ÚOHS S0426/2018/KS-14379/2019/840/ASm – Spojení soutěžitelů AGROFERT

Skutečnost, že se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) spojením zabývá, byla v souladu s § 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“), zveřejněna v Obchodním věstníku č. OV01994349 ze dne 24. 10. 2018. Současně byla tato skutečnost zveřejněna na internetových stránkách Úřadu.

Za účelem získání informací potřebných k náležitému zjištění skutkového stavu v oblasti dotčené předmětným spojením Úřad oslovil konkurenty a odběratele spojujících se soutěžitelů a Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů ČR, z.s. (dále jen „Svaz pekařů“), který je jedním ze sdružení soutěžitelů aktivních ve spojením dotčené oblasti, se žádostí o poskytnutí informací a vyjádření k předmětnému spojení. Některé z oslovených subjektů ve svých vyjádřeních sdělily Úřadu námitky proti posuzovanému spojení soutěžitelů.

Na základě informací poskytnutých společností AGROFERT, a.s., se sídlem Praha 4, Chodov, Pyšelská 2327/2, IČO 26185610 (dále také jen „AGROFERT“, „Navrhovatel“ nebo „Účastník řízení“), a oslovenými subjekty a na základě závěrů provedené analýzy vycházející z veškerých ve správním řízení shromážděných informací o spojením dotčených trzích a souvisejících oblastech dospěl Úřad v rámci třicetidenní lhůty ve smyslu § 16 odst. 2 zákona in fine k závěru, že posuzované spojení soutěžitelů vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže.

S ohledem na výše uvedené Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S0426/2018/KS-37840/2018/840 ze dne 19. 12. 2018[1] sdělil Účastníkovi řízení, že ve smyslu § 16 odst. 2 zákona bude v řízení nadále pokračovat a že rozhodnutí ve věci bude vydáno v souladu s § 16 odst. 5 zákona ve lhůtě pěti měsíců od zahájení správního řízení.

Při posuzování spojení soutěžitelů Úřad vycházel zejména z návrhu na povolení spojení, dotazníku k povolení spojení, listiny zakládající spojení, výročních zpráv a účetních závěrek spojujících se soutěžitelů, informací jimi doplněných v průběhu správního řízení a dalších všeobecně známých skutečností týkajících se spojujících se soutěžitelů. Rovněž tak Úřad vycházel z vyjádření a stanovisek oslovených subjektů k předmětnému spojení, jakož i příslušných vyjádření Účastníka řízení na ně reagujících. Úřad zohlednil rovněž svoji předchozí rozhodovací praxi a přihlédl k rozhodovací praxi Evropské komise (dále jen „Komise“) ve spojením dotčené oblasti.

K navrhované transakci má dojít na základě Smlouvy o transakci, která byla uzavřena dne [„obchodní tajemství“] mezi společností UB GROUP B.V., se sídlem Nizozemské království, Amsterdam, Hoogoorddreef 15 (dále jen „UB GROUP“), jako prodávajícím, a společností PENAM, a.s., se sídlem Brno, Cejl 504/3, IČO 46967851 (dále jen „PENAM“), jako kupujícím. Podle Smlouvy o transakci má společnost AGROFERT, která drží veškerý akciový podíl ve společnosti PENAM, nepřímo nabýt akcie představující 100% podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech UB HOLDING, a.s., se sídlem Praha 5, Jinonice, Pekařská 598/1, IČO 05560543 (dále jen „UBH“), a tím i možnost nepřímo výlučně kontrolovat tuto společnost, a to včetně její dceřiné společnosti UNITED BAKERIES a.s., se sídlem Praha 5, Pekařská 1/598, IČO 28976231 (dále jen „UB“, společnosti UBH a UB společně dále také jen „Nabývaný soutěžitel“).

Posuzovaná transakce tedy představuje spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 odst. 2 zákona, neboť podle tohoto ustanovení se za spojení soutěžitelů považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat.

Dále se Úřad zabýval otázkou, zda notifikované spojení soutěžitelů splňuje také druhé notifikační kritérium, stanovené v § 13 zákona.

Celkový čistý obrat dosažený společnostmi náležícími do stejné podnikatelské skupiny jako Navrhovatel na území České republiky činil v roce 2017 cca 67,18 mld. Kč. Celkový čistý obrat dosažený Nabývaným soutěžitelem na území České republiky v roce 2017 činil cca [„obchodní tajemství“] Kč.

Vzhledem k tomu, že celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, je notifikační podmínka stanovená v § 13 písm. a) zákona splněna, a spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

Úřad vzhledem k výše uvedenému shrnuje, že posuzovaná transakce představuje spojení soutěžitelů ve smyslu § 12 zákona a rovněž podmínka obratu podle § 13 písm. a) zákona byla splněna. Předmětné spojení soutěžitelů tak podléhá povolení Úřadu.

Společnost AGROFERT je holdingovou společností podnikatelského uskupení AGROFERT (dále též „Skupina AGROFERT“), jež prostřednictvím majetkových účastí sdružuje výrobní a obchodní společnosti na území České republiky i v zahraničí, které se zabývají zejména činnostmi v oblastech zemědělství, potravinářství[2] a chemického průmyslu, dále působí v oblastech obchodu se zemědělskou technikou, obchodu se zařízením pro zemědělskou prvovýrobu a lesnictví a rovněž jsou aktivní v oblastech vydavatelství periodického i neperiodického tisku, poskytování inzertního prostoru v tisku a na internetu, polygrafické výroby tiskovin a provozování rozhlasového vysílání.

Akcie ve výši 100% podílu na hlasovacích právech a základním kapitálu společnosti AGROFERT jsou drženy ze strany dvou svěřeneckých fondů AB private trust I, svěřenecký fond, a AB private trust II, svěřenecký fond.[3],[4]

Nabývaný soutěžitel se sestává z holdingové společnosti UBH, která působí na území České republiky prostřednictvím společnosti UB. Činnost společnosti UB se zaměřuje především na oblast výroby a prodeje pekárenských a cukrářských výrobků v rámci svých 13 provozoven.

Za účelem zjištění, zda navrhované spojení soutěžitelů nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, Úřad vymezuje relevantní trh, kterým je v souladu s § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle § 12 odst. 2 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi soutěžitele získávajícího možnost kontroly, a na ty činnosti, které jim vertikálně předcházejí či na ně navazují.

Z výše uvedeného popisu aktivit spojujících se soutěžitelů vyplývá, že činnosti Skupiny AGROFERT a Nabývaného soutěžitele se na území České republiky překrývají v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků. Skupina AGROFERT působí rovněž v oblasti, která činnostem pekárenského a cukrářského výrobce předchází (tj. na tzv. upstream trhu), tedy v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských produktů, především mouky, která je základním surovinovým zdrojem při výrobě pekárenských a cukrářských produktů, i v oblasti, která na činnosti pekárenského a cukrářského výrobce navazuje (tj. na tzv. downstream trhu), a to v oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků. Kromě těchto vertikálně předcházejících či navazujících oblastí je Skupina AGROFERT činná i v oblasti, která s výrobou pekárenských a cukrářských produktů úzce souvisí, a to v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje tzv. předpečeného a zamraženého pečiva,[5] které nakupují maloobchodní prodejci (například obchodní řetězce), kteří tyto výrobky dopékají a prodávají společně s čerstvým pečivem.

Úřad ve své předchozí rozhodovací praxi v rámci kontroly spojování soutěžitelů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků[6] zvažoval vymezení, případně vymezil, relevantní trhy z pohledu věcného (výrobkového) následujícím způsobem:

Na trhu velkoobchodního prodeje čerstvého chleba a chlebových výrobků se Úřad rovněž zabýval otázkou zastupitelnosti toustového chleba a ostatních pekárenských výrobků. V této souvislosti Úřad uvedl, že toustový chléb se vyznačuje specifickými produktovými vlastnostmi odlišujícími jej od čerstvého pečiva (především delší trvanlivostí), dále jeho nenahraditelností rozpékáním zamraženého pečiva či nízkou nahraditelností jiným typem pečiva, a konstatoval, že toustový chléb by mohl tvořit samostatný relevantní trh. Nicméně Úřad v předcházející rozhodovací praxi nepovažoval za nutné vymezovat samostatný relevantní trh toustového chleba, a tento považoval za součást relevantního trhu čerstvého chleba a chlebových výrobků na území České republiky.

S uvedeným členěním relevantních trhů v oblasti velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků v návrhu na povolení spojení soutěžitelů souhlasil i Účastník řízení.

S ohledem na skutečnost, že v otázce vymezení produktových relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků nedošlo k podstatnému rozporu mezi předchozí rozhodovací praxí Úřadu a názorem Účastníka řízení, který prezentoval v návrhu na povolení spojení soutěžitelů, Úřad omezil šetření mezi tržními subjekty působícími ve spojením dotčené oblasti v otázce vymezení produktového relevantního trhu pouze na možnou zastupitelnost toustového chleba a ostatních chlebových pekárenských výrobků.

Z výsledku šetření Úřadu provedeného mezi odběrateli spojujících se stran, tj. mezi obchodními řetězci, vyplynulo, že všechny oslovené subjekty z řad obchodních řetězců považují toustové chleby za samostatnou a obtížně nahraditelnou skupinu pekárenských výrobků, a to jak z hlediska poptávkové, tak i nabídkové substituce.[7] V této souvislosti např. jeden z obchodních řetězců konstatoval, že toustový chléb je zcela samostatná skupina sortimentu nezaměnitelná s ostatními druhy sortimentu chleba, z hlediska preference spotřebitelů nejde o plnohodnotnou náhradu čerstvého chleba a chlebových výrobků.[8]

Účastník řízení správnost vymezení samostatného trhu velkoobchodního prodeje toustového chleba rozporoval, když poukázal na některá vyjádření oslovených konkurentů spojujících se stran, kteří považovali toustový chléb za substitut běžného chleba a kteří konstatovali, že i spotřebitelé tyto produkty vnímají jako vzájemně zastupitelné.[9]

K tomu Úřad uvádí, že vyjádření Navrhovatelem uvedených konkurentů představují menšinový názor na otázku vymezení samostatného trhu velkoobchodního prodeje toustového chleba i mezi výrobci pekárenských produktů, když většina konkurentů spojujících se soutěžitelů oslovených Úřadem v první fázi řízení považovala toustové chleby za samostatnou nezastupitelnou výrobkovou kategorii.[10]

Z provedeného šetření navíc vyplynulo, že pro výrobu toustového chleba je většinou užívána jiná technologii než pro výrobu ostatních chlebových výrobků, tudíž ani stávající výrobci neaktivní v oblasti produkce toustových chlebů nejsou schopni tento produkt dostatečně rychle začít nabízet na trhu, pokud by došlo k výpadku dodávek od stávajících výrobců. Navíc oslovení konkurenti, kteří v současnosti nevyrábí toustový chléb, ve svých vyjádřeních konstatovali, že do budoucna zahájení výroby toustového chleba ani neplánují.

Úřad tak uzavírá, že s ohledem na specifické produktové vlastnosti toustového chleba, které jej odlišují od ostatních chlebových výrobků, a na výsledky šetření provedeného mezi oslovenými konkurenty a odběrateli spojujících se soutěžitelů vyplynula vzájemná nezastupitelnost toustového chleba a ostatních chlebových pekárenských výrobků. Z tohoto důvodu Úřad považuje za nezbytné vymezit samostatný relevantní trh velkoobchodního prodeje toustového chleba.

S ohledem na výše uvedené pro účely posouzení dopadů navrhovaného spojení soutěžitelů považuje Úřad za produktové relevantní trhy v oblasti velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků

K oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků, tj. prodeje předmětného zboží konečným spotřebitelům, Úřad ve své předcházející rozhodovací praxi konstatoval, že z pohledu spotřebitele a jeho chápání zastupitelnosti jednotlivých pekárenských a cukrářských produktů by bylo možné členění samostatných relevantních trhů dle jednotlivých produktů. Nicméně obdobně jako i v jiných případech maloobchodního prodeje[12] měl Úřad za to, že na úrovni maloobchodního prodeje či distribuce existuje nabídková substituce nabízených produktů, neboť distributor zpravidla prodává takový produkt, po kterém existuje poptávka a který si objednává od výrobce. To je situace podstatně odlišná od úrovně výroby (resp. velkoobchodních dodávek), kdy, obecně řečeno, přechod od výroby jednoho druhu produktu k jinému či změna poměru vyrobeného množství jednoho druhu produktu ke druhému nejsou tak snadné, neboť jsou spjaty s dodatečnými náklady vynaloženými mimo jiné na změnu technologie výroby apod. Naproti tomu maloobchodní prodejce může u výrobce objednat zboží pouze v reakci na poptávku.

Další v úvahu přicházející členění relevantních trhů v oblasti maloobchodního prodeje lze provést v závislosti na hodnocení odlišných formátů prodeje, kdy lze rozlišovat nespecializované formáty v rámci distribuce prostřednictvím supermarketů, hypermarketů či diskontních prodejen, prodejny menších formátů či prodejny specializované na určitý druh potravin (např. prodejny pouze pekárenských a cukrářských výrobků).

S ohledem na to, že ze spojujících se soutěžitelů v oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků působí pouze Skupina AGROFERT, která ve svých specializovaných maloobchodních prodejnách prodává zejména jí vyrobené pekárenské a cukrářské produkty, lze ponechat otázku konečného vymezení relevantního trhu v předmětné oblasti otevřenou a dopady spojení posuzovat obecně ve vztahu k oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků.

Mlýnské výrobky se používají jako výchozí surovina pro výrobu pekárenských a cukrářských výrobků. Výroba mlýnských výrobků je tedy činností, která předchází výrobě pekárenských a cukrářských výrobků.

Pokud jde o vymezení produktových relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního mlýnských výrobků, Úřad ve svých rozhodnutích rozlišoval zejména dle účelu použití z pohledu spotřebitele relevantní trhy i) mouky pro pekařské účely (užívané pro výrobu běžného pečiva a cukrářských výrobků), ii) mouky pro speciální účely (pro výrobu sušenek, oplatek, těstovin, knedlíků, pizz apod.), iii) mouky spotřebitelské (určené pro prodej v maloobchodní síti) a iv) mlýnské krmné suroviny (užívané jako vedlejší produkt pro výrobu krmných směsí).[13]

Účastník řízení v návrhu na povolení spojení soutěžitelů nerozporoval předcházející rozhodovací praxi Úřadu při vymezování relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního mlýnských produktů, nicméně s ohledem na to, že se činnost spojujících se soutěžitelů v dané oblasti nepřekrývá, navrhoval vymezit relevantní trh jako trh výroby a prodeje mlýnských produktů bez dalšího členění.

Vzhledem k tomu, že v oblasti výroby a velkoobchodního mlýnských výrobků působí ze spojujících se soutěžitelů pouze skupina AGROFERT, není nezbytně nutné posuzovat míru vzájemné zastupitelnosti jednotlivých druhů mlýnských výrobků a otázku případného užšího vymezení relevantního trhu v této oblasti tak lze ponechat otevřenou. Dopady předmětného spojení tedy Úřad dále posuzuje ve vztahu k oblasti výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků obecně a dále k jejímu segmentu výroby a velkoobchodního prodeje mouky pro pekařské účely, jakožto segmentu vertikálně předcházejícímu oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských produktů.

Předpečené a zamražené pekárenské produkty (tzn. odlišné od běžných pekárenských a cukrářských výrobků) jsou v podobě polotovaru dodávány především do prodejen v rámci maloobchodních řetězců, ale i menším odběratelům, jako jsou restaurace, hotely nebo čerpací stanice, k dopečení a následnému prodeji jakožto finálních produktů. Výhodou předpečeného a zamraženého pečiva oproti čerstvému běžnému pečivu je jeho dlouhodobá skladovatelnost a trvanlivost do okamžiku rozpečení a především jeho relativní celodenní dostupnost a „čerstvost“ v důsledku postupného dopékání dle okamžité potřeby po celou dobu provozní doby prodejny.

K otázce vymezení produktového trhu v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje předpečeného a zamraženého pečiva, kde působí oba spojující se soutěžitelé, Úřad ve své předchozí rozhodovací praxi[14]konstatoval, že předpečené a zamražené pekárenské produkty je nutno odlišit od běžných pekárenských a cukrářských výrobků zejména z následujících důvodů. Jednak jsou tyto produkty dodávány na místo spotřeby ve formě polotovaru a jednak se oproti čerstvému běžnému pečivu odlišují dlouhodobou skladovatelností a trvanlivostí a především jeho relativní celodenní dostupností v důsledku postupného dopékání dle okamžité potřeby v místě prodeje. Dále Úřad uvedl, že při dopékání předpečeného a zamraženého pečiva není zpravidla důležité, o jaký druh konkrétního pečiva se jedná (tj. zda běžné či sladké pečivo).[15]

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že Účastník řízení v návrhu na povolení spojení závěry předcházející rozhodovací praxe Úřadu nerozporoval, Úřad pro účely posouzení dopadů navrhovaného spojení soutěžitelů považuje za relevantní trh v dotčené oblasti trh velkoobchodního prodeje předpečeného a zamraženého pečiva.

S přihlédnutím ke skutečnosti, že podmínky soutěže na produktových relevantních trzích v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků jsou na celém území České republiky homogenní, považoval Úřad ve své předchozí rozhodovací praxi[16] v této oblasti za geografický relevantní trh území celé České republiky.

Rovněž tak Účastník řízení v rámci návrhu na povolení posuzovaného spojení soutěžitelů nejprve navrhl vymezit všechny jím výše naznačené produktové relevantní trhy z hlediska geografického územím celé České republiky.

Nicméně v tzv. druhé fázi správního řízení tento svůj původní názor změnil[17] a konstatoval, že geografický rozměr trhů zahrnujících jednotlivé kategorie čerstvého pečiva (vyjma toustového chleba) by měl představovat území jednotlivých krajů České republiky. Účastník řízení v této souvislosti zejména poukázal na údajné rozdílné soutěžní podmínky mezi jednotlivými kraji České republiky, které odůvodňoval omezenou vzdáleností dodávek čerstvého pečiva od výrobního závodu k odběrateli, různým složením jednotlivých soutěžitelů aktivních v jednotlivých krajích a regionálním působením některých soutěžitelů v jednom či více krajích. V případě toustového chleba naopak Navrhovatel uvedl, že relevantní z hlediska geografického je území širší, než je Česká republika, a to území zahrnující minimálně území středoevropského regionu.[18]

Úřad k tomu dodává, že národní vymezení relevantních trhů vychází z konzistentní předchozí rozhodovací praxe Úřadu v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje čerstvých pekárenských a cukrářských výrobků,[19] kdy i Účastník řízení v návrhu na povolení spojení soutěžitelů odkazoval na způsob vymezení trhu v předešlé rozhodovací praxi Úřadu a navrhoval Úřadu vymezit obdobně trhy i v tomto případě.

Dále je nutno vzít v úvahu, že posuzované spojení se týká spojení jediných dvou subjektů, které působí na celostátní úrovni dodávek čerstvého pečiva do maloobchodní sítě. Současně většina z oslovených odběratelů Úřadu ve svých stanoviscích sdělila, že existence celorepublikově působícího dodavatele je pro ně při nákupu čerstvého pečiva důležitá.[20]

Navíc sám Účastník řízení konstatoval, že cenová úroveň jednotlivých pekárenských výrobků spojujících se soutěžitelů je v zásadě totožná v rámci celého území České republiky,[21] což rovněž nesvědčí o existenci samostatných užších lokálních trhů, než je území celé České republiky. Šetření Úřadu v otázce relevantního geografického trhu rovněž potvrzuje předchozí závěry Úřadu, kdy i podstatná většina oslovených konkurentů spojujících se soutěžitelů poukázala na jednotnost jejich dodavatelských cen z hlediska území České republiky.

S ohledem na názor Účastníka řízení ohledně širšího rozměru geografického trhu velkoobchodního prodeje toustového chleba Úřad provedl šetření i v této otázce. V této souvislosti oslovil jednotlivé obchodní řetězce, když cca 73 % z nich se k možnosti dovozu toustového chleba, jakožto relevantní náhrady domácí produkce, vyjádřilo negativně.[22] Odběratelé zejména poukazovali na vysoké náklady na dopravu, nerentabilitu a neflexibilitu dovozu, vyšší nákupní i prodejní maloobchodní ceny a dále odlišné složení, chuťové vlastnosti a nutnost delší trvanlivosti ze zahraničí nakupovaného produktu. V této souvislosti lze rovněž poukázat na skutečnost, že pouze jeden z oslovených řetězců odebírá toustový chleba v rozhodující většině ze zahraničí (a to ještě od dodavatele náležícího do podnikatelské Skupiny AGROFERT), u ostatních odběratelů toustový chléb představuje pouze drobný doplněk k domácí výrobě.

Nadto Úřad dodává, že zhruba [„obchodní tajemství“] ze všech dovozů toustového chleba do České republiky je realizováno ze strany zahraničních společností Skupiny AGROFERT, která má své výrobní kapacity rovněž například ve Spolkové republice Německo či v Maďarsku.[23]

Úřad uzavírá, že s ohledem na výsledky šetření v posuzovaném případě považuje v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje čerstvých pekárenských a cukrářských výrobků za geografický relevantní trh území celé České republiky.

Pokud se jedná o oblast maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků Úřad v předcházející rozhodovací praxi uvedl, že soutěž na trzích maloobchodního prodeje potravin se odehrává za dostatečně homogenních soutěžních podmínek na území, které je představováno celou Českou republikou, nicméně jednotliví maloobchodní prodejci vzájemně sledují konkurenční ceny na lokální úrovni, což svědčí ve prospěch lokálního vymezení relevantního trhu. Z pohledu spotřebitele, který pak potraviny nakupuje v omezené vzdálenosti od svého bydliště či pracoviště, pak byl v takových případech geograficky relevantní trh vymezován lokálně omezenou oblastí, kdy lokální spádové oblasti v okruhu kolem jednotlivých maloobchodních prodejen byly obvykle vymezovány územím okresů, popř. měst, ve kterých nacházely prodejny spojujících se soutěžitelů.

Nicméně s ohledem na skutečnost, že v posuzovaném případě ze spojujících se soutěžitelů působí v oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků pouze Skupina AGROFERT, a v důsledku posuzovaného spojení tak v této oblasti nedojde k přímé změně struktury trhu, dopady předmětného spojení z pohledu geografického lze posuzovat ve vztahu k území celé České republiky a otázku případného užšího vymezení geograficky relevantního trhu v oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků je možné ponechat otevřenou.

V případě trhu velkoobchodního prodeje předpečeného a zamraženého pečiva, kde nedochází k významnému překryvu činností spojujících se soutěžitelů, a v oblastivýroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků, kde nedochází k horizontálnímu překryvu činností spojujících se soutěžitelů ak přímé změně struktury trhu, považoval Úřad v předcházejících rozhodnutích za homogenní území celé České republiky. S tímto názorem v návrhu na povolení spojení soutěžitelů souhlasil i Účastník řízení. Proto pro účely posouzení dopadů navrhované transakce Úřad považuje za geografický relevantní trh v předmětných oblastech území České republiky.

Kritéria, podle kterých Úřad zkoumá, zda posuzovaným spojením soutěžitelů dojde k podstatnému narušení hospodářské soutěže na relevantních trzích, jsou stanovena v § 17 zákona. V souladu s § 17 odst. 1 zákona v jednotlivých případech spojení soutěžitelů Úřad posuzuje kritéria, kterými jsou zejména potřeba zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, struktura všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářská a finanční síla, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži.

Při hodnocení dopadů posuzovaných případů spojení soutěžitelů Úřad podpůrně přihlíží k pravidlům stanoveným Komisí v Pokynech pro posuzování horizontálních spojení podle Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „Pokyny pro posuzování horizontálních spojení“)[24] a Pokynech pro posuzování nehorizontálních spojení podle Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „Pokyny pro posuzování nehorizontálních spojení“).[25]

Základní představu o struktuře trhu a konkurenčním významu spojujících se soutěžitelů i jejich konkurentů poskytují tržní podíly na relevantním trhu a úroveň jeho koncentrace.

Pokud jde o velikost tržních podílů, jestliže společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.[26]

V případě hodnocení struktury trhu Úřad podpůrně používá ukazatel míry celkové úrovně koncentrace trhu, jež je vyjádřena tzv. Herfindahl-Hirschmanovým indexem (HHI), jenž se vypočítává jako součet čtverců jednotlivých tržních podílů všech soutěžitelů na trhu. Zatímco absolutní úroveň HHI poskytuje prvotní údaj o konkurenčním tlaku na trhu po spojení, změna HHI (tzv. Delta) je užitečným ukazatelem změny úrovně koncentrace trhu přímo vyvolané spojením. Problémy v oblasti hospodářské soutěže při posuzování horizontálních spojení pravděpodobně nevyvstanou na trhu s hodnotou HHI po spojení pod 1000 bodů, ani v případě spojení s hodnotou HHI po spojení mezi 1000 a 2000 a Delta pod 250, resp. v případě spojení s výší HHI po spojení nad 2000 a Delta pod 150.[27]To neplatí v případě existence zvláštních okolností, např. v podobě jednoho nebo více z těchto faktorů: spojení se účastní potenciální zájemce o vstup na trh nebo soutěžitel s malým podílem na trhu, na který ale nedávno vstoupil; jedna nebo více spojujících se stran jsou významnými inovátory, jejichž metody se nepromítají do podílů na trhu; existuje významné vlastnictví podílů mezi účastníky trhu; jeden ze spojujících se podniků je soutěžitel typu tzv. maverick[28] s vysokou pravděpodobností narušení koordinovaného chování; existují známky minulé nebo pokračující koordinace nebo usnadňujících postupů, anebo jedna ze spojujících se stran má před spojením 50% nebo větší podíl na trhu.[29]

K narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v důsledku horizontálního spojení soutěžitelů může dojít i) odstraněním významných konkurenčních omezení pro jednoho nebo více soutěžitelů, což by následně mohlo posílit tržní sílu bez uchýlení se ke koordinovanému chování (tzv. nekoordinované účinky), nebo ii) takovou změnou povahy hospodářské soutěže, že soutěžitelé, kteří dříve nekoordinovali své chování, nyní budou s podstatně vyšší pravděpodobností jej koordinovat a zvyšovat ceny nebo jinak narušovat účinnou soutěž (spojení může rovněž usnadnit koordinaci, více ji stabilizovat a zefektivnit pro ty subjekty, které již své chování koordinovaly – tzv. koordinované účinky).[30]

Nekoordinované účinky horizontálních spojení soutěžitelů nastávají v situaci, kdy je v důsledku spojení soutěžitelů odstraněn významný konkurenční tlak na jednu nebo více společností, které následně zvýší svou tržní sílu, aniž by docházelo mezi nimi ke koordinaci jednání. Pod nekoordinované efekty lze zahrnout jak vznik nebo posílení individuálního dominantního postavení, tak situaci, kdy by k narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu došlo snížením konkurenčního tlaku, aniž by spojující se soutěžitelé získali dominantní postavení.

Pravděpodobnost vzniku koordinovaných účinků horizontálních spojení soutěžitelů zvyšuje zejména symetrické tržní postavení, stabilní a neelastická poptávka, vysoká tržní transparentnost, produktová homogenita, obdobná struktura nákladů a rovněž existence strukturálních a smluvních vazeb mezi soutěžiteli na trhu.

Pokud jde o posouzení účinků vertikálního spojení soutěžitelů, obvykle není důvod k obavám z podstatného narušení hospodářské soutěže, pokud spojením vzniklý soutěžitel nedisponuje významnou tržní silou alespoň na jednom z dotčených trhů. Z tohoto pohledu jsou tržní podíly a stupeň koncentrace prvním indikátorem tržní síly jak spojením vzniklého soutěžitele, tak i jeho konkurentů. V případě nehorizontálních spojení tak pravděpodobně nebude zjištěn jejich negativní dopad, je-li podíl nového subjektu na trhu po spojení na každém z dotčených trhů nižší než 30 % a HHI po spojení je nižší než 2000.[31]

Vertikální spojení soutěžitelů může narušit hospodářskou soutěž na relevantním trhu rovněž tzv. nekoordinovanými účinky či tzv. koordinovanými účinky, které spočívají ve zvýšení pravděpodobnosti koordinovaného jednání mezi soutěžiteli činnými na daném relevantním trhu.

Nekoordinované účinky mohou mít podobu především tzv. uzavření trhu, kdy spojení poskytne spojujícím se soutěžitelům schopnost a motiv k tomu, aby omezili či vyloučili přístup skutečných nebo potenciálních konkurentů buď i) ke vstupům (input foreclosure), nebo ii) k zákazníkům (customer foreclosure).

V případě uzavření přístupu ke vstupům (input foreclosure) vede spojení ke zvýšení nákladů konkurentů na vertikálně navazujícím trhu (downstream market) tím, že je jim omezen přístup k důležitému vstupu. Omezení či uzavření přístupu ke zdrojům zpravidla vede u konkurenčních subjektů ke zvýšení nákladů souvisejících se složitějším či méně výhodným zajištěním potřebných dodávek zboží a služeb.

Uzavření přístupu k zákazníkům (customer foreclosure) znamená omezení přístupu konkurentů na vertikálně předcházejícím trhu (upstream market) k významné části zákazníků. Pokud jde o omezení přístupu k zákazníkům, takové jednání zpravidla vede ke zvýšení nákladů spojených s praktickou realizací prodeje zboží (například vybudování vlastní distribuční sítě).

Při určování celkové velikosti jednotlivých relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků Úřad vycházel z údajů Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) o průměrné roční spotřebě sledovaných pekárenských kategorií (chleba, pšeničného pečiva a trvanlivého pečiva) na jednoho obyvatele v ČR v období 2014 – 2017.[32] Součinem uvedených údajů o spotřebě a údajů ČSÚ o počtu obyvatel České republiky za příslušný kalendářní rok pak Úřad získal celkovou roční spotřebu daných pekárenských a cukrářských výrobků. Přitom, jak vyplývá ze shora uvedeného, kategorii spotřeby pšeničného pečiva Úřad při vymezování věcně relevantních trhů rozdělil na tři samostatné kategorie, a to i) čerstvé rohlíky (včetně housek), ii) ostatní čerstvé běžné pečivo a iii) čerstvé cukrářské pečivo.

Při výpočtu objemu jednotlivých relevantních trhů v souvislosti s poměrem jednotlivých pekárenských a cukrářských výrobků vycházel Úřad především z kvalifikovaného odhadu profesního Svazu pekařů, dle jehož vyjádření cca 49 – 50 % pšeničného pečiva představuje kategorie čerstvých rohlíků a housek, 16 – 17 % kategorie ostatního čerstvého běžného pečiva a 33 – 34 % představuje čerstvé cukrářské pečivo.[33]

Dále byl od údaje o velikosti spotřeby jednotlivých kategorií odečten objem maloobchodních prodejů obchodních řetězců realizovaný rozpékáním zamraženého pečiva, popřípadě výrobou jejich vlastního čerstvého pečiva, a to z toho důvodu, že vlastní výroba obchodních řetězců, která je následně určena konečným spotřebitelům, nemůže být zahrnuta do relevantního trhu, jež zohledňuje pouze velkoobchodní dodávky maloobchodním prodejcům. Úřad v tomto ohledu opět vycházel z kvalifikovaného odhadu Svazu pekařů,[34]kdy zohlednil i údaje vyplývající z odpovědí obchodních řetězců vztahující se k množství jimi vyráběného a dopékaného pečiva. Úřad pro účely výpočtu užil spodní hranici kvalifikovaného odhadu Svazu pekařů ve výši 25% odpočtu in-house výroby obchodních řetězců u chleba a chlebových výrobků a 20% odpočtu in-house výroby obchodních řetězců u rohlíků a housek a 30% odpočtu in-house výroby obchodních řetězců u ostatního běžného pečiva a čerstvého cukrářského pečiva.[35]

Následně Úřad při stanovování celkové velikosti jednotlivých věcně relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků odečetl velikost produkce výrobců pečiva, která je prodávána prostřednictvím jejich vlastní sítě maloobchodních prodejen, a netvoří tak součást relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků. Úřad přitom rovněž vycházel z kvalifikovaného odhadu Svazu pekařů,[36] dle kterého se tento podíl pohyboval v jednotlivých letech za období 2015 – 2017 ve výši 13,5 % až 15 %.

Velikost spotřeby pečiva v České republice rozdělená dle jednotlivých produktových relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků, snížená o vlastní výrobu obchodních řetězců a o prodej výrobců pečiva prostřednictvím jejich vlastní maloobchodní sítě, tak udává velikost jednotlivých věcně relevantních trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků na území České republiky.

Při stanovení velikosti jednotlivých tržních podílů spojujících se soutěžitelů na jednotlivých věcně relevantních trzích vycházel Úřad především z údajů Účastníka řízení o velikosti velkoobchodních dodávek pekárenských a cukrářských výrobků spojujících se soutěžitelů za roky 2014 – 2017.

Za účelem zjištění postavení konkurentů spojujících se soutěžitelů na trzích v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků na území České republiky Úřad oslovil nejvýznamnější konkurenty spojujících se soutěžitelů se žádostí o poskytnutí informací mimo jiné o velikosti jejich velkoobchodních dodávek pekárenských a cukrářských výrobků do České republiky, a to za roky 2014 – 2017.

Účastník řízení v průběhu správního řízení[37]namítal nesprávné stanovení výše celkové velikosti jednotlivých trhů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků, které bylo dle jeho názoru způsobeno tím, že Úřad mechanicky odečetl výrobu pečiva ze strany obchodních řetězců a objemů vlastního maloobchodního prodeje výrobců pečiva, tzv. in-house dodávky, a tím i neúměrně navýšil tržní podíly spojujících se soutěžitelů. Dle názoru Účastníka řízení totiž vlastní výroba pečiva ze strany obchodních řetězců zvyšuje jejich tržní sílu na úkor spojujících se soutěžitelů v oblasti pečiva a jejich nezávislost na externích dodavatelích a obdobně jako in-house maloobchodní prodeje představují soutěžní tlak na spojující se soutěžitele. Účastník řízení rovněž namítal, že objem in-house maloobchodních prodejů byl Úřadem nesprávně odhadnut a tento odhad je zjevně nadhodnocený.

Úřad v rámci uvedené námitky uvádí následující.

Předmětné spojení se týká posouzení možných dopadů ze spojení na trzích v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků, na kterých působí oba spojující se soutěžitelé. Odběrateli pekárenských a cukrářských výrobků spojujících se soutěžitelů jsou pak maloobchodní prodejci potravin, kteří většinově poptávají pekárenské a cukrářské výrobky od spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů z řad větších či menších pekáren. Současně někteří maloobchodní prodejci na maloobchodním trhu, kde nabízí zboží konečnému spotřebiteli, následně tyto výrobky prodávají společně i s jejich vlastní produkcí.

V této souvislosti v prvé řadě Úřad konstatuje, že se ve své předcházející rozhodovací praxi v oblasti potravinářství zabýval otázkou, zda do celkové velikosti velkoobchodních trhů v oblasti potravinářství má být i zahrnuta velikost produkce tzv. privátních značek obchodních řetězců, resp. jejich vlastní výroba.[38] Úřad v těchto případech konzistentně nezapočítával do celkové velikosti relevantních trhů objem maloobchodních prodejů obchodních řetězců prodávaných pod jejich značkou.[39]

Nad rámec výše uvedeného Úřad konstatuje, že i Účastník řízení v návrhu na povolení posuzovaného spojení Účastník řízení stanovoval výši celkové velikosti jednotlivých trhů obdobným způsobem, jak to v rozhodnutí činí Úřad.[40]

V rámci správního řízení vedeného ve věci navrhovaného spojení soutěžitelů navíc byly zjištěny následující skutečnosti. Většina významných obchodních řetězců ve svých maloobchodních prodejnách skutečně disponuje kapacitami pro produkci pekárenských či cukrářských produktů, které až na výjimky jsou užívány pro dopékání předpečeného a zamraženého pečiva. Pouze tři z obchodních řetězců vlastní výrobní kapacity, které jim umožňují plnohodnotnou výrobu pečiva. Jedná se o společnost GLOBUS, která těmito kapacitami disponuje ve všech svých prodejnách, společnost TESCO, která vlastní výrobu pečiva provádí v cca jedné čtvrtině svých prodejen, a společnost Albert Česká republika, s.r.o. (dále jen „AHOLD“),[41] u které je přibližně jedna desetina prodejen vybavena zařízením pro výrobu vlastních pekárenských a cukrářských produktů.

Dále ze šetření Úřadu vyplynulo, že obchodní řetězce na velkoobchodních trzích nekonkurují svojí produkcí pekárenských a cukrářských výrobků (ať už tzv. dopeků nebo produktů pocházejících z jejich vlastní výroby) výrobcům tohoto zboží, neboť pekárenské a cukrářské produkty vyrobené jednotlivými obchodními řetězci nejsou nabízeny jinde než v jejich vlastních prodejnách. Dokonce výrobky dopečené nebo upečené v konkrétní prodejně určitého obchodního řetězce nejsou nabízeny jinde než právě v té prodejně, ve které došlo k jejich výrobě, tzn. ani nedochází k rozvozu předmětného zboží mezi jednotlivými prodejnami obchodního řetězce.

Z provedeného šetření dále vyplynulo, že produkce obchodních řetězců se používá především k ad-hoc pokrytí okamžité poptávky zákazníků po pečivu přímo na dané prodejně jako doplněk k pečivu, které obchodní řetězce odebírají na velkoobchodních trzích. Rovněž tak bylo zjištěno, že produkce obchodních řetězců nezahrnuje kompletní sortiment pekárenských výrobků, ale pouze některé druhy pečiva (zejména toho s nižší gramáží), což potvrdil i sám Účastník řízení.[42] Současně oslovené obchodní řetězce většinově uvedly, že čerstvé pečivo je nezaměnitelné s rozpékaným pečivem a v některých kategoriích ho nelze vůbec nahradit (např. čerstvý chléb 1200g a či rohlíky) či že český zákazník preferuje čerstvé pečivo před rozpékaným.[43]

Na trhu velkoobchodního prodeje čerstvého chleba a chlebových výrobků působí na území České republiky oba spojující se soutěžitelé. Tržní podíl Skupiny AGROFERT činil v roce 2017 cca [15 – 25] % a Skupiny UBH cca [15 – 25] %, společný podíl tedy dosahoval přibližně [35 – 45] %.

Na uvedeném trhu dále například působí ČEMPEK, družstvo (dále jen „ČEMPEK“),[44] společnosti MILLBA,[45] Český pekař s.r.o. (dále jen „Český pekař“),[46] PAC Hořovice s.r.o. (dále jen „PaCH“), Pekárny a cukrárny Náchod, a.s. (dále jen „PaCN“), BEAS, či Pekárny a cukrárny Klatovy, a.s. (dále jen „PaCK“) s individuálními tržními podíly 0 – 5 %. Nejbližší konkurenti spojujících se soutěžitelů by tedy měli z hlediska tržních podílů výrazný odstup za spojením vzniklým soutěžitelem.

Hodnota HHI na tomto trhu by po spojení činila 1000 – 2000 a změna HHI (Delta) by se rovnala 647.

Posuzované spojení soutěžitelů na trhu velkoobchodního prodeje čerstvého chleba a chlebových výrobků představuje z hlediska tržního podílu spojení dvou nejvýznamnějších soutěžitelů na trhu, když po realizaci transakce by Skupina AGROFERT měla mít před ostatními tržními subjekty velmi výrazný náskok. Současně Úřad konstatuje, že tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele je v čase mírně rostoucí (v období let 2014 – 2017 vzrostl o cca [0 – 5] %), když tržní podíl Skupiny AGROFERT se v letech 2014 – 2017 pohyboval v rozmezí [15 – 25] % – [15 – 25] % a podíl Nabývaného soutěžitele od [15 – 25] % do [15 – 25] %.

Na trhu velkoobchodního prodeje toustového chleba působí na území České republiky oba spojující se soutěžitelé. Skupina AGROFERT na tomto trhu v roce 2017 dosahovala tržního podílu ve výši cca [55 – 65] %, podíl Skupiny UBH činil cca [5 – 15] %. Dodávky toustového chleba spojujících se soutěžitelů tak v roce 2017 představovaly téměř [65 – 75] % spotřeby předmětné komodity na území České republiky.

Mezi konkurenty spojujících se stran patří zejména zahraniční společnosti působící na území České republiky prostřednictvím dovozů toustového chleba, jejichž podíl jednotlivě nepřesahuje 10 %,[47] společný tržní podíl ostatních českých výrobců toustového chleba nepřesahuje 5 %.[48]

Hodnota HHI na tomto trhu by po spojení činila 5000 – 6000 a změna HHI (Delta) by se rovnala 1524.

Posuzované spojení soutěžitelů na trhu velkoobchodního prodeje toustového chleba na území České republiky představuje z hlediska tržního podílu rovněž spojení dvou nejvýznamnějších soutěžitelů, když spojením vzniklý soutěžitel bude mít před ostatními tržními subjekty velmi výrazný náskok. Současně Úřad konstatuje, že takto velmi vysoký tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele je stabilní, resp. v čase mírně rostoucí, když tržní podíl Skupiny AGROFERT se v letech 2014 – 2017 pohyboval v rozmezí [55 – 65]% – [55 – 65] % a podíl Nabývaného soutěžitele od [5 – 15] % do [5 – 15] %.

Na trhu velkoobchodního prodeje čerstvých rohlíků a housek působí na území České republiky rovněž oba spojující se soutěžitelé. Tržní podíl Skupiny AGROFERT činil v roce 2017 cca [15 – 25] % a Skupiny UBH cca [15 – 25] %, společný podíl tedy dosahoval v předmětném roce přibližně [25 – 35] %.

Na uvedeném trhu dále například působí společnosti ČEMPEK, MILLBA, PaCH, Český pekař, KOMPEK, kombinát pekařské a cukrářské výroby, spol. s r.o. (dále jen „KOMPEK“), BEAS nebo PaCK s individuálními tržními podíly ve výši 0 – 5 %. Nejbližší konkurenti spojujících se soutěžitelů mají tedy z hlediska tržních podílů výrazný odstup za spojením vzniklým subjektem.

Hodnota HHI na tomto trhu by po spojení činila 1000 – 2000 a změna HHI (Delta) by se rovnala 596.

Posuzované spojení soutěžitelů na trhu velkoobchodního prodeje čerstvých rohlíků a housek na území České republiky představuje z hlediska tržního podílu spojení dvou nejsilnějších subjektů, když spojením vzniklý soutěžitel bude mít před ostatními tržními subjekty velmi výrazný náskok. Současně Úřad konstatuje, že tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele je v čase mírně rostoucí, když tržní podíl Skupiny AGROFERT se v letech 2014 – 2017 pohyboval v rozmezí [15 – 25] % – [15 – 25] % a podíl Nabývaného soutěžitele od [15 – 25] % do [15 – 25] %.

Na trhu velkoobchodního prodeje ostatního čerstvého běžného pečiva působí na území České republiky oba spojující se soutěžitelé. Tržní podíl Skupiny AGROFERT činil v roce 2017 cca [15 – 25] % a Skupiny UBH cca [15 – 25] %, společný podíl spojením vzniklého soutěžitele v roce 2017 tedy dosahoval přibližně [35 – 45] %.

Na uvedeném trhu dále například působí společnosti ČEMPEK, PaCH, KOMPEK, MILLBA, Český pekař či PaCN s individuálními tržními podíly ve výši 0 – 5 %. Nejbližší konkurenti spojujících se soutěžitelů mají tedy z hlediska tržních podílů výrazný odstup za spojením vzniklým subjektem.

Hodnota HHI na tomto trhu by po spojení činila 1000 – 2000 a změna HHI (Delta) by se rovnala 673.

Posuzované spojení soutěžitelů na trhu velkoobchodního prodeje ostatního čerstvého běžného pečiva na území České republiky představuje z hlediska tržního podílu spojení dvou nejsilnějších subjektů, když spojením vzniklý soutěžitel bude mít před ostatními tržními subjekty velmi výrazný náskok. Současně Úřad konstatuje, že tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele je v čase rostoucí, když tržní podíl Skupiny AGROFERT se v letech 2014 – 2017 pohyboval v rozmezí [15 – 25] % – [15 – 25] % a podíl Nabývaného soutěžitele od [5 – 15] % do [15 – 25] %.

Na trhu velkoobchodního prodeje čerstvého cukrářského pečiva působí na území České republiky oba spojující se soutěžitelé. Tržní podíl Skupiny AGROFERT činil v roce 2017 cca [5 – 15] % a Skupiny UBH cca [5 – 15] %, společný podíl spojujících se soutěžitelů tedy v předmětném roce dosahoval přibližně [15 – 25] %.

Na uvedeném trhu dále například působí společnosti PaCH, MILLBA, Český pekař, Karlova pekárna s.r.o. (dále jen „Karlova pekárna“) či ČEMPEK s individuálními tržními podíly ve výši 0 – 5 %.

Hodnota HHI na tomto trhu by po spojení činila 0 – 1000 a změna HHI (Delta) by se rovnala 136.

Posuzované spojení soutěžitelů na trhu velkoobchodního prodeje čerstvého cukrářského pečiva na území České republiky představuje z hlediska tržního podílu spojení dvou nejsilnějších subjektů, ostatní soutěžitelé mají nižší tržní podíly. Současně Úřad konstatuje, že tržní podíl spojením vzniklého soutěžitele je v čase rostoucí, když tržní podíl Skupiny AGROFERT se v letech 2014 – 2017 se pohyboval v rozmezí [5 – 15] % až [5 – 15] % a podíl Nabývaného soutěžitele od [5 – 15] % do [5 – 15] %.

Na trhu velkoobchodního prodeje trvanlivého sladkého pečiva působí na území České republiky ze spojujících se soutěžitelů pouze Skupina AGROFERT, jejíž tržní podíl v roce 2017 nepřevyšoval [0 – 5] %.

Na uvedeném trhu dále například působí společnosti Kraft Foods CR s.r.o. s tržním podílem ve výši 25 – 35 %, Nestlé Česko s.r.o. či CHIPITA CZ, s.r.o. s individuálními tržními podíly ve výši 15 – 25 %. Nejbližší konkurenti spojujících se soutěžitelů mají výrazně vyšší tržní podíly, než jakého bude dosahovat Skupina AGROFERT po realizaci navrhované transakce.

Hodnota HHI na tomto trhu by po spojení činila 1000 – 2000 a změna HHI (Delta) by se rovnala 0.

Navrhovatel na trhu velkoobchodního prodeje trvanlivého sladkého pečiva na území České republiky představuje z hlediska tržního podílu jednoho z menších soutěžitelů, přičemž jeho tržní podíl je v čase stabilní a spojením nedochází k jeho změně. Úřad konstatuje, že v důsledku uskutečnění posuzované transakce nebude mít předmětné spojení soutěžitelů na tomto trhu za následek podstatné změny.

Na trhu velkoobchodního prodeje trvanlivého ostatního pečiva nepůsobí na území České republiky ani jeden ze spojujících se soutěžitelů.

Na trhu velkoobchodního prodeje předpečeného a zamraženého pečiva působí na území České republiky oba spojující se soutěžitelé. Tržní podíl Skupiny AGROFERT činil v roce 2017 cca [5 – 15] % a Skupiny UBH cca [0 – 5] %, společný podíl spojujících se soutěžitelů tedy v předmětném roce dosahoval přibližně [5 – 15] %.

Na uvedeném trhu dále například působí společnosti La Lorraine, a.s. s tržním podílem ve výši 55 – 65 %, MELITES, spol. s r.o. či Bidfood Czech republic s.r.o. s individuálními tržními podíly ve výši 5 – 15 %. Spojením vzniklý soutěžitel tak bude představovat jednoho z menších soutěžitelů, který bude vystaven konkurenci několika subjektů s obdobným postavením a zejména společnosti La Lorraine, a.s., jejíž tržní podíl několikanásobně přesahuje budoucí postavení Skupiny AGROFERT.

Hodnota HHI na tomto trhu by po spojení činila 2000 – 3000 a změna HHI (Delta) by se rovnala 36.

V případě trhu velkoobchodního prodeje předpečeného a zamraženého pečiva na území České republiky představuje spojením vzniklý soutěžitel z hlediska tržního podílu jednoho z významnějších soutěžitelů, přičemž jeho tržní podíl je relativně nízký, v čase stabilní a spojením dochází pouze k jeho mírnému navýšení. Úřad konstatuje, že v důsledku uskutečnění posuzované transakce nebude mít předmětné spojení soutěžitelů na tomto trhu za následek podstatné změny.

V oblasti výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků působí ze spojujících se soutěžitelů na území České republiky pouze Skupina AGROFERT. Tržní podíl Skupiny AGROFERT činil v roce 2017 cca [5 – 15] %.

Ostatní konkurenti spojujících se soutěžitelů dosahují v této oblasti obdobných či mírně nižších tržních podílů, jedná se například o společnostiUNIMILLS, a.s., MLÝN PERNER SVIJANY, spol. s r.o., MILLBA, MALITAS s.r.o. či Mlýny J. Voženílek, spol. s r.o. s individuálními tržními podíly cca 5 – 15 %.

Hodnota HHI v této oblasti by po spojení činila 0 – 1000 a změna HHI (Delta) by se rovnala 0.

Navrhovatel v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků na území České republiky představuje z hlediska tržního podílu jednoho z významných soutěžitelů, přičemž spojením nedochází ke změně výše tržního podílu.

V případě segmentu výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků pro pekárenské účely působí ze spojujících se soutěžitelů na území České republiky pouze Skupina AGROFERT, jejíž podíl v roce 2017 nepřevyšoval [5 – 15] %,[49] když většina produkce mouky pro pekárenské účely Skupiny AGROFERT byla určena pro vnitřní potřebu a nebyla dodávána na volný trh.[50]

V oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků působí ze spojujících se soutěžitelů na území České republiky pouze Skupina AGROFERT, jejíž tržní podíl v roce 2017 byl zcela marginální a nepřekračoval [0 – 5] %.[51]

Konkurenty spojujících se soutěžitelů jsou především velké obchodní řetězce dosahující nesrovnatelně vyššího obratu a disponující širokou maloobchodní sítí v oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků a dále menší lokální maloobchodní specializované prodejny či maloobchodní prodejny zboží denní potřeby.

Navrhovatel v oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků na území České republiky představuje z hlediska tržního podílu jednoho z mnoha malých soutěžitelů, přičemž spojením nedochází ke změně výše tržního podílu. Úřad konstatuje, že v důsledku uskutečnění posuzované transakce nebude mít předmětné spojení soutěžitelů na tomto trhu za následek podstatné změny.

Jak bylo uvedeno v části IV.1 tohoto rozhodnutí, základní představu o struktuře trhu a konkurenčním významu spojujících se soutěžitelů i jejich konkurentů poskytují tržní podíly na relevantním trhu a úroveň jeho koncentrace.

Pokud jde o velikost tržních podílů, jestliže společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.[52]

V případě hodnocení struktury trhu Úřad podpůrně používá ukazatel míry celkové úrovně koncentrace trhu, jež je vyjádřena tzv. indexem HHI, a jeho změnu v důsledku realizace spojení soutěžitelů, tzv. Delta. Problémy v oblasti hospodářské soutěže při posuzování horizontálních spojení pak pravděpodobně nevyvstanou na trhu s hodnotou HHI po spojení pod 1000 bodů, ani v případě spojení s hodnotou HHI po spojení mezi 1000 a 2000 a Delta pod 250, resp. v případě spojení s výší HHI po spojení nad 2000 a Delta pod 150.[53] To neplatí v případě existence zvláštních okolností, které však v posuzovaném případě nenastaly.[54]

K narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu v důsledku nehorizontálního spojení soutěžitelů obvykle nedochází, pokud subjekt vzniklý spojením nemá významnou tržní sílu (která se nutně nerovná dominantnímu postavení) na dotčených trzích. V případě spojení vertikální povahy pak pravděpodobně nebude zjištěn jeho negativní dopad, je-li podíl nového subjektu na trhu po spojení na každém z dotčených trhů nižší než 30 % a HHI po spojení je nižší než 2000.[55]

Pokud jsou pak splněna kritéria definovaná v předcházejících odstavcích, má Úřad u horizontálních a vertikálních spojení soutěžitelů předběžně za to, že spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže, pokud jeho šetření neprokáže opak.

Údaje o velikosti tržních podílů spojujících se soutěžitelů, úrovni koncentrace trhu a hodnocení splnění výše naznačených tzv. safe harbours jsou uvedeny v následující tabulce 1.

Z tabulky 1 vyplývá z hlediska vzájemného vztahu činností spojujících se stran na území České republiky následující.

Navrhované spojení soutěžitelů má na relevantních trzích velkoobchodního prodeje chleba a chlebových výrobků, velkoobchodního prodeje toustového chleba, velkoobchodního prodeje čerstvých rohlíků a housek, velkoobchodního prodeje ostatního čerstvého běžného pečiva, velkoobchodního prodeje čerstvého cukrářského pečiva a velkoobchodního prodeje předpečeného a zamraženého pečiva horizontální charakter.

Konglomerátní charakter má navrhované spojení pouze ve vztahu k trhu velkoobchodního prodeje trvanlivého sladkého pečiva, kde je aktivní jen jeden ze spojujících se soutěžitelů, a to Skupina AGROFERT. Ostatní trhy uvedené v tabulce 1, a to oblasti výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků a maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků, mají charakter trhů vertikálně předcházejících či navazujících na trhy velkoobchodního prodeje čerstvého či předpečeného a zamraženého pečiva.

Z hlediska výše tržních podílů, míry koncentrace trhu po spojení a její změny v důsledku realizace navrhované transakce pak safe harbours pro horizontální spojení soutěžitelů, při nichž Úřad obvykle nespatřuje vážné obavy z narušení hospodářské soutěže, je naplněn na trzích velkoobchodního prodeje čerstvého cukrářského pečiva a velkoobchodního prodeje předpečeného a zamraženého pečiva. Na těchto trzích dosahují spojující se soutěžitelé relativně nižších tržních podílů, vždy jsou vystaveni konkurenci z řad dalších soutěžitelů, z nichž někteří obvykle dosahují výrazně vyššího postavení.

Na ostatních spojením dotčených horizontálních trzích pak spojující se soutěžitelé vždy dosahují tržních podílů převyšujících hranici 25 %, a tudíž na navrhovanou transakci ve vztahu k těmto trhům nelze aplikovat tzv. předpoklad nenarušení hospodářské soutěže definovaný v § 17 odst. 3 zákona.

Na trzích, kde spojující se strany dosahují společného tržního podílu vyššího než 25 %, rovněž není naplněn ani safe harbours definovaný v Pokynech pro posuzování horizontálních spojení podniků pomocí ukazatelů míry koncentrace trhu a její změny (HHI a Delta), neboť v případech i) trhu velkoobchodního prodeje toustového chleba je HHI vyšší než 2000 se změnou míry koncentrace v důsledku realizace navrhované transakce vyšší než 150 a ii) trhů velkoobchodního prodeje chleba a chlebových výrobků (bez toustového chleba), velkoobchodního prodeje čerstvých rohlíků a housek a velkoobchodního prodeje ostatního čerstvého běžného pečiva je HHI mezi 1000 a 2000 se změnou míry koncentrace v důsledku realizace navrhované transakce vyšší než 250.

Na trzích, které na sebe vertikálně navazují, rovněž není za předpokladu, že alespoň na jednom z nich spojující se strany dosahují tržního podílu přesahujícího 30 %, naplněn safe harbours definovaný v Pokynech pro posuzování nehorizontálních spojení podniků pomocí ukazatelů tržního podílu a míry koncentrace trhu HHI. V posuzovaném případě tak nejsou kritéria pro zhodnocení safe harbours naplněna ani v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků, který předchází výrobě pekárenských a cukrářských výrobků, a ani v oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků, která navazuje na oblast jejich výroby, protože na některých trzích výroby a velkoobchodního prodeje předmětných produktů dosahují spojující se soutěžitelé tržního podílu přesahujícího 30 %.[56]

Nicméně v případě vertikální vazby týkající se trhů v oblasti velkoobchodního a maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků Úřad konstatuje, že vertikální přesah je zde zcela marginální, když tržní podíl Skupiny AGROFERT na uvedené maloobchodní úrovni je nižší než [0 – 5] % a prodej je realizován pouze ve dvou vlastních maloobchodních prodejnách, ve kterých je navíc prodáváno zejména pečivo pocházející z výroby Skupiny AGROFERT. V důsledku předmětného spojení tudíž nedojde v oblasti maloobchodního prodeje předmětných produktů k žádné podstatné změně.

Úřad tak shrnuje, že na trzích velkoobchodního prodeje čerstvého cukrářského pečiva a velkoobchodního prodeje předpečeného a zamraženého pečiva, kde se činnosti spojujících se soutěžitelů překrývají, navrhovaná transakce nevzbuzuje obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, neboť na nich spojením vzniklý soutěžitel bude dosahovat relativně nízkých tržních podílů (kolem [15 – 25] %, resp. [5 – 15] %) a bude vystaven konkurenci z řad dalších tržních subjektů. Současně spojení soutěžitelů nevzbuzuje obavy z narušení hospodářské soutěže na trhu velkoobchodního prodeje trvanlivého sladkého pečiva a v oblasti maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků, kde ze spojujících se soutěžitelů působí pouze Skupina AGROFERT, která však dosahuje zcela marginálního postavení.

Z tohoto důvodu Úřad při svých dalších úvahách a analýzách dopadů na hospodářskou soutěž plynoucích z případné realizace posuzovaného spojení soutěžitelů od uvedených relevantních trhů odhlédl a nadále se zabýval pouze relevantními trhy velkoobchodního prodeje čerstvého chleba a chlebových výrobků, velkoobchodního prodeje toustového chleba, velkoobchodního prodeje čerstvých rohlíků a housek a velkoobchodního prodeje ostatního čerstvého běžného pečiva a vertikálně předcházející oblastí výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků, respektive jejím segmentem výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků pro pekárenské účely.

Z provedeného šetření bylo zjištěno, že před realizací navrhované transakce Nabývaný soutěžitel není vertikálně integrovaným subjektem, neboť je aktivní pouze na trzích v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků, popř. marginálně v oblasti výroby předpečeného a zamraženého pečiva. Tato podnikatelská skupina však v České republice neprodává pečivo konečným spotřebitelům a ani není aktivní na trzích surovin sloužících k výrobě pečiva.

Z tohoto pohledu naopak Skupina AGROFERT představuje vertikálně integrovaného soutěžitele, u nějž v důsledku navrhované transakce dojde k posílení vertikální vazby týkající se oblasti výroby a prodeje mlýnských výrobků, kde Skupina AGROFERT působí jako jeden z nejvýznamnějších dodavatelů mlýnských výrobků, a na ni navazující oblasti velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků, kde se mlýnské výrobky užívají jako vstupní surovina pro jejich výrobu a kde působí oba spojující se soutěžitelé.

Již v době před uskutečněním posuzovaného spojení soutěžitelů je Skupina AGROFERT největším producentem pekárenských a cukrářských výrobků, přičemž její postavení se v této oblasti ještě zvýrazní, zároveň představuje i jednoho z nejvýznamnějších soutěžitelů na trzích předcházejících, jako je výroba mlýnských výrobků a výkup obilovin. Současně je Skupina AGROFERT aktivní i v navazující oblasti maloobchodního prodeje pečiva, kde však představuje jednoho z mnoha méně významných soutěžitelů.[57]

Skupina AGROFERT část jí vypěstovaných nebo vykoupených obilovin zpracovává na mlýnské výrobky, jejichž velkou část následně zpracuje při vlastní výrobě pekárenských a cukrářských výrobků, které dodává nejen velkoobchodním odběratelům.

Skupina AGROFERT by tak po realizaci navrhované transakce významně posílila své vedoucí postavení v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských výrobků, a to zejména na trzích v oblasti velkoobchodního prodeje čerstvého běžného pečiva, a současně by také představovala jednoho z nejvýznamnějších subjektů působících na předcházejících oblastech velkoobchodních dodávek obilovin a výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků.[58]

Porovná-li se celková vertikální integrace a tržní postavení Skupiny AGROFERT v zemědělském a pekařském a cukrářském sektoru, jakožto spojením dotčené oblasti, s vertikální integrací ostatních producentů pekárenských a cukrářských výrobků, pak lze konstatovat, že tyto ukazatele dosahují u Skupiny AGROFERT nesrovnatelně vyšší úrovně než u konkurenčních soutěžitelů.

Z významných konkurentů Skupiny AGROFERT v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků jsou vertikálně integrováni do oblastí výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků či maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků například společnosti MILLBA[59] či ČEMPEK,[60] a to prostřednictvím svých akcionářů, případně členů družstva. Tito konkurenti však na trzích voblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků dosahují výrazně nižších tržních podílů a v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků zhruba obdobných tržních podílů jako Skupina AGROFERT.

Ze šetření Úřadu dále vyplývá, že většina z konkurentů spojujících se soutěžitelů v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků je podstatněji vertikálně integrována do oblasti následného trhu maloobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků a prodává významnou část svých produktů prostřednictvím vlastních maloobchodních sítí.

Tuto skutečnost rovněž potvrdil i Svaz pekařů,[61] který odhadl podíl vlastních maloobchodních prodejů výrobců pečiva na cca 10 až 15 % jejich produkce. Úřad v tomto ohledu konstatuje, že vertikální integrace z tohoto důvodu nepředstavuje u konkurentů spojením vzniklého soutěžitele žádnou podstatnou výhodu.

V případě vertikální integrace oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků na předcházející oblast výroby a velkoobchodního prodeje mlýnských výrobků lze uvést, že tato vertikální integrace není s výjimkou konkurenčních společností MILLBA či ČEMPEK nijak významná. Nicméně v případě Skupiny AGROFERT je vertikální integrace prohloubena i na předcházející oblasti pěstování a výkupu obilnin, kde naopak ostatní významní pekaři a cukráři podstatněji nepůsobí. Aktivity Skupiny AGROFERT na celé šíři vertikály od pěstování a výkupu obilovin, výroby mlýnských výrobků až po výrobu pečiva představují výraznou konkurenční výhodu oproti jejím konkurentům, kdy spojením vzniklý soutěžitel bude schopen lépe odolávat výkyvům v ceně a množství surovinových vstupů.

Vzhledem k neexistenci obdobného subjektu působícího na dotčených relevantních trzích v oblasti výroby a velkoobchodního podeje pekárenských a cukrářských výrobků představuje vertikální integrace významnou konkurenční výhodu spojujících se soutěžitelů. Tato skutečnost přispívá k posílení obav Úřadu z podstatného narušení hospodářské soutěže v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků na území České republiky.

Hospodářskou sílu lze obecně pojmout jako určitý souhrn konkurenčních výhod, kterými jednotliví soutěžitelé vhospodářské soutěži disponují. Jednou z těchto výhod pak může být zejména vyšší finanční síla jako vyjádření možnosti přístupu k finančním zdrojům. Mezi základní kritéria hodnocení finanční a hospodářské síly může patřit výše investic, výše obratu, schopnost propagovat své produkty, rozsah portfolia služeb a inovací a dosahovaná výše úspor z rozsahu.

Pokud jde o finanční a hospodářskou sílu spojujících se soutěžitelů, Skupina AGROFERT je podnikatelskou skupinou působící v řadě zemí vrámci středoevropského regionu, jejíž celosvětový konsolidovaný obrat činil v roce 2017 více než 155 miliard Kč, ztoho na území České republiky cca 67 mld. Kč. Obrat společnosti UBH byl podstatně nižší, a to zhruba [„obchodní tajemství“] Kč, kdy jeho převážná část byla realizována na trzích v České republice.

Naproti tomu konkurenční subjekty působící na vymezených relevantních trzích v oblasti velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků dosahují výrazně nižších obratů, a to maximálně vřádu stovek milionů Kč.

Vzhledem k tomu, že ve spojením dotčené oblasti neexistují další soutěžitelé disponující srovnatelnou hospodářskou afinanční silou, lze mít za to, že hospodářská a finanční síla spojujících se soutěžitelů jim může po realizaci posuzované transakce poskytovat zásadní konkurenční výhodu oproti ostatním soutěžitelům, která by společně s dalšími faktory mohla vést k omezení hospodářské soutěže na výše uvedených relevantních trzích. Uvedené je naznačeno i skutečností, že spojující se soutěžitelé představují z hlediska dosahovaného obratu dva nejsilnější subjekty ve spojením dotčené oblasti.

V souvislosti s posouzením hospodářské a finanční síly spojením vzniklého soutěžitele a jeho konkurentů Navrhovatel namítal, že obchodní řetězce představují rovněž výrobce pekárenských a cukrářských produktů a že tyto subjekty svými obraty jsou srovnatelné, ne-li ještě silnější než spojením vzniklý soutěžitel.

Ve věci posouzení finanční síly obchodních řetězců jako údajných konkurentů spojujících se soutěžitelů, Úřad odkazuje na předcházející text tohoto rozhodnutí, kde uvedl, že obchodní řetězce se svými výrobky nepůsobí v oblasti velkoobchodních dodávek pekárenských a cukrářských produktů výrobků na území České republiky a nepředstavují tak konkurenty spojujících se soutěžitelů.[62]

Úřad takuzavírá, že hospodářská a finanční síla spojujících se soutěžitelů jim může po realizaci posuzované transakce poskytovat zásadní konkurenční výhodu oproti ostatním soutěžitelům, která by společně s dalšími faktory mohla vést k omezení hospodářské soutěže na trzích voblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských produktů na území České republiky.

Významným faktorem pro posouzení toho, jaký prostor existuje na relevantních trzích pro realizaci nezávislého soutěžního chování, jsou bariéry vstupu na trh. Úřad zjišťuje, zda na relevantních trzích bariéry vstupu existují a jaký mají charakter, a současně hodnotí, jakým způsobem jsou tyto bariéry ovlivněny v důsledku posuzovaného spojení.

Nejčastějšími překážkami vstupu na trh jsou tzv. překážky právní, tedy omezení vyplývající z právních předpisů, která ztěžují vstup na relevantní trh. Může jimi být například nutnost disponovat určitými oprávněními k podnikání na relevantním trhu, jako je získání licence pro danou činnost, celní či množstevní omezení (tarifní a netarifní) při importu, povinná certifikace zboží, existence práv plynoucích z průmyslového a jiného duševního vlastnictví apod. Druhou skupinou překážek vstupu na trh jsou překážky hospodářské, kterými se obvykle rozumí náklady, které jsou se vstupem na relevantní trhy spojeny, například náklady na vybudování vlastních výrobních a distribučních kapacit. Poslední skupinou překážek jsou bariéry vyplývající zejména z nedostupnosti technologie či know-how.

Překážky vstupu na trh mohou být dále prohloubeny dalšími faktory, jako jsou stagnující nebo klesající poptávka, doba působení na trhu, loajalita odběratelů či zákazníků, význam výzkumu a vývoje či geografické ohledy. Obdobně je třeba pro účely hodnocení dopadů spojení soutěžitelů posuzovat i možnosti rozšíření aktivit soutěžitelů již působících na dotčených trzích.

Z provedeného šetření vyplývá, že pro vstup na relevantní trhy v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků není nezbytné disponovat podstatnými průmyslovými právy ani právy duševního vlastnictví, ani být smluvní stranou platné licenční smlouvy k takovým právům. Pokud jde o výzkum a vývoj v této spojením dotčené oblasti, tento je důležitý zejména v oblasti přípravků a stabilizátorů na vylepšení a zkvalitnění parametrů mouky. Nicméně ani případné náklady na výzkum a vývoj nepředstavují podstatnou bariéru vstupu na trhy ve spojením dotčené oblasti. Jedinou podstatnou podmínkou je povolení pro provozování živnosti „pekařství, cukrářství“, jejíž získání nepředstavuje překážku vstupu na trh, o čemž svědčí vysoké množství subjektů aktivních ve spojením dotčené oblasti.[63]

Naopak z provedeného šetření vyplynulo, že vybudování nových výrobních kapacit by bylo časově a finančně relativně náročné, když výše nezbytných investic do jedné středně velké pekárny s kapacitou do 80 tun pečiva měsíčně dosahuje zhruba 50 mil. Kč,[64] přičemž doba realizace vstupu na trh by činila přibližně jeden rok.

Nicméně k tomu aby mohl být případný vstup na trhy v oblasti velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků považován za významný, měl by dle názoru Úřadu nově vstupující soutěžitel vyrábět široké portfolio pečiva a současně by svými velkoobchodními dodávkami měl pokrývat co nejšířeji území České republiky. V této souvislosti je nezbytné uvést, že většina pekáren, i těch větších, zaváží své pekárenské a cukrářské zboží do maloobchodních prodejen v omezené dojezdové vzdálenosti, a to obvykle maximálně do úrovně kraje.[65] Z toho vyplývá, že výše uvedené náklady na vybudování nových výrobních kapacit se přímo úměrně navyšují počtem výroben pečiva, které musí být vhodně geograficky rozmístěné.

Rovněž tak, potenciální konkurent musí počítat i s náklady na vybudování distribuční sítě, tj. s náklady na přepravu výrobků do maloobchodních prodejen.

Pokud se jedná o bariéry mezinárodního obchodu s čerstvými pekařskými a cukrářskými výrobky, pak tyto jsou zejména ekonomického rázu. S ohledem na potřebu dodávat tyto výrobky do distribučního kanálu (maloobchodních prodejen) i několikrát denně a s ohledem na relativně vysoké náklady na přepravu těchto výrobků pak dovoz čerstvých pekárenských a cukrářských výrobků představuje velmi malou část celkové spotřeby těchto produktů v České republice. V případě dovozu pekárenských výrobků (např. toustového chleba) ze zahraničí je tak nutno počítat s dodatečnými náklady spojenými s přepravou a distribucí na větší vzdálenosti, a tím ke snížení konkurenceschopnosti takových to dovozů.

Řada oslovených konkurentů rovněž poukázala na cenové bariéry vstupu a dodací podmínky do obchodních řetězců.[66],[67] V této souvislosti někteří z konkurentů spojujících se stran konstatovali, že „…Největšími bariérami pro dodávky pekárenských a cukrářských výrobků do obchodních řetězců jsou požadované nízké ceny a tlak na tyto ceny…“[68] či že „…další bariéry je možno spatřovat v obtížném vyjednávání cen pekárenských výrobků u některých obchodních řetězců…“.[69] Další z konkurentů poukázal na existenci bariér spočívajících „…zejména v podobě filosofie obchodních řetězců, které preferují velkého dodavatele, který má nejširší rozsah požadovaných výrobků a současně je schopen pokrýt všechny, nebo většinu jejich obchodů na území České republiky“. Stejný konkurent pak ve svém vyjádření dodal, že „…Navíc vyřazení PENAMu a UB z dodávek do obchodního řetězce je nemožné, protože ostatní výrobci nejsou schopni je v plném rozsahu nahradit. Druhou bariérou je cena jimi dodávané produkce, která je pro nás u základního sortimentu v mnoho případech podnákladová…“.[70]

Další z vyjádření konkurentů spojujících se stran směřovalo na překážku nemožnosti si vyjednat rentabilní dodavatelskou cenu, když bylo uvedeno, že „…v těchto extrémních případech je postup firmy takový, že si vypočítáme, jak velká ztráta naší společnosti vznikne a porovnáme jí se ztrátou, která by vznikla společnosti v případě nedodání do obchodního řetězce. Dokud částka ztráty při dodání obchodnímu řetězci bude nižší než ztráta vlivem fixních nákladů[71] při nedodání, lze hovořit o ekonomičtější nebo také méně špatné variantě“.[72] Další z pekařů konstatoval, že „…Pro dodávky do obchodních řetězců existuje pouze jedna bariera a to ekonomická. Nejsme ochotni přistoupit na cenové podmínky řetězců a prodávat pod nákladovou cenou výrobku…“.[73]

Ze šetření Úřadu dále vyplývá, že v souvislosti s překážkami vstupu nových či rozšíření působení stávajících konkurentů na spojením dotčené relevantní trhy, lze rovněž poukázat na vysoké volné výrobní kapacity v oblasti výroby pečiva, a nelze tedy očekávat jejich další rozšíření vstupem potenciálního či stávajícího konkurenta. Rovněž nelze očekávat nové vstupy výrobců pekárenských výrobků za situace, kdy má celková spotřeba pekárenských výrobků mírně klesající charakter a pekárenský obor jako celek se vyznačuje nízkou rentabilitou či ztrátovostí a dlouhodobou stagnací cen.[74]

Výše uvedený závěr potvrzuje i skutečnost, že od roku 2010 do současnosti[75] nebyl realizováván jediný podstatnější vstup na trhy v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských produktů. Současně za uvedené období nedošlo ke snížení výrazného odstupu mezi spojujícími se soutěžiteli a jejich konkurenty v oblasti výroby pekárenských produktů a nedošlo tak k významné prosoutěžní změně struktury oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských produktů.

V průběhu svého šetření Úřad posuzoval možnosti velkoobchodních odběratelů produktů pekárenské a cukrářské výroby. V této souvislosti Úřad posuzoval, do jaké míry jsou pro odběratele dodávky pečiva Skupiny AGROFERT blízkou alternativou k dodávkám Nabývaného soutěžitele a naopak. Obecně totiž platí, že jsou-li spojující se soutěžitelé blízkými konkurenty, je pravděpodobnost zvýšení ceny vyšší ve srovnání se situací, kdy je pro dostatečný počet odběratelů bližší alternativou k jednomu ze spojujících se soutěžitelů jiný výrobce či výrobci disponující dostatečnými kapacitami než druhá spojující se strana.

Úřad se v rámci šetření na straně jedné zabýval otázkou důležitosti dodávek pečiva do obchodních řetězců pro jednotlivé Úřadem oslovené výrobce pečiva a na straně druhé otázkou jaký význam pro obchodní řetězce představují dodávky čerstvého pečiva pro jejich obchodní strategii.

Ze šetření Úřadu vyplynulo, že klíčový podíl na distribuci produktů výrobců pečiva tvořících vymezené relevantní trhy zaujímá distribuce prostřednictvím maloobchodních řetězců, když současně roste podíl objemů prodeje čerstvého pečiva realizovaných jejich prostřednictvím.[76]

Následně Úřad oslovil jednotlivé maloobchodní řetězce, aby zjistil, jakou důležitost přisuzují jejich schopnosti nabízet svým zákazníkům čerstvé pečivo. Současně se Úřad maloobchodních řetězců dotazoval, zda se snaží spíše poptávat čerstvé pečivo od dodavatele schopného zásobovat jejich síť prodejen celorepublikově, popř. jakou důležitost přisuzují lokálně působícím výrobcům pekárenských a cukrářských produktů.

Z odpovědí oslovených subjektů vyplynulo, že všechny oslovené obchodní řetězce považují schopnost nabízet čerstvé pečivo za nezbytnou a zásadní z pohledu jejich obchodní politiky a strategie a že podíl prodeje čerstvého pečiva na celkových tržbách jednotlivých obchodních řetězců[77]dosažených maloobchodním prodejem zboží denní potřeby je nezanedbatelný.

S ohledem na skutečnost, že obchodní řetězce poptávají velký objem pečiva s nutností závozu svých prodejen předmětnými produkty několikrát denně, je pro ně ekonomicky výhodné, aby toto odebíraly od menšího počtu dodavatelů, a to především s ohledem na transakční náklady na zajištění předmětných dodávek. Z Úřadem provedeného šetření pak vyplynulo, že obchodní řetězce jsou při výběru svých dodavatelů čerstvého pečiva výrazně orientovány na větší, tzv. průmyslové výrobce. Naopak drobnější maloobchodní sítě, popř. samostatné prodejny, které nepoptávají tak vysoký objem dodávek jako obchodní řetězce, mají větší možnost odebírat dostatečný objem pečiva také od menších výrobců. Drobní maloobchodní prodejci také nevyžadují u svých odběratelů schopnost celorepublikového pokrytí dodávkami.

Současně z Úřadem provedeného šetření vyplynulo, že schopnost výrobců čerstvého pečiva celorepublikově zásobovat prodejny obchodních řetězců je podstatná pro rozhodování obchodních řetězců o výběru dodavatele předmětných produktů. V této souvislosti cca 78 % z oslovených obchodních řetězců Úřadu uvedlo, že považují za důležité, aby byl dodavatel čerstvého pečiva schopen celorepublikově zásobovat jejich prodejní síť, a že dodávky lokálních pekáren vnímají pouze jako doplněk ke své základní nabídce pečiva.[78]

V souvislosti s posuzovanou transakcí pak jeden z oslovených obchodních řetězců konstatoval, že navrhovaná transakce představuje spojení dvou nejsilnějších subjektů na trhu pečiva v České republice, které disponují nesrovnatelnou hospodářskou a finanční silou v porovnání s jejich konkurenty, a že tito konkurenti nebudou schopni spojením vzniklému soutěžiteli účinně konkurovat. Rovněž se dle názoru tohoto odběratele jedná o jediné dva subjekty schopné celorepublikově zásobovat obchodní řetězce v segmentu základního čerstvého pečiva, a to vzhledem ke geografickému rozmístění provozoven na území České republiky a smlouvám o subdodávkách s menšími výrobci. Současně předmětný obchodní řetězec poukázal na nemožnost či vysokou finanční a časovou náročnost nalezení plnohodnotné alternativy k dodávkám spojením vzniklého soutěžitele.[79]

Zásadní dopad v případě realizace navrhovaného spojení soutěžitelů vyjádřil také další odběratel, který konstatoval, že dochází ke spojení jediných dvou dodavatelů s celostátní působností, kdy pro odběratele v podstatě zanikne hospodářská soutěž v oblasti čerstvého pečiva. Dále poukázal na možné zvýšení nákladů a maloobchodních cen v důsledku přechodu k menším a méně konkurenceschopným pekárnám a možný zásadní dopad na vyjednávací podmínky.[80]

Úřad uzavírá, že provedené šetření prokázalo, že pro obchodní řetězce je nezbytné nabízet svým zákazníkům čerstvé pečivo, když jejich zákazníci to od nich očekávají. Současně obchodní řetězce představují velmi výrazný prodejní kanál, jehož prostřednictvím se pečivo dodává konečným spotřebitelům.

Současně bylo zjištěno, že obchodní řetězce preferují dodavatele pekárenských a cukrářských produktů, kteří jsou schopni zásobovat je pečivem po celém území České republiky, resp. alespoň na jeho podstatné části. K tomu řada obchodních řetězců konstatovala, že tuto schopnost v současnosti mají právě spojující se soutěžitelé a nikdo jiný, tudíž realizace předmětné transakce by mohla mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neboť ostatní pekaři a cukráři nejsou schopni za obdobných obchodních podmínek nahradit dodávky spojujících se stran.

Úřad se v rámci šetření dále zabýval otázkou, jaké procento představují dodávky čerstvého pečiva spojujících se soutěžitelů na celkových odběrech předmětných produktů jednotlivých maloobchodních řetězců. Z odpovědí oslovených subjektů vyplynulo, že dodávky od spojujících se soutěžitelů pokrývají významný podíl na celkové potřebě pekárenských produktů jednotlivých významných maloobchodních řetězců. Dodávky spojujících se stran tvořily na celkových prodejích jednotlivých maloobchodních řetězců v kategorii chleba a chlebových výrobků cca 10 až 100 %,[81] v kategorii toustového chleba 80 až 100 %, v kategorii čerstvých rohlíků a housek cca 15 až 100 %[82] a v kategorii ostatního čerstvého běžného pečiva cca 5 až 100 %.[83]

K tomu Úřad konstatuje, že jednotlivé obchodní řetězce jsou na odběrech čerstvých pekárenských výrobků od spojujících se soutěžitelů více závislé, než jsou spojující se soutěžitelů závislí na dodávkách svých produktů do jednotlivých obchodních řetězců, když individuální podíly pěti největších odběratelů čerstvého pečiva Skupiny AGROFERT na celkových prodejích předmětných produktů tohoto soutěžitele činily [„obchodní tajemství“], zatímco individuální podíly pěti největších odběratelů čerstvého pečiva Nabývaného soutěžitele na jeho celkových prodejích předmětných produktů dosahovaly [„obchodní tajemství“].

Tento závěr podporují i vyjádření obchodních řetězců, když tyto v rámci jejich reakcí obdržených Úřadem v průběhu správního řízení považovaly spojující se soutěžitele za velmi významné, většinou jediné dodavatele, kteří jsou schopni zajistit v požadovaném objemu sortiment pekárenských a cukrářských výrobků v jejich maloobchodní síti.[84]Podíl spojujících se soutěžitelů na celkových odběrech čerstvých pekárenských výrobků jednotlivých obchodních řetězců pak značí, že tyto by v případě odmítnutí nebo zhoršení dodávek čerstvých pekárenských výrobků ze strany spojením vzniklého soutěžitele jen obtížně hledaly srovnatelnou náhradu, v produktové kategorii toustového chleba by pak takovou alternativu zcela jistě najít ani nemohly.

Například jeden z odběratelů spojujících se stran namítal, že v důsledku realizace navrhované transakce dojde ke vzniku monopolu v oblasti toustového chleba v České republice, když jedinou alternativou budou dodávky ze zahraničí. Dle stejného soutěžitele v ostatních produktových kategoriích čerstvého pečiva vznikne přibližně stejná monopolní situace, neboť alternativou budou pouze regionální pekárny v oblastech, kde jsou přítomné. Hospodářská soutěž tak bude velmi silně poškozena, přičemž tento obchodní řetězec se obával možného zneužití síly spojením vzniklého soutěžitele a neúměrného navyšování ceny, které by bylo promítnuto do konečných cen pro spotřebitele. Spojením by tak primárně mohl být poškozen konečný spotřebitel.[85]

Úřad se dále zabýval obtížností nahrazení dodávek spojujících se stran do obchodních řetězů z pohledu velikosti nákladů na přechod (tzv. switching costs). Ty v tomto případě představují transakční (především administrativní, finanční a časové) náklady spojené se změnou velkoobchodního dodavatele čerstvého pečiva.

Z šetření Úřadu provedeného mezi odběrateli spojujících se soutěžitelů v této otázce vyplynula jednoznačná důležitost a nezastupitelnost dodávek čerstvého pečiva spojujících se stran pro většinu z oslovených obchodních řetězců, když obchodní řetězce například poukazovaly na komplikovanost, vysokou administrativní a časovou náročnost a mnohdy pouze částečnou nahraditelnost dodávek čerstvého pečiva spojujících se soutěžitelů ze strany jejich konkurentů.[86]

Společnost TESCO v této souvislosti například poukázala na skutečnost, že s ohledem na její širokou prodejní síť a situaci na trhu není schopna plně nahradit výpadek dodávek od obou spojujících se soutěžitelů v dodávkách pečiva, když by byla schopna nahradit dodávky pečiva pro maximálně 50 % prodejních míst. I v případě obchodů s vlastní pekárnou by společnost TESCO byla schopna zajistit dodávky vlastní výrobou pouze částečně, a to ne zcela shodnými výrobky.

Další z oslovených obchodních řetězců poukázal na nemožnost nahradit celý segment výrobků jednotně pro celou svoji obchodní síť dodávkami jiných dodavatelů, nežli prostřednictvím stálé dodávky sortimentu spojujících se soutěžitelů. Navíc uvedl, že jakýkoliv přechod k jiným dodavatelům by byl časově a finančně mimořádně náročný, ne-li nemožný.[87] Obdobně se vyjádřily další z oslovených řetězců, které potvrdily, že s ohledem na vlastní širokou prodejní síť není možno pokrýt dodávky základního pečiva (rohlík 43g, houska 50g a chléb konzumní) pouze regionálními dodavateli,[88] či že, základní pečivo je nezastupitelné s lokálními produkty, protože lokální dodavatelé základní čerstvý sortiment nezavážejí a zaměřují se spíše na regionální speciality dle lokality své působnosti.[89]

V této souvislosti jeden z oslovených odběratelů například uvedl, že „Dodávky pečiva od lokálních výrobců vnímáme jako doplněk k základní nabídce pečiva. Lokální pekárny mívají vyšší podíl ruční práce, což se negativně odráží v cenotvorbě a množstevních schopnostech. Chléb a rohlík patří mezi základní pečivo pro zákazníky cenově velmi senzitivní a s vysokou poptávkou po množství, a to menší výrobce nemůže poskytnout, jeho výhody jsou jinde (kvalita, chuť, vzhled atd.).“[90] Další z oslovených obchodních řetězců poukázal na situaci v segmentu baleného pečiva, když uvedl „V segmentu baleného pečiva spolupracujeme s dodavateli celorepublikově. Proto je pro nás nezbytné, aby bylo zachováno fungující konkurenční prostředí. Spojením AGROFERTU a UBH by podle našeho názoru bylo konkurenční prostředí výrazně omezeno“.[91]

Co se týče produktové kategorie toustových chlebů, pak jeden z oslovených soutěžitelů konstatoval, že i při 10% zvýšení ceny ze strany společnosti PENAM, resp. UBH, by byl dovoz nerentabilní, dražší a neflexibilní a dovozový chléb by nebyl schopen podstatným způsobem nahradit tuzemskou produkci.[92]Některé z oslovených obchodních řetězců navíc poukazovaly obecně na jiné chuťové vlastnosti, odlišné složení a delší trvanlivost zahraničních toustových chlebů.[93]

Z vyjádření obchodních řetězců je zřejmé, že existují značné transakční náklady spojené se změnou dodavatelů čerstvého pečiva, především pak s náhradou dodávek spojujících se soutěžitelů.

Úřad se v rámci šetření rovněž zabýval otázkou, zda obchodní řetězce vnímají čerstvé pečivo dodávané mimo jiné i spojujícími se soutěžiteli za zastupitelné či zaměnitelné s pečivem rozpékaným (resp. zamraženým). Většina z oslovených obchodních řetězců se k otázce zastupitelnosti či zaměnitelnosti vyjádřila negativně,[94]když některé z obchodních řetězců poukázaly na zákaznickou preferenci čerstvého pečiva před rozpékaným[95] či na nenahraditelnost produktových kategorií chleba a chlebových výrobků a rohlíků a housek rozpékaným pečivem a pouze částečnou nahraditelnost komodit u kategorie ostatního čerstvého pečiva.[96] Šetření Úřadu tedy neprokázalo možnou plnou zaměnitelnost či nahraditelnost čerstvého pečiva pečivem rozpékaným ze strany obchodních řetězců, a to z pohledu vnímání obchodních řetězců či z pohledu zákaznických preferencí.

Úřad si v této souvislosti vyžádal informace od obchodních řetězců o jejich kapacitních možnostech realizovat vlastní výrobu čerstvého pečiva či rozpékání předpečeného a zamraženého pečiva. Z šetření Úřadu vyplynulo, že v případě vlastní výroby pekárenských a cukrářských produktů obchodních řetězců i) pouze tři z oslovených řetězců disponují vlastní výrobou, a navíc u těchto obchodních řetězců pouze část jejich maloobchodních prodejen je vybavena technologickým zařízením pro vlastní výrobu,[97] ii) vlastní výroba je dražší v porovnání s průmyslovou pekárenskou výrobou, iii) vlastní výrobaje zaměřena pouze na část sortimentu čerstvého pečiva a je kapacitně omezena, a navíc iv) vlastní výroba je spotřebována v místě výroby, tj. neslouží k zásobování jiných prodejen v rámci vlastní sítě či sítí jiných maloobchodů. V případě rozpékaného pečiva je situace obdobná. Kapacitami pro dopékání zamraženého pečiva je vybavena většina prodejen maloobchodních řetězců, nicméně sortiment rozpékaného pečiva je omezený a užívá se zejména pro rychlé doplnění momentální potřeby pečiva na prodejně.

Omezený rozsah sortimentu pečiva pocházejícího z vlastní výroby a z dopékání z mražených polotovarů ze strany obchodních řetězců rovněž potvrdil i Účastník řízení, když uvedl, že chléb 1200 gramů, jako nejvýznamnější položka kategorie pekárenských produktů chleba a chlebových výrobků, není vyráběn z mražených polotovarů ani není předmětem výroby obchodních řetězců, kdy pro in-house výrobu obchodních řetězců jsou spíše typické výrobky v kategorii chlebů s nižší gramáží okolo 200 až 600 gramů. Rovněž tak není do in-house výroby obchodních řetězců dle vyjádření Účastníka řízení zahrnuta kategorie balených chlebů.[98] Účastník řízení v případě rozpékaného pečiva označil za typické rozpékané výrobky bagety, kaiser žemle, sladké a slané listové a plundrové výrobky a croissanty, tedy ani v tomto případě Účastník řízení neoznačil jako součást rozpékaného sortimentu základní nejvíce prodávané pečivo, jako jsou chleby 1200 gramů či rohlíky a housky 43 gramů.[99]

Co se týče produktové kategorie toustového chleba, kde spojením vzniklý subjekt zaujímá dominantní podíl na dodávkách obchodních řetězců, Navrhovatel poukázal na údajnou možnost dovozů ze zahraničí. Šetření Úřadu v této věci však tento názor Účastníka řízení nepotvrdilo, neboť oslovené obchodní řetězce většinově možnost dovozů toustového chleba ve větší míře zamítly.[100]

Jeden z oslovených řetězců například uvedl, že v případě zahraničních dodávek mají obavu o plynulost a operativnost dodávek, navíc dle tohoto odběratele by větší množství dodávek toustového chleba ze zahraničí vedlo i ke zvýšení nákupní a potažmo i prodejní ceny. Navíc dle názoru předmětného odběratele je v některých okolních zemích trh toustového chleba do jisté míry ovládán společnostmi patřícími do stejné podnikatelské skupiny, jako je společnostPENAM.[101]

Úřad v otázce nahraditelnosti dodávek spojujících se soutěžitelů uzavírá, že šetření neprokázalo plnou nahraditelnost dodávek čerstvého pečiva realizovaných spojujícími se soutěžiteli, a to alternativními dodávkami konkurentů ani vlastní produkcí pečiva obchodních řetězců.

Úřad se následně zabýval analýzou realizovaných přechodů obchodních řetězců mezi jejich velkoobchodními dodavateli, a to za účelem posouzení konkurenční blízkosti spojujících se soutěžitelů a nalezení reálných zdrojů alternativních dodávek čerstvého pečiva k dodávkám spojujících se stran. Úřad si v rámci šetření z tohoto důvodu vyžádal informace od jednotlivých obchodních řetězců ohledně toho, koho považují za alternativní dodavatele v případě výpadků dodávek jednoho ze spojujících se soutěžitelů, a rovněž informace, zda za uplynulé období pěti let u nich došlo k podstatné změně dodavatele pečiva.

Provedené šetření týkající se možných alternativních dodavatelů nepřineslo jednoznačnou odpověď. Například polovina obchodních řetězců, jejímž dodavatelem je společnost PENAM, sice uvedla jako nejbližšího alternativního dodavatele Skupinu UBH, nicméně druhá část označila jako případné alternativy k dodávkám PENAM více společností, jako například PAC Hořovice, Česká pekařská či Pekárny a cukrárny Náchod či nespecifikované regionální dodavatele. V tomto případě lze konstatovat, že jeden ze spojujících se soutěžitelů představuje pro obchodní řetězce reálnou alternativu, pokud by došlo k výpadku dodávek druhého z nich. Nicméně z odpovědí obchodních řetězců nebylo možno jednoznačně určit, zda nabídka Skupiny UBH představuje pro obchodní řetězce případnou první volbu k náhradě případného výpadku dodávek Skupiny AGROFERT. Z tohoto důvodu Úřad přistoupil i k analýze skutečně realizovaných změn ve struktuře dodavatelů pekárenských výrobků do obchodních řetězců.

Provedené šetření v této věci ukázalo, že v průběhu posledních 5 let nedošlo k významným změnám ve struktuře a identitě dodavatelů pečiva do obchodních řetězců.[102] Trhy v oblasti velkoobchodních prodejů pekárenských výrobků, zejména pak chleba a rohlíků, jsou trhy relativně stabilní se spíše malými změnami ve vztazích dodavatelsko-odběratelských. Proto Úřad ve sledovaném období nalezl relativně málo případů, kdy některý z obchodních řetězců nahrazoval svého významného dodavatele předmětných produktů. V případě, že některé z oslovených řetězců uvedly, že k podstatné změně dodavatele došlo,[103] jednalo se pouze o záměnu mezi oběma spojujícími se soutěžiteli s výjimkou jednoho případu, kdy došlo k vynucené změně dodavatele v důsledku jeho ukončení činnosti. Z uvedené skutečnosti lze dovozovat, že právě Skupina AGROFERT a Nabývaný soutěžitel před realizací spojení vytváří hlavní konkurenční tlak na daných trzích v oblasti velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků na území České republiky, který by v důsledku realizace navrhovaného spojení soutěžitelů byl odstraněn.

Dalším kritériem, kterým se Úřad při posuzování konkurenční blízkosti spojujících se stran zabýval, jsou účasti spojujících se soutěžitelů ve výběrových řízeních vypisovaných některými obchodními řetězci pro pokrytí dodávek části sortimentu pekárenských a cukrářských výrobků.

Úřad si z tohoto důvodu vyžádal údaje od odběratelů (obchodních řetězců) spojujících se soutěžitelů týkající se jednak informací, zda tito poptávají pekárenské výrobky formou výběrových řízení, a jednak informací o specifikaci případných výběrových řízení (zejména specifikaci předmětu a objemu dodávek, identifikaci soutěžitelů podávajících své nabídky, kritérií výběru a délka výběrových řízení).

Z údajů získaných Úřadem v průběhu správního řízení vyplývá, že výběrové řízení na dodávky čerstvých pekárenských produktů vypisuje pouze malá část obchodních řetězců.[104] V případě, že obchodní řetězce pekárenské a cukrářské výrobky formou výběrových řízení poptávaly, spojující se soutěžitelé se často účastnili stejných výběrových řízení či dokonce byli jedinými dvěma jejich účastníky. Pokud obchodní řetězce v rámci výběrových řízení vybíraly pouze jednoho dodavatele, vždy se jím stala jedna ze spojujících se stran, tj. PENAM či UBH. Pokud obchodní řetězce vybraly v rámci jednoho výběrového řízení vícero dodavatelů (obvykle tři nebo čtyři), vždy se jednalo o oba spojující se soutěžitele doplněné jedním či dvěma z konkurentů.

Z výše uvedeného vyplývá, že výběrová řízení na dodávky čerstvých pekárenských produktů pořádaná obchodními řetězci jsou spíše výjimečná, nicméně pokud se konají, jsou spojující se soutěžitelé nejbližšími konkurenty a více méně jedinými skutečnými alternativami pro obchodní řetězce.

Úřad uzavírá, že na základě odpovědí oslovených odběratelů spojujících se soutěžitelů, analýzy přechodů mezi velkoobchodními dodavateli a účasti na výběrových řízeních, dospěl Úřad k závěru, že Skupina AGROFERT a Nabývaný soutěžitel představují nejbližší konkurenty.

Úřad za účelem posouzení soutěžního významu spojujících se stran a jejich blízkosti rovněž provedl analýzu cen, za které prodávají významní výrobci čerstvého nesladkého pečiva své produkty obchodním řetězcům. Za tímto účelem si Úřad vyžádal od spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů vývoje měsíčních velkoobchodních cen vybraných produktů[105] dodávaných do obchodních řetězců za období leden 2015 až prosinec 2017. Následně Úřad provedl výpočet průměrné ceny konkrétních produktů dodávaných do maloobchodních řetězců[106] (chléb 1200g, chléb 500g, rohlík 43g, houska 43g/50g, grahamový rohlík a veka 360g) u jednotlivých soutěžitelů. Následně Úřad porovnal průměrné ceny jednotlivých soutěžitelů dle jednotlivých produktových kategorií. Vzhledem k tomu, že konkrétní údaje o cenách jsou obchodním tajemstvím oslovených výrobců pečiva i obchodních řetězců, v níže provedeném porovnání nejsou uvedeny konkrétní názvy společností.

Z porovnání průměrných velkoobchodních cen chleba 1200g dodávaného 11 největšími výrobci bylo zjištěno, že tyto se pohybovaly v rozmezí [„obchodní tajemství“]. Současně bylo zjištěno, že cena chleba 1200g Skupiny AGROFERT se pohybovala mezi [„obchodní tajemství“] cenovými nabídkami a naopak společnosti UB nabízela tento produkt v porovnání s ostatními hodnocenými nabídkami [„obchodní tajemství“].

Pokud se jedná o porovnání průměrných velkoobchodních cen chleba 500g dodávaného uvedenými největšími výrobci ze šetření vyplynulo, že tyto se pohybovaly v rozmezí [„obchodní tajemství“]. Dále bylo zjištěno, že Skupina AGROFERT nabízí průměrnou cenu chleba 500g ležící zhruba [„obchodní tajemství“] cenových nabídek, cena tohoto produktu společnosti UB v porovnání s ostatními hodnocenými nabídkami naopak patří [„obchodní tajemství“] nabídkám.

Z porovnání průměrných velkoobchodních cen rohlíků 43g dodávaných 11 největšími výrobci bylo zjištěno, že průměrné ceny tohoto produktu se pohybovaly v rozmezí [„obchodní tajemství“].[107] Současně bylo zjištěno, že Skupina AGROFERT nabízí průměrnou cenu rohlíku 43g ležící zhruba [„obchodní tajemství“] cenových nabídek a naopak cena tohoto produktu společnosti UB v porovnání s ostatními hodnocenými nabídkami je [„obchodní tajemství“].

Obdobně ze šetření vyplynulo, že průměrné ceny housek 43g dodávaných uvedenými největšími výrobci se pohybovaly v rozmezí [„obchodní tajemství“]. Rovněž bylo zjištěno, že Skupina AGROFERT nabízí průměrnou cenu housky 43g ležící zhruba [„obchodní tajemství“] cenových nabídek a naopak cena tohoto produktu společnosti UB v porovnání s ostatními hodnocenými nabídkami je [„obchodní tajemství“].

Pokud se jedná o porovnání průměrných cen grahamových rohlíků dodávaných uvedenými největšími výrobci ze šetření vyplynulo, že průměrné ceny tohoto produktu se pohybovaly v rozmezí [„obchodní tajemství“]. Současně bylo zjištěno, že Skupina AGROFERT nabízí průměrnou cenu grahamového rohlíku ležící zhruba [„obchodní tajemství“] cenových nabídek a naopak cena společnosti UB v porovnání s ostatními hodnocenými nabídkami patří [„obchodní tajemství“] cenám.

Posledním hodnoceným produktem byla veka 360g, když průměrné ceny tohoto produktu se pohybovaly mezi [„obchodní tajemství“]. Dále bylo zjištěno, že cenová nabídka Skupiny AGROFERT u veky 360g je rovněž vyšší než cenová nabídka společnosti UB, nicméně obě cenové nabídky spojujících se soutěžitelů u tohoto produktu patří v porovnání s ostatními hodnocenými nabídkami k těm nejnižším.

Úřad tak uzavírá, že realizací posuzovaného spojení dojde k odstranění konkurenčního cenového tlaku, který doposud Nabývaný soutěžitel se svou [„obchodní tajemství“] cenou vytvářel jak na menší pekárenské producenty, tak především na Skupinu AGROFERT, neboť rovněž působil jako celostátní dodavatel obchodních řetězců. Odstraněním tohoto konkurenčního tlaku tak může dojít ke snížení konkurenčního prostředí, které by mohlo vést ke zvýšení ceny pro konečného spotřebitele. Na tento možný negativní dopad poukázala i některá vyjádření konkurentů spojujících se soutěžitelů či obchodních řetězců.

Například jeden z konkurenčních pekárenských výrobců namítal, že v důsledku spojení dojde k jednoznačnému zhoršení podmínek hospodářské soutěže, když po odstranění konkurenčního tlaku bude spojením vzniklý soutěžitel jednoznačně určovat prodejní ceny základního sortimentu pečiva a také bude nepominutelný (ostatní výrobci jej nebudou ani náhodou schopni nahradit) a pro obchodní řetězce ještě nepostradatelnější než dosud. Dle tohoto konkurenta bude schopen spojením vzniklý soutěžitel svou celkovou silou nastavit takové prodejní ceny, které řadu ostatních výrobců donutí ukončit výrobu.[108] Jiní soutěžitelé označili spojující se strany za velmi výrazné konkurenty, kteří zásadně ovlivňují dění na pekařském trhu, přičemž jejich spojení ovlivní jak výrobce, tak i maloobchod a obchodní řetězce.[109]

Rovněž jeden z konkurentů uvedl, že realizace spojení může mít vliv na cenu jeho vlastních výrobků, když velikost spojujících se soutěžitelů je předurčuje k tomu být dominantním dodavatelem obchodních řetězců, a díky tomu se budou hýbat i ceny na trhu.[110]

Další z konkurentů spojujících se soutěžitelů pak ve svém vyjádření konstatoval, že předmětné spojení povede v krátkodobém horizontu k poklesu či stabilizaci cen, nicméně vzhledem k růstu všech skupin nákladů uvedený pokles či stagnace cen povede k zániku dalších malých a středních pekáren, tj. k výraznému poklesu počtu soutěžitelů na pekařském trhu. Jakmile bude trh dostatečně pročištěn, dojde k všeobecnému výraznému navýšení cen, kdy iniciátorem bude právě spojením vzniklý subjekt.[111]

Úřad se vrámci šetření dopadů navrhovaného spojení soutěžitelů rovněž zabýval porovnáním celkových výrobních kapacit spojujících se soutěžitelů a jejich nejbližších konkurentů a dále otázkou volných výrobních kapacit na trzích v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků. V této souvislosti Úřad především analyzoval, do jaké míry by volné kapacity konkurenčních výrobců pečiva mohly být alternativou pro obchodní řetězce, jakožto nejvýznamnější odběratele předmětných produktů, v případě, kdy by spojením vzniklý subjekt navýšil své ceny či jinak zhoršil obchodní podmínky. Pokud by konkurenční výrobci disponovali dostatečně velkými volnými výrobními kapacitami, popř. mohli své kapacity poměrně snadno navýšit, bylo by relativně snadné pro velkoobchodní odběratele spojujících se soutěžitelů přejít od Skupiny AGROFERT ke konkurenčním výrobcům pečiva. Dále se Úřad zabýval i otázkou, zda by volná kapacita spojením vzniklého soutěžitele byla schopna pokrýt dodávky pekárenských produktů nejvýznamnějších konkurentů do obchodních řetězců, kdyby se rozhodl je vytlačit z trhů.

Úřad se při analýze kapacit zaměřil především na analýzu kapacit pro výrobu základního sortimentu čerstvého pečiva, který se vyznačuje vysokým objemem výroby a u něhož není snadné nahradit dodávky spojujících se soutěžitelů, a na další trhy, kde byly indikovány možné obavy z narušení hospodářské soutěže v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských výrobků na území České republiky. Konkrétně Úřad sledoval výrobní kapacity a volné výrobní kapacity spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů na trzích velkoobchodního prodeje chleba a chlebových výrobků, velkoobchodního prodeje toustového chleba, velkoobchodního prodeje čerstvých rohlíků a housek avelkoobchodního prodeje ostatního čerstvého běžného pečiva.

Nejprve Úřad zjišťoval velikost celkových výrobních kapacit, kterými disponují spojující se soutěžitelé, a tyto následně porovnal se souhrnnou kapacitou jejich největších konkurentů.

Z předchozích šetření Úřadu ve spojením dotčené oblasti vyplynulo, že pro výrobu čerstvého chleba a chlebových výrobků, stejně tak pro výrobu rohlíků, housek či vek, se používají jednoúčelové mechanizované výrobní linky, a proto Úřad provedl porovnání výrobních kapacit na jednotlivých produktových trzích.[112]

Při stanovení celkové roční maximální výrobní kapacity jednotlivých soutěžitelů Úřad vyšel z údajů o jejich celkové hodinové výrobní kapacitě vynásobené počtem hodin maximální doby chodu linky za den a počtem dnů za rok. Maximální doba chodu linky za den byla stanovena u chleba a chlebových výrobků na 18 hodin/den, toustového chleba 21 hodin/den a u rohlíků, housek a ostatního běžného pečivo shodně na 12 hodin/den. Současně bylo počítáno, že výrobní linky na produkci předmětného zboží jsou v chodu 360 dní v roce.[113]

Maximální roční výrobní kapacita spojujících se soutěžitelů v roce 2017 je uvedena v následující tabulce 2.

Následně Úřad provedl propočet maximální roční výrobní kapacity nejvýznamnějších konkurentů spojujících se soutěžitelů, jednalo se o soutěžitele ČEMPEK, MILLBA, Český pekař, KOMPEK, Karlova pekárna, PaCH, PaCN, PaCK, BEAS, ADÉLKA a.s. (dále jen „ADÉLKA“) a SEMAG spol. s r.o. (dále jen „SEMAG“).

Maximální roční souhrnná výrobní kapacita jedenácti nejvýznamnějších konkurentů[114] spojujících se soutěžitelů v roce 2017 je uvedena v následující tabulce 3.

Z porovnání celkových výrobních kapacit spojujících se soutěžitelů a jejich konkurentů vyplývá, že na jednotlivých relevantních trzích v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje pekárenských a cukrářských výrobků na území České republiky tito konkurenti individuálně disponují výrazně nižšími výrobními kapacitami ve srovnání s kapacitami spojením vzniklého soutěžitele. I v případě kumulovaného srovnání dosahuje souhrnná výrobní kapacita jedenácti nejvýznamnějších konkurentů na jednotlivých velkoobchodních trzích nižší hodnoty (s výjimkou čerstvých rohlíků a housek) než výrobní kapacita spojením vzniklého soutěžitele. Souhrnné výrobní kapacity jedenácti největších konkurenčních výrobců pečiva představují na trhu velkoobchodního prodeje chleba a chlebových výrobků pouze cca 62 % výrobních kapacit spojujících se soutěžitelů, na trhu velkoobchodních prodejů toustového chleba cca 12 % výrobních kapacit spojujících se stran, na trhu velkoobchodního prodeje čerstvých rohlíků a housek přibližně 116 % výrobních kapacit spojením vzniklého soutěžitele a na trhu velkoobchodního prodeje ostatního čerstvého běžného pečiva cca 83 % výrobních kapacit spojujících se soutěžitelů.

Úřad v dalším kroku určil velikost volných výrobních kapacit spojením vzniklého soutěžitele a provedl porovnání s volnou kapacitou největších konkurentů na jednotlivých relevantních trzích. Volnou kapacitu soutěžitelů na jednotlivých relevantních trzích Úřad stanovil jako rozdíl jejich celkové roční výrobní kapacity a celkových uskutečněných dodávek předmětných kategorií pečiva (celkové uskutečněné dodávky jsou tvořeny součtem objemu ročních velkoobchodních dodávek a objemu vlastních maloobchodních prodejů pečiva).

Objem ročních dodávek a objem roční volné výrobní kapacity spojujících se soutěžitelů v roce 2017 je uveden v následující tabulce 4.

Obdobně Úřad stanovil i hodnotu roční volné výrobní kapacity nejvýznamnějších konkurentů. Nicméně v případě stanovení ročních dodávek, s ohledem na skutečnost, že část oslovených konkurentů poskytla Úřadu údaje v odlišné struktuře (např. kumulovaně) či v jiných jednotkách (finančních jednotkách), provedl Úřad přibližný propočet ročních dodávek těchto konkurentů v množstevním vyjádření za pomoci statistických údajů o výrobě a prodeji potravinářských výrobků (v množstevním a finančním vyjádření) ČSÚ za rok 2017[115] dle následujícího postupu.

Nejprve byl proveden výpočet průměrné výrobní ceny jako podíl údajů ve finančním vyjádření a množstevním vyjádření za jednotlivé produktové kategorie potravinářských výrobků dle statistiky ČSÚ za rok 2017. Následně byly příslušné údaje o dodávkách jednotlivých společností, pokud byly poskytnuty za jednotlivé produktové trhy pouze ve finančním vyjádření,[116]vyděleny průměrnou výrobní cenou ČSÚ.[117]

V případě, že Úřad obdržel od osloveného konkurenta jeden souhrnný údaj za čerstvé pečivo,[118] byl údaj rozpočítán na jednotlivé produktové kategorie dle podílu hodnot výroby těchto kategorií na celkové výrobě čerstvého pečiva dle údajů ČSÚ za rok 2017, a to pro variantu výpočtu z množstevního[119] či finančního vyjádření.[120] Vzhledem k tomu, že statistické údaje obsahovaly pouze kategorie chleba, běžného pečiva a cukrářského pečiva, byl propočet podílu produktové kategorie rohlíky a housky stanoven jako 75% podíl[121] hodnoty běžného pečiva.