ÚOHS S0291/2022/VZ – Zvýšení ponorů na Vltavské vodní cestě Vraňansko-Hořínský ka

Zadavatel – Česká republika – Ředitelství vodních cest ČR, IČO 67981801, se sídlem nábřeží

Předmětem plnění veřejné zakázky jsou dle bodu II.2.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení stavební práce „na Vraňansko-Hořínském kanálu na Vltavské vodní cestě, které mají v rámci stávající plavební dráhy zabezpečit souvislou plavební hloubku 2,9 m (2,2 m ponor + 0,7m marže), které bude sloužit k rozvoji a podpoře plavby, a to dle této zadávací dokumentace a jejích příloh, přičemž realizace tohoto díla bude provedena dle příslušné projektové dokumentace pro provádění stavby.“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je v bodu II.2.6)

Proti zadávacím podmínkám podal navrhovatel – Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem

Rozhodnutím ze dne 27. 6. 2022, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel podané námitky navrhovatele odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 7. 7. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 7. 7. 2022.

Úřad nejprve uvádí, že navrhovatel v návrhu odkázal na obsah námitek ze dne 10. 6. 2022, které učinil součástí návrhu.

Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám, které byly dle názoru navrhovatele stanoveny tak, aby umožnily účast a případný úspěch velice malému okruhu dodavatelů, přičemž navrhovatel zdůraznil, že předmětem plnění jsou stavební práce, jejichž budoucí náklady lze předpokládat ve výši 2 mld. Kč. V podaném návrhu (resp. námitkách) přitom navrhovatel brojí proti následujícím zadávacím podmínkám a úkonům zadavatele.

Navrhovatel brojí proti požadavku zadavatele na doložení referenčního plnění dle čl. 3.4 písm. a) kvalifikační dokumentace – tj. dvou stavebních prací, jejichž předmětem bylo „provedení rekonstrukce nebo novostavby stavby (…) na sledované vodní cestě dle zákona č. 114/1995

Dle průzkumu, který si udělal navrhovatel, je tuto zadávací podmínku schopen splnit jen jeden dodavatel (či „okruh na něho napojených a spolupracujících preferovaných dodavatelů“), a to „Metrostav a.s.“ díky referenčnímu plnění na veřejné zakázce „Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou“ a veřejné zakázce „Úprava ohlaví PK Hořín –

Navrhovatel napadá požadavek zadavatele, aby referenční plnění bylo realizováno na sledované vodní cestě podle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vnitrozemské plavbě“), nebo na vodní cestě analogického charakteru v jiném členském státě, který je dle navrhovatele nadbytečný a bezdůvodně omezující, jelikož předmět veřejné zakázky bude realizován na vypuštěném kanále s přerušeným provozem. Takovou práci „na suchu“ je přitom podle navrhovatele schopen realizovat dodavatel provádějící jakékoli obvyklé zemní práce a betonáže, přičemž nedůvodnost požadavku dokládají i další dva okruhy požadovaných referencí, neboť tyto s výstavbou vodní infrastruktury nesouvisí.

Dle navrhovatele současně není důvodné, aby se jednalo o vodní cestu sledovanou či nesledovanou, jelikož z technologického hlediska není mezi realizacemi staveb na různých druzích vodních cest rozdíl a odkázal v tomto na odborné stanovisko Ing. Adama Vokurky Ph.D. z ČVUT z jiného řízení.

Navrhovatel se neztotožnil ani s odůvodněním zadavatele ve vztahu k hydrologickým a hydrogeologickým poměrům, neboť tato specifika jsou řešena na jakékoliv stavbě realizované pod úrovní běžného terénu. Navrhovatel rovněž upozornil, že zadavatel odmítá akceptovat i zkušenosti se stavbami na moři a v přímořských přístavech.

Navrhovatel také namítá diskriminační charakter geografického vymezení místa realizace referenčních plnění, neboť jsou dle jeho názoru diskriminováni všichni dodavatelé (i obchodní partneři navrhovatele se sídlem v EU), kteří realizovali referenční plnění mimo území EU či Spojeném království Velké Británie a Severního Irska v souladu s legislativou EU, přičemž je mezi obchodní partnery navrhovatele patří právě dodavatel se sídlem v EU, který referenční plnění realizoval „na mimoevropském území“. Současně navrhovatel upozornil, že zadavatel se s touto námitkou v rozhodnutí o námitkách nevypořádal.

Navrhovatel rovněž zpochybňuje, že rozšířením doby, za kterou lze dokládat referenčních plnění z původních 10 let na 12 let, mělo dojít k rozšíření okruhu dodavatelů splňující zadávací podmínky, neboť délka uznatelnosti referenčních plnění není relevantní ve vztahu k podaným námitkám.

Navrhovatel má za to, že požadavky na zkušenosti stavbyvedoucího jsou nepřiměřené a diskriminační, jelikož zadavatel požaduje, aby referenční plnění stavbyvedoucího bylo realizováno na sledované vodní cestě nebo vodní cestě analogického charakteru v jiném členském státě dle § 6 odst. 3 písm. a) zákona a Spojeném království Velké Británie a Severního

Navrhovatel rovněž napadá požadavek zadavatele, aby referenční plnění stavbyvedoucího bylo již dokončené, který považuje za stanovený nad rámec zákona, jelikož zákon dokončenost

Požadavek zadavatele, aby stavbyvedoucí vykonával tuto funkci po dobu minimálně 6 měsíců a přitom „prostavěl“ minimálně 200 000 000 Kč bez DPH, navrhovatel rovněž označuje za nezákonný, k čemuž doplnil konkrétní příklady, jež podle jeho názoru dokládají nedůvodnost dané zadávací podmínky. Současně navrhovatel doplnil, že uvedená hodnota je v rozporu s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Nelogičnost pak navrhovatel spatřuje v tom, že referenční plnění má prokázat schopnost s budoucím realizačním plněním téměř sedmkrát větším. Navrhovatel také konstatoval, že hodnota referenčního plnění nemá jakoukoli věcnou, logickou a ověřitelnou přímou souvislost s předmětem plnění.

Navrhovateli není ani zřejmé, proč zadavatel již v této fázi požaduje doložit osvědčení o autorizaci, neboť se domnívá, že v této fázi zadávacího řízení mělo být dostačující čestné prohlášení. Současně je daný požadavek zadavatele dle názoru navrhovatele diskriminační vůči stavebním technikům z jiných států, kteří na jeho opatření nemají dostatek času.

Navrhovatel v podaném návrhu brojí také proti způsobu, jakým bude zadavatel posuzovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále také jako „MNNC“). Konkrétně navrhovatel napadá pravidlo týkající se MNNC u jednotlivých položek, které vylučuje hospodářskou soutěž, když je nabídková cena současně i jedním z kritérií hodnocení. Dodavatelé jsou podle navrhovatele díky tomuto pravidlu odrazováni od předkládání konkurenceschopných cen a žádnému dodavateli se nebude chtít nabízenou cenu objasňovat, a zadavatel si tak vytvořil prostor pro vyloučení nabídek s nižší nabídkovou cenou.

Navrhovatel považuje v tomto ohledu za problematické také to, že zadavatel zavedl u oceňování systém agregovaných položek, které vymezují výsledek, nikoliv však obsah, a je tak logické, že se hodnota jednotlivých položek může lišit i o více než 10 %.

Navrhovatel namítá, že požadavek zadavatele týkající se ekonomické kvalifikace – tj. obrat 1 mld. Kč bez DPH za poslední 3 roky jednotlivě – je vzhledem k předpokládané hodnotě

Navrhovatel také namítá, že se zadavatel nevyjádřil k jeho námitce ohledně přiměřenosti tohoto požadavku ve vztahu k obdobným stavbám.

Navrhovatel spatřuje rozpor se zákonem rovněž v nastavených kritériích hodnocení, kdy konkrétně namítá jedno z kritérií hodnocení, a to zkušenosti stavbyvedoucího. Nesprávnost volby tohoto kritéria hodnocení spatřuje navrhovatel v samotných požadavcích na zkušenosti stavbyvedoucího (viz body 15. až 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž dle jeho názoru

Vzhledem k zadavatelem stanoveným pravidlům pro posuzování MNNC je tak podle názoru navrhovatele hospodářská soutěž fakticky vyloučena a zkušenosti stavbyvedoucího jsou tak jedinou a nejdůležitější podmínkou úspěchu v zadávacím řízení.

Navrhovatel namítá, že předmět plnění je v zadávací dokumentaci vymezen netransparentně, přičemž upozorňuje, že zadavatel odmítá blíže specifikovat agregovaný rozpočet, a tudíž dodavatelé nemají představu o rozsahu a podmínkách předmětu plnění. Dle navrhovatele agregované položky vymezují výsledek, nikoliv obsah a každý dodavatel může zvolit odlišný způsob dosažení tohoto výsledku (včetně volby materiálu). V návaznosti na to se pak mohou nabídkové ceny jednotlivých položek výrazněji lišit, což může představovat problém v souvislosti s posuzováním MNNC.

V souvislosti se skutečností, že zadavatel dosud nemá na předmět veřejné zakázky pravomocné stavební povolení, pak navrhovatel namítá, že dodavatelé nemají dostatečnou představu o předmětu a rozsahu plnění veřejné zakázky a neví tak, co a kdy budou realizovat a jak mají jednotlivé položky nacenit.

Navrhovatel namítá, že zadavatel zahájil zadávací řízení pouze na zkoušku, jelikož na realizaci předmětu veřejné zakázky nemá pravomocné stavební povolení ani nemá zajištěno financování veřejné zakázky. Z tohoto důvodu se navrhovatel domnívá, že zadavatel zvolil nesprávný druh zadávacího řízení a nesprávně si jeho zahájení načasoval. Současně navrhovatel upozornil, že pro chybějící stavební povolení zadavatel neposkytl dodavatelům dostatečné informace potřebné pro plnění veřejné zakázky a samotnou účast v zadávacím řízení a v rozporu s § 36 zákona tak přenesl odpovědnost za správnost zpracování zadávací dokumentace na dodavatele. Navrhovatel také předjímá, že jakékoliv změny nastalé v souvislosti s vydáním pravomocného stavebního povolení budou nepřípustné dle § 222 zákona.

Navrhovatel také brojí proti postupu zadavatele po uveřejnění upravených zadávacích podmínek, když zadavatel v rozporu se zákonem neprodloužil lhůtu pro podání žádostí o účast.

Navrhovatel dále namítá, že zadavatel nevypořádal jeho žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 12. 5. 2022 a ze dne 31. 5. 2022.

S ohledem na nezákonné nastavení zadávacích podmínek má navrhovatel za to, že rozhodnutí o námitkách je věcně nesprávné a požaduje, aby bylo zrušeno společně s navazujícími úkony zadavatele.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 7. 7. 2022 a tímto dnem bylo dle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona navrhovatel a zadavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-22766/2022/512 ze dne 8. 7. 2022.

Dne 18. 7. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podanému návrhu a dokumentaci o zadávacím řízení.

Zadavatel se nejprve ohradil proti nepodloženým teoriím navrhovatele o existenci preferovaného dodavatele, kterému by byly zadávací podmínky ušity na míru, a odkázal na argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách, přičemž k jednotlivým okruhům námitek se vyjádřil následovně.

K námitce ohledně nevypořádání námitky o neprovedení průzkumu trhu zadavatel uvedl, že se se všemi námitkami navrhovatele vypořádal v souladu se zákonem a rozhodovací praxí

K námitce, že odmítl poskytnout informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím, zadavatel uvedl, že tato námitka není předmětem tohoto správního řízení.

Ke kvalifikačnímu požadavku, aby referenční plnění bylo realizováno na sledované vodní cestě zadavatel uvedl, že předmět veřejné zakázky bude realizován na sledované dopravně významné využitelné vodní cestě, tj. na nejvyšší možné kategorii vodní cesty dle zákona o vnitrozemské plavbě. Požadavek zadavatele cílí na sledované vodní cesty a jedná se tak o širší okruh kategorií vodních toků a vodních ploch, než na které bude realizován předmět veřejné zakázky a zadavatel má za to, že tak významným způsobem rozšířil hospodářskou soutěž. Se sledovanou vodní cestou jsou pak spojena vysoká organizační náročnost stavby za provozu a při uvádění takové vodní cesty po odstavení zpět do provozu a odlišná rizika, a dodavatel je tak povinen dodržovat zcela jiné postupy v průběhu výstavby než na vodní cestě nesledované. Sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám, které stanoví prováděcí právní předpis a musí tak splňovat alespoň minimální standardy důležité pro lodní dopravu. Právě zkušenosti s takovou regulací považuje zadavatel za zásadní, jelikož plnění veřejné zakázky bude probíhat také za provozu lodní dopravy. Nesledované vodní cesty naopak postrádají jakýkoliv státní dozor z hlediska lodní dopravy a zkušenosti získané při realizaci stavebních prací na takových cestách jsou tak pro zadavatele nedostatečné.

Tvrzení navrhovatele, podle něhož veškeré práce budou probíhat na vypuštěném kanále bez lodní dopravy, označil zadavatel za nepravdivé. Dle zadavatele navrhovatel v návrhu uvedl selektivně pouze ty stavební práce, které budou prováděny bez lodní dopravy. Zadavatel ve

Ke stanovisku ČVUT, kterým argumentuje navrhovatel, zadavatel uvedl, že předmětem posouzení byla existence technologického rozdílu při stavbách na sledované dopravně významné využívané vodní cestě a účelové vodní cestě. V obou případech se tedy jednalo o sledované vodní cesty, a proto argumentace zadavatele tímto odborným stanoviskem není zcela přiléhavá. Zadavatel současně odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0191,0192/2021/VZ, ze kterého vyplývá, že je potřeba vnímat nejen technickou a technologickou náročnost plnění veřejné zakázky, ale také i náročnost organizační.

K námitce navrhovatele týkající se hydrologických a hydrogeologických jevů zadavatel uvedl, že v rámci veřejné zakázky je poměrně složitý model proudění podzemní vody pod kanálem, který zásobuje okolní tůně, mokřady a studny obyvatel okolních obcí. Vypuštění kanálu představuje zásah do tohoto modelu proudění a dodavatel tak bude muset tuto situaci řešit po celou dobu výstavby. Zadavatel odkázal na jednotlivé dokumenty ze zadávací dokumentace, kde jsou hydrologické a hydrogeologické jevy podrobně popsány. K výskytu těchto jevů na jiných stavbách zadavatel uvedl, že např. u stavby silnice nebude mít zadavatel jistotu, zda se dodavatel vůbec s těmito jevy potýkal.

Zadavatel odmítl, že by realizace referenční zakázky byla srovnatelná s referenční zakázkou na vnitrostátní řece, neboť slaná a sladká voda působí odlišně na stavební prvky a konstrukce.

K dodavateli Metrostav a.s. zadavatel odkázal na rozsudek trestněprávního soudu, na základě kterého byl této společnosti pravomocně uložen trest zákazu plnění veřejných zakázek. Dle zadavatele tímto rozsudkem ztratila tato společnost nejen možnost účasti v zadávacích řízeních jako dodavatel, ale také možnost poskytnout své reference ke splnění kvalifikace jinému dodavateli jako poddodavatel nebo tzv. jiná osoba.

K namítanému nevypořádání se s námitkou stran neuznání referencí mimo EU zadavatel uvádí, že tuto námitku vypořádal. K námitkám geografického vymezení referenčních zakázek zadavatel dále uvedl, že navrhovatel oproti zadávací dokumentaci nesprávně zužuje okruh zemí, ze kterých lze doložit referenční zakázky a doplnil, že na požadavku na referenční zakázku z daných států nespatřuje nic diskriminačního. Tento požadavek stanovil zadavatel zejména s ohledem na obdobné standardy a právní předpisy dopadající na realizaci stavebních zakázek, které jsou harmonizovány ve smyslu práva EU. Dle zadavatele není jeho požadavek

K námitkám ohledně požadavku na dokončení referenčního plnění stavbyvedoucího zadavatel uvádí, že jedině u dokončených plnění si může ověřit, zda bylo toto plnění řádně a včas dokončeno. Jen dokončené zakázky tak mohou zadavateli poskytnout dostatečné záruky o schopnostech této stěžejní osoby a daný požadavek tak dle zadavatele odpovídá smyslu a účelu technické kvalifikace.

Zadavatel také obhajuje požadavek, aby stavbyvedoucí na referenční zakázce působil minimálně 6 měsíců. Zadavatel si je vědom skutečnosti, že referenční zakázky mohou trvat i několika let a v rámci této doby nemusí na referenční zakázce působit jen jeden stavbyvedoucí (může změnit zaměstnavatele nebo být přesunut na jinou stavbu), proto nepožadoval, aby stavbyvedoucí působil na referenční zakázce po celou dobu výstavby.

K požadavku na objem finančních prostředků vynaložených na referenční zakázku po dobu působení stavbyvedoucího zadavatel uvádí, že se jedná o kompromis mezi požadavkem na co největší kvalitu stavbyvedoucího, základními zásadami zadávání veřejných zakázek a zajištěním dostatečně široké hospodářské soutěže.

Zadavatel také nesouhlasí s názorem navrhovatele, že by snad měl existovat jen jeden stavbyvedoucí, který by byl schopen splnit požadavky technické kvalifikace, přičemž poukázal na to, že dle podaných žádostí o účast potřebnými referenčními zakázkami disponují minimálně 4 stavbyvedoucí.

K námitce ohledně požadavku na doložení osvědčení o autorizaci zadavatel uvedl, že v první fázi požaduje toto osvědčení proto, že zkušenosti stavbyvedoucího jsou předmětem hodnocení, přičemž odkázal na samotnou podstatu užšího řízení, kdy před druhou fází chce mít najisto postavené, že jedná s dodavateli splňujícími požadavky technické kvalifikace.

Zadavatel odkázal na § 113 odst. 2 písm. b) zákona, který mu umožňuje stanovit v zadávací dokumentaci způsob určení MNNC a uvádí, že samotné stanovení způsobu určení MNNC ani její samotná identifikace nemohou bez dalšího vést k vyloučení účastníka zadávacího řízení.

Zadavatel uvádí, že stanovené podmínky ekonomické kvalifikace zvolil se záměrem, aby byl vybraný dodavatel potenciálně ekonomicky a finančně způsobilý plnit předmět veřejné zakázky, a to po celou dobu jeho realizace. Výše stanoveného obratu dle zadavatele nevybočuje ze zákonných mezí a je v souladu s rozhodovací praxí Úřadu. K tvrzení

Zadavatel má za to, že zvolené kritérium hodnocení – zkušenosti stavbyvedoucího – souvisí s předmětem veřejné zakázky s tím, že z pohledu zadavatele je osoba stavbyvedoucího stěžejním členem realizačního týmu, jehož působení v rámci plnění veřejné zakázky je pro jeho hladký průběh zcela zásadní. Zadavatel proto odmítá zadat veřejnou zakázku pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, nýbrž i na základě kvality, což mu zákon umožňuje.

Dle zadavatele se navrhovatel snaží navodit dojem, že agregovaným rozpočtem připustil dodavatelům naprosto volnou roku při volbě materiálu. Záměna dřeva za železo či betonu za kámen, jak uvádí navrhovatel, není možná, jelikož ji neumožňuje projektová dokumentace.

Chybějící pravomocné stavební povolení nepředstavuje podle zadavatele nedostatek zadávacích podmínek, protože nemusí být ze zákona jejich součástí, a tudíž zadavatel trvá na tom, že dodavatelům poskytl veškeré informace, dokumenty a informace potřebné pro účast v zadávacím řízení.

K námitkám navrhovatele ohledně volby druhu zadávacího řízení zadavatel uvedl, že užší řízení představuje druhý univerzální druh zadávacího řízení, který jsou zadavatelé oprávněni využít bez splnění jakýchkoliv podmínek, a proto má zadavatel za to, že postupoval v souladu se zákonem.

Ve věci neprodloužení lhůty pro podání žádostí o účast a opožděnosti této námitky zadavatel odkázal na rozhodnutí Úřadu, ze kterého vyplývá, že lhůta pro podání námitky proti neprodloužení této lhůty počíná běžet ode dne uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace obsahující změnu zadávacích podmínek. Dle zadavatele by tak v této části návrhu mělo být řízení zastaveno dle § 257 písm. h) zákona.

K námitkám ohledně věcného nevypořádání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace a jejich údajné prosté negace ze strany zadavatele, odkazuje zadavatel na rozhodnutí Úřadu,

Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh (s výjimkou části uvedené v bodu 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zamítl dle ustanovení § 265 písm. a) zákona.

Usnesením č. j. ÚOHS-25242/2022/512 ze dne 26. 7. 2022 byla zadavateli stanovena lhůta k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-26503/2022/512 ze dne 4. 8. 2022 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – sdělení, v čem konkrétně spočívá odlišnost standardů a právních předpisů dopadající na realizaci stavebních zakázek v členském státě Evropské unie (dále jen „EU“),

V reakci na usnesení č. j. ÚOHS-26503/2022/512 ze dne 4. 8. 2022 (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel doručil Úřadu dne 18. 8. 2022 vyjádření, v němž mj. uvedl, že v případě jiné veřejné zakázky, která byla předmětem přezkumu ze strany Úřadu, stanovil v zadávací dokumentaci požadavek, aby referenční plnění bylo realizované „na sledované dopravně významné využívané vodní cestě dle zákona o vnitrozemské plavbě, nebo vodní cestě analogického charakteru v jiné členské zemi EU“. Tato zadávací podmínka přitom byla Úřadem shledána jako souladná se zákonem. V nyní posuzované veřejné zakázce zadavatel ve snaze co nejvíce rozšířit hospodářskou soutěž rozšířil teritoriální omezení referenčních zakázek na členské státy ve smyslu § 6 odst. 3 písm. a) zákona a na Velkou

Zadavatel dále uvedl, že v rámci plnění předmětu veřejné zakázky bude vybraný dodavatel povinen postupovat v souladu se standardy a platnou tuzemskou právní úpravou, a to nejen v oblasti stavebnictví, ale také např. v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v oblasti práva životního prostředí či nakládaní s odpady.

Podle sdělení zadavatele jsou právní předpisy členských zemí EU harmonizovány prostřednictvím aktů sekundárního práva. Obdobně je tomu tak i v případě Velké Británie, která byla členskou zemí EU do 31. 1. 2020, přičemž mnoho desítek let trvající harmonizace nezmizí ze dne na den, o čemž svědčí i skutečnost, že stavební zákony v Anglii, Walesu a Skotsku nedoznaly změn. Proto lze podle názoru zadavatele v případě Velké Británie hovořit o mimořádné míře harmonizace s předpisy EU. Zadavatel nad rámec výše uvedeného uvádí, že připustil referenční zakázky realizované za posledních 12 let před zahájením zadávacího

Dále zadavatel uvedl, že s ohledem na dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „EHP“), jejímž cílem je zajištění fungování jednotného trhu a s ním souvisejících 4 základních svobod, dochází k harmonizaci mezi EU (a tedy jejími členskými státy) a mezi třemi státy

S ohledem na tyto skutečnosti pak lze dle zadavatele konstatovat, že právní předpisy, standardy či technické normy států EU, Velké Británie, EHP a Švýcarska jsou harmonizovány takovou měrou, že je lze považovat za srovnatelné a vzájemně zastupitelné a zadavateli tak dávají dostatečnou jistotu, že dodavatelé či stavbyvedoucí mají zkušenosti s obdobnými standardy a právními předpisy, které budou muset dodržovat při plnění zadávané veřejné zakázky, a budou tak schopni realizovat předmět veřejné zakázky řádně a včas.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-28136/2022/510 ze dne 17. 8. 2022 bylo zadavateli nařízeno předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-34064/2022/512 ze dne 30. 9. 2022 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 10. 10. 2022 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům (viz níže). Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Zadavatel se ve svém podání vyjádřil k názoru navrhovatele na to, že výstavba jaderné elektrárny není ničím specifická, což je dle zadavatele známkou účelovosti argumentace navrhovatele, kterou dokládají i tvrzení navrhovatele o realizaci veřejné zakázky ve vypuštěném kanále. Z projektové dokumentace však podle zadavatele jednoznačně vyplývá, že některé práce je nutno realizovat v napuštěném kanále za probíhajícího lodního provozu.

Zadavatel vyjádřil nesouhlas s tím, že by požadavek na referenční zakázky neměl vazbu na předmět veřejné zakázky, a nemůže být dle jeho názoru ani shledán jako excesivní (jelikož pod sledované vodní cesty spadá několik desítek vodních cest). Ohledně územního omezení referenční zakázky zadavatel podotkl, že použil širší pojem nežli samotnou EU, jak navrhovatel argumentuje v návrhu.

V souvislosti s navrhovatelem zmiňovaným dodavatelem Metrostav a.s. zadavatel poukazuje na to, že tento dodavatel ztratil možnost účastnit se zadávacích řízení (a to i v pozici poddodavatele či jiné osoby ve smyslu § 83 zákona).

Zadavatel dále zopakoval některé argumenty týkající se oprávněnosti a zákonnosti stanovení požadavků na technickou kvalifikaci (např. v souvislosti s prodlouženou délkou referenční doby, legitimitou požadavku na předložení již dokončených referencí, dobou působnosti stavbyvedoucího na pozici stavbyvedoucího) a zdůraznil, že dle provedeného posouzení splnění podmínek účasti potřebnými referenčními zakázkami disponují minimálně čtyři stavbyvedoucí (a není tak pravdivá argumentace navrhovatele, že by na trhu existoval jediný stavbyvedoucí).

K napadenému stanovení MNNC zadavatel zopakoval, že není pravdou, že by toto stanovení mělo sloužit k okamžitému vyloučení jakéhokoli dodavatele, neboť naopak je povinen jej vyzvat ke zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, a v této věci odkázal na pravomocné rozhodnutí Úřadu ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0214/2021/VZ.

Ke stanovení ekonomické kvalifikace zadavatel uvedl, že dle § 78 odst. 2 zákona mohl požadovat minimální obrat až cca 2,6 mld. Kč a vzhledem k tomu, že realizace veřejné zakázky bude probíhat během dvou let, byla by s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu v daném případě přípustná výše obratu v částce 1,3333 mld. Kč. Jelikož však zadavatel požaduje částku nižší, nelze podle jeho názoru hovořit o excesivním požadavku.

K namítanému kritériu hodnocení spočívajícím v hodnocení zkušeností stavbyvedoucího zadavatel uvádí, že je zcela souladné se zákonem, jelikož se jedná o kritérium hodnocení zákonem předvídané v demonstrativním výčtu ust. § 116 odst. 2 zákona, přičemž odkázal na související rozhodovací praxi Úřadu podporující názor, že právní úprava hodnocení zkušeností fyzických osob připouští.

V souvislosti s požadavkem na oceňování agregovaného rozpočtu zadavatel uvedl, že dodavatelům poskytl kompletní zadávací dokumentaci, z níž vyplývá, co přesně má být předmětem veřejné zakázky, přičemž vycházel z predikce dostatečné odborné úrovně dodavatelů, kteří budou schopni na základě dokumentace k provedení stavby ocenit agregovaný výkaz výměr. Podle zadavatele si lze stěží představit situaci, že by čtyři dodavatelé podali žádost o účast, aniž by byli schopni ocenit agregovaný výkaz výměr. Zadavatel současně navrhuje, aby si Úřad opatřil vyjádření či znalecký posudek v případě, že by zadavatelem předložené argumenty jednoznačně neprokazovaly oprávněnost požadavku na oceňování agregovaného rozpočtu.

Stran námitky navrhovatele ohledně neposkytnutí informací dodavatelům v dostatečném rozsahu pro plnění veřejné zakázky, když součástí zadávací dokumentace není stavební povolení, zadavatel oponuje, že zadávací dokumentace byla poskytnuta v dostatečných podrobnostech (mj. vzhledem k tomu, že žádost o účast podali čtyři dodavatelé).

Zadavatel dále zopakoval svůj názor ohledně opožděnosti námitky proti neprodloužení lhůty na základě Vysvětlení a rozhodnutí o změně zadávací dokumentace č. 2 ze dne 17. 5. 2022“ (dále jen „Vysvětlení č. 2“), dodal, že veškeré žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace byly vyřízeny v souladu se zákonem, a zmínil, že část dotazů směřovala mimo zadávací řízení, a tedy se nejednalo o dotazy směřující k zadávací dokumentaci.

Závěrem zadavatel opakovaně navrhl, aby Úřad návrh [s výjimkou části týkající se opožděnosti námitky proti neprodloužení lhůty na základě Vysvětlení č. 2, kterou zadavatel navrhuje zastavit dle § 257 písm. h) zákona, neboť návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky] zamítl dle ustanovení § 265 písm. a) zákona.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl: • ve výroku I. tohoto rozhodnutí o zastavení správního řízení podle § 257 písm. h) zákona v části návrhu směřující proti postupu zadavatele ve věci neprodloužení lhůty pro podání žádostí o účast po uveřejnění Vysvětlení č. 2, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, • ve výroku II. tohoto rozhodnutí o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. a) zákona (vyjma části návrhu směřující proti postupu zadavatele ve věci neprodloužení lhůty pro podání žádostí o účast po uveřejnění Vysvětlení č. 2, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek, b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

Podle ustanovení § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem.

Úřad podle ustanovení § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Dne 17. 5. 2022 bylo na profilu zadavatele uveřejněno Vysvětlení č. 2.

Námitky, které směřují proti tomu, že zadavatel po uveřejnění Vysvětlení č. 2 neprodloužil lhůtu pro podání žádostí o účast, byly navrhovatelem podány dne 10. 6. 2022.

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je předcházející podání námitek zadavateli. Platí, že návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli, který tím dostává možnost na námitky dodavatele reagovat.

V šetřeném případě se tedy Úřad zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem v celém jeho rozsahu věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Úřad podotýká, že řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

V podaném návrhu navrhovatel mj. brojí proti tomu, že zadavatel neprodloužil lhůtu pro podání žádostí o účast po uveřejnění Vysvětlení č. 2. Navrhovatel konkrétně rozporuje postup zadavatele spočívající v poskytnutí vysvětlení, jež zahrnovalo změnu zadávací dokumentace, a současném neprodloužení lhůty pro žádostí o účast, ačkoliv upravené zadávací podmínky měly dle navrhovatele vliv na okruh dodavatelů. Podle navrhovatele tak zadavatel postupoval v rozporu s § 99 odst. 2 zákona.

K uvedenému Úřad konstatuje, že § 99 odst. 2 zákona zadavateli jednoznačným způsobem ukládá, jakým způsobem má postupovat v případě, že povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Pokud povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, zadavatel tuto lhůtu přiměřeně prodlouží. Z citovaného ustanovení zákona rovněž vyplývá, jakým způsobem má zadavatel postupovat, pokud změna nebo doplnění zadávací dokumentace může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, tzn. jaký úkon má učinit, pokud povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje prodloužení lhůty pro podání

Úřad předně upozorňuje, že § 242 odst. 2 zákona konstruuje zvláštní lhůtu pro podání námitek, jež jsou mířeny proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, resp. jedná se o ustanovení speciální vůči obecné lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 1 zákona. Jak vyplývá z § 242 odst. 2 zákona, námitky proti úkonům oznamovaným v uveřejněných či odeslaných dokumentech musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Pro úplnost Úřad doplňuje, že otázku zákonnosti postupu zadavatele s (ne)prodloužením lhůty pro podání nabídek nelze podle Úřadu podřadit pod zadávací podmínky (a tedy přijmout výklad, že lhůta pro podání námitek se řídí dle § 242 odst. 4 zákona), neboť se nejedná o podmínku, kterou stanoví zadavatel. Námitky proti porušení § 99 odst. 2 zákona tak nejsou a z povahy věci nemohou být námitkami proti zadávací dokumentaci, resp. proti zadávacím podmínkám. Tím, že zadavatel neprodlouží lhůtu pro podání nabídek v souvislosti s konkrétní změnou zadávací dokumentace, totiž zadavatel do zadávací dokumentace nezasahuje, pouze nečiní co „současně“ se změnou zadávací dokumentace dle § 99 odst. 2 zákona činit má, čímž porušuje svou povinnost postupovat řádně v zadávacím řízení. Proti tomuto nezákonnému postupu zadavatele v zadávacím řízení je tak třeba se bránit námitkami ve lhůtě dle § 242 odst. 2 zákona.

Uvedený výklad Úřad zastává i s ohledem na ochranu (a právní jistotu) zadavatelů i dodavatelů při zadávání veřejných zakázek. Dodavatelé by totiž měli brojit proti nezákonnému postupu zadavatele při nezákonném neprodloužení lhůty pro podání nabídek rychle a neprodleně, tedy v okamžiku, kdy byl zadavatel podle zákona povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek, tedy ve lhůtě stanovené zákonem pro podání námitek proti úkonu zadavatele, neboť zadavatel daný úkon neprovedl v souladu se zákonem, a tedy v době, kdy lze ještě reálně případný nezákonný postup napravit; stejně tak v době, kdy ještě dodavatelé mohou na tuto skutečnost reagovat při přípravě svých nabídek.

Úřad dodává, že skutečnost, že se v daném případě jedná o námitky proti postupu zadavatele, nikoliv o námitky proti zadávacím podmínkám, lze dovodit i z rozhodovací praxe Úřadu (k tomuto viz např. rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0092/2020/VZ, ÚOHSS0255/2018/VZ, ÚOHS-S0217/2018/VZ potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0147/2018/VZ nebo ÚOHS-S0005/2021/VZ potvrzené mj. v rozsahu výroku I. rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0060/2021/VZ).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud měl navrhovatel za to, že se zadavatel v souvislosti s uveřejněním Vysvětlení č. 2 dopustil porušení zákona tím, že v rámci poskytnutého vysvětlení provedl změny zadávacích podmínek a neprodloužil lhůtu pro podání žádosti o účast, přestože se mělo jednat o změnu zadávací dokumentace, která měla vliv na okruh dodavatelů, měl proti tomuto úkonu zadavatele brojit námitkami ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy bylo konkrétní navrhovatelem napadané vysvětlení zadávací dokumentace (tj. Vysvětlení č. 2) obsahující

Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve vztahu k výše vymezené části návrhu, tj. v části návrhu týkající se zákonnosti postupu zadavatele dle § 99 odst. 2 zákona nevyužil v zákonné lhůtě primární způsob ochrany před tvrzeným nezákonným postupem zadavatele, tedy nepodal včasné námitky, je Úřad povinen dle § 257 písm. h) zákona správní řízení v této části bez dalšího zastavit, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Dle § 6 odst. 3 zákona nesmí zadavatel omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo v: a) členském státě EU, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“), nebo b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo Evropskou unií uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelů z těchto států k zadávané veřejné zakázce.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 58 odst. 3 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí kvalifikaci účastníků zadávacího řízení, vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky zadávacího řízení, kteří neprokázali splnění kvalifikace, a nevyloučené účastníky zadávacího řízení vyzve k podání nabídek. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k zákonu.

Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Dle § 78 odst. 1 zákona může zadavatel požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

Dle § 78 odst. 2 zákona nesmí podmínka minimální výše ročního obratu přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za poslední 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiné vztahu k dodavateli.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak i ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Dle § 113 odst. 2 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

Dle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně.

Dle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

Dle § 113 odst. 6 zákona posoudí zadavatel objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V bodě 2.1 zadávací dokumentace zadavatel definoval předmět plnění veřejné zakázky mj. následovně: „Předmět plnění této veřejné zakázky spočívá v provedení stavebních prací na VraňanskoHořínském kanálu na Vltavské vodní cestě, které mají v rámci stávající plavební dráhy zabezpečit souvislou plavební hloubku 2,9 m (2,2 m ponor + 0,7m marže), které bude sloužit k rozvoji a podpoře plavby, a to dle této zadávací dokumentace a jejích příloh (dále jen „stavba“ nebo „dílo“), přičemž realizace tohoto díla bude provedena dle příslušné projektové dokumentace pro provádění stavby.“.

V příloze č. 3 projektové dokumentace, v čl. 10, jsou definovány 4 etapy výstavby, přičemž 1. etapa je definována následovně: „Zřízení staveniště, staveništních komunikací. Přípojky NN.

V čl. D.1.2 Technické zprávy k objektu „IO 03 – Prohrábky“ je v rámci požadavků na postup prací uvedeno mj. „Těžba a rozpojování hornin ze dna řeky se předpokládá s využitím lžícového drapáku na pontonu, hydraulickým rypadlem, případně hydraulickými kladivy a nasazením sacího bagru, v závislosti na třídě těžitelnosti. V místech, kde by mohlo dojít k ovlivnění stability břehového opevnění se předpokládá těžba materiálu s pomocí sacího bagru za asistencí potápěče.“.

Podle Pod-článku 10.5 zvláštních smluvních podmínek „Zhotovitel je povinen poskytnout

V čl. III., písm. A, bodu 9) „Vzoru Dohody o předčasném užívání části Díla ve smyslu Pod-článku

V čl. II., bodu 1) „Vzoru Dohody o předčasném užívání části Díla ve smyslu Pod-článku 10.5“ je uvedeno: „Na základě zjištění stavu realizace části Díla, (…) Objednatel i Zhotovitel souhlasí s Předčasným užíváním ode dne (…) tj. ukončení [1. plavební odstávky, nebo 2. plavební odstávky] do dne (…) tj. [zahájení 2. plavební odstávky, nebo do doby úplného dokončení Díla] (…) v souladu s ustanovením Pod-článku 10.5 Smluvních podmínek.“.

V čl. 3.3. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil následující požadavek na ekonomickou kvalifikaci: „Zadavatel požaduje:

V čl. 3.4 kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil následující požadavky k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona: „Zadavatel požaduje:

V čl. 3.5 kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil následující požadavky k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona: „Zadavatel požaduje:

V čl. 8 zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti ve smyslu ust. § 114 odst. 1 a 2 ZZVZ. (…)

zkušenost s řízením realizace referenční 15 bodů za 30 (tj. max. 2

V čl. 6 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „Pro každou z položek v položkovém rozpočtu může zadavatel po dodavateli požadovat vysvětlení a podrobný výpočet nabídkové ceny v případě, že nabídková cena takové položky bude mimořádně nízkou nabídkovou cenou.

V čl. 14 zadávací dokumentace se uvádí, že „Doba, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit, činí 12 měsíců od skončení lhůty pro podání nabídek.“.

V příloze zadávací dokumentace „Příloha k nabídce“ jsou jako doba pro dokončení díla uvedeny následující údaje: „1. V případě oznámení o Datu zahájení prací (…) nejpozději do dne 24. 8. 2022, je Doba pro dokončení Díla ke dni 30. 10. 2024.

V případě oznámení o Datu zahájení prací (…) od 25. 8. 2022 do 23. 9. 2022, je Doba pro dokončení Díla ke dni 30. 10. 2024.

V případě oznámení o Datu zahájení prací (…) od 24. 9. 2022 do 24. 7. 2023, je Doba pro dokončení Díla ke dni 30. 10. 2025.

V případě oznámení o Datu zahájení prací (…) od 25. 7. 2023 do 24. 7. 2024, je Doba pro dokončení Díla ke dni 30. 10. 2026.

V případě pozdějšího oznámení o Datu zahájení prací (…), bude aplikován předcházející odstavec 4. přiměřeně tak, že v případě oznámení od 25. 7. roku (X) do 24. 7. roku (X+1), bude Doba pro dokončení Díla ke dni 30. 10. roku (X+3).“.

Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, jež navrhovatel považuje za nepřiměřené, netransparentní a diskriminační či nedůvodné, přičemž konkrétně napadá zadavatelem stanovené podmínky technické a ekonomické kvalifikace, nastavení dílčího kritéria hodnocení, mechanizmus posuzování MNNC, netransparentního vymezení agregovaných položek rozpočtu, neposkytnutí v dostatečném rozsahu informací nezbytných pro plnění veřejné zakázky a postup zadavatele při vyřízení žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace.

Navrhovatel předně napadá požadavky zadavatele na prokázání kritérií technické kvalifikace, v rámci nichž zadavatel požaduje zkušenost dodavatele, resp. osoby stavbyvedoucího, se stavbou na sledované vodní cestě, považuje je za nepřiměřené, diskriminační, netransparentní a nedůvodné, jelikož požadované referenční plnění je schopna poskytnout jediná společnost a zadávací podmínky jsou tak ušity na míru jedinému dodavateli nebo úzkému okruhu spolupracujících dodavatelů. Za nedůvodný a nadbytečný pak navrhovatel označil omezení realizace požadovaného referenčního plnění na sledovanou vodní cestu, neboť stavba má být realizována ve vypuštěném kanálu s přerušeným provozem, a tedy „na suchu“. Dostačující by tak podle navrhovatele mohla být i reference spočívající v rekonstrukci rybníku či pracích na

V obecné rovině Úřad nejprve uvádí, že základním smyslem zadávacího řízení je omezit okruh dodavatelů způsobem, který povede u zadavatele k výběru vhodného dodavatele pro účely uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Uvedené omezení se děje prostřednictvím zadavatelem nastavených zadávacích podmínek (mj. i podmínek účasti v zadávacím řízení, včetně kritérií kvalifikace) a samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených kritérií hodnocení. Zadávací podmínky jsou tak nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, proto zákon v § 36 odst. 3 zadavateli ukládá povinnost vymezit jejich prostřednictvím veškeré podrobnosti nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Současně dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit i zásady uvedené v § 6 zákona, mj. zásada přiměřenosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona a zásada zákazu diskriminace zakotvená v § 6 odst. 2 zákona. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží však plně na zadavateli.

Úřad dále v této souvislosti doplňuje, že mezi zadávací podmínky patří i podmínky kvalifikace, a tedy i požadavky na prokázání technické kvalifikace. Při stanovení požadavků na prokázání technické kvalifikace je potřeba vycházet z jejich účelu, kterým je zajištění nediskriminačního, transparentního a objektivního výběru dodavatele veřejné zakázky z takového okruhu subjektů, jež jsou schopny poskytnout zadavateli záruku realizovat veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě (s ohledem na potřeby zadavatele). A ačkoliv je stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace plně v gesci zadavatele a umožňuje zadavateli zákonem aprobovaným způsobem zúžit okruh subjektů, ze kterého dodavatele veřejné zakázky vybírá, je při jejich vymezení nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona, jak uvedeno i výše.

Ve vztahu k zásadě přiměřenosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona Úřad obecně uvádí, že zakotvení jmenované zásady do zákona vychází ze skutečnosti, že zákon umožňuje zadavatelům do značné míry přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým individuálním potřebám. Zadavatel tak má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých požadavků (podmínek) v zadávacím řízení, která je však korigována mj. právě zásadou přiměřenosti. V zadávacím řízení se totiž z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů, mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění

Ve vztahu k zásadě zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona Úřad uvádí, že její podstata spočívá v tom, že žádný z dodavatelů nesmí být zvýhodněn oproti jiným dodavatelům. Tento zákaz ovšem nelze chápat absolutně, neboť je nutno vždy brát v potaz odůvodněné potřeby a požadavky zadavatele veřejné zakázky. Zadávací podmínky by tedy měly být koncipovány tak, aby byla zaručena spravedlivá soutěž mezi dodavateli schopnými veřejnou zakázku realizovat, ale také, aby plnění veřejné zakázky dle zadávacích podmínek bylo způsobilé naplnit potřeby a legitimní očekávání zadavatele. Je tedy zřejmé, že po zadavateli nelze požadovat, aby zadávací podmínky měly vždy na všechny dodavatele stejný dopad. Zadavatel je proto oprávněn stanovit i takové zadávací podmínky, v jejichž důsledku bude určitá skupina dodavatelů z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku vyloučena (což se typicky děje prostřednictvím stanovených podmínek kvalifikace). Diskriminační by pak byl takový postup, při kterém by zadavatel prostřednictvím zadávacích podmínek znemožnil některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku, ačkoliv by tito dodavatelé byli způsobilí veřejnou zakázku řádně realizovat. K tomu může dojít mj. právě i nastavením příliš „přísných“, tj. nepřiměřených technických kvalifikačních předpokladů (tj. takových, jejichž splnění dodavateli není k řádnému plnění veřejné zakázky reálně potřeba).

Úřad dodává, že zásada zákazu diskriminace je promítnuta i v ustanovení § 36 odst. 1 zákona, podle něhož zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel tedy může hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek omezit, musí však unést důkazní břemeno, že toto omezení vychází z legitimních potřeb zadavatele odůvodněných předmětem veřejné zakázky, a že tedy nejde o omezení bezdůvodné. Jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 29

Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace jsou uvedené zásady (konkrétně pak zásada přiměřenosti) promítnuty mj. i do ustanovení § 73 odst. 6 zákona, které uvádí, že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu

V šetřeném případě zadavatel v čl. 3.4 kvalifikační dokumentace (viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí) stanovil k prokázání kritéria technické kvalifikace požadavek na doložení alespoň dvou referenčních zakázek, jejichž předmětem je stavba (rekonstrukce nebo novostavba) spadající pod kódy CZ-CC 2151 nebo 2152 dle Klasifikace stavebních děl, a to na sledované vodní cestě ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě nebo vodní cestě analogického charakteru v jiném členském státě ve smyslu ust. § 6 odst. 3 písm. a) zákona a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Minimální výši celkových stavebních nákladů stavby přitom zadavatel stanovil v hodnotě 200 mil. Kč bez DPH. Totožné atributy referenčních zakázek zadavatel stanovil rovněž u požadavků na technickou kvalifikaci u člena týmu – stavbyvedoucího – v čl. 3.5 kvalifikační dokumentace (viz bod 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž současně určil, že daná referenční zakázka musela být dokončena za posledních 12 let před zahájením zadávacího řízení a trvala min. 6 měsíců po sobě jdoucích.

Co se týče námitek navrhovatele týkajících se nedůvodnosti požadavku na referenční zakázky realizované na (sledované) vodní cestě, jelikož stavební práce budou realizovány „na suchu“

Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že součástí předmětu veřejné zakázky budou jak práce realizované bez lodní dopravy, tak i práce realizované za lodního provozu při napuštěném kanále. V této souvislosti zadavatel odkázal na přílohu č. 3 projektové dokumentace, z níž podle zadavatele vyplývá, že v rámci 1. etapy bude nutné před vypuštěním kanálu realizovat jednak stabilizační opatření Výhybny v Lužic n. Vlt. a rovněž práce „Zahájení realizace trasy obchvatu dotačního potrubí uzavírky Vraňany“. Za provozu mají být dle zadavatele realizovány taktéž práce (u inženýrského objektu „IO 01 – Úprava plavebního kanálu“) týkající se realizace hradítkové šachty Chramostek a Vrbenec, dílčí práce na úpravě opevnění a svahu a realizace obnovení propojení rybníku. Při napuštěném kanále budou (u inženýrského objektu „IO 03 –

Podle tvrzení zadavatele uvedeném ve vyjádření k návrhu tedy část stavebních prací, které jsou předmětem veřejné zakázky, má probíhat při napuštěném kanále.

Úřad současně ověřil, že podle čl. 10 přílohy č. 3 projektové dokumentace jsou činnosti realizované v rámci plnění veřejné zakázky rozděleny do čtyř etap s tím, že první etapa spočívá v realizaci prací „Zřízení staveniště, staveništních komunikací. Přípojky NN. Realizace

Důvodnou potřebu dostatečných zkušeností dodavatele s provozem na vodní cestě pak dle

odůvodnění tohoto rozhodnutí) zajistit minimálně stejné parametry plavební cesty, jako byly před datem zahájení prací. Z uvedeného je tak zřejmé, že lze považovat za žádoucí, aby dodavatel měl určité zkušenosti s realizací stavebních prací na vodní cestě ve smyslu zadávacích podmínek veřejné zakázky.

K odkazu navrhovatele na bod B.1.13 Souhrnné technické zprávy, podle níž „Nezbytnou podmínkou k provádění prací je vypuštění plavebního kanálu“, Úřad uvádí, že tato formulace nevypovídá o tom, že by uvedená podmínka platila pro všechny práce, které mají být v rámci předmětu plnění veřejné zakázky realizovány, přičemž je možné takové ustanovení vnímat jako vymezení jedné z podmínek pro některou část požadovaných stavebních prací.

Co se pak týče odkazu navrhovatele na čl. 5 Technické zprávy (D.1.1.1), podle něhož „Veškeré práce budou prováděny ve vypuštěném kanále“, Úřad konstatuje, že tato technická práva se týká pouze objektu stavby „IO 01 Úprava plavebního kanálu“, přičemž na základě zjištění

Ve vztahu k odkazu navrhovatele na Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (který tvoří přílohu projektové dokumentace) Úřad podotýká, že v kapitole C je uvedeno následující: „V rámci stavebních úprav bude provedeno zejména:

Na základě výše uvedeného je tak nutno konstatovat, že bylo prokázáno, že část předmětu plnění má (či může) být realizována při napuštěném kanálu (a tedy „na vodě“), a tudíž se domněnka navrhovatele spočívající v nedůvodnosti požadavku na referenční zakázky realizované na (sledované) vodní cestě vzhledem k realizaci prací pouze „na suchu“ nepotvrdila. Nelze tak souhlasit s názorem navrhovatele, že schopnost realizovat stavební práce by mohly dokládat zkušenosti se stavebními pracemi na dálnici či jakékoli obvyklé zemní práce a betonáže.

Úřad dodává, že skutečnost, že některé okruhy zadavatelem požadovaných referencí nesouvisí s výstavbou vodní infrastruktury (jak namítá navrhovatel v námitkách a potažmo návrhu) nijak nepotvrzuje nedůvodnost požadovaných referencí realizovaných na sledované vodní cestě; tato skutečnost může vypovídat toliko o tom, že zadavatel ve vztahu k některým (nikoli všem) činnostem, jež jsou součástí předmětu plnění, považuje za postačující pro prokázání schopnosti realizovat požadované práce referenční zakázky nerealizované na sledované vodní cestě.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že námitka navrhovatele ohledně nadbytečnosti daného požadavku na technickou kvalifikaci je rovněž bezpředmětná, jelikož prostřednictvím požadovaných referenčních zakázek mají být ověřeny zkušenosti s realizací obdobných stavebních prací při napuštěné vodní ploše.

Ohledně navrhovatelem namítané nepřiměřenosti požadavku na referenční zakázky realizované na sledované vodní cestě Úřad konstatuje, že předmět veřejné zakázky se týká sledované dopravně významné vodní cesty (což navrhovatel nijak nerozporuje), přičemž namítaná referenční zakázka se má týkat sledované vodní cesty. Je tak zcela zřejmé, že zadavatelem požadované referenční zakázky odpovídají předmětu veřejné zakázky, když jsou požadovány referenční stavby realizované na obecnější kategorii vodní cesty (tj. sledovaná vodní cesta), aniž by bylo stanoveno, že by se mělo jednat o dopravně významnou vodní cestu, čímž zadavatel rozšířil okruh možných referenčních staveb i na ty, které neodpovídají zcela přesně předmětu veřejné zakázky. V takovém postupu však Úřad neshledává jakoukoli nepřiměřenost, ba naopak možnost prokázání příslušné technické kvalifikace větším okruhem referenčních zakázek, a potažmo i účasti širšího okruhu dodavatelů.

Ve vztahu k navrhovatelem namítané absenci rozdílu mezi sledovanými a nesledovanými vodními cestami z technologického hlediska stavebních prací Úřad uvádí následující.

V rozhodnutí o námitkách zadavatel rozdíl mezi sledovanou a nesledovanou cestou spatřuje v mnohem větší míře zatížení hydrologickými a hydrogeologickými vlivy a požadavku na zkušenosti se stavbami na významnějších řekách, přičemž nepřipouští referenční zakázky realizované na moři, jelikož na moři či pobřeží působí na stavbu zcela jiné vlivy nežli na stavbu, která je realizována ve vnitrozemí na sledované dopravně významné vodní cestě. Ve vyjádření zadavatele k návrhu zadavatel akcentoval nároky stavby dané kategorie řek (tj. sledovaná významně využívaná vodní cesta) spočívající ve vysoké organizační náročnosti takové stavby za provozu a při uvádění takové vodní cesty zpět do provozu po jejím odstavení. V této souvislosti zadavatel upozornil na rizikovost stavby i odlišná rizika pro dodavatele a pro

Z rozhodnutí o námitkách a vyjádření zadavatele přitom plyne, že se zadavatel snažil poukázat právě na to, že místo plnění na dopravně významné využívané vodní cestě s sebou nese určitá omezení, vyšší míru rizika, vyšší požadavky na organizační činnost dodavatele i legislativní požadavky, než je tomu u účelové či nesledované vodní cesty. Je tedy zřejmé, že zadavateli v prvé řadě šlo o to, aby výběrem zkušeného dodavatele zajistil co možná nejvyšší míru bezpečnosti při samotném plnění veřejné zakázky na dopravně významné využívané vodní cestě.

Rozlišení vodních cest plyne z § 3 odst. 1 zákona o vnitrozemské plavbě, podle něhož se vodní cesty dělí na sledované a nesledované vodní cesty, přičemž sledované vodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám, jež stanoví prováděcí předpis. Z tohoto ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě je zřejmé, že nesledované vodní cesty nepodléhají státnímu dozoru podle cit. zákona, a tudíž odpovědnost za bezpečnost plavebního provozu je plně na provozovateli plavidla. Na sledované vodní cestě je realizována také národní a mezinárodní doprava, která je příslušnými právními předpisy podstatně více regulována.

Současně Úřad upozorňuje, že je nutné vnímat a rozlišovat technickou/technologickou a organizační náročnost plnění předmětu veřejné zakázky. Technická náročnost je determinována zejména samotnou stavbou (rozměry, hmotností, technologií a postupem výstavby), zatímco organizační náročnost je determinována zásadně místem plnění, jeho okolím a vnějšími vlivy. Nejen tedy stavebně technická a technologická náročnost je důležitá, ale i organizační náročnost předmětu plnění má svoji váhu a nelze ji bagatelizovat. Zadavatel se v šetřeném případě snažil poukázat na to, že místo plnění na dopravně významné využívané vodní cestě s sebou nese určitá omezení, vyšší míru rizika, vyšší požadavky na organizační činnost dodavatele, než je tomu u nesledované vodní cesty. Zadavateli tak v prvé řadě šlo o to, aby výběrem zkušeného dodavatele zajistil, co možná nejvyšší míru bezpečnosti při samotném provádění stavebních prací na dopravně významné využívané vodní cestě. Skutečnost, že zadavatel odmítl akceptovat referenční zakázky realizované na moři tak Úřad nepovažuje za nezákonnou, jelikož je toto odmítnutí opodstatněno jinými specifiky předmětu plnění veřejné zakázky (zejména organizačními specifiky spojenými se sledovanou vodní cestou).

K odkazu navrhovatele na odborné stanovisko ČVUT (které si Úřad vyžádal v rámci jiného správního řízení – vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0214/2021), podle něhož dle navrhovatele z technologického hlediska není rozdílu mezi realizacemi staveb na různých druzích vodních cest, Úřad konstatuje, že ačkoli nelze vyloučit určitou obdobnost stavebních prací na sledovaných a nesledovaných vodních cestách, nelze odhlédnout od jiných odlišností těchto

Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel se nevypořádal s jeho námitkou týkající se provedeného průzkumu trhu (navrhovatelem), z něhož podle jeho názoru plyne, že u jiných zadavatelů nebyly požadované referenční stavební práce realizovány (příp. dokončeny) a že požadované referenční plnění drží a je schopna poskytnout jediná společnost (resp. konsorcium), a proto byly zadávací podmínky nastaveny diskriminačním způsobem. Ve vztahu k požadavkům na zkušenosti stavbyvedoucího navrhovatel rovněž namítl, že se zadavatel vůbec nevyjádřil k jeho námitce, že si neprovedl průzkum trhu.

Z textu rozhodnutí o námitkách však vyplývá, že zadavatel se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách vyjádřil k podstatě daných námitek, když uvedl důvody (tj. např. specifika stavby na Vraňansko-Hořínském kanálu, dementování informace, že by stavební práce měly být realizovány ve vypuštěném kanále, nezbytnost zkušeností s plným plavebním provozem atd.), pro něž se domnívá, že kritéria technické kvalifikace byla stanovena v souladu se základními zásadami zadávacího řízení. V této souvislosti zadavatel rovněž zmínil, že kritéria technické kvalifikace stanovil tak, aby byla zajištěna dostatečná míra hospodářské soutěže dodavatelů působících na relevantním trhu, přičemž akcentoval svůj záměr rozšířit hospodářskou soutěž jednak prostřednictvím skutečnosti, že požadoval referenční plnění realizované na sledované vodní cestě (a nikoli na specifičtější kategorii vodní cesty, kterou je sledovaná dopravně významná využívaná vodní cesta), a jednak prostřednictvím prodloužené přípustné doby referenčního plnění (v délce 12 let). Zadavatel se rovněž ohradil vůči námitce o preferovaném dodavateli, kterou označil za nepodloženou spekulativní úvahu. Vzhledem k tomu, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že zadávacího řízení se mohou účastnit i zahraniční dodavatelé, stala se tak i námitka týkající se dodavatelem provedeného průzkumu trhu u výhradně českých zadavatelů bezpředmětnou. Dle názoru Úřadu tedy zadavatel na námitku navrhovatele věcně reagoval, a byť se nevyjádřil k počtu potenciálních dodavatelů disponujících požadovaným referenčním plněním či počtu stavbyvedoucích disponujících požadovanými zkušenostmi, lze námitku považovat za vypořádanou v rozsahu požadovaném zákonem v ustanovení § 245 odst. 1 zákona, jelikož nediskriminaci předmětného požadavku dovozuje s ohledem na specifika předmětu veřejné zakázky a rozšíření okruhu relevantních referenčních plnění.

Úřad současně podotýká, že pravomoci Úřadu jsou vymezeny v § 248 zákona, přičemž do těchto pravomocí nespadá přezkum postupu zadavatele při vypořádání žádostí o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

K samotné podstatě námitky (a tedy nikoli z pohledu otázky, zda zadavatel řádně vypořádal podanou námitku) týkající se dispozice požadovaných referenčních plnění jen jedním dodavatelem Úřad uvádí následující.

Z přílohy dokumentu „Strukturovaný data podání“ vyplývá, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení celkem 4 žádosti o účast. Již tato skutečnost tak nevypovídá o tom, že by kritéria technické kvalifikace byla zadavatelem stanovena natolik diskriminačním způsobem, že by jej

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel dne 29. 8. 2022 rozhodl o vyloučení jednoho z dodavatelů [(OHLA ŽS, a.s., IČO 46342796, se sídlem Tuřanka 1554/115b, Slatina,

Z obsahu „Protokolu z jednání komise pro posouzení splnění podmínek kvalifikace – č. 2“ (dále jen „protokol komise č. 2“) vyplývá, že tři dodavatelé (tj. kromě vyloučeného dodavatele OHLA

Úřad současně ve vztahu k námitce navrhovatele, podle níž je možným dodavatelem jediný dodavatel (Metrostav a.s.) „či okruh na něho napojených a spolupracujících preferovaných dodavatelů“, jednak uvádí, že není zřejmé, co si lze pod takovou identifikací představit, tj. v čem má dle názoru navrhovatele spočívat ono napojení či spolupráce. Současně Úřad doplňuje, že považuje možnost nastavení zadávacích podmínek na míru dodavatele Metrostav a.s. za irelevantní vzhledem k tomu, že jednak tento dodavatel žádost o účast v předmětném zadávacím řízení nepodal, a rovněž z toho důvodu, že dne 21. 6. 2022 byl vyhlášen rozsudek odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. 2 To 127/2020, který se stal týmž dnem pravomocným, a na základě kterého byl dodavateli Metrostav a.s. uložen trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži na dobu 3 let s tím, že tomuto dodavateli bylo po dobu výkonu uloženého trestu zakázáno uzavírat veškeré smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se veškerých druhů zadávacích řízení podle § 3 zákona a veškerých veřejných soutěží podle jiných právních předpisů.

Pro úplnost Úřad dodává, že ačkoli z obsahu příloh protokolu komise č. 1 vyplývá, že jedním z účastníků byly v podané žádosti o účast prokazovány zkušenosti stavbyvedoucího [coby

Ačkoli z vyjádření zadavatele nevyplývá, že před zahájením zadávacího řízení zadavatel provedl průzkum trhu za účelem ověření množství dodavatelů relevantního trhu, Úřad upozorňuje, že zadavatel není dle zákona povinen takový krok učinit. Úřad opět odkazuje na skutečnost, že obsah doručených žádostí o účast jednoznačně prokázal zajištění dostatečné míry hospodářské soutěže. Nelze tak souhlasit s názorem navrhovatele, podle něhož nebyl postup zadavatele (když neprovedl průzkum trhu) učiněn v souladu se základními principy a účelem veřejného zadávání.

Úřad připomíná, že požadavek na doložení referenčních zakázek k prokázání technické kvalifikace zadavatel v zadávací dokumentaci omezil na takové, jež byly realizovány „v jiném členském státě ve smyslu ust. § 6 odst. 3 písm. a) ZZVZ a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska“. V této souvislosti navrhovatel namítá diskriminaci dodavatelů, kteří realizovali svá referenční plnění mimo území EU či Spojené království Velké Británie a Severního Irska v souladu s legislativou EU, čímž je diskriminován i jeho obchodní partner se sídlem v EU disponující relevantním referenčním plněním „na mimoevropském území“.

Úřad uvádí, že v uvedené souvislosti vyzval zadavatele usnesením č. j. ÚOHS-26503/2022/512 ze dne 4. 8. 2022 (viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí) ke sdělení, v čem konkrétně spočívá odlišnost standardů a právních předpisů dopadající na realizaci stavebních zakázek v členském státě EU, EHP nebo Švýcarské konfederaci dle § 6 odst. 3 písm. a) zákona, a ve

Z odpovědi zadavatele (viz body 61. – 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí) na uvedenou výzvu vyplývá, že zadavatel omezil požadované referenční zakázky na ty, jež byly realizovány „v jiném členském státě ve smyslu ust. § 6 odst. 3 písm. a) ZZVZ a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska“ zejména z toho důvodu, že v rámci plnění předmětu veřejné zakázky bude vybraný dodavatel povinen postupovat v souladu se standardy a platnou tuzemskou právní úpravou, a to nejen v oblasti stavebnictví, ale také např. v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v oblasti práva životního prostředí či nakládaní s odpady. Zadavatel přitom dle svého sdělení vychází z toho, že právní předpisy členských zemí EU jsou harmonizovány prostřednictvím aktů sekundárního práva s tím, že o mimořádné míře harmonizace s předpisy

Z výše uvedeného je tak zcela zřejmé, že zadavatel spatřuje rozdíl standardů a právních předpisů dopadajících na realizaci stavebních zakázek v členském státě EU ve smyslu § 6 odst.

V této souvislosti lze dle Úřadu připustit, že na úrovni EU a ESVO je harmonizována celá řada právních pravidel, resp. řada právních předpisů. Otázkou pak je, zda lze očekávat, že právní předpisy v konkrétní oblasti mohou být značně odlišné od právních předpisů mimo tuto oblast a také jak podstatnou roli odlišnosti takových předpisů mohou hrát při realizaci dodávek, služeb či stavebních prací. V šetřeném případě tak na jedné straně stojí právní předpisy na evropském území a na druhé straně předpisy mimoevropské (jelikož navrhovatel dovozuje diskriminační charakter zadávací podmínky v důsledku nemožnosti předložení referenční zakázky realizované „na mimoevropském území“). Současně je v šetřeném případě zřejmé, že v souladu s čl. 1.13 Smluvních podmínek pro výstavbu (obecné podmínky) musí zhotovitel při plnění smlouvy jednat v souladu s příslušnými právními předpisy, jimiž je ve smyslu čl. 1.1.6 „veškerá národní (nebo státní) legislativa, nařízení, vyhlášky a jiné právní předpisy a též zákony a místní vyhlášky jakéhokoli legálně ustanoveného orgánu veřejné správy.“ a dále v souladu s čl. 4.8 téhož dokumentu dodržovat všechny příslušné bezpečnostní předpisy. V uvedené souvislosti je třeba akcentovat samotný předmět veřejné zakázky, jímž jsou stavební práce na

Z uvedených důvodů tak Úřad v teritoriálním omezení referenčních zakázek na ty, jež byly realizovány „v jiném členském státě ve smyslu ust. § 6 odst. 3 písm. a) ZZVZ a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska“ neshledal porušení zásady zákazu diskriminace.

Ve vztahu k námitkám navrhovatele týkajícím požadované technické kvalifikace člena týmu – stavbyvedoucího – Úřad předně odkazuje na závěry Úřadu učiněné výše, které se k tomuto okruhu námitek vztahují rovněž a k dalším namítaným skutečnostem [jež nebyly namítány ve vztahu k technické kvalifikaci dodavatele ve smyslu § 79 odst. 2 písm. a) zákona], které se týkají požadavku na soustavné trvání zkušenosti stavbyvedoucího v délce 6 měsíců, účelového stanovení zadávacích podmínek ve vztahu k požadavku na podmínku referenční zkušenosti

Co se týče názoru navrhovatele, podle něhož jako referenční zakázky mohou být použity toliko dvě navrhovatelem specifikované zakázky realizované dodavatelem Metrostav a. s. a jediným stavbyvedoucím splňujícím technickou kvalifikaci tak může být ten, který se účastnil právě těchto referenčních zakázek, Úřad odkazuje na předchozí odstavce odůvodnění tohoto rozhodnutí (zejména bod 162. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v rámci nichž toto podezření navrhovatele jednoznačně vyvrátil (mj. s odkazem na počet přijatých žádostí o účast a rozdílné iniciály jednotlivých stavbyvedoucích). Úřad nevylučuje, že danou podmínkou je generován omezený počet stavbyvedoucích, jak argumentuje navrhovatel, nicméně neshledal důvody, pro něž by bylo možno se domnívat, že toto omezení je učiněno nad rámec omezení, které z povahy věci způsobuje de facto každá oprávněná zadávací podmínka.

K navrhovatelem namítané diskriminaci požadavku na soustavnou délku referenční zkušenosti (6 měsíců) Úřad předně uvádí, že obecně nelze vyloučit možnost stanovení délky referenční zkušenosti, neboť je zřejmé, že nepřiměřeně krátká referenční zkušenost nemusí dostatečně vypovídat o schopnostech dané osoby s realizací činností, které souvisí s předmětem veřejné zakázky. Pokud by zadavatel nestanovil žádnou délku, pak by ve svém důsledku mohl obdržet například doklady o zkušenostech, které trvaly v řádu několika málo dní. Pokud navrhovatel brojí proti souvislé/nepřerušované délce referenční zkušenosti, je

Za logický považuje Úřad rovněž požadavek, aby referenční zakázky, jimiž člen týmu (stavbyvedoucí) dokládá své předchozí zkušenosti, byly již dokončeny. V takovém případě má totiž zadavatel možnost si u objednatele referenční zakázky ověřit, zda zakázka byla realizována řádně, a to v celé míře (tedy od začátku až do konce). V opačném případě (pokud by byly přípustné nedokončené zakázky) by nemohla být dostatečně ověřena schopnost člena týmu realizovat úkony z pozice stavbyvedoucího v celé své šíři (a tedy například i ve fázi dokončení a předání díla).

Pokud zákon i na místě kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona umožňuje zadavatelům požadovat kromě seznamu stavebních prací i osvědčení objednatelů o řádném dokončení těchto prací, pak logicky lze obdobně požadovat dokončení referenční zakázky, s nimiž dokládají členové týmu svoje zkušenosti ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona.

Na základě výše uvedeného tak Úřad konstatuje, že požadavek na dokončenost referenčních zakázek dokládajících zkušenosti stavbyvedoucího nebyl ze strany zadavatele stanoven diskriminačně či nedůvodně.

Navrhovatel dále v podaných námitkách (a potažmo návrhu) namítá stanovení požadavku na nezbytné naplnění veškerých požadavků referenční stavby, tj. jak věcných požadavků na předmět zakázky, tak finančního objemu v plné výši. Současně navrhovatel uvedl demonstrativní příklad, kdy se na referenční stavbě o finančním objemu 300 mil. Kč (a předpokládaném rozsahu plnění 150 mil. Kč za rok) vystřídají dva stavbyvedoucí každý po jednom roce, z čehož vyvodil, že ani jeden ze stavbyvedoucích nebude požadavky zadavatele splňovat, ačkoli referenční stavba jako celek by požadované vlastnosti reference splňovala.