ÚOHS S0365/2021/VZ – Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě - rozšíření telema

Zadavatel – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8,

V čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ bodu 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že „[ú]čelem veřejné zakázky je modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému ve statutárním městě Ostrava. Ty pak budou využity pro účely zajištění moderního řízení dopravy, lepšího informování účastníků dopravy, zvýšení kapacity dopravní sítě, zvýšení dopravního komfortu a atraktivity dopravy, její plynulosti a bezpečnosti.“.

Dne 30. 7. 2021 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – VARS BRNO a.s.,

Navrhovatel podal dne 26. 8. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Na základě tohoto návrhu Úřad zahájil správní řízení vedené původně pod sp. zn. ÚOHS-S0367/2021/VZ, které bylo následně spojeno se správním řízením vedeným pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ (podrobněji viz níže).

Navrhovatel namítá, že zadavatel příliš širokým vymezením předmětu plnění veřejné zakázky diskriminuje dodavatele, kteří jsou schopni dodat pouze některá z dílčích plnění veřejné zakázky. Současně má navrhovatel za to, že zadavatel nezpracoval zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, čímž přenáší na dodavatele odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek. Takto stanovené zadávací podmínky navrhovatel považuje za rozporné se základními zásadami zadávání veřejných zakázek a s ustanovením § 36 odst. 1 a 3 zákona. V podrobnostech navrhovatel odkazuje na obsah námitek, který zde Úřad pro přehlednost ve stručnosti shrnuje.

Navrhovatel namítá, že zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce, resp. že nerozdělil veřejnou zakázku na části, ačkoliv v zadávací dokumentaci a jejích přílohách upravuje požadovaná dílčí plnění samostatně a nezávisle na sobě, v důsledku čehož není schopen samostatně podat nabídku. Podle navrhovatel tak dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří jsou schopni podat nabídku na jednotlivá dílčí plnění, nikoliv však na všechna dílčí plnění, a současně k omezení konkurenčního prostředí, neboť zadavatelem stanovené zadávací podmínky bezdůvodně vytváří překážky hospodářské soutěže, k čemuž odkazuje na rozhodovací praxi soudů. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel mohl veřejnou zakázku rozdělit na minimálně 3 samostatné části, a to pracoviště dopravního centra – hardware (dále jen „HW“1) a software (dále jen „SW“2) [část 1], dále servery dopravního centra – HW a SW

Navrhovatel dále namítá, že z vysvětlení poskytnutého zadavatelem v rámci „VYSVĚTLENÍ,

V obdobném duchu navrhovatel rozporuje rovněž požadavek zadavatele stanovený v čl. VIII. „DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN“ odst. 8.7 návrhu smlouvy, ze kterého vyplývá, že dodavatel je povinen i bez pokynů zadavatele provést nutné úkony, které nejsou ve smlouvě výslovně uvedeny a které jsou s ohledem na nepředvídané okolnosti nezbytné pro plnění smlouvy nebo pro zamezení vzniku škody. Předmětným požadavkem zadavatel podle navrhovatele opětovně přenáší odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele, neboť jej zavazuje k úkonům neuvedeným ve smlouvě a k úkonům nepředvídaným, ačkoliv k tomuto účelu primárně slouží institut změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 222 zákona.

Navrhovatel je přesvědčen, že mu v důsledku nezákonného postupu zadavatele hrozí újma spočívající v nemožnosti podat samostatnou nabídku na pro něj relevantní dílčí plnění veřejné zakázky jakož i riziko neúspěchu v zadávacím řízení, které nebude založeno na výsledku rovné soutěže.

3

K zadavatelem citované rozhodovací praxi Úřadu uvedené v rozhodnutí o námitkách v souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se nerozdělení veřejné zakázky na části navrhovatel uvádí, že mu není jasné, k čemu konkrétně se tímto zadavatel vyjadřuje, když jeho námitky nesměřují proti stanoveným požadavkům na kvalitu plnění či na požadované plnění jako takové. Navrhovatel upřesňuje, že pointou jeho námitek je vyloučení hospodářské soutěže v důsledku porušení zákona zadavatelem.

K tvrzení zadavatele, že otázka vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, resp. otázka nerozdělení veřejné zakázky na části byla z jeho strany posuzována při přípravě zadávacího řízení (ve vazbě na § 18 odst. 2 zákona) a následně ze strany poskytovatele dotace v rámci ex ante kontroly s kladným výsledkem, navrhovatel uvádí, že předmětné ustanovení zákona upravuje předpokládanou hodnotu veřejných zakázek rozdělených na části, přičemž stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a dělení veřejné zakázky na části jsou zcela samostatné instituty, které je nutno posuzovat odděleně. K ex ante kontrole provedené poskytovatelem dotace navrhovatel uvádí, že tato není ve vztahu k posouzení zákonnosti postupu zadavatele relevantní, neboť poskytovatel dotace není odborníkem v oblasti předmětu plnění veřejné zakázky ani orgánem rozhodujícím o zákonnosti postupu zadavatele.

V souvislosti s argumentací zadavatele, že k rozdělení veřejné zakázky na části nepřistoupil z toho důvodu, že jednotlivá dílčí plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek, navrhovatel uvádí, že existence funkčního celku a nutnost rozdělení veřejné zakázky na části jsou dvě samostatné skutečnosti, které je nutno posuzovat odděleně. Navrhovatel nepopírá určitou provázanost mezi funkčním celkem a nutností rozdělit či nerozdělit veřejnou zakázku na části, vždy je však podle něj nutno posuzovat dopad na hospodářskou soutěž a na povinnost dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti se navrhovatel podivuje nad věcnou souvislostí mezi dodávkou velkoplošné zobrazovací stěny a dodávkou strategického detektoru, neboť se jedná o zcela odlišný typ zboží, přičemž i okruh dodavatelů tohoto zboží je naprosto odlišný. Totéž podle navrhovatele platí i pro vztah mezi servery, síťovými rozvaděči (rack) či jinými síťovými zařízeními a řadiči světelných signalizačních zařízení. V návaznosti na shora uvedené navrhovatel poukazuje na skutečnost, že žádný z potenciálních dodavatelů serverů, síťových rozvaděčů či jiných síťových zařízení se nezabývá také dodávkami a montáží řadičů světlených signalizačních zařízení, a současně na skutečnost, že požadované nesouvisející plnění nepředstavuje zanedbatelnou položku rozpočtu, když i při rozdělení veřejné zakázky na části by všechny části pravděpodobně spadaly do nadlimitního režimu.

K části předmětu plnění veřejné zakázky dle čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ

V návaznosti na shora uvedené navrhovatel uvádí, že se neztotožňuje se způsobem, jakým zadavatel vykládá pojem „funkční celek“. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvádí, že si je vědom skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky sestává z několika druhů komponent, avšak dodávka těchto komponent má pro něj věcný smysl pouze tehdy, pokud dojde k jejich integraci do komplexního a funkčního dopravního telematického systému. Tímto tvrzením zadavatel podle navrhovatele potvrzuje, že požaduje různé druhy komponent, které spolu však podle něj věcně nesouvisí a představují zcela odlišný typ zboží. Zadavateli podle navrhovatele nic nebrání v rozdělení veřejné zakázky na části a postupném soutěžení na sebe navazujících částí, příp. v úpravě smluvních závazků v jednotlivých částech veřejné zakázky tak, aby byla zajištěna souslednost jednotlivých kroků. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 navrhovatel shrnuje, že postup zadavatele vede k vytváření podmínek skryté diskriminace, neboť neexistuje jediný dodavatel schopný realizovat celý předmět plnění veřejné zakázky, v důsledku čehož zadavatel nutí dodavatele k vzájemné spolupráci formou podání společné nabídky nebo poddodavatelského řetězce. Někteří dodavatelé, kteří by byli schopni dodat dílčí plnění veřejné zakázky, pak podle navrhovatele nebudou mít šanci účastnit se zadávacího řízení, neboť nenajdou dostatečnou skupinu obchodních partnerů, se kterými by mohli veřejnou zakázku jako celek realizovat.

Nad rámec shora uvedené navrhovatel v souvislosti s tvrzením zadavatele, že předmětem plnění veřejné zakázky není dodávka nového dopravního systému, nýbrž modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému, které musí být provázány se všemi jeho existujícími i budovanými telematickými systémy, přičemž dílčí plnění není způsobilé naplnit účel sledovaný veřejnou zakázkou, uvádí, že zadavatel sám uznává, že nepoptává nové a nezávislé řešení, nýbrž modernizaci a vybudování nových součástí a prvků telematického systému. Podle navrhovatele je zjevné, že zadavatel nyní provozuje řešení, které není nutně dodáváno jediným dodavatelem a které by bylo zastřešeno jedinou smlouvou. Podle navrhovatele tak není zřejmé, proč by nyní mělo být nutné nerozdělovat veřejnou zakázku na části a tvrdit, že se jedná o funkční celek, který „po částech“ nemůže fungovat, a že by rozdělením veřejné zakázky na části došlo ke zmaření jejího účelu.

V souvislosti s tvrzením zadavatele, že zvažoval rozdělení veřejné zakázky na části, proti čemuž stála skutečnost, že se jedná o jeden funkční celek realizovaný v daném čase, navrhovatel opakuje, že zadavatel nesprávně vykládá pojem „funkční celek“ a povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části. Navrhovatel má za to, že zadavatel nepřistoupil k rozdělení veřejné zakázky

Navrhovatel má za to, že se zadavatel snaží odlákat pozornost od podstaty věci, když ve snaze navodit dojem objektivní a funkční neoddělitelnosti požadovaného plnění popisuje, proč strategické detektory a řadiče světlených signalizačních zařízení představují neoddělitelné plnění, zatímco námitka navrhovatele směřovala proti nerozdělení jiného požadovaného plnění, ke kterému se zadavatel podle navrhovatele nevyjádřil, a jeho námitku tak nevypořádal. Navrhovatel má za to, že požadované plnění je od sebe oddělitelné, přičemž zadavatel v zadávací dokumentaci ani v rozhodnutí o námitkách nepopsal technické důvody, které by vedly k objektivní nemožnosti rozdělit veřejnou zakázku na části. Nadto navrhovatel uvádí, že Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem

V rozhodnutí o námitkách zadavatel mj. uvádí, že svým postupem, tj. nerozdělením veřejné zakázky na části, minimalizuje či eliminuje konkrétní rizika (viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí), která však podle navrhovatele dokazují, že důvodem nerozdělení veřejné zakázky na části není její neoddělitelnost z důvodu funkční a věcné provázanosti, nýbrž pohodlnost zadavatele. Podle navrhovatele tak zadavatelem uváděná rizika nelze považovat za důvody ospravedlňující omezení hospodářské soutěže.

Argumentaci zadavatele, že za účelem zamezení diskriminace při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky nikterak neomezil tzv. poddodavatelský řetězec, přičemž ani nelimitoval poddodávky, navrhovatel s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012 považuje za lichou, neboť základní premisou zákona je nemožnost zadavatele omezovat poddodávky.

Navrhovatel dále uvádí další skutečnosti, které se již nevztahují ke konkrétním argumentům zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel uvádí, že se doposud nesetkal s tím, aby zadavatel slučoval natolik široké a nesourodé spektrum plnění do jediné veřejné zakázky, v souvislosti s čímž odkazuje na ŘSD, které budovalo obdobný systém, jaký poptává zadavatel, a které samostatně zahájilo zadávací řízení na veřejnou zakázku „Obnova

S ohledem na shora uvedené navrhovatel shrnuje, že zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce, čímž diskriminuje dodavatele, kteří jsou schopni dodat pouze dílčí plnění veřejné zakázky, což vede mj. k nehospodárnému vynakládání veřejných prostředků a omezování či úplnému vyloučení hospodářské soutěže. Navrhovatel současně navrhuje, aby

V další části návrhu navrhovatel uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách žádným způsobem nevyjádřil k jeho tvrzení, že neexistuje zadavatelem požadované řešení, které by bylo možné nacenit na 10 let dopředu, když pouze konstatoval, že na straně dodavatelů existuje více řešení, která jsou možná a která vyhovují jeho potřebám. Za problematické navrhovatel považuje to, že jej zadavatel nastavením zadávacích podmínek nutí k nacenění něčeho, co ocenit nemůže, neboť to neexistuje, přičemž není zřejmé, zda to existovat bude a případně za jakých podmínek. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že část plnění vymezená zadavatelem v části „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“ bodu 21. přílohy č. 8 zadávací dokumentace, resp. zde požadované služby, by podle něj měly být ze strany zadavatele řešeny prostřednictvím ad hoc služeb. Zadavatel však podle navrhovatele nebyl schopen ani v poskytnutých vysvětlení zadávací dokumentace specifikovat jakýkoliv rozsah či bližší podrobnosti požadovaných služeb, čímž přenáší odpovědnost za úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Navrhovatel současně uvádí, že délka poskytování těchto služeb, tj. minimálně 10 let, je zcela excesivní, neboť takový produkt (služba) u dodavatelů příslušného SW neexistuje. V důsledku nedostatečného vypořádání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace (zejm. žádostí č. 169, 247, příp. č. 248) a námitek pak budou podle navrhovatele podány neporovnatelné nabídky, neboť není zřejmé, co a v jakém rozsahu má být předmětem nabídky, když zadavatelem poptávané služby neexistují, nelze je garantovat, nejsou objektivně ocenitelné a jejich využití závisí na vůli zadavatele, a současně není stanoven rozsah či konkrétní cena za tyto služby. Navrhovatel tak má za to, že zadavatel porušil zásadu přiměřenosti, když stanovil zcela excesivní smluvní podmínky a požadavky, které neodpovídají situaci na relevantním trhu. Nepřiměřenost a netransparentnost požadavku zadavatele pak podle navrhovatele umocňuje skutečnost, že zadavatel do návrhu smlouvy zahrnul ustanovení, podle kterého na sebe dodavatel přebírá nebezpečí změny okolností.

K tvrzení zadavatele ohledně profesionality potenciálních dodavatelů, na které lze klást zvýšené požadavky, navrhovatel uvádí, že nikdo není schopen navrhnout neexistující řešení, a to ani budoucí výrobce takového řešení. Jelikož zadavatel požaduje neexistující plnění, není podle navrhovatele možné takové plnění garantovat, zavázat se k jeho plnění a ocenit jej.

V souvislosti s odkazem zadavatele, který v rozhodnutí o námitkách odkazuje na obdobné veřejné zakázky, v jejichž rámci byly stanoveny požadavky na obdobné služby po dobu 10 let, navrhovatel uvádí, že jedinou z odkazovaných veřejných zakázek, kterou se mu podařilo dohledat, nelze podle jeho názoru považovat za obdobnou, mj. proto, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávku informačního systému v rámci poskytovatelů zdravotnických služeb, přičemž není zřejmé, zda v rámci plnění této veřejné zakázky mají být prováděny upgrady proprietálního SW společností WMware a Microsoft.

K argumentaci zadavatele, že navrhovateli nemohla vzniknout ani hrozit újma, kterou popisuje, neboť není jeho povinností podat nabídku samostatně, přičemž může využít konsorcia či poddodavatele, resp. se sám může stát poddodavatelem a účastnit se tak zadávacího řízení, navrhovatel uvádí, že nezákonné omezení hospodářské soutěž nelze zhojit poukázáním na možnost účastnit se zadávacího řízení v pozici poddodavatele, neboť takovým způsobem není odstraněna skrytá diskriminace ani její následky. Navíc ne každý dodavatel, který by měl zájem na plnění „své“ části veřejné zakázky, bude schopen nalézt obchodní partnery, se kterými by mohl podat společnou nabídku, neboť konkrétní část požadovaného plnění je schopen plnit konkrétní okruh dodavatelů. Reálně tak podle navrhovatele mohou vzniknout dva nebo maximálně tři subjekty účastnící se zadávacího řízení, v důsledku čehož nebude drtivá většina dodavatelů schopna nalézt obchodní partnery, a tedy bude skrytě diskriminována nemožností účastnit se zadávacího řízení na „svou“ část veřejné zakázky.

Navrhovatel shrnuje, že zadavatel nezpracoval zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, čímž přenáší na dodavatele odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek, přičemž dotčené zadávací a smluvní podmínky považuje za excesivní.

Obdobně jako v námitkách navrhovatel uvádí, že mu nastavením zadávacích podmínek v rozporu se zákonem a nedodržováním základních zásad zadávání veřejných zakázek ze strany zadavatele byla způsobena újma spočívající v nemožnosti účastnit se zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a to samostatně i ve spolupráci se svými obchodními partnery.

S ohledem na vše shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 26. 8. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS29214/2021/523/MKe ze dne 30. 8. 2021.

Dne 2. 9. 2021 obdržel Úřad dokumentaci o zadávacím řízení na technickém nosiči dat.

Zadavatel předně uvádí, že se se všemi námitkami navrhovatele vypořádal již v rozhodnutí o námitkách, na které v plném rozsahu odkazuje.

K námitce navrhovatele týkající se příliš širokého vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, resp. nerozdělení veřejné zakázky na části zadavatel s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu uvádí, že zná nejlépe své potřeby a je oprávněn je přenést do zadávacích podmínek. K otázce vymezení předmětu plnění veřejné zakázky zadavatel uvádí, že tuto posuzoval při přípravě zadávacího řízení ve vazbě na § 18 odst. 2 zákona, přičemž byla posuzována (zadavatelem obhajována) i v rámci ex ante kontroly ze strany poskytovatele dotace s kladným výsledkem.

Zadavatel uvádí, že k rozdělení veřejné zakázky na části nepřistoupil, neboť dílčí plnění veřejné zakázky tvoří funkční celek, tedy spolu věcně, funkčně, časově a místně souvisí. Podle zadavatele nelze vyjmout žádné dílčí plnění veřejné zakázky, aniž by bylo možné splnit a dodavatelem garantovat požadovanou funkčnost díla. Zadavatel si je vědom skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky sestává z několika druhů komponent, jejich dodávka má ale pro zadavatele věcný smysl pouze v případě, že dojde k jejich integraci do komplexního a funkčního dopravního telematického systému. Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že předmětem plnění veřejné zakázky je modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému, tudíž dodané plnění musí být provázáno se všemi existujícími i budovanými telematickými systémy zadavatele, přičemž dílčí plnění není způsobilé naplnit účel sledovaný veřejnou zakázkou.

V návaznosti na shora uvedené zadavatel uvádí, že rozdělení veřejné zakázky na části zvažoval, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná o funkční celek, k němu nepřistoupil.

Zadavatel uvádí, že svým postupem, tj. nerozdělením veřejné zakázky na části, minimalizuje či eliminuje následující rizika. První riziko zadavatel spatřuje v časové souslednosti zadávání dvou samostatných veřejných zakázek, které by z důvodu úspory času bylo nutné zadávat současně. Realizace těchto veřejných zakázek by však v každém případě probíhala postupně, neboť veřejnou zakázku na dodávku strategických detektorů by bylo možné implementovat až po realizaci zkušebního provozu systému zakázky na dodávku řídícího systému křižovatek.

Závěrem zadavatel uvádí, že samotný projekt je dělen na dvě části (zakázky), kdy první z nich představuje dodávka nových strategických řadičů s dopravní řídicí ústřednou a vybavení dopravního centra se vzájemným propojením, tedy vytvoření systému řízení dopravy v Ostravě, na který budou prostřednictvím druhé části (zakázky) připojeny (a patřičně vystrojeny) stávající strategické řadiče řízené křižovatky v Ostravě. Současně zadavatel připomíná, že neomezil tzv. poddodavatelský řetězec jakož ani nelimitoval poddodávky, aby dodavatelům nebránil ve vytvoření smysluplných dodavatelských řetězců.

K námitce navrhovatele týkající se přenášení odpovědnosti za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele, zadavatel předně uvádí, že již ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že jeho potřebou je mít v čase aktuální a funkční systém. Zadavatel dále uvádí, že vzhledem k tomu, že formy updatu SW produktů jsou u různých dodavatelů odlišné, a proto nelze požadovat jeden konkrétní postup, jehož bližší specifikací by vyloučil, a tedy mohl diskriminovat, některá řešení a omezil by tak hospodářskou soutěž. Podle zadavatele existuje více řešení, která jsou ze strany dodavatelů možná a která vyhovují jeho potřebám. V této souvislosti zadavatel uvádí, že je pro něj nepřijatelné, aby např. po 7 letech, kdy dojde k updatu libovolné SW části, přestalo dodávané dílo fungovat. Zadavatel předpokládá, že dodavatelé, kteří jsou potenciálními účastníky zadávacího řízení, jsou profesionálové, kteří jsou schopni navrhnout nejvhodnější řešení a je možno na ně v souladu s rozhodovací praxí Úřadu klást zvýšené požadavky.

Zadavatel opakuje, že zná nejlépe své potřeby s ohledem na které trvá na splnění podmínek pro poskytování služeb servisu a rozvoje, a že důvodem pro jejich stanovení je zejména jeho zájem na dlouhodobém provozování funkčního díla, přičemž předpokládá, že účastníci zadávacího řízení jsou odborně způsobilí dodavatelé, kteří jsou schopni navrhovatelem popisované riziko spočívající v nacenění jeho požadavku na automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných SW produktů a maintenance po dobu poskytování servisních služeb zohlednit a nacenit. V návaznosti na shora uvedené zadavatel s odkazem na obdobné veřejné zakázky, v rámci kterých byla stanoveny požadavky na poskytování obdobných služeb po dobu

V souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se čl. VIII. „DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI

K navrhovatelem popisované újmě zadavatel uvádí, že tato navrhovateli nemohla vzniknout ani hrozit, neboť není povinen podat nabídku samostatně, přičemž může využít konsorcia či poddodavatele, resp. stát se poddodavatelem, a účastnit se tak zadávacího řízení.

Zadavatel v úvodu poukazuje na skutečnost, že navrhovatel v souvislosti s podáním návrhu složil na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč, ačkoliv se sám jako poddodavatel účastní zadávacího řízení, a tedy byl schopen vypočíst výši kauce z nabídkové ceny. Úřad by tak podle zadavatele měl zvážit zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona.

Zadavatel má za to, že je nutné odmítnout tvrzení navrhovatele o jemu hrozící újmě, jakož i jeho argumentaci týkající se skryté diskriminace, a to s ohledem na skutečnost, že se navrhovatel účastní na nabídce jednoho z účastníků zadávacího řízení jako poddodavatel, čímž popírá, že mu vznikla nebo hrozí jím popisovaná újma. Zadavatel tak nabyl pochybnost o aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu, resp. námitek, přičemž navrhuje, aby Úřad správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastavil.

Ve vztahu k argumentaci navrhovatele týkající se nerozdělení veřejné zakázky na části, resp. výkladu ustanovení § 18 zákona zadavatel uvádí, že právě existence funkčního celku a časové souvislosti jsou kritéria, která mají vliv na rozhodnutí o tom, zda má být veřejná zakázka rozdělena na části, v souvislosti s čímž cituje z rozhodovací praxe Úřadu. Současně zadavatel uvádí, že již v rozhodnutí o námitkách předložil ucelenou, podrobnou a logickou argumentaci stran nerozdělení veřejné zakázky na části.

K navrhovatelem uváděnému příkladu údajné věcné nesouvislosti, tj. nesouvislosti velkoplošné zobrazovací stěny a strategického detektoru, zadavatel uvádí, že velkoplošná zobrazovací stěna je součástí dispečerského pracoviště, přičemž strategické detektory poskytují základní informace o dopravním proudu mj. pro podporu rozhodování dopravních dispečerů. Zobrazení příslušných informací ze strategických detektorů na velkoplošné zobrazovací stěně je tedy nezbytnou a požadovanou funkčností dopravního dispečinku, kterou je třeba garantovat na úrovni jednoho dodavatele. Obdobně zadavatel zdůvodňuje rovněž souvislost síťových prvků a řadičů světelných signalizačních zařízení, neboť hodlá provozovat vzájemně provázanou síť řadičů světelných signalizačních zařízení umožňující vytvořit nadstavbovou logiku řízení, resp. koordinovat činnost řadičů světelných signalizačních zařízení v oblasti města, kdy síť řadičů lze vytvořit právě pomocí síťových prvků. Pro úplnost zadavatel dodává, že dodavatelé řadičů světelných signalizačních zařízení jsou nepochybně i dodavateli síťových prvků, když i řadiče světelných signalizačních zařízení samotné často obsahují síťové prvky, přičemž některé takové dodavatele konkrétně zmiňuje.

K argumentaci navrhovatele týkající se části předmětu plnění veřejné zakázky dle čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ písm. a) zadávací dokumentace (dopravní centrum), resp. návaznosti této části plnění na zbylou část plnění veřejné zakázky zadavatel uvádí, že návaznost je zřejmá, neboť doplnění výkonu již existujícího datového centra je požadováno právě z toho důvodu, aby veřejná zakázka mohla být v tomto datovém centru realizována a všechny požadované procesy mohly fungovat.

Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že k nerozdělení veřejné zakázky přistoupil z pouhé pohodlnosti, přičemž je přesvědčen, že svůj postup, resp. důvody, na základě kterých nepřistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části, dostatečně popsal v rozhodnutí o námitkách.

Zadavatel uvádí, že potřebuje garantovat funkčnost celku, neboť v opačném případ hrozí, že procesy dodávané dodavatelem A, B či G nebudou schopny běžet na serverech dodavatele

K odkazu navrhovatele na ustanovení § 18 zákona zadavatel uvádí, že kontext, ve kterém navrhovatel na citované ustanovení zákona odkazuje, není relevantní, a že předmětné ustanovení zákona zohlednil. Současně zadavatel uvádí, že předložil podrobné a ucelené odůvodnění svého postupu, tj. nerozdělení veřejné zakázky na části, ke kterému přistoupil z důvodu, že dílčí plnění předmětu veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek, tedy spolu věcně, funkčně, časově a místně souvisí. Zadavatel nepopírá, že funkční celek je posuzován

K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel napadenými částmi veřejné zakázky a jejich neoddělitelností od zbytku plnění nezabýval a námitky tak v této části nevypořádal, zadavatel s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu uvádí, že je přesvědčen, že v rozhodnutí o námitkách předložil ucelené a transparentní odůvodnění svého postupu. Nad rámec zde uvedeného zadavatel uvádí, že pracoviště dopravního centra a servery dopravního centra od sebe nelze oddělit, neboť provoz pracoviště dopravního centra je na serverech závislý, a proto není možné tyto dvě části plnění dodávat nezávisle, mj. z důvodu kompatibility HW a SW na obou stranách, kterou jinak nebude možné garantovat, přičemž v případě jejich oddělení vzniká riziko nekompatibility a související nefunkčnosti požadovaných procesů.

V souvislosti s odkazem navrhovatele na ŘSD a Brněnské komunikace, resp. na způsob, jakým poptávali jimi požadované plnění, zadavatel uvádí, že se chce vyvarovat chyb, kterých se tyto subjekty dopustily, a proto postupuje při zadávání veřejné zakázky odlišným způsobem.

K argumentaci navrhovatele týkající se rizik, která zadavatel svým postupem minimalizuje či eliminuje, zadavatel uvádí, že navrhovatel vytrhává z kontext části odůvodnění rozhodnutí o námitkách, a že je třeba přihlížet k tomu, že se v případě požadovaného plnění jedná o funkční celek. K samotným rizikům zadavatel uvádí, že tato zdůvodňují nemožnost rozdělení veřejné zakázky na části.

V souvislosti s opětovným odkazem navrhovatele na postup ŘSD zadavatel opakuje, že chce postupovat odlišným způsobem, a že se chce stát se prvním městem v České republice, které přímo vytváří systém s otevřenou architekturou pro řízení dopravy i další telematické systémy, bez nutnosti konverze z předchozího nevýhodného řešení.

K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil ke skutečnosti, že podle něj neexistuje řešení, které by bylo možné nacenit na 10 let dopředu, zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že v rámci rozhodnutí o námitkách k uvedenému předložil dostatečnou argumentaci a postihl jádro podaných námitek, čímž svou argumentaci vztáhl i k tomuto tvrzení navrhovatele. Přesto zadavatel uvádí, že s ohledem na to, že v zadávacím řízení na značně specializovaný předmět plnění obdržel více nabídek, se lze domnívat, že plnění je realizovatelné pro více dodavatelů a také existuje více řešení, která jsou ze strany dodavatelů možná, přičemž má za to, že požadavek na poskytování služeb po dobu 10 let je vzhledem k zamýšlené minimálně 10 leté životnosti systému poměrně standardní. Zadavatel dodává, že požadavky na službu updatu SW produktů jsou součástí zadávacích podmínek proto, aby byla

Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že s ohledem na prevenci neustálých změn v systému je požadavek na poskytování služeb po dobu 10 let přiměřený, což demonstruje např. na řadičích světelných signalizačních zařízení nebo na dispečerských pracovištích, jejichž životnost je výrazně vyšší. Zadavatel tak obchodní podmínky nepovažuje za excesivní, přičemž má za to, že ve vztahu k nim není Úřad nadán přezkumnou pravomocí.

S ohledem na vše shora uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření, a to pro případ, že nedojde k zastavení správního řízení dle § 257 písm. c) nebo h) zákona.

Usnesením č. j. ÚOHS-31252/2021/523/MKe ze dne 14. 9. 2021 Úřad spojil podle § 140 správního řádu řízení vedená u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ a sp. zn. ÚOHSS0367/2021/VZ do společného řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ. O spojení předmětných správních řízení Úřad účastníky řízení informoval přípisem č. j. ÚOHS31316/2021/523/MKe ze dne 14. 9. 2021.

V rámci společného řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ bylo vydáno rozhodnutí č. j. ÚOHS-34044/2021/500/AIv ze dne 8. 10. 2021, které bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-43726/2021/162/BVí ze dne 29. 12. 2021 ve výrocích I. a II. změněno, ve výroku III. zrušeno a vráceno Úřadu k novému projednání a ve výrocích IV. a V. potvrzeno, čímž bylo ukončeno správní řízení vedené původně pod sp. zn. ÚOHSS0365/2021/VZ.

Přípisem č. j. ÚOHS-00937/2022/523 ze dne 10. 1. 2022 Úřad účastníkům řízení oznámil, že ve správním řízení vedeném původně pod sp. zn. ÚOHS-S0367/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele se pokračuje pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ.

Usnesením č. j. ÚOHS-03352/2022/523 ze dne 28. 1. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony. Dne 3. 2. 2022, dále dne 18. 2. 2022, dne 20. 5. 2022 a dne

Žádostmi č. j. ÚOHS-06430/2022/523 ze dne 18. 2. 2022 a č. j. ÚOHS-06431/2022/523 ze dne

K citované žádosti Úřadu se dodavatel CROSS Zlín vyjádřil ve svém stanovisku ze dne

K citované žádosti Úřadu se dodavatel Yunex vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 24. 2. 2022, které Úřad obdržel dne 25. 2. 2022, přičemž mj. uvádí, že „(…) usoudil, že pokud se bude chtít účastnit a získat tuto veřejnou zakázku, bude muset odhadnout cenu za (…) nepředvídatelné okolnosti a stanovit cenu nestandardně oproti běžným zvyklostem. (…). Při stanovení nabídkové ceny za dodávku a standardní údržbu vycházel uchazeč z nabídek poddodavatelů, vlastní výroby a vývoje a na základě prohlídek předepsaných výrobcem. Stanovení nabídkové ceny pro komponenty s nižší životností než 10 let, včetně automatické dodávky vyšších verzí

Usnesením č. j. ÚOHS-10385/2022/523 ze dne 25. 3. 2022 Úřad nevyhověl žádosti navrhovatele ze dne 9. 3. 2022 o přerušení správního řízení.

Usnesením č. j. ÚOHS-15651/2022/523 ze dne 11. 5. 2022 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Lhůtu stanovenou citovaným usnesením

Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 18. 5. 2022, které

Zadavatel reaguje na vyjádření dodavatele Yunex, v souvislosti s nímž připomíná, že dodavatel

Zadavateli není jasné, za jakým účelem Úřad učinil součástí správního spisu, resp. podkladů rozhodnutí konkrétní smlouvy uzavřené ŘSD, Brněnskými komunikacemi a statutárním městem Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51,

Ve vztahu k požadavku na poskytování servisních služeb zadavatel uvádí, že tento vychází z jeho oprávněných potřeb. Konkrétně zadavatel uvádí, že požadovaná 10 letá živostnost poptávaných komponent a požadovaná doba poskytování servisních služeb, resp. závazek dodavatele zajistit všechny vyšší verze dodaných SW a jejich maintenance s možností výpovědi ze strany dodavatele po 10 letech vyplývají z praxe (životnosti) provozování řadičů světlených signalizačních zařízení a dalších zařízení, která mnohdy činí 15 až 20 let. V návaznosti na shora uvedené zadavatel uvádí, že usiluje o zajištění poskytování servisních služeb ze strany poskytovatele řešení alespoň po elementární dobu živostnosti řadičů světlených signalizačních zařízení, neboť v opačném případě by dodané zařízení mohlo přestat být funkční, což je v oblasti řízení dopravy kriticky nežádoucí stav. Dále zadavatel uvádí, že poskytování servisních služeb je v této technologické oblasti vždy vázáno na dodanou technologii, přičemž předpokládá, že nejlepší standard poskytování servisních služeb zajistí dodavatel (implementátor) této technologie. Zadavatel dodává, že je přesvědčen, že svými požadavky cíli mj. na hospodárnost vynaložených prostředků za životní cyklus technologie, přičemž si vyhradil možnost smlouvu po pěti letech trvání poskytování servisních služeb vypovědět, čímž si ponechal možnost zajistit jiného dodavatele, pakliže by se v budoucnu domníval, že lze služby zajistit výhodněji. Na základě shora uvedeného má zadavatel za to, že své požadavky nestanovil nijak excesivně, když při uvažované životnosti řadičů světlených signalizačních zařízení požadoval od dodavatele systému zajištění poskytování servisních služeb na nižší hranici jejich životnosti.

Zadavatel shrnuje, že předmětem plnění veřejné zakázky je robustní telematický systém, který je pro dopravní řešení v Ostravě klíčovým dlouhodobým řešením. Prostřednictvím výběru dodavatele má být zajištěno otevřené řešení, jehož správa nebude závislá na původním dodavateli systému, přičemž snaha vyvázat se ze závislosti na dodavateli technického řešení do budoucna umožní angažovat i jiné servisní společnosti. Cílem zadavatele je mít dlouhodobě provozuschopný systém, proto nepoptává jen dodávku a implementaci systému, ale i jeho navazující správu a rozvoj, a tedy řeší náklady životního cyklu veřejné zakázky. V této

Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že námitky a následně podaný návrh navrhovatele představují součást jeho obchodní strategie, když se podílí na nabídce dodavatele Yunex jako poddodavatel. Zadavatel se domnívá, že námitky byly navrhovatelem podány pro případ, že by v zadávacím řízení nebyl vybrán dodavatel, s nímž podal nabídku, tedy aby veřejnou zakázku nezískal jiný dodavatel. Takové jednání navrhovatele podle zadavatel naznačuje zneužití práva, které by nemělo požívat právní ochrany.

Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 20. 5. 2022, které

K postupu Úřadu, který požádal účastníky zadávacího řízení, tj. dodavatele CROSS Zlín a dodavatele Yunex, o vyjádření, jakým způsobem přistoupili k nacenění požadavků zadavatele, konkrétně požadavku na automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných SW produktů a maintenance po dobu trvání smlouvy, navrhovatel uvádí, že by považoval za vhodnější, pokud by se Úřad obrátil i na další subjekty působící na relevantním trhu s dotazem, z jakého důvodu nepodali nabídku na veřejnou zakázku, a zda je z jejich pohledu možné nacenit předmětný požadavek zadavatele, příp. pokud by si Úřad k dané problematice nechal zpracovat znalecký posudek.

Ve vztahu k vyjádření dodavatele CROSS Zlín navrhovatel uvádí, že toto v sobě odráží skutečnost, že svým vyjádřením může dodavatel CROSS Zlín přispět ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, přičemž je zřejmé, že se ve svém vyjádření nebude vymezovat proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, když má reálnou šanci v zadávacím řízení uspět.

Navrhovatel má za to, že dodavatel CROSS Zlín ve svém vyjádření uvádí nepřesné informace, když z něj vyplývá, že by měl mít od společnosti Microsoft jakožto dlouholetý účastník programu Gold Partner právo na získání nových verzí programového vybavení Microsoft bez dalších poplatků. Navrhovatel uvádí, že na základě účastenství v předmětném programu může dodavatel CROSS Zlín získat tato práva pro sebe, nikoliv však pro třetí strany, jak je požadováno v zadávacích podmínkách. Vyjádření dodavatele CROSS Zlín tak navrhovatel považuje za značně zavádějící, neboť licence k SW produktům nebývají v běžném obchodním styku třetím stranám poskytovány bez dalších poplatků.

Navrhovatel nepopírá, že příslušné části předmětu plnění veřejné zakázky lze teoreticky nacenit u vlastních SW produktů, jak ostatně uvádí i dodavatel CROSS Zlín, toto však podle něj nelze učinit u produktů třetích stran nebo u proprietárního SW, jak je požadováno v zadávacích podmínkách, neboť nelze předvídat, kolik vyšších verzí SW vznikne v následujících letech a jaké budou náklady na jejich pořízení. Shora uvedené podle navrhovatele dodavatel

Navrhovatel má současně za to, že z vyjádření dodavatele CROSS Zlín je zřejmé, že zadavatelem požadované řešení není možné nacenit na 10 let dopředu, když sám dodavatel

Ve vztahu k vyjádření dodavatele Yunex navrhovatel uvádí, že s tímto souhlasí v tom smyslu, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky měly za následek to, že každý z účastníků zadávacího řízení přistoupil k nacenění poskytování servisních služeb rozdílně, v důsledku čehož došlo k podání neporovnatelných nabídek. Navrhovatel současně souhlasí s vyjádřením dodavatele Yunex v tom, že zadavatel nevymezil své požadavky dostatečným způsobem, tedy přiměřeně a transparentně tak, aby všichni dodavatelé mohli řádně nacenit své nabídky a aby současně byly zajištěny srovnatelné podmínky.

Závěrem navrhovatel v souvislosti s minimálně desetiletou dobou trvání smlouvy poukazuje na čl. IV. „DOBA A MÍSTO PLNĚNÍ“ odst. 4.2 bod 4.2.2 návrhu smlouvy, podle kterého budou služby školení, konzultační služby a programátorské služby poskytovány po dobu poskytování servisních služeb, přičemž s ohledem na skutečnost, že předmětné služby budou poskytovány dle aktuálních potřeb zadavatele, je dodavatel povinen zahájit jejich poskytování vždy pouze na základě objednávek zadavatele. Navrhovatel má za to, že ve vztahu k předmětným službám má smlouva povahu rámcové dohody, v souvislosti s čímž odkazuje na rozhodovací praxi

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů a vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 5 zákona se dodavatelem rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 37 odst. 1 zákona Podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako a) podmínky kvalifikace,

Podle § 89 odst. 1 písm. a) zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny.

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

Podle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

Podle § 251 odst. 5 zákona v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že »[ú]čelem veřejné zakázky je modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému ve statutárním městě Ostrava. Ty pak budou využity pro účely zajištění moderního řízení dopravy, lepšího

V čl. 7 „SPOLEČNÁ USTANOVENÍ KE KVALIFIKACI“ odst. 7.7 „Činnosti vyhrazené výlučně účastníkovi“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[ú]častník je oprávněn zajišťovat plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím poddodavatele.“.

Z části „Základní požadavky“ bodu 2. přílohy č. 1 „POŽADAVKY NA SYSTÉM PRO DOPRAVNÍ

V části „Základní požadavky“ bodu 3. přílohy č. 1 zadávací dokumentace je uvedeno, že „[z]ákladní referenční architektura DC je znázorněna v následujícím schématu:

Z části „Otevřená integrační platforma“ bodu 12. přílohy č. 1 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[s]oučástí systémové specifikace řešení DC musí být otevřená integrační platforma (OIP) umožňující nezávislé propojení jednotlivých subsystémů na bázi informačních a řídicích systémů, jež budou umožňovat přes definovaná rozhraní zařízení propojit. (…).

Z úvodu přílohy č. 2 „POŽADAVKY NA TECHNICKÉ PROSTŘEDKY PRO DOPRAVNÍ CENTRUM (DC)“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 2 zadávací dokumentace“) mj. vyplývá, že „[t]echnologie DC budou provozovány v budově Ostravských komunikací, a.s. ul. Noveská 1266/25 a v serverovnách ICT centra SMO, které je provozováno v lokalitách

Z čl. 1. „POPIS STÁVAJÍCÍ INFRASTRUKTURY“ odst. 1.1. „ICT CENTRUM SMO“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „ICT centrum zadavatele se nachází ve dvou vzájemně propojených lokalitách a obě jsou připojeny do metropolitní datové sítě. V ICT centru jsou v redundanci provozovány veškeré ICT technologie zadavatele zahrnující serverovou zónu včetně virtualizační platformy VMware a také LAN i SAN infrastrukturu. Výkon a kapacitu centra je možné škálovatelně navýšit doplněním stávající provozované infrastruktury. (…). ICT centrum SMO je rozložené ve dvou vzdálených serverovnách s kabelovou vzdáleností do 3 km propojených dostatečným počtem optických single-modových vláken. V rámci serverové zóny, která je virtualizovaná na platformě VMware, je provozováno 6 šasi paritně rozdělené v obou serverovnách, osazené celkem 38 blade servery typu HPBL Gen. 7 až Gen. 10 a 2 servery (moduly) HPE Synergy 480 Gen10 s jednotným dohledem a managementem. Celková kapacita šasi je 64 serverů a 24 modulů pro HPE Synergy. SAN infrastrukturu tvoří dva diskové řadiče typu NetApp FAS8200 provozované ve dvou serverovnách v režimu vysoké dostupnosti (Metrocluster) a 4 ks 32 Gbps SAN switchů rozdělené paritně do obou lokalit.“.

Z čl. 1. „POPIS STÁVAJÍCÍ INFRASTRUKTURY“ odst. 1.2. „OSTRAVSKÉ KOMUNIKACE“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[p]ro DC je zde připraven velký dispečink, místnost pro krizová jednání, kancelář pro dopravního inženýra a další dvě kanceláře pro další zaměstnance, jejichž činnost bude souviset s DC. Rovněž je připraven projekt pro vybavení dispečerských pracovišť na dispečinku včetně audiotechniky a krizové místnosti nábytkem.

Z čl. 2. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA, OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE – DISPEČINK“ odst. 2.1. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[v]elkoplošná zobrazovací stěna se skládá z 12 LCD obrazovek a musí umožnit spojitou práci s otevřenými okny jednotlivých zobrazovaných aplikací nezávisle na přechodech mezi jednotlivými obrazovkami, dále rozdělení do 4 (čtyř) nebo libovolného počtu segmentů, ve kterých je možné pracovat se stejnou logikou práce. Zobrazování na celé ploše či v jednotlivých segmentech bude realizovat požadavky na zobrazení informací na vyžádání dispečera v jeho klientské aplikaci, např. výstupy z kamer, náhled konkrétních signálních plánů, zátěžovou mapu dopravy apod. Je požadována možnost nastavení scénářů a zobrazovacích

Z čl. 2. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA, OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE – DISPEČINK“ odst.

Z čl. 2. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA, OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE – DISPEČINK“ odst. 2.2. „OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[p]ro zajištění efektivní práce se zobrazovací stěnou budou dále sloužit řídicí a komunikační

Z čl. 3. „VYBAVENÍ PRO KRIZOVÁ JEDNÁNÍ – KRIZOVÁ MÍSTNOST“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[k]rizová místnost bude vybavena technologií pro interaktivní obrazovou spolupráci, která bude sloužit pro interaktivní prezentace pro různé štáby a jednání, a to jak lokálního charakteru (místní jednání), tak vzdáleného – se zapojením vzdálených partnerů (např. IBC, NDIC, ČHMÚ apod.). Nabízená technologie musí zajišťovat možnost paralelního zobrazování (jedno interaktivní) s ozvučením, sdílení obrazu, zvuku a podkladových materiálů na zmíněném paralelním zobrazování v jednom čase pomocí videokonferenční technologie navazující na technologická řešení vzdálených partnerů (IBC, NDIC, ČHMÚ apod.), distribuci AV signálu spolu s řízením technologií a konferenční interaktivní spolupráci nad datovými podklady. (…).“.

Z čl. 4. „PRACOVIŠTĚ DC“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[v] rámci DC je požadováno 6 pracovišť. Jedná se o 4 dispečerská pracoviště, dopravně inženýrské pracoviště a pracoviště údržby technologií. (…).“.

Z čl. 4. „PRACOVIŠTĚ DC“ odst. 4.1. „DISPEČERSKÁ PRACOVIŠTĚ V DC“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že „[v] rámci DC jsou požadována 4 dispečerská pracoviště. Jedná se o 1 pracoviště pro Policii ČR, 1 pracoviště administrátora/servisního technika, 2 pracoviště dispečera. Všechna pracoviště budou vybavena dostatečně dimenzovanými počítači pro komunikaci se SSZ (DŘÚ), RSU/C-ITS, SD, softwarovou nadstavbou DC, pro klienta kamerového systému města a komunikaci s velkoplošnou zobrazovací stěnou a se 4 ks min. 24“ monitory. Možnosti přístupu budou rozděleny softwarovými právy.“.

Z čl. 4. „PRACOVIŠTĚ DC“ odst. 4.2. „PRACOVIŠTĚ DOPRAVNÍHO INŽENÝRA“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že „[u] tohoto pracoviště se předpokládá práce se software pro modelování dopravy, připojení k datům ze SSZ (DŘÚ), RSU/C-ITS, SD a dalším dopravním datům a statistikám, připojení na vyhodnocovací software DC pro práci dopravních inženýrů.

Z čl. 4. „PRACOVIŠTĚ DC“ odst. 4.3. „PRACOVIŠTĚ ÚDRŽBA TECHNOLOGIÍ“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že „[p]racoviště bude připojeno prostřednictvím sítě LAN v 1. NP budovy s DC. DC je umístěno ve 2. NP. Pracoviště potřebuje připojení k SSZ (DŘÚ), RSU/C-ITS a SD, zobrazovat a s příslušným oprávněním reagovat na poruchové stavy uvedených technologií ve městě.“.

Z čl. 5. „TECHNICKÁ SPECIFIKACE DC – SERVERY, ÚLOŽIŠTĚ“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že „[z]ákladním požadavkem je využití infrastruktury a kapacit ICT centra SMO, které je rozdělené do dvou technologických místností (serveroven) v lokalitách Prokešovo námětí 8 a ulice Hájkova 1100/13, aby bylo dosaženo geografické redundance a odolnosti systému vůči chybě i v případě živelné katastrofy, například požáru. Dodávané řešení musí být do této infrastruktury plně integrovatelné.

upgrade na nové verze, příp. downgrade – přechod na nižší verzi

možnost přenositelnosti softwaru na jiný hardware“.

Z čl. 5. „TECHNICKÁ SPECIFIKACE DC – SERVERY, ÚLOŽIŠTĚ“ odst. 5.1. „MINIMÁLNÍ

Z části „Základní požadavky“ bodu 1. přílohy č. 3 „POŽADAVKY NA TECHNOLOGII DOPRAVNÍ

Z části „Základní požadavky“ bodu 5. přílohy č. 3 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „DŘÚ bude realizováno jako součást Dopravního centra (DC), které je popsáno v Příloze č. 1 a Příloze č. 2 této zadávací dokumentace – příslušné HW a SW požadavky z těchto příloh se vztahují i na DŘÚ, není-li uvedeno jinak. (…).“.

Z části „Konektivita“ bodu 8. přílohy č. 3 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[t]elekomunikační spojení mezi DŘÚ a všemi dodávanými SSZ bude řešeno v následujícím pořadí priorit:

Z části „Konektivita“ bodu 9. přílohy č. 3 zadávací dokumentace vyplývá, že „[ř]adiče připojované v rámci VZ i později připojované řadiče budou pro komunikaci s DŘÚ využívat rozhraní OCIT-O verze 2.0. DŘÚ tedy musí být vybavena otevřeným komunikačním protokolem

Z přílohy č. 5 „POŽADAVKY NA TECHNOLOGII SSZ A V2X“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 5 zadávací dokumentace“) vyplývá, že zadavatel v jejím rámci stanovil následující okruhy požadavků na dodávané řadiče světelných signalizačních zařízení: „[z]ákladní požadavky (…)

Řadič SSZ musí umožňovat všechny funkce související s provozováním DŘÚ (…), jako např. akceptovat řídicí pokyny z DŘÚ nebo přijímat a odesílat požadovaní data.

Z části „Základní požadavky“ bodu 1. přílohy č. 6 „POŽADAVKY NA TECHNOLOGII

Z části „Centrální prvek pro SD, zpracování dat“ bodu 52. přílohy č. 6 zadávací dokumentace vyplývá, že „[c]entrální prvek pro SD je zařízení určené ke sběru a distribuci dat z těchto detektorů.“.

Z části „Centrální prvek pro SD, zpracování dat“ bodu 53. přílohy č. 6 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[c]entrální prvek pro SD bude realizován jako součást Dopravního centra (DC), (…).“.

Z části „Centrální prvek pro SD, zpracování dat“ bodu 54. přílohy č. 6 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „SW v centrálním prvku pro SD musí umět zpracovat a poskytovat data ze SD do

V částech „Základní požadavky na servisní služby“, „Služba centrální podpory pro software i hardware v rámci servisních služeb“, „Definice pojmu incident a související reakce v rámci servisních služeb“, „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“, „Dostupnost náhradních dílů v rámci servisních služeb“ a „Služby dalšího rozvoje“ přílohy č. 8 zadávací dokumentace zadavatel specifikoval své požadavky na servisní služby a služby dalšího rozvoje.

Z části „Definice a předmět služeb“ bodu 1. přílohy č. 8 zadávací dokumentace vyplývá, že „[s]ervisní služby a služby dalšího rozvoje v rozsahu plnění dle odst. 3.1. písm. e) a f) zadávací dokumentace lze rozdělit do několika dílčích služeb: servisní služby, služby školení, konzultační služby a programátorské služby.“.

Z části „Definice a předmět služeb“ bodu 2. přílohy č. 8 zadávací dokumentace vyplývá, že „[s]ervisní služby a služby dalšího rozvoje se budou týkat poptávaných částí díla v ZD: o Centrální prvky – dopravní centrum (DC), dopravní řídicí ústředna (DŘÚ), centrální prvek pro RSU (C-ITS back office) a centrální prvek pro strategické detektory (SD); u všech těchto zařízení se rozumí HW, SW a příslušenství, včetně telekomunikačních spojení realizovaných dodavatelem, o Koncové prvky – řadiče SSZ a jednotky RSU (obojí dodané do lokalit dle Tab. 1 Přílohy č. 4 ZD) a strategické detektory (SD) dodané do lokalit dle Přílohy č. 12 ZD; u všech těchto zařízení se rozumí HW, SW a příslušenství, včetně telekomunikačních spojení realizovaných dodavatelem.“.

Z části „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“ bodu 21. přílohy č. 8 zadávací dokumentace vyplývá, že „[z]adavatel požaduje po celou dobu poskytování Servisních služeb automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných softwarových produktů a maintenance, které umožňují aktualizaci softwarových produktů s vazbou na platnou a účinnou legislativu nebo vývoj hardwaru či jiných souvisejících softwarových prostředků.

Z části „Služby dalšího rozvoje“ bodu 26. přílohy č. 8 zadávací dokumentace vyplývá, že „[s]lužby školení, konzultační služby a programátorské služby směřují k realizaci rozvoje systému nebo subsystému, úprav nastavení dle potřeb zadavatele a správce zařízení, které rozšiřují

Ve vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 169 ze dne 26. 3. 2021 ve znění „[z]adavatel v Příloze 2 Smlouvy (odst. 21) požaduje v rámci

Ve vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 247 ze dne 20. 7. 2021 ve znění „[z]adavatel v rámci vypořádání žádosti č. 169 ze dne

Z čl. IV. „DOBA A MÍSTO PLNĚNÍ“ odst. 4.2 bodu 4.2.1 návrhu smlouvy mj. vyplývá, že »[s]ervisní služby budou poskytovány po dobu neurčitou od podpisu akceptačního protokolu

Z čl. VIII. „DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN“ odst. 8.7 návrhu smlouvy vyplývá, že „[z]hotovitel je povinen i bez pokynů Objednatele provést nutné úkony, které ač nejsou ve Smlouvě explicitně označeny, budou s ohledem na nepředvídané okolnosti pro splnění

Z čl. XIII. „DOBA TRVÁNÍ SMLOUVY“ odst. 13.1 návrhu smlouvy mj. vyplývá, že „[s]mlouvu je možno ukončit dohodou smluvních stran. Ve vztahu k poskytování Služeb lze Smlouvu dále po uplynutí 5 (slovy: pěti) let poskytování Služeb ukončit výpovědí ze strany Objednatele a po uplynutí 10 (slovy: deseti) let poskytování Služeb výpovědí ze strany Zhotovitele, a to i bez udání důvodu. (…).“.

Z čl. XVI. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ odst. 16.8 návrhu smlouvy vyplývá, že „[z]hotovitel na sebe v souladu s ustanovením § 1765 odst. 2 OZ přebírá nebezpečí změny okolností. Tímto však nejsou nikterak dotčena práva smluvních stran upravená ve Smlouvě.“.

Z „PROTOKOLU O OTEVÍRÁNÍ NABÍDEK“ ze dne 30. 7. 2021 (dále jen „protokol o otevírání nabídek“) vyplývá, že v zadávacím řízení podali nabídku na veřejnou zakázku dva dodavatelé, a to dodavatel CROSS Zlín a dodavatel Yunex.

Úřad považuje za nutné předně vypořádat tvrzení zadavatele týkající se údajné nedostatečné aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu, resp. k podání námitek proti zadávacím podmínkám zadávacího řízení. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách a následně i ve vyjádření k návrhu uvádí, že navrhovateli nemohla vzniknout či hrozit újma, kterou popisuje, tj. nemožnost podat samostatnou nabídku na pro něj relevantní část plnění veřejné zakázky, neboť není jeho povinností podat nabídku samostatně.

K výše uvedenému Úřad uvádí, že námitky je podle § 241 odst. 1 zákona oprávněn podat každý dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Podmínky aktivní legitimace k podání námitek jsou tedy uvedeny ve shora citovaném ustanovení zákona.

Úřad dále uvádí, že námitky se podle § 241 odst. 2 zákona podávají písemně a lze je podat mimo jiné i proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, včetně stanovení zadávacích podmínek, přičemž stěžovatel, tj. dodavatel, je podle ustanovení § 244 zákona povinen v námitkách uvést kdo je podává, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá a v případě námitek proti zadávacím podmínkám také uvést, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí (k tomu viz § 244 odst. 3 zákona). Lhůta pro podání námitek je přitom upravena v ustanovení § 242 zákona, přičemž v odst. 4 tohoto ustanovení je uvedeno, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

Ve vztahu k šetřenému případu Úřad nejprve uvádí, že podmínkou aktivní legitimace k podání námitek (a posléze k podání návrhu) podle § 241 zákona není konkrétní právní jednání zadavatele vůči stěžovateli, neboť pro legitimní podání námitek (návrhu) je zákonem vyžadováno pouze to, aby stěžovatel byl dodavatelem ve smyslu § 5 zákona a aby v námitkách (návrhu) specifikoval újmu, která mu postupem zadavatele hrozí či vznikla újma.

Pro vyloučení všech pochybností Úřad posoudil podmínky aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek (návrhu) ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, přičemž konstatuje, že navrhovatel je nepochybně dodavatelem ve smyslu § 5 zákona, neboť se jakožto dodavatel nabízející řešení pro dopravní telematiku (inteligentní dopravní systémy)5 pravidelně účastní zadávacích řízení s obdobným předmětem plnění, a současně v námitkách (obdobně i v návrhu) specifikoval svou újmu, když uvedl, že „(…) v důsledku nezákonného nastavení zadávacích podmínek a porušení základních zásad zadávacího řízení, k němuž v důsledku zadávacích podmínek dochází, není schopen podat samostatnou nabídku na pro něj relevantní část plnění veřejné zakázky, přičemž nezákonným nastavením dalších zadávacích podmínek (případně

K argumentaci zadavatele, že navrhovateli nemohla vzniknout či hrozit tvrzená újma, neboť se účastní na nabídce jednoho z účastníků zadávacího řízení jako poddodavatel, čímž popírá vznik nebo hrozbu tvrzené újmy, na základě které zadavatel nabyl pochybnost o aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu, resp. námitek, Úřad předně uvádí, že navrhovatel nabídku na veřejnou zakázku nepodal, jak vyplývá z protokolu o otevírání nabídek, přičemž na tomto ničeho nemění ani skutečnost, že navrhovatel v zadávacím řízení vystupuje v pozici poddodavatele. Navrhovatel současně nabídku na veřejnou zakázku (samostatně) podat ani nemohl, neboť část plnění veřejné zakázky, která je pro něj relevantní a která podle něj měla být od zbytku požadovaného plnění oddělena, od něj oddělena nebyla. V této souvislosti Úřad uvádí, že navrhovateli nemůže být upřena aktivní legitimace k podání námitek (návrhu) pouze na základě toho, že by nebyl schopen realizovat celý předmět plnění veřejné zakázky, když právě vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, resp. jeho nerozdělení na části je to, proti čemu navrhovatel v námitkách a v návrhu mj. brojí. Námitky navrhovatele se přitom týkají plnění, k jehož dodání je navrhovatel s ohledem na předmět jeho podnikání, kterým je mj. výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, evidentně způsobilý.

V návaznosti na shora uvedené Úřad uvádí, že aktivní legitimace k podání námitek (návrhu) je to, co Úřad přezkoumává ještě před samotným posouzením merita věci, a proto je třeba při posuzování otázky aktivní legitimace navrhovatele následovat široký přístup v tom smyslu, že aktivně legitimován je takový dodavatel, který by mohl veřejnou zakázku alespoň hypoteticky získat. Proto je také třeba v posuzovaném případě vycházet z toho, že navrhovatel je společností, která podniká v odvětví odpovídajícím předmětu plnění veřejné zakázky, resp. jeho části, přičemž na základě dostupných údajů nelze učinit závěr, že by se za žádných okolností nemohla úspěšně ucházet o plnění veřejné zakázky, resp. její části, neboť v tomto směru zadávací podmínky napadá svými námitkami, které směřují do těch částí zadávací dokumentace či postupů zadavatele, které mohou ovlivnit jím případně nabízené plnění.

Úřad tedy závěrem konstatuje, že navrhovatel splnil podmínky aktivní legitimace k podání námitek (návrhu) podle § 241 odst. 1 zákona, a námitky (návrh) tak byly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona, přičemž není pochyb o tom (a ani zadavatel toto nerozporuje), že byly splněny i ostatní zákonem stanovené podmínky pro podání námitek (návrhu).

K tvrzení zadavatele, že navrhovatel v souvislosti s podáním návrhu složil na účet Úřadu kauci v nesprávné výši, když na účet Úřadu složil kauci ve výši 100 000 Kč, ačkoliv jako poddodavatel účastnící se zadávacího řízení byl schopen vypočíst výši kauce z nabídkové ceny, Úřad uvádí,

Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce, resp. že veřejnou zakázku nerozdělil na části, když v jejím rámci požaduje plnění, která jsou podle něj navzájem odlišná a od sebe oddělitelná. Konkrétně v této souvislosti zmiňuje možnou oddělitelnost pracoviště dopravního centra – HW a SW [část 1] a serverů dopravního centra – HW a SW [část 2] od zbývajícího požadovaného plnění [část 3], kdy i toto je podle něj možné dále rozdělit. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel příliš širokým vymezením předmětu plnění veřejné zakázky diskriminuje dodavatele, kteří jsou schopni podat nabídku na jednotlivá dílčí plnění, nikoliv však na všechna dílčí plnění.

Úřad nejprve v obecné rovině k otázce vymezení předmětu plnění veřejné zakázky uvádí, že ačkoliv je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky, neboť pouze zadavatel sám zná nejlépe své vlastní odůvodněné potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně definovat, nemůže při tomto vymezení přistupovat zcela libovolně. Je zde totiž vázán zejména zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona.

Porušení zásady zákazu diskriminace se zadavatel může při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky dopustit i tím, že jej vymezí příliš široce, v důsledku čehož se o veřejnou zakázku mohou ucházet jen někteří dodavatelé, resp. dojde k zúžení okruhu potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku (uvedené lze dovodit např. z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn.

Otázkou vymezení předmětu plnění veřejné zakázky se zabýval např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž mj. uvedl, že „(…) považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky.