ÚOHS S0788/2023/VZ – SMLOUVA O PROVÁDĚCÍM PROJEKTU

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem

Dne 3. 11. 2023 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem – InQool, a.s., IČO 29222389, se sídlem Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 24. 1. 2024 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. ČAK 21009, AGM partners s.r.o., IČO 21007519, se sídlem Sokolovská 663/136c, Karlín, 186 00 Praha 8 (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu s názvem „SMLOUVA O PROVÁDĚCÍM PROJEKTU, VÝVOJI A

Dne 13. 11. 2023 bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno oznámení o výsledku zadávacího řízení pod ev. č. Z2023-051898 (dále jen „oznámení o výsledku zadávacího řízení“).

Dne 14. 11. 2023 obdržel Úřad návrh navrhovatele – Expert & Partner engineering CZ, a.s.,

Dne 12. 12. 2023 obdržel Úřad návrh navrhovatele – VITA software, s.r.o., IČO 61060631, se sídlem Na Beránce 57/2, Dejvice, 160 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel II“) – z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

Navrhovatel I úvodem shrnuje skutkový stav a zmiňuje, že společně se smlouvou byla mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřena i smlouva na údržbu a podporu informačních systémů pro digitalizaci stavebního řízení (dále jen „servisní smlouva“). Odkazuje na ustanovení 23.4. smlouvy, dle kterého jsou smlouva i servisní smlouva vzájemně závislými smlouvami, a proto podává návrh na uložení zákazu plnění pouze vůči smlouvě.

Navrhovatel I dále vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel smlouvy uzavřel nezákonně způsobem dle § 254 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Tvrdí, že předmět plnění veřejné zakázky (tj. smlouvy a servisní smlouvy) se v převážném rozsahu kryje s plněním, které zadavatel poptává v rámci veřejné zakázky „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“ zadávané v otevřeném řízení1, (dále jen „veřejná zakázka DSŘ“). Navrhovatel I konstatuje, že je účastníkem veřejné zakázky

Navrhovatel I uvádí, že předmět plnění veřejné zakázky je shodný i s plněním poptávaným v rámci veřejných zakázek „Evidence elektronických dokumentací“2 (dále jen „veřejná zakázka EED“) a „Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka“3 (dále jen „veřejná zakázka IPPS“), u kterých zadavatel doposud neukončil zadávací řízení, kdy jeho původní rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo zrušeno Úřadem a odkazuje k tomu na rozhodnutí Úřadu vydaná sp. zn. R0075/2023/VZ a R0074/2023/VZ. Navrhovatel I dodává, že v případě veřejné zakázky DSŘ bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí Úřadu o zrušení zadávacího řízení a aktuálně (ke dni doručení návrhu) má probíhat rozkladové řízení.

Navrhovatel I dále cituje ustanovení § 51 odst. 4 zákona a uvádí, že předmět plnění smlouvy a servisní smlouvy se s veřejnou zakázkou EED a veřejnou zakázkou IPPS překrývá v následujících bodech: •

Dle navrhovatele I zadavateli nesvědčil jakýkoliv zákonný důvod pro zadání veřejné zakázky v JŘBU, jelikož nejsou a nemohou být splněny zákonné podmínky definované v § 63 zákona, zejména pak podmínka, že neexistuje naléhává okolnost, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Navrhovatel I dodává, že tento závěr dovozuje z průběhu veřejné zakázky

Navrhovatel I poté cituje z odůvodnění zadavatele uvedeného v rámci oznámení o výsledku zadávacího řízení, které zadavatel považuje za nepatřičné, když všechna předcházející správní řízení Úřadu shledala pochybení v postupu zadavatele a příčinnou zpoždění nejsou sama správní řízení, ale nezákonné postupy zadavatele. Navrhovatel I dále tvrdí, že zadavatel je gestorem příslušné legislativy a neexistuje tak povolanější subjekt, který by koordinaci všech přípravných kroků k účinnosti nové legislativy měl mít pod kontrolou. A contrario dle navrhovatele I platí, že za načasování legislativy i za řádnou přípravu nezbytných zadávacích řízení plně odpovídá zadavatel a okolnosti, na které se odvolává, nemohou být naléhavou okolností, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Dle navrhovatele I tak zadavatel neměl postupovat v režimu JŘBU a je tak dán zákonný důvod pro uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 254 odst. 1 písm. a) zákona.

Navrhovatel I tvrdí, že mu a všem potenciálním účastníkům postupem zadavatele bylo znemožněno, aby se ucházeli o veřejnou zakázku a byla tak přímo vyloučena hospodářská soutěž a popřeny základní zásady zadávání veřejných zakázek. Navrhovatel I dodává, že se zadavatel dopustil také porušení zásady zákazu diskriminace, když bezdůvodně upřednostnil pouze jednoho dodavatele a nezahájil JŘBU s více potenciálními účastníky, v případě, že by zde byly zákonné důvody pro užití JŘBU.

Navrhovatel I dále vyjadřuje pochybnosti, zda byl záměr zadavatele zadat veřejnou zakázku formou JŘBU projednán na Pracovní skupině Rady vlády pro jednací řízení bez uveřejnění a zda zadavatel postupoval v souladu s Usnesením vlády České republiky ze dne 22. 3. 2017 č. 208.

Navrhovatel I pokračuje tvrzením, že uzavřením smlouvy a servisní smlouvy zadavatel nerespektoval prvostupňové rozhodnutí Úřadu ve věci veřejné zakázky DSŘ. Dle navrhovatele

Navrhovatel I závěrem navrhuje uložení předběžného opatření v souladu s § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a vyjadřuje přesvědčení, že Úřad může v tomto případě postupovat dle obecné právní úpravy i přes omezení uvedené v § 254 odst. 7 zákona.

Navrhovatel II úvodem tvrdí, že zadavatel v rozporu se zákonem nezadal veřejnou zakázku formou otevřené soutěže, omezil tak hospodářskou soutěž a tím vyloučil navrhovatele z možnosti účasti na veřejné zakázce a navrhovateli tak vznikla újma. Navrhovatel II dodává, že má v dané oblasti praxi 15 let a je dominantním dodavatelem AIS pro stavební úřady a na rozdíl od vybraného dodavatele tak má dlouholetou zkušenost s vývojem a podporou software, který je předmětem smlouvy. Navrhovatel II má dále za to, že by požadovaný software byl schopen dodat levněji a kvalitněji než vybraný dodavatel.

Dle navrhovatele II je zadavatelovo odůvodnění zadání veřejné zakázky a uzavření smlouvy nedostatečné. K tvrzení zadavatele, že tuto situaci nezpůsobil a ani ji nemohl předvídat, navrhovatel II uvádí, že proces DSŘ byl zahájen již před více než 5 lety. Navrhovatel II dále poukazuje na skutečnost, že k dnešnímu dni nebyly dokončeny nebo pravomocně zrušeny soutěžní dialogy zahájené na konci roku 2021, když do dnešního dne byla pravomocně zrušena pouze jedna ze zmíněných veřejných zakázek a zadavatel se následně rozhodl soutěžní dialogy nahradit veřejnou zakázkou DSŘ, která byla následně zrušena rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS33680/2023/500 ze dne 5. 9. 2023 z důvodu nezákonných zadávacích podmínek.

Dle navrhovatele II z výše uvedeného plyne, že měl zadavatel více než dostatek času na zajištění potřebných systémů v rámci otevřeného řízení a je patrné, že od roku 2021 do ledna 2023 neprovedl žádné kroky směřující k DSŘ. Důvody tísně leží dle navrhovatele II jen na straně zadavatele, kdy hlavními důvody jsou zjevná nečinnost a opakovaná nezákonnost úkonů a nastavení zadávacích podmínek na veřejnou zakázku DSŘ. Navrhovatel II dodává, že jen zadavatel odpovídá za správnost a zákonnost zadávacích podmínek a svých úkonů.

Dle navrhovatele II z uvedeného jasně vyplývá, že zadavatel nesplnil kumulativní podmínky pro zadání veřejné zakázky v JŘBU stanovené v § 63 zákona zejména proto, že si zadavatel tento stav nezpůsobil sám, resp. mohl tento stav předvídat. Navrhovatel II dodává, že zcela absentuje veřejný zájem a dále rozporuje údajnou nemožnost dodržet lhůtu pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním a poukazuje na rozhodnutí Úřadu o zrušení

Navrhovatel II konečně odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. S0076/2017/VZ12268/2017/541/MSCze dne 12. 4. 2017, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R0077,0078/2017/VZ-20038/2017/323/KKŘ ze dne 4. 7. 2017 ve spojení s rozsudkem

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ zahájeno dnem 14. 11. 2023, kdy

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • navrhovatel I, • strany smlouvy: o zadavatel, o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 14. 11. 2023.

Dne 24. 11. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele I.

Zadavatel úvodem rekapituluje skutkový stav, jenž předcházel zadání veřejné zakázky.

Zadavatel vyjadřuje nesouhlas s tvrzením navrhovatele I, že zadavatel nebyl oprávněn zahájit

Zadání veřejné zakázky je dle zadavatele nezbytné s ohledem na potřebu zajistit provoz

Dle zadavatele se navrhovatel I zaobíral pouze obdobností předmětu plnění jednotlivých veřejných zakázek a nespecifikoval, v čem konkrétně by měly předměty soutěžních dialogů a veřejné zakázky DSŘ vykazovat znaky obdobnosti. Zadavatel dále poukazuje na to, že se navrhovatel I nijak nezabýval podmínkami dle § 51 odst. 4 písm. a) a b) zákona, ale pouze konstatoval, že uvedené podmínky nebyly naplněny. Dle zadavatele zahájení JŘBU vychází z naléhavé potřeby zadavatele, a i přes odlišnost předmětu veřejné zakázky by tak byla podmínka dle § 51 odst. 4 písm. a) zákona naplněna a současně obsahuje předmět veřejné zakázky pouze nezbytně nutné části DSŘ a doba trvání smlouvy je zúžena na nezbytně nutnou dobu a je doplněna o řadu rozvazovacích podmínek a možnost jednostranného ukončení ze strany zadavatele a byla by tedy naplněna i podmínka podle § 51 odst. 4 písm. b) zákona.

Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele I, že neexistuje naléhává okolnost, kterou zadavatel nemohl předvídat ani ji nezpůsobil. Zadavatel odkazuje na § 63 odst. 5 zákona a tvrdí, že lze použít JŘBU v případě existence krajně naléhavé okolnosti, jež zadavatel nemohl předvídat, svým jednáním ji nezpůsobil a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním.

K existenci krajně naléhavé okolnosti zadavatel cituje z odborné literatury5, dle které je krajně naléhavou okolností „třeba rozumět situaci výjimečné povahy, která ve svém důsledku vyvolává mimořádné řešení vzniklé situace, odchylující se od obecných či standardních postupů souvisejících se zadáním veřejné zakázky.“. Dodává, že obdobné závěry vyplývají taktéž z rozhodovací praxe Úřadu a odkazuje k tomu na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S2/2009/VZ10252/2010/540/VKu ze dne 20. 7. 2013. Zadavatel dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 128/2016-189, kde byla krajní situace vymezena jako situace, kdy okamžitým neuspokojením zadavatelovy poptávky hrozí výrazné materiální škody či ochromení funkčnosti ve významném rozsahu. Zadavatel k uvedenému odkazuje na blížící se nabytí účinnosti § 267 a násl. stavebního zákona a smlouva má vést ke splnění povinností zadavatele stanovených stavebním zákonem. Dodává, že pokud nedojde ke včasnému zprovoznění DSŘ, dojde k ochromení záměru zrychlení stavebních řízení a dále spíše k jejich zpomalení v důsledku neujasněných procesů. Dle zadavatele má délka stavebních procesů značný dopad na HDP České republiky a odkazuje k tomu na zprávu OECD6. Zadavatel dále odkazuje na Zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA) ke stavebnímu zákonu7, dle které jsou ztráty způsobené průtahy ve stavebním řízení v řádu miliard Kč ročně. Rovněž zadavatel

K nepředvídatelnosti krajně naléhavé okolnosti zadavatel úvodem odkazuje na rozhodnutí

K tvrzení navrhovatele I, podle něhož si zadavatel8 vyvstalou naléhavou situaci způsobil sám, zadavatel uvádí, že není zákonodárcem a není v jeho pravomoci udat konečnou podobu dané právní úpravy. Dle zadavatele nelze dovozovat, že rozhodnutí Úřadu ve věci veřejné zakázky

K nemožnosti dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním zadavatel uvádí, že i pro otevřené řízení jakožto nejrychlejší z uvedených druhů zadávacího

Zadavatel dále uvádí, že dle rozhodovací praxe Úřadu podpořené recentní judikaturou soudů lze smlouvy uzavřené v rámci JŘBU podle § 63 odst. 5 zákona uzavřít pouze na dobu nezbytně nutnou a odkazuje k tomu na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 68/2017 ze dne

K argumentu navrhovatele I, podle něhož zadavatel porušil zákon, když JŘBU nezahájil s více potenciálními dodavateli zadavatel uvádí, že zákon takovou podmínku nestanoví. Zadavatel dodává, že reflektoval výsledek otevřeného řízení na veřejnou zakázku DSŘ a nabídka navrhovatele II činila téměř pětinásobek nabídkové ceny vybraného dodavatele a zadavatel tak považuje za logické, že neoslovil navrhovatele I, neboť to z časových důvodů nepovažoval za účelné.

K navrhovatelem I tvrzené povinnosti informovat vládu před uzavřením smlouvy v souladu s Usnesením vlády České republiky ze dne 22. 3. 2017 č. 208/2017 zadavatel uvádí, že se toto usnesení vlády nepoužije z důvodu finančního objemu veřejné zakázky, neboť notifikační povinnost se vztahuje pouze na veřejné zakázky s hodnotou vyšší než 300 mil. Kč bez DPH.

V souvislosti s údajným porušením zákazu uzavření smlouvy stanoveného předběžným opatřením zadavatel upozorňuje, že se předběžné opatření vztahuje pouze na veřejnou zakázku DSŘ, nikoliv na šetřenou veřejnou zakázku. Zákonné předpoklady JŘBU považuje zadavatel za naplněné, neboť se v současnosti nachází v situaci blížícího se termínu nabytí účinnosti stavebního zákona, nemá zajištěn informační systém, který by mohl naplnit požadavky dle § 273 a násl. stavebního zákona a v případě jeho neexistence hrozí následek významných ekonomických škod vyplývajících z ochromení procesu povolování staveb.

V souvislosti s návrhem na vydání předběžného opatření zadavatel uvádí, že požadavek navrhovatele II, aby Úřad postupoval dle § 61 odst. 4 správního řádu namísto § 254 odst. 7 zákona, by byl dle zadavatele postupem contra legem a Úřad by nadto postupoval v rozporu se zásadou enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí vyjádřenou v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Takový postup je dle zadavatele také v rozporu s principem lex specialis derogat legi generali.

Ve vztahu k existenci důvodů hodných zvláštního zřetele zadavatel uvádí, že zajištění informační infrastruktury umožňující proces povolování staveb představuje zcela zásadní

Usnesením ze dne 28. 11. 2023 Úřad zastavil řízení o žádosti navrhovatele I ze dne 13. 11. 2023 na nařízení předběžného opatření, neboť tuto žádost Úřad shledal zjevně právně nepřípustnou.

Dne 29. 11. 2023 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele I., v němž mj. uvádí, že námitka porušení § 51 odst. 4 zákona postrádá význam, neboť byla veřejná zakázka zadaná v nezbytném rozsahu a v nezbytné míře a byla tak splněna zákonná výjimka. Dle vybraného dodavatele se dále námitka stala obsoletní, neboť Úřad zadávací řízení DSŘ pravomocně zrušil.

Vybraný dodavatel poukazuje na skutečnost, že DSŘ je součástí Národního plánu obnovy (dále jen „NPO“), v rámci něhož jsou stanoveny konkrétní milníky a cíle, z nichž uvádí „Plná funkčnost agendového informačního systému“ pro třetí čtvrtletí roku 2024 a „Plné využití přínosů digitalizace stavebního řízení“ pro čtvrté čtvrtletí roku 2024. Vybraný dodavatel dále odkazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2021/241 kterým se zřizuje

Námitku porušení zákazu uzavření smlouvy stanoveného předběžným opatřením považuje vybraný dodavatel za irelevantní, k čemuž dodává, že zákaz uzavření smlouvy se vztahuje jen na veřejnou zakázku, jež je předmětem přezkumu ze strany Úřadu, a to do pravomocného skončení řízení a zákaz se přirozeně nevztahuje na zadání zakázky jiným způsobem, neboť vůči tomu právní úprava nabízí zvláštní prostředky ochrany.

Vybraný dodavatel má za to, že pokud by bylo konstatováno neoprávněné užití JŘBU, byly by naplněny důvody obecného zájmu, pro které by měla být smlouva ponechána v platnosti podle § 264 odst. 410 zákona a s ohledem na celkovou délku trvání smlouvy a harmonogram

Vybraný dodavatel závěrem navrhuje, aby Úřad návrh zamítl jako neopodstatněný a v případě, že by bylo konstatováno nezákonné použití JŘBÚ, aby smlouvu ponechal v platnosti na základě § 264 odst. 4 zákona.

Usnesením ze dne 1. 12. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu ke sdělení, v jakém stavu jsou v současné době zadávací řízení na veřejné zakázky IPPS a EED a jaké úkony zadavatel v uvedených zadávacích řízeních učinil po nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS19826/2023/500 ze dne 26. 5. 2023 a č. j. ÚOHS-19829/2023/500 ze dne 26. 5. 2023.

Dne 2. 12. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele I, v jehož úvodu odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a soudů, přičemž cituje z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2020 sp. zn. 30 A 145/2018, ze kterého následně vyvozuje, že je zadavatel povinen unést důkazní břemeno o naplnění všech 4 kumulativních podmínek využití JŘBU, tedy existenci krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat, nezpůsobil ji a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním a dále podmínky uzavření smlouvy pouze v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.

Dle navrhovatele I zadavatel popsaný skutkový stav ve vyjádření k návrhu interpretuje účelově a na zajištění DSŘ měl mnoho let. Navrhovatel I dodává, že koncept, jenž zahrnoval 5 informačních systémů (z nichž 4 byly vypsány formou soutěžních dialogů) sloužil jako podklad ke vzniku nového stavebního zákona, který zahrnoval důvodovou zprávu a RIA a byl následně využit při tvorbě Studií proveditelnosti a při tvorbě zadávacích dokumentací pro soutěžní dialogy. Navrhovatel I dále poukazuje na skutečnost, že dle původního harmonogramu měly být systémy na DSŘ dokončeny do 30. 6. 2023 společně s Národním geoportálem územního plánování (dále jen „NGÚP“) a zadavatel v roce 2021 zahájil veřejné zakázky na zajištění těchto systémů. Dle navrhovatele I poté zadavatel z nepochopitelných důvodů a bez vysvětlení nedokončil kvalifikační fáze a neučinil od počátku roku 2022 žádné kroky vedoucí k zajištění systémů DSŘ nebo NGÚP a po roce zrušil veřejné zakázky na zajištění DSŘ a vypsal veřejnou zakázku DSŘ, jež měla původní veřejné zakázky nahradit. Navrhovatel I dále uvádí, že veřejná zakázka DSŘ byla zrušena rozhodnutím Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0321/2023/VZ ze dne 5. 9. 2023 a po tuto dobu, tj. od února 2022 do ledna 2023, neprobíhaly žádné úkony na straně zadavatele směřující k postupu a dokončení veřejných zakázek na zajištění DSŘ.

K tvrzení zadavatele, že na straně navrhovatele I absentuje újma a jeho návrh nesplňuje zákonné náležitosti, navrhovatel I uvádí, že dané tvrzení považuje za účelové a zjevný výkladový exces zákona a dodává, že pokud by přistoupil na argumentaci zadavatele, jediný

K porovnání souhrnné předpokládané hodnoty soutěžních dialogů a konečné ceny smlouvy zadavatelem ve vyjádření k návrhu navrhovatel I uvádí, že se jedná o neporovnatelné hodnoty, jelikož v případě soutěžních dialogů se jedná o systémy digitalizace úkonů stavebníků a dotčených orgánů v rámci celého životního cyklu stavebního řízení, včetně přípravy veškerých elektronických materiálů pro uskutečnění úplného elektronického podání a kompletní elektronické interakce všech zúčastněných subjektů, kdežto předmětem smlouvy je funkčně omezený informační systém stavebního úřadu bez dodávky potřebné technologické a komunikační infrastruktury, jejíž rozsah byl zredukován na minimum.

Zadavatel dle navrhovatele I nedoložil ani neprokázal existenci krajně naléhavé okolnosti, neboť to, že informační systémy DSŘ nebudou spuštěny do června 2024 neznamená, že dojde k zastavení stavebního řízení a oproti aktuálnímu stavu se situace nezhorší, proto ke vzniku škody nedojde a nemůže dojít. Navrhovatel I dále tvrdí, že studie, na něž zadavatel odkazuje, neřeší, co by se stalo, pokud by informační systém DSŘ nebyl dodán do konce června 2024 a ze studie, která hovoří o úspoře miliard Kč ročně, neplyne, že tyto závěry přímo nebo nepřímo souvisejí s dodávkou informačních systémů DSŘ. Zadavatel také dle navrhovatele I nevysvětlil, co by se stalo, pokud by veřejnou zakázku zahájil v režimu otevřeného řízení, což by znamenalo, že by dodávka byla posunuta o několik málo dnů nebo týdnů. Navrhovatel I dále tvrdí, že pokud chtěl zadavatel jednat jako řádný hospodář a ve veřejném zájmu České republiky, měl dokončit původní veřejné zakázky na DSŘ podle plánu, a to i za cenu vyšších nákladů, které jsou stále násobně nižší než údajná škoda. Navrhovatel I spatřuje škody ve výši

Závěry zadavatele, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku DSŘ postupoval s maximální snahou nastavit zadávací podmínky tak, aby byla zajištěna rychlost a flexibilita při realizaci smlouvy a tvrzení o maximální snaze eliminovat nejistotu, aby zadávací podmínky nebyly považovány za omezující, ale za vstřícné, a že rozhodnutí Úřadu bylo překvapivé, jsou dle navrhovatele I zcela odtrženy od reality, neboť byl zadavatel opakovaně ze strany potenciálních dodavatelů upozorněn, že nastavené podmínky jsou nestandardní, nepřiměřené a omezují hospodářskou soutěž. Zadavatel byl dle tvrzení navrhovatele I opakovaně upozorněn na nezákonnost některých zadávacích podmínek a žádán o jejich úpravu, tyto žádosti však zadavatel ignoroval. Navrhovatel I dále poukazuje na skutečnost, že nezákonnost zadávacích podmínek potvrdil i Úřad v rozhodnutí č. j. ÚOHS-33680/2023/500 ze dne

Navrhovatel I dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 A 145/2018 – 64 ze dne 29. 6. 2020, ze kterého plyne závěr, že zadavatel má povinnost zahájit zadávací řízení v dostatečném předstihu a má počítat s tím, že může být zahájeno správní řízení, jinak platí, že krajně naléhavou okolnost zapříčinil svým vlastním jednáním a současně ji mohl předvídat.

Navrhovatel I dále k tvrzení zadavatele, že „(...) nezákonnost se týkala vybraných smluvních podmínek, které však byly i pro samotného Navrhovatele zjevně akceptovatelné, když v rámci

Dle navrhovatele I zadavatel nesplnil podmínku, že nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním dle § 63 odst. 5 zákona, neboť pokud by zadavatel postupoval v souladu se zásadou transparentnosti, mohl nezákonné zadávací řízení na veřejnou zakázku DSŘ zrušit a obratem zahájit nové výběrové řízení. Dle navrhovatele I by byl případný rozdíl mezi dnem podpisu smlouvy na veřejnou zakázku a dnem podpisu smlouvy z takto nově zahájené veřejné zakázky v řádek jednotek dnů, maximálně nízkých jednotek týdnů a zadavatel měl a mohl dodržet lhůty pro otevřené řízení, avšak rozhodl se tak neučinit.

Dle navrhovatele I není smlouva uzavřena na nezbytně nutnou dobu, ale dobu de facto dle harmonogramu smlouvy na veřejnou zakázku DSŘ a nelze tak mluvit o nezbytně nutné době, když je smlouva uzavřena na realizaci celého požadovaného informačního systému včetně poskytování následné podpory a rozvoje až do 30. 6. 2025. Dle navrhovatele I smlouva také neobsahuje žádné rozvazovací podmínky, jak tvrdí zadavatel a není tak naplněn požadavek dle § 51 odst. 4 písm. b) zákona. Navrhovatel I tvrdí, že pokud smlouva v odst. 23.2 uvádí, že smluvní vztah může být ukončen výlučně následujícími způsoby, nejedná se o rozvazující podmínku, neboť smlouva říká, že „může být ukončena“. Dle navrhovatele I tak smlouva předpokládá, že zadavatel nebo vybraný dodavatel učiní další úkon pro ukončení smlouvy a smlouva nebude ukončena automaticky a v žádném případě se tak nejedná o rozvazující podmínku. Navrhovatel I též upozorňuje, že zadavatel doposud neučinil žádné kroky směřující k zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení a zadavatel zjevně vůbec nemá zájem na tom, aby informační systémy DSŘ byly dodány v rámci otevřeného řízení.

Navrhovatel I dále poukazuje na to, že zadavatel neuvedl, jak bude následně řešit vytvoření zbývajících částí projektu, bez nichž nebude DSŘ vůbec funkční a nebude zajištěn základní cíl digitalizace, a tedy i veřejný zájem a zabránění vzniku škody. Dle navrhovatele I část DSŘ soutěžená v JŘBU jednoznačně nesplňuje základní požadavky jak stavebního zákona, tak praktického využití na straně konečného uživatele.

Navrhovatel I trvá na svém návrhu uložení zákazu plnění smlouvy a dodává, že s ohledem na neexistenci důležitého veřejného zájmu není dán ani žádný důvod k tomu, aby Úřad poskytl lhůtu na pokračování plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 3 zákona12.

Dne 6. 12. 2023 Úřad obdržel sdělení zadavatele z téhož dne k usnesení z 1. 12. 2023, v jehož úvodu odkazuje na vyjádření k návrhu, v němž dle svých slov objasnil, že předmět smlouvy je zcela odlišný od předmětu řízení se soutěžním dialogem. Zadavatel dále poukazuje na stanovisko odboru Hlavního architekta eGovernmentu (dále jen „OHA“) ze dne

Ve vztahu k řízením se soutěžním dialogem zadavatel uvádí, že tyto počítaly s vytvořením tří informačních systémů, zatímco smlouva směřuje k vytvoření jediného komplexního informačního systému zahrnujícího všechny jejich funkcionality a dále opakuje, že předpokládaná souhrnná hodnota veřejných zakázek zadávaných v soutěžních dialozích činila 961 666 605 Kč bez DPH, zatímco hodnota smlouvy činí 31 271 621 Kč bez DPH.

K úkonům učiněným v řízeních se soutěžním dialogem zadavatel uvádí, že začal připravovat nové rozhodnutí o zrušení předmětných zadávacích řízení, ve kterém důsledně promítl závěry

Usnesením ze dne 7. 12. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonů spočívajících ve sdělení informací, jejichž konkrétní znění je uvedeno v přepisu odpovědi zadavatele uvedené níže. Usnesením ze dne 13. 12. 2023 Úřad tuto lhůtu zadavateli na jeho žádost prodloužil.

Dne 20. 12. 2023 Úřad obdržel sdělení zadavatele z téhož dne k usnesení ze dne 7. 12. 2023, v němž na žádost o »sdělení, v jakém stavu je v současné době zadávací řízení na veřejnou zakázku „Národní geoportál územního plánování“ zadávanou v řízení se soutěžním dialogem, (…), včetně sdělení a doložení úkonů zadavatele provedených v roce 2023« [bod 1) usnesení

Na výzvu Úřadu, aby zadavatel specifikoval „konkrétní zjištění, na základě kterých došlo na straně zadavatele k revizi koncepce k dosažení digitalizace stavebních řízení“ a vysvětlil, „z jakých důvodů nebylo ke změně koncepce přistoupeno dříve než v období květen – červen roku 2022.“ [bod 2) usnesení Úřadu ze dne 7. 12. 2023] zadavatel odkázal na stručný popis skutkového stavu ve vyjádření k návrhu a dodává, že předcházející souhlasné stanovisko OHA ze dne 27. 1. 2022 k architektuře ISSŘ představovalo rozhodující krok k tomu, aby mohl být jednotný ISSŘ začleněn do původní architektury DSŘ. Zadavatel se následně seznámil s možnostmi řešení celkové architektury, jež mu předtím nebyly známy, a které ukázaly nedostatky původní architektury a odkazuje k tomu na rozhodnutí o zrušení řízení se soutěžním dialogem, jež zaslal Úřadu dne 6. 12. 2023. Zadavatel dodává, že původní architektura pro zajištění DSŘ a územního plánování nebyla koncipována jako centralizovaný agendový informační systém, ale počítala s integrací na několik set lokálních agendových informačních systémů stavebních úřadů. Dle zadavatele jednotný ISSŘ umožnil zjednodušení přímým přístupem k jednotlivým službám e-governmentu a zadavatel v souladu s požadavky na péči řádného hospodáře dospěl k závěru, že promítnutí těchto principů je vysoce žádoucí.

K žádosti Úřadu o uvedení, »z jakého důvodu zadavatel nezapočal se zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“ zadávanou v otevřeném řízení (…) již dříve, když odbor Hlavního architekta eGovernmentu vyjádřil souhlas s novou architekturou předloženou mu ke schválení již v polovině listopadu 2022.« [bod 3) usnesení Úřadu ze dne 7. 12. 2023] zadavatel uvádí, že dne 5. 1. 2023 odeslal k uveřejnění předběžné oznámení a v mezidobí od uveřejnění předběžného oznámení do okamžiku zahájení zadávacího řízení probíhala finální fáze přípravy technické specifikace započatá v roce

K žádosti Úřadu o sdělení, »zda zadavatel již zahájil nové zadávací řízení na veřejnou zakázku, jejíž předmět je shodný či obdobný předmětu plnění, který poptával v otevřeném řízení na veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“ (…), které bylo zrušeno rozhodnutím Úřadu (…) ze dne 5. 9. 2023 potvrzeným rozhodnutím předsedy Úřadu (…) ze dne

K žádosti Úřadu o sdělení »konkrétních věcných rozdílů obsahu smlouvy uzavřené zadavatelem dne 3. 11. 2023 v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy k jednání signované dne

K žádosti Úřadu o sdělení »konkrétních věcných rozdílů přílohy č. 1 (Technická specifikace) smlouvy uzavřené zadavatelem dne 3. 11. 2023 v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy k jednání signované dne 2. 11. 2023 oproti příloze č. 1 (Technická specifikace) návrhu smlouvy, který je přílohou 4b zadávací dokumentace na veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“ zadávanou v otevřeném řízení (…)« [bod 6) usnesení

Na žádost Úřadu o definování, »jakým způsobem se odlišuje předmět plnění dle smlouvy uzavřené dne 3. 11. 2023 v jednacím řízení bez uveřejnění od předmětu plnění definovaném v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“ zadávanou v otevřeném řízení (…), a to v těch částech, které mají být dle smlouvy uzavřené dne

K žádosti Úřadu o uvedení, „zda smlouva uzavřená dne 3. 11. 2023 bude automaticky ukončena ke dni účinnosti smlouvy uzavřené na obdobné předmětné plnění v zadávacím řízení (a to v jiném druhu zadávacích řízení nežli v jednacím řízení bez uveřejnění) dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a případně z jakého ustanovení smlouvy taková skutečnost vyplývá“ [bod 8) usnesení Úřadu ze dne

K žádosti Úřadu o sdělení, »zda plnění, které je předmětem smlouvy uzavřené zadavatelem dne 3. 11. 2023, je taková část předmětu plnění původně zadavatelem poptávaného v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“ zadávanou v otevřeném řízení (…), která zajistí zrychlení procesu stavebního řízení; tj. jinými slovy, zda v důsledku dodání veškerého plnění dle smlouvy uzavřené dne 3. 11. 2023 dojde ke zrychlení stavebního řízení či nikoli« [bod 9) usnesení Úřadu ze dne 7. 12. 2023], zadavatel předně poukazuje na skutečnost, že předmět plnění smlouvy má „zabránit tomu, aby stavební řízení mohla podle stavebního zákona po 1. 7. 2024 vůbec probíhat“. Zadavatel dále tvrdí, že od plnění dle smlouvy zrychlení stavebních řízení očekává. Tvrdí, že ISSŘ povede

K žádosti Úřadu o vysvětlení, »co zadavatel považuje za „včasné zprovoznění IS DSŘ“ ve smyslu bodu 93 vyjádření zadavatele ze dne 24. 11. 2023 k podanému návrhu“ a vysvětlení „jak časové, tak věcné podmínky pro naplnění tohoto předpokladu« [(bod 10) usnesení Úřadu ze dne 7. 12. 2023], zadavatel poukazuje na § 334a stavebního zákona a tvrdí, že tento stanoví účinnost stavebního zákona pro všechny stavby od 1. 7. 2024. Dle zadavatele tak od tohoto dne budou mít stavební úřady povinnost vykonávat svou působnost s využitím ISSŘ. Zadavatel dodává, že harmonogram plnění smlouvy počítá se zprovozněním základní verze ISSŘ k 1. 3. 2024 a rozšířené verze ISSŘ k 1. 6. 2024, aby měly stavební úřady čas se se systémem seznámit ke dni 1. 7. 2024. Zadavatel dodává, že pro plnou funkčnost systému je nezbytné dokončení celého předmětu plnění dle smlouvy, pro které stanovil časový milník k 31. 12. 2024.

K žádosti Úřadu o podrobný popis, »zda, případně jakým způsobem, „včasné zprovoznění IS

K žádosti Úřadu o specifikaci konkrétních přínosů „předmětu plnění dle smlouvy uzavřené dne

K žádosti Úřadu o sdělení, »z jakého důvodu považuje zadavatel právě tu část předmětu veřejné zakázky „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“, jež byla zadávána v otevřeném řízení (…), která má být realizována na základě smlouvy uzavřené dne 3. 11. 2023 za nejpodstatnější pro zrychlení a zamezení zpomalení (či zastavení) stavebních řízení dle stavebního zákona« [bod 13) usnesení Úřadu ze dne 7. 12. 2023] zadavatel uvádí, že hlavní část předmětu plnění dle smlouvy tvoří trojice částí, a to ISSŘ jako stěžejní část DSŘ, a dále

Usnesením č. j. ÚOHS-50954/2023/512 ze dne 22. 12. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – upřesnění odpovědi k bodu 10) usnesení Úřadu ze dne 7. 12. 2023 na dotaz Úřadu uvedenou ve sdělení zadavatele ze dne 20. 12. 2023 (viz výše), a to zejména formou odpovědí na konkrétní dotazy (jejichž znění je specifikováno v rámci odpovědi zadavatele níže).

Usnesením č. j. ÚOHS-51172/2023/512 ze dne 22. 12. 2023 Úřad přerušil správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona ve spojení s § 261 odst. 2 zákona, a to s cílem získat odborné stanovisko k výkladu stavebního zákona v souvislosti s informačními systémy veřejné správy dle § 267 odst. 2 stavebního zákona.

Dne 22. 12. 2023 Úřad požádal Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 6600222, se sídlem

Dne 4. 1. 2024 Úřad obdržel sdělení zadavatele z téhož dne k usnesení ze dne 22. 12. 2023.

Na dotaz Úřadu ve znění: »V čem spočívá neúplná funkčnost Informačního systému správního řízení (dále také jen „ISSŘ“), pro který byl dle časového harmonogramu stanoven milník

K dotazu Úřadu ve znění: »Jak a v čem se v procesu stavebních řízení (jak z pohledu stavebních úřadů, tak z pohledu veřejnosti) projeví neúplná funkčnost ISSŘ (tedy funkčnost ISSŘ po dodání jen částí plnění – „Dodání ISSŘ v2“ a „Informační systém kompetencí (ISKO) v1“) k datu

K dotazu Úřadu ve znění: »Znamená předmětná odpověď zadavatele, že při nerealizaci části plnění, která má být dodána k 31. 12. 2024 (tj. částí – „Dodání ISSŘ v3“ a „Informační systém kompetencí (ISKO) v2“) nedojde ke zprovoznění ISSŘ tak, aby byl funkční jak pro stavební úřady, tak pro veřejnost?« zadavatel odkázal na § 274 stavebního zákona, dle kterého je ISSŘ „agendový informační systém, který slouží (a) k výkonu působnosti stavebních úřadů, (b) dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, a (c) ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů stavební správy.“ a dále uvedl, že pro veřejnost se funkcionalita ISSŘ V1-3 přímo neprojevuje, ale neexistence ISSŘ a ISKO má dopad na možnost stavebních úřadů a dotčených orgánů vykonávat agendu stavebního zákona a při nerealizaci celého předmětu smlouvy nebude z pohledu stavebních úřadů ISSŘ plně funkční, což se z pohledu veřejnosti projeví zprostředkovaně na omezeném fungování stavebních úřadů a absenci automatizovaných funkcionalit.

K dotazu Úřadu ve znění: »Z jakého důvodu jsou části plnění „Dodání ISSŘ v3“ a „Informační systém kompetencí (ISKO) v2“ (pro něž byl podle časového harmonogramu prací stanoven shodný milník až k datu 31. 12. 2024) zahrnuty do předmětu plnění dle smlouvy uzavřené dne

K dotazu Úřadu ve znění: »Do jaké míry bude ISSŘ funkční již po dodání částí plnění označovaných v časovém harmonogramu (který je součástí smlouvy uzavřené dne 3. 11. 2023) jako „Dodání ISSŘ v2“ a „Informační systém kompetencí (ISKO) v1“?« zadavatel uvedl, že ISSŘ

K dotazu Úřadu ve znění: »Jakým způsobem budou zajištěny procesy (stavební řízení) podle stavebního zákona v období od 1. 7. 2024 do doby dodání následujících částí plnění a) „Dodání ISSŘ v3“, b) „Informační systém kompetencí (ISKO) v2“, pro jejichž plnění byl dle harmonogramu plnění smlouvy uzavřené dne 3. 11. 2023 stanoven termín 31. 12. 2024? Bude ISSŘ do uvedené doby funkční natolik, že budou splněny požadavky stavebního zákona na provoz takového systému? Dojde již dodáním výše uvedených částí plnění ke zrychlení procesu stavebního řízení?« zadavatel uvedl, že funkcionality a zajištění procesů stavebních řízení jednotlivých verzí ISSŘ a ISKO jsou uvedeny v kapitolách 9 a 10.4 technické specifikace a v odpovědích na výše uvedené dotazy, a že ISSŘ bude do 31. 12. 2024 funkční natolik, že budou splněny požadavky stavebního zákona na provoz systému. Zadavatel doplnil, že dodáním ISSŘ V3 a ISKO V2 dojde mj. ke zrychlení procesu stavebního řízení.

Dne 4. 1. 2024 Úřad obdržel žádost zadavatele o spojení správních řízení sp. zn. ÚOHSS0788/2023/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0841/2023/VZ, v němž zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že v zájmu zachování procesní ekonomie a šetření práv účastníků řízení by měl Úřad obě správní řízení spojit. Zadavatel mj. konstatuje, že je vedením obou správních řízení nadměrně zatěžován a v obou řízeních musí podávat obdobná vyjádření a mj. se značně navyšují náklady na právní zastoupení a s tím související výdaje.

Dne 8. 1. 2024 Úřad obdržel odborné stanovisko MMR z téhož dne.

K dotazu Úřadu č. 1 ve znění: »K jakému datu se na základě zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů předpokládá zavedení a řádné fungování informačních systémů veřejné zakázky ve smyslu § 267 stavebního zákona? Uveďte všechny podstatné milníky pro zprovoznění digitalizace stavebního řízení včetně uvedení, z čeho konkrétně (příp. z jakých konkrétních ustanovení právních předpisů a jakých jejich ustanovení) tyto milníky vyplývají.« MMR uvedlo, že jako nejdůležitější označuje zahájení činnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu k 1. 1. 2024 a zahájení povolovacích procesů u ostatních druhů staveb, včetně spuštění digitalizace stavebního řízení k 1. 7. 2024.

K dotazu Úřadu č. 2 ve znění: „Podrobně popište, zda, případně jakým způsobem, povede zajištění digitalizace ke zkrácení procesu stavebních řízení a uveďte jaký konkrétní vliv na zkrácení tohoto procesu mají informační systémy dle § 267 odst. 2 stavebního zákona

K dotazu Úřadu č. 3 ve znění: „Které informační systémy veřejné správy dle § 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního zákona (či jejich části) považujete za klíčové pro zrychlení procesů v řízeních dle stavebního zákona? Specifikujte systémy, příp. jejich části, a podrobně vysvětlete jejich vliv na zrychlení procesů.“, MMR uvedlo, že za klíčové považuje všechny informační systémy uvedené § 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního zákona a tvrdí, že nelze stanovit, který je více důležitý či klíčový.

K dotazu Úřadu č. 4 ve znění: „Které informační systémy veřejné správy dle § 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního zákona (či jejich části) považujete za klíčové pro zamezení zpomalení (příp. zastavení) procesů v řízeních dle stavebního zákona? Specifikujte systémy, příp. jejich části, a podrobně vysvětlete jejich vliv na zamezení zpomalení (příp. zastavení) procesů.“ MMR uvedlo, že každý z informačních systémů má svoji roli při zajišťování agendy stavebního řádu a územního plánování a nelze určit, který je více důležitý či klíčový a dodává, že z pohledu stavebních úřadů a dotčených orgánů je nejvýznamnějším informačním systémem pro výkon agendy stavebního řádu ISSŘ, jelikož pomocí tohoto systémů konzumují služby ostatních systémů zajišťujících DSŘ a jiných informačních systémů státu.

Ve vztahu k dotazu Úřadu č. 5 ve znění: „Jaké postavení má informační systém stavebního řízení v kontextu dalších systémů uvedených v § 267 odst. 2 stavebního zákona? Zejména uveďte, zda a případně jak je informační systém stavebního řízení s těmito dalšími systémy provázán a zda se tyto systémy promítají ve zrychlení stavebních řízení; současně popište, jak se ovlivňuje/podmiňuje jeho existence a funkce s těmito dalšími systémy dle § 267 odst. 2 stavebního zákona.“ MMR plně odkázalo na odpověď k dotazu č. 4.

K dotazu Úřadu č. 6 ve znění: „Může být informační systém stavebního řízení funkční sám o sobě? Co tento informační systém přináší jeho uživatelům?“ MMR opakovaně uvedlo, že z pohledu stavebních úřadů a dotčených orgánů je nejvýznamnějším informačním systémem pro výkon agendy stavebního řádu ISSŘ.

K dotazu Úřadu č. 7 ve znění: „Má být vzájemně nějak podmíněno fungování informačních systémů dle § 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního zákona? Podrobně případně popište, které informační systémy mají být vzájemně podmíněny a z jakého důvodu.“ MMR uvedlo, že NGÚP je technicky a funkčně plně oddělen od informačních systémů zajišťujících DSŘ a v rámci informačních systémů zajišťujících DSŘ mohou jednotlivé informační systémy fungovat samostatně a pouze si poskytují definované služby.

K dotazu Úřadu č. 8 ve znění: „Souvisí Informační systém evidence staveb a záměrů (ISESZ) a Informační systém kompetencí (ISKO) se zrychlením stavebních řízení? Případně vysvětlete konkrétní vliv každého ze dvou výše uvedených systémů na zrychlení stavebních řízení“ MMR uvedlo, že dotčené informační systémy spolu souvisejí, a že ISESZ a ISKO pro ISSŘ zajišťují služby k evidenci připravovaných záměrů, staveb a zařízení a informace o stavebních úřadech, dotčených orgánech a úřednících. MMR dodává, že bez ISESZ a ISKO může být ISSŘ technicky v provozu, ale nebyl by funkční a nebylo by možné realizovat agendy.

K dotazu Úřadu č. 9 ve znění: „Jak souvisí Informační systém evidence staveb a záměrů (ISESZ) a Informační systém kompetencí (ISKO) s Informačním systémem stavebního řízení?

Přípisem ze dne 16. 1. 2024 Úřad požádal MMR o další odborné stanovisko spočívající v zodpovězení odborných otázek týkajících se informačních systémů veřejné správy dle § 267 odst. 2 stavebního zákona. Konkrétní znění odborných otázek je uvedeno v přepisu odborného stanoviska MMR ze dne 22. 1. 2024 níže.

Dne 22. 1. 2024 Úřad obdržel odborné stanovisko MMR z téhož dne.

Na dotaz, v jaké fázi je pořizování informačních systémů veřejné správy dle § 267 odst. 2 písm. a) – e) stavebního zákona a které informační systémy veřejné správy dle § 267 odst. 2 písm. a) – e) zákona již byly dodány a k jakému datu, MMR uvedlo, že úkony Portálu stavebníka, jakožto systému podle § 267 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, budou implementovány jako součást jiného informačního systému. MMR dále uvedlo, že v rámci dynamického nákupního systému uzavřelo smlouvu na odborné ICT kapacity k vývoji „One stop shop“ pro obnovitelné zdroje energie (dále jen „Portál OZE“), který realizuje na základě dohody s Ministerstvem průmyslu a obchodu a je součástí plnění implementace komponenty 7 NPO. Dále uvádí, že Portál OZE musí umožnit i zadat požadavek na stavební povolení a splňuje tudíž i funkcionalitu uloženou stavebním zákonem na portál stavebníka a došlo tak k závěru, že poptáváním portálu stavebníka by bylo poptáváno dvakrát totožné plnění a z toho důvodu od 1. 7. 2024 zajistí

MMR dále uvedlo, že NGÚP, jakožto informační systém podle § 267 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, je pořizován v rámci soutěžního dialogu NGÚP a datum pro podání nabídek je stanoveno na 29. 1. 2024. K evidenci stavebních postupů, jakožto informačního systému podle § 267 odst. 2 písm. c) stavebního zákona a evidenci elektronických dokumentací jakožto informačního systému podle § 267 odst. 2 písm. d) stavebního zákona, MMR uvedlo, že funkcionality těchto informačních systémů budou pořizovány v rámci připravovaných nadlimitních veřejných zakázek, které jsou před vyhlášením. K informačnímu systému identifikačního čísla stavby, informačního systému podle § 267 odst. 2 písm. e) stavebního

Na dotaz, zda a k jakému datu mají být dodány informační systémy veřejné správy dle § 267 odst. 2 písm. a) – e) stavebního zákona, které doposud dodány nebyly, MMR uvedlo, že plánuje, že všechny informační systémy dle 267 odst. 2 písm. a) – f) stavebního zákona budou zprovozněny před 1. 7. 2024.

Na dotaz, zda již byla zahájena zadávací řízení za účelem zadání veřejných zakázek na dodání informačních systémů veřejné správy dle § 267 odst. 2 písm. a) – e) stavebního zákona, které doposud zahájeny nebyly, MMR plně odkázalo na odpověď na první dotaz.

Přípisem ze dne 23. 1. 2024 Úřad oznámil pokračování správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 12. 12. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele II.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou: • navrhovatel II, • strany smlouvy: o zadavatel, o vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 13. 12. 2023.

Dne 22. 12. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele II.

Ve vztahu k tvrzené újmě navrhovatele II zadavatel upozorňuje, že navrhovatel II nijak neprojevil zájem o otevřené řízení na veřejnou zakázku DSŘ a dále upozorňuje, že zadávací podmínky, jež navrhovatel označil za důvod své neúčasti, byly Úřadem v rozhodnutí č. j. ÚOHS33680/2023/500 ze dne 5. 9. 2023 shledány za souladné se zákonem.

K navrhovatelem II uvedenému důvodu příliš nízké předpokládané hodnoty veřejné zakázky

Zadavatel dále tvrdí, že navrhovatelem II aktuálně dodávané informační systémy pro stavební úřady představují technicky odlišné řešení, které neodpovídá zásadám eGovernmentu a nesplňují požadavky zadavatele. Zadavatel vychází z informací získaných v rámci řízení se soutěžním dialogem NGÚP, ze kterého je podle zadavatele evidentní, že navrhovatel II není schopen samostatně realizovat v souladu s požadovanou technickou specifikací ani samotný

Dle zadavatele je tvrzení navrhovatele II o době existence záměru DSŘ zavádějící a nezohledňuje úkony, které zadavatel učinil. Zadavatel tvrdí, že příprava zadávacího řízení je proces náročný na čas úměrný tomu, jaké personální zdroje má zadavatel a dodává, že alokovaný personál byl na počátku záměru DSŘ značně omezen. Zadavatel dále tvrdí, že stavební zákon, který předvídá existenci informačních systémů, byl ve své první verzi schválen teprve 13. 7. 2021. Zadavatel pokračuje tvrzením, že posléze zahájil 3 zadávací řízení formou soutěžního dialogu v době, kdy byl znám požadavek na vytvoření DSŘ, nebyla však v konečné podobě definována architektura DSŘ a nebyla rovněž známa představa o existenci

Zadavatel uvádí, že v období května a června 2022 došlo k zásadním zjištěním, které vedly k revizi dosavadní koncepce naplnění účelu stavebního zákona a k závěru, že výsledku je možno dosáhnout jednodušším způsobem než vedením tří zadávacích řízení. Zadavatel tak přistoupil ke zrušení stávajících zadávacích řízení a tvrdí, že ani v řízení se soutěžním dialogem nebylo možné docílit stavu, ve kterém by došlo ke spojení tří zadávacích řízení do jednoho, jehož výsledkem bude komplexní systém. Zadavatel pokračuje tvrzením, že v návaznosti na uvedené započal s přípravou změněné technické specifikace, k níž OHA vyjádřil souhlasné stanovisko v polovině listopadu 2022 a zadavatel začal připravovat nové otevřené řízení.

Zadavatel k nemožnosti předvídat krajně naléhavou okolnost úvodem odkazuje na rozhodnutí

Zadavatel tvrdí, že i v prvotním období přípravy koncepce DSŘ postupoval s maximální pečlivostí, avšak změna podmínek, k jejichž naplnění směřoval, jej dovedla k nutnosti revidovat svou představu o způsobu naplnění požadavků stavebního zákona. Zadavatel dále i v otevřeném řízení na veřejnou zakázku DSŘ postupoval s maximální snahou nastavit zadávací podmínky tak, aby byla zajištěna rychlost a flexibilita při realizaci smlouvy s vybraným dodavatelem. Zadavatel dodává, že nemohl předpokládat, že podmínky, které k tomuto účelu měly přispět, budou ze strany Úřadu shledány jako nejasné. Zadavatel tvrdí, že byl vázán naléhavě se blížícím datem nabytí účinnosti stavebního zákona, aniž by měl možnost obstarat svou potřebu v probíhajícím zadávacím řízení a dále shrnuje, že se v krajně naléhavé okolnosti nachází kvůli nepředvídatelnému průběhu dosavadních zadávacích řízení.

K tvrzení navrhovatele II, podle něhož si zadavatel vyvstalou naléhavou situaci způsobil sám, zadavatel uvádí, že není zákonodárcem a není v jeho pravomoci udat konečnou podobu dané právní úpravy. Zadavatel dle svých slov nepostupoval s cílem vytvořit stav krajní naléhavosti a dle jeho názoru nelze dovozovat, že rozhodnutí Úřadu ve věci veřejné zakázky DSŘ ukazuje na pochybení zadavatele, kterého se mohl vyvarovat, a odkazuje k tomu na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-09758/2022/510 ze dne 18. 3. 2022 a č. j. ÚOHS-31064/2021/500/ISo ze dne

K nemožnosti dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním zadavatel uvádí, že i pro otevřené řízení jakožto nejrychlejší z uvedených druhů zadávacího řízení platí minimální lhůta pro podání nabídek 30 dnů, k čemuž je potřeba připočítat čas nezbytný pro vyhodnocení nabídek a případné odstranění jejich nejasností a následně 15denní lhůtu pro podání námitek, a tak v případě zcela bezproblémového průběhu zadávacího řízení by nebylo možné počítat s jeho ukončením dříve než začátkem roku 2024. Zadavatel dodává, že vzhledem k dosavadním postupům dodavatelů by nemohl očekávat ukončení dříve než koncem první poloviny roku 2024, kdy již má být část DSŘ zprovozněna.

Zadavatel dále považuje za irelevantní argument, že mohl zahájit nové zadávací řízení hned v návaznosti na prvostupňové rozhodnutí, a uvádí k tomu, že nelze spravedlivě upírat zadavateli právo na využití opravných prostředků a v případě podání rozkladu by tak mohl zahájit zadávací řízení se shodným předmětem. Zadavatel dodává, že pokud by zahájil jiný druh zadávacího řízení namísto JŘBU, nemohl by očekávat včasné uzavření smlouvy k naplnění jejího účelu.

Ohledně rozvazovací podmínky zadavatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn.

Zadavatel oponuje názoru navrhovatele II, že zcela absentuje veřejný zájem, který by měl být veřejnou zakázkou zajištěn, když tvrdí, že vedení stavebních řízení bezpochyby veřejný zájem představuje a vzhledem k paralýze této funkce, která hrozí bez příslušného informačního systému po 1. 7. 2024, je zájem na zajištění DSŘ krajně naléhavý. Zadavatel dále cituje z odborné literatury14, dle které je krajně naléhavou okolností „třeba rozumět situaci výjimečné povahy, která ve svém důsledku vyvolává mimořádné řešení vzniklé situace, odchylující se od obecných či standardních postupů souvisejících se zadáním veřejné zakázky.“.

Zadavatel dodává, že naléhavé okolnosti v daném případě existují, neboť nelze DSŘ obstarat prostřednictvím otevřeného řízení na veřejnou zakázku DSŘ ani v řízení se soutěžním dialogem a využití jakéhokoliv jiného druhu zadávacího řízení by nemohlo vést k výběru dodavatele dříve než v roce 2024 a ke splnění lhůty stanovených stavebním zákonem.

Ve vztahu k existenci důvodů hodných zvláštního zřetele zadavatel uvádí, že zajištění informační infrastruktury umožňující proces povolování staveb představuje zcela zásadní veřejný zájem a neexistence DSŘ by představovala významné znepřehlednění a potenciálně paralýzu stavebních řízení. Dle zadavatele povede neexistence IS DSŘ k tomu, že stavebním zákonem upravené procesy fakticky ztratí svůj smysl a takový stav povede ke zpomalení, ne-li zastavení stavebních řízení v důsledku neujasněných postupů při provádění úkonů v řízení na straně stavebníků i stavebních úřadů.

Závěrem zadavatel shrnuje, že zajištění alespoň části DSŘ představuje důležitý veřejný zájem, a proto pro případ, že by Úřad shledal nedůvodnost zadavatelem zvoleného postupu, navrhuje, aby Úřad v souladu s § 264 odst. 4 zákona neuložil zákaz plnění smlouvy, neboť jsou bez dalšího naplněny důvody hodné zvláštního zřetele a veřejný zájem na pokračování plnění smlouvy, nebo podle § 263 odst. 3 zákona stanovil lhůtu, jež by umožnila zadavateli zajistit kontinuitu vytváření DSŘ prostřednictvím jiného zadávacího řízení.

Usnesením ze dne 22. 12. 2023 Úřad přerušil správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona ve spojení s § 261 odst. 2 zákona, a to s cílem získat odborné stanovisko k výkladu stavebního zákona v souvislosti s informačními systémy veřejné správy dle § 267 odst. 2 stavebního zákona. Ohledně obsahu odborných stanovisek MMR, která si Úřad za tímto účelem vyžádal,

Přípisem ze dne 23. 1. 2024 Úřad oznámil pokračování správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0841/2023/VZ.

Usnesením ze dne 23. 1. 2024 Úřad na žádost zadavatele spojil podle § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedená u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ a sp. zn. ÚOHSS0841/2023/VZ do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0788/2023/VZ.

Usnesením ze dne 25. 1. 2024 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 31. 1. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele I k podkladům rozhodnutí, v jehož úvodu vyjádřil přesvědčení, že zadavatel neunesl důkazní břemeno, neprokázal naplnění podmínek pro uzavření smlouvy v režimu JŘBU, neprokázal vznik nebo výši újmy a nedoložil, že smlouvu uzavřel v nezbytném rozsahu po nezbytně nutnou dobu. Dle navrhovatele I zadavatel dále neprokázal veřejný zájem, když neprokázal, že dodáním plnění dle smlouvy dojde k naplnění tvrzeného účelu a smyslu JŘBU nebo k naplnění důležitého veřejného zájmu.

Navrhovatel I se dále vyjadřuje k odborným stanoviskům MMR, z nichž dle jeho názoru plynou závěry, jež dokládají absenci splnění zákonných podmínek pro JŘBU. Z odborného stanoviska

Z odborného stanoviska MMR ze dne 22. 1. 2024 dle navrhovatele I plyne, že zadavatel má aktuálně smlouvu na dodávku pouze dvou systémů, a to informačního systému identifikačního čísla stavby a ISSŘ, uzavřenou v rámci JŘBU. Dle navrhovatele I není jasné, v jakém rozsahu a jak fakticky má být dodán Portál stavebníka a kdo je vybraný dodavatel. Navrhovatel I současně nerozumí tomu, jak je možné, aby systém podle stavebního zákona byl spravován a součástí jiného informačního systému, které spravuje jiné ministerstvo. Navrhovatel I tvrdí, že z celkem 6 systémů má zadavatel uzavřeny smlouvy na dva systémy a jeden je vytvářen formou nejasné horizontální spolupráce v kombinaci s body-shop plněním. Tvrzení zadavatele, že plánuje všechny informační systémy zprovoznit před 1. 7. 2024, je dle navrhovatele I zcela odtržené od reality a je objektivně vyloučeno, aby do uvedeného data byly všechny uvedené systémy dodány.

Navrhovatel I dále uvádí, že v případě NGÚP byl termín pro podání nabídky stanoven na 29. 1. 2024, dle harmonogramu má do konce května 2024 dojít k výběru dodavatele a následně zadavatel uzavře smlouvu, do zhruba 2,5 měsíce od podpisu má být vyhotoven implementační projekt, následují 4 měsíce vývojové fáze a finální verze má být dokončena do

V případě EED a ESP navrhovatel I nerozumí, jak může zadavatel zadat stejnou veřejnou zakázku na totožné plnění, když ještě neukončil původní zadávací řízení, resp. má za to,

Navrhovatel I považuje za zcela jasné, že minimálně u 3 ze 6 systémů je zcela vyloučeno, aby byly dodány v termínu do 1. 7. 2024 a je tak i vyloučeno, aby dodávka dvou systémů dle smlouvy v režimu JŘBU splnila zadavatelem tvrzený účel, nebo aby se jednalo o naplnění důležitého veřejného zájmu. Navrhovatel I dále uvádí, že rozsah plnění smlouvy do 1. 7. 2024 spočívá pouze v dodávce pilotní verze ISSŘ, kterou nebude naplněn účel JŘBU nebo veřejný zájem a ze spisu plyne závěr, že bez dodávky dalších 4 systémů v termínu do 1. 7. 2024 nebude splněn účel JŘBU, tedy zajištění DSŘ v rozsahu, který je potřebný pro zadavatelem tvrzené zrychlení stavebního řízení od 1. 7. 2024.

Závěrem navrhovatel I dodává, že zadavatel zjevně nesplnil podmínky pro zadání veřejné zakázky v JŘBU a vyjadřuje obavu, že pokud by nedošlo k vydání zákazu plnění smlouvy, jednalo by se o zásadní precedens do budoucna, jenž by měl významný negativní dopad na existenci hospodářské soutěže v České republice. Navrhovatel I trvá na svém návrhu, aby Úřad uložil zákaz plnění smlouvy a dodává, že není dán žádný důvod k tomu, aby Úřad poskytl lhůtu na pokračování plnění smlouvy ve smyslu § 263 odst. 3 zákona.

Dne 1. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele II k podkladům rozhodnutí, v němž mj. upozorňuje, že zcela absentuje veřejný zájem, který měl být veřejnou zakázkou zajištěn a odkazuje na odborné stanovisko MMR ze dne 8. 1. 2024, ze kterého vyplývá, že dodávka pouze 2 z celkem 6 informačních systémů v žádném případě neurychlí proces stavebního řízení. Tvrzení a závěry zadavatele, že díky dodávce části DSŘ v rozsahu dle smlouvy se zabrání vzniku škody velkého rozsahu a dojde ke zkrácení procesů, považuje navrhovatel II za zcela zavádějící a nepravdivá.

Dle navrhovatele II je termín 1. 7. 2024 uvedený v odborném stanovisku MMR ze dne

Navrhovatel II upozorňuje, že je dominantním dodavatelem AIS pro stavební úřady a je schopen dodat požadované plnění dle smlouvy výrazně levněji a dodává, že pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku formou otevřeného řízení nebo vyzval k podání nabídky navrhovatele II, mohl by ušetřit více než 8 milionů Kč a obdržet kvalitnější plnění. Navrhovatel

Navrhovatel II považuje tvrzení zadavatele, že navrhovatel II by nebyl schopen dodat požadované plnění, za nepravdivá a zavádějící, k čemuž dodává, AIS VITA odpovídá zásadám

Navrhovatel II dodává, že měl zájem účastnit se veřejné zakázky DSŘ, ale neúčastnil se z důvodu nesmyslně nastavených zadávacích podmínek; konkrétně zmiňuje nesmyslně nízko nastavenou předpokládanou hodnotu, jež neodpovídala tržním cenám, nesplnitelné požadavky na termíny dodání, bezdůvodně omezující podmínky na dodávku standardního software, nejasnosti a chyby v technické specifikaci.

Navrhovatel II dále tvrdí, že smlouva neobsahuje rozvazovací podmínku, neboť žádným výkladem ustanovení 23.2 smlouvy nelze dojít k závěru, že smlouva bude automaticky ukončena, pokud nastane daná událost, když toto ustanovení stanoví, že smlouvy může být ukončena, nikoliv že bude ukončena. Dle navrhovatele II se tak nejedná o rozvazující podmínku, ale jen o právo a možnost strany smlouvy.

Dne 1. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření k pokladům vybraného dodavatele, v němž vybraný dodavatel vyjádřil názor, že byly naplněny předpoklady § 51 odst. 4 zákona a dále se vyjadřuje k námitkám navrhovatelů. Námitku navrhovatele I, podle níž smlouva byla uzavřena přes zákaz uzavření smlouvy stanovený předběžný opatřením, považuje vybraný dodavatel za nenáležitou, jelikož zákaz uzavření smlouvy se vztahuje jen na zakázku, která je předmětem přezkumu ze strany Úřadu a dodává, že již došlo k pravomocnému ukončení věci, které se zákaz týkal, a zcela tak odpadl důvod námitky navrhovatele.

K tvrzení navrhovatele II, podle něhož má na rozdíl od vybraného dodavatele zkušenosti s předmětem plnění a že je schopen dodat lepší software, jsou dle vybraného dodavatele nenáležité, nevhodné a nepodložené. Vybraný dodavatel dále upozorňuje, že navrhovatel II v otevřeném řízení na veřejnou zakázku DSŘ ani nepředložil nabídku a vybraný dodavatel naopak předložil nabídku, která, nebýt zrušení zadávacího řízení, by byla přijata jako úspěšná a lze tak považovat za legitimní, že vybraný dodavatel byl osloven zadavatelem v rámci JŘBU.

Vybraný dodavatel dále uvádí, že jeho nabídka byla v rámci veřejné zakázky DSŘ reálně vyhodnocena jako přípustná a byla z ní odvozena cena za plnění v rámci JŘBU a vzhledem k tomu, že navrhovatel II žádnou nabídku nepředložil, lze dospět k závěru, že jím uváděná částka 25 mil. Kč je hypotetická a samoúčelná.

Dle vybraného dodavatele použití JŘBU neodůvodňuje pouze potřeba dodržení stavebního zákona, ale hlavně plnění povinností týkajících se NPO, kde ve smyslu verze ze dne

Úřad by měl dle vybraného dodavatele odmítnout tvrzení navrhovatele II jako nepravdivé a vzájemně protichůdné, jelikož ten na jedné straně tvrdí, že proces DSŘ začal před 5 lety a na druhé straně tvrdí, že zadavatel byl zjevně nečinný mezi rokem 2021 a lednem 2023. Vybraný dodavatel k tomu uvádí, že z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že v říjnu roku 2021 navrhovatel vyhlásil veřejnou zakázku EED, veřejnou zakázku IPPS a veřejnou zakázku ESP zadávané formou soutěžních dialogů. Vybraný dodavatel k tomu dodává, že soutěžní dialog je vícefázový postup a délka zadávání tak bude diametrálně odlišná od otevřeného řízení a jednání zadavatele tak bylo zcela standardní, včetně jeho rozhodnutí soutěžní dialogy zrušit.

Vybraný dodavatel dále označuje za účelové a absurdní tvrzení, že zadavatel měl situaci předvídat coby gestor novely stavebního zákona. O tom, zda a v jaké podobě bude schválen zákon, rozhoduje podle vybraného dodavatele parlament, nikoli vláda a ministerstvo jako původce návrhu právní úpravy.

Jako absolutně neadekvátní vybraný dodavatel označuje úvahy, že zadavatel nezahrnul do smlouvy rozvazovací podmínku a odkazuje k tomu na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHSS0076/2017/VZ-12268/2017/541/MSc ze dne 12. 4. 2017, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0077,0078/2017/VZ-20038/2017/323/KKř ze dne 4. 7. 2017 a na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 126/2019 – 78 ze dne 31. 8. 2020, na které poukazoval navrhovatel II. Dle vybraného dodavatele z uvedené rozhodovací praxe vyplývá, že kontext úvahy o rozvazovací podmínce v JŘBU je jiný, než se navrhovatel II snaží vnutit, když základní premisou byla skutečnost, že se jednalo o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, jejímž předmětem plnění bylo opakující se plnění a nebylo předem zřejmé, kdy smlouva zanikne. Dle vybraného dodavatele bylo v uvedené rozhodovací praxi o rozvazovací podmínce uvažováno spíše jako o vhodném nebo optimálním mechanismu k naplnění zásady transparentnosti, nikoli jako o absolutní nezbytnosti. Povinnost rozvazovací podmínky dle vybraného dodavatele nevyplývá nejen ze zákona, ani z příslušných směrnic EU a judikatury

Vybraný dodavatel závěrem konstatuje, že setrvává na tom, aby oba návrhy byly zamítnuty jako neopodstatněné a v případě, že by Úřad konstatoval nezákonné použití JŘBU, aby byla smlouva ponechána v platnosti na základě § 264 odst. 4 zákona.

Dne 1. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, v jehož úvodu shrnuje informace o předmětu a účelu smlouvy. Tvrdí, že předmětem jsou ty informační systémy, pro jejichž funkcionality neexistuje žádná relevantní náhrada a zadavatel směřuje

Zadavatel se dále vyjádřil k okolnostem předcházejícím uzavření smlouvy a k naplnění podmínek postupu v JŘBU a opakoval tvrzení, jež uvedl ve vyjádření k podaným návrhům.

Ohledně nezavinění krajně naléhavé okolnosti zadavatel svoji argumentaci doplňuje odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 75/2021-490 ze dne 19. 12. 2023, ze kterého cituje následující pasáž: „Prodlení, ke kterému v tomto řízení došlo, nelze klást k tíži zadavateli.

K podmínce uzavření smlouvy na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu zadavatel svoji dřívější argumentaci doplňuje tvrzením, že JŘBU představuje zcela legitimní postup zadání veřejné zakázky, jsou-li naplněny zákonné předpoklady dle zákona. Zadavatel tyto považuje za naplněné, neboť se nachází v situaci blížícího se termínu nabytí účinnosti stavebního zákona, nemá zajištěn informační systém, který by mohl naplnit požadavky dle § 273 a násl. stavebního zákona a v případě neexistence předmětného informačního systému hrozí významné ekonomické škody vyplývající z ochromení procesu povolování staveb, takový informační systém není možné získat prostřednictvím žádného z probíhajících, ani dalšího nové zahájení zadávacího řízení, či vlastními kapacitami.

Zadavatel závěrem navrhuje, aby Úřad návrhy zamítl dle § 265 písm. a) zákona, popř. zastavil správní řízení z důvodu podle § 257 písm. b) zákona, neboť navrhovatelé nedoložili, že by jim postupem zadavatele vznikla újma.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení, odborných stanovisek MMR ze dne 8. 1. 2024 a ze dne 22. 1. 2024 a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 264 odst.

Podle § 51 odst. 4 zákona může zadavatel před ukončením zadávacího řízení zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění pouze tehdy, pokud a) to vyžadují provozní potřeby zadavatele a b) veřejná zakázka bude zadána pouze v nezbytně nutném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu.

Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

Podle § 63 odst. 5 zákona může zadavatel použít JŘBU také, pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním.

Podle § 254 odst. 1 zákona může návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu a) bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona, b) přes zákaz jejího uzavření stanovený tímto zákonem nebo předběžným opatřením, c) na základě postupu mimo zadávací řízení, ačkoliv mu bylo pokračování v tomto postupu zakázáno rozhodnutím podle § 263 odst. 7 zákona, nebo