jednotlivé dílčí útoky (uzavření rámcových dohod 1 – 4), které by samy o sobě představovaly samostatné přestupky, s ohledem na to, že naplňují stejnou skutkovou podstatu [nezadání rámcové dohody v zadávacím řízení dle zákona, tj. přestupek dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona], k jejich provedení došlo stejným způsobem (uzavření typově shodných smluv rámcových dohod), souvisejí spolu časově (došlo k nim v závěru roku 2019 a ihned v následujícím měsících roku 2020 a fakticky na sebe navazují) a jsou spojeny souvislostí v předmětu útoku (týkají se dodávek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků) i z hlediska jejich cíle, resp. jednotného záměru (uzavřít rámcovou dohodu s cílem získat plnění spočívající v zajištění dodávek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků s odkazem na § 12 zákona bez provedení zadávacího řízení, tzn. tuto rámcovou dohodu uzavřít přímo s konkrétním, ve všech případech totožným dodavatelem s vyloučením hospodářské soutěže), společně tvoří jeden pokračující přestupek.

K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce ust. § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. Není tak rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, nýbrž postačí i eventuální možnost ovlivnění výběru dodavatele (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af

Shora popsaný postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť uzavřením rámcových dohod 1 – 4 bez provedení zadávacího řízení obviněný zamezil účasti jiných v úvahu přicházejících dodavatelů, čímž zcela vyloučil hospodářskou soutěž o plnění spočívající v dodávkách léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. Nelze přitom vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a uzavřel rámcové dohody v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o uzavření rámcové dohody, a tedy o plnění, které bylo následně předmětem prováděcích objednávek, mohl obviněný obdržet nabídky i jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout nižší cenu než FN u sv. Anny v Brně. V takovém případě je tak potencialita vlivu na výběr dodavatele ve vztahu k zadávacímu řízení, které mělo být uskutečněno pro výběr dodavatele, se kterým

Úřad s ohledem na výše uvedené k posouzení vlivu na výběr dodavatele uzavírá, že došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty šetřeného přestupku, neboť v souladu s judikaturou a rozhodovací praxí postačuje pouhá potencialita vlivu na výběr dodavatele, přičemž Úřad výše vysvětlil, jakým způsobem mohlo k ovlivnění výběru dodavatele dojít.

Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro uzavírání rámcových dohod stanovené v § 131 odst. 2 zákona, když rámcové dohody 1 – 4, které byly uzavřeny za účelem zajištění dodávek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků pro obviněného od FN u sv. Anny v Brně, neuzavřel na základě zadávacích řízení, které by byl oprávněn použít na veřejné zakázky obdobného předmětu a předpokládané hodnoty, ačkoliv k tomu byl povinen, jelikož pro jím zvolený postup uzavření rámcových dohod bez provedení zadávacího řízení prostřednictvím horizontální spolupráce nebyly kumulativně splněny podmínky vymezené v § 12 citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a obviněný uzavřel předmětné rámcové dohody.

Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Jedná se o pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích, které tvořily čtyři dílčí útoky.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 2 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. V daném případě k poslednímu dílčímu útoku, který představuje uzavření rámcové dohody 4, došlo dne 25. 2. 2020. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za přestupek nezanikla.

Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000

Úřad konstatuje, že rámcová dohoda 4 neobsahovala vyčíslení objemu plnění, kterého má být zadáním průběžných prováděcích objednávek celkem dosaženo a Úřadu není rovněž známo, že by obviněný ukončil plnění z rámcové dohody 4. S ohledem na to nelze vyčíslit přesnou celkovou cenu veřejných zakázek, které budou, resp. mohou být na základě rámcových dohod

Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 zákona o přestupcích, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě

Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, tím, že v rozporu s § 131 odst. 2 zákona přistoupil k uzavření rámcových dohod 1 – 4 za účelem zajištění kompletních dodávek léčivých přípravků a zdravotnického materiálu pro svou potřebu bez provedení zadávacího řízení s tvrzením o postupu v rámci horizontální spolupráce, přičemž však nedošlo k naplnění jejích podmínek.

V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele spočívající v naprosté ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla výrazně omezuje (případně dokonce vylučuje) hospodářskou soutěž, která je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). Tím, že obviněný s tvrzeným naplněním podmínek horizontální spolupráce, které však fakticky naplněny nebyly, uzavřel rámcové dohody 1 – 4, se dopustil jednoho z nejzávažnějších porušení zákona, neboť svým postupem fakticky obešel zákon a neprovedl výběr dodavatele pro uzavření rámcové dohody v některém z v úvahu

Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání přestupku. V daném případě spáchaný přestupek způsobil, že FN u sv. Anny v Brně nebyla vystavena žádné konkurenci, neboť uzavření rámcových dohod 1 – 4 proběhlo bez provedení zadávacího řízení. Obviněný tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinného konkurenčního prostředí a efektivní hospodářské soutěže. Současně však Úřad nepřehlédl a bere v potaz, že zadavatel uzavřel rámcové dohody s jiným veřejným zadavatelem (tj. fakticky nedošlo k takovému vyloučení hospodářské soutěže ve vztahu k celému plnění, k němuž by došlo uzavřením rámcové dohody nebo smlouvy se soukromoprávním subjektem – tj. dodavatelem pohybujícím se na relevantním trhu), neboť ceny za dodávky plnění byly limitovány, oproti cenám, za něž byly pořízeny FN u sv. Anny v Brně, která je veřejným zadavatelem a podléhá pravidlům zákona (a tedy povinnosti „soutěžit“ dodávky léků a zdravotnického materiálu), byly navýšeny o náklady spojené s dodáním ve výši 10 % (dle tvrzení FN u sv. Anny v Brně neobsahovaly zisk), tzn. nebyl dán prostor pro libovůli dodavatele, pokud jde o cenu plnění, v důsledku čehož se fakticky předmětem soutěže primárně nestaly služby spojené s dodáním zboží, tzn. jednalo se z pohledu Úřadu o skutek typově závažný, avšak s ohledem na výše uvedené nikoliv nejzávažnější.

Co se týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech shledal při stanovení výše pokuty jako polehčující tu okolnost, že byť obviněný nepostupoval dle zákona, jeho snahou bylo šetřit veřejné prostředky, když jeho cílem bylo díky dodání léčivých přípravků a zdravotnických prostředků prostřednictvím FN u sv. Anny v Brně dosáhnout na nižší nákupní ceny, a tedy pořídit plnění za „lepší cenu“.

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující či přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše udělené pokuty. V návaznosti na výše uvedené Úřad však pro úplnost ověřil, zda v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s dalšími přestupky zadavatele. V tomto ohledu pak Úřad konstatuje, že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

Úřad při stanovení výše pokuty v souladu s § 37 písm. i) zákona o přestupcích rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž byl přestupek spáchán, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

Při určení výše pokuty obviněnému Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z návrhu rozpočtu obviněného na rok 2022 (jež je nejaktuálnějším veřejně dostupným dokumentem vypovídajícím o ekonomické situaci obviněného), vyplývá, že obviněný pro rok 2022 kalkuluje

Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty akcentoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 450 000,- Kč. I přesto, že tedy byla pokuta stanovena spíše při spodní hranici její maximální možné výše, dle názoru Úřadu naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

K tvrzení obviněného, že by uložená pokuta mohla mít nepřiměřený dopad do ekonomické situace obviněného s ohledem na proběhnuvší pandemii koronaviru SARS-CoV-2, Úřad konstatuje, že předmětnou situaci obviněného při ukládání sankce za přestupek zohlednil, když uložil pokutu ne v symbolické výši, ale v takové výši, aby tato měla odrazující efekt u obviněného, avšak ne v takové výši, aby nepřiměřeně zasáhla do hospodaření obviněného.

S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000,- Kč.

Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet