ÚOHS S0152/2018/KS-31465/2018/840/ASm – Spojení soutěžitelů KMV BEV CZ

Účastník řízení, společnost KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, se zavazuje k tomu, že v níže uvedených lhůtách po právní moci tohoto rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů zajistí, aby: a. společnost Poděbradka, a.s., se sídlem Poděbrady, Nymburská 239/VII, okres Nymburk, IČO 47550562, předtím, než dojde k uzavření Smlouvy o prodeji nebo Smlouvy o pachtu, jak jsou tyto definovány v písm. e) a písm. f) níže, poskytla společnosti PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, recepturu k výrobě čajových nápojů s označením Dobrá voda čaj, a to všech příchutí takovýchto čajových nápojů prodávaných v době vydání tohoto rozhodnutí na trzích výroby a velkoobchodního prodeje značkových RTD čajů (přičemž se jedná o nápoje s následujícím označením: Dobrá voda zelený čaj citron, Dobrá voda zelený čaj broskev, Dobrá voda zelený čaj jahoda, Dobrá voda bílý čaj meruňka a Dobrá voda černý čaj broskev), jakož i veškeré know-how nezbytné k výrobě a prodeji uvedených čajových nápojů na trhu výroby a velkoobchodního prodeje značkových RTD čajů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu v České republice; b. společnost PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, předtím, než dojde k uzavření Smlouvy o prodeji nebo Smlouvy o pachtu, jak jsou tyto definovány v písm. e) a písm. f) níže, realizovala tzv. rebranding čajového nápoje s označením Dobrá voda čaj tak, aby obsahoval ve svém názvu výraz Toma (dále též „TOMA čaj“) a aby jeho receptura byla shodná s recepturou užívanou k výrobě čajových nápojů s označením Dobrá voda čaj, poskytnutou společnosti PEPSICO CZ s.r.o. ze strany společnosti Poděbradka, a.s., se sídlem Poděbrady, Nymburská 239/VII, okres Nymburk, IČO 47550562, dle písmene a) výše, a design obalu TOMA čaj odpovídal identitě výrobků značky Toma prodávaných na subtrhu výroby a prodeje značkových neochucených vod prodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu v České republice; c. společnost PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, před uzavřením Smlouvy o prodeji nebo Smlouvy o pachtu, jak jsou tyto definovány v písm. e) a písm. f) níže: i. zajistila, sama či ve spolupráci s ostatními společnostmi, které náleží do stejné podnikatelské skupiny jako společnost KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, reklamní podporu výrobků pod označením TOMA čaj, a to v podobě zajištění a uhrazení [„obchodní tajemství“] reklamy minimálně v rozsahu [„obchodní tajemství“] v době [„obchodní tajemství“]; ii. zajistila, sama či ve spolupráci s ostatními společnostmi, které náleží do stejné podnikatelské skupiny jako společnost KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, [„obchodní tajemství“] podporu při prodejích výrobků TOMA čaj na trhu výroby a velkoobchodního prodeje značkových RTD čajů prodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu v České republice v rozsahu srovnatelném s [„obchodní tajemství“] podporou na trhu výroby a velkoobchodního prodeje značkových RTD čajů prodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu v České republice poskytnutou výrobkům pod označením Dobrá voda čaj v [„obchodní tajemství“], a iii. [„obchodní tajemství“]; d. společnost PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, vytvořila část závodu, jehož součástí bude soubor jmění sloužící k výrobě, balení a prodeji neochucené, jakož i ochucené pramenité vody pod označením Toma (v případě ochucené vody se všemi jejími vyráběnými a v České republice prodávanými příchutěmi v době vydání tohoto rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů, přičemž se jedná o nápoje Toma Nádech citronu a máty, Toma Nádech okurky a limety, Toma Ovocná citron – limeta – citronová tráva, Toma Ovocná malina – brusinka), na subtrhu výroby a velkoobchodního prodeje značkových neochucených vod dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu v České republice, včetně jeho segmentů výroby a velkoobchodního prodeje značkových perlivých i neperlivých pramenitých a kojeneckých vod, v segmentu výroby a velkoobchodního prodeje ochucených vod dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu v České republice, jakož i RTD čajového nápoje pod označením TOMA čaj (původně Dobrá voda čaj) na trhu výroby a velkoobchodního prodeje značkových RTD čajů prodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu v České republice, s tím, že takováto část závodu bude zahrnovat, vedle potřebného počtu zaměstnanců, zejména: i. zdroj pramenité vody Natura, který se nachází v Národní přírodní rezervaci Adršpašsko-teplických skal, a to v plné jeho kapacitě, ii. produkční kapacitu, která se nachází v Teplicích nad Metují a která umožní [„obchodní tajemství“] zvýšit objem výroby a prodeje pramenité vody pod označením Toma (neochucené či ochucené) a RTD čajového nápoje pod označením TOMA čaj prostřednictvím off-trade distribučního kanálu v České republice oproti objemu výroby pramenité vody pod označením Toma (neochucené či ochucené) a RTD čajového nápoje pod označením Dobrá voda čaj [„obchodní tajemství“]; iii. smlouvy jak s dodavateli materiálů či surovin nezbytných pro výrobu a balení ochucené, jakož i neochucené pramenité vody pod označením Toma, jakož i RTD čajových nápojů pod označením TOMA čaj určených pro prodej prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, tak i s odběrateli (po udělení jejich souhlasu, je-li dle smlouvy či zákona vyžadován) uvedených nápojů v rámci off-trade distribučního kanálu v České republice (dále též „Část závodu“); e. společnost PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, uzavřela do [„obchodní tajemství“] od právní moci tohoto rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů smlouvu o prodeji Části závodu, na základě které prodá Část závodu a současně poskytne na základě licenční smlouvy (dále též „Licenční smlouva“) Licenci (jak je popsána a definována v písm. f) níže) s dobou trvání minimálně [„obchodní tajemství“] (dále též „Smlouva o prodeji“), a to s osobou (dále též „Kupující“), která v době uzavření Smlouvy o prodeji bude na společnostech PEPSICO CZ s.r.o., KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, jakož i kterékoliv osobě, která náleží do stejného podnikatelského uskupení, vlastnicky, finančně a personálně nezávislá a která bude mít předpoklady k udržení a rozvoji Části závodu, a to po předchozím souhlasu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže uděleném v případě splnění podmínek ohledně Kupujícího v tomto písmeni uvedených, a to za předpokladu, že společnosti [„obchodní tajemství“], udělí k takovémuto prodeji souhlas (dále též „Souhlas k prodeji“), přičemž se společnost KMV BEV CZ s.r.o. zavazuje o udělení Souhlasu k prodeji požádat, a to do [„obchodní tajemství“] od právní moci tohoto rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů; f. společnost PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, nepodaří-li se získat Souhlas k prodeji, uzavřela do [„obchodní tajemství“] od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů smlouvu o pachtu Části závodu (dále též „Smlouva o pachtu“), a to s osobou (dále též „Pachtýř“), která v době uzavření Smlouvy o pachtu bude na společnostech PEPSICO CZ s.r.o., KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, jakož i kterékoliv osobě, která náleží do stejného podnikatelského uskupení, vlastnicky, finančně a personálně nezávislá a která bude mít předpoklady k udržení a rozvoji Části závodu, a to po předchozím souhlasu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže uděleném v případě splnění podmínek ohledně Pachtýře v tomto písmeni uvedených, na základě které se zaváže zejména: i. propachtovat Pachtýři Část závodu minimálně na dobu [„obchodní tajemství“], ii. poskytnout Pachtýři výhradní oprávnění (práva duševního vlastnictví) nezbytná pro výrobu, balení a prodej ochucené a neochucené pramenité vody pod označením Toma a pro výrobu, balení a prodej RTD čajového nápoje pod označením TOMA čaj, a to prostřednictvím off-trade distribučního kanálu v [„obchodní tajemství“], a to konkrétně licenci k užívání následujících ochranných známek: ochranné známky slovní ve znění „TOMA“, číslo přihlášky [„obchodní tajemství“], číslo zápisu [„obchodní tajemství“], registrované pro třídy výrobků a služeb [„obchodní tajemství“], ochranné známky kombinované v podobě loga TOMA, číslo přihlášky [„obchodní tajemství“], číslo zápisu [„obchodní tajemství“], registrované pro třídy výrobků a služeb [„obchodní tajemství“], ochranné známky kombinované v podobě loga TOMA, číslo přihlášky [„obchodní tajemství“], číslo zápisu [„obchodní tajemství“], registrované pro třídy výrobků a služeb [„obchodní tajemství“] (uvedené ochranné známky dále též „Ochranné známky“) pro uvedené účely, kterážto licence bude poskytnuta na dobu trvání pachtu za podmínek [„obchodní tajemství“] a bude vycházet z právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanských zákoník, v platném znění, v § 2358 – 2389 (dále též „Licence“), iii. poskytnout Pachtýři předkupní právo k Části závodu, iv. neomezovat Pachtýře ve vývoji a budoucímu prodeji neochucené pramenité vody či ochucené pramenité vody s označením Toma, jakož i RTD čajového nápoje s označením TOMA čaj, na jakémkoli trhu v [„obchodní tajemství“]; s tím, že shora uvedenými povinnostmi budou vázáni i případní právní nástupci společností PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, a/nebo KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079.

Společnost KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, se zavazuje dále zajistit, aby: a. společnost PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, do dne uzavření Smlouvy o prodeji nebo Smlouvy o pachtu provozovala Část závodu s péčí řádného hospodáře v rámci běžného obchodního styku a nezatěžovala ji závazky nad rámec běžného obchodního styku tak, aby v důsledku takového provozu nebo závazků mimo běžný obchodní styk nedošlo k poklesu hodnoty Části závodu; b. v případě uzavření Smlouvy o pachtu byla společnost PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, povinna nabídnout k prodeji Část závodu (spolu s poskytnutím Licence, včetně uzavření Licenční smlouvy v rozsahu dle závazku uvedeného pod bodem 1 písm. e) výroku tohoto rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů) tak, aby k prodeji (a to opět osobě, která v době uzavření uvedené smlouvy, bude na společnostech PEPSICO CZ s.r.o., KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, jakož i kterékoliv osobě, která náleží do stejného podnikatelského uskupení, vlastnicky, finančně a personálně nezávislá a která bude mít předpoklady k udržení a rozvoji Části závodu, a to po předchozím souhlasu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže uděleném v případě splnění podmínek ohledně kupujícího v tomto písmeni uvedených, případně, využije-li svého předkupního práva, Pachtýři) mohlo dojít po uplynutí doby pachtu sjednané dle Smlouvy o pachtu; c. společnost PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, bude-li uzavřena Smlouva o pachtu, nebyla oprávněna požadovat po Pachtýři jakékoli, z pohledu práva ochrany hospodářské soutěže, citlivé informace týkající se výroby a prodeje nealkoholických nápojů vyráběných v Části závodu a ani konstruovat výši pachtovaného na základě takovýchto informací; uvedené se nedotýká práva společnosti PEPSICO CZ s.r.o. požadovat po Pachtýři umožnění provedení tzv. due diligence případnému zájemci či zájemcům o koupi Části závodu (v souvislosti s ukončením trvání Smlouvy o pachtu); d. žádná ze společností PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, jakož i kterákoli osoba, která náleží do stejného podnikatelského uskupení, po realizaci spojení v době [„obchodní tajemství“] od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí o povolení spojení soutěžitelů neuváděla na trhy výroby a velkoobchodního prodeje [„obchodní tajemství“] v České republice jakékoli [„obchodní tajemství“] vyjma (i) [„obchodní tajemství“] s označením [„obchodní tajemství“] (a to s jakoukoli stávající či novou příchutí) a (ii) [„obchodní tajemství“] pod označením [„obchodní tajemství“], přičemž v tomto konkrétním případě však pouze do doby [„obchodní tajemství“]; e. žádná ze společností PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354, KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, jakož i kterákoli osoba, která náleží do stejného podnikatelského uskupení, v době [„obchodní tajemství“] ode dne ukončení Licenční smlouvy neuváděla na trhy výroby a velkoobchodního prodeje značkových [„obchodní tajemství“], na trh výroby a velkoobchodního prodeje značkových [„obchodní tajemství“], včetně všech jeho subtrhů i segmentů, a na segment výroby a velkoobchodního prodeje značkových [„obchodní tajemství“] jakékoli produkty s označením [„obchodní tajemství“].

Společnost KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079, se zavazuje doložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nejpozději do 30 dnů po splnění shora uvedených závazků tuto skutečnost.

Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV01429581 ze dne 26. 4. 2018. Současně byla tato skutečnost zveřejněna dne 24. 4. 2018 na internetových stránkách Úřadu. Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek Úřad obdržel námitky od některých konkurentů spojujících se stran.

Za účelem získání informací potřebných k náležitému zjištění skutkového stavu v oblasti dotčené předmětným spojením Úřad oslovil konkurenty a odběratele spojujících se soutěžitelů a Svaz výrobců nealkoholických nápojů, se sídlem Počernická 272/96, Praha 10 – Malešice, jakožto jednoho ze sdružení soutěžitelů aktivních ve spojením dotčené oblasti, se žádostí o poskytnutí informací a vyjádření k předmětnému spojení. Některé z oslovených subjektů ve svých vyjádřeních sdělily Úřadu námitky proti posuzovanému spojení soutěžitelů. Úřad se těmito námitkami rovněž zabývá v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Na základě informací poskytnutých společností KMV BEV CZ s.r.o., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 06495079 (dále také jen „KMV BEV CZ“, „Navrhovatel“ nebo „Účastník řízení“), a oslovenými subjekty a na základě závěrů provedené analýzy vycházející z veškerých ve správním řízení shromážděných informací o spojením dotčených trzích a souvisejících oblastech, dospěl Úřad v rámci třicetidenní lhůty ve smyslu § 16 odst. 2 zákona in fine k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.

S ohledem na výše uvedené Úřad dopisem č.j. ÚOHS-S0152/2018/KS-15853/2018/840 ze dne 30. 5. 2018[1] sdělil Účastníkovi řízení, že ve smyslu § 16 odst. 2 zákona bude v řízení nadále pokračovat a že rozhodnutí ve věci bude vydáno v souladu s § 16 odst. 5 zákona ve lhůtě pěti měsíců od zahájení správního řízení.

Při posuzování spojení soutěžitelů Úřad vycházel zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listin zakládajících spojení, výročních zpráv a účetních závěrek spojujících se soutěžitelů nebo informací jimi doplněných v průběhu správního řízení a dalších všeobecně známých skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů. Rovněž tak Úřad vycházel z vyjádření a stanovisek oslovených subjektů k předmětnému spojení, jakož i příslušných vyjádření Účastníka řízení na ně reagujících, a dále z posudků „Hodnocení vlivu připravovaného spojení KMV a PepsiCo na hospodářskou soutěž“[2] (dále jen „Studie Frontier Economics“) a „Soutěžní posouzení spojení KMV/Pepsico na území České republiky“ (dále jen „Studie CRA“).[3] Úřad zohlednil rovněž svoji předchozí rozhodovací praxi a přihlédl k rozhodovací praxi Evropské komise (dále jen „Komise“) ve spojením dotčené oblasti.

K navrhované transakci má dojít na základě Akviziční smlouvy, která byla uzavřena dne 19. 1. 2018 mezi společnostmi (i) PAS Luxemburg, S.á.r.l., se sídlem Lucemburské velkovévodství, Luxembourg, rue Hildegard von Bingen 1 (dále jen „PAS“), (ii) P-Americas, LLC, se sídlem Spojené státy americké, New York, Westchester Avenue 1111, White Plains (dále jen „P-Americas“), a (iii) Fővárosi Ásványvíz - és Üdítőipari Zártkörűen Működő Részvénytársaság, se sídlem Maďarsko, Budapešť, 121 - 23 Helsinki út (dále jen „FAU“), jako prodávajícími,[4] a společnostmi (i) KMV BEV CZ, (ii) KMV BEV SK s.r.o., se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Galvaniho 7/D (dále jen „KMV BEV SK“), (iii) Magyarüditő Forgalmazó Kft, se sídlem Maďarská republika, Budapešť, Neumann János utca 1, Infopark, A. ép. 1. em. (dále jen „MF“), a (iv) Magyarüditő Raktározó Kft, se sídlem Maďarská republika, Budapešť, Neumann János utca 1, Infopark, A. ép. 1. em. (dále jen „MR“), jako kupujícími.

Podle Akviziční smlouvy má (i) společnost KMV BEV CZ nabýt od společnosti PAS 100% obchodní podíl ve společnosti PEPSICO CZ s.r.o., se sídlem Praha 9, Vysočany, Kolbenova 510/50, IČO 48587354 (dále jen „PepsiCo“), (ii) společnost KMV BEV SK nabýt od společnosti P-Americas 100% obchodní podíl ve společnosti PEPSI-COLA SR s.r.o., se sídlem Slovenská republika, Malacky, Nádražná 534 (dále jen „PEPSI-COLA SR“), (iii) společnost MF nabýt vlastnické právo k vymezeným aktivům obchodního závodu společnosti FAU, která zahrnují nemovitosti v Baj, Maďarská republika (továrna a její vybavení), inventář, vybrané pohledávky obchodních dlužníků, vybrané smlouvy, vybrané obchodní pohledávky, vybrané obchodní informace, vybraná práva k duševnímu vlastnictví a vybrané IT systémy a převáděné zaměstnance (dále jen „Část obchodního závodu FAU“), a (iv) společnost MR nabýt nemovitosti společnosti FAU, které se nacházejí v Soroksaru, Maďarská republika (dále jen „Nemovitosti FAU“).[5]

Akviziční smlouva rovněž předvídá, že v návaznosti na ni mají být sjednána mezi společnostmi podnikatelské skupiny Navrhovatele a společnostmi Skupiny Pepsi další smluvní ujednání. Při vypořádání transakce tak mají být uzavřeny příslušné smlouvy o převodu obchodních podílů ve společnostech PepsiCo a PEPSI-COLA SR a o převodu Části obchodního závodu FAU a Nemovitostí FAU a rovněž tak má dojít k udělení níže uvedených licencí a distribučních práv Skupinou Pepsi společnosti KMV BEV CZ.

Zaprvé, Skupina Pepsi má udělit společnosti KMV BEV CZ oprávnění pro výrobu (plnění), prodej a distribuci nealkoholických nápojů v České republice, Slovensku a Maďarsku chráněných ochrannými známkami Skupiny Pepsi,[6] a to na základě smluv označovaných [„obchodní tajemství“].

Zadruhé, Skupina Pepsi má udělit společnosti KMV BEV CZ exkluzivní právo na distribuci energetických nealkoholických nápojů chráněných ochrannou známkou Rockstar v České republice, Slovensku a Maďarsku.

Zatřetí, Skupina Pepsi má udělit společnosti KMV BEV CZ exkluzivní právo na distribuci bramborových lupínků a pochutin chráněných ochrannými známkami Lays a Cheetos v České republice, Slovensku a Maďarsku.

Začtvrté, Skupina Pepsi má udělit společnosti KMV BEV CZ exkluzivní právo na distribuci ready-to-drink (RTD) čajů chráněných ochrannou známkou Lipton v České republice, Slovensku a Maďarsku.

Zapáté, Skupina Pepsi má udělit společnosti KMV BEV CZ exkluzivní právo na distribuci [„obchodní tajemství“].[7]

Zašesté, při vypořádání transakce [„obchodní tajemství“].[8]

Zasedmé, společnosti ze Skupiny Pepsi a společnosti ze skupiny Navrhovatele mají při vypořádání transakce uzavřít rovněž [„obchodní tajemství“].

[„obchodní tajemství“].

[„obchodní tajemství“].

[„obchodní tajemství“].[9],[10]

[„obchodní tajemství“]

V důsledku navrhované transakce nemá být na skupinu Navrhovatele převedena distribuce džusů chráněných ochrannou známkou Tropicana, kterou doposud zajišťoval Nabývaný soutěžitel.[11]

V důsledku realizace transakce má společnost KMV BEV CZ, výlučně kontrolovaná před transakcí i po ní jejím jediným společníkem, společností Karlovarské minerální vody, a. s., se sídlem Karlovy Vary, Horova 1361/3, IČO 14706725 (dále jen „KMV“), (i) nabýt 100% obchodní podíl ve společnosti PepsiCo, (ii) nabýt minimálně 85% obchodní podíl ve společnosti KMV BEV SK,[12] která má nabýt 100% obchodní podíl ve společnosti PEPSI-COLA SR, (iii) nabýt 100% obchodní podíl ve společnosti MF, která bude vlastnit Část obchodního závodu FAU, a (iv) nabýt 100% obchodní podíl ve společnosti MR, která bude vlastnit Nemovitosti FAU.

[„obchodní tajemství“], předpokládá se, že po vypořádání transakce má společnost KMV BEV [„obchodní tajemství“].

V důsledku výše uvedených převodů mají být společnosti PepsiCo, PEPSI-COLA SR, Část obchodního závodu FAU a Nemovitosti FAU výlučně kontrolovány Navrhovatelem a jeho prostřednictvím společností KMV.

Protože v důsledku nabytí (i) 100% obchodního podílu ve společnosti PepsiCo ze strany společnosti KMV BEV CZ, (ii) 100% obchodního podílu ve společnosti PEPSI-COLA SR ze strany společnosti KMV BEV SK, (iii) vlastnického práva k Části obchodního závodu FAU ze strany společnosti MF a (iv) vlastnického práva k Nemovitostem FAU ze strany společnosti MR, přičemž společnosti KMV BEV SK, MF a MR budou po transakci výlučně kontrolovány společností KMV BEV CZ, získá společnost KMV BEV CZ ve smyslu § 12 odst. 2 zákona možnost výlučně kontrolovat společnosti PepsiCo a PEPSI-COLA SR, Část obchodního závodu FAU a Nemovitosti FAU, navrhovaná transakce představuje spojení soutěžitelů podle § 12 odst. 2 zákona. Podle tohoto ustanovení zákona se za spojení soutěžitelů považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat.

Dále se Úřad zabýval otázkou, zda notifikované spojení soutěžitelů splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona.

Celkový čistý obrat dosažený společnostmi skupiny Navrhovatele na území České republiky činil v roce 2016 cca [„obchodní tajemství“] mld. Kč. Celkový čistý obrat dosažený Nabývaným soutěžitelem na území České republiky v roce 2016 činil cca [„obchodní tajemství“] mld. Kč.[13]

Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna, a spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

Úřad vzhledem k výše uvedenému shrnuje, že se v daném případě jedná o spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona a rovněž podmínka obratu podle § 13 písm. a) zákona byla splněna. Předmětné spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

V průběhu správního řízení Úřad obdržel podání společnosti Kofola a.s., se sídlem Krnov, Pod Bezručovým vrchem, Za Drahou 165/1, zastoupené JUDr. Martinem Nedelkou, LL.M., advokátem, se sídlem Praha 1, Olivova 4, ze dne 15. 5. 2018 označené jako „Návrh na postup dle § 16 odst. 4 zákona – postoupení věci Evropské komisi“ (dále jen „Podání o postoupení“).[14] Společnost Kofola v Podání o postoupení navrhovala Úřadu, aby připravované spojení jak celek předal k posouzení Komise.

Úřad k tomu uvádí, že Podání o postoupení obdržel předposlední den před možným termínem podání žádosti Úřadu o postoupení případu Komisi v souladu s § 16 odst. 4 zákona, což mělo za následek, že Úřad neměl z hlediska času možnost dostatečně posoudit veškeré argumenty obsažené v Podání o postoupení.

Nicméně Úřad žádost o postoupení posuzovaného spojení soutěžitelů Komisi nepodal, neboť se domnívá, že toto není vhodný případ pro přesun pravomocí k přezkumu dopadu navrhovaného spojení. Ačkoli navrhované spojení soutěžitelů podléhalo povolení ve třech členských státech Evropské unie, jeho dopady na spojením dotčené trhy jsou v rámci jednotlivých států odlišné. V této souvislosti Úřad poukazuje na skutečnost, že z hlediska geografického jsou relevantní trhy v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje nealkoholických nápojů vymezovány jako národní a současně předmětné spojení soutěžitelů vzbuzovalo obavy z narušení hospodářské soutěže pouze na území České republiky.[15]

Společnost KMV BEV CZ je výlučně kontrolována jejím jediným společníkem, kterým je společnost KMV. Jediným akcionářem společnosti KMV je společnost Trentop Investments B.V., se sídlem Nizozemské království, Schiphol, Schiphol Boulevard 403 (dále jen „Trentop“).[16] Majoritním akcionářem a konečným vlastníkem společnosti Trentop je pan Alessandro Pasquale (dále jen „A. P.“), který v ní drží cca [„obchodní tajemství“]% akciový podíl, a tuto společnost výlučně kontroluje.[17]

Kromě [„obchodní tajemství“]% akciového podílu ve společnosti KMV pan A. P. drží [„obchodní tajemství“]% akciový podíl ve společnosti PASFIN S.A., se sídlem Lucemburské velkovévodství, Luxembourg, rue Charles Martel 50, která je holdingovou společností, jejímž prostřednictvím pan A. P. nepřímo kontroluje společnosti COFFEEBREAK s.r.o., se sídlem Praha 5, Třebonice, Ringhofferova 115/1, IČO 27189805, a COFFEEBREAK SLOVAKIA s.r.o., se sídlem Slovenská republika, Rovinka č. 67, které se zabývají prodejem potravin a pronájmem kávovarů.

Dále pan A. P. drží [„obchodní tajemství“]% akciový podíl ve společnosti Madhuri Holdings Limited, se sídlem na Kypr, Limassol, Arch. Makaríoy III 284 (dále jen „Madhuri“), která nepřímo kontroluje společnost SARMENTINA s.r.o., se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 159/4, IČO 28422937, která se zabývá výrobou solární elektrické energie a která kontroluje společnost Falcona Consulting s.r.o., se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 159/4, IČO 03657451, jež poskytuje služby v oblasti informačních technologií.

Pan A. P. současně drží [„obchodní tajemství“]% obchodní podíl ve společnosti Ronaldsay B.V., se sídlem Nizozemské království, Amsterdam, Toren, Schiphol, Schiphol Boulevard 403, která je holdingovou společností, jejímž prostřednictvím pan A. P. nepřímo společně či výlučně kontroluje mimo jiné následující společnosti: i. V-KMV, a.s., IČO 26745411, Hampshire Green Point a.s., IČO 27919099, a CITY CENTER CB s.r.o., IČO 26103915, všechny se sídlem Praha 1 - Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, které se zabývají správou a pronájmem nemovitostí, a ii. CFARMA s.r.o., IČO 26171732, UFARMA spol. s r.o., IČO 26049589, a TFARMA spol. s r.o., IČO 26049686, všechny se sídlem Jenišov, Zvonečková 200, které působí v oblasti zemědělství a chovu masného skotu.

Společnost KMV pak sama přímo či nepřímo kontroluje mimo jiné následující společnosti či subjekty: i. KMV BEV CZ, KMV BEV SK, MF a MR, které jsou holdingovými společnostmi založenými za účelem uskutečnění posuzované transakce, ii. PJ Group, a.s., se sídlem Poděbrady, Nymburská 239/VII, IČO 27146685, a St. Moritz Mineralwasser Chaunt Blais AG, se sídlem Švýcarsko, St. Moritz, Plaza da Scoula 10, jež jsou aktivní v oblasti správy a pronájmu nemovitostí, iii. Hanácká kyselka a.s., se sídlem Horní Moštěnice č.p. 547, IČO 46580824 (dále jen „Hanácká kyselka“), a Poděbradka a.s., se sídlem Poděbrady, okres Nymburk, Nymburská 239/VII, IČO 47550562 (dále jen „Poděbradka“), které vyrábí a prodávají nealkoholické nápoje, a to zejména na území České republiky, iv. Karlsbad Mineralwasser Gmbh, se sídlem Spolková republika Německo, Berlín, Schönefeld, Mittelstrasse 9, jež je aktivní v oblasti výroby, distribuce a prodeje nealkoholických nápojů ve Spolkové republice Německo, v. Waldquelle Kobersdorf AG, se sídlem Rakouská republika, Kobersdorf, Auwiese, která vyrábí, distribuuje a prodává nealkoholické nápoje, a to zejména v Rakousku, vi. Quadrant Beverages AD, se sídlem Bulharská republika, Lozen, Lozen č. 6, Lozen logistic center, jež vyrábí, distribuuje a prodává nápoje v Bulharsku, vii. Lázně Kyselka, o.p.s., se sídlem Kyselka, Nová Kyselka 28, IČO29164940, zabývající se záchranou, obnovou, ochranou, údržbou a zvelebováním areálu bývalých lázní Kyselka v obci Kyselka, viii. AquaLife Institut, z.ú., se sídlem Česká republika, Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 04446828, který se zabývá podporou výzkumu a vývoje v oblasti výživy a lidské hydratace, ix. Szentkirályi - Kekkúti Ásványvíz Kft., se sídlem Maďarská republika, Budapešt, Neumann János útca č. 1, Infopark A ép. 1 em, jejímž předmětem podnikání je výroba, distribuce a prodej nápojů v Maďarsku, x. VERY GOODIES a.s., se sídlem Praha 1, Staré Město, Mariánské náměstí 159/4, IČO 03692442, která na území České republiky provozuje automaty na prodej občerstvení a nápojů, xi. BAGETTE s.r.o., se sídlem Dolany č.p. 71, IČO 26425165, která se zabývá výrobou baget apod., xii. VERY GOODIES HU Kft., se sídlem Maďarská republika, Budapešť, Gyömröi út 150, která v Maďarsku provozuje automaty na prodej občerstvení a nápojů, a xiii. VERY GOODIES SK s.r.o., se sídlem Slovenská republika, Bratislava, Miletičova 40, která na území Slovenska provozuje automaty na prodej občerstvení a nápojů (všechny společnosti přímo či nepřímo kontrolované panem A. P. budou dále společně označovány také jen „Skupina KMV“).

Hlavní činností Skupiny KMV, resp. společností patřících do této podnikatelské skupiny, je výroba, prodej a distribuce různých druhů nealkoholických nápojů, a to zejména na území České republiky, Slovenska a Maďarska, ale i dalších států.[18] Tyto nápoje jsou prodávány v neochucené i ochucené formě, v podobě sycené (perlivé) i nesycené (neperlivé). Většina nealkoholických nápojů vyrobených, distribuovaných a prodávaných Skupinou KMV je dodávána v PET lahvích o objemu 0,5 litru a 1,5 litru, část produktů Skupiny KMV je distribuována rovněž ve skleněných lahvích o objemu 0,33 litru a 0,7 litru. Mezi ochranné známky (značky), pod kterými jsou nealkoholické nápoje Skupiny KMV na území České republiky vyráběny, prodávány a/nebo distribuovány, patří např. Aquila (pramenitá voda), Mattoni,Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká Kyselka (vše minerální vody), Granini (ovocné džusy), Yo (sirupy) či Schweppes (limonády).[19] Část produkce Skupiny KMV tvoří rovněž nealkoholické nápoje prodávané pod privátními značkami (private labels) zejména obchodních řetězců.

Kromě výroby, prodeje a distribuce nealkoholických nápojů se společnosti Skupiny KMV zabývají rovněž maloobchodním prodejem potravin a nápojů, a to prostřednictvím automatů na prodej občerstvení a nápojů na území České republiky, Slovenska a Maďarska. Rovněž tak je Skupina KMV aktivní i v oblasti výroby baget.

Nabývaný soutěžitel se sestává ze (i) společnosti PepsiCo, v níž před spojením drží 100% obchodní podíl společnost PAS, (ii) společnosti PEPSI-COLA SR, v níž před spojením drží 100% obchodní podíl společnost P-Americas, (iii) Části obchodního závodu FAU a (iv) Nemovitostí FAU.

Nabývaný soutěžitel se zabývá výrobou a prodejem široké škály nealkoholických nápojů na území České republiky, Slovenska a Maďarska pod následujícími ochrannými známkami (značkami), mezi které patří např. Toma (ovocné džusy), Toma Natura (pramenité vody), Lipton (ledové čaje), Pepsi, Pepsi Light, Pepsi Max, Pepsi Twist (kolové nápoje), 7UP, Mountain Dew a Mirinda (všechny limonády), Evervess (toniky), Rockstar (energy drinky) a Gatorade (sportovní nápoje).

V době před spojením Nabývaný soutěžitel na území České republiky distribuuje i minerální vodu chráněnou ochrannou známkou (značkou) Korunní a džusy chráněné ochrannou známkou (značkou) Tropicana, nicméně podle vyjádření Účastníka řízení tyto produkty nebudou po realizaci spojení ze strany Nabývaného soutěžitele ani Skupiny KMV nabízeny. Nabývaný soutěžitel nevyrábí žádné produkty (nealkoholické nápoje), které by byly prodávané pod privátními značkami (private labels) obchodních řetězců.

Kromě výroby a prodeje nealkoholických nápojů se Nabývaný soutěžitel zabývá také dovozem, distribucí/prodejem slaných pochutin, konkrétně pak bramborových lupínků chráněných ochrannou známkou (značkou) Lays a dalších pochutin chráněných ochrannou známkou (značkou) Cheetos.

Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 2 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi soutěžitele získávajícího možnost kontroly, a na ty činnosti, které jim vertikálně předcházejí či na ně navazují.

Z výše uvedeného popisu aktivit spojujících se soutěžitelů vyplývá, že činnosti Skupiny KMV a Nabývaného soutěžitele se na území České republiky překrývají v oblasti výroby a prodeje nealkoholických nápojů.

Úřad ve své předchozí rozhodovací praxi v rámci kontroly spojování soutěžitelů v oblasti výroby a prodeje nealkoholických nápojů[20] zvažoval vymezení, případně vymezil, relevantní trhy z pohledu věcného (výrobkového) následujícím způsobem:

Úřad při vymezení výše uvedených relevantních trhů vycházel z výčtu podnikatelských aktivit spojujících se soutěžitelů, jejichž relevantní produkty byly distribuovány bez jakýchkoli omezení, a to jak prostřednictvím (i) distribučního kanálu tzv. off-trade, jež zahrnuje přímé či nepřímé dodávky těchto výrobků do maloobchodní sítě za účelem použití v domácnostech,[22] tak (ii) distribučního kanálu označeného jako on-trade, který je určen pro gastronomická zařízení typu HORECA[23] zásobovaná prostřednictvím velkoobchodní sítě.

Toto rozdělení relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje nealkoholických nápojů Úřad zakládal na tom, že z hlediska poptávky neochucené balené vody představují (v porovnání s ochucenými nealkoholickými nápoji) z pohledu charakteristiky, zamýšleného použití a ceny odlišný produkt. Z obdobných důvodů jsou neochucené balené vody odlišné od nealkoholických nápojů džusového typu a dalších nealkoholických nápojů jako je káva, čaj, mléko apod.

Současně Úřad zastával názor, že trh neochucených balených vod zahrnuje všechny typy neochucených nealkoholických nápojů na bázi pitné vody stáčené do spotřebitelských balení -­ typicky skleněných nebo PET lahví různého objemu, přičemž za pitnou vodu lze považovat veškeré vody, které splňují znaky vysoce jakostní vody, které vyhovují podmínkám trvalého a přímého požívání širokou skupinou populace a které splňují mikrobiologické, biologické, fyzikální a chemické ukazatele (tj. musí se jednat o čirou a bezbarvou tekutinu, která neobsahuje patogenní mikroorganismy nebo organismy indikující jejich možnou přítomnost). Za součást takového trhu byly tedy považovány všechny výrobky nabízené ve spotřebitelských obalech označené jako přírodní minerální voda, stolní voda, pramenitá voda, sodová voda, kojenecká voda, a to buď sycené oxidem uhličitým (perlivé či jemně perlivé), nebo bez jeho přídavku (neperlivé).

V případě relevantního trhu balených ochucených nealkoholických nápojů na bázi pitné vody měl Úřad za to, že předmětný trh zahrnoval všechny typy ochucených nealkoholických nápojů na bázi pitné vody stáčených do spotřebitelských balení a dodatečně upravených přidáním přírodních či umělých sladidel, nápojových koncentrátů, normovaných surovin nebo jiných potravinových doplňků či vitamínů. Podobně jako v případě neochucených balených vod i tento trh zahrnoval nápoje sycené oxidem uhličitým či bez jeho přídavku. Mezi balené ochucené nealkoholické nápoje na bázi pitné vody byly řazeny, limonády, včetně nápojů kolového typu či toniků, a i ochucené minerální či pramenité vody.[24]

Úřad při vymezení výše uvedených relevantních trhů zohlednil rovněž náhled tehdejšího účastníka řízení, společnosti KMV, jenž sám takto navrhl uvedeným způsobem vymezit produktové relevantní trhy.

V rámci správního řízení sp. zn. S64/05 KMV/Poděbradka uvedené produktové relevantní trhy nebyly členěny dle způsobu distribuce, neboť spojující se soutěžitelé na on-trade trzích působili pouze omezeně.

V návrhu na povolení posuzovaného spojení soutěžitelů Účastník řízení uvedl, že je třeba se při vymezování produktových relevantních trhů v případech spojování soutěžitelů působících v oblasti nealkoholických nápojů odchýlit od stávající praxe Úřadu, a tím i od názoru, jejž v minulosti sám zastával, a to v důsledku změn, které se měly v posledních 10 letech údajně nastat ve vnímání zastupitelnosti jednotlivých nealkoholických nápojů ze strany spotřebitelů a ve způsobu distribuce těchto produktů. Dle Navrhovatele je při definování relevantních trhů z pohledu výrobkového nutno zohlednit různé perspektivy, neboť nealkoholické nápoje se v určitých charakteristikách liší. Tyto charakteristiky současně mají být vnímány či rozlišovány ze strany většiny zákazníků, včetně finálních spotřebitelů, čímž se podle názoru Navrhovatele stávají důležitými pro vymezení jednotlivých trhů z výrobkového pohledu.

V této souvislosti společnost KMV BEV CZ poukázala na některé rozlišovací znaky, které považuje za nezbytné vzít v potaz při vymezování relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje nealkoholických nápojů. Těmito znaky jsou zejména způsob distribuce nealkoholických nápojů, resp. používaný distribuční kanál, dále skutečnost, zda se jedná o nápoje sycené či nesycené, a druh nealkoholického nápoje.

Pokud jde o distribuční kanály, Navrhovatel v návrhu na povolení spojení rozlišoval distribuční kanál on-trade, který zahrnuje distribuci nápojů ke spotřebě zejména v restauracích, hotelech, barech a kavárnách, od distribučního kanálu off-trade, který je představován typicky maloobchodními prodejci nápojů, tj. řetězci a ostatními maloobchodními prodejnami, případně sdruženými do nákupních aliancí. Prodej jednotlivých nealkoholických nápojů prostřednictvím těchto distribučních kanálů by dle Účastníka řízení měl představovat odlišné relevantní trhy, neboť mezi nimi je rozdíl v nabídce produktů, formátu a velikosti balení, v ziskových maržích a cenách pro konečného spotřebitele.

Navrhovatel rovněž uvedl, že při rozlišování některých nealkoholických nápojů a vymezení příslušných relevantních trhů z výrobkového hlediska je [„obchodní tajemství“].

Pokud jde o jednotlivé druhy ochucených nealkoholických nápojů, Navrhovatel se domnívá, že s ohledem na jejich specifika je třeba tyto členit do dalších kategorií. Základní dělení nealkoholických nápojů na ochucené a neochucené považuje Navrhovatel za nedostačující, neboť má za to, že konečný spotřebitel rozlišuje v oblasti ochucených nápojů (i) nápoje chutí blížící se pivu (nealkoholické pivo nebo cider), (ii) nápoje kolového typu, (iii) sportovní nápoje, (iv) energetické nápoje, (v) toniky, (vi) ochucené vody, a to včetně sirupů na jejich domácí přípravu, (vii) další sycené ochucené nápoje (dále také jen „OCSD nápoje“), (viii) džusy a (ix) RTD čaje.

V případě neochucených nápojů, tj. balených vod, pak konečný spotřebitel podle názoru Navrhovatele rozlišuje vody minerální, pramenité, balené pitné (stolní) a kojenecké.

V souvislosti s jednotlivými typy nealkoholických nápojů, jak jsou uvedeny výše, Navrhovatel však poukázal na odlišnou poptávku po nealkoholických nápojích v rámci on-trade distribučního kanálu, kde členění nápojů nemusí být tak detailní, neboť základní dělení v HORECA oblasti probíhá na úrovni alkoholické/nealkoholické nápoje a v případě nealkoholických nápojů na ochucené/neochucené. Pro kategorii ochucených nápojů však má Navrhovatel za to, že je nutné další členění na nápoje kolového typu, toniky, džusy, nealkoholické pivo/cider a OCSD nápoje.

S ohledem na výše uvedené Navrhovatel z hlediska produktového navrhoval následující vymezení relevantních trhů: a) trh neochucené vody dodávané prostřednictvím on-trade distribučního kanálu,[25] b) trh neochucenéneperlivé pramenité vody dodávané prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, c) trh neochucené perlivé pramenité vody dodávané prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, d) trh neochucené neperlivé minerální vody dodávané prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, e) trh neochucené perlivé minerální vody dodávané prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, f) trh neochucené neperlivé balené (stolní) pitné vody dodávané prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, g) trh neochucené perlivé balené (stolní) pitné vody dodávané prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, h) trh kojenecké vody dodávané prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, i) trh džusů[26] dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, j) trh džusů[27] dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, k) trh RTD čajů[28] dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, l) trh RTD čajů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, m) trh sportovních nápojů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, n) trh sportovních nápojů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, o) trh kolových (sycených) nápojů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, p) trh kolových (sycených) nápojů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, q) trh toniků dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, r) trh toniků dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, s) trh energetických nápojů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, t) trh energetických nápojů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, u) trh ostatních sycených nápojů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, v) trh ostatních sycených nápojů dodávaných prostřednictvím off‑trade distribučního kanálu a w) trh ochucených vod (bez členění na off-trade či on-trade distribuční kanál).

S ohledem na skutečnost, že v otázce vymezení produktového relevantního trhu v oblasti výroby a prodeje nealkoholických nápojů došlo k podstatnému rozporu mezi předchozí rozhodovací praxí Úřadu a názorem Účastníka řízení, který prezentoval v návrhu na povolení spojení soutěžitelů, Úřad provedl šetření mezi tržními subjekty působícími ve spojením dotčené oblasti mimo jiné za účelem zjištění jejich názoru na vymezení produktových relevantních trhů.

V této souvislosti Úřad oslovil v první fázi řízení nevýznamnější konkurenty spojujících se soutěžitelů v oblasti výroby a prodeje nealkoholických nápojů,[29] a to společnosti Pivovar Černá Hora, a.s., se sídlem Černá Hora, nám. U Pivovaru 3, IČO 28282876 (dále jen „Pivovar ČH“),[30] Coca-Cola Česká Republika s.r.o., se sídlem Praha 9 – Kyje, Českobrodská 1329,[31] IČO 25111299, FONTEA a.s., se sídlem Veselí nad Lužnicí 596, IČO 26029073 (dále jen „FONTEA“), Kofola ČeskoSlovensko a.s., se sídlem Ostrava – Poruba, Nad Porubkou 2278/31a, IČO 24261980 (dále jen „Kofola ČS“),[32]Ondrášovka Holding, a.s., se sídlem Praha 4 – Nusle, Doudlebská 1699/5, IČO 28193261 (dále jen „Ondrášovka“), Pivovary Staropramen s.r.o., se sídlem 150 00 Praha 5, Nádražní 43/84, IČO 24240711 (dále jen „Pivovary Staropramen“), VESETA spol. s r.o., se sídlem Kyšice, V. Vlčka 202, IČO 47535431 (dále jen „VESETA“), “ZON” spol. s r.o., se sídlem Třebíč, V. Nezvala 79/34, IČO 47908793 (dále jen „ZON“), LINEA NIVNICE, a.s., se sídlem Nivnice, U Dvora 190, IČO 49970666 (dále jen „LINEA NIVNICE“), PFANNER, spol. s r.o., se sídlem Hostivice, V Uličce 1243, IČO 41695496 (dále jen „PFANNER“), Rauch Praha spol. s r.o., se sídlem Praha 8, Na žertvách 2196/34, IČO 63666618 (dále jen „Rauch“), a MASPEX Czech s.r.o., se sídlem Praha 8, Sokolovská 100/94, IČO 25716379 (dále jen „MASPEX“)[33].

Obdobně Úřad oslovil se žádostí o informace rovněž všechny maloobchodní řetězce, které odebírají nealkoholické nápoje přímo od spojujících se soutěžitelů, některé velkoobchodní prodejce, kteří dodávají nealkoholické nápoje menším maloobchodním prodejnám a zařízením typu HORECA a kteří představují významné zákazníky spojujících se stran, a nejvýznamnější obchodní partnery spojujících se stran z řad provozovatelů zařízení typu HORECA.

Šetření mezi oslovenými subjekty pak potvrdilo některé z argumentů předložených ze strany Účastníka řízení, v některých aspektech pak spíše potvrzuje platnost předcházejících závěrů Úřadu při vymezování produktových relevantních trhů v oblasti výroby nealkoholických nápojů.

Šetření Úřadu potvrdilo závěr Navrhovatele, co se týče potřeby členění relevantních trhů v oblasti výroby a prodeje nealkoholických nápojů dle způsobu jejich distribuce, když téměř žádný z oslovených subjektů nerozporoval nezbytnost členění relevantních trhů na dodávky prostřednictvím on-trade a off-trade prodejního kanálu.

Absolutní většina subjektů, jež se ve svých reakcích na výzvu Úřadu vyjádřily k problematice produktových relevantních trhů, nerozporovala existenci samostatných produktových trhů džusů, RTD čajů a sportovních a energetických nápojů. S ohledem na tuto skutečnost a dále pak vzhledem k odlišnému složení jednotlivých nápojů a jejich účinků Úřad přisvědčuje názoru Navrhovatele na vymezení samostatných produktových relevantních trhů těchto kategorií nealkoholických nápojů.

Výsledky šetření Úřadu jsou naopak v přímém rozporu s názorem společnosti KMV BEV CZ ve věci údajné zastupitelnosti tzv. ochucených vod se sirupy určenými k ředění vodou. Zatímco Účastník řízení v návrhu na povolení spojení uvedl, že tyto produkty považuje za substituty, absolutní většina z oslovených subjektů tento názor nesdílí. Z osmi konkurenčních výrobců, kteří k dané problematice zaslali své stanovisko, pouze dva uvedli, že tyto produkty jsou vzájemně zastupitelné, nicméně současně tito dva výrobci konstatovali, že při stanovování cen jejich ochucených vod neberou v potaz ceny sirupů. Stejně tak z šestnácti obchodních řetězců pouze jeden považuje sirupy a ochucené nápoje za substituty a dokonce by v případě, kdy by došlo k nepřechodnému zdražení ceny sirupů o 5 - 10 %, omezoval nákupy tohoto produktu ve prospěch ochucených vod a naopak. Ostatní odběratelé spojujících se soutěžitelů Úřadu sdělili, že ochucené vody a sirupy jsou zcela odlišné produkty, které nejsou vzájemně zastupitelné, přičemž rovněž tak konstatovali, že dle jejich názoru obdobné stanovisko zaujímají i koneční spotřebitelé, kteří jsou jejich zákazníky. Nadto účastník řízení v průběhu správního řízení přehodnotil svůj názor, když ve svém podání ze dne 15. 6. 2018[34] uvedl, že nadále „…na takto vymezeném kombinovaném trhu (ochucených vod a sirupů) netrvá“ a „…pro účely předmětného spojení souhlasí s tím, aby daný relevantní trh byl vymezen jako trh ochucených vod (aniž do něj byly zahrnovány sirupy)….“

S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že sirupy určené pro ředění vodou nejsou součástí žádného z trhů posuzovaných v rámci tohoto správního řízení.

Výsledky šetření Úřadu rovněž nepotvrdily názor Účastníka řízení, že typy jednotlivé balených neochucených vod (minerální, pramenitá, stolní a kojenecká) představují samostatné relevantní trhy, když devět z deseti konkurentů spojujících se soutěžitelů, jež se k dané problematice vyjádřilo, se domnívá, že mezi jednotlivými typy balených neochucených vod existuje alespoň částečná substituce.[35] Obdobně reagovala i většina z odběratelů spojujících se soutěžitelů, jež zaslala Úřadu své stanovisko k zastupitelnosti neochucených nealkoholických nápojů.

Procentuální podíl kladných odpovědí oslovených konkurentů, že mezi jednotlivými typy neochucených balených vod existuje alespoň částečná substituce, z celkového počtu odpovědí na tuto otázku, je uveden v následující tabulce. Viz tabulka č. 1. tabulka č. 1 - Procentuální podíl kladných odpovědí konkurentů

Z tabulky č. 1 vyplývá, že většina z konkurentů spojujících se stran považuje za vzájemně zastupitelné neochucené pramenité vody perlivé, neochucené minerální vody perlivé a neochucené balené pitné (stolní) vody perlivé i neperlivé. Rovněž tak většina z konkurentů spojujících se soutěžitelů, jež Úřadu zaslala odpověď na jeho výzvu, označila za vzájemně zastupitelné neochucené pramenité vody neperlivé, neochucené minerální vody neperlivé a neochucené balené pitné (stolní) vody perlivé i neperlivé. Současně téměř polovina z konkurenčních výrobců nealkoholických nápojů označila za vzájemně zastupitelné neochucené pramenité a minerální vody perlivé, na straně jedné, s neochucenými pramenitými a minerálními vodami neperlivými. Z průzkumu mezi konkurenty pak bylo zjištěno, že tito považují z hlediska substituovatelnosti za relativně samostatné produkty kojeneckých vod, když méně než jedna třetina z došlých odpovědí označila kojeneckou vodu za substitut ostatních typů neochucených nápojů.

Obdobně se Úřad zabýval otázkou, zda odběratelé spojujících se soutěžitelů z off-trade distribučního kanálu, tj. zejména obchodní řetězce, považují jednotlivé typy neochucených nápojů za vzájemně zastupitelné či nikoli. Současně Úřad se obchodních řetězců dotazoval na jejich názor, co si o substituovatelnosti těchto produktů myslí jejich zákazník, tj. konečný spotřebitel. Závěry z šetření Úřadu mezi odběrateli spojujících se stran, které jsou uvedeny v tabulkách č. 2 a č. 3, do značné míry kopírují závěry, které vyplynuly z šetření provedeného mezi výrobci nealkoholických nápojů. Viz tabulka č. 2. tabulka č. 2 - Procentuální podíl kladných odpovědí obchodních řetězců

Z tabulky č. 2 vyplývá, že přibližně dvě třetiny z obchodních řetězců považují za vzájemně zastupitelné neochucené pramenité vody neperlivé, neochucené minerální vody neperlivé a neochucené balené pitné (stolní) vody neperlivé, současně za vzájemně nahraditelné hodnotí cca dvě třetiny obchodních řetězců neochucené pramenité vody perlivé, neochucené minerální vody perlivé a neochucené balené pitné (stolní) vody perlivé. Vzájemnou substituovatelnost mezi perlivými a neperlivými neochucenými nápoji spatřuje téměř polovina z obchodních řetězců.

Stejně jako v případě konkurentů, ani obchodní řetězce do značné míry nepovažují kojenecké vody za náhradu ostatních typů neochucených vod, nicméně procento odběratelů, jež označilo kojeneckou vodu za substitut ostatních neochucených vod, je vyšší než u konkurentů. V této souvislosti polovina z odběratelů dokonce naznačila, že kojenecké vody jsou zastupitelné k neperlivým neochuceným vodám minerálním, pramenitým i stolním, tato substituce je však do značné míry považována za jednostrannou, když naopak méně než 40 % z odběratelů se domnívá, že ostatní neochucené vody jsou zastupitelné s vodou kojeneckou.

Velmi obdobné závěry pak ukázala i analýza odpovědí obchodních řetězců na otázku, co ji myslí o tom, jak vzájemnou nahraditelnost jednotlivých typů neochucených vod vnímají jejich zákazníci, tj. koneční spotřebitelé (viz tabulka č. 3). Viz tabulka č. 3. tabulka č. 3 - Procentuální podíl kladných odpovědí obchodních řetězců z pohledu spotřebitele

Vyhodnocení odpovědí oslovených soutěžitelů uvedené v tabulkách č. 1 až č. 3 tak nepodporuje názor účastníka řízení na užší vymezení samostatných relevantních trhů v oblasti balených neochucených vod. Zejména lze konstatovat, že jednoznačná většina z oslovených subjektů považuje za vzájemně nahraditelné neochucené pramenité vody neperlivé, neochucené minerální vody neperlivé a neochucené balené pitné (stolní) vody neperlivé, a současně za vzájemně zastupitelné hodnotí neochucené pramenité vody perlivé, neochucené minerální vody perlivé a neochucené balené pitné (stolní) vody perlivé. Mezi neochucenými perlivými nápoji, na straně jedné, a neochucenými neperlivými nápoji, pak vzájemná zastupitelnost je spatřována necelou polovinou oslovených subjektů.

Z provedeného šetření naopak vyplynula nižší míra zaměnitelnosti kojeneckých vod ostatními typy neochucených nápojů, kdy, pokud už je vzájemná nahraditelnost spatřována, tak spíše je považovaná za jednostrannou substituci, kdy kojenecká voda může nahradit ostatní typy neochucených nápojů, ale nikoli opačně.

K tomu Úřad uvádí, že ačkoli z analýzy názorů oslovených konkurentů a odběratelů spojujících se stran nevyplynul zcela jednoznačný závěr ohledně vzájemné zastupitelnosti některých typů neochucených vod, zejména vzájemné nahraditelnosti mezi perlivými a neperlivými neochucenými typy nápojů, tak na základě dalších v průběhu správního řízení získaných informací Úřad konstatuje, že jednotlivé typy neochucených nápojů by spíše měly představovat jeden produktový relevantní trh. Tyto závěry Úřad činí zejména s ohledem na vysoký stupeň zastupitelnosti mezi jednotlivými sycenými a nesycenými minerálními, pramenitými a stolními vodami z pohledu nabídkové substituce[36] a s ohledem na to, že (i) prodeje balených neochucených druhů vod (minerální, pramenitá, stolní a kojenecká) se uskutečňují na základě střetu nabídky i poptávky za obdobnou cenu a (ii) mezi jednotlivými typy neexistují odlišné spotřebitelské preference při výběru typu balení jednotlivých typů neochucených vod.

Co se týče nabídkové zastupitelnosti mezi sycenými a nesycenými druhy neochucených vod, lze uvést, že (i) výroba sycené či nesycené varianty neochucených vod probíhá na shodných výrobních linkách, změnu výroby produktu ze sycené varianty na nesycenou a naopak je možno provést v krátkém čase a s vynaloženým minimálních nákladů,[37] (ii) výrobci obvykle vyrábějí jak sycenou, tak i nesycenou variantu neochucených vod,[38] (iii) neexistují podstatné odlišnosti v baleních sycené či nesycené varianty neochucených vod.[39]

Pokud se jedná o porovnání prodejů neochucených perlivých a neperlivých vod dle druhu obalů za období 2014 – 2016, pak lze konstatovat, že největší podíl prodejů tvoří PET obal s podílem prodejů cca [„obchodní tajemství“] % u perlivých a cca [„obchodní tajemství“]% u neperlivých neochucených vod, zbylá část je tvořena prodejem ve skle. Nejvíce preferovaným obalem dle objemu je pak PET 1,5 l u obou skupin produktů neochucených vod, cca [„obchodní tajemství“] % u perlivých a cca [„obchodní tajemství“]% u neperlivých.[40]

Navíc sycené či nesycené varianty neochucených vod jsou obvykle umístněné v regálech vedle sebe. Není obvyklé, že by v maloobchodních prostorách obchodních řetězců byly vyčleněny regály či místa, kde by se nabízely pouze neperlivé neochucené vody jednotlivých výrobců a pouze perlivé neochucené vody jednotlivých výrobců. Spíše jsou vyčleněny obvykle prostory, kde jsou v maloobchodních prostorách společně nabízeny značky neochucených vod jednotlivých producentů, přičemž každá značka je prezentována dohromady v perlivé, neperlivé, popř. jemně perlivé variantě, ze kterých si konečný spotřebitel může vybrat.

O poptávkové zastupitelnosti sycené či nesycené varianty neochucených vod vypovídá rovněž podobnost vývoje cen sycené či nesycené varianty určité značky, kterou je možno doložit vývojem průměrných týdenních cen výrobků určité značky.[41]

Např. průměrné týdenní ceny neochucené vody Magnesia 1,5 l se ceny pohybovaly v letech 2014 až 2017 v případě Magnesia Perlivá 1,5 l v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, Magnesia Jemně Perlivá 1,5 l mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr a Magnesia Neperlivá 1,5 l v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, viz graf č. 1. Dalším příkladem jsou průměrné týdenní ceny neochucené vody Mattoni 1,5 l, kdy se ceny pohybovaly za roky 2014 až 2017 v případě Mattoni Perlivá 1,5 l v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, Mattoni Jemně Perlivá 1,5 l mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr a Mattoni Neperlivá 1,5 l v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, viz graf č. 2. Obdobně pak se průměrné týdenní ceny neochucené vody Rajec 1,5 l se pohybovaly za roky 2014 až 2017 v případě Rajec Jemně Perlivá 1,5 l v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr a Rajec Neperlivá 1,5 l v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, viz graf č. 3. Posledním příkladem jsou průměrné týdenní ceny neochucené vody Korunní 1,5 l, kdy se ceny pohybovaly za roky 2014 až 2017 jak u Korunní Jemně Perlivá 1,5 l, tak i u Korunní Neperlivá 1,5 l v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, viz graf č. 4. graf č. 1 - Průměrné týdenní ceny neochucené vody Magnesia 1,5 l graf č. 2 - Průměrné týdenní ceny neochucené vody Mattoni 1,5 l graf č. 3 - Průměrné týdenní ceny neochucené vody Rajec 1,5 l graf č. 4 - Průměrné týdenní ceny neochucené vody Korunní 1,5 l

Z vývoje průměrných cen jednotlivých značek vod ve variantách dle perlivosti lze jednoznačně vyčíst, že jednotlivé varianty značek z pohledu perlivosti vykazují kromě téměř shodného cenového rozpětí i obdobný vývoj cen v čase, kdy se křivky v podstatě překrývají.

Z uvedeného vyplývá, že ačkoli z reakce tržních subjektů na otázku zastupitelnosti jednotlivých typů sycených a nesycených neochucených nápojů nelze jednoznačně určit zastupitelnost těchto produktů, tak ostatní faktory naopak hovoří jednoznačně v její prospěch.

Pokud se jedná o porovnání cen jednotlivých typů neochucených balených vod (minerálních, pramenitých, stolních či kojeneckých), za které jsou prodávány konečným spotřebitelům, lze konstatovat následující. Průměrné roční ceny kategorií značkových neochucených vod za roky 2014 až 2017 jsou uvedeny v následujícím grafu č. 5. Jednotlivé ceny byly stanoveny jako podíl prodaného finančního objemu (tzv. „Sales Value“) a množstevního objemu (tzv. „Sales Volume“).[42]

V případě neochucených vod byly údaje o neochucených vodách sledovány ve společné kategorii pramenitých/stolních vod perlivých a neperlivých, dále kategorii minerálních vod perlivých a neperlivých a kategorii vod kojeneckých (neperlivých). Průměrná cena značkových pramenitých/stolních vod se pohybuje mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr, minerálních vod cca mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr a kojeneckých vod cca mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr,[43] viz graf č. 5. graf č. 5 - Průměrné roční ceny značkových výrobků

Hladiny průměrných ročních cen značkových neochucených vod se vzájemně významně neliší a nevykazují rovněž žádné podstatné odlišné meziroční změny. Ceny všech zmiňovaných produktů jsou z dlouhodobého hlediska stabilní.

Na podporu svých tvrzení, dle kterých mají být trhy v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje neochucených nealkoholických nápojů distribuovaných skrze off-trade prodejní kanál členěny dle jednotlivých kategorií těchto vod, Účastník řízení rovněž předložil studii „Validace kategorizace neochucených balených vod Finální zpráva“ (dále jen „Studie Kantar I“)[44] provedenou na základě elektronického dotazování na reprezentativním vzorku respondentů. Předmětem dotazování respondentů byly obecné otázky na jejich názor, do jaké míry souhlasí s možným členěním neochucených balených vod na pitnou, kojeneckou, pramenitou a minerální vodu, zda je toto členění pro ně důležité a zda je důležitá perlivost a obsah minerálů v neochucených vodách.[45]

Úřad k tomu uvádí, že předmětem předložené Studie Kantar I jsou pouze obecné otázky, jejichž výsledky nemají relevanci pro určení definice relevantního trhu. Samotné potvrzení existence uvedených kategorií nevylučuje možnost, že tyto tvoří jeden širší relevantní trh. Uvedené otázky nesměřovaly na názor respondentů, zda jednotlivé kategorie neochucených nealkoholických nápojů považují za zastupitelné či nikoli, popř. názor na to, jak by se změnily jejich nákupní zvyklosti, kdyby u jednoho z jimi nakupovaných produktů došlo k malému, ale nepřechodnému zvýšení ceny. Zkoumání reakcí kupujících na tyto otázky je standardním nástrojem používaným soutěžními úřady při definování relevantního trhu. Předmětný průzkum provedený v rámci Studie Kantar pouze sledoval, zda jsou si spotřebitelé vědomi toho, že na trhu se nabízejí neochucené vody, které jsou s ohledem na legislativní pravidla označovány jako minerální, pramenité, stolní či kojenecké, popř. zda spotřebitelé vnímají rozdíl mezi perlivostí a neperlivostí neochucených nápojů.

Úřad uzavírá, že výsledky šetření nepotvrdily názor Účastníka řízení o užším členění oblasti balených neochucených vod a poukázaly na minimálně částečnou substituci mezi jednotlivými typy neochucených balených vod.

Co se týče členění ochucených vod, kolových nápojů, toniků a OCSD nápojů, šetření Úřadu neposkytlo zcela jednoznačný závěr ke způsobu vymezování produktových relevantních trhů. Spektrum názorů na tuto problematiku bylo velmi široké, a to od stanoviska, že existuje pouze jeden relevantní trh v oblasti ochucených nealkoholických nápojů (např. společnosti FONTEA[46] a Coca-Cola[47]), až po názory potvrzující členění navrhované Účastníkem řízení (např. společnost MASPEX).[48]

V této souvislosti se Úřad rovněž obrátil na konkurenty a odběratele spojujících se stran s otázkou, které z ochucených nápojů považují za vzájemné substituty. Procentuální podíl kladných odpovědí všech oslovených soutěžitelů (konkurentů, obchodních řetězců a velkodistributorů), že mezi jednotlivými typy ochucených nápojů existuje alespoň částečná substituce z celkového počtu odpovědí na tuto otázku, je uveden v tabulce č. 4. tabulka č. 4 - Procentuální podíl kladných odpovědí všech oslovených soutěžitelů

Z šetření mezi tržními subjekty ohledně jejich názoru na zastupitelnost jednotlivých kategorií ochucených nápojů pak vyplynulo, že velká většina z oslovených subjektů považuje za nezastupitelné kolové nápoje a toniky, ohledně zastupitelnosti ochucených vod a OCSD nápojů pak výsledky šetření nejsou průkazné, neboť přibližně polovina subjektů zastupitelnost mezi těmito kategoriemi nealkoholických nápojů spatřuje a polovina nikoli.

Úřad se z tohoto důvodu dále podrobněji zabýval otázkou zaměnitelnosti mezi ochucenými vodami a ostatními sycenými limonádami s ohledem na další faktory.

Na straně jedné existují skutečnosti, které podporují závěr, že uvedené produkty tvoří jeden relevantní trh, a to například, že (i) výroba ochucených vod a OCSD nápojů většinou probíhá na shodných výrobních linkách a změnu výroby druhu nápoje je možno provést v krátkém čase a s vynaloženým minimálních finančních nákladů,[49] (ii) nejvýznamnější tržní subjekty současně nabízejí jak ochucené vody tak i OCSD nápoje[50] a (iii) postupně dochází ke sbližování ochucených vod s OCSD nápoji z pohledu výrazného barevného balení obalů, když dříve spíše průhledné obaly ochucených vod se mění tím způsobem, že navozují dojem „neprůhledného“ OCSD nápoje či naopak obaly některých OCSD nápojů se mění tím způsobem, že budí dojem „průhledné“ ochucené vody.[51]

Na druhé straně však existují skutečnosti, které podporují závěr, že uvedené produkty tvoří samostatné relevantní trhy. Zejména se jedná o to, že (i) OCSD nápoje jsou obvykle prodávány za podstatně vyšší cenu než ochucené vody, (ii) na internetových prodejních webech potravin jsou ochucené vody spíše zařazovány do skupiny nápojů vod společně s neochucenými vodami a sycené nápoje do kategorie sycených nápojů či limonád[52] a (iii) rovněž i společnosti zabývající se analýzou prodejů na trzích v oblasti nealkoholických nápojů, tj. GlobalData Plc (Canadean) (dále jen „GlobalData (Canadean)“) a ACNielsen Czech Republic s.r.o. (Nielsen) (dále jen „AC Nielsen“), kategorie OCSD nápojů a ochucených vod zařazují do jiných produktových kategorií a následně sledují a dodávají tržní informace o těchto kategoriích nealkoholických nápojů v oddělených statistikách.[53]

Pokud se jedná o porovnání cen OCSD nápojů a ochucených vod, pak průměrné roční ceny předmětných značkových produktů v letech 2014 až 2017 jsou uvedeny v grafu č. 6. Průměrné ceny ochucených vod i OCSD nápojů Úřad stanovil jako podíl prodaného finančního objemu (tzv. „Sales Value“) a množstevního objemu (tzv. „Sales Volume“) jednotlivých produktů.[54] Průměrná cena značkových ochucených vod se pohybuje mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr na rozdíl od ostatních sycených limonád s cenou mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr, tj. o cca 50 % vyšší cenou,[55] když navíc tento rozdíl meziročně vzrostl, viz graf č. 6. graf č. 6 – Průměrné roční ceny značkových ochucených vod a ostatních sycených nápojů

Na podporu svých tvrzeních Účastník řízení ohledně nezastupitelnosti jednotlivých kategorií neochucených nápojů předložil studii „Validace kategorizace ochucených nápojů Finální zpráva“ (dále jen „Studie Kantar II“)[56] provedenou na základě elektronického dotazování na reprezentativním vzorku respondentů. Předmětem dotazování respondentů byly obdobné obecné otázky na jejich názor jako ve Studii Kantar I, tj. spotřebitelé byli dotazováni, [„obchodní tajemství“].

Úřad k tomu uvádí, že předmětem předložené Studie Kantar II jsou pouze obecné otázky, jejichž výsledky nemají relevanci pro určení definice relevantního trhu. Samotné potvrzení existence uvedených produktových kategorií totiž nevylučuje možnost, že tyto tvoří jeden širší relevantní trh. Uvedené otázky se nezaměřují na případnou reakci respondentů na malé a nepřechodné zvýšení ceny jimi nakupovaných produktů a ani nezkoumají jejich názor na existenci substituce či vzájemné zaměnitelnosti ochucených vod a OCSD nápojů, přičemž zkoumání takové reakce kupujících je standardním nástrojem používaným při definování relevantního trhu.

Nicméně i přes sbližování obou kategorií nealkoholických nápojů, vzhledem k podstatným cenovým rozdílům produktů v rámci nich nabízených, s ohledem na skutečnost, že značná část odběratelů výrobky z těchto dvou kategorií nepovažuje za vzájemně zastupitelné a i e-shopy a organizace zabývající se sbíráním a analýzou statistických dat v oblasti nealkoholických nápojů sledují tyto výrobkové kategorie odděleně, existují velmi silné indicie svědčící pro vymezení samostatných trhů ochucených vod a OCSD nápojů.

Úřad uzavírá, že výsledky šetření sice zcela nepotvrdily, ale rozhodně nevyvrátily, názor Účastníka řízení o existenci dvou samostatných trhů trhu ochucených vod a trhu OCSD nápojů, když existují velmi silné indicie podporující vymezení samostatného trhu ochucených vod a OCSD nápojů. Ostatní typy ochucených nápojů, tj. kolové nápoje a toniky, by pak dle předmětného zkoumání však měly tvořit samostatné produktové relevantní trhy.

S ohledem na skutečnost, že v oblasti výroby nealkoholických nápojů si konečný spotřebitel může vybírat mezi tzv. značkovými produkty, tj. produkty, které jsou prodávány pod značkou jejich výrobce, a mezi produkty, které pod svými značkami nabízí obchodní řetězce (tzv. private labels, dále také jen „soukromé značky“, „privátní značky“ či „neznačkové produkty“)[57] a které si tyto nechávají vyrábět od producentů balených vod, Úřad se v rámci šetření dotazoval odběratelů spojujících se stran, zda tyto produkty představují vzájemně zastupitelné produkty.[58]

Ze třinácti obchodních řetězců, jež se k dané otázce vyjádřily, jedenáct Úřadu odpovědělo, že značkové nealkoholické nápoje nejsou substituty k private labels a naopak, neboť na malou, ale podstatnou trvalou změnu v ceně jednoho produktu, by odběratelé nereagovali přechodem (byť jen částečným) k produktu druhému.

V této souvislosti Úřad konstatuje, že spojením dotčené trhy jsou trhy velkoobchodní, kdy odběratelem spojujících se stran nejsou koneční spotřebitelé, nýbrž maloobchodní prodejci, kteří ale svá obchodní rozhodnutí zakládají na své znalosti chování spotřebitelů. Obchodní řetězce pak ve své nabídce nealkoholických nápojů chtějí obvykle mít řadu značkových produktů a vedle nich nabízet i své privátní značky. Přesto, že obě tyto kategorie obchodní řetězce chtějí nabízet, nepovažují tyto kategorie za vzájemně zastupitelné v tom smyslu, že kdyby byly výrobcem zdraženy (o 5 – 10 %) např. značkové produkty, tak by ve větší míře místo nich nepoptávaly výrobu svých soukromých značek a naopak.

Úřad dále dovozuje odlišnost značkových produktů a privátních značek obchodních řetězců na základě toho, že (i) existují významné rozdíly v průměrné cenové hladině značkových nápojů a nápojů prodávaných pod privátními značkami maloobchodníků, (ii) pravidelným promočním cyklům podléhají pouze značkové výrobky, jejichž cena má vyšší volatilitu a mění se v čase více než produkty prodávané pod značkami obchodních řetězců, a (iii) jednotlivé produkty prodávané pod soukromými značkami obchodních řetězců mají omezený konkurenční potenciál vůči značkovým produktům, neboť zatímco značkové produkty jsou obvykle prodávány ve všech nebo alespoň v podstatném množství obchodních řetězců, neznačkový produkt se obvykle prodává pouze v prodejnách jednoho obchodního řetězce, který je vlastníkem své privátní značky (není obvyklé, že by produkt prodávaný pod soukromou značkou např. společnosti Tesco Stores ČR a.s. (dále jen „TESCO“) byl prodáván v provozovnách ostatních obchodních řetězců).

Existenci významných rozdílů mezi značkovými a privátními produkty Úřad zakládá na údajích o prodejích na off-trade trzích a srovnání cen podle agentury AC Nielsen,[59] kdy produkty privátních značek jsou v jednotlivých kategoriích nápojů často až několikanásobně nižší.

Průměrné roční ceny značkových a privátních produktů za roky 2014 až 2017 souhrnně za všechny nealkoholické nápoje jsou uvedeny v následujícím grafu č. 7. Jednotlivé ceny byly stanoveny jako podíl prodaného finančního objemu (tzv. „Sales Value“) a množstevního objemu (tzv. „Sales Volume“).[60] Zatímco průměrná cena značkových produktů se pohybuje mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr, průměrná cena, za kterou jsou prodávány nealkoholické nápoje pod privátními značkami obchodníků, činí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, viz graf č. 7. graf č. 7 – Průměrné roční ceny značkových a privátních nápojů

S ohledem na skutečnost, že cenové porovnání souhrnné kategorie všech nealkoholických nápojů nedává přesný náhled o tom, zda se cenové rozdíly mezi značkovými a neznačkovými produkty vyskytují i ve všech produktových kategoriích nealkoholických nápojů, učinil Úřad i obdobné porovnání i u jednotlivých kategorií nealkoholických nápojů, přičemž se soustředil zejména na ty, kde se činnosti spojujících se stran významně překrývají a kde společný tržní podíl spojením vzniklého subjektu bude relativně vysoký. Výsledky předmětné analýzy však daly obdobné závěry jako v případě souhrnného porovnání cen všech značkových a neznačkových nealkoholických nápojů.

Např. průměrné roční ceny značkových neochucených vod se v letech 2014 – 2017 pohybovaly v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, průměrné roční ceny neochucených vod prodávaných pod soukromými značkami obchodních řetězců ve stejném období činily [„obchodní tajemství“] Kč/litr,[61] viz graf č. 8. Z uvedeného vyplývá, že značkové neochucené vody jsou prodávány průměrně za trojnásobnou cenu než neochucené vody neznačkové, tudíž je velmi málo pravděpodobné, že by při zvýšení ceny o 5 – 10 % neznačkové neochucené vody (tj. o cca [„obchodní tajemství“] Kč/litr) koneční spotřebitelé začali místo ní nakupovat již nyní podstatně dražší značkovou neochucenou vodu a naopak.[62] graf č. 8 – Průměrné roční ceny značkových a privátních neochucených vod

V případě porovnání průměrných ročních cen značkových a privátních produktů v kategoriích pramenitých a stolních neochucených vod (tyto kategorie byly sledovány společností AC Nielsen dohromady) za roky 2014 až 2017 je rovněž patrný podstatný cenový rozdíl, když ceny značkových pramenitých a stolních vod se pohybovaly v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, kdežto ceny produktů nabízených pod soukromými značkami obchodních řetězců činily [„obchodní tajemství“] Kč/litr,[63] viz graf č. 9. graf č. 9 – Průměrné roční ceny značkových a privátních pramenitých a balených vod

Porovnáme-li pak průměrné roční ceny značkových a neznačkových RTD čajů za roky 2014, pak lze rovněž konstatovat, že ceny značkových produktů jsou téměř třikrát vyšší než ceny RTD čajů prodávaných pod soukromými značkami obchodních řetězců, neboť ceny značkových RTD čajů se pohybují mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr a neznačkových čajů mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr,[64] viz graf č. 10. graf č. 10 – Průměrné roční ceny značkových a privátních RTD čajů

Obdobné závěry lze činit i při porovnání cen značkových a neznačkových nápojů v kategorii OCSD nápojů, kde cenový rozdíl mezi těmito produkty je více než trojnásobný, ceny značkových produktů se v letech 2014 – 2017 pohybovaly mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr, zatímco ceny produktů privátních značek činily [„obchodní tajemství“] Kč/litr,[65] viz graf č. 11. graf č. 11 – Průměrné roční ceny značkových a privátních OCSD nápojů

Odlišnost vývoje cen značkových a privátních produktů je možno doložit vývojem průměrných týdenních cen vybraných výrobků patřících do stejné kategorie nápojů.[66] Např. v případě průměrných týdenních cen vybraných produktů neochucených nápojů za roky 2014 až 2017 se cena značkové neochucené vody Magnesia Perlivá 1,5Lpohybovala v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr (tj. cena se v čase měnila až o [„obchodní tajemství“] Kč/litr), u privátní značky vody [„obchodní tajemství“], která je nabízena obchodním řetězcem [„obchodní tajemství“] (dále jen „[„obchodní tajemství“]“), se cena v čase lišila pouze o [„obchodní tajemství“] Kč/l, když činila [„obchodní tajemství“] Kč/litr, viz graf č. 12. Obdobné rozdíly lze spatřovat např. i u vývoje produktů v kategorii ochucených vod, když průměrné týdenní ceny značkové vody Hanácká kyselkacitron 1,5 l se v období let 2014 – 2017 lišily až o [„obchodní tajemství“] Kč/l, když se pohybovaly v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč/litr, zatímco u privátní značky ochucené vody [„obchodní tajemství“] pouze mezi [„obchodní tajemství“] Kč/litr, tj. v rozmezí [„obchodní tajemství“] Kč, viz graf č. 13 graf č. 12 – Vývoj průměrných týdenních cen značkového a privátního nápoje neochucených vod graf č. 13 – Vývoj průměrných týdenních cen značkového a privátního nápoje ochucených vod

Uvedené příklady vývoje průměrných týdenních cen vybraných produktů ukazují na podstatnou odlišnost při prodeji značkových nealkoholických nápojů a neznačkových nealkoholických nápojů (tj. prodávaných pod soukromými značkami obchodních řetězců), neboť značkové výrobky podléhají pravidelným promočním cyklům, a proto jejich cena má vyšší volatilitu a mění se v čase více než produkty prodávané pod značkami obchodních řetězců.

V průběhu správního řízení Účastník odmítl tvrzení ohledně nezastupitelnosti značkových nápojů a privátních značek, a to zejména na základě toho, že (i) v oblasti maloobchodního prodeje nealkoholických nápojů existuje údajně nízká míra věrnosti značce, kterou Navrhovatel dokazuje značnými výkyvy prodejnosti značkových nealkoholických nápojů, (ii) značkové nápoje a privátní značky jsou dle Skupiny KMV promovány identickými marketingovými nástroji a (iii) vyčlenění privátních značek nemá oporu v rozhodovací praxi Komise ani Úřadu.[67]

Úřad k tomu uvádí, že na objemy prodejnosti značkových výrobků zejména krátkodobých výkyvů má vliv mnoho faktorů, a to zejména cenová strategie a přítomnost častých promočních a marketingových akcí na podporu prodejnosti. Pokud by platil argument Účastníka řízení, tak by docházelo k volatilním prodejům bez ohledu na změnu prodejní ceny. V tomto ohledu Úřad provedl analýzu dat cen a prodaného množství vybraných značkových nealkoholických nápojů Skupiny KMV, ze kterých vyplývá, že volatilita prodejů je způsobená v přímém důsledku častých a pravidelných promočních akcí, když ke změně ceny dochází i několikrát v průběhu jednoho měsíce. Tyto skutečnosti je možno doložit na následujícím příkladu vývoje ceny a množství prodeje stejného produktu.

Vývoj ceny a prodaného objemu vybraných produktů jsou uvedeny v následujících grafech, když příklad týdenního vývoje ceny a objemu prodeje u neochucené vody Magnesia Perlivá 1,5L je uveden v grafu č. 14 a u ochucené vody Matonni Pomeranč 1,5L je uveden v grafu č. 15.[68] graf č. 14 – Vývoj průměrné týdenní ceny a prodaného množství značkového nápoje Magnesia perlivá 1,5 l graf č. 15 – Vývoj průměrné ceny a prodaného množství značkového nápoje Mattoni Pomeranč 1,5 l

Z uvedených grafů je patrné, že pokles ceny vyvolává okamžité významné (i násobné) zvýšení prodejnosti nápoje a cenová minima jsou doprovázena ve stejném období výraznými maximy prodaného množství nápojů.

Navíc argument účastníka o nízké věrnosti nápojovým značkám ze strany konečných spotřebitelů je oslaben skutečností, že dle vyjádření většiny z oslovených obchodních řetězců řada značek nealkoholických nápojů nabízených mezi výrobci patří mezi tzv. „must have“ značky,[69] tzn. značky, které musí mít maloobchodní prodejci ve své nabídce, neboť si to vyžadují koneční spotřebitelé. Skutečnost, že takové značky na trhu existují, naopak svědčí o trvalé poptávce po těchto značkových produktech, a tudíž i o věrnosti spotřebitelů k nim.Mezi takovéto produkty patří řada značek, které mají ve svém portfoliu i spojující se soutěžitelé.[70]

K názoru účastníka řízení, že „ …značkové nápoje a private labels jsou promovány identickými promočními a marketingovými nástroji v rámci identické promoční a marketingové strategie“ a „…private labels jsou uváděny na trh a promovány totožně jako značkové nápoje“,[71] Úřad uvádí následující.

Úřad má naopak za to, že naopak značkové a privátní nealkoholické nápoje mají odlišnou promoční a marketingovou strategii vyplývající především ze skutečností, že značkové nápoje jsou promovány nepoměrně častěji a procentuální slevy jsou nepoměrně vyšší než u privátních značek obchodních řetězců.[72] Navíc jednotlivé privátní značky mezi sebou nekonkurují, protože se vyskytují pouze u jednoho konkrétního řetězce a nemusí tak reagovat na případné promoční a marketingové akce jiných privátních značek a rovněž tak nepředstavují konkurenční substitut značkových nápojů. I když se můžeme setkat v omezené míře v letákových akcích s propagací privátních značek, jejich četnost tvoří pouze zlomek z celkového počtu konaných marketingových akcí.

Z tzv. letákové výkonnosti („leaflet performance“)[73] zohledňující počet realizovaných reklamních akcí[74] a objem reklamních výkonů[75] vyplývá, že podíl privátních značek na celkovém počtu realizovaných reklamních akcí či na objemu reklamních výkonů v systému moderní distribuce za rok 2017 činí v případě ochucených vod cca [„obchodní tajemství“]% a u neochucených vod za oba ukazatele letákové výkonnosti cca [„obchodní tajemství“]%, viz tabulka č. 5.[76] tabulka č. 5 – Srovnání letákové výkonnosti u značkových a private labels nealkoholických nápojů

Obdobně nízký podíl letákové výkonnosti soukromých značek nealkoholických nápojů obchodních řetězců lze nalézt i v kategoriích RTD čajů a OCSD nápojů, když všechny privátní značky RTD čajů obchodních řetězců dosáhly méně než [„obchodní tajemství“]% podílu na počtu reklamních akcií a cca [„obchodní tajemství“]% podílu na reklamním výkonu, v případě OCSD nápojů tyto podíly soukromých značek obchodních řetězců nepřesáhly [„obchodní tajemství“]%.[77]

Úřad rovněž nesouhlasí s názorem Navrhovatele, že by vyčlenění privátních značek nemělo oporu v rozhodovací praxi Komise či Úřadu. Uvedený názor je v souladu s rozhodovací praxí Komise, když z jejího šetření vyplynulo, že cenové hladiny značkových a privátních produktů jsou odlišné, a poukázalo na preference spotřebitelů, kteří nepřecházejí od značkových nápojů k nápojům privátních značek.[78]

Rovněž i Úřad se zabýval otázkou zahrnutí či nezahrnutí privátních značek obchodních řetězců do produktových relevantních trhů ve své rozhodovací praxi v oblasti velkoobchodních dodávek potravinářských produktů,[79] přičemž Úřad v těchto případech nezapočítával do celkové velikosti relevantních trhů objem maloobchodních prodejů obchodních řetězců prodávaných pod jejich značkou.[80]

K otázce zastupitelnosti značkových produktů a produktů privátních značek se vyjádřila i Skupina Kofola, kdy ve svém vyjádření konstatovala, že značkové nealkoholické nápoje nejsou konkurenčními výrobky nápojů prodávaných pod privátními značkami obchodních řetězců, neboť i) prodejní cena značkových nealkoholických nápojů a nápojů privátních značek je značně odlišná a cílí na rozdílné zákazníky, ii) cenotvorba výrobců značkových nápojů nijak nezohledňuje ceny privátních značek, iii) u značkových nápojů hrají zásadní roli síla značky a loajalita konečných spotřebitelů, které nehrají téměř žádnou roli v případě privátních značek, iv) značkové nápoje a nápoje privátních značek mají zcela odlišnou promoční a marketingovou strategii,[81] v) výrobci značkových nápojů v rámci svých marketingových a promočních strategií zpravidla vůbec nezohledňují marketingové či promoční strategie nápojů privátních značek, ale pouze konkurenčních značkových výrobců, vi) značkové nápoje spolu soutěží v rámci rozdílných distribučních kanálů (on-trade kanál, off-trade kanál, nápojové automaty) a v regálech různých prodejců, zatímco privátní značky jsou přítomny pouze v regálech obchodních řetězců, a to vždy výhradně u jednoho konkrétního řetězce, vii) výrobci značkových nápojů výrazně častěji přicházejí na trh s novými produkty a příchutěmi a viii) nabídka nápojů z portfolia privátních značek je obecně daleko užší než nabídka z portfolia značkových výrobců.

Úřad rovněž obdržel vyjádření ze strany další společnosti, která potvrdila názor Úřadu ohledně vysoké míry loajality značkám ze strany konečných spotřebitelů, když uvedla že, „Zákazníci na trhu nealkoholických nápojů jsou relativně vysoce citliví na značkovost produkce. V tomto ohledu je tedy možno v zásadě odlišovat top segment s tzv. must have značkami, střední segment a nižší segment (zahrnující také zejména privátní značky jednotlivých řetězců)“ a „Vysoká loajalita zákazníků k určitým značkám zejména z top segmentu totiž vede k tomu, že pro tyto zákazníky zpravidla není cena tím hlavním faktorem pro nákup určitého produktu, ale důležitá je pro ně právě dostupnost značek.“[82]

Úřad k otázce zastupitelnosti značkových produktů a produktů privátních značek uzavírá, že výsledky šetření nepotvrdily názor Účastníka řízení o existenci jednoho trhu zahrnujícího jak značkové, tak i privátní produkty.

V oblasti výroby a velkoobchodního prodeje neochucených nealkoholických nápojů pak na základě provedené analýzy lze konstatovat, že není třeba vymezovat samostatné relevantní trhy dle jednotlivých kategorií těchto vod, tzn. rozlišovat samostatné relevantní trhy minerálních, pramenitých, balených pitných (stolních) a kojeneckých vod, resp. členit tyto dle perlivosti. Jedinou výjimkou z těchto produktů by snad mohla představovat kojenecká voda, která představuje dle poloviny oslovených odběratelů produkt zastupitelný k ostatním kategoriím neochucených neperlivých vod, nicméně sama již není zastupitelná ostatními vodami.

V oblasti ochucených nealkoholických nápojů pak šetření Úřadu ukázalo, že většina z výše popisovaných produktů naopak by mohla a měla představovat samostatné relevantní trhy, pouze v otázce vzájemné zastupitelnosti mezi ochucenými vodami a OCSD nápoji pak šetření nevykázalo zcela jednoznačnou odpověď, nicméně existují velmi silné indicie pro vymezení samostatných trhů i v případě ochucených vod a OCSD nápojů.

Nicméně, s ohledem na skutečnost, že navrhovaná transakce vzbuzuje vážné obavy z narušení hospodářské soutěže při jakémkoli způsobu vymezování relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje značkových nealkoholických nápojů, a nebylo nutné tudíž s konečnou platností vymezit produktové relevantní trhy v dané oblasti, bude Úřad posuzovat možné dopady na alternativně vymezených relevantních trzích, kdy bude hodnotit možné dopady jak na úzce pojatých trzích dle návrhu Účastníka řízení (s výjimkou trhu ochucených vod, kde dle Úřadu šetření mezi tržními subjekty jednoznačně ukázalo, že sirupy jsou produkty vzájemně nezastupitelné s ochucenými vodami, a s výjimkou nezačleňování nápojů nabízených pod privátními značkami obchodních řetězců), tak i na šířeji vymezených relevantních trzích více odpovídajících předcházející rozhodovací praxi Úřadu.

Vzhledem k výše uvedenému Úřad bude posuzovat možné dopady předmětného spojení soutěžitelů v/na následujících trzích, subtrzích a segmentech oblasti výroby a velkoobchodního prodeje značkových nealkoholických nápojů: a) V oblasti značkových neochucených balených přírodních nápojů na bázi vody Úřad bude hodnotit možné dopady spojení na: - trhu neochucených vod dodávaných prostřednictvím distribučních kanálů on-trade i off-trade, včetně jeho o subtrhu neochucených vod dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu a o subtrhu neochucených vod dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, včetně jeho § segmentu neochucených pramenitých vod neperlivých dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, § segmentu neochucených pramenitých vod perlivých dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, § segmentu neochucených minerálních vod neperlivých dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, § segmentu neochucených minerálních vod perlivých dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, § segmentu neochucených stolních vod perlivých dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, § segmentu neochucených stolních vod perlivých dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálua § segmentu kojeneckých vod dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu. b) V oblasti značkových ochucených balených nápojů bude Úřad hodnotit možné dopady spojení na: - trhu džusů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, - trhu džusů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, - trhu RTD čajů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, - trhu RTD čajů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, - trhu sportovních nápojů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, - trhu sportovních nápojů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, - trhu energetických nápojů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, - trhu energetických nápojů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, - trhu balených ochucených nealkoholických nápojů na bázi pitné vody dodávaných prostřednictvím on-trade i off-trade distribučních kanálů, včetně jeho o subtrhu balených ochucených nealkoholických nápojů na bázi pitné vody dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu a o subtrhu balených ochucených nealkoholických nápojů na bázi pitné vody dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, včetně jejich § segmentu kolových nápojů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, § segmentu kolových nápojů dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, § segmentu toniků dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, § segmentu toniků dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu, § segmentu OCSD nápojů dodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu, § segmentu OCSD dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu a § segmentu ochucených vod dodávaných prostřednictvím off-trade distribučního kanálu.

Nabývaný soutěžitel je na území České republiky aktivní i v oblasti dovozu a prodeje slaných pochutin, konkrétně pak bramborových lupínků chráněných ochrannou známkou (značkou) Lays a dalších pochutin chráněných ochrannou známkou (značkou) Cheetos. S ohledem na skutečnost, že činnost spojujících se soutěžitelů se v dané oblasti nepřekrývá, není nutné vymezovat produktový relevantní trh s konečnou platností a pro účely šetření dopadů předmětného spojení se bude zabývat situací v oblasti prodeje slaných pochutin.

S přihlédnutím ke skutečnosti, že podmínky soutěže na produktových relevantních trzích v oblasti výroby a prodeje nealkoholických nápojů jsou na celém území České republiky homogenní, považoval Úřad ve své předchozí rozhodovací praxi[83] v této oblasti za geografický relevantní trh území celé České republiky.

Rovněž tak Účastník řízení v rámci návrhu na povolení posuzovaného spojení soutěžitelů vymezil jím výše naznačené produktové relevantní trhy z hlediska geografického územím celé České republiky, nicméně zdůraznil, že pro hodnocení dopadů navrhovaného spojení soutěžitelů je nezbytné zvážit i soutěžní tlak, který na domácí producenty nealkoholických nápojů vytváří zahraniční výrobci předmětných produktů.

Uvedený závěr o tom, že geografickým relevantním trhem nealkoholických nápojů by mělo být území celé České republiky, potvrdil i názor většiny konkurentů a odběratelů spojujících se soutěžitelů, kteří byli v průběhu šetření Úřadem osloveni a kteří se k dané problematice vyjádřili.

V průběhu správního řízení účastník opětovně uvedl, že i v případě, kdyby bylo relevantním geografickým územím území celé České republiky, Úřad by měl zohlednit i „ … významný soutěžní tlak způsobený úzkým vztahem s „okolními“ relevantními geografickými trhy …“.[84]

Úřad k této námitce Účastníka řízení uvádí, že jednak tento sám navrhl vymezit jako relevantní geografický trh území České republiky a jednak Úřad přihlédl k objemům dovozu konkurentů spojujících se soutěžitelů a tyto objemy byly zahrnuty do dodávek na území České republiky. Úřad totiž při stanování celkových velikostí dotčených relevantních trhů, subtrhů či jejich segmentů vycházel z dodávek všech významných výrobců a velkoobchodních prodejců nealkoholických nápojů aktivních v České republice, z nichž celá řada rovněž předmětné produkty do České republiky importuje (např. společnosti Coca-Cola a Ondrášovka či Skupina Kofola), současně pak Úřad vzal potaz i prodeje všech neoslovených subjektů, které jsou monitorovány renomovanými agenturami zabývajícími se analýzou prodejů v oblasti maloobchodního prodeje potravinářského zboží, jejichž monitoring pro svou obchodní činnost využívají sami výrobci nealkoholických nápojů, tak i obvykle evropské soutěžní úřady při svých analýzách dopadů spojení soutěžitelů působících v této oblasti podnikatelské činnosti.

Úřad tak, pro účely posouzení dopadů navrhovaného spojení soutěžitelů, považuje produktové trhy, subtrhy a segmenty v oblasti výroby a prodeje značkových nealkoholických nápojů za relevantní z hlediska geografického území celé České republiky.

Za geografický relevantní trh považuje Úřad v rámci oblasti velkoobchodního prodeje slaných pochutin rovněž celé území České republiky, neboť podmínky soutěže v této oblasti jsou na celém území České republiky shodné.

Podle § 16 odst. 2 věta třetí zákona v případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li naopak Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí, že pokračuje v řízení (viz § 16 odst. 2 věta čtvrtá zákona).

Kritéria, podle kterých Úřad zkoumá, zda posuzovaným spojením soutěžitelů dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích, jsou stanovena v § 17 zákona. V souladu s § 17 odst. 1 zákona v jednotlivých případech spojení soutěžitelů Úřad posuzuje kritéria, kterými jsou zejména potřeba zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, struktura všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářská a finanční síla, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži.

Při hodnocení dopadů posuzovaných případů spojení soutěžitelů Úřad podpůrně přihlíží k pravidlům stanoveným Komise v Pokynech pro posuzování horizontálních spojení podle Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „Pokyny pro posuzování horizontálních spojení“)[85] a Pokynech pro posuzování nehorizontálních spojení podle Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „Pokyny pro posuzování nehorizontálních spojení“).[86]

Základní představu o struktuře trhu a konkurenčním významu spojujících se soutěžitelů i jejich konkurentů poskytují tržní podíly na relevantním trhu a úroveň jeho koncentrace.

Pokud jde o velikost tržních podílů, jestliže společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.[87]

V případě hodnocení struktury trhu Úřad podpůrně používá ukazatel míry celkové úrovně koncentrace trhu, jež je vyjádřena tzv. Herfindahl-Hirschmanovým indexem (HHI), jenž se vypočítává jako součet čtverců jednotlivých tržních podílů všech soutěžitelů na trhu. Zatímco absolutní úroveň HHI poskytuje prvotní údaj o konkurenčním tlaku na trhu po spojení, změna HHI (tzv. Delta) je užitečným ukazatelem změny úrovně koncentrace trhu přímo vyvolané spojením. Problémy v oblasti hospodářské soutěže při posuzování horizontálních spojení pravděpodobně nevyvstanou na trhu s hodnotou HHI po spojení pod 1000 bodů, ani v případě spojení s hodnotou HHI po spojení mezi 1000 a 2000 a Delta pod 250, resp. v případě spojení s výší HHI po spojení nad 2000 a Delta pod 150.[88] To neplatí v případě existence zvláštních okolností, např. v podobě jednoho nebo více z těchto faktorů: spojení se účastní potenciální zájemce o vstup na trh nebo soutěžitel s malým podílem na trhu, na který ale nedávno vstoupil; jedna nebo více spojujících se stran jsou významnými inovátory, jejichž metody se nepromítají do podílů na trhu; existuje významné vlastnictví podílů mezi účastníky trhu; jeden ze spojujících se podniků je soutěžitel typu maverick[89] s vysokou pravděpodobností narušení koordinovaného chování; existují známky minulé nebo pokračující koordinace nebo usnadňujících postupů, anebo jedna ze spojujících se stran má před spojením 50% nebo větší podíl na trhu.[90]

K narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v důsledku horizontálního spojení soutěžitelů může dojít (i) odstraněním významných konkurenčních omezení pro jednoho nebo více soutěžitelů, což by následně mohlo posílit tržní sílu bez uchýlení se ke koordinovanému chování (tzv. nekoordinované účinky), nebo (ii) takovou změnou povahy hospodářské soutěže, že soutěžitelé, kteří dříve nekoordinovali své chování, nyní budou s podstatně vyšší pravděpodobností jej koordinovat a zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou soutěž (spojení může rovněž usnadnit koordinaci, více ji stabilizovat a zefektivnit pro ty subjekty, které již své chování koordinovaly – tzv. koordinované účinky).[91]

Nekoordinované účinky horizontálních spojení soutěžitelů nastávají v situaci, kdy je v důsledku spojení soutěžitelů odstraněn významný konkurenční tlak na jednu nebo více společností, které následně zvýší svou tržní sílu, aniž by docházelo mezi nimi ke koordinaci jednání. Pod nekoordinované efekty lze zahrnout jak vznik nebo posílení individuálního dominantního postavení, tak situaci, kdy by k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu došlo snížením konkurenčního tlaku, aniž by spojující se soutěžitelé získali dominantní postavení.

K narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v důsledku nehorizontálního (konglomerátního) spojení soutěžitelů obvykle nedochází, pokud subjekt vzniklý spojením nemá významnou tržní sílu (která se nutně nerovná dominantnímu postavení) přinejmenším na jednom z dotčených trhů. V případě nehorizontálních spojení tak pravděpodobně nebude zjištěn jejich negativní dopad, je-li podíl nového subjektu na trhu po spojení na každém z dotčených trhů nižší než 30 % a HHI po spojení je nižší než 2000.[92]

V důsledku spojení soutěžitelů konglomerátní povahy[93] může rovněž dojít k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu a) v důsledku nekoordinovaných účinků (omezení přístupu k trhu)[94] nebo b) v důsledku koordinovaných účinků.[95]

Pokud jde o nekoordinované účinky (tj. omezení přístupu k trhu) konglomerátního spojení, obava z omezení přístupu k trhu spočívá v tom, že kombinace výrobků či služeb na souvisejících trzích může vést k tomu, že soutěžitel vzniklý spojením je schopen a má motiv přenést své silné postavení na jednom trhu na druhý trh vázaným nebo spojeným prodejem (tzv. tying či bundling) či jiným jednáním vylučujícím ostatní soutěžitele. Pokud jde o koordinované účinky konglomerátního spojení,[96] i toto může za určitých okolností usnadnit koordinaci narušující hospodářskou soutěž na trzích, a to i při neexistenci dohody nebo jednání ve vzájemné shodě (dle § 3 zákona).

Za účelem zjištění postavení spojujících se soutěžitelů na trzích v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje značkových nealkoholických nápojů na území České republiky Úřad oslovil výše identifikované konkurenty spojujících se soutěžitelů se žádostí o poskytnutí informací o jejich výrobě, exportech, importech a dodávkách nealkoholických nápojů na území České republiky, a to za roky 2014 – 2016 (v rámci tzv. první fáze správního řízení) a rok 2017 (v rámci tzv. druhé fáze správního řízení) v členění relevantních trhů, jaké předložil Účastník řízení v návrhu na povolení spojení soutěžitelů.[97],[98] Současně Úřad požádal konkurenty spojujících se soutěžitelů o identifikaci množství jimi vyráběných produktů, které jsou následně prodávány pod privátními značkami obchodních řetězců, a to rovněž v členění na jednotlivé produktové kategorie.

Celkovou velikost jednotlivých alternativně vymezených relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje značkových nealkoholických nápojů pak Úřad určil ve většině případů prostým součtem dat shromážděných od konkurentů spojujících se soutěžitelů a údajů o vlastních dodávkách nealkoholických nápojů spojujících se subjektů na území České republiky, které tyto Úřadu rovněž poskytly v průběhu správního řízení, a případně provedl následné metodické úpravy.

Údaje o velikosti prodejů Skupiny KMV v segmentu ochucených vod dodávaných prostřednictvím off-trade prodejního kanálu pak Úřad určil jako rozdíl mezi údaji o prodejích ochucených vod, jež byly Úřadu poskytnuty v návrhu na povolení spojení soutěžitelů a jež zahrnovaly i prodeje sirupů, včetně údajů o míře ředění sirupů pro následnou konzumaci (1:6), a sedminásobku velikosti prodejů sirupů Skupiny KMV na základě doplnění návrhu Účastníkem řízení.[99] Dále byl proveden na trzích džusů a nektarů odečet objemů prodejů značky „Tropicana“, uvedené hodnoty však byly připočteny k celkové velikosti trhu, a na trzích perlivé minerální vody odečet prodejů značky „Korunní“ realizovaných společností PepsiCo, kde tyto hodnoty byly následně přičteny k objemu dodávek společnosti Ondrášovka.[100],[101] Rovněž Úřad provedl vyčlenění objemu dodávek privátních značek u Skupiny KMV.[102]

V případě některých subjektů bylo dále provedeno očištění objemu dodávek nealkoholických nápojů na území České republiky o objem jejich exportů.[103] Na trzích RTD čajů Úřad obdržel u jednoho soutěžitele objem dodávek bez rozlišení dle distribučního kanálu za rok 2017, v tomto případě Úřad rozpočítal objem dodávek ve shodném poměru jako v roce 2016.[104]

Dále vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v průběhu správního řízení neoslovoval speciální výrobce a prodejce energetických a sportovních nápojů, neboť v těchto segmentech nealkoholických nápojů se činnost spojujících se soutěžitelů nepřekrývá, a tito neoslovení soutěžitelé svými prodeji v České republice dosahují přibližně polovinu všech prodejů sportovních a energetických nápojů,[105],[106] Úřad pro určení celkové velikosti prodejů těchto produktů a tržního podílu spojením vzniklého soutěžitele za roky 2014 až 2016 k datům o prodejích těchto produktů oslovenými subjekty přičetl i objem prodejů neoslovených výrobců sportovních a energetických nápojů, a to v takové výši, v jaké byly zjištěny v datech GlobalData (Canadean),[107]které byly následně rozpočítány pro on-trade, tak i off-trade prodejní kanál.[108]

Konkrétně Úřad v případě sportovních nápojů zahrnul objem prodejů společností Esatrade, Spitz a položku ostatní, kdy hodnoty rozpočítal dle uvedeného poměru on/off-trade v datechGlobalData (Canadean).[109] V případě energetických nápojů zahrnul objem prodejů společností KAUFLAND, Red Bull GmbH a AlNamura. Vzhledem k vysokému podílu private labels produktů na trhu, kdy rovněž společnost KAUFLAND, jako obchodní řetězec (výrobce privátní značky společnosti KAUFLAND nebyl uveden), prodává pouze energetický nápoj označený jako private label, rozčlenil objem dodávek dle následujícího klíče. Nejprve z objemu off-trade trhu odečetl celkový objem private label produktů a teprve následně stanovil přepočtený koeficient on-trade a off-trade trhu, kterým rozpočítal velikost on- a off-trade distribuce pro značkové výrobce Red Bull GmbH a AlNamura, přičemž prodej společnosti KAUFLAND započetl pouze na off-trade trh jako private label.

Ačkoli na trzích energetických a sportovních nápojů Úřad použil relativně velké množství dat, která nepochází od oslovených subjektů, a předmětné odhady celkové velikosti daných trhů a tržních podílů jsou tak jen kvalifikovanými odhady Úřadu (byť založenými na datech renomovaných agentur zabývajících se sledováním výkonů v oblasti výroby nealkoholických nápojů), tyto nemají podstatný vliv na následné hodnocení dopadů spojení, neboť na předmětných trzích (sportovních a energetických nápojů) se činnost spojujících se stran nepřekrývá a spojením vzniklý subjekt po spojení bude dosahovat relativně nízkých tržních podílů.

V případě hodnocení tržních podílů jednotlivých soutěžitelů na jednotlivých alternativně vymezených relevantních trzích Úřad vycházel jednak z informací obdržených ze strany Účastníka řízení o velikosti prodejů spojujících se soutěžitelů, dále z informací získaných od jednotlivých oslovených konkurentů spojujících se soutěžitelů a podpůrně i z informací o oblasti nealkoholických nápojů od výzkumných a analytických společností zabývajících se spotřebitelskými průzkumy, jako jsou společnosti AC Nielsen, GlobalData (Canadean) a Data Servis - informace s.r.o.[110] Úřad v případě zjištění velikosti a struktury trhu oslovil reprezentativní vzorek významných soutěžitelů, který tvoří rozhodující část dodávek značkových nealkoholických nápojů na jednotlivé produktové trhy, subtrhy či segmenty. Tuto skutečnost ověřil i dle závěrů předložených tržních informací o jednotlivých segmentech trhů společnosti GlobalData (Canadean)[111]

Úřad, vědom si skutečnosti, že v rámci správního řízení nebyli osloveni všichni výrobci značkových nealkoholických nápojů na území České republiky, a aby při určení tržních podílů jednotlivých soutěžitelů a míry tržní koncentrace zachytil co nejvěrnější relevantní obraz struktury trhů, subtrhů či segmentů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje značkových nealkoholických nápojů, provedl úpravu velikosti jednotlivých trhů o dopočet objemu prodejů neoslovené části soutěžitelů. Úřad tak k datům o prodejích nealkoholických nápojů oslovených subjektů na jednotlivých trzích za období 2014 - 2016 přičetl i objemy prodejů neoslovených soutěžitelů, a to v takové výši, v jaké byly zjištěny v datech GlobalData (Canadean), které byly následně rozpočítány pro on-trade, tak i off-trade prodejní kanál.

Konkrétně Úřad v případě balených neochucených vod do výše dopočtu zahrnul objem prodejů GlobalData (Canadean) identifikovaných společností[112] a položku ostatní (dále jen „dopočet neochucených vod“), kdy hodnoty rozpočítal dle uvedeného poměru on/off-trade.[113]V případě distribučního kanálu off-trade dále provedl rozčlenění objemů prodejů dle jednotlivých kategorií neochucených vod (pramenité, minerální, stolní a kojenecké) a perlivé/neperlivé. Vzhledem k tomu, že údaje GlobalData (Canadean) neobsahovaly objem dodávek kojeneckých vod, tento Úřad stanovil procentem z celkového objemu dopočtu neochucených vod dle údajů společnosti AC Nielsen.[114]

Vzhledem k tomu, že údaje GlobalData (Canadean) uvádějí pouze procentuální podíly jednotlivých kategorií vod z hlediska celkového objemu balených neochucených vod (bez podrobnějšího členění u jednotlivých výrobců na kategorie vod a distribuční kanály) za rok 2014 až 2016, Úřad dle obecně dostupných informací na webových stránkách těchto dodavatelů provedl rozčlenění na dodavatele pramenitých či minerálních vod případně vod kojeneckých (pramenité neperlivé vody), přičemž položku ostatní (bez rozlišení dodavatele) v datech GlobalData (Canadean) přiřadil do vod stolních, a stanovil objemy dodávek pramenitých, minerálních a stolních vod.

V případě ostatních jednotlivých alternativně vymezených relevantních trhů Úřad obdobně identifikoval nezahrnuté dodávky společností a položku ostatních dodávek (bez rozlišení soutěžitele) neochucených nápojů, kdy tyto dodávky na jednotlivých trzích sečetl a následně je rozčlenil dle podílů on/off-trade distribučního kanálu jednotlivých segmentů trhu. Dopočty těchto segmentů trhu dle údajů GlobalData (Canadean) pak zahrnul do výše celkových velikostí jednotlivých segmentů trhu v kategorii neochucených vod.

Podrobné údaje GlobalData (Canadean) o prodejích jednotlivých kategorií nealkoholických nápojů se týkaly pouze roků 2014 až 2016, přičemž rok 2017 byl uveden pouze jako odhad spotřeby. Úřad z tohoto důvodu stanovil dopočty pro jednotlivé trhy 2017 z údajů roku 2016, které vynásobil indexem roku 2017/2016 dle údajů GlobalData (Canadean).[115]

Výše uvedeným postupem Úřad dospěl k určení celkové velikosti jednotlivých trhů, subtrhů a segmentů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje značkových nealkoholických nápojů v České republice, z nichž pak určoval tržní postavení jednotlivých soutěžitelů za roky 2014 až 2017. Informace o velikosti trhů, indexu koncentrace HHI a tržním postavení jednotlivých subjektů stanovených Úřadem byly založeny ve spisu.[116]

Stanovením velikosti jednotlivých trhů, subtrhů a segmentů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje značkových nealkoholických nápojů v České republice Úřad aktualizoval své předchozí propočty za rok 2016 provedené v rámci 1. fáze řízení před vydáním „Oznámení o pokračování v řízení“.[117]

Aktualizace propočtů se týkala doplnění údajů, které Úřadu některé subjekty buď neposkytly vůbec, nebo pouze v agregované podobě či neposkytly ve správné výši, a rovněž zahrnutí dopočtů neoslovených společností.

Konktrétně se jednalo o poskytnutí nových údajů[118] o dodávkách jednoho ze spojujících se soutěžitelů, společnosti PepsiCo, kdy tato společnost provedla jiné rozčlenění dodávek nealkoholických nápojů na jednotlivé alternativně vymezené relevantní trhy a nahradila tak chybné údaje předložené v dotazníku v rámci návrhu na povolení spojení.

Na trhu neochucených vod dodávaných na území České republiky prostřednictvím on-trade i off-trade distribučních kanálů(tedy trhu, do nějž jsou zahrnuty vody pramenité, minerální, stolní i kojenecké, a to bez rozlišení, zda jde o vodu sycenou nebo nesycenou či dle způsobu distribuce) působí oba spojující se soutěžitelé, když Skupina KMV nabízí produkty pod značkami Mattoni, Magnesia, Poděbradka, Dobrá Voda, Aquila a Hanácká kyselka, zatímco Nabývaný soutěžitel produkty pod značkou Toma Natura.

V roce 2017 celková velikost tohoto trhu dosahovala cca 421 142 tis. litrů balených neochucených vod. Prodeje neochucených vod Skupiny KMV na území České republiky představovaly v roce 2017 cca [55-65]% tržní podíl, podíl Nabývaného soutěžitele činil cca [5-15] %. Společný tržní podíl spojením vzniklého subjektu tak v roce 2017 dosahoval cca [65-75] %.

Na trhu neochucených vod dodávaných na území České republiky prostřednictvím on-trade i off-trade distribučních kanálů mezi nejvýznamnější konkurenty spojujících se soutěžitelů náleží společnosti Ondrášovka[119] a Coca-Cola[120] a Skupina Kofola,[121] jejichž individuální tržní podíly činily 5 – 15 %. Tržní podíl žádného z dalších soutěžitelů nedosahoval 5 %.

Hodnota HHI na tomto trhu by po spojení činila 4000 – 5000 a změna HHI (Delta) by se rovnala [„obchodní tajemství“].

Posuzované spojení soutěžitelů na trhu neochucených vod dodávaných na území České republiky prostřednictvím on-trade i off-trade distribučních kanálů představuje z hlediska tržního podílu posílení nejsilnějšího subjektu, když spojením vzniklý soutěžitel bude mít před ostatními tržními subjekty velmi výrazný náskok. Současně Úřad konstatuje, že takto velmi vysoký tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele je v čase stabilní, resp. mírně rostoucí, když tržní podíl Skupiny KMV se v letech 2014 – 2016 se pohyboval v rozmezí [55-65] % a podíl Nabývaného soutěžitele od [5-15] % do [5-15] %.

Na subtrhu neochucených vod dodávaných na území České republiky prostřednictvím on-trade distribučního kanálu(tedy trhu, do nějž jsou zahrnuty vody pramenité, minerální, stolní i kojenecké, které jsou nabízeny prostřednictvím on-trade prodejního kanálu, a to bez rozlišení, zda jde o vodu sycenou nebo nesycenou) působí oba spojující se soutěžitelé, když Skupina KMV nabízí produkty pod značkami Mattoni, Dobrá Voda a Aquila, zatímco Nabývaný soutěžitel produkty pod značkou Toma Natura.

V roce 2017 celková velikost tohoto subtrhu dosahovala cca 59 059 tis. litrů balených neochucených vod prodávaných prostřednictvím on-trade distribučního kanálu. Prodeje neochucených vod Skupiny KMV prostřednictvím on-trade distribučního kanálu na území České republiky představovaly v roce 2017 cca [5-15]% tržní podíl, podíl Nabývaného soutěžitele činil cca [5-15] %. Společný tržní podíl spojením vzniklého subjektu tak v roce 2017 dosahoval cca [25-35] %.

Na subtrhu neochucených vod dodávaných na území České republiky prostřednictvím on-trade prodejního kanálu bude spojením vzniklý soutěžitel čelit konkurenci pouze dvou významných soutěžitelů, a to společnosti Coca-Cola,[122] jejíž tržní podíl dosahoval výše cca 25 – 35 %, a Skupině Kofola,[123] která dosahovala 35 – 45% tržního podílu. Tržní podíl žádného z dalších soutěžitelů nedosahoval 5 %.