ÚOHS S0986/2025/VZ – Elektronické vedení informací státního zastupitelství (ELVIZ

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem

Podle čl. 4 zadávací dokumentace je předmět plnění vymezen následovně: „Předmětem veřejné zakázky jsou služby a dodávky spočívající ve vývoji a implementaci informačního systému elektronického vedení informací státního zastupitelství (IS ELVIZ) včetně integrace na stávající informační systém eISIR. Součástí předmětu veřejné zakázky je zároveň zajištění následných servisních a rozvojových služeb IS ELVIZ.“

Dle zadávací dokumentace se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku. Dle čl. 6 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 431 500 000 Kč bez DPH.

Dle čl. 12.12.1. zadávací dokumentace stanovil zadavatel požadavek na prokázání technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona, tj. prokázání technické kvalifikace dodavatele předložením seznamu významných služeb (v podrobnostech viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Dle čl. 12.12.2. zadávací dokumentace stanovil zadavatel požadavek na prokázání technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, tj. prokázání technické kvalifikace dodavatele předložením seznamu osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky (v podrobnostech viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel dvě nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem

Dne 6. 5. 2025 vydal zadavatel rozhodnutí a oznámení o výběru z téhož dne (dále jen „původní rozhodnutí o výběru“), kterým rozhodl o výběru dodavatele O2 IT Services s.r.o.,

Dne 21. 5. 2025 podal navrhovatel námitky proti původnímu rozhodnutí o výběru dodavatele (dále jen „původní námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

Dne 4. 6. 2025 zadavatel rozhodl o původních námitkách (dále jen „rozhodnutí o původních námitkách“) tak, že těmto částečně vyhověl s tím, že přijme opatření k nápravě spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele včetně původní zprávy o hodnocení nabídek, vrácení zadávacího řízení zpět do fáze posouzení nabídek a opětovném posouzení nabídky vybraného dodavatele. Rozhodnutí o původních námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

Dne 5. 6. 2025 vydal zadavatel rozhodnutí a oznámení o zrušení výběru dodavatele, dle kterého se oznámení o výběru dodavatele ruší a bude provedeno nové posouzení nabídky vybraného dodavatele.

Dne 7. 11. 2025 vydal zadavatel nové rozhodnutí a oznámení o výběru ze dne 6. 11. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru“), kterým opakovaně rozhodl o výběru vybraného dodavatele.

Dne 22. 11. 2025 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele (dále jen „námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

Zadavatel rozhodnutím ze dne 5. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám nevyhověl a tyto v plném rozsahu odmítl.

Vzhledem k tomu, že se navrhovatel neztotožnil s rozhodnutím o námitkách a nadále považuje postup zadavatele za nezákonný, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen

Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení, přičemž v souvislosti s tím uvádí, že dne 6. 5. 2025 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, z něhož vyplývalo, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka vybraného dodavatele. Navrhovatel proti tomuto oznámení podal dne 21. 5. 2025 námitky, které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 4. 6. 2025 částečně odmítl.

Navrhovatel v návrhu odkazuje na námitky jakož i na rozhodnutí zadavatele o nich, a dále rozvíjí svou argumentaci o další relevantní skutečnosti. Úřad tedy poznamenává, že níže souhrnně uvádí shrnutí námitek i návrhu.

Navrhovatel tvrdí, že oznámení o výběru postrádá údaje nezbytné pro přezkoumatelné ověření splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem, čímž je omezena možnost veřejné kontroly a účasti na transparentní hospodářské soutěži. Navrhovatel uvádí mj. porušení zásady transparentnosti podle § 6 a § 123 zákona, když oznámení o výběru neobsahuje zákonem stanovené náležitosti.

Zadavatel v rámci prokazování splnění technické kvalifikace dle zadávací dokumentace požadoval předložení seznamu významných služeb, mezi nimiž byla mj. i významná služba A.

Zadavatel v rámci prokazování splnění technické kvalifikace požadoval v zadávací dokumentaci předložení seznamu významných služeb, mezi nimiž byly mj. i významné služby

Navrhovatel dále napadá splnění požadavků na pozici Právní specialista (procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství. Navrhovatel namítá, že u pozice „právní specialista (procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství“, kterou má zastávat [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ], z oznámení o výběru nevyplývá naplnění požadavků zadavatele podle přílohy č. 6 zadávací dokumentace (požadavek na praxi v oborech občanské právo, právo obchodních korporací, insolvenční právo, občanské soudní řízení a zákon o zvláštních řízeních soudních, v min. délce dvou let). Navrhovatel uvádí, že oznámení o výběru obsahuje pouze obecné odkazy na korporátní právní praxi, veřejné zakázky, smluvní

Ve vztahu k pochybnosti o splnění požadavků na pozici Právní specialista (procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství navrhovatel uvádí i nesrovnalosti u [TITUL, JMÉNO,

Navrhovatel ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceně (dále jen „MNNC“) uvádí, že oznámení o výběru ani rozhodnutí o námitkách neobsahují takové konkrétní a úplné informace o posouzení MNNC, které by mu umožnily ověřit, jak vybraný dodavatel dosáhl

Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel nejenže neposkytl bližší rozpad ceny, ale sám neuvedl, zda si porovnal jednotlivé předpokládané hodnoty veřejné zakázky s cenami doplněnými vybraným dodavatelem, což by mělo dle navrhovatele sloužit jako základní vodítko ve vztahu k nalezení těch nejnižších mimořádně nízkých cen u jednotlivých položek, kdy výzva na odůvodnění MNNC má směřovat právě ve vztahu k takovým položkám, a to za účelem prokázání splnění podmínky účasti, tj. řádného nacenění všech položek. Zadavatel tak dle navrhovatele i přes zjevné indicie o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny rezignoval na důkladné podrobné posouzení, případně odmítnul bližší informace uvést. Tento netransparentní postup vyvolává pochybnost o reálnosti nabídky vybraného dodavatele, jakož i o porovnatelnosti nabídek.

Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel se dovolává ochrany obchodního tajemství bez individuálního posouzení, ačkoliv u jiných smluv zadavatele bývají detailní položkové rozklady cen standardně zveřejňovány, což nyní brání přezkoumatelnosti posouzení MNNC.

Navrhovatel dále namítá, že zadavatel akceptoval vysvětlení vybraného dodavatele k nezvykle nízkému počtu alokovaných MD1 za jeden měsíc tak, že činnosti některých rolí budou v určitých etapách vykonávat jiné role, což je podle navrhovatele v rozporu se zadávací dokumentací. S ohledem na porušení jednoznačné zadávací podmínky měl dle navrhovatel zadavatel přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele, což neučinil.

Navrhovatel s ohledem na výše uvedené považuje postup zadavatele za netransparentní a v rozporu s ust. § 113 zákona. V souvislosti s tímto postupem navrhovatel mj. žádá, aby Úřad nabídkovou cenu podrobně posoudil.

Navrhovatel v námitkách upozornil na povinnost stanovenou § 220 zákona týkající se citlivé činnosti a uvedl, že uveřejněnou verzi zadávací dokumentace podepsal [TITUL, JMÉNO,

Navrhovatel závěrem shrnuje, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti tím, že jeho postup v zadávacím řízení je nečitelný, neodůvodněný a vzbuzuje pochybnosti o skutečných důvodech jednotlivých kroků, a dále porušil § 6 ve spojení s § 39 zákona, protože neprovedl řádné posouzení splnění podmínek účasti u vybraného dodavatele, kterého přesto vybral, přestože tento dodavatel podmínky účasti nesplnil, respektive jejich splnění nevyplývá z jím předložených dokladů. Navrhovatel také tvrdí, že zadavatel porušil ust. § 113 zákona ve spojení s § 6 zákona, neboť posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny nebylo dostatečné a transparentní a neposkytovalo účastníkům jasné informace umožňující posoudit splnění zadávacích podmínek ani realizovatelnost veřejné zakázky vybraným dodavatelem, přičemž řádný postup by podle navrhovatele vedl k jeho vyloučení. Dále navrhovatel poukazuje na porušení § 123 zákona ve spojení s § 6 zákona, jelikož oznámení o výběru neobsahovalo zákonem vyžadované náležitosti, čímž byla znemožněna veřejná kontrola splnění podmínek účasti u vybraného dodavatele a byl omezen průběh transparentní hospodářské soutěže.

Navrhovatel uvádí, že má zájem realizovat veřejnou zakázku, nicméně je přesvědčen, že zadavatel postupoval nezákonně a tento nezákonný postup mu způsobuje újmu spočívající v nemožnosti získat veřejnou zakázku.

S ohledem na výše uvedené navrhovatel tímto Úřadu navrhuje, aby v návaznosti na konkrétní porušení zákona jako opatření k nápravě podle ustanovení § 263 zákona zrušil zadávací řízení, popřípadě aby zrušil oznámení o výběru včetně veškerých souvisejících a navazujících úkonů.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 15. 12. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 12. 2025.

Usnesením ze dne 17. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Dne 29. 12. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu.

Zadavatel v úvodu vyjádření uvádí, že jeho postup byl veden snahou zajistit zákonný průběh řízení a zjištěné nesrovnalosti zhojil prostřednictvím nápravných opatření.

Zadavatel ve vyjádření k návrhu odkazuje na své rozhodnutí o námitkách a dále rozvíjí svou argumentaci o další relevantní skutečnosti. Úřad tedy poznamenává, že níže souhrnně uvádí shrnutí rozhodnutí o námitkách i vyjádření zadavatele k návrhu.

Ve vztahu k významné službě A zadavatel uvádí, že společné požadavky pod body i. až v. (analýza, detailní návrh řešení, implementační plán, vývoj, implementace, integrace/pilotní provoz) fakticky pokrývají celý projekt s výjimkou podpory a rozvoje; tomu odpovídá i příloha č. 4 (vzor seznamu významných služeb) s kolonkou „Cena významné služby bez podpory a rozvoje“. Jestliže je v oznámení o výběru uvedena hodnota přesahující 150 mil. Kč bez DPH, je zřejmé naplnění minimální úrovně 40 mil. Kč. Podle zadavatele pro kontrolu ze strany neúspěšných účastníků postačí, že z oznámení lze dovodit alespoň dosažení minima. Zadavatel dodává, že dodavatelé běžně uvádějí údaj „více než minimální hodnota“ a stejně postupoval i navrhovatel ve své nabídce (u vlastní významné služby A jen „více než 40 mil. Kč“). Závěrem v této části zadavatel konstatuje, že kvalifikace byla splněna zjevně a prokazatelně.

Ve vztahu k významným službám B, C a E zadavatel uvádí, že do oznámení o výběru přepsal z nabídky vybraného dodavatele údaj, který byl uveden právě v oddílu k uvedení IS do provozu: „Datum uvedení IS do běžného provozu: Akceptační protokol podepsán dne 27. 3. 2024.“

K osobě [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] zadavatel uvádí, že příloha č. 6 zadávací dokumentace stanovila, že požadovanou praxi lze prokázat jakoukoli praxí v rámci právních povolání (zde mj. např. firemní právník). Oznámení o výběru výslovně uvádí, že dotyčná disponuje korporátní právní praxí (mj. z oblasti veřejných zakázek, smluvního práva, zastupování před soudy apod.)

K osobě [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] zadavatel již v námitkách a následně i ve vyjádření k návrhu uznal, že s ohledem na zákon o advokacii měl být kvalifikačním poddodavatelem uveden jeho advokátní společník (resp. advokátní společnost), nikoli on sám. Zároveň však uzavřel, že na splnění podmínek účasti tato formalita vliv nemá, protože kvalifikace na danou roli je prokázána osobou [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] a zadavatel požadoval na tuto roli pouze jednu osobu. Není proto ani důvod k vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. c), jelikož případná nepřesnost u pana Sigmunda nemohla ovlivnit posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele, neboť osoba, jež splňuje kvalifikaci, byla v nabídce od počátku a splnění podmínek je v oznámení o výběru popsáno.

K výtkám ve věci posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel uvádí, že v oznámení o výběru výslovně identifikoval, že nabídkovou cenu považuje za mimořádně nízkou ve smyslu § 113 zákona a vyžádal si písemné zdůvodnění, posoudil je a popsal své úvahy, proč je cena přijatelná, čímž naplnil zákonné povinnosti a svůj postup tudíž považuje za transparentní.

Ve vztahu k předpokládaným hodnotám zadavatel uvádí, že předpokládané hodnoty nepovažuje v souladu s rozhodovací praxí za závazné vodítko. V oznámení o výběru přitom jasně popsal, jakým způsobem při posuzování MNNC postupoval (a to například posouzení ve vztahu k cenám u obdobného systému eISIR), je tedy zřejmé, že předpokládané hodnoty při posuzování MNNC nevyužil, a to zcela v souladu se zákonem.

Zadavatel dále uvádí, že zákon neukládá povinnost poskytovat rozpad nabídkové ceny či detailní kalkulace. Tyto informace mohou být obchodním tajemstvím a jejich zpřístupnění konkurentům by bylo nepřiměřené. K porovnání s jinými zakázkami (např. zveřejněné položkové rozpočty u jiných plnění) zadavatel uvádí, že se jedná o neporovnatelné případy a že zveřejnění dokumentů v registru smluv sleduje jiný zájem než poskytování informací účastníkům v probíhajícím zadávacím řízení. Současně připomíná, že povinnost zveřejnit údaje odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím (§ 109 odst. 3 zákona) neznamená povinnost rozkrývat cenotvorbu.

K námitce, že zadavatel připustil nahrazování rolí a tím porušil podmínku „jedna osoba – jedna role“, zadavatel uvádí, že pro některou část plnění je možné, aby činnost jinak spadající do působnosti jednoho člena realizačního týmu realizoval člen jiný. To je však na první pohled odlišná situace od toho, že jeden člen realizačního týmu zastává více rolí, což musí být jasné i navrhovatelovi. Zadávací podmínky byly v tomto stanoveny jednoznačně – pro část plnění podpora provozu měli dodavatelé možnost sami určit, kdo se na této fázi bude podílet a v jakém rozsahu. Pro ostatní fáze plnění veřejné zakázky pak byla pravidla stanovená odlišně, a to tak, že se na nich musí podílet všichni členové realizačního týmu v zadavatelem stanoveném předpokládaném rozsahu. Vybraný dodavatel přitom tuto zadávací podmínku respektoval a tam, kde byl povinen, nacenil v nabídce činnost všech rolí, přičemž z oznámení o výběru vyplývá, že každou roli v realizačním týmu vybraného dodavatele zastává jiná osoba.

Zadavatel shrnuje, že proces posouzení MNNC zachytil ve zprávě o hodnocení nabídek a v oznámení o výběru v dostatečných detailech a že výběr komparativních referenčních úvah (např. srovnání s eISIR) je věcí jeho rozhodnutí, nikoli povinností řídit se předpokládanou hodnotou či cizí kalkulací.

Navrhovatel podle zadavatele uplatňuje zcela zmatečnou a vnitřně rozpornou argumentaci, neboť v námitkách pouze obecně uvedl, že má pochybnost o tom, zda osoba schvalující veřejnou zakázku splňuje požadavky zákona č. 412/2005 Sb., aniž by uvedl jakýkoliv konkrétní důvod, přičemž jedinou zmíněnou skutečností byl podpis zadávací dokumentace [TITUL,

V návrhu však navrhovatel nově uvádí, že pouze obecně upozornil na možné porušení zákona, aniž by vysvětlil, proč by k němu mělo dojít. V takovém případě podle zadavatele námitky neobsahovaly náležitosti dle § 244 odst. 2 zákona, neboť neuváděly, kdy se navrhovatel o tvrzeném porušení dozvěděl, a návrh by měl být v této části zastaven podle § 257 písm. h) zákona, stejně jako v případě, že Úřad námitky vyloží shodně se zadavatelem, neboť by pak zároveň byly námitky podány opožděně. Zadavatel se domnívá, že obdobně bylo možné tvrdit libovolné porušení zákona v jakékoliv fázi zadávacího řízení.

Zadavatel v návaznosti na výše uvedené shrnuje, že svým postupem neporušil zákon, neboť oznámení o výběru obsahuje veškeré zákonem předepsané údaje k posouzení splnění podmínek účasti, kvalifikace byla vybraným dodavatelem prokázána a proces posouzení

Usnesením ze dne 14. 1. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Úřad usnesením ze dne 20. 1. 2026 prodloužil na základě žádosti navrhovatele účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to do 27. 1. 2026.

Dne 27. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že plně setrvává na svojí předchozí argumentaci a zdůrazňuje, že jeho cílem je pouze řádný průběh zadávacího řízení a případné získání veřejné zakázky. Navrhovatel vnímá porušení zákona při zpracování oznámení o výběru jako zcela jednoznačná, přičemž nerozumí, proč zadavatel nepřistoupil k nápravě ani po opakovaném upozorňování na nedostatky.

Ve vztahu k významné službě A navrhovatel dodává, že zadavatel ignoroval jeho argumentaci, která poukazuje na vyčlenění bodu vi. z relevantního objemu významné služby A, ač se u bodu vi. nejedná o podporu ani rozvoj, ale právě součást vývojové fáze, tudíž logicky nemůže platit závěr, že hodnota významné služby za plnění dle bodů i. – v. je rovna ceně významné služby bez podpory a rozvoje. Netransparentnost postupu zadavatele je tak dle vyjádření navrhovatele zcela jednoznačná. Ve vztahu k významným službám B, C a E navrhovatel uvádí, že netransparentnost postupu je dána i rozdílným postupem u předložených významných služeb, kdy u ostatních je uvedeno jen konkrétní datum, zatímco u významných služeb B, C a E je uvedeno datum podepsání akceptačního protokolu. K [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] navrhovatel ve svém vyjádření uvádí, že údaje uvedené v oznámení o výběru zkrátka neprokazují kvalifikaci pro tuto pozici člena realizačního týmu, což je naprosto zjevné a není možné ani doplnění, neboť dle navrhovatele tato osoba dané požadavky vůbec nesplňuje.

Navrhovatel ve vztahu k MNNC uvádí, že ani podklady zpřístupněné Úřadem neumožňují konkretizovat porušení zákona ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny, protože objasnění nabídkové ceny zůstávají anonymizována, a žádá proto Úřad o podrobné posouzení změn nabídky, zda při objasňování nedošlo k zakázané změně. Dále navrhovatel navazuje na svou dřívější argumentaci k zaměňování rolí členů realizačního týmu, kdy vybraný dodavatel podle něj nahrazuje kvalifikované pozice jinými osobami (např. vedoucího vývoje vývojářem,

Co se ustanovení o citlivé činnosti týče, navrhovatel uvádí, že je třeba posoudit, zda zadavatel splnil požadavek podle § 220 zákona, což má být patrné z dokumentace zadávacího řízení, aby

Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel uvádí, že na svém návrhu trvá a navrhuje, aby Úřad v návaznosti na konkrétní porušení zákona zadávací řízení zrušil, případně aby zrušil oznámení o výběru včetně veškerých souvisejících a navazujících úkonů.

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-04229/2026/500 ze dne 2. 2. 2026 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou a vyjádření předložených účastníky řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 2 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatel poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení,

Podle § 220 zákona se za citlivou činnost podle zákona č. 412/2005 Sb., zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen „zákon o ochraně utajovaných informací“) při zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) nebo c), jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 300 000 000 Kč, pro účely tohoto zákona považuje schválení zadávací dokumentace, nebo zadání veřejné zakázky, přičemž fyzická osoba

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu po dle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek, volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále v zákoně uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 242 odst. 3 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

Podle § 242 odst. 4 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

Podle § 244 odst. 1 zákona platí, že v námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá.

Podle § 244 odst. 2 zákona platí, že pokud nejde o námitky, na které se vztahují lhůty podle § 242 odst. 2 až 5 a 7 zákona, musí být také uvedeno, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl.

Podle § 244 odst. 3 zákona platí, že v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

Podle § 245 odst. 1 zákona platí, že zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá. Součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem

Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění. Námitky rozhodnutím odmítne.

Podle § 245 odst. 3 písm. b) a c) zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které jsou podány opožděně, nebo nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.

Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Podle § 246 odst. 1 písm. d) platí, že zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. To neplatí pro návrhy podle § 254 zákona (v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy).

Podle § 80 zákona o ochraně utajovaných informací se citlivou činností rozumí činnost stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky, přičemž citlivou činnost může vykovávat pouze fyzická osoba, která je bezpečnostně způsobilá, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo jí bylo uznáno bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci. Bezpečnostně způsobilá je osoba, která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby.

Úřad konstatuje, že navrhovatel v rámci svého návrhu vznesl mj. pochybnost o splnění § 220 zákona, tj. schválení zadávací dokumentace oprávněnou osobou s potřebným osvědčením, s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky přesahující 300 mil. Kč bez DPH a postavení zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona.

Úřad předně v obecné rovině uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je předcházející podání námitek zadavateli. Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, včetně stanovení zadávacích podmínek. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

Jak dále vyplývá z ust. § 251 odst. 4 zákona, navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit. Je obecně přípustné, aby navrhovatel v návrhu pouze rozšířil svoji dosavadní argumentaci, v takovém případě nic nebrání tomu, aby

V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl touto částí návrhu věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

Navrhovatel v námitkách, které předcházely návrhu, upozorňuje na povinnost vyplývající z ust. § 220 zákona a uvádí, že uveřejněnou verzi zadávací dokumentace podepsal [TITUL, JMÉNO,

Pro účely posouzení splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky Úřad považuje za vhodné se mj. vyjádřit i k dotčenému ustanovení zákona upravujícímu tzv. citlivou činnost.

Ustanovení § 220 zákona upravuje ve vazbě na zákon o utajovaných informacích, jaké činnosti se pro účely zákona považují za citlivou činnost. Pojem citlivé činnosti v obecném pojetí vymezuje § 80 zákona o utajovaných informacích, dle kterého se za citlivou činnost považuje činnost, která je definována zákonem o utajovaných informacích nebo zvláštním právním předpisem, jejímž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky. Ustanovení § 220 zákona pak coby ustanovení zvláštního právního předpisu vymezuje pro účely zákona citlivé činnosti, u kterých by mohlo při jejich zneužití dojít k ohrožení zájmu České republiky a z toho důvodu mohou tuto citlivou činnost vykonávat jen fyzické osoby bezpečnostně způsobilé nebo ty, které jsou držitelem platného osvědčení dle zákona o ochraně utajovaných informací.

Aby se jednalo o citlivou činnost podle zákona o ochraně utajovaných informací, musí se jednat o zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem Českou republikou nebo státní

V souvislosti s § 220 odst. 1 písm. a) zákona Úřad uvádí, že schválení zadávací dokumentace je jednáním/procesem, pro které zákon nedefinuje žádný specifický postup či formu. Zákon současně nevyžaduje, aby zadávací dokumentace obsahovala informaci o tom, kdo je ve smyslu dotčeného ustanovení zákona osobou schvalující zadávací dokumentaci.

Dle názoru Úřadu lze k námitce navrhovatele týkající se porušení § 220 zákona při posouzení věci s ohledem na jistou odlišnost mezi argumentací uvedenou v námitkách a argumentací uvedenou v návrhu přistupovat více způsoby. Tyto odlišné přístupy přitom ovlivňují i samotný rámec posuzování otázky řádného a včasného podání námitek.

Na základě výkladu argumentace vyplývající z námitek dospěl Úřad k závěru, že navrhovatel vztahuje namítané pochybení ke konkrétní osobě, tj. k [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 3], resp. navrhovatel koncipuje své námitky toliko tak, že uveřejněnou verzi zadávací dokumentace tato osoba podepsala, přičemž navrhovateli vznikla pochybnost o splnění požadavků vyplývajících z ust. § 220 zákona. Přestože v rámci návrhu navrhovatel uvádí, že stran porušení pravidel vyplývajících z ust. § 220 zákona necílil na konkrétní osobu, má Úřad za to, že existence pochybnosti o naplnění povinností vyplývajících z ust. § 220 zákona mohla navrhovateli vzniknout právě v momentu, kdy se seznámil se zadávací dokumentací a tím i s osobou zadávací dokumentaci podepisující. Navrhovatel zároveň v námitkách ani posléze v návrhu nezmiňuje žádný jiný konkrétní okamžik či událost, od nichž by odvozoval vznik své pochybnosti o nesplnění povinnosti zadavatele vyplývající z dotčeného ustanovení zákona.

Úřad tedy nejprve řádnost a včasnost podání námitek posuzoval optikou shora předestřeného pohledu, kdy navrhovateli mohla vzniknout pochybnost o nedodržení povinnosti vyplývající z ust. § 220 zákona v okamžiku, kdy se seznámil se zadávací dokumentací a tím i s osobou zadávací dokumentaci podepisující (byť Úřad v daném případě s ohledem na argumentaci navrhovatele neztotožňuje osobu podepisující zadávací dokumentaci s osobou schvalující zadávací dokumentaci ve smyslu ust. § 220 zákona).

Úřad je toho názoru, že v daném případě je nutné uplatit lhůtu pro podání námitek dle § 242 odst. 1 zákona, neboť schválení zadávací dokumentace osobou způsobilou dle § 220 zákona není úkonem, jež by dle zákona měl být oznamován v dokumentech, které je zadavatel povinen uveřejňovat či odeslat stěžovateli. Z tohoto důvodu nelze pro účely podání námitek aplikovat § 242 odst. 2 zákona. Současně se bezesporu nejedná ani o námitky proti zadávacím podmínkám tak, jak jsou vymezeny v ust. § 28 odst. 1 písm. a) zákona. Z uvedeného důvodu se tedy neuplatní ani lhůta dle ust. § 242 odst. 4 zákona. Za tohoto stavu je tedy nutné uplatnit patnáctidenní lhůtu dle § 242 odst. 1 zákona běžící ode dne, kdy se navrhovatel o možném porušení zákona mohl objektivně dozvědět. Určení tohoto okamžiku však v daném případě není zcela jednoznačné, přičemž navrhovatel žádný takový okamžik výslovně nezmiňuje.

Vzhledem k tomu, že běh lhůty pro podání námitek započal nejpozději podáním nabídky navrhovatelem, tj. dne 24. 3. 2025, který byl zároveň posledním dnem lhůty pro podání nabídek, námitky navrhovatele mohly být podány nejpozději dne 8. 4. 2025. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že námitky proti domnělému porušení § 220 zákona byly zadavateli doručeny až dne 22. 11. 2025. S ohledem na shora uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že ve smyslu výše uvedeného výkladu argumentace navrhovatele týkající se porušení § 220 zákona nebyla dodržena lhůta pro podání námitek, když tyto byly podány po lhůtě stanovené § 242 odst. 1 zákona.

V případě připuštění obecnější námitkové roviny argumentace navrhovatele ve smyslu jím podaného návrhu, kdy navrhovatel nesvazuje vznik své pochybnosti o dodržení postupu vyplývajícího z § 220 zákona s osobou podepisující zadávací dokumentaci, přičemž toliko obecně poukazuje na možné porušení zákona, dospěl Úřad k následujícím závěrům.

Ustanovení § 244 odst. 1 zákona jednoznačně stanoví náležitosti námitek. Z námitek musí být patrno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem, a dále čeho se stěžovatel domáhá. Ve světle těchto zákonných požadavků Úřad uvádí, že námitky musí obsahovat jasné a konkrétní vymezení porušení zákona, které je Úřad schopen přezkoumat.

Úřad současně připomíná, že podle § 244 odst. 2 zákona ve spojení s § 242 odst. 1 zákona je povinnou náležitostí námitek také údaj o tom, kdy se stěžovatel (navrhovatel) o tvrzeném porušení zákona dozvěděl. Uvedený údaj je nezbytný pro posouzení, zda byly námitky podány v zákonné lhůtě. Pokud tento údaj námitky neobsahují, nelze je považovat za řádně podané, jelikož bez něj není možné ověřit jejich včasnost.

Úřad tedy s ohledem na výše uvedené uzavírá, že námitky podané navrhovatelem nesplňovaly v této části zákonné náležitosti podle § 244 zákona, neboť jednak neobsahovaly konkrétní vymezení tvrzeného porušení zákona (navrhovatel se omezil toliko na obecné tvrzení o možném pochybení, které nebylo podloženo žádnou relevantní argumentací či skutečností,

Vzhledem k tomu, že výše vymezené části návrhu, tj. části týkající se pochybnosti o nesplnění podmínek stanovených § 220 zákona, nepředcházely řádně a včas podané námitky, je Úřad povinen dle § 257 písm. h) zákona správní řízení v této části bez dalšího zastavit, a proto Úřad ve vztahu k této části rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. K tomu Úřad dodává, že v souladu se zásadou procesní ekonomie nevydával v této věci samostatné usnesení, ale výrok o zastavení části správního řízení učinil součástí tohoto rozhodnutí.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a), b) a c) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí a) zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona, b) zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení. c) kvalifikací způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo

Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 46 odst. 2 zákona platí, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona.

Podle § 79 odst. 1 zákona zadavatel stanoví za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě kritéria technické kvalifikace. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací. Zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 79 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, považují se doby podle § 79 odstavce 2 písm. a) a b) zákona za splněné, pokud byla dodávka, služba nebo stavební práce uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena.

Podle § 79 odst. 6 zákona platí, že případě, že prokázání požadované technické kvalifikace nespočívá v předložení dokladu, je zadavatel povinen poskytnout dodavateli příslušnou součinnost a možnost prokázání této části kritérií technické kvalifikace.

Podle § 83 odst. 1 zákona může dodavatel ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit a) doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona jinou osobou, b) doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby, c) doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a d) smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

Podle § 83 odst. 2 zákona platí, že prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odstavce 1 písm. d) zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

Podle § 83 odst. 3 zákona se má za to, že požadavek podle § 83 odstavce 1 písm. d) zákona je splněn, pokud z obsahu smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odstavce 1 písm. d) zákona vyplývá závazek jiné osoby plnit veřejnou zakázku společně a nerozdílně s dodavatelem; to neplatí, pokud smlouva nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odstavce

Podle § 113 zákona platí, že zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru zadavatele.

Podle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a), b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a) zákona,

výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Článkem 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) zadavatel stanovil požadavek na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) následujícím způsobem: „Pokud zadavatel nestanoví u jednotlivého konkrétního požadavku na prokázání splnění kritéria technické kvalifikace jinak, považují se doby podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona za splněné, pokud byla služba uvedená v příslušném seznamu v průběhu této doby dokončena; to neplatí u zakázek pravidelné povahy, u nichž se pro účely prokázání technické kvalifikace považuje za rozhodný rozsah zakázky realizovaný v průběhu doby podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona.

Nad rámec výše uvedených obecných požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b). zákona bylo byly dále čl. 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) stanoveny následující požadavky na významnou službu A: „Požadavky na Významnou službu A:

Informační systém základních registrů a

eSSL, viii. požadovaný počet pravidelně přistupujících unikátních autentizovaných uživatelů byl dle objednatele měsíčně min 3 000, ix. v rámci realizace byla provedena migrace dat z původního informačního systému do nového informační systému, tedy systému, který byl předmětem realizace, x. využíval interní, nebo externí sdílenou službu pro elektronický podpis a pečetění, xi. měl 3 vrstvou architekturu (obsahující prezenční, aplikační a databázovou vrstvu s přístupem pomocí webového klienta), xii. byl budován jako provozovaný v cloudové infrastruktuře a cloudových službách s vysokou dostupností a režimem provozu 24x7 nebo xiii. byl vybudován jako vysoce dostupný z minimálně dvou datových center a s režimem provozu 24x7.

Nad rámec výše uvedených obecných požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b). zákona bylo byly dále čl. 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) stanoveny následující požadavky na významnou službu B: „Požadavky na Významnou službu B:

Nad rámec výše uvedených obecných požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b). zákona bylo byly dále čl. 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) stanoveny následující požadavky na významnou službu C: „Požadavky na Významnou službu C:

Nad rámec výše uvedených obecných požadavků na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b). zákona bylo byly dále čl. 12.12.1. zadávací dokumentace (v původním znění) stanoveny následující požadavky na významnou službu E: „Požadavky na Významnou službu E:

Přílohou č. 4 - Seznam významných služeb k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel předložil dodavatelům tabulku pro účely vyplnění mj. následujících informací:

Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6, v rámci odpovědi na dotaz č. 4, mj. uvedl, že v případě nesouladu mezi kvalifikačními předpoklady vymezenými v zadávací dokumentaci a kvalifikačními předpoklady obsaženými v příloze č. 4 zadávací dokumentace mají přednost údaje uvedené přímo v zadávací dokumentaci.

Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 zadavatel uvedl, že z vlastní iniciativy uvádí změnu zadávací dokumentace spočívající v úpravě požadavků na prokázání splnění technické kvalifikace. Zadavatel současně přikládá nové znění zadávací dokumentace stanoví novou lhůtu uvedenou v Národním elektronickém nástroji.

V návaznosti na vysvětlení zadávací dokumentace č. 12 zadavatel v článku 11.12.1. zadávací dokumentace stanovil nově požadavky na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona následujícím způsobem (resp. provedl následující tučně zvýrazněné změny): „[…]

Ze zprávy o hodnocení nabídek mj. vyplývá, že vybraný dodavatel předložil coby významnou službu A veřejnou zakázku s názvem „Informační systém datových schránek ISDS 2023+“,

Ze zprávy o hodnocení nabídek mj. vyplývá, že vybraný dodavatel předložil coby významnou službu B, významnou službu C a významnou službu E veřejnou zakázku s názvem „Smlouva o dodávce, implementaci a zajištění služeb podpory, provozu a rozvoje informačního systému pro Monitoring Approach“ jejímž objednatelem je Státní zemědělský intervenční fond 3.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel dne 24. 4. 2025 oslovil kontaktní osobu objednatele významné služby A, společnost Českou poštu, s.p s následující žádostí: „dovoluji se na Vás obrátit s žádostí o potvrzení referenčních zakázek realizovaných pro Vaši instituci dodavatelem O2 IT Services s.r.o. jako účastníkem zadávacího řízení k veřejné zakázce ‚Elektronické vedení informací státního zastupitelství (ELVIZ)‘.

Přílohou předmětné žádosti byla tabulka zpracovaná zadavatelem, do které převzal informace o významných službách, které byly vybraným dodavatelem předloženy v rámci nabídky vyplněním přílohy č. 4 zadávací dokumentace.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že kontaktní osoba objednatele významné služby

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel dne 24. 4. 2025 oslovil kontaktní osobu objednatele referenční zakázky, prostřednictvím které byla prokazována významná služba B, významná služba C a významná služba E (Státní zemědělský intervenční fond) s následující žádostí: „dovoluji se na Vás obrátit s žádostí o potvrzení referenčních zakázek realizovaných pro Vaši instituci dodavatelem O2 IT Services s.r.o. jako účastníkem zadávacího řízení k veřejné zakázce ‚Elektronické vedení informací státního zastupitelství (ELVIZ)‘.

Přílohou žádosti citované v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí byla tabulka zpracovaná zadavatelem, do které převzal informace o významných službách, které byly vybraným dodavatelem předloženy v rámci nabídky vyplněním přílohy č. 4 zadávací dokumentace.

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že kontaktní osoba objednatele referenční zakázky, prostřednictvím které byly prokazovány požadavky na významnou službu B, významnou službu C a významnou službu E (Státní zemědělský intervenční fond), zadavateli v návaznosti na žádost odpověděla mj. následující: „Na základě zaslaných podkladů potvrzuji referenci účastníka pro významnou službu C a E.

Článkem 12.12.2. zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavek na prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) následujícím způsobem: „[d]odavatel předloží seznam osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky na základě Smluv, bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance účastníka nebo osoby v jiném vztahu k účastníkovi, včetně osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadované profesní zkušenosti vztahující se ke každé roli dle vymezení v bodech Přílohy č. 6 této zadávací dokumentace.

Článkem 12.12.2. zadávací dokumentace zadavatel umožnil dodavateli prokázat ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst.

V rámci přílohy č. 6 zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavky na konkrétní členy realizačního týmu, mezi nimiž byl mj. i požadavek na osobu v pozici Právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství. Pro účely prokazování kvalifikace osoby na této pozici zadavatel uvedl následující tabulku:

Ze zprávy o hodnocení nabídek mj. vyplývá, že vybraný dodavatel v rámci předloženého seznamu osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky v pozici Právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství, uvedl [TITUL,

V předloženém profesním životopisu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] je nad rámec výčtu dosavadní praxe mj. uvedeno: „Pro výkon činností u těchto zaměstnavatelů nutná znalost občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních“.

Ze zprávy o hodnocení nabídek mj. vyplývá, že vybraný dodavatel v rámci předloženého seznamu osob, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky coby osoba na pozici Právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství uvedl dále poddodavatele [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2], přičemž zadavatel ve zprávě o hodnocení

Z předloženého profesního životopisu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] vyplývá, že: • od roku 2002 doposud vykonává advokacii jako společník advokátní kanceláře

Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel dne 1. 10. 2025 zaslal vybranému dodavateli žádost o objasnění a doplnění nabídky č. 8 dle § 46 odst. 1 pro účely ověření, zda se v případě

Z odpovědi vybraného dodavatele na žádost uvedenou předchozím bodě ze dne 6. 10. 2025 vyplývá, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] bude v pozici přímého poddodavatele.

Dle čl. 11 zadávací dokumentace jsou požadavky na zpracování nabídkové ceny stanoveny následujícím způsobem: „[ú]častník zadávacího řízení zpracuje nabídkovou cenu prostřednictvím vyplnění příslušných položek v rámci Přílohy č. 3 zadávací dokumentace – Hodnotící tabulka – Celkové náklady (dále jen „Hodnotící tabulka“).

Dle čl. 13 zadávací dokumentace je způsob hodnocení nabídek stanoven následovně: „[v]rámci hodnocení nabídek dle § 119 zákona budou použity informace a údaje uvedené v Příloze č. 3 této zadávací dokumentace – Hodnotící tabulce. Způsob vyplnění je blíže vysvětlen v Příloze č. 7 této zadávací dokumentace – Metodice hodnocení.

Z nabídky vybraného dodavatele, konkrétně z vyplněné přílohy č. 3 zadávací dokumentace vyplývá, že celkové náklady pro hodnocení nabídky činí 243 716 322 Kč bez DPH.

Z bodu 71. rozhodnutí o původních námitkách vyplývá, že zadavateli vznikly určité pochybnosti o tom, zda jsou celkové náklady vybraného dodavatele skutečně náklady, za které je možné veřejnou zakázku plnit, a proto shledal za vhodné se celkovým nákladům opětovně a detailněji věnovat.

Z protokolu z jednání hodnotící komise vyplývá, že komise se na svých jednáních konaných po zrušení původního rozhodnutí o výběru opětovně a extenzivněji zabývala mimořádně nízkou nabídkovou cenou, přičemž dospěla k závěru, že nabídková cena či její dílčí části v rámci rozpadu nákladů mohou být mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Vybranému dodavateli byla v této souvislosti dne 11. 8. 2025 zaslána žádost o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona z téhož dne (žádost o objasnění č.6).

Z žádosti o objasnění č. 6 vyplývá mj. následující: „Komise v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona žádá výše uvedeného dodavatele o objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny

Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že nabídka byla v návaznosti na žádost o objasnění č. 6 vybraným dodavatelem objasněna dne 18. 8. 2025, a to následujícím způsobem: „1) Dodavatel předně upozorňuje, že nacenil provoz v částce 743 812,- Kč bez DPH za měsíc, což je cena dle zkušenosti se zakázkami obdobného rozsahu ve státní správě zcela adekvátní.

Ze zadávací dokumentace vyplývá, postup zadavatele při posuzování MNNC byl ve zprávě o hodnocení nabídek zachyceno následujícím způsobem: „Komise se na svých jednáních konaných po zrušení Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 6. 5. 2025 opětovně a extenzivněji zabývala mimořádně nízkou nabídkovou cenou, a to i vzhledem k podaným námitkám, přičemž dospěla k závěru, že nabídková cena či její dílčí části v rámci rozpadu nákladů mohou být mimořádně nízkou nabídkovou cenou.

Úřad se v následujících částech odůvodnění tohoto rozhodnutí bude dále jednotlivě zabývat dalšími námitkami navrhovatele.

Navrhovatel v této části návrhu namítá, že oznámení o výběru, resp. zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje rozhodné skutečnosti pro posouzení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem, konkrétně technické kvalifikace. Navrhovatel v souvislosti s tím uvádí, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti vyjádřenou v § 6 zákona, jakož i § 123 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona, když neuvedl údaje rozhodné pro prokázání splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele, resp. z uvedených údajů takové prokázání kvalifikace nevyplývá.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že smyslem oznámení o výběru dodavatele ve smyslu § 123 zákona je informovat účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již

Součástí oznámení o výběru dodavatele tedy musí na základě § 123 písm. b) zákona být výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který musí dle bodu 1. a 2. citovaného ustanovení obsahovat seznam dokladů, jimiž vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci a u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace rovněž údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace.

Úřad dále v obecné rovině konstatuje, že kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Lze uvést, že účelem institutu kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují dostatečné záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě