ÚOHS S0415/2025 – SMLOUVA O ZVÝŠENÍ PROPUSTNOSTI KŘIŽOVATEK – ROZŠÍŘENÍ TELEMA

Zadavatel – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8,

Předmět veřejné zakázky je v kapitole III. „PŘEDMĚT SMLOUVY“ „SMLOUVY O ZVÝŠENÍ

Navrhovatel – MASTER IT Technologies, a.s., IČO 27851931, se sídlem Výstavní 1928/9,

Z písemné zprávy zadavatele ze dne 5. 5. 2025 vyplývá, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení pouze jedinou nabídku, a to nabídku vybraného dodavatele – společníků Společnosti

Dne 1. 4. 2025 doručil vybraný dodavatel zadavateli přípis, kterým se vzdal práva na podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele.

Dne 3. 4. 2025 rozhodl zadavatel o podaných námitkách navrhovatele tak, že námitky dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona v plném rozsahu odmítl, neboť nebyly podány oprávněnou osobou, a současně dle § 245 odst. 1 zákona tyto odmítl s tím, že nesouhlasil s věcným obsahem námitek.

Dne 10. 4. 2025 zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku.

Navrhovatel podal dne 14. 4. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, přičemž tímto dnem bylo u Úřadu zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0285/2025/VZ. Předmětné správní řízení bylo skončeno vydáním usnesení č. j. ÚOHS-17885/2025/500 ze dne 15. 5. 2025, kterým Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona, neboť nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 zákona.

Následně se navrhovatel dne 23. 4. 2025 dozvěděl, že ve veřejné zakázce došlo k uzavření smlouvy, a doručil proto dne 6. 6. 2025 Úřadu návrh z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen „návrh“).

Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel porušil zákaz uzavřít smlouvu v blokační lhůtě podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, když uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku před uplynutím

Navrhovatel uvádí, že i přesto, že nebyl účastníkem zadávacího řízení na veřejnou zakázku, byl oprávněn svými námitkami brojit proti postupu zadavatele, a tím aktivovat blokační lhůtu podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona. Ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona totiž neváže zákaz uzavření smlouvy jen na námitky proti úkonům dle § 246 odst. 1 písm. a) zákona, tedy účinky ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona nejsou „závislé“ na tom, zda v dané situaci předtím existovala nějaká blokační lhůta. Blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona se v žádném případě nevztahuje jen na námitky proti úkonům vyjmenovaným v § 246 odst. 1 písm. a) zákona a jen na námitky podané účastníkem řízení. Jako „neúčastník“ zadávacího řízení byl navrhovatel sice znevýhodněn tím, že neměl informaci o výběru dodavatele, jeho námitky se ale výběru dodavatele netýkaly. Byly podány ještě před rozhodnutím o výběru dodavatele a týkaly se diskriminačního jednání zadavatele.

Dle navrhovatele byla blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona aktivována námitkami podanými dne 19. 3. 2025 a běžela od 19. 3. 2025 až do vypořádání námitek. Blokační lhůta byla podáním námitek aktivována bez ohledu na to, že navrhovatel nebyl účastníkem zadávacího řízení. Jediná vlastnost, kterou musely námitky pro tento účel splňovat, byla jejich včasnost, a ani zadavatel včasnost námitek nerozporoval – navrhovatel námitky podal do

Vzhledem k uvedenému navrhovatel podává návrh na uložení zákazu plnění smlouvy s odkazem na § 254 odst. 1 písm. b) zákona.

Navrhovatel také požaduje vyloučení odkladného účinku případně podaného rozkladu, kdy oprávněným zájmem navrhovatele je ochrana před vznikem újmy, která mu z konkrétních důvodů hrozí. Navrhovatel má také za to, že vyloučením odkladného účinku nedojde ke vniku újmy nebo jejímu prohloubení na straně zadavatele a vybraného dodavatele. Zadavatel se o zadání Veřejné zakázky snaží posledních více než 10 let a za tuto dobu nečelí žádnému neodkladnému stavu nouze ani jinému důvodu hodnému zvláštního zřetele. Odklad splnění veřejné zakázky neohrozí splnění žádné aktuální neodkladné nebo mimořádné potřeby zadavatele. Bude pouze dočasně zachován stav, který u zadavatele dlouhodobě trvá.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0415/2025/VZ zahájeno dne 6. 6. 2025, kdy

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou • navrhovatel, • strany smlouvy o zadavatel, o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 10. 6. 2025, jehož přílohou byla kopie návrhu.

Dne 16. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu a část dokumentace o zadávacím řízení1.

Zadavatel úvodem svého vyjádření uvádí, že nesouhlasí s argumentací navrhovatele uvedenou v návrhu a dodává, že postup navrhovatele nemá oporu v zákoně, ani v rozhodovací praxi

Zadavatel uvádí, že navrhovatel podal námitky proti úkonu či opomenutí zadavatele spočívající v nezrušení zadávacího řízení. Ustanovení § 241 odst. 3 zákona však výslovně stanoví, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volby druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postupu zadavatele směřujícího k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Dodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení podáním nabídky dle § 47 odst. 1 zákona2. Úkon (resp. opomenutí) nezrušení zadávacího řízení není výslovně uvedenou výjimkou uvedenou v § 241 odst. 3 zákona, tudíž námitky proti takovému úkonu či opomenutí může podat pouze účastník zadávacího řízení.

Zadavatel dodává, že navrhovatel ve lhůtě pro podání nabídek nepodal svou nabídku, navrhovatel se tak nestal účastníkem zadávacího řízení dle § 47 zákona. Navrhovatel proto nebyl aktivně legitimován k podání námitek podle § 241 odst. 3 zákona, nebyl proto aktivně legitimován ani k podání navazujícího návrhu podle § 250 zákona. Navrhovateli nevznikla žádná procesní práva spojená s účastí v zadávacím řízení. Jelikož navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání námitek ve smyslu § 241 odst. 3 zákona, podáním námitek nemohlo dojít k aktivaci tzv. blokační lhůty dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona. Zadavateli proto nic nebránilo v uzavření předmětné smlouvy. Zadavatel proto nesouhlasí, že navrhovatel podáním nepřípustných námitek aktivoval běh blokační lhůty dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona.

Zadavatel proto uzavírá, že se v rámci zadávacího řízení nedopustil žádného porušení zákona a smlouvu uzavřel řádně v souladu s § 246 zákona a proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Usnesením ze dne 9. 7. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Dne 17. 7. 2025 obdržel Úřad od vybraného dodavatele – VARS BRNO vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí“).

Vybraný dodavatel – VARS BRNO úvodem uvádí, že se ztotožňuje se závěry zadavatele obsaženými ve vyjádření zadavatele k návrhu. Dle vybraného dodavatele – VARS BRNO se navrhovatel vědomě rozhodl nepodat nabídku, a nestal se tedy účastníkem zadávacího řízení.

Vybraný dodavatel – VARS BRNO má za to, že navrhovatel se nesnaží o nápravu domnělého pochybení zadavatele, ale o zablokování veřejné zakázky jako takové. Jedná se o typický příklad šikanózního výkonu práva – tedy jednání, které je formálně v mezích zákona, ale jeho skutečným cílem není ochrana práv, nýbrž poškození jiných subjektů, v tomto případě zadavatele i vybraného dodavatele

Dle navrhovatele v daném případě nebyly naplněny podmínky pro aktivaci blokační lhůty, kdy navrhovatel nebyl účastníkem zadávacího řízení, a tudíž nebyl aktivně legitimován k podání námitek dle § 241 odst. 3 zákona. Není proto možné hovořit o jakékoliv blokaci možnosti uzavřít smlouvu ve smyslu § 246 zákona.

S ohledem na uvedené vybraný dodavatel – VARS BRNO navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v celém rozsahu zamítl, neboť je zjevné, že návrh byl podán osobou bez aktivní legitimace a slouží toliko k účelovému zneužívání práva a obstrukcím vůči zákonnému postupu zadavatele.

Dne 18. 7. 2025 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

Navrhovatel se vyjadřuje zejména k tvrzení zadavatele, že nebyl aktivně legitimován k podání námitek podle § 241 odst. 3 zákona, kdy má za to, že uvedený právní názor zadavatele je nesprávný a že předložená rozhodovací praxe a soudní judikatura nepotvrzují to, co zadavatel tvrdí. Zadavatel svůj názor založil na rozsudku Krajského soudu v Brně, které bylo vydáno za zcela odlišného skutkového stavu, a tudíž jeho závěry není možné vztáhnout na posuzovanou situaci. Také rozhodnutí Úřadu, které zadavatel cituje, není pro předmět řízení použitelné,

Dle navrhovatele zadavatelem citovaná část rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne

Navrhovatel uvádí, že zákaz uzavření smlouvy je vázán výhradně na to, zda nastane okamžik definovaný jednotlivými odstavci § 246 zákona, tj. zda nastane v zákoně uvedená právní skutečnost. Zákon tyto skutečnosti definuje jako objektivní, nikoli závislé na subjektivním hodnocení zadavatele. Rozhodně tak tento zákaz není závislý na tom, zda byly námitky podány oprávněnou osobou. V citovaném rozsudku TRADE CENTRE k tomu Krajský soud v Brně pouze vyložil, že tento závěr neplatí v situacích, na které se vůbec neuplatní § 241 zákona a potažmo ani § 246 zákona jako takový, neboť nejde o veřejnou zakázku.

Podání námitek v případě posuzovaném v rozsudku TRADE CENTRE nebylo neoprávněné pro nedostatek aktivní legitimace konkrétního stěžovatele podle § 241 odst. 1 zákona, ale proto, že § 241 zákona se v daném případě vůbec neaplikoval. V tomto kontextu je nutno vnímat za oprávněné podání námitek ve smyslu rozsudku TRADE CENTRE ve všech případech, které představují zadávání veřejné zakázky a na které nedopadá ani výjimka z povinnosti zadat zakázku v zadávacím řízení podle § 29 až § 31 zákona. To znamená, že v případě jakýchkoli jiných veřejných zakázek je kdokoli procesně oprávněn námitky podat, a nebude se jednat o nedostatek aktivní legitimace definovaný rozsudkem TRADE CENTRE. To znamená, že oprávnění podat námitky měl i navrhovatel, a to i za hypotetického předpokladu, že by nebyl aktivně legitimován podle § 241 odst. 1 nebo 3 zákona. Tato skutečnost však měla být případně jednoznačně ustanovena až v řízení o námitkách, resp. v řízení o návrhu, kdyby možnost jeho meritorního posouzení nezmařil zadavatel uzavřením smlouvy.

Uvedený závěr potvrzuje dle navrhovatele i další judikatura. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2024 č. j. 55 Af 25/2022 - 127 vyplývá: „Zákaz uzavřít smlouvu dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je aktivován podáním jakékoliv námitky vymezené v § 241 téhož zákona.“

Navrhovatel má za to, že Krajský soud v Brně neměl v úmyslu v rozsudku TRADE CENTRE upřednostnit posuzování důvodnosti námitek (jehož součástí je i posouzení věcné aktivní legitimace stěžovatele) před posouzením jejich procesní přípustnosti (kterou se zabýval rozsudek TRADE CENTRE). Takovýto nesprávný závěr však bohužel převzal za svůj předseda

Závěr prezentovaný nyní zadavatelem by vážně narušil právní jistotu a samotnou funkci přezkumu postupu zadávání veřejných zakázek, neboť by automaticky znamenal, že aktivace zákonné ochrany před zmařením účelu přezkumu v podobě blokační lhůty (vyžadované také legislativou EU) by byla založena také na další podmínce, a to na výsledku subjektivního uvážení dotyčného zadavatele (např. na tom, jak zadavatel posoudí aktivní legitimaci

Zásadní rozdíl je, že v případě posuzovaném v rozsudku TRADE CENTRE neexistuje povinnost námitky vyřídit dle § 245 zákona (formálně o nich rozhodnout), jak uvedl také NSS. Naopak v případě podání námitek osobou bez aktivní legitimace nejde o námitky nepřípustné, o nichž by nebyl zadavatel povinen rozhodovat (nebyl by je povinen vyřídit). Naopak, jsou to stále námitky, o nichž má zadavatel povinnost rozhodnout v souladu s § 245 zákona, i když může být výsledkem jejich vyřízení závěr dle § 245 odst. 3 písm. a) zákona, tedy že námitky nebyly podány oprávněnou osobou, jako to učinil zadavatel v posuzovaném případě (a navrhovatel byl připraven proti tomuto závěru brojit návrhem). Jinými slovy, pokud existuje povinnost zadavatele v „běžné“ veřejné zakázce o námitkách rozhodnout dle § 245 zákona, musí tato povinnost zadavatele imanentně zrcadlit právo stěžovatele námitky podat. A je-li jednou dáno právo námitky podat, pak je nelze ochudit o právo být v průběhu jejich vyřizování a následného přezkumu chráněn blokačními lhůtami dle § 246 odst. 1 zákona.

Z účinného přezkumu Úřadu nelze vyjmout přezkum toho, zda zadavatel řádně a úplně posoudil aplikaci § 241 zákona, včetně aktivní legitimace stěžovatele. K takovému omezení účinného přezkumu by však nepochybně došlo, pokud by se aplikoval přístup prezentovaný zadavatelem: zadavatel tvrdí, že pokud nebyl navrhovatel aktivně legitimován (což si měl zadavatel sám a nepřezkoumatelně subjektivně vyhodnotit), objektivní blokační lhůta dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatele vůbec netýkala a směl uzavřít smlouvu před jejím uplynutím.

Jak navrhovatel naznačil výše, výklad přijatý zadavatelem by nutně vedl k situaci, že by zadavatelům stačilo tvrdit nedostatek aktivní legitimace stěžovatele dle § 241 zákona, aby se vymanili z dopadů blokační lhůty a dosahu přezkumu Úřadu. To je ale výklad neudržitelný, zasahující výrazným způsobem do právní jistoty nejen dodavatelů, ale dokonce zadavatelů samotných. Jde o výklad negující účel úpravy zákazu uzavření smlouvy dle ustanovení § 246 zákona, resp. připouštějící jeho velice snadné obejití. O tento závěr se ale ani krajský soud ani

Navrhovatel doplňuje, že v ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona [a obdobně také v případě odst. c) téhož ustanovení] přitom zákonodárce zřetelně vyzdvihl, že zákaz uzavření smlouvy se neaplikuje v jediném případě, a to pokud nebyly námitky podány včas. To považuje navrhovatel za projev přijatelné míry jistoty, resp. rizika, které zákon u zadavatelů akceptuje,

Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že správní řízení navazující na podané námitky bylo řádně zahájeno. Zákonem předvídaný výsledek posouzení otázky aktivní legitimace (podání návrhu oprávněnou osobou) představuje dokonce rozhodnutí meritorního charakteru dle § 265 písm. b) zákona. V případě správního řízení navazujícího na námitky Úřad řízení zastavil pro nedostatek složení kauce (usnesení č. j. ÚOHS-17885/2025/500, sp. zn. ÚOHSS0285/2025/VZ ze dne 15. 5. 2025). V usnesení nezaznívá nic o nedostatku aktivní legitimace ani o nemožnosti vůbec zahájit správní řízení, tedy že návrhem navazujícím na námitky správní řízení nebylo možné zahájit. V souladu se zásadou presumpce správnosti správních rozhodnutí je nutno na dotčené řízení pohlížet jako na řádně zahájené, a tudíž na námitky za řádně podané, které byly schopny vyvolat právní důsledek v podobě zahájení správního řízení.

Pokud je otázka oprávněnosti dodavatele k podání návrhu, resp. i námitek (posouzení aktivní legitimace) předmětem správního řízení se zákonem předvídaným závěrem – meritorním rozhodnutím (vč. např. důsledku v podobě propadnutí kauce), nelze hovořit o tom, že na provedení takového správního řízení navazujícího na námitky nemá navrhovatel právo, a to se všemi zárukami přiznanými zákonem, tj. včetně blokačních lhůt.

Navrhovatel opětovně uvádí, že aby bylo právo navrhovatele řádně zajištěno, ruku v ruce s uvedeným musí existovat povinnost zadavatele zdržet se uzavření smlouvy do zákonem předvídaného okamžiku. Této povinnosti zadavatele odpovídá veřejné subjektivní právo navrhovatele na posouzení, zda byl nebo nebyl aktivně legitimován k podání námitek a následně návrhu. Pokud zákon při postupu zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky garantuje dodavateli možnost na provedení přezkumu postupu zadavatele v souvislosti s vyřízením námitek před Úřadem, ať už s jakýmikoliv výsledkem, je zájmem sledovaným zákonem, aby zadavatel smlouvu v tzv. běhu blokačních lhůt neuzavřel. Tuto povinnost však zadavatel nedodržel, a proto jsou splněny podmínky pro uložení zákazu uzavření smlouvy.

Navrhovatel trvá na tom, aby Úřad uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy, a aby Úřad samostatným výrokem zároveň vyloučil odkladný účinek případného rozkladu podaného zadavatelem proti prvostupňovému rozhodnutí.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

Podle § 47 odst. 1 zákona se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy a) vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 nebo § 129a odst. 3 zákona, b) podá žádost o účast nebo nabídku, nebo c) zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle odstavce 1 podávají písemně a lze je podat proti: a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona, b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

Podle § 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

vyloučení účastníka zadávacího řízení,

výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 zákona, nebo

dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu, b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas, c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,

Podle § 246 odst. 2 zákona zadavatel rovněž nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájí-li Úřad toto řízení z moci úřední; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud bylo správní řízení zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Navrhovatel se ucházel o obdobnou veřejnou zakázku s názvem „Podpora veřejné dopravy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 16. 9. 2014 a uveřejněno dne 17. 9. 2014 pod ev. č. zakázky 493190, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 19. 9. 2014 pod ev. č. 2014/S 180317155, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka Podpora veřejné dopravy“). Dne

Úřad o předmětném návrhu pravomocně rozhodl tak, že rozhodnutím č. j. ÚOHS05929/2021/500/AIv ze dne 16. 2. 2021 vydaným ve správním řízení vedeném pod sp.zn.

Zadavatel zahájil další zadávací řízení v roce 2018 na obdobnou veřejnou zakázku s názvem „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě“, kterou zadával v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 31. 7. 2018 a uveřejněno dne

Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel porušil zákaz uzavřít smlouvu vyplývající z § 246 odst. 1 písm. c) zákona, neboť dle jeho přesvědčení zadavatel uzavřel smlouvu o dílo

Navrhovatel k uvedenému podrobněji uvádí, že dne 19. 3. 2025 podal námitky proti úkonu, resp. opomenutí zadavatele v zadávacím řízení spočívajícím v nezrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, kdy dle navrhovatele zadavatel nepostupoval konzistentně a rovným způsobem vůči různým dodavatelům, neboť v zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržel pouze jedinou nabídku, přičemž v předchozích obdobných zadávacích řízeních (na veřejnou zakázku Podpora veřejné dopravy v roce 2014 a na veřejnou zakázku Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě v roce 2018) zadavatel tuto okolnost považoval za důvod pro zrušení zadávacího řízení, čímž měl zadavatel postupovat v rozporu se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Navrhovatel má za to, že podáním námitek počala běžet blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona, tedy do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas. Zadavatel doručil rozhodnutí o odmítnutí námitek navrhovateli dne 3. 4. 2025, čímž se aktivovala blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona, tj. do uplynutí lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, tj. do 14. 4. 2025. Zadavatel však dne 10. 4. 2025 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku, čímž měl zadavatel porušit zákaz uzavření smlouvy v blokační lhůtě podle § 246 odst. 1 písm. c) zákona.

Zadavatel má za to, že blokační lhůta vůbec nemohla běžet, protože námitky proti úkonu či opomenutí zadavatele spočívající v nezrušení zadávacího řízení je oprávněn podle § 241 odst.

Úřad se tedy vzhledem k uvedenému zabýval otázkou, zda námitky podané navrhovatelem byly vůbec způsobilé spustit běh blokační lhůty podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona.

Úřad v obecnosti uvádí, že základním účelem blokačních lhůt, v nichž zadavatel nesmí uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, je vytvoření časového prostoru pro přezkum postupu zadavatele a případné zjednání nápravy protiprávního jednání zadavatele při zadávání veřejné zakázky dříve, než dojde k uzavření smlouvy, po němž již není možné postup zadavatele ze strany Úřadu korigovat nápravným opatřením. Pokud zadavatel přistoupí k uzavření smlouvy i přes tento zákaz, tj. v blokační lhůtě, lze podat návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 254 odst. 1 zákona.

Pokud jsou v zadávacím řízení podány včasné námitky, tak se dle § 246 odst. 1 písm. b) zákona spouští blokační lhůta, která odpovídá době stanovené zákonem pro vyřízení námitek zadavatelem. V souladu s § 245 odst. 1 zákona je zadavatel povinen odeslat své rozhodnutí o námitkách stěžovateli do 15 dnů od doručení námitek. Tato lhůta je zachována také v případě, kdy zadavatel o námitkách včas nerozhodl, resp. toto rozhodnutí neodeslal stěžovateli včas, neboť se má za to, že podané námitky odmítl.

Úřad také dodává, že navrhovatel správně poukazuje na to, že blokační lhůta dle § 246 odst.

Pokud zadavatel námitky odmítne, spouští se dle § 246 odst. 1 písm. c) zákona navazující blokační lhůta, kdy zadavatel musí vyčkat, zda se stěžovatel rozhodne ve své obraně pokračovat a podá návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu v zákonné lhůtě 10 dnů od doručení rozhodnutí o odmítnutí námitek, resp. po uplynutí 25 dnů od odeslání námitek stěžovatelem, pokud zadavatel o podaných námitkách nerozhodl ve stanovené lhůtě 15 dnů. O uplynutí této blokační lhůty by se zadavatel měl dozvědět, a to s ohledem na povinnost stěžovatele dle § 251 odst. 2 zákona, dle níž musí doručit zadavateli stejnopis návrhu, tzn. zadavatel by se tedy měl dozvědět, zda stěžovatel využívá další prostředek své obrany.

Úřad dále uvádí, že námitky představují první prostředek ochrany před nesprávným postupem zadavatele, přičemž předpokladem podání námitek je hrozba nebo vznik újmy na straně dodavatele či účastníka zadávacího řízení. Námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele či proti jeho opomenutím, dále proti volbě zadávacího řízení, a dále proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem. Zákon vymezuje, že proti postupům v zadávacím řízení může podat námitky pouze účastník zadávacího řízení. V ostatních případech (stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení) může námitku podat kterýkoliv dodavatel, kterému vznikla či hrozí újma. V případě námitek proti opomenutí zadavatele v zadávacím řízení spočívajícím v nezrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku je námitky oprávněn podat výhradně účastník zadávacího řízení, tedy možnost podat námitky je v tomto případě odejmuta osobám, které se zadávacího řízení neúčastnily. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá z textu § 241 odst. 3 zákona, neboť nezrušení zadávacího řízení není stanovením zadávacích podmínek, volbou druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky ani postupem zadavatele směřujícím k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení. Úřad dodává, že podle § 47 odst. 1 písm. b) zákona se účastníkem řízení stává dodavatel, který podá žádost o účast nebo nabídku.

Z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel v průběhu zadávacího řízení až do uplynutí lhůty pro podání nabídek nepodal svou nabídku, a tedy vzhledem k § 47 odst. 1 písm. b) se tak navrhovatel nemohl stát účastníkem řízení.

Z textu navrhovatelem podaných námitek vyplývá, že navrhovatel brojí proti úkonu či opomenutí zadavatele v zadávacím řízení spočívajícím v nezrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Je tedy zřejmé, že se nejedná o úkony či opomenutí zadavatele spočívající ve stanovení zadávacích podmínek, volbě druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky ani postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

Podle § 241 odst. 3 zákona pak platí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

Úřad dále uvádí, že vzhledem k tomu, že § 241 odst. 3 zákona hovoří v případě aktivní legitimace k podání námitek týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup

Úřad rovněž považuje za přiléhavé soudní závěry obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 15/2025 ze dne 25. 6. 20258, které se opírají o závěr NSS (uvedený v rozsudku č. j.

K námitce navrhovatele, že rozsudek TRADE CENTRE se týká situace, kdy námitky byly podány proti postupu, který nepředstavoval zadání veřejné zakázky (chybělo procesní oprávnění podat námitky a zadavatel nebyl povinen námitky formálně vyřídit dle § 245 zákona), a tedy se nejedná o situaci, kdy námitky nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 odst. 1 zákona (námitky jako takové mohly být podány, tzn. byly přípustné, ale konkrétní osoba nebyla aktivně legitimována, což vedlo ke vzniku povinnosti zadavatele námitky dle § 245 zákona vyřídit), a tedy se závěry z rozsudku Krajského soudu v Brně nemohou vztahovat na tento případ, Úřad uvádí, že rozhodné je, zda námitky mohly být podány. V tomto smyslu je ve výsledku lhostejno, zda nemohly být podány vůbec (nikým), nebo zda nemohly být podány konkrétní osobou, protože to zákon jednoznačně vylučuje.

K tvrzení navrhovatele, že by ustanovení § 246 nemělo být možné výkladem svévolně rozšiřovat, a tam definované objektivní právní skutečnosti doplňovat o výsledky subjektivních úvah zadavatelů o aktivní legitimaci stěžovatele, Úřad uvádí, že byť navrhovatel vnímá posouzení aktivní legitimace jako subjektivní kategorii, Úřad má za to, že se jedná o kategorii objektivní, tedy stěžovatel buď aktivně legitimován je, či není. Současně je zřejmé, že pokud zadavatel neposoudí aktivní legitimaci dodavatele správně (nesprávně dovodí, že dotčený dodavatel aktivně legitimován není), vystavuje se riziku, že mu bude uložen zákaz plnění smlouvy, pokud dotčený dodavatel vyvolá správní řízení před Úřadem. Úřad rozumí obavám navrhovatele ze zneužití výkladu zadavateli, nicméně z důvodu obav o nesprávný výklad

Navrhovatel také odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2024 č. j. 55 Af

K námitce navrhovatele, že v ustanovení § 246 odst. 1 písm. b) zákona zákonodárce zřetelně vyzdvihl, že zákaz uzavření smlouvy se neaplikuje v jediném případě, a to pokud nebyly námitky podány včas, a že případ, kdy by námitky nebyly podány oprávněnou osobou, ustanovení týkající se zákazu uzavření smlouvy neobsahuje, Úřad uvádí, že pokud zákonodárce stanovil, že námitky, které byly podány oprávněnou osobou, obsahující všechny zákonné náležitosti, ale které nebyly podány včas, mají za následek to, že se neaktivuje blokační lhůta, po kterou platí zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, tím spíše nemohou aktivovat blokační lhůty námitky, které vůbec nemohly být (ze strany navrhovatele) podány.

K námitce navrhovatele, že správní řízení navazující na podané námitky bylo řádně zahájeno, přičemž v případě správního řízení navazujícího na námitky Úřad řízení zastavil pro nedostatek složení kauce a Úřad se vůbec nezabýval aktivní legitimací navrhovatele ani nemožností vůbec zahájit správní řízení, kdy zákonem předvídaný výsledek posouzení otázky aktivní legitimace (podání návrhu oprávněnou osobou) představuje dokonce rozhodnutí meritorního charakteru dle § 265 písm. b) zákona, Úřad uvádí, že za situace, kdy jsou dány důvody pro zastavení řízení, přistoupí správní orgán k zastavení řízení, přičemž je na jeho uvážení, který z důvodů, pakliže jich existuje souběžně vícero, zvolí (s ohledem na např. dostupnost důkazů) a dále se již návrhem nezabývá. Zároveň platí, že pokud návrh (resp. procesní náležitosti spojené s návrhem) obsahuje více vad vedoucích k zastavení řízení, nemá Úřad povinnost vypořádat se s každým jednotlivým důvodem zvlášť, neboť už jediný důvod je způsobilý k zastavení řízení.

Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že v době uzavření smlouvy v zadávacím řízení neběžela blokační lhůta ve smyslu § 246 odst. 1 písm. c), a proto zadavatel byl oprávněn uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky. Jelikož zadavatel neporušil zákaz uzavřít smlouvu stanovený tímto zákonem, Úřad neshledal v intencích návrhu navrhovatele důvody pro uložení nápravného opatření, tj. důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Navrhovatel navrhuje, aby Úřad vyloučil odkladný účinek rozkladu proti rozhodnutí prvního stupně podle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, a to z důvodu ochrany oprávněného zájmu navrhovatele, spočívajícím v ochraně před vznikem újmy.

Úřad danému návrhu navrhovatele nevyhověl, neboť Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí nevyhověl návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy a zamítl návrh jako nedůvodný, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a je tak nepochybné, že navrhovateli nemůže zachováním odkladného účinku rozhodnutí vzniknout vážná újma.

Úřad nadto dodává, že vyloučení odkladného účinku odvolání/rozkladu podle § 85 správního řádu je s ohledem na požadavek právní jistoty a předvídatelnosti práva zcela výjimečným institutem, neboť jeho aplikace de facto popírá právo účastníka řízení na řádné posouzení věci odvolacím orgánem dříve, než nastane vykonatelnost prvostupňového rozhodnutí.

Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

statutární město Ostrava, Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

Yunex, s.r.o., V parku 2308/8, 148 00 Praha 4

CROSS Zlín, a.s., Průmyslová 1395, 763 02 Zlín

Mgr. Marek Šimka, advokát, Moravské náměstí 754/13 602 00 Brno