ÚOHS S0943/2024/VZ – Nikolčice - IS k RD v lokalitě Dlouhé Padělky

Obviněný – obec Nikolčice, IČO 00283410, se sídlem Nikolčice 85, 691 71 Nikolčice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 20. 1. 2020 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – společností Modrý Projekt s.r.o., IČO 04223721, se sídlem Slovácká

Předmětem smlouvy jsou dle jejího článku II „Předmět plnění“ je zabezpečení projektové a inženýrské činnosti při přípravě a realizaci stavby projekt „Nikolčice - IS k RD v lokalitě Dlouhé

Dne 30. 8. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“).

Dne 25. 7. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 2 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 2“).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 23. 8. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. V podnětu je k předmětné veřejné zakázce uvedeno, že „Dodatek č. 2 nebyl ke dni 3. 10. 2023 na profilu zadavatele uveřejněn. Nebylo postupováno v souladu s § 219 odst.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona, c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Obviněný uzavřel dne 20. 1. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

Dle článku III „Cena díla a platební podmínky“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši

Dne 30. 8. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 1.

Dodatkem č. 1 došlo mimo jiné ke změně ceny díla, respektive k jejímu zvýšení na částku

Dne 25. 7. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem ke smlouvě uzavřen dodatek č. 2.

Dodatkem č. 2 došlo k dalšímu zvýšení ceny díla, a sice na výslednou částku 1 064 000 Kč bez

Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že zadavatel má 2 platné profily zadavatele:

Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 28. 1. 2020 a dodatky č. 1 a č. 2 dne 30. 8. 2022, respektive dne 4. 10. 2023 (dostupné na https://stavebnionline.cz/Profily/profil.asp?Typ=2&ID=267&IDZak=10681).

Úřad nejprve Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

Uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 2 uzavřen dne

Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I došlo dne

V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015-33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu.

Úřad zjistil, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem obviněného, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0935/2024/VZ příkazem č. j. ÚOHS-43538/2024/500 ze dne 15. 11. 2024. V odkazovaném případě byl přestupek spáchán dne 1. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč.

S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se

Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupek, jež je s projednávaným přestupkem v souběhu.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy a dodatků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí ve znění dodatku č. 2 částku 1 064 000 Kč bez DPH.

V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad dále zohlednil, že obviněný dne 28. 1. 2020, tedy ve lhůtě 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, uveřejnil na profilu zadavatele Smlouvu o dílo, která obsahuje základní informace o smluvním vztahu (tj. zejména informace o dodavateli, s nímž byla uzavřena smlouva, a informace o ceně za plnění veřejné zakázky), čímž z pohledu právem chráněného zájmu veřejnosti (viz výše) poskytl veřejnosti alespoň omezenou možnost zpětné kontroly veřejné zakázky, minimálně co se týče uvedených základních údajů o smluvním vztahu (a rovněž zohlednil, že ve lhůtě uveřejnil dodatek č. 1). Současně Úřad zohlednil i skutečnost, že obviněný dne 4. 10. 2023 dodatečně uveřejnil dodatek čě. 2, tudíž

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 20241 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s příjmy ve výši

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.