ÚOHS S0244/2026/VZ – Projektové přípravy pozemních staveb od 23. 2. 2024 do 27. 1

Obviněný – město Český Krumlov, IČO 00245836, se sídlem náměstí Svornosti 1, 381 01 Český

Obviněný objednal prostřednictvím Objednávky č. 264/2024/500, kterou byla dne 6. 3. 2024 akceptována nabídka dodavatele SP STUDIO, plnění spočívající ve »vypracování studie „Hospodářský dvůr u domu Hřbitovní 149, Český Krumlov“«, čímž došlo k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení (dále jen „VZ 2“). Z textu předmětné objednávky vyplývá, že termín dodání byl stanoven na 29. 3. 2024 a cena činila 24 000 Kč bez DPH (tj. 29 040 Kč vč.

Obviněný objednal prostřednictvím Objednávky č. 409/204/500, kterou byla dne 5. 4. 2024 akceptována nabídka dodavatele BRNOFROST spol. s r.o., IČO 44017553, se sídlem Charbulova

Obviněný objednal prostřednictvím Objednávky č. 611/2024/500, kterou byla dne 28. 5. 2024 akceptována nabídka dodavatele Ing. Karel Jandourek, IČO 40702511, se sídlem Latrán 83, 381

Obviněný uzavřel dne 24. 10. 2024 se Sdružením firem VMS projekt s.r.o. a Relaxsolution s.r.o., jehož členy jsou VMS projekt s.r.o., IČO 27394361, se sídlem Novorossijská 16, 100 00 Praha, a Relaxsolution s.r.o., IČO 04556224, se sídlem Komořanská 2065/9, 143 00 Praha, smlouvu o dílo, přičemž předmětem plnění bylo „zpracování architektonické Studie nového krytého koupání v Českém Krumlově s pracovním názvem Aquacentrum a na něj navázaného areálu letního koupaliště“, čímž došlo k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení (dále jen „VZ

Obviněný objednal prostřednictvím Objednávky č. 776/2024/500, kterou byla dne 3. 7. 2024 (jak vyplývá z údajů z registru smluv) akceptována nabídka dodavatele CERTIGO s.r.o., IČO

Obviněný objednal prostřednictvím Objednávky č. 778/2024/500, kterou byla dne 3. 7. 2024 (jak vyplývá z registru smluv) akceptována nabídka dodavatele CERTIGO, plnění spočívající ve »zhotovení dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce včetně soupisu

Obviněný objednal prostřednictvím Objednávky č. 1212/2024/500, kterou byla dne

Obviněný objednal prostřednictvím Objednávky č. 1451/2024/500, kterou byla dne

Obviněný objednal prostřednictvím Objednávky č. 5/2025/500, kterou byla dne 6. 1. 2025 akceptována nabídka dodavatele SP STUDIO, plnění spočívající ve „zpracování dokumentace pro odstranění stavby plaveckého bazénu v Českém Krumlově“ (dále jen „VZ 10“). Z textu předmětné objednávky vyplývá, že termín dodání byl stanoven na 15. 1. 2025 a cena činila

Obviněný objednal prostřednictvím Objednávky č. 97/2025/500, kterou byla dne 27. 1. 2025 akceptována nabídka SP STUDIO, plnění spočívající ve »zpracování dokumentace pro povolení stavby v rozsahu dokumentace pro provádění stavby pro záměr „Kaplička na návsi

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona mj. k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 28. 6. 2025 podnět k zahájení řízení z moci úřední týkající se postupu obviněného v souvislosti s pořizováním mj. plnění spočívajícího v provedení činností v rámci projektové přípravy pozemních staveb.

Úřad přípisem ze dne 8. 7. 2025 požádal obviněného o zaslání vyjádření k obsahu podnětu a veškeré dokumentace pořízené v souvislosti s v podnětu napadenými objednávkami.

Dne 18. 7. 2025 Úřad obdržel požadovanou dokumentaci včetně vyjádření obviněného.

Přípisem ze dne 3. 10. 2025 požádal Úřad zadavatele o sdělení, zda zadavatel v období předcházejícím zadání šetřených veřejných zakázek zadával nějaké další veřejné zakázky s totožným či obdobným předmětem plnění (tj. projektová příprava pozemních staveb)

Úřad dne 10. 10. 2025 obdržel od zadavatel požadovaný přehled obdobného plnění.

Přípisem ze dne 12. 11. 2025 požádal Úřad zadavatele o specifikaci všech plateb, které zadavatel uhradil za služby spočívající v projektové přípravě pozemních staveb v období 12 měsíců předcházejících zadání jednotlivých šetřených veřejných zakázek všem dodavatelům, kteří zadavateli dané služby v relevantním časovém období poskytovali.

Úřad dne 28. 11. 2025 obdržel od zadavatele požadovaný přehled úhrad.

Přípisem ze dne 3. 2. 2026 se Úřad zadavatele dotázal, zda očekával změny v množství nebo cenách zadavatelem hrazených služeb spočívajících v projektové přípravě pozemních staveb v období následujících 12 měsíců po zadání veřejných zakázek na projektovou přípravu pozemních staveb.

Úřad dne 23. 2. 2026 obdržel sdělení zadavatele, z něhož vyplývá, že žádné změny v množství či cenách zadavatelem hrazených služeb spočívajících v projektové přípravě pozemních staveb zadavatel do budoucna neočekával.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

2

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 3 zákona se zadávacím řízení pro účely zákona rozumí: a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, b) zhotovení stavby, nebo c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 16 odst. 5 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců,

Podle § 19 odst. 2 zákona má-li být smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, upraví se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená podle odstavce 1 podle § 20 nebo 21 zákona.

Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky a) u kterých je jednotková cena jejich předmětu v době podle odstavce 1 písm. a) proměnlivá, b) kterými zadavatel pořizuje dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb a c) jejichž předpokládaná hodnota určená postupem podle odstavce 1 a 2 nedosahuje limitu podle § 25 zákona.

Podle § 21 odst. 1 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, rozhodná předpokládaná výše úplaty za celou dobu trvání smlouvy, je-li doba trvání smlouvy rovna 48 měsíců nebo kratší, u smlouvy na dobu neurčitou, nebo smlouvy s dobou trvání delší než 46 měsíců předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců.

Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu nadlimitní veřejné zakázky a přesahuje hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím režimu.

Dle § 27 zákona3 je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč, nebo

Dle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení zakázku malého rozsahu.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se zadavateli za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

Podle § 268 odst. 5 zákona je-li naplněna skutková podstata přestupku podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

Podle § 7 přestupkového zákona se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Obviněný v období od 23. 2. 2024 do 27. 1. 2025 vystavil či akceptoval objednávky, resp. uzavřel smlouvy uvedené v bodě 1. - 11. odůvodnění tohoto příkazu. Předmětem všech takto vzniklých smluvních vztahů byly služby, které lze označit jako projektovou přípravu pozemních staveb. Celková cena plnění poskytnutého na základě všech objednávek činila 2 565 700 Kč bez DPH.

Z podkladů poskytnutých obviněným je zřejmé, že obviněný pořizoval služby představující projektovou přípravu pozemních staveb pravidelně, přičemž v období od 23. 2. 2023 do 26. 1.

Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Základní definiční znaky veřejné zakázky lze za pomoci dosavadní judikatury4, která se vztahovala k zákonu č. 137/2006, o veřejných zakázkách, avšak závěry z ní vyplývající lze aplikovat i za účinnosti stávajícího zákona, dovodit následovně: o existence smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem, o předmětem plnění jsou dodávky, služby nebo stavební práce, o zadavatel požaduje získání plnění veřejné zakázky, o dodavatel poskytuje plnění veřejné zakázky, o dodavatel za poskytnuté plnění požaduje úplatu, o zadavatel za poskytnutí plnění realizuje úplatu.

Úřad konstatuje, že prostřednictvím objednávek uvedených v bodě 1. -11. odůvodnění tohoto příkazu došlo ze strany zadavatele k akceptaci nabídky příslušného dodavatele, čímž došlo k uzavření smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem (v případě VZ 4 pak byla uzavřena smlouva) a rovněž další shora uvedené znaky zadání veřejné zakázky byly naplněny.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší a řádné hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu zákon dosahuje tím, že stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v § 2 odst. 3 zákona stanovil, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále v zákoně stanoveno jinak. Má-li tak být

Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení, stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.

V šetřeném případě Úřad posuzuje situaci, kdy obviněný zadal VZ 1 - VZ 11 jako veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nikoliv v zadávacím řízení.

Úřad se tedy bude zabývat tím, zda postup obviněného při zadávání VZ 1 - VZ 11, resp. veřejných zakázek na projektovou přípravu pozemních staveb v období od 23. 2. 2024 do

K tomu Úřad předně obecně uvádí, že podle § 16 odst. 1 zákona platí, že zadavatel musí stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je vymezena v ustanovení § 16 odst. 1 zákona jako zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích, přičemž do předpokládané hodnoty se nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je jednou z prvních fází zadávacího řízení, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést.

Zákonodárce v § 27 zákona stanovil, že veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka na služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2 000 000 Kč. V § 31 zákona je pak uvedena výjimka, podle které zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat veřejnou zakázku malého rozsahu.

Úřad uvádí, že je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o veřejné zakázky na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, jelikož jejich předmětem je poskytování služeb souvisejících s projektovou přípravou pozemních staveb, tudíž takových činností, které svou charakteristikou neodpovídají činnostem uvedeným v § 14 odst. 3 zákona. Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný pořizoval projektovou přípravu pozemních staveb opakovaně, bude Úřad v dalších bodech odůvodnění tohoto příkazu posuzovat, zda se jedná v případě VZ 1 - VZ 11 o služby pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.

Úřad podotýká, že projektová příprava pozemních staveb představuje soubor odborných činností, které předcházejí samotné realizaci pozemní stavby a slouží k prověření, návrhu, plánování a technicko-právnímu zabezpečení stavebního záměru. Tato činnost zahrnuje jak studijní a koncepční fázi, tak zpracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace podle

K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně

Komentářová literatura dále uvádí: »Mezi pravidelné veřejné zakázky tak mohou být zařazeny prakticky jakékoliv dodávky či služby, které jsou opakovaně zadavatelem pořizovány. Mohou jimi být i jazykové kurzy či jiné vzdělávací kurzy, pokud jsou zadavatelem zajišťovány opakovaně. Záleží tedy v zásadě na historické praxi zadavatele, zda prostřednictvím svých opakovaně pořizovaných nákupů „založí“ povinnou aplikaci § 19; nemusí se přitom nezbytně jednat pouze o dodávky či služby související s „provozem“ zadavatele. Zásadním kritériem bude právě jejich pravidelná povaha a nikoliv „nezbytnost“ pro zadavatele a uspokojení jeho potřeb a požadavků. Smyslem zavedení sčítacího pravidla u veřejných zakázek pravidelné povahy je, aby nedocházelo k umělému snižování předpokládaných hodnot veřejných zakázek tak, že by zadavatel během jednoho roku pořizoval stejné plnění opakovaně jako oddělené

Úřad konstatuje, že z údajů zaslaných obviněným (viz bod 45. odůvodnění tohoto příkazu) je zřejmé, že obviněný posuzovaný předmět plnění, tj. služby spočívající v projektové přípravě pozemních staveb, pořizoval v průběhu roku 2023 a 2024 i v letech předcházejících pravidelně, resp. opakovaně na základě smluv či objednávek uzavřených s různými poskytovateli projekčních služeb. Za této situace tak lze vyloučit „jednorázové“ či nahodilé poptávání projektové přípravy pozemních staveb dle aktuálních potřeb obviněného a taktéž nelze považovat poptávaná plnění za nepředvídatelná, když je zřejmé, že obviněný projektovou přípravu pozemních staveb k své činnosti potřebuje, neboť projektová příprava představuje nezbytný krok pro realizaci i údržbu pozemních staveb v majetku obviněného. Projektová příprava pozemních staveb slouží zejména k tomu, aby byly jednotlivé stavební záměry odborně posouzeny, technicky prověřeny, ekonomicky naplánovány a následně mohly být v souladu s právními předpisy a územně‑plánovací dokumentací řádně povoleny a provedeny.

K možnosti aplikace § 19 odst. 3 zákona Úřad uvádí, že toto ustanovení se týká podlimitních veřejných zakázek, které zadavatel pořizuje nahodile podle svých aktuálních potřeb a jejichž cena je v průběhu účetního období proměnlivá. Smyslem tohoto ustanovení je snížit náročnost stanovení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek s průběžně kolísající pořizovací cenou předmětu plnění, který není pořizován pravidelně či trvale, ale toliko opakovaně podle aktuálních potřeb zadavatele. V prvé řadě platí, že pro aplikaci § 19 odst. 3 zákona musí být všechny v něm uvedené podmínky splněny kumulativně. Ve vztahu k podmínce dle § 19 odst. 3 písm. b) zákona Úřad ve svém dřívějším rozhodnutí č. j. ÚOHS-34190/2022/161, sp. zn. ÚOHSR0118/2022/VZ, ze dne 20. 10. 2022 uvedl, že podmínku potřeby pořizovat plnění dle aktuálních potřeb zadavatele je nutno vykládat tak, že tato potřeba má vzniknout nepředvídatelně (aktuálně) v okamžiku, kdy je nutno ji uspokojit, nikoliv tak, že se má jednat o potřebu pouze v aktuálním čase existující. Taková je koneckonců i zcela předvídatelná potřeba zadavatele. Rozlišovacím znakem je tedy předvídatelnost (očekávatelnost) plnění oproti jeho nahodilosti. U šetřených veřejných zakázek tato předvídatelnost přímo souvisí s povahou zadavatele a jeho působností, kdy služby spočívající v projektové přípravě pozemních staveb potřebuje v rámci výkonu své působnosti jako nezbytný podklad pro údržbu, opravy či rekonstrukce pozemních staveb v jeho majetku, jakož i pro realizaci nových investičních projektů spočívajících ve výstavbě pozemních staveb. Pokud jde o podmínku dle § 19 odst. 3 písm. a) zákona (proměnlivost jednotkových cen) Úřad uvádí, že se nemůže jednat

Úřad tedy s ohledem na vše výše uvedené dospěl k závěru, že v případě pořizování služeb spadajících do projektové přípravy pozemních staveb ze strany obviněného se nejedná o služby pořizované nahodile, na něž by bylo v případě podlimitních veřejných zakázek možné aplikovat výjimku uvedenou v § 19 odst. 3 zákona, nýbrž jde o služby, o kterých obviněný ví, že je bude v souvislosti s výkonem své působnosti dlouhodobě potřebovat. Zároveň z podkladů zaslaných obviněným je zřejmé, že obviněný využívá externí služby spočívající v projektové přípravě pozemních staveb v souvislosti se svojí činností dlouhodobě a kontinuálně, a nikoliv pouze na základě objednávek či smluv uvedených ve výroku I. tohoto příkazu.

U veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, se předpokládaná hodnota dle § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a). Pokud bude smlouva uzavřena na dobu delší než 12 měsíců, tak se předpokládaná hodnota upraví v případě dodávek podle § 20 zákona nebo v případě služeb podle § 21 zákona.

V této souvislosti Úřad konstatuje že doba plnění VZ 1 – VZ 11 nebyla sjednána na dobu delší než 12 měsíců, resp. jejich předmětem bylo jednorázové plnění, postup podle § 19 odst. 2 zákona se tedy neuplatní a předpokládanou hodnotu je nutné vypočítat pouze postupem, který je vymezen v § 19 odst. 1 zákona.

Úřad na tomto místě opětovně konstatuje, že při stanovení skutečné ceny uhrazené dodavatelem za dodávky nebo služby během 12 měsíců předcházejících uzavření šetřené smlouvy se musí dle § 19 odst. 1 písm. a) zákona jednat o stejné druhové vymezení plnění, nemusí se tedy jednat o plnění identické.

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že předpokládaná hodnota šetřených veřejných zakázek měla odpovídat skutečné ceně uhrazené obviněným za služby stejného druhu (tj. za projektovou přípravu staveb) během předcházejících 12 měsíců, upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Úřad tedy při výpočtu předpokládané hodnoty VZ 1 - VZ 11 postupoval tak, že sečetl všechny platby, které obviněný uhradil za služby stejného druhu během 12 měsíců předcházejících zadání konkrétní veřejné zakázky (bylo-li datum zadání veřejné zakázky např. 23. 2. 2024, pak pro stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky Úřad sečetl všechny platby uhrazené za projektovou přípravu pozemních staveb v období od 23. 2. 2023 do 22. 2. 2024); na základě tohoto výpočtu Úřad zjistil, že předpokládaná hodnota jednotlivých šetřených veřejných zakázek je následující: - v případě VZ 1: 3 466 400 Kč,

V šetřeném případě z uzavřených objednávek a smluv ani z jiných podkladů, které má Úřad k dispozici, nijak nevyplývá, že by se rozsah poskytovaných plnění či cena, kterou obviněný za plnění spočívající v projektové případě pozemních staveb má hradit, měly v 12 měsících následujících po zadání předmětných veřejných zakázek nějakým způsobem měnit. Sám obviněný k dotazu Úřadu uvedl, že v daném časovém období nevyhotovoval žádný souhrnný odhad na období následujících 12 měsíců a že v době zadání jednotlivých veřejných zakázek změnu množství nebo cen do budoucna nepředpokládal. Obviněný tedy v době uzavírání VZ 1 – VZ 11 dle svého vyjádření neočekával žádné změny, o které by měla být předpokládaná hodnota upravena.

Z výše uvedeného vyplývá, že u všech výše specifikovaných veřejných zakázek (tj. VZ 1 - VZ 11) přesahuje jejich předpokládaná hodnota limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu dle § 27 písm. a) zákona, z čehož lze dovodit, že ve vztahu ke každé z těchto veřejných zakázek byl obviněný povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít postupem dle zákona rámcovou dohodou a následně zadávat veřejné zakázky v jejím rámci).

Obviněný se chybným stanovením předpokládané hodnoty VZ 1 - VZ 11 vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejných zakázek dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv.

Úřad proto shledává, že obviněný naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když šetřené veřejné zakázky (VZ 1 - VZ 11), jejichž předmětem jsou služby spočívající v projektové přípravě pozemních staveb, zadal v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení.

Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit (ba naopak je vysoce pravděpodobné), že pokud by obviněný dodržel pravidlo stanovené zákonem, tj. zadával předmětné veřejné zakázky v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější podmínky plnění. Úřad proto konstatuje, že dovodil rovněž naplnění

Úřad rovněž konstatuje, že s ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v šetřeném případě byl u výše uvedených veřejných zakázek naplněn i třetí znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tedy zadání veřejné zakázky (tj. s odkazem na § 2 odst. 1 zákona uzavření úplatných smluv mezi zadavatelem a dodavatelem, z nichž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout spočívající v projektové přípravě pozemních staveb.

Z § 7 přestupkového zákona vyplývá, že pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. Aby Úřad mohl posoudit postup obviněného jako pokračování v přestupku, musí být všechny podmínky uvedené v § 7 přestupkového zákona splněny kumulativně, neboť každá z těchto podmínek tvoří nedílnou součást závěru o pokračování protiprávního jednání více útoky.7

První podmínkou je skutečnost, že musí jít o dílčí útoky naplňující skutkovou podstatu stejného přestupku. K tomu Úřad konstatuje, jak již bylo řečeno výše, že v případě všech výše specifikovaných objednávek, event. smluv na projektovou přípravu pozemních staveb (tj. VZ 1 - VZ 11) se jedná o veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit stanovený pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby podle § 27 písm. a) zákona, z čehož plyne, že každou z těchto veřejných zakázek měl obviněný zadat postupem dle § 2 odst. 3 zákona (či jiným zákonem aprobovaným postupem). Uzavření těchto objednávek či smluv na

Druhou podmínkou je skutečnost, že tyto dílčí útoky musí být vedené jednotným záměrem.

Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byla naplněna i třetí podmínka, tj. že jednotlivé dílčí útoky byly spojeny stejným způsobem provedení, neboť obviněný všechny dílčí útoky realizoval stejně, tzn. že bez provedení zadávacího řízení či jiného právem aprobovaného postupu zadal veřejné zakázky, jejichž předmětem byla projektová příprava pozemních staveb.

Úřad k tomu konstatuje, že v šetřeném případě lze rovněž dovodit blízkou časovou souvislost mezi jednotlivými dílčími útoky. Mezi dílčími útoky nevznikla časová prodleva delší než 4 měsíce, vzhledem k okolnostem případu se nejedná o případ, kdy by byla přerušena časová souvislost mezi jednotlivými dílčími útoky.

Pátou podmínkou je skutečnost, že jednotlivé dílčí útoky musí být spojeny souvislostí v předmětu útoku. Úřad k tomu uvádí, že v šetřeném případě všechny dílčí útoky spáchané obviněným směřovaly proti stejnému zákonem chráněnému zájmu, kterým je zajištění řádné soutěže o veřejnou zakázku, resp. řádný výběr dodavatele.

S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že postup obviněného v šetřeném případě v souvislosti s VZ 1 - VZ 11 kumulativně naplnil všechny znaky pokračování v přestupku ve smyslu § 7 přestupkového zákona.

V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když v období od 23. 2. 2024 do 27. 1. 2025 zadal výše vymezené veřejné zakázky (tj. VZ 1 - VZ 11) bez provedení zadávacího řízení nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

Pro úplnost Úřad podotýká, že nepřehlédl skutečnost, že dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona, tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“), neboť je

Úřad v návaznosti na výše uvedené shrnuje, že ačkoli znění zákona účinné od 3. 4. 2025 zavádí zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby z původní částky 2 000 000 Kč bez DPH na 3 000 000 Kč bez DPH, uvedená změna nemá vliv na protiprávnost jednání obviněného, tj. zadání zakázky mimo režim zadávacího řízení, ani na skutkovou podstatu přestupku § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Vzhledem ke skutečnosti, předpokládané hodnoty

S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto příkazu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

Podle § 31 odst. 2 písm. a) přestupkového zákona počíná promlčecí doba u pokračujícího přestupku běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 27. 1. 2025, tj. dnem zadání nejpozději zadané veřejné zakázky uvedené ve výroku I. tohoto příkazu (dnem zadání VZ 11). Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému pokračování v přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za pokračování v přestupku uplynutím promlčecí doby nezanikla.

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona. Je-li naplněna skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a), c) nebo e) zákona v souvislosti se zadáváním více veřejných zakázek tak, že jednání zadavatele je pokračováním v přestupku, lze dle § 268 odst. 5 zákona za takové pokračování v přestupku uložit pokutu do 10 % součtu cen všech veřejných zakázek, v souvislosti s jejichž zadáváním došlo k porušení zákona, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li součet cen zjistit.

Úřad uvádí, že za pokračování v přestupku popsané ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 309 757 Kč (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného v období od 23. 2. 2024 do 27. 1. 2025 na základě objednávek či smluv uvedených ve výroku I. tohoto příkazu postupem mimo zadávací řízení ve výši 3 097 567 Kč).

Podle § 37 písm. a), c), g) a i) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem

Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

V rámci posouzení povahy a závažnosti (pokračování v) přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání šetřených veřejných zakázek v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe

Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání pokračování v přestupku.

Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné přitěžující nebo polehčující okolnosti.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl k povaze činnosti obviněného a v souladu s § 37 písm. i) přestupkového zákona rovněž ověřil, že k žádné části jednání, jímž bylo pokračování v přestupku spácháno, nedošlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

Úřad se dále zabýval tím, zda pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém

Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek, resp. pokračování v přestupku není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) přestupkového zákona v projednávané věci neuplatní.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026 vyplývá, že obviněný kalkuluje s příjmy ve výši 588 387 500 Kč.

V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit

S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Plzni zřízený u České národní banky číslo 37547721361/0710, variabilní symbol – IČO obviněného