ÚOHS S0659/2025/VZ – H406 – Modernizace a optimalizace TSFO ETE – 1. etapa

Zadavatel – ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne

Zadávací dokumentace se skládá z následujících částí: • • • • • •

»Část 1 ZD – Pokyny pro Dodavatele, průběh zadávacího řízení (dále také jako „Část

Bližší vymezení předmětu veřejné zakázky a další požadavky na jeho provedení jsou detailně specifikovány v článku 3. návrhu smlouvy.

V bodu 7.4 části 1 ZD zadavatel stanovil, že není přípustné podat variantní předběžné nabídky či nabídky. Pokud by některý z účastníků zadávacího řízení takto učinil, bude ze zadávacího řízení vyloučen.

V článku 10.5 části 1 ZD zadavatel uvedl, že části 5 a 6 ZD jsou neveřejné, protože obsahují informace důvěrné povahy a z toho důvodu u nich zadavatel v souladu s § 36 odst. 8 zákona požadoval přijetí opatření k zajištění jejich ochrany. Část 6 ZD obsahuje utajované informace ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečností způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“), ve stupni „důvěrné“.

Podle bodu 14.2.2 části 1 ZD účastník zadávacího řízení učiní součástí své předběžné nabídky/nabídky, mj., jako přílohu č. 6 návrhu smlouvy zpracovanou technickou část nabídky, ve které „podrobně a dostatečně určitě“ uvede způsob realizace předmětu plnění veřejné zakázky.

Článek 25 části 1 ZD stanovuje, že nabídky budou zadavatelem hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, a to na základě nejnižší nabídkové ceny; ekonomicky nejvýhodnější nabídka bude nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.

Zadavatel v dokumentu „Rozhodnutí o způsobu obchodního zajištění veřejné zakázky“ ze dne

Zadavatel dále uvádí, že veřejnou zakázku zadává v souladu s § 210 odst. 2 zákona podle pravidel zadání sektorové veřejné zakázky, neboť její předmět plnění se především týká modernizace a optimalizace technického systému fyzické ochrany výrobny elektřiny, přestože jsou některá data o tomto systému zvláštním způsobem chráněna coby utajované informace.

Podle informací z elektronického nástroje zadavatel obdržel tři žádosti o účast v zadávacím řízení, přičemž předběžné nabídky a nabídky zadavatel následně obdržel pouze od společností:

Rozhodnutím zadavatele o výběru dodavatele ze dne 3. 8. 2025 zadavatel rozhodl, že nejvhodnější nabídkou je nabídka vybraného dodavatele.

Dne 4. 8. 2025 zadavatel zaslal navrhovateli a vybranému dodavateli „Oznámení o výběru dodavatele“ z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), ve kterém uvedl, že podle výsledků hodnocení nabídek byla jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnocena nabídka vybraného dodavatele. Přílohu 1 oznámení o výběru dodavatele tvoří „Zpráva o hodnocení nabídek“ ze dne 1. 8. 2025 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) a přílohu 2 tvoří „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“ (dále jen „posouzení splnění podmínek účasti“).

Dne 19. 8. 2025 podal navrhovatel proti oznámení o výběru dodavatele námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), které zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách ze dne 29. 8. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 8. 9. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl dne 8. 9. 2025 ve stejnopise doručen zadavateli.

Navrhovatel úvodem svého návrhu předně konstatuje, že je stávajícím dodavatelem zadavatelem poptávaného předmětu plnění. Navrhovatel v návrhu především brojí proti oznámení o výběru dodavatele, které označuje za nesprávné, nepřezkoumatelné a netransparentní.

Podle navrhovatele zadavatel pochybil, neboť jednal netransparentně, když navrhovateli již v rámci vypořádání námitek neposkytnul relevantní informace potřebné k účinnému přezkumu oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel tak dle navrhovatele jednal v rozporu s článkem 35 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. 7. 2009, o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (dále jen „směrnice 2009/81“), která má přímý účinek, jakož i v rozporu s ust. § 6 odst. 1 zákona.

Zadavatel měl podle navrhovatele rovněž pochybit při posuzování splnění technických požadavků v nabídce vybraného dodavatele. Navrhovatel má totiž za to, že vybraný dodavatel neprokázal splnění všech podrobných technických požadavků stanovených v zadávací dokumentaci, a z toho důvodu jej měl zadavatel s odkazem na ust. § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit.

Nad rámec uvedeného měl zadavatel podle navrhovatele pochybit při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny.

Navrhovatel rovněž ve svém návrhu brojí proti rozhodnutí o námitkách, neboť má za to, že v něm zadavatel nereagoval na všechny skutečnosti, jež navrhovatel uvedl v námitkách. Podle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné a v rozporu se zásadou transparentnosti.

Navrhovatel ve svém návrhu akcentuje „technicky vysoce složitý“ charakter poptávaného předmětu plnění, jenž klade důraz na „mimořádně odbornou způsobilost“ potenciálního dodavatele. Podle navrhovatele je nezbytné, aby účastníci zadávacího řízení disponovali konkrétními znalostmi prostředí místa realizace plnění, jakož i přístupem k nezbytné odborné podpoře, bez které nelze předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat.

Navrhovatel dále uvádí, že přestože zadavatel stanovil jako jediné hodnotící kritérium nabídkovou cenu, je třeba ji posuzovat nikoliv izolovaně, ale v souvislosti s tím, zda daná nabídka pokrývá všechny technické požadavky a zda je nabízené plnění bezpečné a realistické.

Navrhovatel dále uvádí, že v případě nabídky vybraného dodavatele zadavatel akceptoval tzv. variantní řešení nabízeného plnění, které spočívá v kompletní výměně systému ACS2 v celém areálu Jaderné elektrárny Temelín, jež nebylo požadavkem zadávací dokumentace. Vzhledem k tomu, že se jednalo o odlišné technické řešení, byly na zadavatele kladeny vyšší nároky, aby důkladně porovnal obdržené nabídky, vypořádal se se závěry plynoucími z individuálních jednání s účastníky a své rozhodnutí transparentně obhájil. Navrhovatel má za to, že řešení nabízené vybraným dodavatelem je „(…) složitější a výrazně dražší, kladoucí vyšší nároky též na kapacitu a součinnost zadavatele (….).“

Navrhovatel namítá, že z jemu dostupných dokumentů nelze žádným způsobem zjistit, jestli zadavatel ověřil, že technické parametry řešení nabízeného vybraným dodavatelem odpovídají zadávacím podmínkám a zda je takové řešení za nabídkovou cenu vůbec realizovatelné. Zadavatel podle navrhovatele dospěl k závěrům, které však transparentně a přezkoumatelně nedoložil žádnými konkrétními úvahami či důkazy. Rovněž u „podezření“ na mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele, které zadavatel pojal, nelze ověřit, zda vybraný dodavatel výši nabídkové ceny dostatečně vysvětlil a odůvodnil.

Navrhovatel poukazuje na obsah oznámení o výběru dodavatele a jeho příloh, tj. zprávu o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti, přičemž uvádí, že hodnotící komise

Navrhovatel dále uvádí, že jej zadavatel v rozhodnutí o námitkách spravil o tom, že vyhotovil interní protokol, ze kterého je patrné, že se zabýval zdůvodněním sporných položek tvořících v souhrnu nabídkovou cenu vybraného dodavatele, u kterých měl podezření, jestli se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Navrhovatel současně dodává, že zadavatel tento protokol neučinil součástí oznámení o výběru dodavatele a neposkytl jej účastníkům zadávacího řízení (resp. navrhovateli).

Navrhovatel následně konstatuje, že ust. § 123 zákona je třeba vykládat tzv. eurokonformně, tj. v souladu s čl. 35 odst. 2 směrnice 2009/81, který podle navrhovatele ukládá zadavateli povinnost poskytnout účastníkům řízení informace nejen o výsledku a identitě vybraného dodavatele, ale i o vlastnostech a relevantních výhodách vybrané nabídky. Na podporu svého tvrzení navrhovatel odkazuje na judikaturu Soudního dvora EU – C-161/13 Idrodinamica

Vedle uvedeného navrhovatel odkazuje na rozhodnutí slovenského Úradu pre verejné obstarávanie č. j. 14195-9000/2024 ze dne 23. 1. 2025 (dále jen „rozhodnutí slovenského

Navrhovatel dále uvádí, že nepožaduje informace o všech skutečnostech, které je zadavatel povinen zohlednit v souvislosti s výběrem ekonomicky nejvýhodnější nabídky ani nežádá zveřejnění celé nabídky vybraného dodavatele. Podle navrhovatele by však měl zadavatel účastníkům zadávacího řízení poskytnout o nabídce vybraného dodavatele alespoň takové relevantní informace, aby mohli zhodnotit „klíčové aspekty vybrané nabídky“ a případně mohli vůči ní uplatnit „revizní postupy“. Za transparentní nelze podle navrhovatele označit postup zadavatele, který o nabízeném předmětu plnění vybraného dodavatele neposkytne prakticky žádné informace a ostatní účastníci zadávacího řízení tak fakticky mohou podat námitky pouze „naslepo“.

Navrhovatel následně odkazuje na „Protokol o jednání z 16. 6. 2025, včetně přílohy č. 1“ (dále jen „protokol ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele“). Navrhovatel uvádí, že zadavateli předem předložil k projednání oblasti, které považoval za velmi rizikové, aby o nich následně se zadavatelem jednal a vysvětlil je. Navrhovatel tvrdí, že v závěru jednání se se zadavatelem shodl, že některé diskutované body uvedené v příloze protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele, resp. realizační činnosti v nich obsažené, se neobejdou bez podpory odborného garanta provozovaných bezpečnostních systémů v Jaderné elektrárně Temelín, kterým je právě navrhovatel. Navrhovatel rovněž zadavatele upozorňoval na skutečnost, že přestože je odborným garantem provozovaných bezpečnostních systému, ostatní účastníci zadávacího řízení jej vůbec neoslovili s žádostí o případnou podporu a pomoc s realizací veřejné zakázky. Z uvedeného důvodu navrhovatel označuje nabídku vybraného dodavatele za technicky a cenově nekompletní, neboť vybraný dodavatel do ní nezahrnul nezbytnou technickou podporu navrhovatele.

Navrhovatel opakovaně uvádí, že z jemu dostupných dokumentů vztahujících se k zadávacímu řízení není zřejmé, zda zadavatel nabídku vybraného dodavatele posoudil co do splnění stanovených technických parametrů či zda se zadavatel toliko spolehnul na „ujištění“ vybraného dodavatele.

Navrhovatel konstatuje, že se vybraný dodavatel při realizaci předmětu plnění neobejde bez jeho podpory a spolupráce. Jestliže vybraný dodavatel ve své nabídce nezohlednil potřebné služby navrhovatele, není jeho nabídka kompletní a měla být ze zadávacího řízení vyloučena. Navrhovatel konkrétně odkazuje na čl. C.4.6 přílohy 1 C – Technická specifikace – návrhu smlouvy (dále jen „technická specifikace“), který stanoví, požadavek, aby „postupné přepojování ze stávajícího ŘS do nového ŘS […] umožňovalo okamžitý návrat k původnímu stavu“. Podle navrhovatele je však v případě potřeby okamžitého návratu k původnímu stavu nezbytné využít specifické odborné znalosti a kapacity, kterými disponuje právě navrhovatel v pozici stávajícího poskytovatele a garanta poptávaných služeb. Vybraný dodavatel přesto navrhovatele v tomto ohledu nijak neoslovil, a proto nemá jeho nezbytnou podporu zajištěnou. Podle navrhovatele je tedy minimálně v tomto směru nabídka vybraného dodavatele technicky nekompletní, neboť nezajišťuje některé dodávky a služby, které zadávací dokumentace pro poskytování služeb vyžaduje. Z uvedeného důvodu měl zadavatel nabídku vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.

Navrhovatel dále tvrdí, že nabízené řešení vybraného dodavatele, který hodlá vyměnit systém

Navrhovatel rovněž konstatoval, že se zadavatel nyní nachází v situaci, kdy má od navrhovatele písemně zajištěnou „garanci provozu“ jen do 31. 12. 2025, přičemž je to právě navrhovatel, kdo zajišťuje servis a opravu stávajících systémů, které jsou podle navrhovatele

Vedle uvedeného navrhovatel v návrhu dále brojí proti postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že jeho nabídková cena je o cca 30 % resp. o cca 51 mil. Kč vyšší než nabídková cena vybraného dodavatele. Podle navrhovatele je tato skutečnost důsledkem výše popsané „neúplnosti“ nabídky vybraného dodavatele. Nekompletnost nabídky vybraného dodavatele se tedy odrazila i na výsledné nabídkové ceně. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že provedl interní posouzení vybraných položek nabídky vybraného dodavatele a porovnal je se svým odhadem, k němuž dospěl při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Podle navrhovatele je zmíněným „odhadem“ zadavatele myšlena tzv. „Studie EBIS“ (dále jen „studie EBIS“)3, na jejímž zpracování se podílel i navrhovatel.

Navrhovatel nadto dodává, že zadavatel sice v souladu se zákonem vyzval v průběhu zadávacího řízení vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak následně se s obdrženým vysvětlením od vybraného dodavatele „vypořádal“ netransparentním a nedostatečným způsobem. Navrhovatel opakovaně tvrdí, že nabídka vybraného dodavatele nezahrnuje nepoptané náklady na služby odborné společnosti, kterou je právě navrhovatel, bez nichž není vybraný dodavatel schopen poptávaný předmět plnění zcela realizovat.

Navrhovatel sumarizuje, že nižší nabídková cena vybraného dodavatele je důsledkem toho, že jeho nabídka neobsahuje některé nezbytné náklady. Zadavatel se však podle navrhovatele s touto námitkou navrhovatele nijak nevypořádal a nepředložil žádné úvahy o přiměřenosti ceny vybraného dodavatele, které by umožnily přezkoumat jeho závěr, tj. že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká.

Navrhovatel rovněž namítá, že se zadavatel podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem, které navrhovatel uvedl v námitkách, přičemž označuje konkrétní části (body) námitek, které považuje za nevypořádané.

Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil oznámení o výběru dodavatele a současně uvádí, že „jediným možným východiskem“ je vyloučit vybraného dodavatele za zadávacího řízení a provést nové hodnocení nabídek.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • zadavatel,

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 11. 9. 2025.

Dne 16. 9. 2025 zadavatel zřídil Úřadu přístup k certifikovanému elektronickému nástroji NEN, který obsahuje dokumenty vztahující se k veřejné zakázce. Dne 17. 9. 2025 Úřad od zadavatele obdržel obálku s technickým nosičem dat (CD), na který byla dle sdělení zadavatele nahrána část 6 ZD, jež podle zadavatele obsahuje utajované informace ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve tupni „důvěrné“. Dne 18. 9. 2025 Úřad dále obdržel od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a technický nosič dat (flash disk) obsahující dokumentaci o zadávacím řízení.

Zadavatel úvodem uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu zcela záměrně ignoruje předcházející, podle zadavatele řádné a zákonné, vypořádání námitek. Podle zadavatele návrh obsahově nepřináší žádnou další relevantní argumentaci proti navrhovatelem dříve uplatněným námitkám. Zadavatel konstatuje, že navrhovatel setrvává v tzv. kruhové argumentaci, jejímž jediným efektem je neustálé zpochybňování postupu zadavatele bez ohledu na předložené důkazy, relevantní výklady a platnou právní úpravu. Samotný fakt, že navrhovatel odmítá závěry učiněné zadavatelem v rámci jeho rozhodnutí o námitkách, v žádném případě neznamená, že by tyto byly nesprávné či neúplné.

Zadavatel uvedl, že navrhovatel již od druhého jednání o jeho předběžné nabídce nesměřoval primárně k projednání vlastní předběžné nabídky, nýbrž opakovaně argumentoval proti předběžné nabídce vybraného dodavatele stran její neúplnosti a zjevnému nepochopení zadání ze strany vybraného dodavatele, přičemž akcentoval vlastní výlučnou schopnost realizovat předmět plnění, když současně (jednostranně) tvrdil, že bez jeho účasti jiný účastník nebude schopen realizovat předmět plnění. Zadavatel však uvedl, že s tvrzeními navrhovatele nesouhlasí, což bylo podle něj vyvráceno tím, že vybraný dodavatel podal finální nabídku splňující veškeré požadavky zadavatele.

Zadavatel označuje argumentaci navrhovatele uvedenou v námitkách i v návrhu za zmatečnou, účelovou, postrádající věcnou či relevantní právní argumentaci. Zadavatel konstatuje, že zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikaturu, jakož i na komentářovou literaturu, která neexistuje. Nadto navrhovatel začal brojit proti zadávacím podmínkám až poté, co se dozvěděl, že se nestal vybraným dodavatelem. Zadavatel konstatuje, že cílem navrhovatele je využít svého postavení současného dodavatele zadavatelem poptávaného předmětu plnění a přivést zadavatele do faktického stavu vendor lock-in, kdy bude zadavatel závislý na dodávkách a službách navrhovatele, bez možnosti využití efektivní soutěže.

Podle zadavatele navrhovatel v návrhu, nad rámec původních námitek uvádí nové skutečnosti, které nebyly součástí původních námitek. Jedná se o tvrzení navrhovatele o tom, že zadavatel porušil směrnici 2009/81 a odkazování navrhovatele na rozhodnutí slovenského Úřadu.

Zadavatel rovněž namítá, že navrhovatelem odkazovaný rozsudek Idrodinamica Spurgo Velox řeší zcela odlišný skutkový i právní kontext, který nelze analogicky ani teleologicky vztahovat k institutu oznámení o výběru dodavatele podle zákona. Podle zadavatele se tento případ zabývá otázkami zachování procesních práv účastníků zadávacího řízení v situaci, kdy zadavatel zcela opominul sdělit jakékoli důvody pro vyloučení nabídky v zadávacím řízení.

Podle zadavatele je předmětná veřejná zakázka především sektorovou zakázkou, neboť pokud by se netýkala výkonu relevantní činnosti zadavatele podle § 153 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona, tj. výroby elektřiny, zadavatel by při modernizaci TSFO vůbec nemusel podle zákona postupovat. Veřejná zakázka se však současně dotýká utajovaných informací. Jedná se zejm. o popis aktuálního stavu a funkcí TSFO, popis požadavků na parametry funkce nově dodávaných částí TSFO, jakož i popis požadavků na řídící systém, datovou síť a zabezpečení; s ohledem na kybernetickou bezpečnost, protokoly a vazby s ostatními subsystémy TSFO.

Zadavatel označuje postup navrhovatele, vzhledem k obsahové stránce jeho návrhu, za „šikanózní výkon práva“, s cílem obstruovat zadávací řízení a zabránit realizaci veřejné zakázky vybraným dodavatelem, přičemž odkazuje na nález Ústavního soudu č. j. III ÚS 374/06 ze dne 31. 10. 2007 a žádá Úřad, aby k němu při svém rozhodování přihlédl.

Zadavatel dále zpochybňuje, tvrzení navrhovatele o hrozícím vzniku újmy na jeho právech spočívající v tom, že mu byla nezákonným způsobem upřena možnost získat veřejnou zakázku a realizovat zisk ze svého podnikání. Podle zadavatele však navrhovatel nemá žádné zákonem garantované právo na získání veřejné zakázky a realizaci zisku z ní.

Zadavatel konstatuje, že všem účastníkům zadávacího řízení poskytl, s odkazem na ust. § 123 zákona, veškeré zákonné podklady, jež jsou obligatorní součástí oznámení o výběru dodavatele. Navrhovatel nadto rovněž obdržel od zadavatele i podrobné vyjádření k jeho následným námitkám. Zadavatel odmítá „konstrukci“ navrhovatele stran přímého účinku směrnice 2009/81, neboť se předně jedná o právní předpis upravující pravidla pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, což podle zadavatele předmětná veřejná zakázka není. Navíc přímý účinek směrnice by podle zadavatele byl možný až za situace, že by členský stát ve stanovené lhůtě nepřijal opatření k řádné transpozici této směrnice 2009/81.

Zadavatel dále uvádí, že vybraný dodavatel prokázal a splnil veškeré požadavky stanovené zadavatelem a zákonem, jak bylo uvedeno ve výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, které je součástí oznámení o výběru dodavatele podle § 123 odst. 1 písm. b) zákona; podle zadavatele tedy neexistoval jediný důvod pro jeho vyloučení podle ust. § 48 odst. 2 zákona, jak požaduje navrhovatel.

Zadavatel rovněž odmítá, že by měl navrhovatel participovat na tvorbě nabídky a nabídkové ceny vybraného dodavatele, natož nahrazovat roli zadavatele a jeho odborné hodnotící komise při posuzování a hodnocení nabídek. Nabídka vybraného dodavatele je výlučně v jeho sféře. Zadavatel, jak bylo uvedeno ve zprávě o hodnocení nabídek, vyzval v souladu s ust. § 113 zákona vybraného dodavatele, aby objasnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu, což vybraný dodavatel písemně učinil, jeho odpověď byla důsledně posouzena komisí zadavatele a shledána dostatečně odůvodněnou. Ani v tomto případě tedy nevyvstal zadavateli důvod pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.

Podle zadavatele měly námitky navrhovatele šikanózní účel, navrhovatel je argumentačně vystavěl na neexistující rozhodovací praxi a nepodložených tvrzeních bez relevantních podkladů. Přesto se s nimi zadavatel obsahově vypořádal souladně se zákonem, v reakci na jejich rozsah, formu i charakter.

Zadavatel uvádí, že navrhovatel v návrhu napadá způsob hodnocení nabídek, přestože jej zadavatel již v rozhodnutí o námitkách spravil, že námitky proti zadávacím podmínkám mohl nejpozději podat do 72 hod před skončením lhůty pro podání nabídek. Ostatně sám navrhovatel ve svém návrhu výslovně uvádí, že otázka volby hodnotícího kritéria již není v této fázi předmětem řízení. Zadavatel má za to, že navrhovatel záměrně zahlcuje řízení irelevantní argumentací a repeticemi, které nadměrně zatěžují zadavatele a potenciálně i Úřad, neboť mohou mít vliv na přehlednost a efektivitu celého zadávacího řízení.

Zadavatel konstatuje, že jeho povinnosti stran hodnocení a posouzení nabídek, včetně ověření splnění zadávacích podmínek, vyplývají ze zákona, zejm. z ust. § 39. V průběhu zadávacího řízení postupoval souladně se zákonem, přičemž všechny učiněné úkony transparentně zachytil v dokumentaci; především v protokolech z jednání o předběžných nabídkách a v dokumentech zachycujících posouzení a hodnocení nabídek, jakož i v samotném oznámení o výběru dodavatele a jeho přílohách. Oznámení o výběru dodavatele obsahovalo všechny zákonem požadované obligatorní náležitosti podle ust. § 123 zákona. Zadavatel odmítá, že by u nabídky vybraného dodavatele, v souvislosti se systémem ACS umožnil tzv. variantní řešení, jak tvrdí ve svém návrhu navrhovatel. Zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval integraci nebo záměnu systému ACS; od počátku tedy připouštěl obě možnosti ve smyslu rovnocenného technického řešení, aby tak umožnil co nejširší hospodářskou soutěž a rozšířil okruh potenciálních dodavatelů.

Zadavatel dále uvádí, že se vypořádal se všemi připomínkami účastníků vzešlých z individuálních jednání o předběžných nabídkách, a to transparentním a rovným způsobem, přičemž závěry byly řádně zaznamenány v protokolech a tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení. Zadavatel rovněž akcentuje, že disponuje vlastními pracovními technickými kapacitami, což mu umožňuje nastavit potřebnou úroveň dohledu, kontroly a součinnosti s vybraným dodavatelem, v souladu s právními předpisy a ve vztahu k rozsahu a povaze plnění veřejné zakázky. Zadavatel je ostatně dozorován ze strany příslušných úřadů a institucí, aby byl zajištěn bezpečný provoz jaderného zařízení. Zadavatel tedy odmítá nepodložené domněnky navrhovatele o jeho „přetížení“ či nezpůsobilosti. Zadavatel uvádí, že si je plně vědom technických specifik obou nabízených řešení, která hodnotící komise náležitě posoudila a svoji činnost řádně zdokumentovala. Podle zadavatele má navrhovatelem nabízené (decentralizované) řešení výhodu v možnosti samostatného provozu jednotlivých jednotek kontrolovaného vstupu. Vedle toho řešení vybraného dodavatele (centralizované) nabízí zase vyšší míru zabezpečení prostřednictvím zálohované komunikace. Zadavatel posoudil nabídky obou účastníků s ohledem na splnění požadavků zadávací dokumentace, aniž by bylo zvýhodněno některé z nabízených řešení.

Zadavatel doplňuje, že hodnotící komise při posuzování obdržených nabídek neposuzovala pouze úplnost kvalifikačních dokumentů, jak tvrdí navrhovatel, naopak, v plném rozsahu ověřila splnění všech požadavků stanovených v zadávací dokumentaci. Dodává, že oznámení o výběru dodavatele obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, přičemž v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0092/2023/VZ, č. j. ÚOHS32972/2023/163 ze dne 6. 9. 2023, v němž předseda Úřadu výslovně uvedl, že náležitosti oznámení o výběru stanovené v § 123 zákona nelze rozšiřovat ani s odkazem na zásadu transparentnosti.

Zadavatel rovněž uvádí, že předmětná veřejná zakázka nevyžaduje odlišný či výjimečný přístup zadavatele. Samotné oznámení o výběru dodavatele není podle zadavatele určeno k detailnímu popisu všech hodnotících úvah zadavatele. Zadavatel nemá povinnost poskytovat účastníkům řízení „technický audit“ obsahu jednotlivých nabídek. Současně zadavatel odmítá, že by se v průběhu jednání o předběžných nabídkách s navrhovatelem shodl, že se některé poptávané činnosti neobejdou bez jeho podpory v pozici tzv. odborného garanta. V rámci třetího jednání o předběžné nabídce navrhovatele, které se konalo dne 16. 6. 2025, podle zadavatele nedošlo k navrhovatelem uváděné názorové shodě. Zadavatel pouze v protokolu z daného jednání zachytil jednostranné tvrzení (odst. 3.4) navrhovatele, nikoliv konsenzus účastníků jednání. Podle zadavatele totiž navrhovatel není žádným odborným garantem systémů zadavatele ani TSFO. Zadavatel dále konstatuje, že od navrhovatele obdržel „přílohu č. 1“, která obsahovala body k projednání, k čemuž také došlo zejm. v průběhu třetího jednání o předběžné nabídce navrhovatele. Výsledky z diskuse byly zaznamenány jako příloha protokolu z 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele. Následně poté byly projednány rovněž s vybraným dodavatelem a písemně doplněny do jeho technického řešení ve formě přílohy č. 6 návrhu smlouvy. Podle zadavatele byly veškeré výstupy ze všech jednání řádně, přehledně a transparentně zachyceny, přičemž zadavatel přistupoval k oběma účastníkům rovným způsobem.

Podle zadavatele nevyplývá ze zadávací dokumentace žádná povinnost konzultace, spolupráce či podpory od navrhovatele, aby bylo lze nabídku považovat za úplnou či dokonce platnou.

Co se týče tvrzení navrhovatele, že bez jeho účasti není realizace veřejné zakázky možná, zadavatel je označuje za nepravdivé, když dodává, že s vybraným dodavatelem projednal všechny technické aspekty plnění, včetně přepojování a zajištění návratového režimu, přičemž vybraný dodavatel disponuje kapacitami k zajištění těchto činností a zadavatel má současně k dispozici potřebnou dokumentaci, přístupové prostředky i znalosti, které může vybranému dodavateli za tímto účelem poskytnout.

Zadavatel dále uvádí, že v zadávací dokumentaci není požadováno, aby během realizace předmětu plnění nedošlo k žádnému snížení účinnosti TSFO. Nesmí dojít ke snížení účinnosti fyzické ochrany, což lze řešit prostřednictvím dočasných administrativních a technických opatření, která tvoří součást nabídky vybraného dodavatele a byla předmětem jednání o předběžných nabídkách. Ostatně sám navrhovatel by musel v případě realizace provádět zásahy do systému ACS, které by rovněž mohly způsobit dočasné omezení provozu, což obecně souvisí s povahou předmětu plnění, tj. modernizací systémů za jejich provozu. Součástí nabídky vybraného dodavatele je i závazek na zpracování dokumentace pro povolovanou činnost, jež bude před samotnou realizací plnění projednána a schválena Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Tato dokumentace pro povolovanou činnost bude obsahovat i konkrétní postupy, harmonogram a zajišťovací opatření zahrnující i posouzení dopadů na provoz.

Zadavatel sumarizuje, že zadávací dokumentace připouští více technických řešení systému

Zadavatel odmítá, že by garance provozu po datu 31. 12. 2025 měla být součástí zadávacích podmínek a předmětem plnění veřejné zakázky. Servis stávajícího systému je poskytován na základě samostatné servisní smlouvy, kterou zadavatel uzavřel s navrhovatelem. Zadavatel je srozuměn s tím, že navrhovatel bude garanci provozu některých stávajících bezpečnostních systémů poskytovat do data 31. 12. 2025. I v případě, že by jako nejvhodnější byla vybrána nabídka navrhovatele, bylo by rovněž nutné v tomto směru učinit určité zásahy a investice a riziko spojené s provozním přechodem by se tak v daném případě nijak zásadně nelišilo.

Zadavatel se dále vyjadřuje k údajné mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele.

Zadavatel dodává, že pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky využil více relevantních zdrojů, včetně studie EBIS, kterou si zadavatel nechal zpracovat v roce 2021 jako odborný podklad. Dotčená studie EBIS však podle zadavatele nebyla jediným vstupem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Zadavatel současně konstatuje, že studie EBIS představuje jeho interní dokument sloužící výhradně pro jeho interní rozhodovací proces. Navrhovatel se sice na její tvorbě částečně podílel, avšak konečná podoba této studie byla výsledkem řady dalších faktorů. Zadavatel dále konstatoval, že ceny uvedené ve studii

Zadavatel dále konstatuje, že smyslem stanovení předpokládané hodnoty je především zvolení náležitého režimu veřejné zakázky a způsobu jejího zadání, a to k okamžiku zahájení zadávacího řízení. S ohledem na délku trvání zadávacího řízení však může být předpokládaná hodnota veřejné zakázky určitým, nikoli však jediným, indikátorem mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel dále konstatoval, že v souladu s ust. § 113 zákona vyzval vybraného dodavatele k vysvětlení některých položek v jeho cenové specifikaci, k čemuž jej vedly konkrétní cenové nesoulady uvedené v jeho nabídce, s ohledem na výsledky Studie EBIS a nabídkovou cenou navrhovatele. Konkrétně se jednalo o vysvětlení čtyř položek, jejichž cena se významně lišila oproti předpokladu zadavatele. Podle zadavatele bylo však obdržené vysvětlení vybraného dodavatele konkrétní, dostatečné a věcně podložené. Zadavatel dospěl k závěru, že minimální nabídková cena vybraného dodavatele byla řádně odůvodněna.

Zadavatel rovněž uvedl, že veřejnou zakázku vyhlásil jako komplexní zakázku na modernizaci části TSFO včetně zhotovení projektu, přičemž účastníkům předepsal požadavky na výkon a funkci, které musí modernizované TSFO plnit, nikoliv konkrétní prostředky, prostřednictvím kterých má být požadovaného účelu dosaženo. Podle zadavatele totiž mohou různí dodavatelé jeho potřebu řešit prostřednictvím odlišných prostředků. Zadavatel nestanovil konkrétní zařízení či komponenty pro plnění veřejné zakázky; nejsou ani součástí technické části nabídek účastníků, proto navrhovateli (podle zadavatele) není a nemůže být znám přesný a konkrétní rozsah realizační části předmětu plnění vybraného dodavatele. Podle zadavatele lze tedy poprvé provést posouzení splnění požadavků zadavatele na výkon a funkci TSFO v plném

Závěrem zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, která se týkají údajného nevypořádání námitek. Zadavatel naopak konstatuje, že se v rámci rozhodnutí o námitkách řádně a přehledně vypořádal se všemi vznesenými námitkami navrhovatele. Zadavatel v tomto směru odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0097/2022/VZ, č. j. ÚOHS27732/2022/162 ze dne 19. 9. 2022, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHSS0177/2022/VZ, č. j. ÚOHS-21955/2022/536 ze dne 30. 6. 2022.

Podle zadavatele navrhovatel ve skutečnosti zaměňuje svoji nespokojenost s obsahem rozhodnutí o námitkách s absencí vypořádání námitek jako takových.

Zadavatel sumarizuje, že jeho postup v zadávacím řízení byl zcela v souladu se zákonem, a nebyl porušen žádný zákonný princip či povinnost. Nejsou tedy dány důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl v souladu s ust. § 265 písm. a) zákona.

Dne 24. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele“).

Vybraný dodavatel předně označil navrhovatelem uváděné důvody nezákonnosti postupu zadavatele za neopodstatněné. K námitce navrhovatele, že zadavatel neposkytl relevantní informace potřebné k účinnému přezkumu, vybraný dodavatel uvedl, že ust. § 123 zákona taxativně vyjmenovává obsah oznámení o výběru dodavatele; technické detaily nabídky vybraného dodavatele mezi ně však nepatří (viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0092/2023, č. j. ÚOHS-32972/2023/163 ze dne 6. 9. 2023). Ust. § 123 zákona je v tomto smyslu chápáno jako taxativní a nevyžaduje sdílení všech interních hodnotících úvah.

Vybraný dodavatel dále konstatoval, že směrnice 2009/81 platí pro obranné a bezpečnostní zakázky; na předmětnou veřejnou zakázku se nevztahuje, neboť nespadá do oblasti obrany a bezpečnosti.

Vybraný dodavatel dále uvádí, že navrhovatel zaměňuje odlišné instituty – technickou kvalifikaci a technickou specifikaci, přičemž současně (s odkazem na rozhodnutí Úřadu sp. zn.

Nadto vybraný dodavatel dodává, že je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů komplexních bezpečnostních technologií a služeb pro ochranu služeb a majetku v ČR, jehož produkty pokrývají kompletní portfolio bezpečnostních řešení. Nesplnění technických požadavků proto u něj nelze dovozovat. Je to navrhovatel, kdo zjevně není srozuměn s principem technického řešení vybraného dodavatele, jenž ve své nabídce uvedl a následně potvrdil během jednání se zadavatelem, že jeho technické řešení je na stávajícím bezpečnostním systému navrhovatele nezávislé. Z toho důvodu se jeho nasazení obejde bez přímé součinnosti navrhovatele jako dosavadního dodavatele nyní poptávaného předmětu plnění. Zadavatel se podobně zabýval technickými parametry řešení, které nabízí vybraný dodavatel. Zadavatel rovněž správně posoudil kvalifikační požadavky vybraného dodavatele, které jsou souladné se zadávací dokumentací.

Stran navrhovatelem tvrzeného pochybení zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny vybraný dodavatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383, č. j. 31 Af 69/2021 – 68 ze dne

Vybraný dodavatel uzavírá, že po nahlédnutí do správního spisu vedeného Úřadem má za to, že rozhodnutí o námitkách splňuje všechna zákonná kritéria a nelze je označit za nepřezkoumatelné či netransparentní. Vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v plném rozsahu zamítl.

Usnesením ze dne 7. 10. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 14. 10. 2025 Úřad určil vybranému dodavateli lhůtu ke sdělení, zda dokumenty, které Úřad specifikoval, tvoří přílohu usnesení a budou sloužit jako podklad pro vydání rozhodnutí, obsahují jeho obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) a to včetně konkrétního vyznačení obchodního tajemství v těchto dokumentech a doložení odůvodnění.

Vybraný dodavatel reagoval sdělením ze dne 20. 10. 2025, ve kterém uvedl, že některé části dokumentace o zadávacím řízení obsahují jeho obchodní tajemství, a učinil přílohou tohoto sdělení anonymizované verze těchto dokumentů.

Dne 16. 10. 2025 Úřad obdržel podání navrhovatele „Replika navrhovatele k vyjádření účastníků řízení, Návrh na zařazení listin jako důkazu do správního spisu“ (dále jen „replika navrhovatele“).

Podle navrhovatele zadavatel ve vyjádření de facto přiznal, že byl při rozhodování veden subjektivní snahou o „vymanění se“ z dřívějšího smluvního vztahu uzavřeného s navrhovatelem, namísto toho, aby mu šlo především o to objektivně posoudit nabídky podle stanovených hodnotících kritérií. Podle navrhovatele takový postup odporuje ust. § 6 odst. 1 zákona. K uvedenému navrhovatel dodává, že se zadavatel fakticky nevyhnul závislosti na konkrétním dodavateli, pouze ji přenesl z jednoho subjektu na subjekt jiný. Navrhovatel zdůraznil, že vybraný dodavatel již v obdobném postavení vůči zadavateli figuruje i v případě

Navrhovatel dále v reakci na vyjádření zadavatele k návrhu uvádí, že pokud by měl zadavatel v souladu s ust. § 123 zákona povinnost sdělit v oznámení o výběru dodavatele pouze označení vybraného dodavatele a jeho nabídkovou cenu, neodpovídalo by to „standardu transparentnosti, rovného zacházení a účinného přezkumu“, který je vyžadován právem

Nadto navrhovatel uvádí, že i směrnice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (dále jen „směrnice

Navrhovatel dodává, že je zadavatel povinen účastníkům zadávacího řízení poskytnout rovněž základní charakteristiky a výhody vítězné nabídky, a to v rozsahu, který neporušuje ochranu utajovaných informací, obchodního tajemství či jiných zákonem chráněných zájmů. Podle navrhovatele jsou předmětem zakázky bezpečnostní technologie, které vyžadují přístup k utajovaným informacím a souvisejí s ochranou kritické infrastruktury, což jí dodává „bezpečnostní rozměr“, který je podle navrhovatele plně srovnatelný se zakázkami spadajícími pod směrnici 2009/81.

Navrhovatel se ve své replice dále vyjadřuje k odůvodnění zadavatele k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel odkazuje na přílohu oznámení o výběru dodavatele, ve které měl zadavatel zformulovat nedostatečné odůvodnění posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, jenž podle navrhovatele odporuje zásadě transparentnosti a požadavku přezkoumatelnosti, přičemž v této souvislosti odkazuje na ust. § 6 a § 217 odst. 2 písm. a) zákona. Podle navrhovatele se ve skutečnosti jedná o popis postupu zadavatele, nikoliv odůvodnění. Zadavatel neuvedl, v čem konkrétně byla cena vybraného dodavatele považována za mimořádně nízkou, jaké konkrétní argumenty či rozdíly v cenových položkách vybraný dodavatel předložil ani jaké dílčí skutečnosti zadavatel považoval za dostatečné. „Odůvodnění“ typu, že zadavatel považuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu za zdůvodněnou, nelze podle navrhovatele přezkoumat a neumožňuje účinnou kontrolu. Popsaný postup zadavatele podle navrhovatele znemožňuje účastníkům zadávacího řízení i dozorovým orgánům (Úřadu) posoudit zákonnost rozhodnutí zadavatele.

Navrhovatel rovněž v replice uvádí, že má i bez znalosti podrobných podmínek nabídky vybraného dodavatele prokazatelně znalost o tom, že jeho nabídka nezahrnuje některé konkrétní náklady, neboť se jedná o náklady spojené s činností navrhovatele samotného, které nebyly vůbec poptány. Navrhovatel rovněž opakovaně uvádí, že na popsanou skutečnost zadavatele upozornil již v průběhu jednání o předběžné nabídce. Navrhovatel rovněž reaguje na vyjádření zadavatele související se studií EBIS a konstatuje, že existuje důvodné podezření, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká, její akceptace postrádá racionální a transparentní odůvodnění stran toho, zda byla ekonomicky reálná.

Navrhovatel dále konstatoval, že zadavatel ve svém vyjádření (bod 52) fakticky připustil, že byl srozuměn s odlišnostmi řešení v obdržených nabídkách a s náklady, které tato řešení pro něj samotného znamenají, což zohlednil při hodnocení nabídek. Podle navrhovatele tak zadavatel vědomě akceptoval nabídku, která sice působí cenově výhodněji, avšak nepostihuje všechny následné ekonomické dopady, čímž mohl (podle navrhovatele) nepřímo zvýhodnit vybraného dodavatele, neboť skutečné plnění zadavatele zatíží dalšími náklady, které nebyly v nabídce zohledněny.

Navrhovatel dále interpretuje vyjádření zadavatele a vybraného dodavatele k návrhu. Podle navrhovatele zadavatel nepřímo potvrdil, že technická stránka nabídky vybraného dodavatele byla předmětem jeho aktivního přezkumu a posouzení, „pravděpodobně“ tedy nabídku vybraného dodavatele zkoumal. Podle navrhovatele tak zadavatel učinil bez přiléhavého transparentního záznamu nebo odůvodnění, proto navrhovatel označuje postup zadavatele za nepřezkoumatelný a v rozporu se zásadou transparentnosti podle § 6 zákona. Navrhovatel konstatuje, že transparentní a přezkoumatelné posouzení technických parametrů mělo být integrální součástí hodnocení nabídek.

Navrhovatel má za to, že i přes (informační) limity způsobené přístupem zadavatele, konkrétně identifikoval technické požadavky, které nabídka vybraného dodavatele zjevně „nepokrývá“. Podle navrhovatele jde o požadavky, „(…) které může objektivně znát pouze navrhovatel jakožto stávající dodavatel zadavatele a které se týkají právě jeho činnosti, které však nebyly vůbec poptány.“ Navrhovatel odkazuje na bod 115 vyjádření zadavatele k návrhu, kde zadavatel připustil potřebu součinnosti navrhovatele.

Podle navrhovatele se zadavatel až v průběhu správního řízení vedeného Úřadem začal detailněji zabývat technickým rozsahem nabídky vybraného dodavatele a aspekty její realizace. Navrhovatel z vyjádření vybraného dodavatele k návrhu „dovodil“, že vybraný dodavatel postup zadavatele v zadávacím řízení nepovažoval za skutečné posouzení technických parametrů nabídky.

Navrhovatel rovněž uvedl, že zadavatele dlouhodobě a opakovaně upozorňoval na skutečnost, že některým systémům Jaderné elektrárny Temelín končí podpora výrobců, přičemž odkázal na dopis adresovaný zadavateli ze dne 23. 6. 2022. Zadavatel však pouze opakovaně prodlužoval garanci provozu a oddaloval (podle navrhovatele) nevyhnutelnou modernizaci.

Navrhovatel dále konstatoval, že zadavatel do protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce vyznačil, že navrhovatel uvedl, že „(…) problém se zajištěním bodu návrhu je bezpředmětný, pokud bude jiný účastník stavět nový systém.“ Navrhovatel se však v replice ohradil, že tato formulace byla do předmětného protokolu jednostranně doplněna zadavatelem, čehož si však navrhovatel nevšiml; jinak by ji odmítl jako nepravdivou. Jednalo se o technickou podmínku stanovenou v článku C.4.6 technické specifikace, která účastníkům zadávacího řízení ukládala, aby postupné přepojování stávajícího řídícího systému do nového řídícího systému umožňovalo okamžitý návrh k původnímu stavu. Podle navrhovatele nelze bez odborné součinnosti navrhovatele, který zajišťuje servis a má detailní znalost stávajícího systému, tuto technickou podmínku splnit, a to bez ohledu na skutečnost, co vybraný dodavatel uvedl ve své

Co se týče zadávací podmínky uvedené v čl. 4.6 technické specifikace, aby „(…) nově dodávaná zařízení a komponenty v rámci celého systému TSFO byly navrženy s takovými funkcemi, vlastnostmi a technickými parametry, které budou minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícímu zařízení a komponentám.“, zadavatel ve vyjádření k návrhu zpochybňoval argumentaci navrhovatele a uvedl, že i navrhovatel by při vlastní realizaci musel provádět zásahy do systému ACS, které by mohly způsobit dočasné omezení provozu a musely by být řešeny obdobnými opatřeními. Navrhovatel však uvádí, že v tzv. životně důležitých prostorech již před krátkým časem provedl modernizaci zařízení, proto by do těchto prostor vůbec nemusel zasahovat. Naproti tomu by vybraný dodavatel musel systém ACS kompletně náročně přestavět se zásadními provozními omezeními při jejich realizaci. Podle navrhovatele zadavatel v tomto směru neověřil technickou realizovatelnost řešení, které nabízel vybraný dodavatel.

Navrhovatel následně sumarizoval, že zadavatel pouze přijal deklarace a přísliby vybraného dodavatele, aniž by je reálně ověřil, a to i v otázkách zásadních pro bezpečnost a provozuschopnost systému, což odporuje zásadám transparentnosti a přezkoumatelnosti podle § 6 zákona.

Závěrem repliky navrhovatel připojil seznam vybraných dokumentů, které Úřad obdržel od zadavatele, jakožto součást dokumentace o zadávacím řízení, přičemž žádal jejich zařazení do správního spisu, neboť je považuje za zásadní pro ověření postupu zadavatele v rámci posuzované veřejné zakázky a pro prokázání svých tvrzení. Jednalo se mj. o protokoly z jednání o předběžných nabídkách vybraného dodavatele i navrhovatele, včetně příloh. Návrhy technického řešení předmětu plnění, které byly součástí předběžných nabídek navrhovatele i vybraného dodavatele, pozměněné na základě uskutečněných jednáních o předběžných nabídkách se zadavatelem. Navrhovatel dále požadoval zařadit do spisu i cenové specifikace – položkové rozpočty – z nabídek navrhovatele i vybraného dodavatele, žádost o zdůvodnění

Rozhodnutím ze dne 24. 10. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření, spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

Usnesením ze dne 30. 10. 2025 Úřad stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí (dále jen „původní usnesení k podkladům“).

Dne 6. 11. 2025 Úřad obdržel podání navrhovatele z téhož dne, ve kterém navrhovatel mj. žádal Úřad o prodloužení Úřadem stanovené lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

V reakci na žádost navrhovatele Úřad usnesením ze dne 7. 11. 2025 (dále jen „následné usnesení k podkladům“) prodloužil původně stanovenou lhůtu k vyjádření k podkladům (v délce 7 dnů od data doručení původního usnesení k podkladům) na 14 dnů od data doručení původního usnesení k podkladům.

Dne 6. 11. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům“). Zadavatel předně opakuje svá dřívější tvrzení, že navrhovatel začal zpochybňovat a napadat zadávací podmínky, jakož i samotný průběh zadávacího řízení až poté, co se z oznámení o výběru dodavatele dozvěděl, že jeho nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější. Nadto zadavatel dodává, že se navrhovatel již od druhého jednání o předběžné nabídce „přestal soustředit“ na obsah a kvalitu vlastní nabídky a namísto toho účelově brojil proti nabídce vybraného dodavatele.

Zadavatel neuvedl k podkladům pro vydání rozhodnutí žádná další doplnění, setrvává na svých předchozích vyjádřeních. Vyjádření zadavatele k podkladům se vztahuje zejm. k replice navrhovatele. Zadavatel uvádí význam pojmu „vendor lock-in“ v oblasti veřejného zadávání, neboť má za to, že s ním není navrhovatel dostatečně obeznámen. Podle zadavatele právě prostřednictvím realizace zadávacího řízení formou jednacího řízení s uveřejněním prokázal, že navrhovatel není jediným možným dodavatelem schopným realizovat předmět veřejné zakázky. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem dojde ke vzniku dalšího stavu vendor lock-in. Podle zadavatele totiž stávající smluvní podmínky poskytují dostatečný rámec k tomu, aby by byl vybraný dodavatel, až bude řádně splněn aktuálně poptávaný předmět plnění, případně nahrazen jiným dodavatelem, který v následném zadávacím řízení nabídne nejvhodnější nabídku.

Zadavatel dále konstatoval, že jeho jedinou motivací při realizaci předmětného zadávacího řízení bylo uzavřít smlouvu s dodavatelem, který předloží ekonomicky nejvýhodnější nabídku, která splní všechny stanovené požadavky, nikoliv „škodit“ navrhovateli. Cílem zadavatele je zajistit bezpečný a spolehlivý provoz TSFO ETE, v souladu se smlouvou a schváleným plánem zajištění fyzické ochrany jaderného zařízení podle zákona č. 263/2016 Sb., atomového zákona, ve znění pozdějších předpisů, přičemž způsob zabezpečení a prostředky fyzické ochrany musí odpovídat zejména požadavkům vyhlášky č. 361/2016 Sb., o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu, ve znění pozdějších předpisů.

Zadavatel odmítá aplikaci unijních předpisů (směrnic), na které odkazuje navrhovatel, neboť se na předmětné zadávací řízení, vzhledem k předmětu plnění, nevztahují. Jedná se o sektorovou veřejnou zakázku, která je v souladu s pravidly pro sektorové zakázky zadávaná.

Nadto zadavatel namítá, že navrhovatel zaměňuje a „míchá dohromady“ zprávu o hodnocení nabídek podle § 119 odst. 2 zákona, posouzení splnění podmínek účasti podle § 123 odst. 2 písm. b) zákona (sic!) a písemnou zprávu zadavatele podle § 217 zákona.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel uvádí, že studie EBIS nesloužila jako podklad pro její zdůvodnění ani k jejímu uznání ze strany zadavatele, jak neustále naznačuje navrhovatel. Vybraný dodavatel konkrétně zdůvodnil svoji nabídkovou cenu v odpovědi na žádost o objasnění zadavatele, což zadavatel řádně zaznamenal v příslušném protokolu.

Zadavatel dále v reakci na repliku navrhovatele uvedl, že je dostatečně kompetentní rozlišit technická specifika jednotlivých řešení a posoudit jednotlivé nabídky, zda splňují veškeré zadávací podmínky, aniž by tak projevil souhlas s dodatečnými náklady, které mu podle navrhovatele mají vzniknout v souvislosti s řešením spočívajícím v kompletní výměně ACS.

Závěrem svého vyjádření k podkladům zadavatel uvádí, že navrhovatel zjevně nepochopil smysl a účel zvoleného druhu zadávacího řízení, neboť jednací řízení s uveřejněním umožňuje zadavateli přímo jednat s účastníky zadávacího řízení o jejich předběžných nabídkách, s cílem jejich zpřesnění a nalezení optimálního řešení odpovídajícího potřebám zadavatele. Účelem je tedy otevřený a strukturovaný proces jednání, které umožní zadavateli projednat s účastníky úpravy či doplnění předběžných nabídek, ovšem za podmínky, že tyto nevedou ke změně minimálních technických požadavků zadání nebo pravidel hodnocení. Zadavatel v žádném dokumentu tvořícím dokumentaci o zadávacím řízení nepřipustil nezbytnou součinnost s navrhovatelem; pouze konstatoval, že má s navrhovatelem uzavřenou servisní smlouvu, která však nesouvisí s předmětem plnění veřejné zakázky.

Zadavatel konstatuje, že do protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele neuvedl bez vědomí nebo souhlasu navrhovatele větu: „(…) problém se zajištěním bodu návratu je bezpředmětný, pokud bude jiný účastník stavět nový systém.“ Podle zadavatele byly protokoly o jednotlivých jednáních zasílány prostřednictvím elektronického nástroje NEN účastníkům po příslušných jednání k připomínkám a k podpisu. Co se týče třetího jednání o předběžné nabídce navrhovatele, které se konalo dne 16. 6. 2025 od 9:00 do 10:00 v prostorách Jaderné elektrárny Temelín, zástupce zadavatele průběžně promítal protokol o jednání všem účastníkům a doplňoval do něj informace o průběhu a závěrech z jednání.

Zadavatel sumarizuje, že nelze připustit, aby subjektivní nespokojenost navrhovatele s obsahem rozhodnutí o námitkách byla ze strany navrhovatele vydávána

Úřad konstatuje, že zatímco od vybraného dodavatele neobdržel žádné vyjádření k podkladům, dne 21. 11. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“).

Úřad musí předně konstatovat, že vyjádření navrhovatele k podkladům obdržel opožděně, tj. po Úřadem stanovené lhůtě, kterou Úřad účastníkům řízení stanovil původním usnesením k podkladům, jež byla poté prodlužena následným usnesením k podkladům. Jak již bylo výše popsáno, Úřad následným usnesením k podkladům účastníkům řízení prodloužil (na žádost navrhovatele) lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí na 14 dnů od data doručení původního usnesení k podkladům. Navrhovateli bylo původní usnesení k podkladům doručeno dne 3. 11. 2015; lhůta k vyjádření k podkladům mu tedy začala běžet dne 4. 11. 2015 a (marně) uplynula dne 18. 11. 20256. Navrhovatel se však k podkladům rozhodnutí vyjádřil až dne 21. 11. 2025.7

Úřad je nucen konstatovat, že s ohledem na ust. § 261 odst. 3 věty třetí zákona k vyjádřením učiněným po lhůtě stanovené k vyjádření se k podkladům rozhodnutí nepřihlíží. Podle věty čtvrté § 261 odst. 3 zákona se obdobně použije § 251 odst. 5 zákona části věty první za středníkem, v němž je stanoveno, že k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Úřad rovněž odkazuje na odbornou literaturu8, podle které Úřad není oprávněn přihlížet k vyjádřením, jež jsou Úřadu doručena po stanovené lhůtě. Výjimku však představují takové skutečnosti, návrhy důkazů a jiné návrhy, které mají zpochybnit věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí; k těmto je

K uvedenému Úřad konstatuje, že navrhovatel ve vyjádření navrhovatele k podkladům předně zpochybňuje úplnost technického řešení nabízeného vybraným dodavatelem. Navrhovatel má rovněž za to, že z podkladů rozhodnutí nevyplývá, že by se zadavatel podrobně zabýval

Navrhovatel následně Úřad vyzval, aby posoudil věcnou oprávněnost některých informací označených vybraným dodavatelem za obchodní tajemství a rozhodl o jejich zpřístupnění „(…) v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro zajištění procesních práv účastníků řízení a transparentnosti postupu zadavatele.“ Podle navrhovatele „některé části dokumentace“ mohly být vybraným dodavatelem jako obchodní tajemství označeny účelově, přičemž dodává, že institutu obchodního tajemství nelze zneužívat k tomu, aby byly před ostatními účastníky skryty informace, které odhalují případné vady nabídky vybraného dodavatele či nedostatky ve vysvětlení jeho nabídkové ceny. Navrhovatel žádá, aby Úřad přezkoumal, zda dokumenty, které podle vybraného dodavatele obsahují obchodní tajemství, skutečně obchodní tajemství obsahují. Pokud není jejich ochrana důvodná, aby k nim navrhovateli umožnil plný přístup, případně umožnil pořízení jejich kopií, aby navrhovatel mohl plně a efektivně hájit svá procesní práva ve správním řízení.

Navrhovatel současně žádal o úplné zpřístupnění následujících dokumentů: -

Navrhovatel dále žádal, aby Úřad zařadil mezi podklady pro vydání rozhodnutí následující dokumenty, které jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení:

Úřad sumarizuje, že vyjádření navrhovatele k podkladům bylo navrhovatelem podáno opožděně a svým obsahem nezpochybňuje věrohodnost Úřadem shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí. Navrhovatel v něm především interpretuje vlastní závěry, přičemž

K uvedenému Úřad nyní považuje za nezbytné uvést, a vztahuje se to i k výše popsané žádosti navrhovatele o doplnění spisu, resp. podkladů k vydání rozhodnutí, obsažené v jeho replice, že se navrhovaným doplněním podkladů pro vydání rozhodnutí zabýval, přičemž však současně nemohl odhlédnout od zásady koncentrace řízení, která je upravena v ust. § 251 odst. 4 a ust. § 263 odst. 1 zákona. Úřad (jakožto správní orgán) má na základě ust. § 3 správního řádu povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Dle § 50 odst. 2 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán, přičemž dle § 50 odst. 1 správního řádu podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Dle § 50 odst.

Stran výše popsaných pochybností navrhovatele směřujících proti způsobu, resp. rozsahu, vyznačení obchodního tajemství vybraným dodavatelem a s tím souvisejícím rizikem možného omezení procesních práv navrhovatele, Úřad konstatuje, že dne 20. 10. 2025 obdržel od vybraného dodavatele podání, ve kterém vybraný dodavatel v souladu s ust. § 504 občanského zákoníku konkrétně vyznačil, jakož i přiléhavě odůvodnil, svoje obchodní tajemství. Úřad následně navrhovateli ve svém sídle opakovaně umožnil nahlédnout do správního spisu, aby se seznámil s úplným zněním všech podkladů pro vydání rozhodnutí, tj. včetně dokumentů zahrnujících vyznačené obchodní tajemství vybraného dodavatele. Tuto skutečnost ostatně dokládají protokoly o nahlížení do spisu ze dne 5. 11. 2025 a 7. 11. 2025, které Úřad vyhotovil, navrhovatel podepsal, a jsou součástí vedeného správního spisu v dané věci. Vzhledem k uvedenému Úřad odmítá, že by navrhovatele jakkoli omezil při výkonu jeho procesních práv, naopak, vzhledem k obsáhlosti správního spisu vyhověl jeho žádosti o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí, jak již bylo popsáno výše.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí

Navrhovatel svým návrhem napadá mj. i rozhodnutí o námitkách, když ve svém návrhu uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nereagoval na všechny skutečnosti, které navrhovatel v námitkách uvedl. Podle navrhovatele je proto rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné a v rozporu se zásadou transparentnosti.

Předně k tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele byly (převážně, jak bude popsáno níže) podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž byl zadavatel povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách, v případě, že tyto odmítá, podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.10

Úřad k tomu však v obecnosti dodává, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o odmítnutí námitek není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by

Navrhovatel ve svém návrhu mj. namítá, že se zadavatel „nijak konkrétně nevypořádal“ s námitkou navrhovatele, že nižší nabídková cena vybraného dodavatele není výsledkem efektivnějšího technického řešení, ale spíše důsledkem toho, že část nezbytných nákladů byla z jeho nabídky zcela vynechána.

Úřad uvádí, že navrhovatel v námitkách mj. rozporoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele, resp. způsob, kterým zadavatel přijal odůvodnění vybraného dodavatele, když v oznámení o výběru dodavatele, resp. ve zprávě o hodnocení nabídek, neuvedl relevantní informace, jejichž prostřednictvím by bylo možné ověřit na základě čeho zadavatel dospěl k závěru o přijatelnosti mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Nadto, stále v rámci argumentace stran mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, navrhovatel rovněž uvedl, že vybraný dodavatel nezahrnul do své nabídky náklady na specializovanou externí podporu od odborné společnosti, v důsledku čehož je podle navrhovatele jeho nabídka technicky nekompletní, a neoslovil ani výrobce stávajícího systému ACS pro podporu integrace.

Úřad konstatuje, že se zadavatel přiléhavou námitkou navrhovatele stran mimořádně nízké nabídkové ceny nabídky vybraného dodavatele souhrnně zabýval v bodech 34 až 55 rozhodnutí o námitkách, přičemž konkrétně v bodu 46 uvedl, že vybraný dodavatel nabídl technické řešení, které externí podporu nevyžaduje, což s vybraným dodavatelem projednal v rámci jednání o jeho předběžné nabídce. Zadavatel nabízené řešení vybraného dodavatele považuje za plně souladné se zadávacími podmínkami. Podle zadavatele je tedy nabídka vybraného dodavatele úplná. Nadto zadavatel v bodu 47 rozhodnutí o námitkách uvedl, že součástí nabídky vybraného dodavatele je kompletní výměna systému ACS, z čehož jasně vyplývá, že nebylo zapotřebí, aby vybraný dodavatel pro účely podpory integrace oslovil výrobce stávajícího systému ACS.

Vzhledem k uvedenému má Úřad za to, že nelze tvrdit, že by se zadavatel s danou námitkou navrhovatele „nijak konkrétně nevypořádal“, jak ve svém návrhu tvrdí navrhovatel. Ostatně sám navrhovatel (v bodu 58 návrhu) uvedl, že se zadavatel „(…) neúspěšně pokusil dotčenou námitku oddiskutovat…“. Úřad na tomto místě považuje za účelné uvést, že samotný fakt, že zadavatel námitce navrhovatele nevyhověl, ještě neznamená, že námitku jako takovou nevypořádal.

Navrhovatel dále ve svém návrhu namítá, že se zadavatel rovněž nevypořádal s částí dotčené námitky, ve které navrhovatel uvedl, že pokud vybraný dodavatel přistoupí ke kompletní výměně systému ACS, dojde k nutnému nárůstu nákladů na plnění o dalších cca 20 mil Kč.

Úřad shrnuje, že zadavatel v přiléhavé části rozhodnutí o námitkách popsal, jak postupoval, když pojal podezření, že nabídka vybraného dodavatele obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, přičemž se současně vyjádřil ke skutečnosti, jaké jsou zákonem stanovené obsahové části zprávy o hodnocení nabídek a oznámení o výběru dodavatele. Zadavatel rovněž navrhovatele spravil, že bližší okolnosti zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zachytil ve svém interním protokolu a odkázal na přiléhavou rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikaturu. Rovněž navrhovateli sdělil, že jeho tvrzení ohledně cenotvorby vybraného dodavatele neodpovídá skutečnosti a je spekulativní a že nabídku vybraného dodavatele v tomto směru považuje za souladnou se zadávacími podmínkami. Úřadu nezbývá než konstatovat, že se zadavatel s námitkou navrhovatele stran transparentnosti posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele vypořádal, byť obsahově nesouhlasným způsobem.

Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že se zadavatel nijak nevypořádal s „jednoznačnou“ námitkou navrhovatele – zda a jak zadavatel zhodnotil naplnění konkrétního požadavku zadávací dokumentace, že nově dodávaná zařízení a komponenty musí být svými parametry minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícím.

Úřad konstatuje, že předmětná dílčí námitka byla v rámci navrhovatelem podaných námitek podřazena pod celek, který navrhovatel označil „Třetí námitka – Absence hodnocení splnění technických požadavků.“ V rámci tohoto celku navrhovatel nejprve odkazoval na ust. § 39 odst. 4 a § 77 zákona, ze kterých podle něj vyplývá, že protokol o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat závěr o splnění zadávacích podmínek, včetně odůvodnění, a že je zadavatel povinen posoudit nabídky z hlediska splnění zadávacích podmínek, a to včetně všech technických požadavků stanovených v rámci zadávací dokumentace. Navrhovatel namítal, že oznámení o výběru dodavatele ani jeho přílohy neobsahují žádné konkrétní vyjádření zadavatele, zda a jak vybraný dodavatel splnil stanovené technické podmínky. Podle navrhovatele chybělo zejm. doložení toho, jak zadavatel posoudil splnění požadavku, aby nově dodávané zařízení a komponenty byly minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícím.

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách na uvedené reagoval tím, že navrhovatele spravil o (podle zadavatele) chybné interpretaci ust. § 39 odst. 4 a § 77 zákona, přičemž dodal, že provedl posouzení splnění technických podmínek v nabídce vybraného dodavatele, což zaznamenal v protokolu. Zadavatel odmítl, že by oznámení o výběru dodavatele bylo netransparentní či nepřezkoumatelné proto, že do něj nezahrnul údaje, jejichž uvedení zákon nevyžaduje, přičemž odkázal na přiléhavé rozhodnutí Úřadu12. Co se týče konstatování navrhovatele, že si vybraný dodavatel nezajistil podporu od specializované odborné společnosti, zadavatel odkázal na část rozhodnutí o námitkách (bod 46.), kde již v rámci námitky navrhovatele týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zadavatel uvedl, že vybraný dodavatel nabídl technické řešení, které podporu od externí společnosti nevyžaduje, což bylo s vybraným dodavatelem projednáno v rámci jednání o předběžných nabídkách a je plně v souladu se zadávacími podmínkami. Co se týče technické podmínky související s novým řídícím systémem zadavatel uvedl, že bude splněna paralelním provozem obou řídících (stávajícího a „nově“ dodávaného vybraným dodavatelem) a komunikačních prvků.

K tomu Úřad v obecné rovině uvádí, že pokud je v rámci námitek stěžovatelem zpochybňováno, že plnění nabízené vybraným dodavatelem splňuje technické podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, pak je zadavatel povinen pro řádné vypořádání takové námitky reagovat tak, aby se stěžovatel k předkládané pochybnosti dozvěděl relevantní informace ohledně nabízeného plnění. Míra podrobnosti, resp. konkrétnosti informací o plnění nabízeném vybraným dodavatelem pak musí reflektovat konkrétnosti vznesené námitky. Uvedené je třeba chápat tak, že stěžovatel, který v obecnosti (bez dalšího) konstatuje, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky, nemůže očekávat, že mu budou v rámci rozhodnutí o námitkách zpřístupněny kompletní informace o řešení nabízeném vybraným dodavatelem; oproti tomu pokud stěžovatel uvede konkrétní argument, proč nemůže určité řešení splňovat zadávací, resp. technické podmínky stanovené zadavatelem, musí tento uvést v rozhodnutí o námitkách konkrétní argumentaci toho, proč považuje danou námitku za nerelevantní. K tomu je třeba dodat, že i přes to, že stěžovateli nebývá znám obsah nabídky vybraného dodavatele, zejména pak v situaci, kdy jsou technické podmínky stanoveny prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, měl by, jakožto odborník pohybující se na relevantním trhu, být schopen uvést důvod toho, proč mu vyvstala pochybnost o tom, že plnění nabízené vybraným dodavatelem splňuje technické podmínky.

Podle Úřadu se zadavatel v tomto případě s podstatou námitky navrhovatele dostatečně podrobně a srozumitelně vypořádal, a to způsobem úměrným jejímu obsahu, resp. podrobnosti předložených námitek. Jak již Úřad uvedl výše, ačkoliv navrhovatel nezná a ani nemůže znát obsah nabídky vybraného dodavatele, resp. konkrétní podrobnosti vybraným dodavatelem nabízeného technického řešení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že je stávajícím dodavatelem a (jak se sám opakovaně označuje) garantem poptávaného předmětu plnění, z čehož lze predikovat, že je znalý všech specifik poptávaného předmětu

Navrhovatel dále uvádí, že se zadavatel „(…) neúspěšně pokusil oddiskutovat“ námitku navrhovatele, která se týkala zadávací podmínky uvedené v článku C.4.6 technické specifikace, tj. technickou podmínku související s postupným přepojováním stávajícího řídícího systému do nového, které umožní okamžitý návrat k původnímu stavu. Podle navrhovatele se zadavatel mýlí, pokud má za to, že splnění daného požadavku bude zajištěno paralelním provozem obou řídících systémů a komunikačních prvků, přičemž následně odůvodňuje, proč odpověď zadavatele považuje za mylnou, aby na závěr uvedl, že se zadavatel s námitkou navrhovatele nevypořádal. Úřad však musí konstatovat, že věcný nesouhlas s rozhodnutím o námitkách ještě neznamená jeho nepřezkoumatelnost. Pokud zadavatel nesouhlasí s tím, jak zadavatel věcně vypořádal jeho námitky, má možnost podat k Úřadu návrh, což také udělal, a nyní je na Úřadu, aby případ meritorně posoudil.13

Navrhovatel dále brojí proti části rozhodnutí o námitkách, ve které se zadavatel vyjadřoval k námitce navrhovatele, že zadavatel nevhodně jako jediné hodnotící kritérium zvolil nejnižší nabídkovou cenu, která však podle navrhovatele nemusí být objektivním ukazatelem ekonomické výhodnosti a sama o sobě neposkytuje dostatečnou záruku řádného a bezpečného plnění. Navrhovatel zadavateli vytýkal, že nezdůvodnil, proč zvolil nabídkovou cenu jako jediné hodnotící kritérium, jakož i neuvedl skutečnost, jakým způsobem ověřil, že plnění za nejnižší cenu bude kvalitní a bezpečné. Úřad konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách zcela jasně (bod 70.) navrhovateli sdělil, že předmětná námitka navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám a jako taková (s odkazem na ust. § 242 odst. 4 a 5 zákona a odst. 9.7. části 1 ZD) mohla být navrhovatelem podána nejpozději do 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek. Proto ji zadavatel označil za opožděnou a odmítl jí. Úřad odkazuje na ust. § 245 odst. 1 zákona, jež zadavateli stanoví povinnost na tzv. opožděnou námitku reagovat, kdy ji z procesních důvodů odmítne. V takovém případě však postačí toto odmítnutí odůvodnit ve vztahu ke splnění podmínek pro její odmítnutí, k čemuž podle Úřadu došlo, neboť (jak bylo popsáno výše) zadavatel výslovně spravil navrhovatele o skutečnosti, že předmětnou námitku odmítá pro její opožděnost14. Úřad dodává, že se zadavatel poté (nad rámec svých zákonných povinností) k dotčené námitce navrhovatele vyjádřil i věcně. Podle

Navrhovatel ve svém návrhu rovněž uvádí, že se zadavatel nevypořádal s jeho dílčí námitkou související garantovanou dobou provozu stávajících systémů. Současně však rovněž konstatoval, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách na ni „pokusil reagovat“ a popsal přiléhavé tvrzení zadavatele, aby je následně argumentačně rozporoval. I v tomto případě

Úřad shrnuje, že primárního účelu institutu námitek, tj. aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na jím vznesené připomínky k postupu zadavatele v zadávacím řízení, bylo v šetřeném případě dosaženo. Úřad seznal, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty navrhovatele za liché, nejde tedy o pouhé formální odmítnutí námitek (a to včetně námitky podané navrhovatelem opožděně) bez odůvodnění.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 39 odst. 4 zákona může zadavatel, není-li v zákoně stanoveno jinak, provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede a) identifikaci zadávacího řízení, b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení, c) seznam hodnocených nabídek a popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

Podle § 123 odst. 1 zákona zadavatel odešle oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita.

seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

seznam podkladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Ve formuláři „Oznámení o zahájení zadávacího řízení – sektorová veřejná zakázka“, který zadavatel odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2024, kde byl dne

Zadavatel jednal s vybraným dodavatelem o jeho předběžné nabídce celkem čtyřikrát.

Dne 10. 6. 2025 se konalo 2. jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele, k němuž vybraný dodavatel obdržel pozvánku ze dne 29. 5. 2025, resp. ze dne 3. 6. 2025 (opravná pozvánka s pozměněným datem jednání). O průběhu jednání zadavatel opět vyhotovil protokol, který zadavatel podepsal dne 11. 6. 2025 a vybraný dodavatel dne 12. 6. 2025 (dále jen „protokol z 2. jednání“). V protokolu z 2. jednání je uvedeno, že podkladem pro jednání byla předběžná nabídka vybraného dodavatele ze dne 3. 4. 2025, jakož i revize některých dokumentů, které byly aktualizovány po jednání ze dne 15. 5. 2025. Jednání bylo vedeno o předběžně nabízeném technickém řešení vybraného dodavatele, dále o nabídkové ceně a některých podmínkách plnění obsažených v předběžné nabídce vybraného dodavatele.

Pozvánkou ke 3. jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele ze dne 13. 6. 2025 zadavatel vyzval vybraného dodavatele, aby se dostavil na další jednání o vybraných aspektech jeho předběžné nabídky, včetně některých dokumentů aktualizovaných po jednání dne

Zadavatel vyhotovil ze 3. jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele, které se uskutečnilo dne 24. 6. 2025, protokol, jenž zadavatel podepsal dne 25. 6. 2025 a vybraný dodavatel dne 26. 6. 2025 (dále jen „protokol ze 3. jednání“). V protokolu ze 3. jednání zadavatel uvedl, že podkladem pro toto jednání byla předběžná nabídky vybraného dodavatele ze dne 3. 4. 2025 a revize některých dokumentů, které byly aktualizovány po jednání 15. 5. 2025, jakož i technická (výše citovaná) technická témata k jednání, která zadavatel vybranému dodavateli předložil dne 13. 6. 2025. Jednání bylo vedeno o předběžně nabízeném technickém řešení vybraného dodavatele, jakož i o nabídkové ceně a některých podmínkách plnění obsažených v předběžné nabídce vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel a zadavatel projednali mj. technická témata, která zadavatel předložil vybranému dodavateli. V protokolu ze 3. jednání bylo dále uvedeno, že na základě jednání vybraný dodavatel zaktualizuje návrh technického řešení a zašle jej zadavateli jako podklad pro další jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele.

Čtvrté a zároveň poslední jednání o předběžné nabídce vybraného dodavatele se uskutečnilo dne 1. 7. 2025; vybraný dodavatel na něj obdržel pozvánku zadavatele ze dne 25. 6. 2025, kterou mj. vyzval vybraného dodavatele, aby zadavateli zaslal návrh technického řešení.

Zadavatel zaslal vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 21. 7. 2025 (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC“), ve které uvedl konkrétní položky z nabídky vybraného dodavatele, jejichž cena se zadavateli jevila jako mimořádně nízká, což u zadavatele vzbudilo pochybnost, zda takto stanovená cena dokáže pokrýt náklady, které vybranému dodavatele v souvislosti s realizací předmětu veřejné zakázky vzniknou. Zadavatel měl rovněž pochybnost o tom, zda může být předmět plnění, minimálně ve specifikovaných položkách, realizován řádně, resp. v rozsahu, termínu a kvalitě požadované zadavatelem v zadávací dokumentaci. Zadavatel rovněž upozornil vybraného dodavatele, že nabízená cena je pro účely smlouvy smluvní cenou a ta je stanovena jako cena pevná, tj. zahrnující veškeré náklady zhotovitele související s řádným splněním díla dle smlouvy. S odkazem na ust. § 113 odst. 4 zákona zadavatel tedy žádal vybraného dodavatele, aby písemně zdůvodnil způsob stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny jednotlivě pro všechny konkretizované položky, a to s ohledem na cen případného materiálu, přímých mezd, ostatních přímých nákladů,

Vybraný dodavatel reagoval na žádost dokumentem „Podání vysvětlení a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 24. 7. 2025 (dále jen „zdůvodnění MNNC“), ve kterém vybraný dodavatel mj. uvedl, že díky své velikosti a dlouhodobým obchodním vztahům je schopen velmi výhodných nákupních cen, přičemž konkretizoval svého certifikovaného partnera, společnost COLSYS s.r.o., který má oprávnění dodávat, instalovat a servisovat technologie vybraného dodavatele. S odkazem na ust. § 113 odst. 4 zákona vybraný dodavatel uvedl, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů a neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Vybraný dodavatel se následně vyjádřil ke všem konkrétním položkám, které v žádosti o zdůvodnění