ÚOHS S0341/2020/VZ – Dodávka a servis náhradního zdroje energie

Dne 29. 6. 2020 odeslal zadavatel – Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem

Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 2.3 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „(…) dodávka a instalace nového záložního zdroje o COP výkonu

Proti stanovení zadávacích podmínek podal navrhovatel – Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 8. 2020 Mgr. Janou Sedlákovou, advokátkou, ev. č. ČAK 16546, vykonávající advokacii jako společník společnosti SEDLAKOVA LEGAL s.r.o., IČO 05669871, se sídlem Purkyňova 648/125, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne

V úvodu návrhu navrhovatel cituje ze zadávací dokumentace veřejné zakázky, konkrétně pak z přílohy č. 2 – technická specifikace, některé z tam stanovených technických podmínek, konkrétně se pak jedná o požadavky na uložení ve strojovně, na spojku vznětového motoru, na alternátor a na funkce stroje a systémů vlastní spotřeby, kde je vyžadováno v případě druhého nezdařeného pokusu o start z důvodu poruchy elektrického startovacího systému nouzové zažehnutí motoru přímo mechanicky – sepnutím elektromagnetické spojky.

Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel zadávací podmínky stanovil diskriminačním způsobem, neboť technické podmínky podle něj může splnit pouze výrobce KINOLT SA, se sídlem Rue de l'Avenir 61, 4460 Grâce- Hollogne, Belgie (dále jen „Kinolt“), čímž zadavatel porušil § 6 zákona, § 36 odst. 1 zákona a § 89 odst. 1, 5 a 6 zákona.

Navrhovatel sděluje, že setrvává na odůvodnění a závěrech uvedených v podaných námitkách.

K argumentaci zadavatele, že požaduje bezpodmínečně nepřetržitou dostupnost napájení, navrhovatel uvádí, že tuto vlastnost splňuje i jím nabízené zařízení, a to na minimálně stejné úrovni jako zařízení od výrobce Kinolt. Navrhovatel považuje obecnou podmínku na zajištění nepřetržité dostupnosti napájení soustrojí za podmínku, která je v souladu se zákonem.

Zadavatel podle navrhovatele poptává technické řešení eliminace možné poruchy startu elektromagnetickou nezávisle ovládanou spojkou. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že jím nabízené zařízení rovněž eliminuje možnou poruchu startu vzniklou „v obvodu startu motoru“, avšak je založeno na jiném principu. Řešení navrhovatele používá fyzikálně odlišné zdroje startovací energie, které napájí redundantní (zdvojený) startovací systém motoru.

Navrhovatel uvádí, že zadavatel v technické specifikaci zvolil postup, kdy se věnuje pouze startu motoru. Podle navrhovatele je však podstatný start motoru a následně připojení motoru pomocí spojky. U řešení požadovaného zadavatelem se odlišný fyzikální start realizuje sepnutím spojky, ke kterému je nutný elektrický signál, přičemž tato spojka je mechanický díl, který je společný pro všechny „starty a připojení“ a je navíc závislá na vnějším elektrickém signálu. Navrhovatel uvádí, že pokud tato spojka nefunguje, nebo jí není dodán vnější signál, zařízení nefunguje, a to jak při normálním startu, tak ani při startu havarijním.

Navrhovatel se domnívá, že jím dodávané zařízení eliminuje možnou poruchu startu pomocí čistě mechanické volnoběžné spojky, která nezávisí na vnějším elektrickém signálu, a tudíž je přesvědčen, že zadavatel formulací technické specifikace vyloučil jím nabízené řešení, které je podle názoru navrhovatele od řešení zadavatelem požadovaného spolehlivější a šetrnější k technologii.

Pokud jde o možnosti mechanické poruchy věnce motoru, pak navrhovatel uvádí, že tyto jsou eliminovány pravidelným zkušebním startem zařízení, který prověřuje všechny systémy.

Navrhovatel dodává: „Startovací systém totiž působí pouze při otáčkách motoru 0-150rpm, kdy při startu pracují startovací motorky, dále se již roztáčí motor sám. V případě odpojení motoru od ostatního soustrojí (1500rpm) sníží tento otáčky na 1450rpm a čeká, až se dobije kinetický akumulátor. Poté se dá pokyn k zastavení stroje. Do otáček 150rpm je možné otáčky stroje kdykoliv zvýšit prostým přidáním plynu. Pokud je již stroj na otáčkách 0-150rpm, počká se, až se motor zastaví a ten se znovu startuje. Není to doba kritická, neboť stroje mají zpožděný start tak, aby při krátkodobém výpadku sítě do několika sekund byl tento výpadek řešen pouze kinetickým akumulátorem (jedná se o 95-98 % výpadků v závislosti na spolehlivosti napájecí sítě, které je u zařízení Navrhovatele možné vyřešit bez startu motoru). Teprve při delším výpadku sítě se spouští motor. Toto je důležitá ekologická a ekonomická funkce zařízení Navrhovatele.“. V této souvislosti navrhovatel upozorňuje, že u zařízení poptávaného zadavatelem musí start zařízení proběhnout okamžitě. Podle vyjádření navrhovatele z technických podmínek vyplývá, že zadavatel požaduje rovněž při otáčkách motoru 0 až 150 rpm provedení restartu „mechanickým úderem“ vytvořeným elektromagnetickou spojkou. Zařízení navrhovatele nabízí takové řešení, které nevyžaduje startovat motor při krátkodobých výpadcích, kdy to podle navrhovatele není vzhledem k povaze výpadku sítě nutné. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že účelu či funkce, jejichž splnění by měl zadavatel sledovat, dosahuje jiným postupem, než požaduje zadavatel.

Navrhovatel namítá, že zadavatel na jedné straně věnuje zvýšenou pozornost problematice případného selhání startu stroje, avšak nestanoví požadavek na spolehlivý palivový systém.

K požadavku zadavatele na odpružení stroje do rámu stroje navrhovatel uvádí, že stroj umístí na samostatný masivní rám, který bude ukotven do podlahy, přičemž pružné členy budou pracovat do tohoto rámu, nikoliv do podlahy. Tímto řešením podle svého názoru splní technickou specifikaci stanovenou zadavatelem a zároveň nebudou zapotřebí další finanční prostředky pro provedení stavebních úprav z důvodu, že by byly instalovány pružné členy pod soustrojí, které by částečně přenášely chvění do stavební konstrukce objektu. V této souvislosti navrhovatel namítá, že zadavatel v zadávacích podmínkách neuvedl informace o maximálním statickém zatížení podlahy ve strojovně.

Navrhovatel má za to, že zadavatel neobhájil svůj postup při formulaci technických podmínek, když v nich stanovil požadavky, které se neodvíjí od objektivních potřeb zadavatele, a tudíž jsou stanoveny diskriminačně a omezují hospodářskou soutěž mezi dodavateli. Navrhovatel respektuje právo zadavatele na formulaci technických podmínek veřejné zakázky, avšak tyto musí být stanoveny na základě konkrétní odůvodněné potřeby zadavatele, nikoliv bezdůvodně tak, aby záměrně omezovaly soutěž mezi dodavateli na trhu.

Navrhovatel zastává názor, že tím, že zadavatel stanovil zadávací podmínky bezdůvodně konkrétně, přičemž při stanovení zadávacích podmínek vycházel z konkrétního řešení konkrétního výrobce, jehož specifikace využil, bezdůvodně zvýhodnil tohoto výrobce, a zároveň tímto způsobem znemožnil účast jiným dodavatelům, kteří by byli schopni nabídnout adekvátní řešení, a tudíž se dopustil diskriminačního jednání, při kterém byla omezena soutěž mezi dodavateli.

Navrhovatel zpochybňuje argumentaci zadavatele, že na trhu existují minimálně dva výrobci, kteří jsou schopni požadované plnění zadavateli poskytnout, poněvadž vedle již zmíněného výrobce Kinolt navrhovatel zná v rámci Evropské unie pouze jednoho dalšího výrobce s podobnými technickými specifikacemi jeho zařízení jako má Kinolt, přičemž konkrétně uvádí výrobce Hitzinger. Tento výrobce však podle navrhovatele nemá obchodní zastoupení pro Českou republiku a navíc si navrhovatel není jist, zda by i tento výrobce byl schopen splnit podmínky stanovené zadavatelem. Konkrétně navrhovatel zmiňuje požadavek zadavatele na jednoložiskový alternátor, přičemž si není jist, zda tento výrobce nevyrábí alternátory pouze se dvěma ložisky.

Navrhovatel uvádí, že mu postupem zadavatele při stanovení technických podmínek vznikla újma, neboť mu tímto byla znemožněna účast v zadávacím řízení. Jako nápravné opatření navrhovatel navrhuje zrušení zadávacího řízení.

Ve svém vyjádření k návrhu signovaném dne 3. 9. 2020 zadavatel uvádí, že je provozovatelem zdravotnického zařízení, kde je funkce náhradních zdrojů elektrické energie legislativou vyžadována v několika stupních kvalitativního provedení od náhrady bez výpadku (kdy k přerušení zdroje elektrické energie nesmí dojít vůbec), po výpadkové (kdy dle normy je připuštěna prodleva mezi výpadkem elektrické energie a jejím obnovením do 30 sekund).

Zadavatel konstatuje, že jeho povinností je některá místa zabezpečit bezvýpadkovým zdrojem elektrické energie, která byla doposud zabezpečena bateriovými zdroji. Nákupem dynamického zdroje elektrické energie (dále jen „DUPS“) zadavatel podle svého vyjádření zamýšlí ušetřit provozní náklady na lokální zdroje, které budou odstraněny, a proto o to naléhavější je požadavek na spolehlivost centrální DUPS. Vzhledem k těmto skutečnostem zadavatel považuje požadavek na technickou podmínku spočívající v ošetření kritické doby startu náhradního zdroje a připnutí alternátoru za funkcionalitu, která je odůvodněná. Tato funkcionalita je dle vyjádření zadavatele dosažena řešením redundadního startu na základě dvou odlišných fyzikálních principů, čímž je dosaženo maximálního snížení rizika selhání startu. Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že by stanovením technických podmínek byla znemožněna účast v zadávacím řízení jiným dodavatelům než je výrobce

Zadavatel se domnívá, že v rámci zadávací dokumentace stanovil jednoznačný redundantní startovací systém, který v případě potřeby zajistí redundantní start motoru jiným fyzikálním procesem než elektrickým startérem s pastorkem vysouvaným do ozubeného kola, tj. věnce dieselového motoru. Volil tak systém, který eliminuje kritické místo poruchy (dále jen „SPOF“). Zadavatel zastává názor, že zdvojený startovací systém (tj. řešení nabízené navrhovatelem), byť se dvěma elektrickými startéry, kdy každý ze startérů je napájen z jiného startovacího napětí, kdy se však jedná o totožný způsob startování, není možné považovat za redundantní a bez SPOF, neboť oba tyto startéry pracují do společného ozubeného kola (věnce dieselového motoru). Mechanická závada, ať již zaseklého pastorku či ozubeného startovacího kola, případně porucha startovacího napětí, pak dle názoru zadavatele vyřadí z bezvadné funkce oba elektrické startéry, a tudíž v případě takového řešení se podle názoru zadavatele jedná o systém se SPOF, kdy porucha může vyřadit z funkce oba startovací systémy bez možnosti jejich další náhrady. Řešení popisované navrhovatelem zadavatel považuje za řešení, které nesplňuje klíčovou zadávací podmínku, neboť se podle něj prakticky nejedná o redundantní systém startu, na jehož procesu by se podílely dva odlišné fyzikální jevy.

K argumentaci navrhovatele, že možnosti mechanických poruch věnce motoru jsou v jím nabízeném řešení eliminovány pravidelnými zkušebními starty, zadavatel uvádí, že žádný test, či sada pravidelného testování, nemůže zcela vyloučit vznik náhodné poruchy mechanického dílu. Zadavatel je přesvědčen, že ve svém tvrzení navrhovatel de facto dokládá, že porucha věnce motoru by znamenala SPOF, který je pro zadavatele nepřípustný, a tudíž přesnou specifikací zadávacích podmínek ho hodlal eliminovat.

Zadavatel uvádí, že neposuzuje spolehlivost spojky, která musí bezvadně pracovat v každém zařízení, poněvadž nefunkční spojka má za následek nefunkčnost celého zařízení. Zadavatel dodává, že nemůže v rámci principu funkce technologie vyloučit jakékoli možné poruchy na všech komponentech, ze kterých je zařízení sestaveno, což však neznamená, že nemůže použít řešení, které riziko poruchy sníží. Zadavatel uvádí, že na základě průzkumu trhu nalezl dva výrobce, kteří nabízejí technické řešení, které riziko poruchy startu stroje snižuje, a proto takové technické řešení v zadávacích podmínkách stanovil. Argumentaci navrhovatele, že jím

Podle vyjádření zadavatele je nezbytné zabezpečit náhradní zdroj ve 100 % případů výpadku elektrické energie, tudíž je nutné zvažovat i méně pravděpodobné situace, kdy například dojde v krátké době k opakovaným dlouhodobějším výpadkům z nadřazené distribuční sítě, a tedy i pro takový provozní stav zadavatel požaduje funkcionalitu okamžitého redundantního startu. Zadavatel upřesňuje, že DUPS požaduje funkční i pro případ staru, kdy „po návratu dodávky z nadřazené napájecí sítě (tj. zátěž je již převedena na provoz z této sítě a motor je v režimu doběhu, tedy v otáčkách 0-150rpm) dojde k dalšímu výpadku v nadřazené distribuční síti“. V této souvislosti zadavatel uvádí, že z popisu řešení v návrhu je patrné, že ve výše popisované situaci zařízení navrhovatele musí vyčkat blíže nespecifikovanou dobu, než bude moci být zahájen nový start zařízení pomocí elektrického startéru, přičemž k této době je navíc nutné připočíst dobu dosažení potřebných otáček dieselového motoru, aby mohlo dojít k mechanickému připojení generátoru, přičemž po celou tuto dobu bude dodávka náhradní energie kryta pouze energií setrvačníku, avšak podle zadavatele doba přechodu na napájení dieselovým motorem může být ve výsledku delší.

Řešení palivového systému je podle zadavatele u všech jím prověřovaných dodavatelů shodné, a konkrétně se jedná o přívod paliva za použití gravitace. Zadavatel uvádí, že spolehlivost palivového systému u těchto zařízení považuje za samozřejmost, a tudíž neměl potřebu ji blíže specifikovat v zadávacích podmínkách. Vlastní absenci nafty v palivovém systému zadavatel nepovažuje za poruchu zařízení, nýbrž za pochybení osob odpovědných za provoz a údržbu tohoto zařízení.

Zadavatel konstatuje, že navrhovatel v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace požadoval změnu zadávacích podmínek týkajících se uložení instalovaného soustrojí s tím, že ji vnímá jako diskriminační. Zadavatel v této souvislosti dodává, že navrhovatel v rámci návrhu oproti původně uvedené skutečnosti již nabízí uložení soustrojí, které považuje za pro něj přijatelné řešení. Na základě popisu daného navrhovatelem v návrhu zadavatel dovozuje, že dodávka soustrojí je výrobcem variabilně sestavitelná, a tudíž v tomto ohledu řešení navrhovatele splňuje požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci.

Zadavatel poukazuje na fakt, že nelze zaměňovat pojem výrobce a dodavatel. Zadavatel opakuje, že jsou mu známi minimálně dva výrobci, kteří jsou schopni vyrobit soustrojí DUPS dle jím požadované specifikace a existuje nepřeberné množství dodavatelů, kteří jsou schopni takové soustrojí zadavateli poskytnout. v této souvislosti zadavatel odmítá argument navrhovatele, že existuje pouze jediný možný dodavatel poptávaného zařízení. Podle názoru zadavatele existuje neomezený počet potencionálních dodavatelů, ať už z České republiky či ze zahraničí.

K argumentaci navrhovatele ohledně požadavku na jednoložiskový alternátor zadavatel uvádí, že požadavek na jednoložiskový alternátor souvisí s potřebou uložení osy dvou spojených elektrických strojů spojených pevnou spojkou tak, aby byly minimalizovány vibrace ložisek a zajištěna jejich maximální životnost. Zadavatel uvádí, že navrhovatelem předložený technický popis zařízení konkrétního výrobce z minulosti realizované zakázky neznamená, že tento výrobce není schopen splnit veškeré zadávací podmínky (včetně požadavku na jednoložiskový alternátor).

Zadavatel je přesvědčen o tom, že dostatečným způsobem zdůvodnil svou potřebu konkrétního technického řešení, a tedy i o tom, že v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem, přičemž dodržel zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a vůči dodavatelům postupoval nediskriminačním způsobem.

Úřad obdržel návrh dne 24. 8. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Přípisem č. j. ÚOHS-26606/2020/532/MOn ze dne 27. 8. 2020 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

Hromadným přípisem č. j. ÚOHS-28082/2020/532/MOn ze dne 14. 9. 2020 se Úřad obrátil na vzdělávací instituce: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství,

Usnesením č. j. ÚOHS-29108/2020/532/MOn ze dne 18. 9. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-29825/2020/532/MOn ze dne 23. 9. 2020 Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Přípisy ze dne 6. 10. 2020 č. j. ÚOHS-30950/2020/532/MOn, č. j. ÚOHS30961/2020/532/MOn, č. j.

listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava-Poruba; Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní, IČO 49777513, se sídlem Univerzitní 2732/8, 301 00 Plzeň a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 a na odborně způsobilého dodavatele podnikajícího na trhu v oblasti, do které spadá i šetřená veřejná zakázka: TEDOM a.s., IČO 28466021, se sídlem Výčapy 195, 674 01 Výčapy (dále jen „TEDOM“) se žádostí o zodpovězení výše uvedených technických dotazů vztahujících se ke stanovení technické specifikace zařízení poptávaného zadavatelem (viz bod 33Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-31963/2020/500/JBě ze dne 13. 10. 2020 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil z moci úřední předběžné opatření, jímž zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, neboť s ohledem na dosavadní průběh zadávacího a správního řízení shledal nutným zatímně upravit poměry účastníků správního řízení.

Ve dnech od 21. 9. 2020 do 10. 11. 2020 obdržel Úřad reakce na přípis, kterým žádal veřejné vzdělávací instituce a odborně způsobilého dodavatele o zodpovězení dotazů, ode všech výše uvedených oslovených institucí. Obsahy jednotlivých vyjádření jsou uvedeny níže v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz bod 150. až 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Usnesením č. j. ÚOHS-36934/2020/532/MOn ze dne 19. 11. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Ve stanovené lhůtě, ani později se žádný z účastníků správního řízení k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Ve výroku rozhodnutí č. j. ÚOHS-38599/2020/500/JBě ze dne 1. 12. 2020 (dále jen „rozhodnutí“) Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona.

Proti rozhodnutí podal navrhovatel přípisem ze dne 17. 12. 2020 rozklad, který neměl obsahové náležitosti podle § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-40878/2020/532/MOn ze dne 18. 12. 2020 navrhovatele vyzval k doplnění rozkladu a určil mu k tomu lhůtu.

Ve stanovené lhůtě přípisem ze dne 4. 1. 2021 navrhovatel svůj rozklad doplnil. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že nesouhlasí s názory Úřadu a nadále trvá na svém stanovisku, že postup zadavatele byl nezákonný. Nezákonnost postupu zadavatele navrhovatel shledává v tom, že zadavatel nastavil technické podmínky diskriminačně, v rozporu s § 6 zákona ve spojení s § 36 odst. 1 zákona a § 89 odst. 1, resp. odst. 5 a 6 zákona, jelikož zadavatelem stanovené

Navrhovatel uvádí, že jediný důvod, o který zadavatel opírá nastavení zadávacích podmínek je požadavek na redundantnost dodávaného zařízení, a to s ohledem na důležitost tohoto zařízení pro potřeby zadavatele. Navrhovatel zastává názor, že jedno poptávané zařízení samo o sobě nikdy redundantní být nemůže (bez ohledu na to, jaké součástky v něm jsou použity), a tudíž požadavek zadavatele na použití elektromagnetické spojky v zařízení považuje za neodůvodněný, diskriminační a vytvářející bezdůvodné překážky v hospodářské soutěži.

Navrhovatel v řízení o rozkladu zastává názor, že Úřad nesprávně vyhodnotil odpovědi na jím položené dotazy, což se projevilo v nesprávném posouzení případu. V této souvislosti navrhovatel předkládá technický komentář Ing. Petra Synka. Navrhovatel uvádí, že z uvedeného technického komentáře vyplývá, že druh spojky nemá vliv na vyšší provozní spolehlivost zařízení.

Navrhovatel rovněž dodává, že ze skutečnosti, že jednotlivé technické požadavky splňuje více výrobců nelze dovodit závěr, že poptávané zařízení, které splní všechny poptávané parametry, nevyrábí jen jediný výrobce.

Navrhovatel se domáhá toho, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil

Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-05968/2021/161/VJu ze dne

V odůvodnění rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu mj. uvedl: »(…) Úřad se tedy měl alespoň krátce vyjádřit k obsahu stanoviska VUT a zdůvodnit, čím se odpovědi VUT míjí s dotazy Úřadu (jak to kupříkladu učinil ve vyjádření k rozkladu zadavatel), nikoliv konstatovat jeho „obecnost“ a dále se odkázat na vyjádření VUT, dle kterého ke zpracování dotčeného stanoviska nemají dostatek odborníků. Z tohoto důvodu považuji tuto část provedeného dokazování za nepřezkoumatelnou a je na Úřadu, aby se se stanoviskem VUT řádně vyrovnal. Toto vyrovnání se s důkazy však nelze předjímat a poskytovat prvostupňovému orgánu návod, jak vyhodnotit provedené důkazy. Zde uvedené úvahy tedy nesvědčí nic o tom, nakolik je stanovisko VUT relevantní a zároveň nakolik jsou relevantní zbývající stanoviska.

Nelze souhlasit s hodnocením Úřadu učiněným v odstavci 122 napadeného rozhodnutí.

K postupu Úřadu v dalším řízení předseda Úřadu konstatoval: „44. V dalším řízení Úřad řádně vypořádá provedené dokazování. Úřad se konkrétně vyjádří k pořízeným odborným stanoviskům a přezkoumatelným způsobem uvede, která stanoviska a jejich závěry považuje za přiléhavé této věci a proč.

Dále Úřad u všech důkazních návrhů předložených účastníky řízení uvede, které důkazy provede ev. opatří, které nikoliv a z jakého důvodu. K hodnocení odborných otázek rekapitulovaných v odstavci 21 napadeného rozhodnutí Úřad případně opatří znalecký posudek. K tomuto kroku Úřad nemusí přistoupit v případě, že stávající (po novém posouzení) nebo nově pořízená odborná vyjádření uspokojivě (tedy podloženě a srozumitelně) zodpoví na položenou otázku vztahující se k tvrzení zadavatele, jež je shrnuto v bodě 21 napadeného rozhodnutí.

Úřad na základě takto zjištěného skutkového stavu, o kterém nebudou důvodné pochybnosti, rozhodne o věci při aplikaci příslušných právních norem a své závěry řádně zanese do nového rozhodnutí ve věci. Není vyloučeno, že pokud Úřad dospěje k závěru, že zadavatel použil nepřímý odkaz na konkrétního dodavatele, bude muset posoudit i další podmínky vymezující předmět plnění touto novou optikou.“.

Dopisem č. j. ÚOHS-07346/2021/532/MOn ze dne 26. 2. 2021 Úřad účastníky řízení vyrozuměl o pokračování ve správním řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-08044/2021/532/MOn ze dne 4. 3. 2021 Úřad zadavateli stanovil lhůtu k zodpovězení otázky, zda mu jsou známi další výrobci či distributoři DUPS/DRUPS, vyjma výrobce Kinolt, kteří jsou schopni dodat poptávaný náhradní zdroj elektrické energie, který by splňoval zadávací podmínky veřejné zakázky, tj. zejména požadavek na elektromagnetickou spojku a zároveň jednoložiskový alternátor, a pokud ano, aby tyto skutečnosti doložil. V rámci druhé položené otázky se Úřad zadavatele dotázal, z jakého důvodu stanovil požadavek, aby dodávaný zdroj elektrické energie disponoval výhradně jednoložiskovým alternátorem a své důvody vysvětlil a doložil.

Usnesením č. j. ÚOHS-09923/2021/532/MOn ze dne 19. 3. 2021 Úřad zahájené správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu, ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat odborné stanovisko, případně stanoviska, k problematice výhod a nevýhod použití jednoložiskových a dvouložiskových generátorů v zařízeních DUPS/DRUPS a k otázce použití řídícího systému při startu a opakovaném startu dieselového motoru zařízení DUPS/DRUPS

Přípisem č. j. ÚOHS-09926/2021/532/MOn ze dne 19. 3. 2021 se Úřad obrátil na vzdělávací instituci: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno se žádostí o zodpovězení konkrétních technických dotazů vztahujících se ke stanovení technické specifikace dodávaného zařízení zadavatelem.

Přípisy ze dne 19. 3. 2021 č. j. ÚOHS-09928/2021/532/MOn, č. j. ÚOHS09932/2021/532/MOn, č. j.

Přípisem č. j. ÚOHS-11474/2021/532/MOn ze dne 1. 4. 2021 vyzval Úřad opětovně dodavatele SCHMACHTL CZ z důvodu, že se ve své odpovědi nevyjádřil k dotazu uvedenému pod číslem 5), aby odpověděl na následující dotaz: »Je podle Vašeho názoru z pohledu výrobce či dodavatele záložních zdrojů DUPS/DRUPS problematické, pokud výrobce DUPS/DRUPS dodává typový výrobek, který se mj. skládá z alternátoru v dvouložiskovém provedení, aby na základě požadavku zákazníka změnil typový výrobek a dodal tento záložní zdroj (o výkonu COP 1 250 kVA/1 000 kW) v provedení s jednoložiskovým alternátorem? Pokud záměna dvouložiskového alternátoru v DUPS/DRUPS za alternátor s jedním ložiskem není rutinní „záležitostí“, prosíme o přiblížení obtíží, které by výrobci taková zákazníkem požadovaná záměna mohla přivodit.«.

Ve dnech od 25. 3. 2021 do 8. 4. 2021 obdržel Úřad reakce na přípisy, kterými žádal veřejnou vzdělávací instituci a odborně způsobilé dodavatele o zodpovězení dotazů, ode všech výše uvedených oslovených institucí. Obsahy jednotlivých vyjádření jsou uvedeny níže v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz bod 106. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Oznámením č. j. ÚOHS-12592/2021/532/MOn ze dne 13. 4. 2021 Úřad účastníky správního řízení seznámil s tím, že ke dni 8. 4. 2021 obdržel odborná stanoviska od čtyř dodavatelů a jedné univerzity týkající se předmětné problematiky, přičemž tak již má k dispozici dostatečný počet odborných stanovisek, a proto se z uvedených důvodů ve správním řízení

Usnesením č. j. ÚOHS-12234/2021/532/MOn ze dne 9. 4. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením č. j. ÚOHS-12669/2021/532/MOn ze dne 14. 4. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil přípisem ze dne 21. 4. 2021, ve kterém uvedl, že doplněné dokazování, které bylo ze strany Úřadu provedeno na základě rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS05968/2021/161/VJu ze dne 18. 12. 2020 považuje za nedostatečné, a to s ohledem na to, co mu předseda Úřadu v rozhodnutí uložil.

Podle navrhovatele je z obsahu vyjádření zadavatele zaslaného na žádost Úřadu patrné, že argumentace zadavatele, kterou uplatnil ve správním řízení, a to, že zná minimálně dva výrobce, kteří jsou schopni dodat zařízení specifikované v zadávací dokumentaci, se nezakládá na pravdě. V této souvislosti navrhovatel dodává, že vyjma společnosti Kinolt, která je schopna dodat zařízení specifikované v zadávacích podmínkách, zadavatel uvedl jako jediného dalšího výrobce, který by byl schopen předmět veřejné zakázky poskytnout, společnost Hitzinger. Z vyjádření ze dne 8. 4. 2021 společnosti SCHMACHTL CZ, která je zástupcem výrobce Hitzinger pro Českou republiku vyplývá, že pro poptávaný předmět plnění používá společnost Hitzinger dvouložiskový alternátor a tudíž podle navrhovatele nesplňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. Podle navrhovatele tak jediným potencionálním dodavatelem nadále zůstává jen společnost Kinolt a navrhovatel tak setrvává na svém stanovisku, že zadavatel v šetřeném případě použil nepřímého odkazu, a to kombinaci záměrně vybraných parametrů (elektromagnetická spojka a jednoložiskový generátor), které DUPS/DRUPS od žádného jiného výrobce nesplňuje. Navrhovatel uvedl, že žádá Úřad o doplnění dokazování ve smyslu, jak bylo uvedeno v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS05968/2021/161/VJu ze dne 18. 12. 2020, tak aby se mohl k němu vyjádřit.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, návrhu navrhovatele, stanovisek zadavatele a navrhovatele předložených ve správním řízení, zjištění získaných od vzdělávacích institucí a od subjektů působících na relevantním trhu a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, když nedodržel pravidlo obsažené v § 36 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, tím, že v bodu 3.3 „Základní požadované parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ určil diskriminační

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 89 odst. 1 zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo c) odkazu na štítky.

Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

Podle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle § 89 odstavce 5 písm. a) nebo b) zákona může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odstavce 1 zákona

Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

Předmětem plnění veřejné zakázky podle bodu 2.3 „Předmět veřejné zakázky“ je „(…) dodávka a instalace nového záložního zdroje o COP výkonu 1 250 kVA/1000kW – moderního jednoosého elektrického stroje s elektromagnetickým kinetickým akumulátorem energie a synchronním alternátorem s provozní životností min. 25 let. Tento systém by měl komplexně nahradit stávající řešení dislokovaných záložních zdrojů a mnoha decentralizovaných elektronických bateriových UPS, které je z hlediska dlouhodobých provozních nákladů KNL, a.s. výrazně náročnější než nově uvažovaný centrální zdroj.“.

V bodu 3.3 „Základní požadované parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace zadavatel mimo jiné stanovil následující parametry poptávaného záložního zdroje: „(…)Uložení ve strojovně:

Na základě přílohy přípisu zadavatele ze dne 12. 4. 2021 Úřad zjistil, že zadavatel rozhodnutím signovaným dne 18. 12. 2020 rozhodl o přidělení veřejné zakázky dodavateli

Z výše citovaného obsahu zadávací dokumentace je tedy zřejmé, že předmětem šetřené veřejné zakázky je dodávka centrálního dynamického rotačního záložního zdroje elektrické energie, který má nahradit stávající decentralizované elektronické bateriové zdroje zadavatele. Z obsahu zadávací dokumentace rovněž vyplývá, že dodávané zařízení bude sloužit jako náhrada za stávající decentralizované stacionární záložní bateriové zdroje energie. S ohledem na skutečnost, že zadavatel je krajské zdravotnické zařízení velkého významu ve svém regionu, které je závislé na spolehlivých a nepřerušovaných dodávkách elektrické energie, a to zejména z důvodu oddělení akutní lékařské péče, operačních sálů, zajištění funkce jednotlivých technologických zařízení, lékařských přístrojů, atd., je zcela pochopitelné, že mj. pravidelná, spolehlivá a nepřerušovaná dodávka elektrické energie je pro výkon zadavatele zcela klíčová.

Navrhovatel v návrhu brojí proti zadávacím podmínkám, přičemž namítá, že zadavatelem stanovené podmínky „Uložení ve strojovně: Kotveno přímo do stávající podlahy, bez přenosu vibrací do stavební konstrukce. Technologie bude kompletně vypružena do základového rámu stroje, který bude kotven přímo do betonové podlahy. Mezi strojem a podlahou nebudou již žádné pružné distanční členy.

Obecně platí, že zadavatelé jsou povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo ke zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, a rovněž tak, aby nedošlo k eliminaci dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni v plném rozsahu dostát požadavkům na předmět veřejné zakázky. Zadavatelé jsou taktéž povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů resp. výrobků. K této problematice se vyjádřil předseda Úřadu například v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018, ve kterém mj. uvedl: „rovněž technické podmínky vymezené nedůvodně přísně či příliš konkrétně mohou vést k neoprávněnému zvýhodnění určitého dodavatele, nebo vyloučení dodavatelů, a tím k nedůvodnému omezení hospodářské soutěže“.

V rámci stanovení zadávacích podmínek jsou zadavatelé povinni postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně uvedeny v § 6 odst.

Ustanovení § 89 v odst. 5 a 6 zákona upravuje dvě výjimky ze zákazu používání odkazů, které dopadají na dvě rozdílné situace s tím, že jedna výjimka je stanovena v § 89 odst. 5 zákona a druhá v § 89 odst. 6 zákona. Tento výklad je patrný z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0187/2017/VZ-01526/2018/322/AHo ze dne 17. 1. 2018, dle kterého „(…) oprávněnost použití odkazu na určitý výrobek spočívá ve dvou rozdílných situacích. V prvním případě, odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky je odkaz na výrobek bez dalšího možný (viz § 89 odst. 5 zákona). V druhém případě lze užít přímého odkazu, pokud technické podmínky není možné dostatečně přesně nebo srozumitelně popsat, avšak současně musí zadavatel uvést možnost nabídky rovnocenného řešení (viz § 89 odst. 6 zákona). Uvedené situace reagují na různé skutečnosti a nelze je navzájem zaměňovat.“.

Obdobná interpretace vyplývá rovněž z důvodové zprávy k zákonu, podle které „zadavatel může odkaz (přímý i nepřímý) použít v případě, že je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky nebo stanovení technických podmínek jinak nemůže být dostatečně přesné a srozumitelné a zadavatel zároveň výslovně umožní použití rovnocenných řešení; připuštění rovnocenných řešení však nemůže být v zadávací dokumentaci uvedeno paušálně pro celé

V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs

Dle § 89 odst. 5 zákona zadavatel tím, že stanoví technické podmínky prostřednictvím odkazu, nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o obecný zákaz stanovit technické podmínky prostřednictvím odkazů, přičemž z formulace „nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky“ vyplývá, že se tento zákaz týká případů, kdy by použití odkazu mělo za následek zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků (dále také jako „omezení hospodářské soutěže“).

Stejný závěr lze dovodit ze znění čl. 42 odst. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady

Z § 89 odst. 5 zákona tedy v souladu s čl. 42 odst. 4 zadávací směrnice v první řadě plyne, že pokud použití odkazu ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků nevede, je možné ho využít, a to bez splnění dalších podmínek. K tomu předseda Úřadu ve výše uvedeném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0153/2018/VZ uvedl, že se bude jednat o zcela výjimečné a specifické případy, protože v naprosté většině situací odkaz k omezení hospodářské soutěže povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována jedna ze dvou výjimek ze zákazu používání odkazů.

První výjimka je uvedena přímo v § 89 odst. 5 zákona, dle něhož může zadavatel použít odkaz, kterým zvýhodní nebo znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to „odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Prakticky by se pro použití této výjimky mohlo jednat např. o případy, kdy zadavatel prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, přičemž je nezbytné, aby předmět veřejné zakázky byl s tímto stávajícím vybavením plně kompatibilní. V takových situacích obdrží účastníci zadávacího řízení potřebné informace o stávajícím vybavení zadavatele, a tyto informace je nutné zohlednit při tvorbě nabídky. Ani případný odkaz na stávající vybavení zadavatele v zadávacích podmínkách však nelze použít absolutně, nýbrž jen v případech, kdy je to odůvodněno předmětem či okolnostmi zadávané veřejné zakázky.

Výjimka dle § 89 odst. 5 zákona rovněž dopadá na případy, kdy zadavatel odkáže na určitý výrobek, jehož pořízení má být teprve součástí předmětu smlouvy na plnění veřejné zakázky.

Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů, které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné.

Zadavatel je povinen stanovit technické podmínky podle § 89 odst. 1 zákona, a pokud lze předmět veřejné zakázky popsat pouze tímto způsobem, nesmí použít odkaz podle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona. Pouze ve výjimečných případech, kdy by prostřednictvím obecné specifikace nebylo možné vymezit předmět veřejné zakázky dostatečně přesně nebo srozumitelně, je v souladu s § 89 odst. 6 zákona dovoleno odkaz použít. V takovém případě je zadavatel povinen připustit možnost nabídnout rovnocenné řešení, a to u každého odkazu zvlášť.

Pokud lze předmět veřejné zakázky vymezit dostatečně přesně a srozumitelně pouze prostřednictvím technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona, a zadavatel i přesto v zadávacích podmínkách odkaz uvede, není pak relevantní, že u každého takového odkazu připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení. Porušení zákona se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu 89 odst. 1 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona. K této problematice se vyjádřil např. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 30/2010-53 ze dne

Spolu s pravidly stanovenými ve výše rozebraných ustanoveních zákona, tzn. § 89 odst. 5 a 6 zákona, velmi úzce souvisí pravidlo vymezené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona. Posledně zmiňované ustanovení zákona stanovuje, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže. Smysl všech těchto uváděných ustanovení je zřejmý, a to aby byla soutěž o dodání plnění otevřena co nejvíce dodavatelům, omezují bezdůvodné zaměření se na konkrétní plnění; pro výjimky, kdy dochází k určitému možnému uzavírání okruhu možných dodavatelů, pak musí být dány specifické důvody.

V šetřeném případě Úřad nezjistil, že by zadavatel v zadávací dokumentaci, ani v jiné části zadávacích podmínek uvedl přímý odkaz na konkrétní výrobek, ochrannou známku, užitný vzor či specifické označení výrobku příznačné pro konkrétního výrobce, což ostatně ani netvrdí sám navrhovatel.

Úřad se proto dále zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě v zadávací dokumentaci použil nepřímý odkaz na konkrétní výrobek příznačný pro konkrétního výrobce, v daném případě navrhovatelem uváděnou společnost Kinolt. V této věci Úřad uvádí, že sám navrhovatel pouze cituje určité pasáže technických požadavků zadavatele a z nich dovozuje, že tyto požadavky je schopen splnit pouze výrobce Kinolt. Navrhovatel však ani v námitkách, ani v návrhu své tvrzení nepodporuje žádnými důkazy a ani nijak podrobně nerozvádí. Ve své argumentaci se zaměřuje převážně (nikoliv však výlučně) na problematiku požadavku elektromagnetické spojky. Úřad proto v dané věci přešel k porovnání technických informací, které na svých stránkách prezentuje společnost Kinolt, a tyto srovnal s požadavky zadavatele. Úřad z veřejně dostupných zdrojů nezjistil, že by zadavatel při definici technických parametrů vycházel z řešení společnosti Kinolt, či některého z konkrétních výrobců. V žádném z veřejně dostupných zdrojů Úřad nezjistil, že by se zadavatelem definované technické parametry poptávaného zařízení v plném rozsahu ztotožňovaly s uváděnými údaji, ve smyslu, že by zadavatelem stanovené požadavky zcela shodně kopírovali přesné technické parametry výrobků společnosti Kinolt. Úřad rovněž zadavatelem požadované specifikace dynamického rotačního záložního zdroje elektrické energie uvedené výše v bodu 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí vložil do internetového vyhledávače, přičemž tento na základě uvedených údajů neidentifikoval žádný konkrétní výrobek, a to ani žádný výrobek společnosti Kinolt. Úřad zjistil, že ani zadavatelem stanovené výkonnostní požadavky na dodávané zařízení se přesně neshodují s technickými parametry zařízení výrobce Kinolt dle simulátoru uveřejněného na webových stránkách https://kinolt.com/downloads/configurator. Ze simulátoru výrobce Kinolt je zřejmé, že tento výrobce nabízí buď zařízení s celkovým výkonem 960 kW/1200 kVA nebo 1040 kW/1300 kVA, avšak zadavatel stanovil hodnotu trvalého výkonu na hodnotě 1000 kW/1250 kVA, tedy přesně uprostřed mezi hodnotami nabízenými simulátorem. Pokud tedy Úřad z obsahu námitek ani návrhu navrhovatele v zadávacím řízení nezískal žádné relevantní informace, které by výše uvedené tvrzení navrhovatele potvrzovaly, a z dostupných zdrojů Úřad tyto informace nezjistil, pak nelze než konstatovat, že Úřad nemá za prokázané, že by zadavatel v zadávací dokumentaci specifikoval své požadavky tak, že by odkazovaly pouze na jednoho konkrétního výrobce. Nicméně, jak bude uvedeno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí,

V dalším se tedy Úřad zabýval tím, zda zadavatel při stanovení zadávacích podmínek neporušil navrhovatelem uváděnou zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, či zda neporušil související ustanovení § 36 odst. 1 zákona, dle kterého zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

Za účelem posouzení, zda se stanovením předmětné zadávací podmínky zadavatel dopustil porušení zákona a nastavením zadávacích podmínek tak mohl omezit soutěžní prostředí, se Úřad zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítaná technická specifikace (kumulace stanovených požadavků), kdy zadavatel mj. požadoval, aby zařízení bylo kompletně odpruženo do rámu stroje, aby přenos výkonu ze vznětového motoru do alternátoru byl zajištěn pomocí elektromagnetické spojky plně ovládané vnějším řídícím členem a součástí zařízení byl jednoložiskový synchronní alternátor, je stanovena oprávněně (odůvodněně), či zda nejsou takto stanovené zadávací podmínky diskriminační, tj. zda stanovením zadávacích podmínek mohl zadavatel omezit hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním určitého okruhu dodavatelů.

Obecně platí, že zadavatel je povinen vymezit předmět veřejné zakázky v zadávací dokumentaci natolik určitě a srozumitelně, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatek relevantních informací pro sestavení své nabídky, avšak současně je povinen předmět plnění popsat pomocí dostatečně objektivizovaných parametrů, které nepovedou ke zvýhodnění konkrétních dodavatelů nebo výrobků, či naopak nebudou některé dodavatele nebo výrobky z účasti v zadávacím řízení nedůvodně vylučovat.

V šetřeném případě bude pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek rozhodné, zda zadávací podmínky tak, jak je stanovil zadavatel, nevytváří bezdůvodně překážky hospodářské soutěže (popř. bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručují konkurenční výhodu určitému výrobci nebo dodavateli), tzn., zda zadavatelem stanovené požadavky a technické specifikace poptávaného zařízení mají bezdůvodně negativní dopad na potenciální dodavatele na trhu, či nikoliv.

Úřad v tomto ohledu akcentuje skutečnost, že je to právě zadavatel, který nejlépe zná svoji potřebu spočívající v každodenní a nepřetržité dodávce elektrické energie pro zajištění bezpečného a spolehlivého chodu všech svých oddělení a tím i péče o pacienty, jejichž léčba a zajištění životních funkcí je přímo odvislá mj. od spolehlivé a nepřetržité dodávky elektrické energie a na ni navazující funkčnosti všech technologických celků, zařízení a přístrojů.

K výše uvedenému lze nad rámec uvedeného doplnit, že veškeré požadavky na předmět plnění zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění. Veškeré požadavky však musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr nebo technickou specifikaci poptávaného zařízení, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, které jsou obsaženy v ustanovení § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za splnění základních zásad veřejného zadávání, a to zásad transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Jedním z důsledků zadávacího řízení je omezení okruhu dodavatelů pro účely

Obecně je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad přitom uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

Úřad se při posuzování věci zaměřil na navrhovatelem vytýkané skutečnosti, které uvádí jak ve svých námitkách, tak následně i v návrhu, a to že zadavatel v zadávací dokumentaci mj. stanovil požadavek, aby dodávaný zdroj elektrické energie disponoval výhradně jednoložiskovým alternátorem a zároveň elektromagnetickou spojkou pro přenos výkonu mezi hnacím dieselovým motorem a generátorem střídavého elektrického proudu, přičemž kombinací těchto technických podmínek zadavatel „upřednostnil“ záložní zdroj elektrické energie od výrobce Kinolt, který podle navrhovatele jako jediný na trhu je schopen kumulativně splnit zadavatelem stanovené zadávací podmínky.

Poněvadž zadavatel neosvětlil důvody, které jej vedly k tomu, aby v zadávacích podmínkách stanovil striktní požadavek, že součástí dodávaného náhradního zdroje elektrické energie

Na výzvu Úřadu zadavatel odpověděl přípisem signovaným dne 9. 3. 2021, ve kterém mj. výslovně uvedl následující: „Požadavek zadání na jednoložiskový alternátor souvisí s požadavkem uložení osy dvou společných elektrických strojů spojených pevnou spojkou, tak aby byly minimalizovány vibrace ložisek a zajištěna tak jejich maximální možná životnost.

Pokud Úřad výše uvedené zjednoduší a shrne, lze konstatovat, že zadavatel pro výlučné použití jednoložiskového alternátoru uvádí důvody ekonomické (nižší náklady na provozní materiál a maziva a úspora 1 ks ložiska při výměně, nižší pracnost, snížení četnosti úkonů servisu a údržby atd.) a důvody technické (minimalizace vibrací ložisek, zvýšení životnosti ložisek, snížení třecího momentu v ložiscích a tím i snížení ztrát soustrojí). V dalším Úřad jednotlivé důvody pro požadavek zadavatele, aby zařízení disponovalo jednoložiskovým alternátorem v podrobnostech rozebere, a to i ve spojení se závěry obsaženými ve vyjádření

VUT FSI ve svém stanovisku ze dne 31. 3. 2021 uvádí, že z ekonomického hlediska bývá obecně jednoložiskové uložení alternátoru preferované, protože je levnější a jednodušší na výrobu i na údržbu. Jako ekonomicky výhodnější považuje konstrukční řešení alternátoru s jedním ložiskem i vybraný dodavatel (nabízející právě výrobky společnosti Kinolt), který však ve svém vyjádření ze dne 25. 3. 2021 neargumentuje jako zadavatel nižšími náklady na provozní materiál a maziva, úsporou 1 ks ložiska při výměně a snížením četnosti úkonů

Naopak zcela opačný názor zastává ve svém stanovisku signovaném dne 26. 3. 2021 dodavatel Firstpower, tzn. navrhovatel, který dodává zařízení s alternátorem uloženým na dvou ložiscích. Firstpower uvádí, že na rozdíl od konstrukce jednoložiskového alternátoru, který má „společné“ ložisko s kinetickým modulem, jím nabízená oddělená konstrukce generátoru a kinetického modulu umožňuje lepší přístup ke všem ložiskům (čtyři ložiska elektromagnetického kinetického modulu a dvě ložiska alternátoru), což podle něj umožňuje mazání všech ložisek, a tudíž v případě jím nabízeného konstrukčního řešení není nutné provádět údržbu. Jako další významnou ekonomickou výhodu jím nabízeného řešení

Dodavatel ALTRON na otázky Úřadu odpověděl ve svém stanovisku ze dne 1. 4. 2021, které ve srovnání s ostatními obdrženými odpověďmi obsahuje nejobsáhlejší argumentaci a Úřad jej tak považuje za nejpropracovanější, kdy popisuje a odůvodňuje v podrobnostech jednotlivé výhody a nevýhody obou konstrukčních řešení. Dodavatel Altron k ekonomickým důvodům použití jednoložiskového alternátoru uvádí následující: „(…) Předpokládám ale, že koncového uživatele zajímá účinnost zdroje jako celku, nikoliv jeho jednotlivých částí. V tomto případě, tedy platí to, co je uvedeno v první části naší zprávy a to rozložení zatížení jednotlivých ložisek, jejich opotřebení, ztráty, časové intervaly atd.. V případě spojení jedno a dvouložiskového generátoru. Z toho je patrné, že tato argumentace není správná a z pohledu posuzování zatížení jednotlivých ložisek není korektní. Není možné ani argumentovat tím, že kinetické moduly UPS, nejsou zpravidla uloženy na mechanických ložiscích, ale jsou neseny v magnetickém poli. Ale i v tomto případě je nutné počítat s vyššími provozními náklady na vytvoření magnetického pole umožňující vynesení vyššího zatížení statoru. Bohužel, (nebo bohudík) stále i v tomto případě platí zákon zachování energie. Proto také nelze souhlasit s argumentací vyšších provozních nákladů u dvouložiskových zařízení, náklady na profylaktické prohlídky, mazání, ztrátami (třecími momenty) atd.., které je nutno posuzovat z pohledu obou zdrojů… Není možné obecně argumentovat tím, že použitím jednoložiskového generátoru je dosaženo nižších provozních nákladů z pohledu ztrát (tedy účinností systému), z pohledu nutnosti nižšího četnosti servisních úkonů, případně plánované výměny tedy životnosti jednotlivých částí (v tomto případě ložisek). Obecně se v tomto

Ze všech výše uvedených odborných stanovisek týkajících se ekonomických důvodů pro použití jednoložiskového alternátoru dle názoru Úřadu plyne, že nelze bez bližších znalostí a specifik konkrétních posuzovaných záložních zdrojů elektrické energie učinit jednoznačný paušální závěr, že použití jednoložiskového alternátoru je nepochybně ekonomicky výhodnější řešení, než použití alternátoru uloženého na dvou ložiscích. Obzvlášť pak zadavatelem uváděné ekonomické důvody pro použití tohoto řešení (nižší náklady na provozní materiál a maziva, úspora 1 ks ložiska při výměně a snížením četnosti úkonů servisu a údržby), a tedy důvody, proč zadavatel na tomto řešení trvá, se v rámci obdržených stanovisek získaných na základě praktických zkušeností odborných dodavatelů nepotvrdily.

Pro Úplnost Úřad uvádí, že zadavatelem uvedené ekonomické přínosy jednoložiskového alternátoru nepovažuje za skutečnost, které by mohly významně upřednostňovat toto řešení před uložením alternátoru na dvou ložiscích, natož aby toto řešení zcela vylučovaly. Jak vyplývá z výše uvedeného (a provedeného šetření Úřadem) sama ekonomická výhodnost zadavatelem preferovaného řešení je diskutabilní. Úřad v tomto ohledu uvádí, že nepřehlédl skutečnost, že při každé výměně ložisek alternátoru zadavatel v případě jednoložiskového alternátoru „uspoří“ náklady za 1 kus ložiska na rozdíl od konkurenčního řešení. S ohledem na argumentaci dodavatelů (náklady na odstávku zařízení, náklady servisních prací, potřeba těžké techniky na demontáž,…) se jeví argumentace dodavatele SMACHTL CZ ohledně zanedbatelných nákladů za sadu 1 ložiska v porovnání s ostatními náklady spíše jako položka, která je marginální, byť v absolutní hodnotě se nemusí jednat o položku zcela zanedbatelnou. Jako velmi sporná se jeví i argumentace zadavatele ohledně snížení četnosti servisních úkonů v případě jednoložiskového uložení alternátoru, neboť z odborných vyjádření lze spíše usuzovat o opaku. Dodavatel SMACHTL CZ v tomto ohledu výslovně uvádí, že dvouložiskové uložení alternátoru vykazuje známky delší životnosti. Totéž potvrzuje i dodavatel ALTRON, když konstatuje: „Dvouložiskové generátory jednoznačně vynikají delší životností a jsou používané zpravidla pro vyšší výkony zařízení ať už jsou to kogenerační jednotky, lodní použití. Jsou více resistentní proti provozu v prostředí, kde dochází k vyšším vibracím, změnám rázového zatížení zdrojů.“. VUT FSI potvrzuje argumentaci dodavatele

Dodavatel ALTRON pak ve svém stanovisku uvádí ekonomické výhody jednoložiskového generátoru, které nezmiňuje zadavatel ani vybraný dodavatel: »Jednoznačnou výhodou jednoložiskového provedení generátorů je jejich snazší instalace (spojení) při spojení s dalším zařízením. Zcela odpadá vyrovnání obou zdrojů. Při výrobě jde tedy o pouhé mechanické spojení dvou normalizovaných spojů. Jednoložiskové generátory nepotřebují elastické/pružné spojení mezi zdroji, jako v případě dvouložiskových. Tato „výhoda“ ovšem způsobuje vyšší mechanické zatížení generátoru při dlouhodobém provozu (spojení je provedeno přes ocelový disk).«.

Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že obě řešení nabízí ekonomická pozitiva a negativa, avšak žádný z těchto důvodů Úřad nepovažuje za důvod, který by měl upřednostnit jedno z řešení, či naopak zcela „diskvalifikovat“ řešení druhé, jelikož se při využití obou řešení je

V neposlední řadě je třeba reflektovat i zadavatelem stanovené zadávací podmínky. V bodu

Rovněž i ze závazného návrhu Smlouvy o poskytování servisních služeb je zřejmé, že nedílnou součástí předmětu plnění veřejné zakázky je poskytování pozáručního servisu včetně repasování a výměny dílů po dobu 18 roků. Servisní smlouva mj. stanovuje: „Dodavatel před podpisem této smlouvy předloží kompletní Servisní plán včetně harmonogramu na 18 let určený výrobcem včetně rozkladu ceny za jednotlivé pravidelné úkony, náhradní díly a repase strojních součástí (dále jen Servisní plán). Tento Servisní plán musí obsáhnout všechny pravidelné a výrobcem stanovené činnosti včetně výměny náhradních dílů a repasí doporučených výrobcem pro bezchybný chod stroje po dobu trvání této smlouvy. Servisní plán bude podepsán zástupci ve věcech technických z obou stran ve stejném datu, jako tato smlouva. Změna Servisního plánu bude možná pouze na základě písemné dohody obou smluvních stran.

Součástí Servisního plánu podle této smlouvy je mimo jiné také:

Součástí zadavatelem poptávaného plnění je vedle dodávky náhradního zdroje elektrické energie a dvouletého záručního servisu i 18 letý pozáruční servis, ve kterém bude mj. zahrnuto repasování dílů a jejich výměna ve lhůtách stanovených výrobcem. Z výše uvedeného je tedy nade vši pochybnost zřejmé, že zadavatel bude mít po dobu 20 roků zajištěný servis náhradního zdroje, včetně repasování a výměny dílů ve lhůtách stanovených výrobcem, přičemž veškeré tyto servisní práce budou zahrnuty v nabídkové ceně každého dodavatele a budou zadavatelem hodnoceny. Zadavatel tak prakticky vedle vlastní ceny zařízení hodnotí částečně i tzv. náklady životního cyklu, a to v šetřeném případě servisní

Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 104. a 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí) podle zadavatele jej pro použití jednoložiskového alernátoru vedly následující technické důvody: o minimalizace vibrací „ložisek“ o zvýšení životnosti ložisek o snížení třecího momentu v ložiscích a tím i snížení ztrát soustrojí.

Na úvod Úřad uvádí, že z předložených stanovisek vyplývá, že se zřejmě nebude jednat o vibraci „ložisek“ nýbrž o vibraci jednotlivých rotujících částí systému (alternátoru), a tudíž výše uvedený argument zadavatele bude Úřad posuzovat v tom smyslu, že zadavatel považuje jednoložiskový alternátor za výhodnější z pohledu namáhání ložisek alternátoru vibracemi a nikoliv z pohledu, že by vibrovala samotná ložiska. Stejným způsobem argumentaci zadavatele chápou i dodavatelé, kteří se k problematice vyjadřovali.

K problematice vibrací DUPS/DRUPS se vyjadřuje VUT FSI, a dodavatelé PRONIX,

Vybraný dodavatel se k dané problematice týkající se vibrací vyjádřil následovně: „(…) Celá soustava tak má tři ložiska. Výhodou tohoto spojení je dosažení automatické přesné souososti celkové soustavy hřídelů a eliminace vibrací při nepřesném usazení strojů na základový rám. Druhým běžně používaným uložením je spojení dvou strojů, kde má každý z těchto strojů dvě pevná ložiska na každé straně – celá soustava má tedy čtyři ložiska. Má tedy dva ložiskové štíty, ve kterých je vlastní hřídel každého stroje vynesen. Souosé spojení hřídelů dvou takovýchto strojů lze provést, ale nese s sebou mikrometrické nároky

Dodavatel ALTRON pak k otázce vibrací uvádí: »Není možné obecně tvrdit, že použitím jednoložiskového spojení zdrojů, tedy použitím jednoložiskového generátoru, prokazatelně snižuje vibrace ložisek. Normalizované spojení jednoložiskového generátoru s druhým zdrojem (SAE spojení) není možno chápat jako absolutní z pohledu „souososti obou zdrojů“.

Oba dodavatelé ve svých stanoviscích uvádějí zcela identické důvody, které mají vliv na velikost vibrací alternátoru ve vztahu k ložiskům, ve kterých jsou uložena, byť paradoxně oba dospívají k odlišným závěrům. Jak dodavatel PRONIX, tak i dodavatel ALTRON se jednoznačně shodnou v tom, že intenzita vibrací alternátoru (bez ohledu na jeho konstrukci) je odvislá od výrobní a montážní přesnosti těchto dílů ve vztahu k ostatním částem

Co se týče argumentace zadavatele ohledně vyšší životnosti ložisek v případě jednoložiskového generátoru oproti generátoru dvouložiskovému, Úřad uvádí, že uvedená premisa zadavatele se po obdržení odborných stanovisek nepotvrdila, právě naopak. Vyšší životnost ložiska jednoložiskového alternátoru vůči obdobnému dvouložiskovému alternátoru neuvádí VUT FSI ani žádný dotazovaný dodavatel (včetně vybraného dodavatele). Naopak vyšší životnost ložisek dvouložiskového generátoru výslovně ve svých stanoviscích uvádí hned dva dodavatelé, a to konkrétně SMACHTL CZ a ALTRON (viz také bod

odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z praktických zkušeností obou dodavatelů tak lze tak dovodit, že skutečnost, zda součástí DUPS/DRUPS bude jednoložiskový alternátor či alternátor uložený na dvou ložiscích zřejmě bude mít vliv na životnost ložisek alternátoru, avšak tato podle vyjádření dodavatelů svědčí v neprospěch životnosti ložiska jednoložiskového alternátoru. Nad to Úřad zdůrazňuje, že již součástí hodnocení nabídek byly zohledněny náklady životního cyklu v souvislosti s pořizovaným zařízením DUPS/DRUPS.

Úřad na základě obdržených stanovisek připouští, že na životnost ložisek alternátoru mohou mít vliv i jiné skutečnosti než je konstrukce alternátoru, zejména pak již zadavatelem zmiňované vibrace (které mohou být způsobeny nepřesností montáže, jak ve svém stanovisku zmiňuje vybraný dodavatel). V této souvislosti Úřad uvádí, že „chyba“ výroby či montáže se vztahuje ke konkrétnímu výrobku, nikoliv k tomu, zda se jedná o konstrukci alternátoru s jedním či dvěma ložisky, a tudíž v uvedeném ohledu má konstrukce alternátoru na životnost jeho ložisek zcela neutrální vliv.

K argumentu zadavatele, že použití jednoložiskového alternátoru bude výhodnější z pohledu nižšího třecího momentu v ložiscích, což se projeví i na snížení ztrát soustrojí se vyjádřili

VUT FSI v uvedeném ohledu uvedla: „Asi lze souhlasit i s myšlenkou, že za předpokladu srovnatelné konstrukce a zatížení ložisek může mít jednoložiskové řešení menší třecí ztrátu, to ale už bude záviset na konkrétní konstrukci uložení a nemusí to být vždy pravda.“.

Vybraný dodavatel ke ztrátám v ložiscích uvedl: „Minimalizace mechanických ztrát trvale rotující soustavy elektrických strojů je jedním z klíčových parametrů obecně platných pro jakékoliv energetické zařízení. Tyto ztráty se totiž vyskytují trvale 365 dní v roce, 24 hodin denně a ve formě spotřebované elektrické energie je zaplatí provozovatel poskytovateli elektrické energie v rámci distribuční sítě v pravidelném vyúčtování. Konkrétně kvantifikovat jaký je rozdíl v mechanických ztrátách na systému se třemi ložisky, resp. na systému se čtyřmi ložisky, je poměrně komplikovaná úloha, která předpokládá konkrétní znalost konstrukčních parametrů jednotlivých zařízení a způsobu vyvážení celé soustavy. Lze však souhlasit s tvrzením, že mechanické ztráty rotující soustavy shodného výkonu, s optimálním vyvážením a správně provedenou instalací, budou větší na systému se čtyřmi ložisky než na systému se třemi ložisky.“.

Navrhovatel pak ke ztrátám v ložiscích uvedl: „Nemůžeme porovnat třecí moment ložisek v zařízeních Kinolt a Hitec, především proto, že je jejich celkový počet pravděpodobně stejný a jejich typ se liší. Můžeme ale jednoznačně říci, že tvrzení, že „zadání parametru jednoložiskového alternátoru, tak míří na řešení s minimálními mechanickými ztrátami soustavy záložního zdroje jako celku“, je absolutní nesmysl, stejně tak jako, že jeho použití vede ke snížení četnosti úkonů servisu a údržby, jak bylo analyzováno výše a při srovnání počtu ložisek v DRUPS Kinolt a Hitec a způsobu jejich mazání. Dále je třeba si uvědomit, že mechanické ztráty tvoří nepátraný zlomek celkových ztrát DRUPS a jejich snížení nemá podstatný efekt na celkové ztráty zařízení DRUPS.“.

Dodavatel ALTRON pak ke ztrátám v ložiscích konstatuje následující: „Celá argumentace se dá prezentovat jako posouzení ztrát, obou systémů uložení z pohledu vlastního generátoru. Teoreticky se dá tedy souhlasit s tím, že zatížení statoru generátoru jednoložiského generátor, je v porovnání s dvouložiskovým uložením poloviční tedy cca 50%.

Z obsahu vyjádření VUT FSI a vybraného dodavatele lze usoudit, že ztráta třením v ložisku jednoložiskového alternátoru by teoreticky měla být nižší než třecí ztráta v případě alternátoru uloženého na dvou ložiscích. Nelze však v této souvislosti přehlédnout, že VUT

Z výše uvedených stanovisek lze vyčíst, že třecí ztráta u dvouložiskového generátoru může být, ale také nemusí za ideálních podmínek vyšší než u generátoru jednoložiskového. K tomu