I.ÚS 1591/19

Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 13. 5. 2019, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") a Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle čl. 36 a následujících Listiny základních práv a svobod.

Napadeným rozsudkem obvodního soudu bylo rozhodnuto o zvýšení výživného, které je stěžovatelka povinna platit na výživu nezletilých vedlejších účastníků. Stěžovatelka tvrdí, že o vydání napadeného rozsudku se dozvěděla až ve fázi výkonu rozhodnutí, neboť v řízení předcházejícím vydání rozsudku jí byly veškeré písemnosti nesprávně doručovány do datové schránky tzv. fikcí. Z toho důvodu se následně domáhala prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání a vyslovení neúčinnosti doručení, avšak napadeným usnesením obvodního soudu byly tyto návrhy stěžovatelky zamítnuty. Městský soud pak závěry obvodního soudu napadeným usnesením potvrdil.

Podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s § 469 zákona o zvláštních řízeních soudních a § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.

Ústavní stížnost stěžovatelky napadá rozhodnutí obecných soudů dotýkající se konkrétních zájmů nezletilých (řízení o návrhu na zvýšení výživného), přičemž nezletilí mají postavení vedlejších účastníků řízení o ústavní stížnosti. Vzhledem k tomu, že jejich zákonní zástupci jsou také účastníky tohoto řízení, může dojít ke střetu jejich zájmů. Z tohoto důvodu Ústavní soud ustanovil nezletilým opatrovníka schopného účinně hájit jejich zájmy, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy a případně dalších nezbytných procesních úkonů. S ohledem na povahu sporu se jeví jako nejvhodnější opatrovník Městská část Praha 1 vystupující jako kolizní opatrovník nezletilých již v řízení před obecnými soudy.