ÚOHS S0803/2024/VZ – Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na

Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 8

Spisová značka: ÚOHS-S0803/2024/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-47215/2024/500

Brno 9. 12. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7. 10. 2024

na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

•

zadavatel – Kraj Vysočina, IČO 70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava,

ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 16. 10. 2024 společností Fiala, Tejkal

a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole,

613 00 Brno,

•

navrhovatel – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava,

ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 11. 2024 společností MT Legal

s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612

00 Brno,

•

vybraný dodavatel – ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova

781/9, 370 04 České Budějovice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní

obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 8“

v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno

ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020279, ve znění pozdějších oprav, a

v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 267906-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

zadávání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území Kraje

Vysočina od roku 2024 - oblast č. 8“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění

dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020279,

ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 2679062024, ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.,

o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze

dne 26. 9. 2024 o námitkách navrhovatele – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova

1424/78, 587 32 Jihlava – jež byly zadavateli doručeny dne 11. 9. 2024, podrobně a srozumitelně

nevyjádřil

•

k námitce jmenovaného navrhovatele, podle níž je nabídková cena vybraného dodavatele

– ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s., IČO 26060451, se sídlem Hálkova 781/9, 370 04

České Budějovice – mimořádně nízká z důvodu možného porušování právních předpisů ve

vztahu k řidičům, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, když nelze zajistit řádné

plnění veřejné zakázky s nižším počtem řidičů, než jaký v námitkách uvádí navrhovatel, což

je důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6

písm. a) citovaného zákona;

•

k námitce jmenovaného navrhovatele, podle níž je nabídková cena jmenovaného

vybraného dodavatele mimořádně nízká z důvodu, že jmenovanému vybranému

dodavateli byla poskytnuta neoprávněná veřejná podpora ve formě účasti jmenovaného

dodavatele v cash poolingu navázaném na veřejné prostředky Rakouské republiky a ve formě

záruky za bankovní úvěr poskytnuté vybranému dodavateli z veřejných prostředků Rakouské

republiky, což je důvodem pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení podle

§ 113 odst. 6 písm. b) citovaného zákona,

čímž se rozhodnutí zadavatele ze dne 26. 9. 2024 o námitkách citovaného navrhovatele stalo

nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání

veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 26. 9. 2024

o námitkách navrhovatele – ICOM transport a.s., IČO 46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587

32 Jihlava – vydané v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti

veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 8“ v otevřeném řízení,

jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných

zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020279, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku

Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev. č. 267906-2024, ve znění pozdějších oprav.

§ 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské

2

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S803/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ICOM transport a.s., IČO

46346040, se sídlem Jiráskova 1424/78, 587 32 Jihlava – ze dne 7. 10. 2024 na zahájení správního

řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím

řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou na území

Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 8“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo

odesláno k uveřejnění dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024

pod ev. č. Z2024-020279, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5.

2024 pod ev. č. 267906-2024, ve znění pozdějších oprav.

předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení

o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Kraj Vysočina, IČO

70890749, se sídlem Žižkova 1882/57, 586 01 Jihlava – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Jihlava – obsažené v návrhu ze dne 7. 10. 2024 o přerušení správního řízení vedeného u Úřadu pro

ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0803/2024/VZ se nevyhovuje.

ODŮVODNĚNÍ

613 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d)

zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„zákon“), zahájil dne 2. 5. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění

otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti veřejnou

linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2024 - oblast č. 8“, přičemž předmětné

oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-020279,

ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod

ev. č. 267906-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „zadávací řízení“).

3

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

1424/78, 587 32 Jihlava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne

22. 11. 2024 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana

Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne

proti oznámení o výběru 1 (dále jen „námitky 1“).

Dne 27. 8. 2024 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení nové oznámení o výběru,

kterým oznámil, k plnění veřejné zakázky vybral vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o

výběru“).

7. 10. 2024 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení

řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky z téhož dne

(dále jen „návrh“).

Navzdory tomu, že navrhovatel vyvinul dle svých slov maximální aktivitu, kterou po něm lze

jako po účastníkovi zadávacího řízení požadovat, zadavatel zcela rezignoval na věcný přezkum

relevantních námitek navrhovatele a na věcné, konkrétní a srozumitelné vypořádání

navrhovatelem tvrzených a podložených skutečností. To vše za situace, kdy zadavatel

(na rozdíl od navrhovatele) disponuje legálními nástroji pro ověření správnosti argumentů

4

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

navrhovatele a pro vyžádání si relevantních dokumentů od vybraného dodavatele, které však

z navrhovateli neznámých důvodů odmítl v zadávacím řízení využít.

2014/24/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání veřejných zakázek, a zákona, z nichž dle jeho

názoru vyplývá, že zadavatel má pravomoc učinit si vlastní úsudek o vazbě mimořádně nízké

nabídkové ceny na nedovolenou veřejnou podporu, a v případě pochybností je povinen

účastníka zadávacího řízení vyzvat, aby prokázal, že v jeho případě znaky nedovolené veřejné

podpory naplněny nejsou. Zákon ani směrnice přitom dle navrhovatele nepředpokládají, že by

5

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

k prokázání neexistence nedovolené veřejné podpory postačovalo automaticky toliko čestné

prohlášení vybraného dodavatele o tom, že příjemcem nedovolené veřejné podpory není.

Vybraný dodavatel musí zadavateli naopak poskytnout taková vysvětlení a důkazní prostředky,

která vyvrátí zadavatelem formulované pochybnosti o existenci či slučitelnosti veřejné

podpory.

ÖBB-Holding AG), která je vlastněna Rakouskou republikou. Následně zevrubně popisuje

fungování skupiny ÖBB a vliv Rakouské republiky na fungování této skupiny. V konečném

důsledku pak navrhovatel dochází k závěru, že jak zapojení do cash poolingu, tak poskytnutí

záruky je přičitatelné právě Rakouské republice, přičemž u obou opatření dochází k zatížení

státního rozpočtu Rakouské republiky. Navrhovatel taktéž poukazuje na to, že vybraný

dodavatel je dle jeho názoru v dlouhodobé ztrátě a bez účasti na cash poolingu a poskytnutí

záruky by neměl dostatek finančních prostředků na svou činnost, přičemž obě varianty dle

názoru navrhovatele poskytují vybranému dodavateli velmi dobré podmínky úvěrování. Dle

jeho názoru obě opatření mají minimálně nepřímý dopad na rozpočet Rakouské republiky.

580 mil. Kč. Z výroční zprávy vybraného dodavatele přitom dle navrhovatele vyplývá, že

za poskytnutí této záruky vybraný dodavatel nic nezaplatil, jakkoli mu pomohla získat

6

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

bankovní financování za mimořádně výhodných podmínek (podle výroční zprávy je úroková

sazba bankovního úvěru od 1. 4. 2024 zafixována na 3,95 %).

Appraisal, s.r.o.

ÖBB a poskytnutím bezúplatné záruky zbaven nákladů, kterým by jinak za běžných tržních

podmínek čelil, tato opatření bez dalšího narušují hospodářskou soutěž. Konkrétním projevem

narušení hospodářské soutěže je ostatně v tomto případě právě mimořádně nízká nabídková

cena vybraného dodavatele.

7

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

že jeho postup ohledně zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny byl dostatečný a že

navrhovatel nemá právo vstupovat do procesu posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny,

nicméně věcně konkrétní argumenty navrhovatele nepřezkoumával.

Navrhovatel trvá na tom, že s nižším počtem řidičů, než kalkuluje navrhovatel, nelze zajistit

řádné plnění veřejné zakázky. Dle výpočtu navrhovatele je nejnižší počet řidičů pro plnění

veřejné zakázky, jímž lze zajistit splnění veškerých zákonných požadavků i požadavků na

bezpečnost práce, 69 řidičů (tj. 60 řidičů pro provozní potřebu a 9 řidičů na pokrytí čerpání

dovolených a nemocnosti řidičů). Pokud tedy vybraný dodavatel sdělil zadavateli, že zajistí

plnění veřejné zakázky s nižším počtem řidičů, zakládá taková informace jednoznačný závěr o

tom, že vybraný dodavatel nebude v rámci plnění veřejné zakázky dodržovat relevantní právní

předpisy, což je skutečnost, pro niž měl být vybraný dodavatele v souladu s § 113 odst. 6 písm.

a) zákona vyloučen ze zadávacího řízení.

Dle navrhovatele by náklady vybraného dodavatele na financování vozidel měly být nejméně

o 0,80 Kč/km vyšší než obdobné náklady stávajícího dopravce a náklady vybraného dodavatele

na telematické vybavení vozidel měly být nejméně o 0,30 Kč/km vyšší než obdobné náklady

stávajícího dopravce.

8

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

minimální potřebný denní počet řidičů pro zajištění plnění veřejné zakázky je 60 řidičů.

Za předpokladu, že bude vybraný dopravce poskytovat řidičům čtyři týdny dovolené (tj.

zákonné minimum) a bude mít u řidičů sedmiprocentní nemocnost, vybraný dodavatel bude

pro řádné plnění veřejné zakázky potřebovat 69 řidičů. Pokud tedy bude vybraný dodavatel

kalkulovat menší množství řidičů než 69 řidičů, svědčí to o rozporu s platnými a účinnými

právními předpisy (zejména ve vztahu k dodržování bezpečnostních přestávek, délky směn či

denních/týdenních odpočinků).

9

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

týkající se veřejné podpory, aby se k nim vybraný dodavatel mohl vyjádřit. Dle navrhovatele

tím zadavatel nedovoleně zvýhodnil vybraného dodavatele, který mohl podle informací

z námitek účelově upravit svou reakci na výzvu tak, aby byla pro zadavatele akceptovatelná.

Uvedené se dle navrhovatele projevilo především ve vztahu k námitce týkající se minimální

mzdy řidičů. Navrhovatel tento postup zadavatele považuje za rozporný se zásadou zákazu

diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona.

Konkrétně u významné služby č. 1 dle navrhovatele nevyplývá, jaký objem kilometrů byl

vybraným dodavatelem ujet za období posledních tří let před zahájením zadávacího řízení, a

u významné služby č. 2 zadavatel dle navrhovatele uvedl vnitřně rozporné údaje ohledně

oblastí, v nichž byla významná služba poskytována.

Nevyhoví-li Úřad návrhu navrhovatele dle předchozího odstavce, navrhovatel navrhuje, aby

Úřad zrušil zadávací řízení.

Evropské unie a čl. 15 uvedeného nařízení.

2024 - oblast č. 7“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění

dne 2. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2024 pod ev. č. Z2024020277, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 5. 2024 pod ev.

č. 266786-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka 2“).

10

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

zadával v samostatném zadávacím řízení) a že na všechny takto zadávané části je třeba optikou

zákona hledět jako na jednu veřejnou zakázku.

Vyjádření zadavatele k návrhu

Následně zadavatel popisuje svůj postup při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny a

současně předkládá svůj výklad ustanovení týkajících se posouzení mimořádně nízké

nabídkové ceny.

11

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

mimořádně nízké nabídkové jej vedly k závěru, že nabídka vybraného dodavatele neobsahuje

mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

K šetřenému případu pak zadavatel dodává, že nebyla naplněna podmínka č. 1, a tedy

podmínka č. 2 není ani relevantní.

12

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

cena. Tento závěr je dle názoru zadavatele logický, protože pokud by zadavatelé měli

posuzovat (ne)soulad poskytnutí veřejné podpory vždy a zcela, bylo by zadávání veřejných

zakázek zcela paralyzováno.

2. 5. 2021 do 11. 6. 2022 najel vybraný dodavatel více než požadovaný počet kilometrů dle

jízdních řádů, neboť pokud vybraný dodavatel za cca 18 měsíců najel cca 10 mil. km, tak

jednoduchým výpočtem lze dospět k závěru, že za cca 13 měsíců najel cca 7,2 mil. km.

ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 20. 1. 2020) není povinen se vypořádat s každou námitkou

navrhovatele. Z námitek i návrhu dle zadavatele zcela jednoznačně vyplývá, že navrhovateli

jde o meritorní posouzení věci Úřadem, resp. dokonce Evropskou komisí, a ať by zadavatel

vyhotovil jakkoli podrobné rozhodnutí o námitkách, navrhovatel by návrh k Úřadu podal. Dle

zadavatele se tak jedná o ryze „doplňkový“ argument, jehož cílem je nanejvýš zdržet uzavření

smlouvy s vybraným dodavatelem.

Další průběh správního řízení

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

13

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

nabídkové ceny a úprava, která se k němu vztahuje, jsou stanoveny na ochranu zadavatele, a

je tedy logické, že je pouze odpovědností zadavatele, jak se k mimořádně nízké nabídkové

ceně účastníka zadávacího řízení postaví (s výjimkou povinnosti postupu § 113 odst. 6 zákona).

V této souvislosti vybraný dodavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHSR0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBR ze dne 10. 9. 2019.

0,05 Kč/km nižší než nabídka navrhovatele. Argumentace navrhovatele, že nabídková cena

vybraného dodavatele musí být „mimořádně nízká“, protože je nižší než jeho vlastní, je dle

14

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

vybraného dodavatele zcela nepodložená. Rozdílnost nabídkových cen v oblasti zajišťování

veřejné dopravy je dle jeho názoru přirozeným důsledkem rozdílných strategií, efektivity a

inovací jednotlivých soutěžitelů. Nabídková cena vybraného dodavatele není výsledkem

podhodnocení nákladů ani nedovolené veřejné podpory, ale efektivního využití

dodavatelových zdrojů a optimalizace provozních procesů.

Další průběh správního řízení

Vybraný dodavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

Rakouské republiky a poskytnutí bezúplatné záruky vybranému dodavateli z prostředků

veřejného podniku, které jsou přičitatelné Rakouské republice, zakládají veřejnou podporu.

Navrhovatel se následně u každého z těchto opatření věnuje jednotlivým znakům veřejné

podpory a podrobně vysvětluje, proč jsou dle jeho názoru naplněny, a dochází k závěru, že obě

uvedená opatření představují veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování

EU. Následně navrhovatel vysvětluje, proč dle jeho názoru tato veřejná podpora nebyla

poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie.

15

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

nezákonný. Navrhovatel zejména odmítá argumentaci zadavatele, podle níž nedodržení

pravidel veřejné podpory musí vyplývat přímo z textu zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové

ceny. Navrhovatel v této souvislosti mj. zdůrazňuje, že text § 113 odst. 6 písm. b) zákona

transponuje čl. 69 odst. 4 Směrnice č. 2014/24/EU, v němž je uvedena formulace „pokud

veřejný zadavatel shledá, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč obdržel státní

podporu (…)“; formulace „pokud zadavatel shledá“ přitom dle navrhovatele zadavatele nijak

neomezuje v tom, jaké zdroje pro zjištění, zda byla veřejná podpora poskytnuta, použije. Dle

navrhovatele tedy i eurokonformní výklad vede k závěru, že při posuzování otázky

oprávněnosti veřejné podpory má zadavatel zohledňovat všechny relevantní okolnosti, nikoli

pouze prohlášení vybraného dodavatele.

Relevantní ustanovení zákona

Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel

oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

16

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

MNNC uvedeno, že zadavatel dne 15. 8. 2024 obdržel od navrhovatele přípis ohledně

neoprávněné veřejné podpory, kterou dle navrhovatele obdržel vybraný dodavatel, a

v návaznosti na to nechal zadavatel provést posouzení relevantnosti uváděných informací

svým zástupcem; současně zadavatel vyzval vybraného dodavatele, aby se k tvrzením

navrhovatele vyjádřil. Dle záznamu o posouzení MNNC vybraný dodavatel ve svém vyjádření

poskytl komisi vyžádané informace, potvrzení dle § 113 odst. 4) písm. a) a b) zákona a detailní

vyjádření jak k problematice mimořádně nízké nabídkové ceny, tak k problematice údajného

obdržení neoprávněné veřejné podpory. Dle záznamu o posouzení MNNC byl součástí

objasnění nabídky i upravený nástroj pro zpracování nabídkové ceny a kritéria kvality ve

smyslu § 46 odst. 3 zákona, úpravou nebyla dotčena celková nabídková cena.

Účastník ČSAD ČB tak dle komise odstranil jakékoli pochybnosti o tom, zda jeho nabídka

obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu stran části odměňování pracovníků (účastník

ČSAD ČB rovněž poskytl informace o uvažovaných počtech dispečerů a dalších pracovníků a

jejich odměňování).

(…)

17

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

Komise rovněž posoudila obsah přípisu účastníka ICOM k neoprávněné veřejné podpoře,

vyjádření zástupce zadavatele a vyjádření účastníka ČSAD ČB. Účastník ICOM dovozuje

neoprávněnou veřejnou podporu účastníka ČSAD ČB z jeho účasti v cash poolu spolu se svými

mateřskými společnostmi, které jsou vlastněné Rakouskou republikou. Při posouzení této

problematiky komise vycházela z odborných zdrojů, a to konkrétně z Metodiky k vyhodnocení

naplnění definičních znaků veřejné podpory (dále jen „Metodika“), dostupné na oficiálních

stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), ze Sdělení komise

o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie a dále

z odborné publikace Veřejná podpora v příkladech a poznámkách od autora Michaela Kincla.

Dle komise nedošlo k naplnění nejméně dvou znaků veřejné podpory ve smyslu Metodiky, když

první znak spočívá v přímém či nepřímém zatížení veřejného rozpočtu. Skutečnost, že hlavní,

mateřská společnost účastníka ČSAD ČB, ÖBB-Holding AG, je vlastněna ze 100 % Rakouskou

republikou a že dodavatel je součástí její širší korporátní struktury neznamená bez dalšího, že

prostředky Rakouské republiky byly využity k financování cash poolu, do kterého je účastník

ČSAD ČB zapojen. Jak uvádí Úřad v Metodice: „Pro naplnění tohoto definičního znaku je

nezbytné, aby došlo k zatížení státních/veřejných rozpočtů. Dopad na rozpočet poskytovatele

může být jak přímý, tak nepřímý. Pod přímým zatížením rozpočtu je třeba chápat výdej

finančních prostředků. Tuto podmínku naplňují především dotace. Naopak nepřímé zatížení

rozpočtu znamená nevybrání/vzdání se finančních prostředků, na které vzniká nárok na

základě obecně závazných právních předpisů nebo na základě tržních vztahů (např. prominutí

plateb či odvodů, které by měly být veřejné instituci uhrazeny, daňové úlevy, prodeje majetku

veřejnými institucemi za cenu nižší než tržní, promíjení pokut a peněžních sankcí či udělení

zvláštních práv nebo výlučných práv bez odpovídající finanční odměny).“ K přímému zatížení

státního rozpočtu by došlo v případě, že by z něj byla poskytnuta např. přímá dotace

k financování cash poolu. O tomto však komise nemá informace.

Výše uvedené komise doplňuje vyjádřením účastníka ČSAD ČB: „Vlastnická struktura spol.

ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. je v souladu s běžnými tržními principy a v žádném

případě automaticky nezakládá čerpání veřejné podpory. Skutečnost, že dopravce je součástí

širší korporátní struktury, nijak nesvědčí o čerpání veřejné podpory.“ Veřejná moc musí dle

odborné literatury přímo vykonávat vliv na rozhodnutí při poskytování veřejné podpory. Jinými

slovy, dle názoru komise neexistuje důkaz mezi poskytnutím veřejných prostředků a

financováním cash poolu, jehož je společnost ČSAD Autobusy České Budějovice a.s. členem.

Jako druhý znak popisuje Úřad v Metodice zvýhodnění určitého podniku ve srovnání s jeho

konkurenty na trhu. Účast v cash poolu není zárukou toho, že vybraný dodavatel může být,

jakkoliv ve své pozici vůči ostatním dodavatelům na trhu zvýhodněn. Dále vzhledem k tomu, že

tuto „výhodu“ si mohou sjednat i ostatní dodavatelé, ať již jsou, či nejsou navázáni na veřejné

prostředky, neshledává komise důvod považovat účast v cash poolu za naplnění tohoto znaku

veřejné podpory.

Výše uvedený závěr podporuje i vyjádření účastníka ČSAD ČB: „Cash pooling je běžně využívaný

finanční nástroj, který umožňuje efektivní správu likvidity v rámci skupiny podniků, a to jak

v soukromém, tak v korporátním sektoru. Naše společnost využívá cash pooling za tržních

podmínek, což znamená, že podmínky, za kterých cash pooling probíhá, odpovídají běžným

tržním podmínkám dostupným na trhu. Účast v tomto nástroji nepředstavuje žádné čerpání

veřejné podpory, neboť se jedná o komerční nástroj používaný i v soukromých společnostech,

18

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

bez jakékoliv státní intervence.“ Z toho vyplývá, že nedošlo ke zvýhodnění účastníka ČSAD ČB

vůči ostatním dodavatelům a tím pádem ani k naplnění druhého znaku veřejné podpory.

Komise nevylučuje, že by ostatní znaky veřejné podpory nemohly být naplněny, a to však proto,

že se jejich posuzování nevěnovala, neboť k naplnění znaků veřejné podpory musí dojít

kumulativně. Komise má však za to, že již první dva znaky naplněny nejsou a další posuzování

je tak z logiky věci bezpředmětné. Komise má tak za to, že účastník ČSAD ČB neobdržel

(neoprávněnou) veřejnou podporu. Tento závěr je podložen tím, že účast v cash poolu

s mateřskými společnosti nesplňuje všechny definiční znaky veřejné podpory.

S ohledem na to, že přípis účastníka ČSAD ČB je ve své podstatě velmi obecný a nejsou v něm

uvedeny konkrétní informace k obdržení neoprávněné veřejné podpory a celý konstrukt

účastníka ICOM je vystavěn na tom, že vlastníci účastníka ČSAD ČB jsou vlastněni Rakouskou

republikou, a tedy musí docházet k obdržení (neoprávněné) veřejné podpory.

S ohledem na to, že pro vydání rozhodnutí o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení

musí mít zadavatelé obecně postaveno na jisto, že pro vyloučení existují zákonné důvody, tak

komise konstatuje, že na základě všech shromážděných podkladů nejen že nemá postaveno na

jisto, že by pro vyloučení účastníka ČSAD ČB existoval zákonný důvod (neoprávněně čerpaná

veřejná podpora, která zapříčiňuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu). Nad rámec tohoto

komise dodává, že nemá v tomto směru ani domněnku o existenci zákonného důvodu pro

vyloučení účastníka ČSAD ČB z účasti v zadávacím řízení.«

Dle zadávacích podmínek veřejné zakázky (zejména jízdních řádů) je minimální potřebný denní

počet řidičů pro zajištění plnění veřejné zakázky 60 řidičů. Za předpokladu, že bude vybraný

dopravce poskytovat řidičům čtyři týdny dovolené (tj. zákonné minimum) a bude mít u řidičů

sedmiprocentní nemocnost (což odpovídá průměrné nemocnosti v České republice), vybraný

dodavatel bude pro řádné plnění veřejné zakázky potřebovat 69 řidičů.

Pokud tedy bude vybraný dodavatel kalkulovat menší množství řidičů než 69 řidičů, taková

kalkulace vybraného dodavatele zjevně bude v rozporu s platnými a účinnými právními

předpisy (zejména ve vztahu k dodržování bezpečnostních přestávek, délky směn či

denních/týdenních odpočinků).

Stěžovatel je přesvědčen, že hodnotící komise (resp. zadavatel) neprovedla řádné posouzení

výše personálních nákladů v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení, když si zjevně

nenechala od vybraného dodavatele předložit relevantní dokumenty o dodržování

bezpečnostních přestávek, délky směn či denních/týdenních odpočinků.

19

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

Za zcela absurdní a irelevantní stěžovatel považuje způsob určení mimořádně nízké nabídkové

ceny při porovnání personálních nákladů v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení.

V případě, že zadavatel nepovažuje za mimořádně nízkou nabídkovou cenu hodnotu až o 25 %

nižší, než je průměr zaslaných nabídek, takové hodnoty zásadně neodpovídají ani aktuální výši

mezd řidičů v místě plnění veřejné zakázky, ani minimálním požadavkům vyplývajícím

z platných a účinných právních předpisů.

(…).“

Stěžovatel s výše uvedenými závěry zásadně nesouhlasí a trvá na tom, že s nižším počtem

řidičů, než kalkuluje stěžovatel, nelze zajistit řádné plnění veřejné zakázky. Dle výpočtu

stěžovatele je nejnižší počet řidičů pro plnění veřejné zakázky, jímž lze zajistit splnění veškerých

zákonných požadavků i požadavků na bezpečnost práce, 69 řidičů (tj. 60 řidičů pro provozní

potřebu a 9 řidičů na pokrytí čerpání dovolených a nemocnosti řidičů).

Pro úplnost stěžovatel zdůrazňuje, že si nechal výše uvedený počet řidičů stěžovatele potvrdit

u externího odborníka pro oblast dopravy, přičemž tento odborník konstatoval, že za dodržení

veškerých zákonných požadavků vč. požadavků bezpečnosti práce nelze zajistit řádné plnění

veřejné zakázky s nižším počtem řidičů než je 69 řidičů.

Pokud tedy vybraný dodavatel sdělil zadavateli, že zajistí plnění veřejné zakázky s nižším

počtem řidičů, než výše uvádí stěžovatel, taková informace je zjevně nepravdivá a zakládá

jednoznačný závěr o tom, že vybraný dodavatel nebude v rámci plnění veřejné zakázky

dodržovat právní předpisy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Jediným zákonem předvídaným důsledkem výše uvedeného zjištění je dle stěžovatele vyloučení

vybraného dodavatele ze zadávacího řízení veřejné zakázky v souladu s § 113 odst. 6 písm. a)

ZZVZ z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) ZZVZ.

(…)

7 %.“

20

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

K naplnění prvního znaku uvádí následující:

»Ad 1) - Podpora je poskytnuta státem nebo z veřejných prostředků

Jak bylo výše uvedeno, předmětná veřejná podpora je poskytována státem – Rakouskou

republikou a je tedy poskytována z veřejných prostředků. O splnění tohoto definičního znaku

není sporu, neboť právě stát, jako veřejnoprávní korporace s veřejnými prostředky přímo

nakládá.

Stěžovatel se zásadně neztotožňuje s argumentací zadavatele o tom, že tento znak veřejné

podpory nebyl splněn, když se nejedná o přímé či nepřímé zatížení veřejného rozpočtu.

Argumentaci zadavatele k nesplnění tohoto definičního znaku veřejné podpory stěžovatel

považuje za zjevně účelovou, když je dle jeho názoru zřejmé, že k zatížení veřejného rozpočtu

skutečně docházelo a docházet i nadále bude.

(…)

V první řadě stěžovatel zdůrazňuje, že veřejná podpora poskytovaná vybranému dodavateli

má přímý dopad na rozpočet Rakouské republiky. Vzhledem k tomu, že je vybraný dodavatel

dlouhodobě ve ztrátě, bez jeho účasti na cash-poolingu s finančními prostředky rakouského

státu by vybraný dodavatel zjevně neměl dostatek finančních prostředků na svou činnost.

V rámci předmětného cash-poolingu si totiž vybraný dodavatel může za výhodných úrokových

sazeb fakticky půjčit peníze Rakouské republiky, a to za podmínek, které jsou podstatně

výhodnější než nabízí finanční instituce jiným soukromým investorům.

V druhé řadě stěžovatel zdůrazňuje, že i kdyby veřejná podpora poskytovaná vybranému

dodavateli neměla přímý dopad na rozpočet Rakouské republiky, není pochyb o tom, že

předmětná podpora má nepřímý dopad na rozpočet Rakouské republiky. I kdyby totiž

Rakouská republika nevkládala nové finanční prostředky z jejího rozpočtu do předmětného

cash-poolingu a v rámci cash-poolingu by bylo manipulováno pouze s finančními prostředky

21

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

„vydělanými“ členy cash-pooling (tedy subjekty ve vlastnictví Rakouské republiky), i tak by tyto

finanční prostředky náležely rakouskému státu jakožto jedinému vlastníkovi a skutečnému

majiteli těchto subjektů. Rakouský stát by v takovém případě byl oprávněn si tyto finanční

prostředky vybrat a využít je k jiným účelům. Tím, že rakouský stát k tomuto kroku nepřistoupil,

vyvolal tak nepřímé zatížení jeho rozpočtu, neboť si nevybral finanční prostředky, na které mu

vzniká nárok na základě obecně závazných předpisů dle výše uvedené Metodiky a o něž mohl

navýšit příjmy státního rozpočtu.

K zadavatelem citovanému tvrzení vybraného dodavatele o tom, že vlastnická struktura

vybraného dodavatele je v souladu s běžnými tržními principy, stěžovatel zdůrazňuje, že přímé

napojení vybraného dodavatele na finanční prostředky rakouského státu a s tím související

zvýhodnění rozhodně nepovažuje za běžný tržní princip. Ba naopak, takové jednání dle názoru

stěžovatele naplňuje znaky zásadního narušení řádné hospodářské soutěže a konkurenčního

prostředí o veřejnou zakázku.

Uvádí-li vybraný dodavatel, že jeho vlastnická struktura automaticky nezakládá čerpání

veřejné podpory, stěžovatel s tímto tvrzením zásadně nesouhlasí a považuje takové tvrzení

za nelogické a nepravdivé. Pokud by totiž účast vybraného dodavatele v cash-poolu

nepřinášela vybranému dodavateli žádný užitek a ostatní členové tohoto cash-poolingu by

ze zapojení vybraného dodavatele rovněž nikterak neprofitovali (což se dá očekávat vzhledem

k tomu, že vybraný dodavatel dlouhodobě generuje ztrátu), zapojení vybraného dodavatele

v cash-poolingu by bylo zcela zbytečné a neúčelné. Tomu však stěžovatel odmítá uvěřit.

Opírá-li zadavatel svou argumentaci o nesplnění předpokladu, že veřejná moc musí dle

odborné literatury přímo vykonávat vliv na rozhodnutí při poskytování veřejné podpory (ačkoliv

taková odborná literatura nebyla zadavatelem citována), stěžovatel s tímto závěrem

nesouhlasí a trvá na tom, že daný předpoklad byl v případě cash-poolingu vybraného

dodavatele splněn. Veřejná moc (tedy rakouská vláda) zjevně rozhoduje, zda si rakouský stát

vybere z jím vlastněných společností generované finanční prostředky či nikoliv. Pokud by přitom

k výběru takových finančních prostředků došlo, v cash-poolu by nebyly obsaženy finanční

prostředky pro naplnění samotné podstaty tohoto institutu, tedy poskytování výhod při

financování činnosti zúčastněných subjektů. Samotným rozhodováním rakouské vlády o tom,

zda budou finanční prostředky z cash-poolingu vybrány či nikoliv, rakouská vláda přímo

vykonává vliv na rozhodnutí, zda bude veřejná podpora v podobě finančních prostředků v cashpoolingu poskytována či nikoliv. Ani tento argument zadavatele tak nelze považovat

za relevantní.

Na základě výše uvedeného proto stěžovatel trvá na tom, že tento definiční znak veřejné

podpory byl v případě vybraného dodavatele jednoznačně splněn.«

K druhému definičnímu znaku veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného

dodavatele v cash poolingu uvádí navrhovatel následující:

„Ad 2) - Podpora zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví podnikání a je selektivní

Předmětná veřejná podpora zjevně zvýhodňuje vybraného dodavatele, jakožto jednoho

ze soutěžitelů o veřejné zakázky v oblasti dopravní obslužnosti. Tato veřejná podpora je

selektivní, když zvýhodňuje pouze jediného účastníka zadávacích řízení veřejných zakázek na

území České republiky, a to právě vybraného dodavatele. Navíc účast vybraného dodavatele

22

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

v cash-poolingu s veřejnými prostředky ve vlastnictví státu zjevně představuje takovou výhodu,

jaké nemůže za běžných podmínek dosáhnout soukromý investor obdobné velikosti jako

vybraný dodavatel. I tento definiční znak veřejné podpory je tak jednoznačně splněn.

Argumentuje-li zadavatel, že účast v cash poolu není zárukou toho, že vybraný dodavatel může

být vůči ostatním dodavatelům na trhu zvýhodněn, stěžovatel s tímto závěrem opět zásadně

nesouhlasí a trvá na tom, že se i v tomto případě jedná o pouhý další účelový pokus zadavatele

o to znevěrohodnit jednoznačné závěry o neoprávněné veřejné podpoře na straně vybraného

dodavatele. Samotné napojení vybraného dodavatele na finanční prostředky rakouského státu

poskytuje vybranému dodavateli podstatnou výhodu oproti jiným soukromým dopravcům,

neboť je zřejmé, že:

Naproti tomu rakouský stát finanční prostředky z cash-poolu nevybírá a nechává tak tyto

finanční prostředky k dispozici mimo jiné i vybranému dodavateli k tomu, aby mohl této výhody

využívat v jeho obchodní činnosti.

Odůvodňuje-li zadavatel nečerpání veřejné podpory vybraným dodavatelem z prohlášení

vybraného dodavatele o tom, že cash-pooling probíhá za tržních podmínek, tento postup

zadavatele svědčí pouze o absurdnosti a nedostatečnosti činnosti zadavatele při ověřování

mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Z logiky věci je zřejmé, že takto

závažné skutečnosti nelze prostým prohlášením vybraného dodavatele považovat za

prokázané, ale je třeba, aby vybraný dodavatel takové tvrzení prokázal konkrétními doklady.

Samotná skutečnost, že si zadavatel takové doklady od vybraného dodavatele nevyžádal a

vystačil si pouze s čestným prohlášením, svědčí o tom, že zadavatel rezignoval na řádný

přezkum mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a jeho jedinou snahou je

brzké uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem (byť by takový postup byl ve zjevném rozporu

se ZZVZ).“

K třetímu definičnímu znaku veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného

dodavatele v cash poolingu uvádí navrhovatel následující:

„Ad 3) – Je ovlivněn obchod mezi členskými státy

Poskytování předmětné veřejné podpory zjevně ovlivňuje obchod mezi členskými státy

Evropské unie, zejména obchod mezi Českou republikou a Rakouskou republikou. Je zřejmé, že

předmětná veřejná podpora není poskytována pouze lokálně, ale na úrovni členských států

Evropské unie (zejména obchod mezi Českou republikou a Rakouskou republikou), a že příjemci

veřejnou podporou podporovaných služeb pocházejí z více členských států Evropské unie

(zejména z České republiky a Rakouské republiky, kde jsou veřejné služby v přepravě cestujících

výše uvedenými subjekty poskytovány). I tento definiční znak veřejné podpory je tak

jednoznačně splněn.

Vzhledem k tomu, že předchozí dva znaky veřejné podpory byly v případě vybraného

dodavatele splněny, zadavatel jednoznačně pochybil, když se při zdůvodnění mimořádně nízké

23

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

nabídkové ceny nezaobíral i splněním tohoto znaku veřejné podpory. Pokud by tak učinil, zjevně

by musel dospět ke stejnému závěru jako stěžovatel, tedy že tento definiční znak veřejné

podpory byl splněn.“

Ke čtvrtému definičnímu znaku veřejné podpory v souvislosti s tvrzenou účastí vybraného

dodavatele v cash poolingu uvádí navrhovatel následující:

„Ad 4) - Je narušena nebo hrozí narušení soutěže

V důsledku neoprávněné veřejné podpory na straně vybraného dodavatele je vybraný

dodavatel zvýhodněn v zadávacích řízeních veřejných zakázek tím, že získal objem financí vč.

zvýhodněných úrokových sazeb, kterým by bez veřejné podpory nedisponoval. Tyto finanční

výhody narušují řádnou hospodářskou soutěž o veřejné zakázky tím, že je vybraný dodavatel v

důsledku přijetí veřejné podpory z cash-poolingu schopen nabídnout nižší nabídkovou cenu,

než jakou by nabídnul bez přijetí této veřejné podpory a než jakou mohou nabídnout ostatní

soukromí dodavatelé. Navíc stěžovatel zdůrazňuje, že naplnění tohoto znaku veřejné podpory

je v rozhodovací praxi Soudního dvora fakticky presumován. I tento definiční znak veřejné

podpory je tak jednoznačně splněn.

Vzhledem k tomu, že první tři znaky veřejné podpory byly v případě vybraného dodavatele

splněny, zadavatel jednoznačně pochybil, když se při zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové

ceny nezaobíral i splněním tohoto znaku veřejné podpory. Pokud by tak učinil, zjevně by musel

dospět ke stejnému závěru jako stěžovatel, tedy že tento definiční znak veřejné podpory byl

splněn.“

Následně navrhovatel uzavírá, že na základě výše uvedených skutečností je přesvědčen, že

výše uvedené finanční výhody vybraného dodavatele splňují definiční znaky veřejné podpory

a současně objemy takto poskytované zjevně překračují limity veřejné podpory de minimis.

Poskytování takové veřejné podpory nespadá dle něj pod žádnou blokovou výjimku a taková

veřejná podpora nebyla ani dle informací stěžovatele notifikována Evropské komisi. Pokud

tedy vybraný dodavatel v rámci písemného zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké

nabídkové ceny ve smyslu § 113 odst. 4 zákona prohlásil, že neobdržel neoprávněnou veřejnou

podporu, zjevně uvedl dle navrhovatele nepravdivé údaje. Navrhovatel následně zadavatele

vyzval, aby vyzval vybraného dodavatele k prokázání, že se o neoprávněnou podporu nejedná,

a v případě, kdy to vybraný dodavatel nebude schopen prokázat, tak aby vyloučil vybraného

dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona.

Závěrem tohoto námitkového bodu se pak navrhovatel podrobně vyjadřuje k postupu

zadavatele při přezkumu jeho přípisů týkajících se neoprávněné veřejné podpory na straně

vybraného dodavatele, se závěrem, že zadavatel se s podněty stěžovatele se vypořádal pouze

formálně, bez skutečného zájmu na řádném prověření věci.

24

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

»Zakázanou veřejnou podporu může v obecné rovině představovat i poskytnutí záruky, která

konkrétnímu podniku umožní získání výhodnějšího bankovního financování, než jaké by mohl

získat bez poskytnutí takové záruky, předpokladem takového závěru je však naplnění všech

shora uvedených znaků veřejné podpory.

Veřejnou podporou je předně pouze taková podpora, která je poskytována z veřejných

prostředků. Je-li podpora poskytována státem nebo územně samosprávnými celky (obce,

kraje), není o naplnění této podmínky sporu, neboť tyto veřejnoprávní korporace s veřejnými

prostředky přímo nakládají. Veřejná podpora musí být dále přičitatelná státu.

Druhým znakem veřejné podpory, jehož naplnění je třeba důkladně zkoumat, je, zda

posuzované opatření představuje hospodářskou výhodu, kterou by za běžných tržních

podmínek (tj. bez zásahu státu) dotčený podnik nemohl získat.

Podle práva veřejné podpory přitom ke zvýhodnění určitého podniku nedochází, pokud by za

podobných okolností provedl totožnou hospodářskou transakci i soukromý investor

srovnatelné velikosti působící za běžných tržních podmínek. Tento princip, který se postupně

vyvinul v rozhodovací praxi Soudního dvora, je nazýván „zásada investora v tržním

hospodářství“.

Pro usnadnění posuzování otázky, zda by soukromý investor v tržním hospodářství poskytl

konkrétnímu podniku (např. své dceřiné společnosti) záruku za jeho finanční závazky, bylo

přitom vydáno i samostatné sdělení o zárukách, ve kterém Komise na podkladě rozhodovací

praxe Soudního dvora stanovila určité podmínky dostačující k vyloučení existence podpory.

U individuálních záruk, tj. záruk poskytnutých konkrétně určenému podniku, lze podle Komise

vyloučit existenci veřejné podpory pouze při kumulativním splnění následujících podmínek:

Následně navrhovatel cituje závěry ze Sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES

na státní podpory ve formě záruk (2008/C 155/02) k maximálnímu rozsahu záruky a odměny

za poskytnutí záruky.

Dále pak navrhovatel pokračuje následujícím:

»Z nesplnění výše uvedených podmínek bez dalšího vyplývá, že poskytnutá záruka představuje

nedovolenou veřejnou podporu, a to zvláště není-li splněno více shora uvedených podmínek.

V takovém případě je na příjemci (tedy v tomto případě na vybraném dodavateli), aby prokázal

opak, tj. že soukromý investor v tržním prostředí by za obdobných okolností obdobnou záruku

své dceřiné společnosti také poskytl.

Nebude-li prokázáno, že záruka principu investora v tržním hospodářství vyhovuje, má se za

to, že přináší dlužníkovi hospodářskou výhodu a při naplnění všech ostatních znaků veřejné

podpory představuje zakázanou veřejnou podporu. Za tento prvek veřejné podpory přitom

Komise považuje v principu rozdíl mezi příslušnou tržní cenou záruky a její skutečně uhrazenou

cenou. Není-li pro záruku k dispozici tržní cena (např. proto, že na trhu se neposkytují záruky

25

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

pro příslušný typ transakce), je třeba dle Komise „prvek podpory vypočítat stejným způsobem

jako grantový ekvivalent zvýhodněné půjčky, a sice jako rozdíl mezi zvláštní tržní úrokovou

mírou, které by pro danou společnost platila bez záruky, a sazbou získanou na základě státní

záruky po odečtení zaplacené prémie.

Třetí znak veřejné podpory, tj. alespoň možnost ovlivnění hospodářské soutěže, úzce souvisí se

selektivitou podpory, v rozhodovací praxi Soudního dvora je však tento znak fakticky

presumován (srov. např. rozsudek Soudního dvora ve věci C-156/98 Německo vs. Komise, kde

soud konstatoval, že „jakákoliv podpora, jejímž účelem je odlehčit určitému podniku od

nákladů, které by za normálního běhu okolností byl nucen vynaložit, v principu narušuje

hospodářskou soutěž“. Pokud je tedy dlužník poskytnutím záruky z veřejných prostředků

zbaven nákladů, které by na získání takové záruky musel vynaložit za běžných tržních podmínek

(viz výše), taková záruka narušuje i hospodářskou soutěž a dochází tedy i ke splnění třetího

znaku veřejné podpory.

Posledním z vyžadovaných znaků veřejné podpory je ovlivnění obchodu mezi členskými státy.

Podle ustálené rozhodovací praxe Soudního dvora však k ovlivnění obchodu nedochází pouze

tehdy, pokud předmětné opatření působí ryze lokálně (regionálně) či příjemci podporovaných

služeb pocházejí pouze z jednoho členského státu, ve všech ostatních případech judikatura

naplnění kritéria „ovlivnění obchodu mezi členskými státy“ v zásadě spojuje s výše uvedenou

„možností ovlivnění hospodářské soutěže“, resp. de facto presumuje naplnění obou těchto

znaků.«

Navrhovatel následně dovodil, že v šetřeném případě se jedná o veřejnou podporu

poskytovanou z veřejných prostředků; předmětná podpora může narušit hospodářskou

soutěž a ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Dále se navrhovatel zabývá tím, zda je

poskytnutí záruky přičitatelné rakouskému státu a zda představuje poskytnutí záruky

hospodářskou výhodu, kterou by jinak vybraný dodavatel na trhu nezískal, k čemuž uvádí

následující:

»K přičitatelnosti Záruky rakouskému státu

Společnost Postbus lze označit za „pravnučku“ rakouského státu, neboť jejím jediným

akcionářem je společnost Personenverkehr, kterou ze 100 % ovládá Holding, jehož jediným

akcionářem je přímo rakouský stát.

Stěžovatel při přezkumu této záležitosti dospěl k závěru, že poskytnutí Záruky je přičitatelné

rakouskému státu, neboť kromě výše uvedeného příbuzenského vztahu identifikoval i další

(dodatečné) skutečnosti, které ukazují na úzkou vazbu společnosti Postbus k rakouskému státu,

a to zejména následující skutečnosti:

26

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

Na základě výše uvedených skutečností stěžovatel dospěl k jednoznačnému závěru o tom, že

poskytnutí Záruky je přičitatelné rakouskému státu.

K získání hospodářské výhody v souvislosti s poskytnutím Záruky

Při posuzování toho, zda vybraný dodavatel získal poskytnutím Záruky hospodářskou výhodu,

kterou by na trhu jinak nezískal, stěžovatel vycházel ze skutečnosti, že Záruka byla vybranému

dodavateli poskytnuta bezúplatně (jak nepřímo vyplývá z výroční zprávy vybraného

dodavatele). Sama tato skutečnost představuje velmi silnou indikaci, že Záruka obsahuje prvek

zakázané veřejné podpory.

Stěžovatel je v této souvislosti přesvědčen, že by soukromý investor v tržním hospodářství

v obdobném postavení neposkytl své dceřiné společnosti bez dalších podmínek bezúplatnou

záruku za její finanční závazky. Takový postup by pro soukromého investora představoval

nepřiměřené riziko, které by soukromý investor (i s ohledem na jeho odpovědnost k vlastníkům

společnosti) nemohl podstoupit. Žádný takový případ se stěžovateli nepodařilo dohledat ani

v praxi, a to i přesto, že provedl důkladnou a rozsáhlou rešerši veřejně dostupných zdrojů.

Další významnou skutečností, jež by svědčila pro závěr o existenci nedovolené veřejné podpory,

je případ, kdy by rozsah Záruky překročil hranici 80 % Úvěru. Podle sdělení Komise o zárukách

sice ani záruka převyšující tuto hranici nemusí nutně představovat nedovolenou veřejnou

podporu, stát by však v takovém případě měl neexistenci zvýhodnění „náležitě dokázat,

kupříkladu na základě uspořádání celé transakce, a oznámit ji Komisi, aby ta mohla záruku

řádně zhodnotit s ohledem na její případný charakter státní podpory.“ Podle informací

dostupných stěžovateli však poskytnutí Záruky Komisi notifikováno nebylo.

Vzhledem k tomu, že informace o rozsahu záruky ve vztahu k výši Úvěru z veřejně dostupných

informací o vybraném dodavateli nevyplývá, stěžovatel tímto vyzývá zadavatele, aby

k doložení této skutečnosti relevantními doklady vyzval vybraného dodavatele.

Ačkoliv rozsah Záruky není stěžovateli v době sepisu těchto námitek znám, ze skutečností

uváděných v sektorové a ekonomické analýze dle stěžovatele s vysokou pravděpodobností

(hraničící s jistotou) vyplývá, že Záruka překročila výše uvedenou hranici 80 % Úvěru, a to

27

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

zejména s ohledem na mimořádně výhodné podmínky Úvěru, který je touto Zárukou zajištěn.

V této souvislosti stěžovatel odkazuje na výše uvedené podklady, ze kterých vyplývá, že:

2024 fixována na 3,95 %. Tato skutečnost je podle ekonomické analýzy možná „pouze

díky záruce za úvěr“, kterou poskytl Bance jediný akcionář – tj. společnost ovládaná

rakouským státem. Vybraný dodavatel tak „může podnikat při čerpání zvýhodněného

úvěru, za který de facto ručí Rakouská republika, aniž váže vlastní kapitál, který by byl

na takové množství autobusů obvyklý a nezbytný. Podnikání se zapojením většiny

cizích zdrojů ve formě bankovního financování a minimem vlastního kapitálu je přitom

velice výhodné, protože náklady na vlastní kapitál jsou vyšší než náklady na bankovní

financování. Společnost je tak ekonomicky zvýhodněna oproti ostatním společnostem

na trhu“;

V takovém případě by nepožadoval žádný nebo minimální výnos, protože by

neinvestoval žádné prostředky do rizikového vlastního kapitálu. Naopak soukromý

investor by byl nucen investovat vlastní kapitál, za což by požadoval adekvátní výnos,

tedy jím vlastněná společnost by musela dosahovat zisku, aby se mu investice

vyplatila.“

Na základě výše uvedených skutečností stěžovatel dospěl k závěru, že vybraný dodavatel byl

schopen získat bankovní financování ve významně vyšším rozsahu, než je na srovnatelném trhu

obvyklé, a to za nestandardně nízkou úrokovou sazbu. Důvodem jsou právě mimořádně

výhodné podmínky Záruky, které jiné autobusové společnosti působící na tomto trhu nejsou

schopny získat, neboť jejich akcionáři a společníci, jednající v souladu s principem soukromého

investora v tržním hospodářství, nejsou ochotni takto velkorysé záruky vystavovat. Jinak si lze

totiž stěží vysvětlit tak výrazný rozdíl v zadluženosti vybraného dodavatele a soukromých

autobusových dopravců působících na stejném trhu.

K tomu stěžovatel zdůrazňuje, že možnosti poskytnutí obdobně vysokého úvěru sám prověřoval

u několika předních bankovních institucí působících na území České republiky, přičemž ve všech

28

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

případech se dozvěděl, že instituce nejsou schopny soukromému investorovi poskytnout úvěr

v obdobné velikosti za obdobných úrokových sazeb, a v několika případech se stěžovatel

dokonce dozvěděl, že by instituce úvěr v takové velikosti s obdobným vlastním kapitálem

vybranému dodavateli vůbec neposkytla (bez ohledu na výši úrokové sazby).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti stěžovatel trvá na tom, že výše uvedené argumenty

jednoznačně odůvodňují závěr o tom, že poskytnutím Záruky byl vybraný dodavatel

nepřípustně zvýhodněn, neboť je schopen financovat rozvoj svého podnikání za podmínek,

které jsou pro ostatní (soukromé) autobusové společnosti působící na stejném trhu

nedostupné.«

Vybraným dodavatelem jsou reálné a neměly by být v rozporu s požadavkem na řádné plnění

předmětu Veřejné zakázky. Stěžovatel rovněž uvádí, že ono posouzení není možné za méně než

deset dní, přičemž to demonstruje na faktu, že „převod dat mezi formáty zabere spoustu času“.

Zadavatel k tomuto uvádí, že tento problém lze nepochybně řešit tím, že na uvedeném

převádění dat bude prostě pracovat více lidí. Nad to Zadavatel uvádí, že k tomuto posouzení

oslovil více subjektů, přičemž jeden z oslovených by byl schopen Zadavateli výsledek dodat do

několika dní s tím, že pro převod dat budou vyžadovány 4 člověkodny. Uvedený subjekt

následně však spolupráci se Zadavatelem odřekl z důvodu obchodní spolupráce na jiných

projektech se Stěžovatelem.«

Pokud zadavatel identifikuje v nabídce účastníka zadávacího řízení MNNC, je povinen tohoto

účastníka vyzvat k objasnění MNNC. Součástí této výzvy k objasnění je i obligatorní část, ve

které má zadavatel požadovat čestné prohlášení ve vztahu k § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

Tímto vyžádáním si čestného prohlášení o neobdržení neoprávněné veřejné podpory jsou však

povinnosti zadavatele ve vztahu k (neoprávněné) veřejné podpoře téměř vyčerpány.

Na tomto místě Zadavatel uvádí, že se při řešení této problematiky se nabízí jako vodítko

s ohledem na neexistenci rozhodovací praxe Úřadu využití rozhodovací praxe k obdobnému

institutu. Zadavatel při zadávání veřejné zakázky s názvem Zajištění dopravní obslužnosti

veřejnou linkovou dopravou na území Kraje Vysočina od roku 2022 obdržel proti Oznámení o

29

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

výběru (kterým oznamoval účastníkům zadávacích řízení výběr Stěžovatele a jeho koncernové

společnosti na všech částech veřejné zakázky) námitky a následně podnět od jednoho

z účastníků.

V tomto podnětu účastník zadávacího řízení mimo jiné upozorňoval na neshodu údajů

zapsaných v Evidenci skutečných majitelů s faktickým stavem, kdy skutečnou ovládající osobou

Stěžovatele a jeho koncernových společností neměla být osoba v Evidenci skutečných majitelů

zapsána, ale držitel speciální akcie, a ta údajně neměla být ani zaknihovaná.

Úřad podnět posoudil a rozhodl se se Zadavatelem správní řízení nezahájit. Své rozhodnutí

odůvodnil ve sdělení výsledku šetření P0385/2022/VZ ze dne 22.11.2022, č.j.:

ÚOHS41435/2022/536, následovně:

„Úřad uvádí, že dle § 122 odst. 4 věta první a druhá zákona zadavatel u vybraného dodavatele,

je-li českou právnickou osobou, zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona

upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) z evidence skutečných

majitelů podle téhož zákona (dále jen „evidence skutečných majitelů“). Zjištěné údaje

zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení.

Podle § 127 odst. 7 písm. a) zákona zadavatel vyloučí vybraného dodavatele, je-li českou

právnickou osobou, která má skutečného majitele, pokud nebylo podle odstavce 4 možné zjistit

údaje o jeho skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů; k zápisu zpřístupněnému v

evidenci skutečných majitelů po odeslání oznámení o vyloučení dodavatele se nepřihlíží.

Úřad konstatuje, že zadavatel v souladu s § 122 odst. 4 zákona zjistil z evidence skutečných

majitelů skutečného majitele, kterým je dle citované evidence Kateřina Kratochvílová.

Zadavatel tudíž dostál předmětné zákonné povinnosti. Zároveň tak ani zadavatel nebyl

oprávněn vyloučit vybraného dodavatele z důvodu dle § 127 odst. 7 písm. a) zákona, neboť

údaj o skutečném majiteli bylo možné z evidence skutečných majitelů zjistit.

Úřadu ve vztahu k námitce nesprávně zjištěné osoby skutečného majitele vybraného

dodavatele konstatuje, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem.“

Z uvedeného plyne, že pokud zadavatelé naplní požadavky zákona, není nutné, aby činili kroky

nad jeho rámec. Obdobně i u veřejné podpory je rozsah činností, která je zadavatelům uložen

poměrně jasně specifikován. Zadavatel si má při pochybnostech o MNNC v nabídce účastníka

zadávacího řízení vyžádat čestné prohlášení o tom, že neobdržel neoprávněnou veřejnou

podporu. Zadavatel zdůrazňuje fakt, který ostatně reflektuje i Stěžovatel v Námitkách, že

orgánem oprávněným rozhodovat o oprávněnosti či neoprávněnosti veřejné podpory je

Evropská komise. Stěžovatel fakticky požaduje, aby Zadavatel vyloučil Vybraného zadavatele

na základě tvrzení Stěžovatele, přestože Vybraný dodavatel splnil požadavky stanovené

zákonem.

Zbylá povinnost Zadavatele ve vztahu k veřejné podpoře je definována v § 113 odst. 6 písm. b)

a c) zákona. Jde o obligatorní důvody vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel může

konstatovat, že písm. c) uvedeného ustanovení nebylo aktivováno, když objasnění potenciální

mimořádně nízké nabídkové ceny obsahovalo potvrzení Vybraného dodavatele, že neobdržel

neoprávněnou veřejnou podporu (a rovněž i potvrzení ke skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a)

zákona“.

30

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

Zadavatel následně cituje znění ustanovení § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Pak uvádí

následující:

„Zadavatel k tomuto uvádí, že posoudil objasnění předpoložené účastníkem, tak jak požaduje

zákon a konstatoval, že ze zdůvodnění potenciální mimořádné nízké nabídkové ceny nevyplývá,

že by účastník obdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Z uvedeného je tak zřejmé, že i tato zákonná povinnost Zadavatele stran veřejné podpory

nebyla aktivována. Stěžovatel sice Zadavateli prezentoval svůj pohled na způsob podnikání

Vybraného dodavatele, který Zadavatel apriori nesdílí, viz Oznámení o výběru, ve kterém se

Zadavatel vyjádřil k problematice veřejné podpory i po obsahové stránce (opět nad rámec

svých povinností).

Stěžovatel v Námitkách dále uvádí, že svou domněnku uplatní rovněž u Evropské komise, aby

měl Zadavatel postaven na jisto, že k přidělení neoprávněné veřejní podpory dochází. Tuto

formulaci Zadavatel považuje rovněž za podstatnou, neboť Stěžovatel „trefil hřebíček na

hlavičku“, neboť je to právě Evropská komise, na kterou se musí v případě takového podezření

obrátit, nikoliv Zadavatel.

Z ustálené rozhodovací praxe Úřadu vyplývá, že zadavatelé musí mít postaveny důvody pro

vyloučení na jisto. Zadavatel má za to, že v tomto případě je takovou jistotou pouze:

a. odůvodnění MNNC ze strany Vybraného dodavatele tím, že obdržel veřejnou podporu a

následné neprokázání, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie

(případně absence reakce na tuto výzvu), a

b. závazné rozhodnutí Evropské komise.

Zadavatel ani jedním však v tuto chvíli nedisponuje a vyloučení Vybraného dodavatele by tak

nebylo opřeno o podklad, který by na jisto stanovil, že Vybraný dodavatel má být ze zadávacího

řízení veřejné zakázky vyloučen. K tomuto Zadavatel dodává, že nemusí a dle jeho názoru ani

nemůže být „soudcem“ sporu o to, jestli neoprávněná veřejná podpora byla či nebyla

poskytnuta s ohledem na to, že tato pravomoc přísluší Evropské komisi, na což Zadavatel

poukazoval již výše. Zákon po Zadavateli nevyžaduje, aby tuto komplikovanou otázku

posuzoval, což je také zcela logické, protože Zadavatel nemá ani nástroje, jak se ke všem

relevantním informacím dostat a jedná se o problematiku veřejného, nikoli soukromého práva,

kterým zadávání veřejných zakázek je. Zadavatel proto má v souladu se zákonem vycházet

z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Pokud by

Zadavatel měl přezkoumávat věcně veškeré možné statusové otázky dodavatelů nebo veškeré

otázky veřejného práva, bylo by zadávání veřejných zakázek zcela paralyzováno. Zadavatelé

by tak mohli například přezkoumávat spáchání trestných činů i v případě, že by nebyl v rejstříku

trestů uveden žádný záznam apod. Takový výklad je však třeba jako absurdní odmítnout.

Zadavatel tak opakuje, že ve vztahu k veřejné podpoře od Vybraného dodavatele obdržel

prohlášení, že Vybraný účastník neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu a nad rámec toho

ještě obdržel další vyjádření Vybraného účastníka, přičemž Zadavatel v tuto chvíli nemá ani

podezření na to, že by Vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Zadavatel tak ohledem na výše uvedené odmítá i tuto námitku, neboť Zadavatel naplnil

požadavky zákona, když při podezření na MNNC v nabídce Vybraného dodavatele tohoto

účastníka zadávacího řízení vyzval k objasnění MNNC, to obsahovalo potvrzení skutečností dle

31

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

§ 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona a z objasnění nevyplývala skutečnost dle § 113 odst. 6 písm.

b) zákona.«

Právní posouzení

Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách

má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom

smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč

argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

32

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

Konkrétně navrhovatel konstatuje, že nejnižší počet řidičů pro plnění veřejné zakázky, jímž lze

zajistit splnění veškerých zákonných požadavků i požadavků na bezpečnost práce, je 69 řidičů,

tj. 60 řidičů pro provozní potřebu a 9 řidičů na pokrytí čerpání dovolených a nemocnosti řidičů.

Navrhovatel v této souvislosti v námitkách uvádí skutečnosti, které je při výpočtu dle jeho

názoru potřeba zohlednit (viz body 95. a 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy

shrnuje, že podstata této námitky spočívá v navrhovatelově tvrzení o tom, že pro řádné plnění

veřejné zakázky je potřeba minimálně 69 řidičů, a že pokud vybraný dodavatel ve své nabídce

uvádí nižší počet řidičů, svědčí to o tom, že jeho mimořádně nízká nabídková cena může být

33

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

způsobena porušováním právních předpisů ve vztahu k řidičům, což je obligatorní důvod pro

vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení.

Z rozhodnutí o námitkách lze dle Úřadu dovodit, že zadavatel svůj závěr o nedůvodnosti

námitky týkajících se možného porušování právních předpisů ve vztahu k řidičům, resp.

minimálního počtu řidičů potřebného pro řádné plnění veřejné zakázky postavil na

informacích získaných z odborného posouzení, které si pro tento účel nechal zpracovat. O

obsahu tohoto posouzení a konkrétních zjištěních v něm uvedených však v rozhodnutí o

námitkách nesděluje navrhovateli vůbec nic. Z rozhodnutí o námitkách tedy vůbec nevyplývá,

jak se k tvrzením navrhovatele týkajícím se řidičů zadavatel věcně staví a na jakých konkrétních

skutečnostech a argumentech staví svůj závěr, že hodnoty předložené vybraným dodavatelem

„by neměly být v rozporu s požadavkem na řádně plnění předmětu veřejné zakázky“.

34

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

vlastníkem je opět Rakouská republika. Ve vztahu k oběma uváděným typům veřejné podpory

navrhovatel v námitkách předkládá rozsáhlou argumentaci a v obou případech dovozuje

naplnění čtyř definičních znaků veřejné podpory, což podrobně vysvětluje.

15. 8. 2024 v návaznosti na rozhodnutí o námitkách 1. Zadavatel dle svých slov tyto informace

posoudil a svůj názor k nim vyjevil v oznámení o výběru (přičemž odkaz na oznámení o výběru

uvádí v rámci vyjádření k námitce týkající se neoprávněné veřejné podpory poté ještě jednou).

Zadavatel pak odkazuje na podobnost postupu při posuzování neoprávněné veřejné podpory

s postupem při zjišťování údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele dle § 122 odst. 4

zákona a odkazuje na související rozhodovací praxi Úřadu, z níž dovozuje, že pokud zadavatel

naplní požadavky zákona, nemusí činit kroky nad jeho rámec. Zadavatel zdůrazňuje, že

orgánem oprávněným rozhodovat o oprávněnosti či neoprávněnosti veřejné podpory je

Evropská komise.

Zadavatel následně uzavírá, že dle jeho názoru nemůže rozhodovat o tom, zda neoprávněná

veřejná podpora byla či nebyla poskytnuta.

35

Č.j.: ÚOHS-47215/2024/500

přišel až v rámci námitek, tedy až po vydání oznámení o výběru - zatímco zapojení vybraného

dodavatele do cash poolingu navrhovatel namítal již dříve v průběhu zadávacího řízení).

Navrhovatel se pak v námitkách podrobně vyjadřuje i k naplnění dalších znaků veřejné

podpory v souvislosti s účastí vybraného dodavatele v cash poolingu.