ÚOHS S0415 – D2 Rekonstrukce CB vozovky D2 km 42

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12,

Předmětem veřejné zakázky dle článku II.1.4) „Stručný popis“ oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2017 pod ev. č. Z2017-012864 je „Celková výměna CB krytu v tl. 28 cm. Vybourání stávajícího CB krytu a betonáž nové CB vozovky v šířce 10,75 m. Cementobetonová vozovka v havarijním stavu. Prasklé desky, trhliny, schodovitost, poruchy v podélné spáře.“.

Dle článku 2. „Předmět plnění veřejné zakázky“ bodu 2.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 11. 5. 2017 činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky částku ve výši 241 000 000 Kč bez DPH.

V „PROTOKOLU O OTEVÍRÁNÍ NABÍDEK“ ze dne 18. 7. 2017 je mimo jiného uvedeno, že zadavatel obdržel 4 nabídky v listinné podobě.

Dne 1. 9. 2017 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele – společníků společnosti „Společnost D2 Rekonstrukce CB vozovky“ o

Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení ze dne

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 19. 10. 2017 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne

Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti úkonu zadavatele, a to konkrétně proti vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

Předně navrhovatel rekapituluje skutkový stav věci, přičemž mimo jiné uvádí, že dopisem ze dne 20. 7. 2017 byl zadavatelem dle § 46 zákona vyzván k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu. Dne 28. 7. 2017 požádal navrhovatel o prodloužení lhůty k podání písemného zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu. Zadavatel předmětné žádosti vyhověl a navrhovatel dne 8. 8. 2017 předložil požadované zdůvodnění. Dne 1. 9. 2017 rozhodl zadavatel na základě § 48 zákona o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Navrhovatel považuje rozhodnutí zadavatele za neoprávněné a učiněné v rozporu se zákonem a uvádí, že mu vznikla újma v podobě nákladů vynaložených na přípravu nabídky, nákladů spojených s podáním námitek a újma v podobě znemožnění uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky. Dne 25. 9. 2017 podal navrhovatel proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení námitky dle § 241 a násl. zákona. Navrhovatel má za to, že se zadavatel řádně nevypořádal s jeho námitkami.

V další části návrhu navrhovatel uvádí vybranou argumentaci zadavatele v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a v rozhodnutí o námitkách.

Ve vztahu k nezákonnosti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a ve vztahu k rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvádí navrhovatel následující.

Předně navrhovatel v plném rozsahu odkazuje na své námitky ze dne 25. 9. 2017.

V námitkách navrhovatel uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nespecifikuje, na základě jakého konkrétního ustanovení § 48 zákona jej vylučuje, čímž, s ohledem na nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí, znemožňuje navrhovateli efektivní

Navrhovatel podotýká, že zadavatel až v rozhodnutí o námitkách specifikuje (v článku I. odst. 3), na základě jakých ustanovení zákona vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

V souvislosti s výše uvedeným navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013 – 39 ze dne 20. 5. 2014, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0319/2015/VZ17502/2015/523/ASo ze dne 10. 7. 2015 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHSR408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že důvody, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, nelze doplňovat např. prostřednictvím rozhodnutí o námitkách, jak se snaží činit zadavatel.

Dále navrhovatel uvádí, že pokud je navrhovatel ze strany zadavatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku vylučován, pak v oznámení o takovém vyloučení, resp. v rozhodnutí o vyloučení, by měl zadavatel v rámci odůvodnění specifikovat, na základě jakého konkrétního ustanovení zákona, tj. pro jaké konkrétní právní jednání, tak činí, a doložit svá tvrzení prostřednictvím konkrétních skutečností a důkazů prokazujících naplnění všech podmínek daného zákonného důvodu pro vyloučení. V opačném případě zadavatel znemožňuje navrhovateli řádnou právní obranu proti úkonům zadavatele, jelikož rozhodnutí o vyloučení není jednoznačné, srozumitelné a je ve svém důsledku nepřezkoumatelné.

Navrhovatel konstatuje, že v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a v rozhodnutí o námitkách navrhovatele jsou následující rozpory, které způsobují nepřezkoumatelnost těchto úkonů zadavatele.

Zadavatel v článku I. odst. 2. rozhodnutí o námitkách uvedl, že k vyloučení navrhovatele došlo z důvodu, že navrhovatel ve své nabídce uvedl termín doby uvedení do provozu

K tvrzením zadavatele uvedeným v článku I. odst. 4 až 6 rozhodnutí o námitkách navrhovatel konstatuje, že právní názor k použití § 46 zákona dovozuje navrhovatel především z odborné literatury („Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 283 – 287

K tvrzením zadavatele uvedeným v článku I. odst. 7 a 8 rozhodnutí o námitkách navrhovatel uvádí, že zadavatel nemohl použít postup dle § 46 zákona, jelikož ve vztahu k době uvedení do provozu se v nabídce navrhovatele nevyskytoval žádný rozpor, resp. žádná nejasnost, a proto nebylo ze strany navrhovatele co objasňovat. Zadavatel však v rozhodnutí o námitkách uvádí, že rozpor existoval, a to konkrétně s předepsanými technologickými postupy. Navrhovatel konstatuje, že zadavatel ve vztahu k předmětu veřejné zakázky neuvedl, o jaké konkrétní předepsané technologické postupy se jedná. Zadavatel měl dle názoru navrhovatele především ve vztahu k harmonogramu prací navrhovatele, resp. k jednotlivým položkám, které považoval za rozporné, uvést, jaké konkrétní předepsané postupy navrhovatel při stanovení lhůt v harmonogramu porušuje. S ohledem na výše uvedené je předmětné rozhodnutí zadavatele vadné. Navrhovatel podotýká, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil minimální hranici pro stanovení doby uvedení do provozu, která by ve vztahu k předmětu veřejné zakázky představovala určitý „indikátor“, co zadavatel považuje za „přiměřené/reálné“. Navrhovatel dodává, že v „jiných zadávacích řízeních“ (aktuálně realizovaných) zadavatel u hodnotícího kritéria doby pro uvedení do provozu minimální hranici stanovuje. Navrhovatel zdůrazňuje, že skutečnost, že tak zadavatel neučinil v předmětné veřejné zakázce, nemůže jít k tíži navrhovatele.

Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel nebyl ve vztahu k požadavku na předložení předpokládaného harmonogramu prací navrhovatele oprávněn postupovat podle § 46 zákona. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že nežádal o změnu doby pro uvedení stavby do provozu, ale požadoval vysvětlení, jak k této době navrhovatel dospěl, což mu navrhovatel dle svého názoru objasnil. Navrhovatel dále uvádí, že na základě žádosti zadavatele lze doplnit jen údaje a doklady, které nebudou a nemají být předmětem hodnocení dle kritérií hodnocení. Doba pro uvedení stavby do provozu je údaj, který byl předmětem hodnocení, a proto jakýkoli další „údaj/doklad“ s tímto kritériem související nebyl zadavatel oprávněn požadovat, jelikož navrhovatelem uvedená doba pro uvedení stavby do provozu musela i po podání vysvětlení zůstat beze změny.

Požadavek zadavatele na předložení harmonogramu prací považuje navrhovatel ve vztahu k ostatním účastníkům zadávacího řízení za diskriminační, jelikož dle bodu 9.7 ve spojení s bodem 15.3 písm. e) zadávací dokumentace je povinen předložit tento dokument vybraný dodavatel. Navrhovatel tedy dovozuje, že do doby rozhodnutí o výběru nemá zadavatel na předložení tohoto dokumentu ani zákonný nárok, ani nárok vycházející ze zadávacích podmínek. Předmětný postup zadavatele byl dle názoru navrhovatele v rozporu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 zákona. Argumentaci zadavatele, že pokud se navrhovatel domníval, že požadavek zadavatele je neoprávněný, mohl to ve svém

Navrhovatel podotýká, že v zadavatelem citovaných rozhodnutích Úřadu a Nejvyššího správního soudu v souvislosti s vyloučením navrhovatele je odkazováno na institut nepřijatelné nabídky, a proto nelze přijmout argument zadavatele, že se předmětná rozhodnutí o institut nepřijatelné nabídky neopírají.

Dále má navrhovatel za to, že zadavatel uvádí rozporná tvrzení „v závěru strany 3“ rozhodnutí o námitkách a strany 6 rozhodnutí o vyloučení, jelikož v rozhodnutí o námitkách je konstatováno, že „v daném případě se nejednalo o to, že by nabídka Stěžovatele byla v rozporu s platnými právními předpisy“, avšak v rozhodnutí o vyloučení je konstatováno, že „se rovněž dostává do rozporu se …ZZVZ“.

Porovnání cenových rozdílů provedené zadavatelem mezi nabídkou navrhovatele (při započtení smluvních pokut) a nabídkou dodavatele, která se umístila jako druhá v pořadí, považuje navrhovatel za bezpředmětné a spekulativní. Zadavatel nemůže předjímat, zda by se navrhovatel dostal či nedostal do prodlení s realizací předmětu plnění veřejné zakázky.

V článku I. odst. 11 rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že reálnost nabídnuté doby pro uvedení do provozu primárně posuzoval ve vztahu k veřejné zakázce, a že není v rámci srovnání s obdobnými projekty rozhodující, o jaké projekty se jedná, protože toto srovnání bylo provedeno jen podpůrně. Výše uvedené tvrzení zadavatele podle názoru navrhovatele nemá oporu v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. V „závěru strany 2“ rozhodnutí o vyloučení zadavatel v obecné rovině uvádí, že předmět plnění veřejné zakázky nelze v termínu nabízeném navrhovatelem splnit, a to vzhledem k technologickým postupům a standardům prací daných projektem a ve vztahu k předmětu plnění. Naproti tomu na stranách 3 a 4 rozhodnutí o vyloučení ve většině případů, u nichž zadavatel v harmonogramu prací navrhovatele shledal rozpory, se zadavatel s tímto vypořádává konstatováním, že „obvykle prováděno za xxx dnů/ …účastník nedodrží délky technologických přestávek stanovené závaznými předpisy/…nelze zajistit požadovanou kvalitu díla.../nereálné“. Jak z obsahu rozhodnutí o vyloučení, tak i z rozhodnutí o námitkách nelze dle navrhovatele dovodit, že by zadavatel posuzoval reálnost navrhovatelem uvedené lhůty primárně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a konkrétním technologickým postupům a standardům, které jsou dány projektem. Uvedení lhůt dle zadavatele obvyklých indikuje dle názoru navrhovatele provedení srovnání s projekty obdobnými, které ovšem zadavatel nespecifikuje, ačkoli by měl mít navrhovatel v rámci zachování své procesní obrany právo se vyjádřit ke konkrétním skutečnostem vedoucím k jeho vyloučení (obdobně jako v případě institutu mimořádně nízké nabídkové ceny).

Ve vztahu k unesení důkazního břemene v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení navrhovatel konstatuje, že je na zadavateli, aby prokázal, že byly

S argumentací navrhovatele uvedenou v článku II. odst. 21 bodu (xii) námitek vztahující se k tvrzením zadavatele, které navrhovatel označil za rozporná s realitou a v článku II. odst. 21 bodu (xiv) námitek vztahující se ke krokům, které navrhovatel učinil v předstihu a na vlastní podnikatelské riziko, se zadavatel dle názoru navrhovatele vůbec nevypořádal.

K tvrzení zadavatele, že navrhovatel nedodržel článek 11 zadávací dokumentace, když z jeho nabídky vyplývalo, že nerespektoval závazné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky, navrhovatel uvádí, že článek 11 zadávací dokumentace obsahuje pouze obecné konstatování, že informace uvedené v jednotlivých částech zadávací dokumentace jsou závazné a dodavatelé jsou povinni je při zpracování nabídky plně respektovat. Navrhovatel dodává, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele neuvedl, jaké konkrétní informace u technologických postupů a standardů daných projektem nebyly (hypoteticky) navrhovatelem akceptovány nebo jaké jiné závazné informace navrhovatel nerespektoval.

Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel navrhuje (domáhá se), aby Úřad přezkoumal postup zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a aby jako opatření k nápravě v souladu s ustanovením § 263 odst. 2 zákona zrušil úkon zadavatele spočívající ve vyloučení navrhovatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení, a aby zadavatel následně rozhodl o výběru nabídky navrhovatele.

V případě, že by Úřad dospěl k závěru, že se zadavatel v rozporu s § 245 odst. 1 zákona v odůvodnění rozhodnutí o námitkách řádně, tedy podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, pak navrhovatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách.

Navrhovatel podle § 61 správního řádu navrhuje, aby Úřad k zajištění účelu správního řízení nařídil zadavateli předběžným opatřením zákaz uzavřít smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí ve věci.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 19. 10. 2017, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 19. 10. 2017.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: o zadavatel, o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ30770/2017/544/MPr ze dne 24. 10. 2017.

Dne 27. 10. 2017 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-31512/2017/544/MPr z téhož dne, kterým zamítnul návrh navrhovatele ze dne 19. 10. 2017 na nařízení předběžného opatření, jímž měl být zadavateli podle § 61 odst. 1 správního řádu uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Předně zadavatel uvádí shrnutí dosavadního průběhu zadávacího řízení ve vztahu k vyloučení navrhovatele z účasti v předmětném zadávacím řízení. V souvislosti s důvody odmítnutí námitek navrhovatele pak zadavatel v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách navrhovatele.

V rozhodnutí o námitkách navrhovatele je uvedeno mimo jiného následující. Zadavatel má za to, že není rozhodující uvést v rozhodnutí o vyloučení konkrétní ustanovení zákona, ale odůvodnění předmětného rozhodnutí, ze kterého je seznatelné, v čem zadavatel spatřuje porušení zákona. Tento požadavek byl dle názoru zadavatele naplněn, jelikož z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že byly naplněny důvody pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a), b) i c) zákona. Navrhovatel nedodržel článek 11 zadávací dokumentace, když z jeho nabídky vyplývalo, že nerespektoval závazné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky, přičemž porušení nespočívalo ve stanovení krátké doby pro uvedení do provozu (jejíž spodní hranice nebyla definována), ale v nedodržení technologických postupů a standardů prací dle projektu, což vyplývalo z krátké doby pro uvedení do provozu a z následného vyjádření navrhovatele. Zadavatel má za to, že navrhovatelem uváděný údaj (doba pro uvedení do provozu v délce 4 týdny) neodpovídá skutečnosti, tj. je nereálný, přičemž tento údaj mohl mít vliv na hodnocení nabídek. Navrhovatel dále dle názoru zadavatele neobjasnil deklarovanou dobu pro uvedení do provozu.

Zadavatel uvádí, že z dikce ustanovení § 46 zákona je zřejmé, že institut zde zakotvený může zadavatel použít kdykoli je to pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení potřeba.

Z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S55/2013/VZ-23598/2013/513/ZKy ze dne 3. 12. 2013 a z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 dle

V návaznosti na bod 15. námitek navrhovatele zadavatel konstatuje, že pokud by zadavatel neměl žádné pochybnosti o reálnosti navrhovatelem nabízených hodnot, nebylo by třeba jejich kontradiktorní ověření.

Ve vztahu k § 36 zákona zadavatel uvádí, že má za to, že nepřenáší odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele a dodává, že je jeho povinností posoudit soulad podaných nabídek s požadavky zadavatele a se zákonem.

Dále zadavatel konstatuje, že dle jeho názoru existoval rozpor v nabídce navrhovatele, a to mezi uváděnou dobou pro uvedení do provozu a předepsanými technologickými postupy. Z předepsaných technologických postupů pak vyplývá nereálnost navrhovatelem nabízeného termínu pro uvedení do provozu. Vzhledem k výše uvedenému byl tedy dán důvod pro použití postupu dle § 46 zákona.

Zadavatel zdůrazňuje, že nepožadoval po navrhovateli doplnění či změnu údajů popř. dokladů, které byly předmětem hodnocení, ale žádal jejich objasnění. Zadavatel je toho názoru, že v předmětném případě byl dán zákonný nárok na vznesení požadavku na předložení harmonogramu prací navrhovatele. Harmonogram prací byl ze strany navrhovatele předložen dobrovolně a nejedná se tedy o nezákonně získaný dokument.

Pokud by zadavatel připustil výběr nabídky, která je ve smyslu „zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách“ nepřijatelná, dopustil by se porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek, a proto musí zadavatel učinit veškeré legální kroky, aby této situaci zabránil.

K výši smluvních pokut zadavatel uvádí, že tato nemá žádnou souvislost s povinností zadavatele přezkoumat soulad nabídek se zadávacími podmínkami a se zákonem a uzavřít smlouvu pouze s dodavatelem, jehož nabídka je reálná. „Navíc s ohledem na cenový rozdíl mezi nabídkou Stěžovatele a nabídkou, která se umístila druhá v pořadí (cca 29 mil. Kč), by náklady vynaložené Zadavatelem za plnění poskytnuté Stěžovatelem byly vyšší i v případě (při započtení smluvních pokut), kdy by Stěžovatel nedodržel lhůtu pro uvedení stavby do provozu o 120 dnů! Z toho je zřejmé, že výše smluvní pokuty za nedodržení doby pro uvedení do provozu rozhodně nemohla odradit Stěžovatele od nabídnutí nereálné doby pro uvedení stavby do provozu. (Smluvní pokuta za nedodržení doby pro dokončení, kterou

Zadavatel konstatuje, že primárně posoudil reálnost navrhovatelem nabídnuté doby pro uvedení do provozu ve vztahu k veřejné zakázce a srovnání s obdobnými projekty provedl pouze podpůrně. Uvedení konkretizace těchto projektů není tedy rozhodující.

Důkazní břemeno v rozhodnutí o vyloučení zadavatel dle svého názoru unesl, jelikož ve většině případů odkazuje na normy pro dodavatele závazné, tj. TKP, ČSN, apod. „Navíc je

Obecná prohlášení bez uvedení konkrétních možností, technologického vybavení a technického know-how navrhovatele považuje zadavatel za tvrzení neozřejmující, jak by navrhovatel dosáhl dodržení deklarované doby uvedení do provozu.

Zadavatel uvádí, že při posouzení nabídky (resp. harmonogramu prací) navrhovatele byla vzata v úvahu navrhovatelem předpokládaná … (obchodní tajemství) … pracovní doba, avšak ani tato nemůže zajistit dodržení příslušných norem a provedení prací v navrhovatelem uváděné lhůtě.

Dále zadavatel konstatuje, že ve vztahu ke staveništní dopravě, pro kterou navrhovatel považuje lhůtu v délce … (obchodní tajemství) … za dostatečnou, je třeba vzít v potaz, že nutná technologická přestávka vyplývající z TKP a ČSN se netýká jen staveništní dopravy.

Závěrem rozhodnutí o námitkách zadavatel podotýká, že při posouzení harmonogramu prací navrhovatele vzal v úvahu možný souběh jednotlivých stavebních prací.

Zadavatel se dále v předmětném vyjádření k návrhu vyjadřuje k částem návrhu, v rámci kterých navrhovatel brojí proti vyřízení námitek ze strany zadavatele.

Ve vztahu k rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013 – 39 ze dne 20. 5. 2014, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0319/2015/VZ-17502/2015/523/ASo ze dne 10. 7. 2015 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne

K údajnému rozporu mezi rozhodnutím o vyloučení a rozhodnutím o námitkách, jenž navrhovatel spatřuje a označuje v návrhu, zadavatel uvádí, že v „citovaných větách žádný rozpor nevidí“ a jelikož navrhovatel blíže nespecifikuje, v čem konkrétně rozpor spatřuje, nemůže se zadavatel k této části návrhu vyjádřit ve větších podrobnostech.

V souvislosti s právním názorem navrhovatele na použití § 46 zákona zadavatel uvádí, že odborná literatura není právně závazná a neobsahuje popis všech možných situací. „Navíc lze říci, že uvedenou dobu pro uvedení do provozu v délce 4 týdny lze považovat za nesrozumitelný údaj (ve smyslu uváděné komentářové literatury), a to ve vztahu k požadavkům Zadavatele (zjednodušeně: pro Zadavatele není srozumitelné, jak Navrhovatel může nabídnout dobu uvedení do provozu v délce 4 týdny, když z požadavků Zadavatele, zejména TKP a ČSN, vyplývá doba delší).

V návaznosti na tvrzení navrhovatele, že zákon neobsahuje institut zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu či jiných kritérií, která jsou předmětem hodnocení nabídek, zadavatel konstatuje, že výše uvedené je důvodem, proč se v takovém případě použije pro objasnění určité skutečnosti obecná úprava dle § 46 zákona.

K tvrzení navrhovatele, že jeho nabídka neobsahuje žádný rozpor, resp. nejasnost ve vztahu k době pro uvedení do provozu, a proto zadavatel nebyl oprávněn aplikovat postup podle § 46 zákona, zadavatel uvádí, že „nejasnost spočívala v délce doby pro uvedení do provozu ve vztahu k požadavkům vyplývajícím ze zadávacích podmínek (Zadavateli nebylo a není jasné, jak by Navrhovatel mohl zakázku realizovat za tak krátkou dobu při dodržení všech předepsaných postupů vyplývajících z TKP, ČSN apod.)“.

Zadavatel dále uvádí následující předepsané postupy, které navrhovatel při stanovení lhůt v harmonogramu prací porušuje: a) … (obchodní tajemství) … … (obchodní tajemství) … … (obchodní tajemství) … doba realizace dle Navrhovatele je … (obchodní tajemství) …

Fakt, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil spodní hranici pro stanovení doby pro uvedení do provozu, nemá vliv na povinnost zadavatele posoudit reálnost nabízené doby pro uvedení do provozu. Nestanovení spodní hranice doby pro uvedení do provozu dle názoru zadavatele nejde k tíži navrhovatele, jelikož navrhovatel byl povinen uvést reálnou dobu pro uvedení do provozu, a to bez ohledu na skutečnost, zda je v zadávací dokumentaci stanovena její spodní hranice či nikoliv.

Zadavatel se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že tento objasnil, jak dospěl k nabízené době pro uvedení do provozu. Navrhovatel totiž v rámci předloženého vysvětlení předmětného údaje a v námitkách povětšinou pouze v obecné rovině konstatuje, že využije své know-how, stroje a personální kapacity k tomu, aby deklarovaný termín dodržel, ale

Dále zadavatel uvádí, že by bylo zcela proti smyslu zákona, kdyby zadavatelé nemohli po dodavatelích požadovat objasnění nabízených hodnot, a dodává, že v rámci navrhovatelem podaného vysvětlení měla skutečně zůstat doba pro uvedení do provozu beze změny.

Ve vztahu k předložení harmonogramu prací navrhovatele zadavatel konstatuje, že jej navrhovatel předložil zcela dobrovolně a zadavatel nepodmínil případné nepředložení harmonogramu prací navrhovatele vyloučením tohoto z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel uvádí, že z dobrovolného poskytnutí jakéhokoli dokumentu dodavatelem nemůže být v žádném případě dovozeno porušení zásady rovného zacházení či zákazu diskriminace ze strany zadavatele.

K tvrzení navrhovatele, že rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013 – 39 ze dne 20. 5. 2014, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0319/2015/VZ-17502/2015/523/ASo ze dne 10. 7. 2015 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014 se neopírají o institut nepřijatelné nabídky, přičemž je v těchto na předmětný institut odkazováno, zadavatel uvádí, že si je vědom skutečnosti, že v daných rozhodnutích je na institut nepřijatelné nabídky odkazováno, avšak nadále je toho názoru, že se o daný institut „neopírají“, resp. podstatné jsou v nich „jiné instituty“.

Ve vztahu k rozporu mezi závěrem strany 3 rozhodnutí o námitkách a strany 6 rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatuje, že se jedná o rozpor zdánlivý, neboť navrhovatelem citované věty je třeba vnímat v kontextu daného rozhodnutí. „V Rozhodnutí o námitkách se jednalo o vazbu na § 22 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zatímco v Rozhodnutí o vyloučení byla věta míněna tak, že postup Navrhovatele je v konečném důsledku v rozporu se Zákonem (Navrhovatel nedodržel podmínky stanovené Zadavatelem, což znamená rozpor se Zákonem)“.

K porovnání cenových rozdílů mezi nabídkou navrhovatele a nabídkou, která se umístila jako druhá v pořadí, zadavatel konstatuje, že provedené porovnání nebylo důvodem pro vyloučení navrhovatele, ale představovalo reakci na argument navrhovatele uvedený v námitkách, že pro případné prodlení dodavatelů s plněním veřejné zakázky je zadavatel zajištěn poměrně vysokými smluvními pokutami.

Dále zadavatel uvádí, že navrhovatelem nabízenou dobu pro uvedení do provozu posuzoval ve vztahu k předmětné veřejné zakázce, přičemž dodává, že podpůrně použil srovnání s obdobnými veřejnými zakázkami, což však považuje za běžný a legitimní způsob argumentace. „Je-li v daném oboru za obdobných podmínek běžná určitá doba nezbytná pro daný úkon, pak u doby řádově kratší musí nutně vzniknout podezření na nereálnost takové doby. Zadavatel tím tedy pouze deklaroval, že na základě srovnání s obdobnými zakázkami u něj vzniklo podezření, že doba pro uvedení do provozu nabízená Navrhovatelem je nereálná (z tohoto pohledu je tedy nerelevantní, s jakými konkrétními zakázkami Zadavatel předmětnou Zakázku porovnával), primární ovšem bylo, že Navrhovatel neobjasnil, jak zajistí dodržení deklarované doby pro uvedení do provozu a zároveň dodržení všech předepsaných postupů.“.

Zadavatel konstatuje, že v rámci rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ve většině případů odkazuje na normy, které jsou pro dodavatele závazné, a to TKP, ČSN apod. a podotýká, že předmětné případy byly dostačující pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Současně zadavatel uvádí, že má za to, že věci zjevné není třeba dokazovat. V této souvislosti zadavatel konstatuje, že každému (zejména odborníkovi v oboru) je zřejmé, že není reálné … (obchodní tajemství) …

K názoru navrhovatele, že zadavatel neprokázal nesplnitelnost termínů předložených navrhovatelem v rámci harmonogramu prací, zadavatel uvádí, že se s tímto názorem neztotožňuje, jelikož v rozhodnutí o vyloučení zadavatel odkazuje na závazné normy, předepsané postupy a termíny a lhůty v nich uvedené.

Zadavatel zdůrazňuje, že jeho „přesvědčení“ o nemožnosti realizace předmětu plnění veřejné zakázky v termínech uvedených navrhovatelem je podloženo argumenty a „nepopiratelnými fakty“ jakými jsou technologické lhůty, apod.

K tvrzení navrhovatele, že nedojde k pohybu stavební mechanizace po novém CBK zadavatel uvádí, že se jedná o obecné (nepodložené) prohlášení, ze kterého nevyplývá, jakým způsobem hodlal navrhovatel postupovat.

Dále zadavatel uvádí, že z posledního odstavce str. 2 rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a z bodu 3 rozhodnutí o námitkách vyplývá, že navrhovatel nerespektoval technologické postupy a standardy projektu.

Zadavatel závěrem uvádí, že je toho názoru, že podání návrhu navrhovatele je účelové, neboť navrhovatel má zájem na získání veřejné zakázky, a to i s vědomím, že deklarovanou dobu pro uvedení do provozu nedodrží, jelikož z ekonomického hlediska je pro navrhovatele výhodné veřejnou zakázku realizovat i s výrazným zpožděním oproti harmonogramu prací, tedy i za předpokladu, že bude muset uhradit příslušné sankce, které jsou s nedodržením lhůt spjaty.

Vzhledem k výše uvedenému zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

V návaznosti na oznámení Úřadu č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-30770/2017/544/MPr ze dne

Úřad usnesením č. j ÚOHS-S0415/2017/VZ-32859/2017/544/MPr ze dne 9. 11. 2017 určil zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Předně navrhovatel uvádí, že se v rámci nahlížení do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0415/2017/VZ seznámil s vyjádřením zadavatele k návrhu ze dne 30. 10. 2017 a v návaznosti na předmětné vyjádření sděluje Úřadu následující.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013 – 39 ze dne 20. 5. 2014 je dle názoru navrhovatele zřejmé, že soudní praxe se ve vztahu k důvodům vyloučení dodavatele přiklání k širší interpretaci, v rámci které musí být objasněno, v čem tkví nedostatky nabídky, a to do té míry, aby je uchazeč byl schopen pochopit a měl možnost s nimi kvalifikovaně polemizovat. Navrhovatel dále cituje část výše specifikovaného rozsudku, kterou považuje ve vztahu k šetřenému případu za relevantní.

Dále navrhovatel konstatuje, že v rámci rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a v rámci rozhodnutí o námitkách zadavatel neuvádí totožné důvody pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. „Ačkoli toto Navrhovateli nepřísluší a měl tak učinit Zadavatel již v Rozhodnutí o vyloučení Navrhovatele ze zadávacího řízení, při podřazení důvodů vyloučení pod konkrétní zákonnou normu, se dle názoru Navrhovatele v případě čl. I. odst. 2 Rozhodnutí o námitkách jedná o důvod vymezený v § 48 odst. 2 písm. b) ZZVZ (údaje… nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny) a v případě

Navrhovatel má za to, že pokud by nabídka navrhovatele nesplňovala zadávací podmínky, pak by bylo bezpředmětné navrhovatele vyzývat k objasnění nabídky.

K tvrzení zadavatele, že odborná literatura není právně závazná a neobsahuje popis všech možných situací, navrhovatel konstatuje, že odborná literatura, resp. komentované znění zákona sice není právně závazné, avšak soudy a Úřad z této ve své rozhodovací praxi mnohdy vycházejí.

Navrhovatel uvádí, že jím nabízená doba pro uvedení do provozu není nesrozumitelným údajem, jelikož předmětný údaj byl v nabídce navrhovatele uveden zcela jasně a následně byl v souvislosti s tímto údajem předložen i harmonogram prací navrhovatele.

Ve vztahu k vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 30. 10. 2017, v rámci kterého se zadavatel mimo jiné vyjadřuje k jednotlivým položkám harmonogramu prací navrhovatele a odkazuje na ČSN, v nichž spatřuje porušení na straně navrhovatele a provádí porovnání lhůt nabídnutých navrhovatelem s údaji dovozenými z příslušných norem, navrhovatel konstatuje, že předmětné „zdůvodnění“ zadavatele bylo učiněno opožděně, jelikož mělo být součástí rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne

K položkám … (obchodní tajemství) … harmonogramu prací navrhovatele tento uvádí, že: „Podkladní vrstvu stmelenou hydraulickým pojivem předpokládá Navrhovatel provést ze směsi, která má vysoký nárůst počáteční pevnosti, a tudíž u ní odpadá nutná technologická přestávka potřebná ke zrání této vrstvy. Nárůst pevnosti je dosažen přidáním urychlovačů tuhnutí a tvrdnutí.“.

K položkám … (obchodní tajemství) … harmonogramu prací navrhovatele tento uvádí, že „vzhledem k potřebnému zkrácení času na provádění prací bude nasazeno odpovídající množství techniky, které zabezpečí potřebnou dynamiku postupu stavebních prací. K tomuto bodu si Navrhovatel dále dovoluje upozornit na neobjektivní porovnání s prováděním stavby rekonstrukce CB vozovky D2 v km 11,9 – 3,2 vlevo, která momentálně probíhá. U této zakázky je jiný termín realizace, tudíž není nutné nasazení takového množství techniky. Dále

K položkám … (obchodní tajemství) … harmonogramu prací navrhovatele tento uvádí, že položka … (obchodní tajemství) … absentuje v harmonogramu prací navrhovatele záměrně, a to z důvodu, že navrhovatel předpokládá … (obchodní tajemství) … V této souvislosti navrhovatel odkazuje na „dokumenty Zadavatele – Vzorové detaily pro provádění cementobetonového krytu, 1.1 Vzorové detaily pro provádění cementobetonového krytu – VD

V návaznosti na výše uvedené navrhovatel konstatuje, že argumentace zadavatele o minimální technologické přestávce činící 21 dní dle „TKP 6, čl. 6.3.9.7 Těsnění spár“ je účelová, jelikož nabídka navrhovatele byla koncipována na předpokládané provedení od července 2017 (viz bod 2.1 zadávací dokumentace).

Dále navrhovatel konstatuje, že „V SDP (střední dělící pás) jsou 4 vrstvy AHV v tl. 8cm, 8cm,

Navrhovatel konstatuje, že vyštěpení spojovacího (infiltračního) postřiku je závislé na počasí a teplotě a obvykle trvá cca … (obchodní tajemství) … Ze svých zkušeností navrhovatel dovozuje, že pokud budou spojovací postřiky aplikovány na vrstvu AHV o teplotě cca 40 °C, zkracuje se tato doba vyštěpení na méně než … (obchodní tajemství) …

V návaznosti na výše uvedené navrhovatel konstatuje následující: o „Infiltrační postřik – … (obchodní tajemství) … o

Součet potřebného času je tedy dle názoru navrhovatele … (obchodní tajemství) …

K položce … (obchodní tajemství) … harmonogramu prací navrhovatel uvádí, že tato položka se vztahuje k podkladní vrstvě na připojení CBK a stávajících SDP s šířkou pásu 0,8 m, přičemž tato bude provedena … (obchodní tajemství) …

Ve vztahu k položkám … (obchodní tajemství) … harmonogramu prací navrhovatel konstatuje následující. „Tyto položky představují ložnou vrstvu v předpolí mostu v tl. 8 cm … (obchodní tajemství) … a obrusnou vrstvu v předpolích a na mostovce obou mostů (SO 201, SO 202). … (obchodní tajemství) … uvádí Zadavatel. Délka předpolí + mostu SO 201 činí dle situace 160 m. Délka předpolí + mostu SO 202 činí dle situace 125 m. Plocha mostu SO 201 dle TZ je cca

Pro „rekapitulaci“ navrhovatel uvádí následující: o „Infiltrační postřik - … (obchodní tajemství) … o

Položkou … (obchodní tajemství) … harmonogramu prací navrhovatele je vodorovné dopravní značení (VDZ) vztahující se k celkové délce mostů a jejich předpolí (SO 201 délka mostu včetně předpolí dle koordinační situace 160m, SO 202 délka mostu včetně předpolí dle koordinační situace 125m). Navrhovatel uvádí, že s ohledem na položení VDZ na AHV bude muset být provedení VDZ z technologických důvodů provedeno barvou. Rozsah, který se týká SO 201 a SO 202 včetně předpolí je však tak malý, že jeho provedení na položené

Ve vztahu k pokládce AHV navrhovatel konstatuje, že ze strany zadavatele nebyl uveden žádný konkrétní případ porušení TKP 7, TKP 26, ČSN 73 6121, ČSN EN 13108-1, ČSN EN

Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že byl z jeho strany předložen harmonogram prací zcela dobrovolně a odkazuje na žádost zadavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu ze dne 20. 7. 2017.

Zadavatel měl dle názoru navrhovatele již v rámci rozhodnutí o vyloučení s odkazem na konkrétní položky harmonogramu prací navrhovatele prokázat, proč lhůty uvedené navrhovatelem nepovažuje za reálné.

Navrhovatel je i nadále toho názoru, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s argumentací navrhovatele uvedenou v článku II. odst. 21 bodu (xii) a bodu (xiv) námitek navrhovatele. Navrhovatel má za to, že zadavatel předpokládá, že bude zapotřebí určitá doba ke schválení receptury betonové směsi a nepřipouští možnost, že navrhovatel učinil některé kroky, které jsou zapotřebí k řádnému provedení díla v předstihu, a to na své vlastní podnikatelské riziko, např. schválení receptury betonové směsi, viz „schvalovací dopis ze dne

Dále navrhovatel uvádí, že ze strany 2. rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nevyplývá, že navrhovatel nerespektoval technologické postupy a standardy prací dle projektu.

Podle názoru navrhovatele není zadavatel příslušný k vyhodnocování ekonomických úvah a obchodních rozhodnutí navrhovatele. Navrhovatel dále podotýká, že schopnost dodržet

Navrhovatel se u Úřadu domáhá přezkumu postupu zadavatele v předmětném zadávacím řízení a navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil opatření k nápravě v souladu s § 263 odst. 2 zákona, tj. aby zrušil úkon zadavatele spočívající ve vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a aby bylo rozhodnuto o výběru nabídky navrhovatele.

Pokud by Úřad dospěl k závěru, že zadavatel porušil ustanovení § 245 odst. 1 zákona, tj. že se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatele řádně (tedy podrobně a srozumitelně) nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, pak navrhovatel navrhuje a domáhá se uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele dle § 263 odst. 5 zákona.

Dne 8. 12. 2017 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-35972/2017/544/MPr z téhož dne, kterým z moci úřední podle ustanovení § 61 správního řádu uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení veřejné zakázky, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0415/2017/VZ.

Předně navrhovatel uvádí, že v rámci svého návrhu poukazoval na porušení § 245 odst. 1 zákona zadavatelem, k němuž došlo, když se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách řádně, tj. podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, konkrétně k argumentaci navrhovatele vztahující se k tvrzením zadavatele, které navrhovatel označil za rozporná s realitou a k argumentaci navrhovatele vztahující se k úkonům, které navrhovatel učinil v předstihu a na vlastní podnikatelské riziko.

S odkazem na § 245 odst. 1 zákona je zadavatel dle názoru navrhovatele povinen se v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. V případě, že zadavatel tuto povinnost poruší, pak je ve smyslu ustanovení § 263 odst. 5 zákona odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů a Úřad může uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

Dále navrhovatel odkazuje na pravomocné rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0341/2017/VZ29995/2017/522/KČe ze dne 16. 10. 2017, v němž Úřad shledal porušení zákona zadavatelem, jelikož se zadavatel podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, čímž se rozhodnutí zadavatele o námitkách stalo ve smyslu § 245 odst. 1 zákona nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

Navrhovatel má za to, že zadavatel nepřistupuje ke všem dodavatelům v obdobné věci stejně. Zatímco navrhovatelovo zdůvodnění reálnosti doby pro uvedení do provozu (tj. „nasazení velmi vysokého počtu pracovníků a strojů, využití silného souběhu prací a zajištěné velmi efektivní organizace práce, plynulé zásobování materiálem, nepřetržitý dohled řídícími pracovníky a stavebním dozorem apod.“) zadavatel u předmětné veřejné zakázky neakceptoval, v případě veřejné zakázky „D 35 Rekonstrukce vozovky km 292,8 294,9 vpravo a vlevo“ u vybraného dodavatele společnosti „EUROVIA SC, a.s.“ tyto skutečnosti zohlednil, pročež zadavatel vybraného dodavatele k objasnění vůbec nevyzýval.

Z „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ na veřejnou zakázku „D 35 Rekonstrukce vozovky km 292,8 -294,9 vpravo a vlevo“, jež bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek, navrhovatel zjistil, že zadavatel uzavřel smlouvu na jmenovanou veřejnou zakázku se společností „EUROVIA CS, a. s. - Závod Zlín“. Navrhovatel tedy dovozuje, že se zadavatel

S ohledem na výše uvedené navrhovatel i nadále trvá na podaném návrhu, domáhá se přezkumu postupu zadavatele v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku, zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v neoprávněném vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení a rozhodnutí zadavatele o výběru nabídky navrhovatele.

V případě, že by Úřad dospěl k závěru, že se zadavatel v rozporu s § 245 odst. 1 zákona v odůvodnění rozhodnutí o námitkách řádně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, pak navrhovatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-37703/2017/544/MPr ze dne 27. 12. 2017 určil navrhovateli ve výroku 1. lhůtu k provedení úkonu – doručení sdělení, jak bude v souvislosti s položkou … (obchodní tajemství) … harmonogramu prací navrhovatele a s položkou … (obchodní tajemství) … harmonogramu prací zajištěno splnění bodu 7 „Stavební práce“ článku 7.7 „Ošetřování a ochrana povrchu“ ČSN 73 6124-1 „Stavba vozovek – Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy – Část 1: Provádění a kontrola shody“, ve kterém je mimo jiné uvedeno, že: „Vrstva ze směsi stmelené hydraulickým pojivem musí být po dobu min. 7 dní udržována vlhká a nesmí být zbytečně pojížděna. Po této době je možno provádět další vrstvu vozovky“, popř. sdělení, na základě jakých skutečností (důvodů) není nezbytné, aby výše uvedená část ČSN 73 6124-1 „Stavba vozovek – Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy – Část 1: Provádění a kontrola shody“ byla dodržena. Dále určil Úřad navrhovateli ve výroku 2. citovaného usnesení lhůtu k provedení úkonu – doručení sdělení, jak v souvislosti s pokládkou CB krytu včetně kotevního systému včetně řezání a těsnění spárořezu zajistí dodržení písm. a) článku

Dne 4. 1. 2018 navrhovatel požádal Úřad s ohledem na povahu, rozsah a odbornou náročnost Úřadem požadovaných úkonů o prodloužení lhůt určených usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-37703/2017/544/MPr ze dne 27. 12. 2017, a to o 10 pracovních dnů, tj. do 26. 1. 2018.

Usnesením č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-00411/2018/544/MPr ze dne 5. 1. 2018 Úřad na základě výše specifikované žádosti navrhovatele prodloužil lhůty stanovené navrhovateli usnesením č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-37703/2017/544/MPr ze dne 27. 12. 2017, a to o 10 pracovních dní.

Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 26. 1. 2018, které bylo Úřadu doručeno do datové schránky téhož dne a v listinné podobě včetně CD s přílohami rovněž dne 26. 1. 2018.

V souvislosti s výrokem 1. usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-37703/2017/544/MPr ze dne 27. 12. 2017 navrhovatel mimo jiné uvádí, že pro sanaci porušených míst podkladní vrstvy SC bude používat směs, která má vysoký nárůst počáteční pevnosti, čehož bude dosaženo pomocí přidání urychlovačů tuhnutí a tvrdnutí. Navrhovatel konstatuje, že stanovil takový postup výstavby, aby byla technologická podmínka dle ČSN 73 6124-1: 2016 „Stavba vozovek – Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy – Část 1: Provádění a kontrola shody“, čl. 7.7 „Ošetřování a ochrana povrchu hydraulickými pojivy“, ve které je stanoveno, že vrstva ze směsi stmelené hydraulickým pojivem musí být po dobu min. 7 dní udržována vlhká a nesmí být zbytečně pojížděna, dodržena. Po uplynutí této doby bude možno provádět další vrstvu vozovky, a to bez ohledu na zvolenou technologii. Pro úplnost navrhovatel dodává, že po celou dobu realizace stavby bude komunikace zcela uzavřena a po stavbě se bude pohybovat pouze stavební technika.

Dále navrhovatel podotýká, že lokální výměna podkladní vrstvy v odhadu 30 % plochy CB je odhadem maximálním. Místa popraskaného vrchního pláště vozovky jsou dle zkušeností navrhovatele spolehlivým indikátorem problematické podkladní vrstvy. V těchto místech tedy navrhovatel přepokládá předmětnou výměnu podkladní vrstvy, tj. sanaci SC. Lokální výměna podkladní vrstvy (sanace SC) dle navrhovatele znamená, že bude provedena jen na určitých místech z celého úseku. Navrhovatel v souboru označeném „Výkres3“ označil úseky komunikace, kde k lokální výměně dojde. Z „Výkresu3“ navrhovatel dovozuje, že se ve většině případů jedná o pravý jízdní pruh.

Z výše uvedeného dle názoru navrhovatele vyplývá, že navrhovatel bude schopen úseky, kde bude provedena lokální výměna podkladní vrstvy, objíždět v trase stavby a bude organizovat práci tak, aby nedošlo k pojíždění sanovaných ploch a k porušení ČSN 73 6124-1 „Stavba vozovek – Vrstvy ze směsí stmelených hydraulickými pojivy – Část 1: Provádění a kontrola shody“. Jako opatření k tomu, aby nebyla sanovaná plocha pojížděna, navrhovatel použije betonová svodidla, kterými zabrání vjezdu na tyto plochy.

Dále navrhovatel zdůrazňuje, že „na zbytku stavby“, kde nebude prováděna lokální výměna pokladní vrstvy, bude souběžně provádět „další práce“. Souběžně se sanací SC bude docházet ke zhotovení tzv. zkušebních úseků, tj. částí díla realizovaných pro účely zadavatelova schválení technických parametrů dle technických norem jak díla samotného, tak použité techniky (finišerů). Doba realizace zkušebních úseků činí … (obchodní tajemství) … Zkušební úseky musí být ponechány k „vytvrdnutí“ před provedením potřebné zkoušky … (obchodní tajemství) … Souběžně tak dle názoru navrhovatele probíhají obě technologické … (obchodní tajemství) … přestávky, přičemž ke zkušebnímu úseku se váže položka … (obchodní tajemství) … harmonogramu prací navrhovatele. Po získání potvrzení o úspěšném provedení zkušebního úseku může navrhovatel zahájit pokládku cementobetonového krytu, neboť „v mezičase“ souběžně s vytvrdnutím vzorového úseku CBK uplynula i … (obchodní tajemství) … technologická přestávka související se sanací SC.

Navrhovatel dále odkazuje „na soubor označený 881426-ZPR_DGN_D2_km_42,6__31,9_MAIL, kdy na straně 38 (Příloha E strana 1/16 – týká se zkušebního úseku II., 400 m,

Norma ČSN 73 6124-1 je dle názoru navrhovatele koncipována na provedení celoplošné vrstvy SC, tj. pro případ, kdy je třeba vytvářet novou konstrukční vrstvu či sanovat v celém jejím rozsahu, tedy neprovádět lokální výměnu SC vrstvy.

Navrhovatel uvádí, že organizací dopravy bude zabráněno předčasnému pojíždění sanovaných lokálních ploch, přičemž betonový finišer se bude pohybovat mimo sanované plochy a k rozprostření betonové směsi před finišerem dojde pomocí bagru.

Ošetření sanace SC (podkladní vrstvy) a povrchu stávajícího SC před betonáží provede navrhovatel zakrytím sanované a stávající plochy geotextilií. Navrhovatel uvádí, že pokud by předmětné zakrytí neprovedl, doba realizace by se mohla prodloužit.

K výroku 1. usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-37703/2017/544/MPr ze dne

Ve vztahu k výroku 2. usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-37703/2017/544/MPr ze dne 27. 12. 2017 navrhovatel mimo jiného uvádí, že jeho nabídka byla koncipována na provádění stavby v červenci 2017 (dle zadávacích podmínek), kdy ovlivnění podzimním obdobím nepřicházelo v úvahu. „Dle čl. 7.2 Smluvních podmínek uvedených v zadávací dokumentaci měl být harmonogram předložen až před podpisem smlouvy“. Zadavatel podle zadávací dokumentace tedy nebyl oprávněn harmonogram stavby požadovat dříve.

K těsnění spár v CBK navrhovatel konstatuje, že se na stavbě vyskytují 2 typy, resp. způsoby těsnění spár v CBK: o „Dle zadání projektu budou spáry v CBK těsněny profily“, přičemž ve vztahu k této eventualitě je v článku 6.3.9.7. „Těsnění spár“ kapitoly 6 „CEMENTOBETONOVÝ

S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že otázka stáří betonu je relevantní jen v případě druhého jmenovaného typu těsnění CBK spár.

Dále navrhovatel konstatuje, že „Jelikož harmonogram byl požadován zadavatelem dodatečně, tedy na výzvu zadavatele, navrhovatel logicky posunul i termíny realizace a pouze překlopil údaje, s nimiž počítal v původním harmonogramu s termínem realizace od 07/2017 (viz zahájení dle předloženého harmonogramu až k … (obchodní tajemství) … oproti původně plánovanému červenci při podání nabídky). To, že se termín realizace odsunul, resp. odsouvá, nemůže jít k tíži uchazečů a je samozřejmě logické, že vybraný dodavatel pak předpokládaný harmonogram musí uzpůsobit termínům faktické realizaci díla.“.

V dalším navrhovatel uvádí, že ve svém harmonogramu, k jehož předložení byl ze strany zadavatele vyzván, počítal s technologickou přestávkou … (obchodní tajemství) …, a to z následujících důvodů: o

Navrhovatel má za to, že ke zkoumání případných pochybností vztahujících se k nedodržení technických norem měl přistoupit sám zadavatel, a to ještě před vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku (v této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014).

Usnesením č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-34757/2017/544/MPr ze dne 2. 2. 2018 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením č. j. ÚOHS-S0415/2017/VZ-34757/2017/544/MPr ze dne

Úřad obdržel dne 9. 2. 2018 žádost navrhovatele z téhož dne o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí a o nahlédnutí do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0415/2017/VZ.

Na základě výše specifikované žádosti Úřad dne 14. 2. 2018 umožnil navrhovateli nahlédnout do příslušného správního spisu a pořídit si kopie. Dne 15. 2. 2018 Úřad obdržel „Zpětvzetí žádosti o prodloužení lhůty na vyjádření k podkladům rozhodnutí“ z téhož dne.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v ustanovení § 48 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 6 odst. 1 zákona, když dne 1. 9. 2017 vyloučil navrhovatele, aniž by v rozhodnutí o vyloučení transparentním způsobem uvedl konkrétní důvody, pro které shledává navrhovatelem nabízenou dobu uvedení do provozu v délce 4 týdny nereálnou, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.

Před zkoumáním samotného postupu zadavatele se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda

Podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele, b) Česká národní banka, c) státní příspěvková organizace, d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace, e) jiná právnická osoba, pokud

byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

Ustanovení § 4 zákona definuje zadavatele veřejné zakázky, přičemž z odst. 1 písm. c) citovaného ustanovení vyplývá, že veřejným zadavatelem je státní příspěvková organizace.

Z úplného znění zřizovací listiny zadavatele ze dne 11. 3. 2016, ve znění dodatku č. 11 z téhož dne (dostupné z https://www.rsd.cz/wps/wcm/connect/eec05db2-953b-4c3a-8907a0785229bab3/Zrizovaci+listina+ve+zneni+dodatku+c.+11.pdf?MOD=AJPERES), vyplývá, že zadavatel byl zřízen jako stání příspěvková organizace, a to Ministerstvem dopravy České republiky.

Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona, neboť je státní příspěvkovou organizací, pročež je povinen postupovat při zadávání veřejných zakázek podle zákona.

Dle článku 8. „Hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace ze dne 11. 5. 2017 jsou stanovena následující kritéria hodnocení: „Nabídková cena stavby v Kč bez DPH“ s váhou kritéria 70 % a „Doba pro uvedení do provozu v týdnech“ s váhou kritéria 30 %.

V článku 11. „Závaznost požadavků zadavatele“ zadávací dokumentace ze dne 11. 5. 2017 je uvedeno, že: „Informace a údaje uvedené v jednotlivých částech této zadávací dokumentace a v přílohách zadávací dokumentace vymezují závazné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky. Tyto požadavky je dodavatel povinen plně a bezvýhradně respektovat při zpracování své nabídky. Neakceptování požadavků zadavatele uvedených v této zadávací dokumentaci bude považováno za nesplnění zadávacích podmínek s následkem vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.“.

V příloze č. 5 „TECHNICKÁ SPECIFIKACE“ „TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY“ zadávací dokumentace ze dne 11. 5. 2017 je mimo jiného uvedeno následující: „Pro všechny prováděné práce jsou závazné platné ČSN, Technické podmínky a Vzorové listy staveb pozemních komunikací schválené MD ČR v aktuálním a platném znění.“.

V „PROTOKOLU O OTEVÍRÁNÍ NABÍDEK“ ze dne 18. 7. 2017 je mimo jiné uvedeno, že navrhovatelem nabízená doba pro uvedení do provozu činí 4 týdny.

„Žádostí o písemné zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu“ ze dne

Přípisem ze dne 28. 7. 2017 požádal navrhovatel o prodloužení lhůty k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu.

Zadavatel přípisem ze dne 28. 7. 2017 vyhověl žádosti navrhovatele a prodloužil lhůtu k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu.

Dne 8. 8. 2017 navrhovatel zaslal zadavateli „Písemné zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu“ z téhož dne, jehož obsahem bylo mimo jiné tvrzení, že zadavatel „Žádostí o písemné zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu“ porušil ustanovení § 6 zákona a ustanovení § 46 zákona, jelikož zákon vyjma zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny neobsahuje žádný institut zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu či jiných kritérií, které jsou předmětem hodnocení nabídek. Navrhovatel dále uvedl, že pro případná prodlení dodavatelů s plněním veřejné zakázky je zadavatel zajištěn poměrně vysokými smluvními pokutami za porušení předmětného hodnotícího kritéria. K předpokladu na materiál (především dodávku betonové směsi) navrhovatel konstatoval, že předpokládá … (obchodní tajemství) … Ve vztahu k předpokladu využití strojů navrhovatel uvedl, že disponuje … (obchodní tajemství) … „Odstranění stávajícího CB krytu bude provedeno pomocí metody resonančního drcení betonových desek - RMI. Naložení rozdrceného CB krytu bude provedeno pomocí nakladačů a fréz, odvoz rozdrceného CB krytu bude proveden nákladními vozy a nakladači. Odstranění podkladní vrstvy pomocí fréz a její položení pomocí finišeru pro pokládku AHV; konkrétní počet strojů Účastník zvolí dle potřeby tak, aby jím uvedená Doba uvedení do provozu (4 týdny) byla dodržena; Účastník plně využívá své know how, kdy jeho příslušnost k nadnárodnímu koncernu mu umožňuje nasazení velmi vysokého počtu pracovníků a strojů, využití silného souběhu prací a zajištění velmi efektní organizace práce, plynulé zásobování materiálem, nepřetržitý dohled řídícími pracovníky a stavebním dozorem apod.; v rámci ochrany svého know how a obchodního tajemství před konkurenčními subjekty na trhu je Účastník přesvědčen, že není povinen

Navrhovatel v „Písemném zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu“ ze dne 8. 8. 2017 zdůraznil, že doba pro uvedení předmětu plnění do provozu v délce 4 týdnů je splnitelná, a že pokud jeho nabídka bude vybrána jako nejvhodnější, je připraven zadavateli nabídnout „na důkaz kvality jím nabízeného řešení i delší záruční dobu na CB kryt, vrstvy recyklace a cementové stabilizace, a to konkrétně v délce 11 let, tedy 132 měsíců (oproti původním 120 měsícům požadovaným Zadavatelem v zadávací dokumentaci)“.

Součástí „Písemného zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu“ ze dne

Dne 1. 9. 2017 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (dále též „rozhodnutí o vyloučení“) na veřejnou zakázku.

Úřad předně v obecné rovině k zásadě transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona uvádí, že tato zásada je vedle zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti jednou

Zásadou transparentnosti se rozumí průhlednost, pochopitelnost, srozumitelnost, předvídatelnost a ověřitelnost jednotlivých úkonů zadavatele v zadávacím řízení. Tyto úkony zadavatel činí na základě podkladů, které má povinnost uchovávat. Dodržení zásady transparentnosti pak umožní dodavateli, aby byl přiměřeně informován o zadávacím řízení, v rámci kterého je vybrána na základě předem stanovených kritérií nejvýhodnější nabídka.

Pro dodržení zásady transparentnosti, resp. průhlednosti tedy musí zadavatel mimo jiného dostatečným způsobem zdokumentovat své postupy, aby bylo možné tyto označit za přezkoumatelné. Z tohoto důvodu zákon ukládá zadavateli povinnost odůvodňovat klíčová rozhodnutí, mezi která patří také rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení. Akcent je tedy kladen na přezkoumatelné zachycení úvah zadavatele (vzniknuvších při posouzení konkrétních skutečností) vedoucích k závěrům, které mohou spočívat kupříkladu ve vyloučení účastníka zadávacího řízení.

Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly správní soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“.

Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním. Zadavatel není oprávněn důvody, pro které účastníka zadávacího řízení vylučuje, ex post doplňovat o důvody další či měnit důvody, které uvedl v rozhodnutí, ani jakkoliv je dotvářet.

Ve vztahu k uvedení důvodů vyloučení účastníka zadávacího řízení v rozhodnutí o vyloučení

Pro úplnost Úřad v souvislosti s výše uvedenými rozsudky uvádí, že ačkoli byly tyto vydány ve vztahu k účinnosti předchozího zákona, který se nevztahuje k šetřenému případu, lze obecné závěry vyslovené jmenovanými soudy vztáhnout i na postup zadavatele v předmětné veřejné zakázce, resp. na aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel je povinen uvést všechny okolnosti, kterými odůvodňuje vyloučení účastníka zadávacího řízení, právě v rozhodnutí o jeho vyloučení. Tyto

V návaznosti na výše uvedené se tedy Úřad v šetřeném případě zabýval tím, zda zadavatel při vyloučení navrhovatele dle § 48 zákona postupoval v souladu se zásadou transparentnosti stanovenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, tj. zda s ohledem na zásadu transparentnosti v rozhodnutí o vyloučení formuloval důvody, pro které vyloučil navrhovatele určitě (jednoznačně), srozumitelně, a tím i přezkoumatelně tak, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele k vyloučení navrhovatele.

V následujících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí tedy Úřad shrnuje a vyjadřuje své stanovisko k transparentnosti těch částí rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, které jsou rozhodné pro právní posouzení projednávané věci.

V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele uvedl zadavatel mimo jiného, že požádal navrhovatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu dle § 46 zákona, neboť z obsahu nabídky navrhovatele bylo seznatelné, že navrhovatelem nabízená doba uvedení do provozu se výrazně liší od nabídek ostatních účastníků zadávacího řízení, a tak vznikla na straně zadavatele důvodná pochybnost, zda lze předmět plnění veřejné zakázky v navrhovatelem nabízené lhůtě realizovat. K postupu podle § 46 zákona pak zadavatel přistoupil, jelikož nepovažoval za příhodné vyřadit nabídku navrhovatele se „zjevně nepřiměřenými hodnotami kritérií“ bez jejich kontradiktorního ověření u navrhovatele.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu mimo jiné namítal, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když jej vyzval k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu dle § 46 zákona, přičemž tento postup předcházel vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, zabýval se Úřad pro úplnost nejprve touto námitkou navrhovatele před samotným posouzením přezkoumatelnosti vlastních důvodů pro vyloučení navrhovatele.

K ustanovení § 46 zákona Úřad předně uvádí, že zadavateli je tímto ustanovením zákona dána možnost nechat si od dodavatele objasnit či doplnit údaje, doklady, vzorky nebo

Ve vztahu k právě šetřenému případu Úřad konstatuje, že z „PROTOKOLU O OTEVÍRÁNÍ

Podstatný rozdíl mezi nabídkou navrhovatele co do doby pro uvedení do provozu v týdnech, resp. kritéria hodnocení nabídek s váhou 30 %, a nabídkami ostatních uchazečů o veřejnou zakázku, může dle názoru Úřadu vést k legitimní otázce, jak bude zajištěno dodržení tohoto termínu, potažmo zda se jedná o termín reálný. Z dokumentace o zadávacím řízení mimo jiné vyplývá, že pochybnosti o realizovatelnosti navrhovatelem nabízené doby pro uvedení do provozu na straně zadavatele vznikly, a proto navrhovatele požádal o písemné zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu. Zadavatel tedy využil své zákonné možnosti dle ustanovení § 46 zákona a požádal navrhovatele o předložení předpokládaného harmonogramu prací včetně všech technologických přestávek a „rozborů“ sestávajících z předpokladu na materiál, především pak dodávku betonové směsi, předpokladu na využití strojů a předpokladu na denní pracovní dobu, a to ve vazbě na technologické postupy a standardy prací daných projektem a ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. Tento postup Úřad považuje za vhodný, jelikož směřuje k odstranění nejistoty či nejasností zadavatele ve vztahu k údaji, který navrhovatel uvedl v nabídce. Úřad má za to, že zejména prostřednictvím předpokládaného harmonogramu prací lze na základě odborného posouzení dovodit, zda je nabízený termín doby pro uvedení do provozu při dodržení příslušných předpisů a zadávacích podmínek reálný.

K argumentu navrhovatele, že zadavatel nebyl oprávněn po navrhovateli požadovat harmonogram stavby, jelikož dle článku 15. „Podmínky pro uzavření smlouvy“ bodu 15.3. písm. e) zadávací dokumentace ze dne 11. 5. 2017 předloží zadavateli harmonogram stavby na písemnou výzvu vybraný dodavatel, Úřad konstatuje, že zadavatel nežádal o předložení harmonogramu stavby na základě výše uvedeného článku zadávací dokumentace, nýbrž s odkazem na ustanovení § 46 zákona a ve vazbě na článek 11. „Závaznost požadavků zadavatele“ zadávací dokumentace ze dne 11. 5. 2017 (viz bod 147. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Lze tedy důvodně předpokládat, že pokud by nabídka navrhovatele neobsahovala údaj, který se od údajů předložených ostatními uchazeči o veřejnou zakázku významně lišil a vzbuzoval tedy na straně zadavatele pochybnosti o reálnosti tohoto údaje, zadavatel by předpokládaný harmonogram prací navrhovatele v předmětné fázi zadávacího řízení vůbec nepožadoval. S odkazem na výše uvedené má Úřad za to, že zadavatel byl za stavu vzniknuvších pochybností o splnitelnosti navrhovatelem nabízené doby pro uvedení do provozu v týdnech oprávněn požadovat mimo jiného harmonogram prací navrhovatele,

S ohledem na výše uvedené tedy Úřad tuto část odůvodnění rozhodnutí uzavírá s tím, že zadavatel byl oprávněn vyzvat navrhovatele k písemnému zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu dle § 46 zákona. K posouzení přezkoumatelnosti vlastních důvodů pro vyloučení navrhovatele pak Úřad uvádí následující.

V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že dne 8. 8. 2017 podal navrhovatel písemné zdůvodnění způsobu stanovení doby pro uvedení do provozu, v rámci kterého předložil harmonogram, předpoklad dodávky betonové směsi z vlastní betonárky, předpoklad na využití strojů a předpoklad … (obchodní tajemství) … pracovní doby denně. Zadavatel je toho názoru, že ani při využití 24 hodin za den nelze předmět plnění veřejné zakázky v termínu deklarovaném navrhovatelem splnit, a to s ohledem na technologické postupy a standardy prací dle projektu, ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky a vzhledem k tomu, že do doby pro uvedení stavby do provozu se započítává i doba potřebná pro vybudování jednoho nového a prodloužení jednoho stávajícího přejezdu SDP včetně zřízení dvou nouzových zálivů a dále s ohledem na technologické postupy uvedené v „Systému jakosti oboru pozemních komunikací“ a TKP kap. 6 Cementobetonový kryt.

V souvislosti s výše uvedeným Úřad konstatuje, že v předmětné části rozhodnutí zadavatele absentuje bližší specifikace technologických postupů a standardů prací dle projektu, technologických postupů uvedených v „Systému jakosti oboru pozemních komunikací“ a TKP kap. 6 Cementobetonový kryt, v návaznosti na které dle názoru zadavatele nelze předmět plnění veřejné zakázky v termínu předloženém navrhovatelem splnit. Úřad má tedy za to, že rozhodnutí zadavatele je v této části nepřezkoumatelné, jelikož zadavatel transparentním způsobem neuvedl konkrétní technologické postupy, standardy a nespecifikoval, která část Kapitoly 6 „CEMENTOBETONOVÝ KRYT“ „TECHNICKÝCH

Dále zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele uvedl, že v minulých letech realizoval několik zakázek „v dané lokalitě na dálnici D2“, a tak provedl porovnání harmonogramu předloženého navrhovatelem s „obdobnými projekty“. Zadavatel pro úplnost konstatoval, že členové komise jsou odborníci provádějící „dozorování“ a kontroly obdobných staveb, pročež jsou schopni reálnost provedení prací posoudit.

Ve vztahu k této části rozhodnutí o vyloučení Úřad uvádí, že porovnání harmonogramu navrhovatele s obdobnými „projekty“ je v odůvodněných případech zajisté možné, avšak pokud je k tomuto kroku přistoupeno, pak je s ohledem na průhlednost tohoto úkonu zapotřebí transparentním způsobem zdokumentovat proces předmětného porovnání, aby bylo zřejmé, jaké konkrétní údaje byly odbornou komisí porovnávány a na základě čeho tedy zadavatel (resp. komise složená ze specialistů v daném oboru) dospěl ke svým závěrům, jelikož tyto závěry mohou mít na účastníka zadávacího řízení zásadní dopad, a to kupříkladu v podobě vyloučení z účasti v zadávacím řízení.

V rozhodnutí o vyloučení dále zadavatel uvedl příkladmo následující „rozpory“, k nimž Úřad připojuje následující závěry: o „… (obchodní tajemství) …, dle Účastníka – … (obchodní tajemství) …, obvykle prováděno 7-14 dnů.

Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvedl příkladmo tyto „rozpory“, k nimž Úřad připojuje následující závěry: o „… (obchodní tajemství) …, dle Účastníka … (obchodní tajemství) …, obvykle 3-5 dnů.