ÚOHS S0565/2023/VZ – Zajištění host-broadcastingových služeb pro akce pořádané v

Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží

Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 2.6 „Věcné vymezení předmětu veřejné zakázky“ výzvy „[z]ajištění host-broadcastingových služeb pro akce pořádané v rámci CZ PRES v roce

Šetřená veřejná zakázka je dle formuláře „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“, ev. číslo formuláře F2022-036066 a rovněž dle bodu 2.7 „Odůvodnění nerozdělení veřejné zakázky na části“ výzvy »součástí veřejné zakázky s názvem “Zajištění host-broadcastingových služeb pro akce pořádané v rámci CZ PRES v roce 2022“, která je rozdělena na 2 části«, přičemž první částí je veřejná zakázka s názvem „Zajištění host-broadcastingových služeb pro akce pořádané v rámci CZ PRES v roce 2022, část 1 - Zajištění televizního pokrytí“ (dále jen „veřejná zakázka – část 1“) a druhou částí je předmětná veřejná zakázka.

Dle bodu 2.8 „Předpokládá hodnota veřejné zakázky“ výzvy je předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky 900 000 Kč bez DPH. Dle bodu 2.8 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění č. j. 20002/2022-UVCR-2 ze dne 17. 5. 2022 předpokládaná hodnota veřejné zakázky – část 1 je 18 764 390 Kč bez DPH.

Dne 29. 6. 2022 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem „Smlouvu o zajištění hostbroadcastingových služeb“ ev. č. smlouvy 22/170-0 (dále jen „smlouva“).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 1. 8. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu. Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do a. Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, b. Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele.

Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

Na základě podkladů, jimiž Úřad disponuje, neboť byly obviněným předloženy ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0116/2023/VZ, konkrétně výzvy k předmětné veřejné zakázce a výzvy k veřejné zakázce – část 1 bylo zjištěno, že celková výše předpokládané hodnoty za předmětnou veřejnou zakázku a za veřejnou zakázku – část 1 celkem činí

Z veřejně dostupných zdrojů Úřad zjistil, že obviněný písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na svém profilu zadavatele2 dne 8. 9. 2022.

Současně Úřad ověřil, že oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie taktéž dne 8. 9. 2022.

Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly. Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.

Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

2

Obviněný byl tedy s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.

Pro splnění požadavků podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je přitom nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele s náležitostmi dle § 217 odst. 2 zákona, jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.

Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení ukončeno s ohledem na ust. § 51 odst. 1 zákona uzavřením smlouvy dne 29. 6. 2022, a obviněný tak měl povinnost písemnou zprávu na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději do 12. 8. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 8. 9. 2022.

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Ustanovení § 126 zákona upravuje další z uveřejňovacích povinností zadavatele, a to odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, přičemž ustanovení § 212 zákona tuto povinnost konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít dané formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie.

Smlouva s vybraným dodavatelem byla v šetřeném případě uzavřena dne 29. 6. 2022 a obviněný tak byl s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek i do Úředního věstníku Evropské unie, neboť se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, a to do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do 29. 7. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie až dne 8. 9. 2022.

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Úřad ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona má skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, a přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona.

Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 13. 8. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 30. 7. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení. Řízení o přestupcích je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

Úřad pro úplnost v této souvislosti uvádí, že dne 16. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 166/2023

S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu ke skutkovým podstatám přestupků dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a § 269 odst. 1 písm. e) zákona (vč. dalších dotčených ustanoveních v rámci posouzení naplnění skutkových podstat přestupků uvedených ve výroku

Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 přestupkového zákona se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestným, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za oba tyto přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč, Úřad má tedy za to, že z hlediska horní hranice zákonné sazby pro uložení pokuty jsou oba přestupky stejně přísně trestné.

Vzhledem k výše uvedenému Úřad v daném případě následně posoudil závažnost spáchaných přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu, neboť dle zásady absorpce byl povinen přistoupit k uložení pokuty pouze za nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

Úřad k míře závažnosti přestupků obviněného uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný neuveřejnil zákonem stanovené dokumenty týkající se ukončení zadávacího řízení ve lhůtách stanovených zákonem na dvou místech – na profilu zadavatele (přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu) a ve Věstníku veřejných zakázek a současně v Úředním věstníku Evropské unie (přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu). Úřad posoudil jako závažnější spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že profil zadavatele je obvykle pravidelně sledován pouze ohraničenou skupinou osob, oproti tomu informace uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie sleduje velké množství dodavatelů a široká veřejnost, neboť jde o univerzální zdroj informací o všech podlimitních a nadlimitních veřejných zakázkách. Nedodržení lhůt pro uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie má tedy vliv na podstatně větší skupinu subjektů než v případě uveřejňování na profilu zadavatele, z čehož Úřad dovozuje větší závažnost přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu. Úřad tedy konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaných přestupků v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že obviněný v šetřeném případě postupoval v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy v nejméně transparentním druhu zadávacího řízení. Potřeba splnění uveřejňovacích povinností je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto možná toliko z informací či dokumentů uveřejněných po skončení zadávacího řízení.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, a to po dobu 41 dnů, neboť následně (dne 8. 9. 2022) obviněný oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku

V rámci posouzení závažnosti přestupku tak Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný dne 8. 9. 2022 odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do

Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování písemné zprávy zadavatele, konstatovaného ve výroku

Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupků v šetřeném případě jako spíše nižší.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupky, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j.

Úřad tedy posoudil, zda přestupky, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

Úřad předně uvádí, že přestupky uvedené ve výroku I. a II. tohoto příkazu jsou v souběhu s následujícími přestupky obviněného: • s přestupkem, který obviněný spáchal dne 26. 5. 2021, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0457/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS25243/2023/500 ze dne 30. 6. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši

Uvedenou skutečnost (tj. pokuty uložené za shora uvedené přestupky) tedy Úřad dále zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku III. tohoto příkazu.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V případě organizační složky státu lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného subjektu by měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové organizační složky. Úřad dospěl k závěru, že stanovená výše pokuty není způsobilá negativně ovlivnit (ve smyslu paralýzy jeho činnosti) působení obviněného, který je organizační složkou

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.