ÚOHS S0434/2025/VZ – D0 stavba 511

Dne 22. 8. 2022 zahájil odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00

Veřejnou zakázku „D0 stavba 511, Běchovice – D1 – Kontrolní zkoušky objednatele“ zadávanou na základě „Výzvy k podání nabídky“ ze dne 15. 4. 2025 (dále jen „Výzva“) uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00302010 (dále jen „veřejná zakázka“).

Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. 2. „Druh a předmět plnění veřejné zakázky“ Výzvy „provedení kontrolních zkoušek objednatele/správce stavby na následující stavbě realizované investorem ŘSD s. p.: D0 stavba 511, Běchovice – D1.“.

Dne 16. 5. 2025 oznámil zadavatel přípisem ze dne 15. 5. 2025 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) účastníkům, že dodavatelem vybraným pro realizaci veřejné zakázky je společnost TPA ČR, s.r.o., IČO 25122835, se sídlem Vrbenská 1821/31, 370 06 České

Dne 21. 5. 2025 (v 12:28 hod.) uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky „Smlouvu na opakující se služby“ č. 02PT-008226 (dále jen „Smlouva“), přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 6. 2025.

Dne 21. 5. 2025 (v 18:18 hod.) obdržel zadavatel námitky navrhovatele – CONSULTEST s.r.o.,

Rozhodnutím ze dne 4. 6. 2025, které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel podané námitky v části odmítl podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), jako opožděné, a v části podle § 245 odst. 2 zákona jako nedůvodné.

Dne 20. 6. 2025 podal navrhovatel k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na uložení zákazu plnění Smlouvy (dále jen „návrh“).

Navrhovatel je názoru, že zadavatel uzavřel Smlouvu s vybraným dodavatelem v rozporu se zákazem stanoveným v § 246 odst. 1 písm. b) a c) zákona (tj. v době, kdy zadavatel ještě nerozhodl o podaných námitkách, a také před uplynutím lhůty pro podání návrhu k Úřadu).

Navrhovatel dále nesouhlasí s posouzením námitek zadavatelem, který tyto v části posoudil jako opožděné, neboť se dle jeho názoru jednalo o námitky proti výzvě k podání nabídek v dynamickém nákupním systému, které byl navrhovatel povinen uplatnit ve lhůtě pro podání nabídek, tj. do 28. 4. 2025. Dle navrhovatele se nezákonnost zadávacích podmínek (nezákonnost kritéria hodnocení „Vzdálenost laboratoře od stavby“) projevila až v pozdější fázi veřejné zakázky – hodnocení nabídek, pročež námitky byly podány včas.

Kritérium hodnocení „Vzdálenost laboratoře od stavby“ shledává navrhovatel hypotetickým a netransparentním. Hodnocení daného kritéria, resp. ověření dojezdové doby mělo být učiněno prostřednictvím webu mapy.com pomocí funkcionality režim trasy „Rychlá“ (bez zohlednění provozu), nicméně z oznámení o výběru dodavatele není zřejmé, zda zadavatel posuzoval v případě navrhovatele (i ostatních účastníků) dojezdovou dobu v daném režimu spolu s možností „vyhnout se placeným úsekům“ nebo „vyhnout se dálnicím“ či v kombinaci těchto možností. Dotčené kritérium přitom dle navrhovatele hrálo při rozhodování o výběru rozhodující roli (zohlednění daného kritéria změnilo pořadí účastníků).

Navrhovatel dále nesouhlasí s věcným posouzením zbývající části námitek, v nichž navrhovatel namítal protichůdné zájmy vybraného dodavatele ve smyslu § 79 odst. 1 zákona, avšak tvrzení navrhovatele v zadavateli pochybnosti o správnosti a pravdivosti údajů prokazovaných vybraným dodavatelem nevyvolala. Dle zadavatele totiž pouhé koncernové spojení vybraného dodavatele a dalšího subjektu realizujícího pro zadavatele stavební práce nenaplňuje předpoklady pro aplikaci dotčeného ustanovení zákona.

Navrhovatel je přesvědčen, že bagatelizace dopadů koncernového propojení vede k nezákonnému výběru dodavatele, jelikož není zajištěna volná soutěž mezi dodavateli a dochází k potlačení transparentnosti výběru dodavatele.

Navrhovatel tedy „namítá, že uchazeči, kteří jsou součástí koncernového podnikatelského uskupení, v rámci něhož je jejich činnost ovlivňována s cílem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů a jednotné politiky a činností při podnikání koncernu, nemají postavení nezávislých laboratoří ve smyslu subjektů nepodřízených jednotnému řízení jiného (ovládajícího) subjektu – dodavatele veřejných zakázek na stavební práce podléhajících stejným kontrolním zkouškám, jež jsou předmětem veřejné zakázky v posuzovaném případě.“.

V šetřeném případě navrhovatel „upozornil na koncernové propojení vybraného dodavatele a společnosti STRABAG a.s., která je dodavatelem celé řady zadavatelem vyhlašovaných veřejných zakázek na stavební práce. Z běžně dostupných zdrojů je přitom široké veřejnosti známo, že v ostravském úseku stavby dálnice D47 (nynější D1) dochází ke zvlnění povrchu vozovky, a to přesto, že kontrolní zkoušky prováděné v průběhu výstavby vykázaly provedení díla ve vyhovující kvalitě. Tato veřejná zakázka byla pro zadavatele realizována velkými koncernovými společnostmi (mimo jiné i společností STRABAG a.s., koncernově propojenou s vybraným dodavatelem) a kontrolní zkoušky byly prováděny koncernovými laboratořemi.

Navrhovatel uzavírá, že zadavatel pochybil, pokud z důvodů uvedených v rozhodnutí o námitkách neposoudil existenci protichůdného zájmu vybraného dodavatele a námitky navrhovatele odmítl.

Navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli zákaz plnění Smlouvy.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • • navrhovatel, strany smlouvy o zadavatel o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 6.2025.

Dne 26. 6. 2025 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky část dokumentace o veřejné zakázce, zbývající část byla Úřadu zpřístupněna dne 30. 6. 2025 v elektronickém nástroji.

Dne 30. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 29. 6. 2025 k návrhu navrhovatele.

Zadavatel předně setrvává na posouzení námitek navrhovatele, přičemž rekapituluje, že dne

Zadavatel trvá na tom, že pokud měl navrhovatel za to, že Výzva neobsahovala dostatečné vymezení hodnoticího kritéria „Vzdálenost laboratoře od stavby“ (nově podpořeno tvrzenou nejasností ohledně užití funkcionalit webu mapy.com), měl podat námitky proti zadávacím podmínkám ve lhůtě pro podání nabídek.

K tvrzenému koncernovému propojení vybraného dodavatele a subjektu realizujícího pro zadavatele stavební práce zadavatel uvádí, že navrhovatel nezmínil žádné relevantní důkazy, které by mohly v zadavateli vyvolat důvodné pochybnosti, které by bylo nutné vyvrátit. Dotčenou námitku shledává zadavatel v kontextu šetřené veřejné zakázky zcela irelevantní, neboť zhotovitelem příslušné stavby není společnost z navrhovatelem zmiňovaného koncernu, nýbrž sdružení společností EUROVIA CZ a.s., Stavby mostů a.s.,

Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Usnesením ze dne 16. 7. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Účastníci správního řízení se ve lhůtě stanovené

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření účastníků řízení rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 138 odst. 1 zákona zadavatel může zavést dynamický nákupní systém, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Zadavatel může rozdělit dynamický nákupní systém do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu.

Podle § 139 odst. 4 písm. d) zákona zadavatel vymezí v zadávací dokumentaci náležitosti pro užší řízení a dále výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek; při zavádění dynamického nákupního systému se § 115 zákona nepoužije.

Podle § 139a odst. 1 zákona je zadavatel oprávněn v průběhu trvání dynamického nákupního systému změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

Podle § 141 odst. 1 zákona před zadáním veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému výzvu k podání nabídky. Byl-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, vyzve zadavatel dodavatele, kteří jsou zařazeni v kategorii odpovídající zahajované veřejné zakázce. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

Podle § 141 odst. 5 zákona zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odst. 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty

Podle § 246 odst. 1 zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

vyloučení účastníka zadávacího řízení,

výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

obsahu sdělení podle § 123 odst. 2 zákona, nebo

dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu, b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas, c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl, d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

Podle § 254 odst. 1 písm. b) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením.

Podle § 254 odst. 1 písm. d) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 135 odst. 4 zákona nebo § 141 odst. 5 zákona, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Zadavatel v čl. 7.1. zadávací dokumentace DNS stanovil, že „[h]odnocení nabídek podaných na základě výzvy k podání nabídky provede hodnotící komise podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejnižší nabídková cena.“.

Zadavatel v rámci dokumentu „Vysvětlení, změna nebo doplnění zadávací dokumentace zavedeného dynamického nákupního systému č. 2 – 3“ uveřejněného dne 3. 4. 2025 na profilu zadavatele mj. uvedl: „Zadavatel v souvislosti s novelou ZZVZ přistoupil ke změně způsobu hodnocení nabídek. V čl. 7 zadávací dokumentace na zavedení DNS nově stanovil, že nabídky podané ve veřejných zakázkách v zavedeném DNS budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality, a to ve vztahu ke kritériím hodnocení ‚Nabídková cena v Kč bez DPH‘ a ‚Vzdálenost laboratoře od stavby‘. Váhy jednotlivých kritérií a popis jejich hodnocení budou upřesněny ve výzvě k podání nabídky ke konkrétní zakázce zadávané v zavedeném DNS.“

Dne 3. 4. 2025 uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele rovněž upravenou zadávací dokumentaci DNS, v jejímž čl. 7. „Způsob hodnocení nabídek“ stanovil: „7.1. Hodnocení nabídek podaných na základě výzvy k podání nabídky provede hodnotící komise podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality.

V čl. 5. „Způsob hodnocení nabídek“ Výzvy zadavatel stanovil: „5.1. Hodnocení nabídek podaných na základě této Výzvy provede Zadavatel podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality. Kritérium hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality se bude hodnotit ve vztahu k následujícím kritériím hodnocení a vahám, které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení na celkovém hodnocení:

Úřad nejdříve v obecné rovině k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, jež je z hlediska systematiky zákona zařazeno mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností smluvních stran. Jak vyplývá z § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž výlučně na návrh podle § 254 zákona. Ustanovení § 254 odst. 1 zákona vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy přípustné, v ostatních případech návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podat nelze.

Obecně Úřad v rámci správního řízení zahájeného na návrh, kterým se navrhovatel domáhá uložení zákazu plnění smlouvy, přezkoumává napadený postup zadavatele související s uzavřením smlouvy a pokud zjistí, že je naplněn zákonný důvod, uloží zákaz plnění předmětné smlouvy. Předpokladem takového postupu je současně skutečnost, že zadavatel neprokáže existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, které by odůvodňovaly možnost dočasného pokračování v plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 3 zákona, případně existenci okolností ve smyslu § 264 odst. 4 a 5 zákona, v důsledku kterých zákaz plnění smlouvy nelze uložit vůbec.

V šetřeném případě navrhovatel podal návrh k Úřadu, neboť je názoru, že zadavatel uzavřel

když porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele [§ 254 odst. 1 písm. d) zákona].

V šetřeném případě zadavatel oznámil rozhodnutí o výběru dodavatele účastníkům dne

Úřad uvádí, že zákon zcela jednoznačně v § 141 odst. 5 stanoví, že zadavatel je v případě veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému oprávněn k uzavření smlouvy v blokačních lhůtách dle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona. Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem pouze za situace, kdy u Úřadu dojde k zahájení správního řízení (na návrh nebo z moci úřední) o přezkoumání úkonů zadavatele, a to po dobu 60 dnů od zahájení správního řízení (k uzavření smlouvy v dané lhůtě nicméně může dojít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci, ev. bylo správní řízení zahájené z moci úřední zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci). K takové situaci však v šetřeném případě nedošlo.

Dotčené oprávnění zadavatele bylo do zákona inkorporováno novelou zákona provedenou zákonem č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Novela zákona“), kterou došlo k „rozšíření“ možnosti zadavatele uzavřít smlouvu i v době běhu lhůty pro rozhodnutí o námitkách, resp. podání návrhu k Úřadu (předchozí znění zákona umožňovalo zadavateli toliko uzavření smlouvy před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele).

Komentářová literatura k novelizovanému § 141 odst. 5 zákona pak uvádí: „Tento krok zákonodárce má za cíl co nejvíce urychlit proces zadání veřejné zakázky a zároveň je tento krok zadavateli povolen pouze při zadávání veřejné zakázky na základě DNS, rámcové dohody (viz § 135 odst. 4) a v případě zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti v zadávacím řízení (viz § 203, avšak s určitými odchylkami, viz případně komentář k tomuto ustanovení). Důvodem je zrychlení celého procesu zadávání veřejných zakázek. Dodavatel, který podal nabídku, a nejde tedy samozřejmě o vybraného dodavatele, v takovém případě však není zbaven možné obrany, jelikož v případě uzavření smlouvy v příslušné blokační době je oprávněn podat návrh na zákaz plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. d) (…) Jinak řečeno, zadavatel je oprávněn uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadávanou v DNS ihned po oznámení výběru dodavatele až případně do zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů

S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel dne 21. 5. 2025 s vybraným dodavatelem neuzavřel Smlouvu na veřejnou zakázku přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem, neboť zákaz uzavřít smlouvu v průběhu tzv. blokačních lhůt dle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona se na šetřený postup zadavatele neaplikuje.

V této části odůvodnění se Úřad zaměří na posouzení, zda zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami, konkrétně pak zejména ve vztahu ke kritériu hodnocení „Vzdálenost laboratoře od stavby“, k němuž navrhovatel směřuje svoji argumentaci.

Předně je nutno konstatovat, že vymezení daného kritéria hodnocení v rámci Výzvy odpovídá zadávacím podmínkám DNS. Je sice pravdou, že zadavatel při zavádění DNS stanovil, že hodnocení nabídek v rámci jednotlivých veřejných zakázek zadávaných v DNS bude probíhat pouze na základě (nejnižší) nabídkové ceny, posléze však zadavatel v souladu s § 139a odst. 1 zákona přistoupil ke změně zadávacích podmínek DNS (což zákon zadavateli nově umožňuje na základě Novely zákona), když nově stanovil, že nabídky budou hodnoceny rovněž i na základě kritéria hodnocení „Vzdálenost laboratoře od stavby“, přičemž váha kritérií hodnocení (resp. bližší pravidla pro hodnocení nabídek) bude upřesněna v konkrétní výzvě k podání nabídky (v podrobnostech viz část „Zjištěné skutečnosti“ odůvodnění tohoto rozhodnutí). Změnu zadávací dokumentace DNS zadavatel provedl dne 3. 4. 2025 (tedy před zahájením zadávání šetřené veřejné zakázky) a téhož dne uveřejnil upravenou zadávací dokumentaci DNS na profilu zadavatele. Zadavatel taktéž odeslal v souladu s § 139a odst. 5 zákona oznámení o změně do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, v nichž bylo oznámení uveřejněno dne 4. 4. 2025.

Zadavatel ve Výzvě (v podrobnostech viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí) stanovil, že v rámci kritéria hodnocení „Vzdálenost laboratoře od stavby“ bude hodnocena dojezdová doba z konkrétního pracoviště laboratoře2 na stavbu, přičemž tato doba bude ověřena pomocí webu mapy.com za použití režimu trasy „Rychlá“ (bez zohlednění provozu). Zde Úřad poznamenává, že vymezení daného kritéria shledává zcela jednoznačným; zadavatel bude jednoduše řečeno hodnotit, zda nejrychlejší trasa (ať už jakákoli – zadavatel v tomto ohledu nestanovil žádnou limitaci vyjma toho, že nebude zohledněn provoz) dosáhne či přesáhne limit

Zadavatel tedy stanovil dotčené kritérium hodnocení jednoznačně a srozumitelně, přičemž hodnocení nabídek odpovídalo stanovenému způsobu. Ze zprávy o hodnocení nabídek, resp. její přílohy „Ověření dojezdové doby jednotlivých pracovišť – printscreeny z mapy.com“ se jednoznačně podává, že zadavatel ověřoval dojezdovou dobu v režimu trasy „Rychlá“ (bez zohlednění provozu) bez ohledu na to, jakými typy silnic příslušná trasa vede, tzn. rozhodující byl pouze časový údaj nejrychlejší trasy. Zde Úřad pro ilustraci přikládá ověření dojezdové doby z laboratoře navrhovatele na místo stavby provedené zadavatelem:

Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval při hodnocení nabídek dle kritéria hodnocení „Vzdálenost laboratoře od stavby“ zcela dle stanovených zadávacích podmínek veřejné zakázky. K tomu Úřad pro úplnost dodává, že neshledal žádný rozpor v postupu zadavatele se zadávacími podmínkami ani v souvislosti s kritériem hodnocení „Nabídková cena v Kč bez DPH“ a ani v celkovém hodnocení nabídek dle dotčených kritérií hodnocení.

Navrhovatel podaným návrhem dále upozorňuje na protichůdné zájmy vybraného dodavatele ve smyslu § 79 odst. 1 zákona, který je dle navrhovatele součástí koncernového podnikatelského seskupení (zahrnujícího i společnost STRABAG a.s., která je zhotovitelem řady stavebních prací pro zadavatele) a jako takový nemůže mít postavení nezávislé laboratoře.

Zde Úřad uvádí, že ustanovení § 79 odst. 1 věty druhé zákona, jež stanoví, že zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky, je koncipováno jako oprávnění zadavatele, nikoli jeho povinnost. Již na základě této okolnosti tedy nelze spatřovat porušení zákona zadavatelem ve skutečnosti, že v zadávacích podmínkách veřejné zakázky nevyloučil účast (slovy navrhovatele) „koncernových“ dodavatelů na veřejné zakázce (jak namítal navrhovatel v podaných námitkách).

V kontextu šetřeného případu pak nelze přehlédnout, že tvrzení navrhovatele ohledně vybraného dodavatele jsou ryze spekulativní a bylo zcela na zvážení zadavatele, zda je navrhovatelem tvrzené riziko (za předpokladu, že danou skutečnost zadavatel jako riziko vyhodnotí) ochoten podstoupit/akceptovat. V této souvislosti však Úřad připomíná, že ustálená judikatura správních soudů stojí na názoru, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 179/2018-44 ze dne 25. 11. 2019); na takový vztah se pak v obecném pohledu vztahují zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nelze tedy rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají. Jinak řečeno, lze rozumně předpokládat, že dodavatel mající zájem o získání veřejné zakázky tak činí s úmyslem jejího řádné plnění; pouze ze skutečnosti, že je vybraný dodavatel členem podnikatelského seskupení zahrnujícího i společnost STRABAG a.s. (resp. jedním ze společníků vybraného dodavatele je společnost SBS

Nad to lze bezpochyby souhlasit se zadavatelem, že tvrzení navrhovatele [včetně doloženého výpisu z registru smluv (přehled smluv uzavřených mezi zadavatelem a společností

Úřad na základě shora uvedeného uzavírá, že neshledal pochybení v namítaném postupu zadavatele při posouzení tvrzených protichůdných zájmů vybraného dodavatele ve smyslu § 79 odst. 1 zákona.

Byť není podání námitek zadavateli zákonným předpokladem pro podání návrhu na zákaz plnění smlouvy k Úřadu (srov. § 250 odst. 2 zákona), vyjádří se Úřad obiter dictum i k tvrzení navrhovatele o nesprávném posouzení/vypořádání jím podaných námitek zadavatelem ve vztahu k hodnoticímu kritériu „Vzdálenost laboratoře od stavby“. Navrhovatel v podaných námitkách ze dne 21. 5. 2025 proti oznámení o výběru dodavatele mj. brojil proti stanovení zmíněného hodnoticího kritéria, v jehož souvislosti namítal, že zadavatel vymezil dané kritérium nad rámec zadávacích podmínek DNS, když nabídky měly být hodnoceny pouze dle nejnižší nabídkové ceny. Navrhovatel dále namítal, že hodnoticí kritérium „Vzdálenost laboratoře od stavby“ je hypotetické/zavádějící a netransparentní, když nezohledňuje např.

Úřad uvádí, že z formulace zmíněné části námitek se jednoznačně podává, že se jedná o námitky proti obsahu výzvy k podání nabídky v dynamickém nákupním systému (přičemž tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek se zcela jistě nemohla projevit až v pozdější fázi zadávání veřejné zakázky – zde hodnocení nabídek; uvedené ostatně platí i pro tvrzení navrhovatele uvedené v návrhu, že není zřejmé, zda zadavatel posuzoval dojezdovou dobu i s možností vyhnout se placeným úsekům/dálnicím – toto tvrzení navrhovatele se tak Úřadu jeví ryze účelovým), pro jejichž uplatnění u zadavatele zákon stanoví § 242 odst. 4 lhůtu do konce lhůty pro podání nabídek, tj. v posuzovaném případě do 28. 4. 2025, což však navrhovatel neučinil. Zadavatel tedy postupoval v souladu se zákonem, když námitky v dotčené části odmítl dle § 245 odst. 3 písm. b) zákona jako opožděné. K tomu je rovněž nutno dodat, že zadavatel se i přes „procesní“ odmítnutí námitek k jejich obsahu věcně vyjádřil.

S ohledem na vše shora uvedené Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4

CONSULTEST s.r.o., Medkova 974/4, 627 00 Brno

TPA ČR, s.r.o., Vrbenská 1821/31, 370 06 České Budějovice