ÚOHS S0514/2022/VZ – Právní služby v období od 26. 2. 2021 do 11. 8. 2021

Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO

Konkrétně se jedná o následující veřejné zakázky (smlouvy):

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 23. 3. 2022 podnět týkající se údajných veřejných zakázek malého rozsahu na poskytování právních služeb, na které obviněný uzavíral smlouvy s advokáty/advokátními kancelářemi v roce 2021, aniž by zahájil zadávací řízení podle zákona.

Stěžovatel přílohou podnětu učinil vlastní tabulku obsahující seznam veřejných zakázek, které se týkaly poskytnutí právní pomoci, které obviněný v průběhu roku 2021 zadával bez zahájení zadávacího řízení a které v součtu předpokládaných hodnot přesahují 2 000 000 Kč za jeden kalendářní rok. Jednalo se o následující veřejné zakázky, které jsou modifikovány do zjednodušené tabulky pro potřeby odůvodnění tohoto příkazu (dále jen „tabulka 2“):

Stěžovatel označil veřejné zakázky vz-35/21, vz-234/21 a vz-398/21 za zrušené, nebyly tudíž realizovány, proto byly v tabulce 2 Úřadem přeškrtnuty.

Úřad přípisem č. j. ÚOHS-10673/2022/523 ze dne 29. 3. 2022 a následně přípisem č. j. ÚOHS12627/2022/523 ze dne 12. 4. 20221 požádal obviněného o zaslání vyjádření k tvrzením stěžovatele, která jsou obsahem podnětu, a dále o zaslání příslušné dokumentace ve věci jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu na právní služby zadávané v roce 2021.

Dne 2. 5. 2022 obdržel Úřad od obviněného vyjádření z téhož dne, kterým předal současně do dispozice Úřadu část dokumentace k postupu zadavatele ve věci veřejných zakázek namítaných v podnětu.

Obviněný pro upřesnění uvádí, že tabulka, kterou stěžovatel učinil přílohou podnětu, neodpovídá skutečně zadaným veřejným zakázkám. Jedná se o sjetinu z informačního systému zadavatele, do které se propíší všechny zamýšlené veřejné zakázky, a tudíž nemusí být všechny následně zadané a zároveň ani výše předpokládané hodnoty nemusí odpovídat skutečným předpokládaným hodnotám veřejných zakázek.

K veřejné zakázce označené jako vz-224/21 obviněný uvedl, že se jedná o výjimku dle § 29 písm. k) odst. 1 a 2 zákona.

K veřejné zakázce označené jako vz-273/21 obviněný uvedl, že se jedná o výjimku dle § 29 písm. k) odst. 1 zákona.

K veřejné zakázce označené jako vz-380/21 obviněný uvedl, že se tato veřejná zakázka nerealizovala.

K veřejné zakázce označené jako vz-443/21 obviněný uvedl, že se jedná o výjimku dle § 29 písm. k) odst. 1 zákona, a dále, že tato zakázka byla zadána v předpokládané hodnotě

K „Dohodě o úhradě odměny advokáta za poskytnuté právní služby“ ze dne 26. 2. 2021 uzavřené mezi zadavatelem a Volopich, Tomšíček & spol. (dále jen „Dohoda“) uvedl obviněný, že právní služby, které byly zadavateli poskytnuty a k nimž byla dohoda o narovnání uzavřena, byly veřejnou zakázkou, kterou zadal jeho zřizovatel2 na základě rámcových dohod vzešlých ze zadávacích řízení, tato veřejná zakázka funkčně a ani časově nesouvisí s ostatními veřejnými zakázkami, a proto je obviněný přesvědčen, že tato veřejná zakázka nemůže být započítána do limitu pro určení prahové hodnoty veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel mj. uvádí, že: „Zřizovatel v rámci své potřeby vyčerpat rámcové smlouvy dodával plnění v podobě poskytovaných právních služeb též Zadavateli. V průběhu realizace však Zřizovatel pozdě dospěl ke zjištění, že tyto rámcové smlouvy byly přečerpány a Zřizovatel tehdejší vedení

Úřad požádal obviněného za účelem získání dalších relevantních podkladů o sdělení k šetřenému podnětu, konkrétně dne 11. 5. 2022 přípisem č. j. ÚOHS-15658/2022/523, dne

Dne 11. 5. 2022 Úřad požádal obviněného o předložení veškerých dokladů k úhradám zadavatele v roce 2020 vybraným dodavatelům za právní služby; k předložení přehledu úhrad faktur za všechny právní služby, které byly v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 zcela nebo zčásti uhrazeny; podložené zdůvodnění, že veřejné zakázky na právní služby označené jako vz224/21 a vz-443/21 představují výjimky dle § 29 písm. k) zákona; podložené zdůvodnění, že veřejná zakázka na právní služby označená jako vz-380/21 nebyla realizována; sdělení konkrétního data, kdy byla uzavřena Dohoda, a předložení jednotlivých smluv, popř. objednávek vč. jejich akceptace dodavatelem ke všem veřejným zakázkám uvedeným v tabulce, kterou zaslal stěžovatel.

Obviněný na žádost o sdělení reagoval přípisem ze dne 1. 6. 2022 doručeným Úřadu dne

Dne 23. 6. 2022 Úřad požádal obviněného o písemné sdělení, zda tabulka s přehledem uhrazených faktur v roce 2020 obsahuje veškeré veřejné zakázky na právní služby uhrazené v roce 2020, včetně veřejných zakázek na právní služby, u nichž byla smlouva uzavřena na základě výjimky dle § 29 písm. k) zákona nebo nikoliv; písemné sdělení, zda je správné tvrzení

Obviněný na žádost o sdělení reagoval přípisem ze dne 8. 7. 2022, doručeným Úřadu tentýž den. Zadavatel v reakci na předmětnou žádost poskytl relevantní sdělení k části žádosti a předložil požadované dokumenty. V části, ve které Úřad požadoval doložení dokumentu, z něhož bude ověřitelné, že veřejná zakázka na právní služby označená jako vz-224/21 představuje výjimku dle § 29 písm. k) zákona, požádal o prodloužení lhůty o 10 dní. Úřad této žádosti dne 12. 7. 2022 přípisem č. j. ÚOHS-22971/2022/523 vyhověl. Dne 18. 7. 2022 zadavatel doručil Úřadu požadované sdělení a předal Úřadu do dispozice konkrétní dokumenty.

Dne 19. 7. 2022 Úřad požádal obviněného o sdělení data akceptace objednávky u veřejné zakázky vz-101/21, a tedy data uzavření smlouvy k této veřejné zakázce; sdělení, zda Úřadem provedené roztřídění faktur z roku 2020 na faktury ze smluv, které představují výjimku dle § 29 písm. k) zákona a na faktury z ostatních veřejných zakázek, je kompletní či nikoliv a požádal o případné doplnění, které další faktury z roku 2020 jsou faktury ze smluv, které považuje za uzavřené na základě výjimky dle § 29 písm. k) zákona; doložení jednotlivých faktur, které jsou uvedené v tabulce obsahující přehled faktur uhrazených v roce 2021, které dosud nebyly Úřadu doručeny; sdělení, zda Úřadem provedené roztřídění faktur z roku 2021 na faktury ze smluv, které představují výjimku dle § 29 písm. k) zákona a na faktury z ostatních veřejných zakázek, je kompletní či nikoliv a požádal o případné doplnění, které další faktury z roku 2021 jsou faktury ze smluv, které považuje za uzavřené na základě výjimky dle § 29 písm. k) zákona.

Obviněný na předmětnou žádost reagoval sdělením ze dne 4. 8. 2022, které Úřad obdržel téhož dne a které bylo doplněno sdělením obviněného ze dne 18. 8. 2022, které Úřad obdržel téhož dne. Obviněný sdělil Úřadu relevantní skutečnosti, které doložil konkrétními dokumenty.

Dne 8. 9. 2022 Úřad požádal obviněného o podložené zdůvodnění, že veřejná zakázka na právní služby označená jako vz-106/21 představuje výjimku dle § 29 písm. k) zákona; zaslání příslušné dokumentace související s postupem zadavatele ve veřejné zakázce označené jako

Obviněný na předmětnou žádost reagoval sdělením ze dne 19. 9. 2022, které bylo Úřadu doručeno dne 22. 9. 2022, přičemž doručil Úřadu požadované dokumenty.

Dne 27. 9. 2022 Úřad požádal obviněného o sdělení, zda je správná úvaha Úřadu, že jelikož k plnění veřejné zakázky vz-101/70 došlo v průběhu března 2021, k uzavření (akceptaci objednávky) smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku mezi zadavatelem a TOMAN & PARTNEŘI, došlo dne 10. 3. 20213, kdy byla objednávka č. O-599/00066001/2021 na veřejnou zakázku vystavena; příp. k uvedení, kdy byla předmětná smlouva uzavřena, a k předložení objednávky č. O-1747/00066001/2021, ze které bude zřejmé, kdy došlo k uzavření (akceptaci objednávky) smlouvy na veřejnou zakázku vz-270/21.

Obviněný na předmětnou žádost reagoval sdělením ze dne 4. 10. 2022, které bylo Úřadu doručeno téhož dne (dále jen „sdělení ze dne 4. 10. 2022“), přičemž potvrdil závěry Úřadu a doručil požadovaný dokument.

Dne 20. 10. 2022 Úřad požádal obviněného o sdělení, kdy došlo k uzavření (akceptaci objednávky č. O-1355/0066001/2021 ze dne 20. 5. 2021) smlouvy na veřejnou zakázku vz185/21 mezi zadavatelem a společností Volopich, Tomšíček.

Obviněný na předmětnou žádost reagoval sdělením ze dne 21. 10. 2022, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, v němž uvedl, že k akceptaci objednávky č. O-1355/0066001/2021 došlo dne 24. 5. 2021. Přílohou sdělení obviněný učinil předmětnou objednávku s datem akceptace.

Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí správního spisu vedeného v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když v období od

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neníli dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí a) zjednodušené podlimitní řízení, b) otevřené řízení, c) užší řízení, d) jednací řízení s uveřejněním, e) jednací řízení bez uveřejnění, f) řízení se soutěžním dialogem, g) řízení o inovačním partnerství, h) koncesní řízení, nebo i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

Podle § 14 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.

Podle § 14 odst. 3 zákona veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie3) (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“), b) zhotovení stavby, nebo c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b) tohoto odstavce.

Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

Podle § 19 odst. 1 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než

Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

Podle § 27 zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 7 zákona o přestupcích pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

Obviněný v šetřeném období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, na které byl Úřad upozorněn pisatelem podnětu, uzavřel celkem 23 smluv na právní služby, dále v tomto období plánoval uzavřít dalších 6 smluv na právní služby, které následně nerealizoval. Obviněný z celkem 23 uzavřených smluv na právní služby označil 15 za smlouvy, u kterých nepostupoval v zadávacím řízení z toho důvodu, že se na ně vztahuje výjimka dle § 29 písm. k) zákona.

Obviněný tedy v období od 26. 2. 2021 do 11. 8. 2021 uzavřel 8 smluv na právní služby, které nespadaly pod výjimku dle § 29 písm. k) zákona, přičemž dodavatelé, se kterými byly smlouvy uzavřeny, byli vybráni ve výběrových řízeních, ke kterým obviněný přistupoval jako k veřejným zakázkám malého rozsahu. Níže (body 44. – 53. odůvodnění tohoto příkazu) jsou uvedeny všechny veřejné zakázky, které obviněný neoznačil za právní služby, na které se vztahuje výjimka dle § 29 písm. k) zákona, bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu.

Z obdržených podkladů vyplývá, že obviněný právní služby poptával i v předcházejících

Obviněný uzavřel dne 26. 2. 2021 s dodavatelem Volopich, Tomšíček & spol. Dohodu o úhradě odměny advokáta za poskytnuté právní služby v hodnotě 1 580 780,50 Kč bez DPH. Dohoda byla uzavřena z důvodu nutnosti vypořádání odměny za poskytnuté služby (dále jen „veřejná zakázka 1“). Z Preambule Dohody mj. vyplývá, že „a) AKVT poskytovala zřizovateli Organizace právní služby na základě Rámcové smlouvy o poskytování právních služeb č. S-3232/OLP/2017 ze dne 9. 11. 2017 (…) a Rámcové smlouvy č. S-3247/OLP/2017 ze dne 9. 11. 2017 (…); (…); d) v průběhu účinnosti Smlouvy č. 1 a Smlouvy č. 2 bylo zřizovatelem (…) rozhodnuto, že AKVT bude vykonávat činnosti (…) rovněž pro Organizaci (…); (…); f) v průběhu poskytování právních služeb vyšlo najevo, že rozsah právních služeb nezbytných pro řádné a včasné dokončení již převzatých zadání, po zohlednění právních služeb poskytovaných AKVT přímo zřizovateli

Obviněný uzavřel dne 5. 3. 2021 s dodavatelem Chrenek, Kotrba „Smlouvu o poskytování všeobecných právních služeb“ na plnění spočívající v poskytování právní pomoci – poskytnutí všeobecných právní služeb v předpokládaném rozsahu 250 hodin a v předpokládané hodnotě

Obviněný poptal u dodavatele TOMAN & PARTNEŘI poskytnutí právní pomoci (s vyhodnocením veřejné zakázky na právní služby) v předpokládané hodnotě 99 600 Kč bez

Obviněný poptal u dodavatele Mgr. Jan Matějíček poskytnutí právní pomoci (poradenství, zastupování zadavatele ve věci odstranění staveb a zpevněné plochy) v předpokládané hodnotě 80 000 Kč bez DPH. Žádanka je v informačním systému zadavatele vedena pod číslem vz-216/21. Objednávka č. O-1321/00066001/2021 ze dne 18. 5. 2021 byla akceptována dle údajů v registru smluv dne 19. 5. 2021. (dále jen „veřejná zakázka 4“).

Obviněný poptal mj. u dodavatele TOMAN & PARTNEŘI (celkem osloveni 3 dodavatelé) poskytnutí právní pomoci (zpracování návrhu smlouvy o spolupráci) v předpokládané hodnotě

Obviněný uzavřel dne 8. 7. 2021 s dodavatelem Chrenek, Kotrba „Smlouvu o poskytování služeb“ č. j. S-1696/00066001/2021 na plnění spočívající v poskytování právní pomoci k problematice veřejných zakázek v předpokládané hodnotě 99 900 Kč bez DPH. Smlouva byla uzavřena na základě nabídky dodavatele (zadavatelem osloven jeden dodavatel, který byl obeznámen s podklady řešených případů). Žádanka je v informačním systému zadavatele vedena pod číslem vz-268/21 (dále jen „veřejná zakázka 6“).

Obviněný poptal mj. u dodavatele Volopich, Tomšíček & spol. (celkem osloveni 3 dodavatelé) poskytnutí právní pomoci (právní podpora při dořešení přejímacího řízení stavby) v předpokládané hodnotě 21 750 Kč bez DPH. Žádanka je v informačním systému zadavatele vedena pod číslem vz-270/21. Objednávka č. O-1747/00066001/2021 ze dne 9. 7. 2021 byla akceptována 14. 7. 2021; poptávku učinil zadavatel prostřednictvím e-mailu dne 14. 6. 2021 (dále jen „veřejná zakázka 7“).

Obviněný poptal mj. u dodavatele Volopich, Tomšíček & spol. (celkem osloveni 3 dodavatelé) poskytnutí právní pomoci (právní podpora při ukončení smluvního vztahu s dodavatelem stavby) v předpokládané hodnotě 72 500 Kč bez DPH. Žádanka je v informačním systému zadavatele vedena pod číslem vz-313/21. Objednávka č. O-1923/00066001/2021 ze dne

Z dokumentace související s postupem zadavatele dále vyplývá, že následující veřejné zakázky nebyly vůbec realizovány: • vz-33/21 – Administrace veřejné zakázky „Celoroční údržba cyklostezek ve

vz-398/21 – Poskytování právních služeb.

Úřad si nechal od obviněného předložit přehled úhrad faktur za všechny právní služby, které byly zcela nebo zčásti uhrazeny v roce 2021, a přehled úhrad faktur i za období 12 měsících předcházejících zadání veřejné zakázky „Dohoda“ v roce 2021 (tj. od 26. 2. 2020 do

V tabulce 3 jsou obsaženy všechny faktury za právní služby, které obviněný v období od

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).

Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž

Jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pak v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než

V šetřeném případě obviněný, jak se podává z bodů 1. a 2. odůvodnění tohoto příkazu, v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, respektive od 26. 2. 2021 do 11. 8. 2021, opakovaně – tj. průměrně cca 1x/měsíc uzavíral smlouvy bez provedení zadávacího řízení (byla realizována poptávková řízení coby veřejné zakázky malého rozsahu), na základě kterých mu byly poskytovány právní služby týkající se agendy v jeho gesci4,spočívající zejména v právním poradenství souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek, s agendou navazující na zadané veřejné zakázky (řešení konkrétních otázek ve vztazích s dodavateli – např. právní poradenství k přejímacímu řízení) a právní pomoc související s dalšími právními aspekty dotýkajícími se fungování obviněného (řešení odstranění staveb, navázání smlouvy o spolupráci). Jak vyplývá z tabulky 3 (viz bod 55. odůvodnění tohoto příkazu), která vychází z podkladů, které jsou obsahem správního spisu, byly právní služby obviněným objednávány průběžně (viz data uskutečnění zdanitelného plnění), přičemž dodavatelé poptávané služby plnili obviněnému kontinuálně dle jeho potřeb v průběhu celého roku a tento poskytované právní služby dodavatelům hradil (většinou 1x/měsíc). V tomto kontextu Úřad podotýká, že ze soudní judikatury vyplývá, že není rozhodné, jakých konkrétních otázek či problémů se právní služby týkají, rozhodné je, že předmětem šetřených smluvních vztahů je právě poskytování právních služeb. Ze soudní judikatury lze vyčíst, že v případě, kdy se jedná o zajištění právních služeb, které se týkají běžné majetkoprávní agendy, kterou musí zadavatel z titulu svého postavení řešit v různých jím spravovaných agendách průběžně a opakovaně a která nikterak nevybočuje z běžně potřebného právního servisu a kdy cílem je uzavřením daných smluv zajistit si běžné právní služby související s průběžným využitím majetku v rámci běžné (zejména majetkoprávní) agendy subjektu, je třeba pohlížet na právní služby poskytované takovému subjektu jako na jeden celek (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 7

Mezi šetřené smlouvy na právní služby (viz níže v tabulce 4) nebyla Úřadem zahrnuta žádná smlouva, která by byla obviněným označena jako smlouva na právní služby, na kterou je možné vztáhnout výjimku dle § 29 písm. k) zákona. Obviněný se u těchto smluv aplikace výjimky dle § 29 písm. k) zákona ani nedovolával.

V případě právních služeb, které byly obviněným dále poptávány v průběhu roku 2021 a jejichž výčet je obsažen v bodu 53. odůvodnění tohoto příkazu, obviněný v průběhu šetření podnětu relevantními dokumenty doložil a Úřadu prokázal, že se jednalo o právní služby, které jsou podřaditelné pod typ právních služeb uvedených v § 29 písm. k) bod 1., příp. bod 2. zákona, a tedy představují výjimku z povinnosti zadat služby v zadávacím řízení. Předmětné služby nebyl zadavatel povinen poptávat v zadávacím řízení a hodnota těchto služeb nebyla započítána do předpokládané hodnoty právních služeb ostatních, pod výjimku nespadajících.

Úřad současně předesílá, že Dohodu považuje za samostatnou (novou) veřejnou zakázku.

Úřad uvádí, že v šetřených veřejných zakázkách, jejichž předmětem je zajištění právních služeb od advokátních kanceláří, je v případě smluv uzavřených na základě akceptace objednávky dnem jejich uzavření datum akceptace objednávky, přičemž v případě objednávek, které datum akceptace neobsahují, je za datum zadání veřejné zakázky považováno s ohledem na sdělení obviněného datum uvedené v registru smluv.

Úřad s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona provedl výpočet předpokládané hodnoty u jednotlivých veřejných zakázek (viz tabulka 4 níže), přičemž při tomto výpočtu vycházel v souladu s dotčeným ustanovením zákona z ceny, kterou obviněný uhradil za plnění stejného druhu, tj. právní služby poskytované od advokátů a advokátních kanceláří během 12 měsíců předcházejících uzavření každé jednotlivé smlouvy. Ve vztahu ke každé jednotlivé uzavřené smlouvě na veřejnou zakázku tak Úřad pro účely stanovení předpokládané hodnoty sečetl částky (bez DPH), které obviněný uhradil za poskytnuté právní služby za 12 měsíců

Z výše uvedeného vyplývá, že u veřejných zakázek 1, 2, 3, 6, 7 a 8 přesahuje jejich přepokládaná hodnota limit 2 mil. Kč bez DPH dle § 27 písm. a) zákona pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby, z čehož se podává, že ve vztahu ke každé z těchto veřejných zakázek, které jsou s ohledem na své předpokládané hodnoty (v žádném z případů není dosažen finanční limit 5 494 000 Kč dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb., který je hranicí pro určení nadlimitní veřejné zakázky) zakázkami podlimitními, byl obviněný povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona, tj. zadat veřejnou zakázku v některém z v úvahu přicházejících zadávacích řízení pro podlimitní veřejnou zakázku nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít rámcovou dohodu a veřejnou zakázku, resp. veřejné zakázky následně zadávat na jejím základě). Vzhledem k tomu, že obviněný tak neučinil, a tento postup tedy mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě postupu dle zákona mohl obviněný obdržet od jiného dodavatele výhodnější nabídku, není pochyb o tom, že jednání obviněného naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

K tomu Úřad dále uvádí, že postup obviněného spočívající v poptávání právních služeb od advokátních kanceláří v šetřeném období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, respektive od

S ohledem tedy na vše shora uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu (pokračování v) přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Jedná se o pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích, které tvořilo šest dílčích útoků.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. V daném případě k poslednímu dílčímu útoku, který představuje uzavření smlouvy ve veřejné zakázce 8, došlo dne 11. 8. 2021. Řízení o přestupku bylo zahájeno doručením příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za přestupek nezanikla.

Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 212 453,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny plnění pravidelně pořizovaného v období od 26. 2. 2021 do 11. 8. 2021 postupem mimo zadávací řízení ve výši

Podle § 37 písm. a), c) a i) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání.

Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, okolnostmi jeho spáchání a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, tím, že v rozporu s § 2 odst. 3 zákona přistoupil k uzavření smluv na veřejné zakázky 1, 2, 3, 6, 7 a 8 za účelem zajištění právní pomoci bez provedení zadávacího řízení.

V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit (v šetřeném případě rovněž při zohlednění počtu jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku) za typově jedno z vůbec nejzávažnějších. Tím, že obviněný uzavřel smlouvy na veřejné zakázky 1, 2, 3, 6,

Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přestože smlouvy na veřejné zakázky 1, 2, 3, 6, 7 a 8 nebyly uzavřeny na základě zadávacího řízení, je polehčující okolností, že v případě některých veřejných zakázek (veřejné zakázky 2, 7 a 8) uskutečnil obviněný menší výběrové řízení (oslovením 3 dodavatelů) a smlouvu uzavřel s advokátní kanceláří, která nabídla nižší cenu, čímž projevil snahu zachovat alespoň v minimálním rozsahu hospodářskou soutěž a šetřit veřejné prostředky. V případě veřejné

Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.:

Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

Úřad předně uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s následujícími přestupky obviněného:

Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny uvedené přestupky a nemá-li zároveň v tomto řízení o přestupku zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky uvedené v předchozím bodu odůvodnění tohoto příkazu), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu. Uvedené skutečnosti tedy

Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze zprávy o hospodaření a činnosti obviněného za rok 20216 vyplývá, že obviněný dosáhl výsledku hospodaření ve výši

V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl

S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.