I.ÚS 1894/12 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1894/12 ze dne 25. 7. 2012   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Pavla Holländera a Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatele GREEN - SWAN PHARMACEUTICALS CR, a. s., se sídlem Pod Višňovkou 27/1662, Praha 4, IČ: 25688600, zastoupeného JUDr. Alešem Zemanem, advokátem se sídlem Svobodova 7, Praha 2, proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 12. 2011 č. j. 25 Cm 143/2011-12 a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 2. 2012 č. j. 7 Cmo 29/2012-26, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní soud zjistil ze spisu obecného soudu následující. Napadeným usnesením Krajského soudu v Brně bylo k návrhu stěžovatele (žalobce) na vydání předběžného opatření rozhodnuto takto. I. Žalovaný je povinen zdržet se ode dne doručení tohoto usnesení při reklamě na doplněk stavy Colafit prezentace plakátu obsahujícího slovní spojení "Pacienti léčení Colafitem" a prezentace grafu s názvem "Pacienti léčení Colafitem". II. Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se žalobce domáhal, aby žalovanému byla také uložena povinnost zdržet se při reklamě na doplněk stravy Colafit: - prezentace plakátu obsahujícího slovní spojení "Klinická studie Colafitu, Artróza kolenního kloubu", - prezentace grafu s názvem "Kolenní klouby bolest při pohybu, Colafít," ve kterém bude znázorněn úbytek bolesti u pacientů užívajících Colafit v závislosti na délce užívání tohoto přípravku, - tvrzení, že "bolesti kloubů můžeme výrazně zmírnit s pomocí kolagenu", - slovního spojení "klinická studie" bez odkazu na konkrétní klinickou studii, se zamítá." V odůvodnění napadeného usnesení uvedl krajský soud k výroku II. následující: "...žalobce se mýlí, pokud má za to, že doplněk stravy je takovou potravinou, na kterou se vztahují ust. § 5d odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. V daném případě tento zákon ohledně doplňku stravy pouze ukládá, aby byl v reklamě zřetelně označen jako "doplněk stravy", což žalovaný plně respektuje jak v televizních spotech, tak i na obalech výrobků a příbalových letácích, pokud jde o odkaz na klinické studie (§ 5d odst.2 písm.e) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy), v tomto ohledu zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy ve vztahu k doplňkům stravy ničeho neukládá, neboť se vztahuje na potraviny dle § 2 písm. a) z. č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, tedy nikoliv na doplňky stravy. Shodně i žalovaným použité sdělení o zmírnění bolestí nemá povahu přisuzování léčebných účinků výrobku žalovaného, neboť bolest není nemocí, nýbrž psychickým stavem či pocitem signalizujícím zpravidla buď poruchu fyziologických procesů, či živých tkání v organismu, může mít však i ryze psychické příčiny. Proto zmírnění bolesti není léčbou, jak naznačuje žalobce, a zmírnění bolestí kloubů není sdělením, kterým by se výrobku Colafít přisuzovaly léčebné účinky. Tedy u dalších vytýkaných slovních spojení, která žalovaný užívá v reklamě na svůj výrobek Colafit, již soud neshledává ničeho, co by bylo způsobilé do práv a právem chráněných zájmů žalobce zasáhnout, tedy další vytýkané výroky neshledává závadnými, v rozporu s platnou právní úpravou a popř. majícími vliv na postavení účastníků řízení jako soutěžitelů v postavení přímé konkurence. Tyto další výroky užité v souvislosti s výrobkem žalovaného již nemají způsobilost průměrného spotřebitele klamat či uvádět v omyl o vlastnostech výrobku Colafit. Průměrným spotřebitelem je zde totiž ten spotřebitel, který uvedené doplňky stravy (ať již vyráběné žalobcem či žalovaným), jejichž primární funkcí je působení na klouby, užívá či o jejich užití uvažuje, tedy je také o vlastnostech výrobků informován nejméně do té míry, že je schopen posoudit obsah a dosah žalovaným v reklamních spotech použitých sdělení o výrobku a jeho účincích. Stejně tak jako každé jiné reklamní sdělení i televizní rozhovory odvysílané ve 3 dílech pořadu Rady ptáka Loskutáka v televizním vysílání televize Nova obsahují jisté zdůraznění povahy propagovaného výrobku, resp. zvýraznění pozitivních účinků výrobku, který beze sporu na průměrného spotřebitele, na kterého je ostatně cílem, zapůsobí, přesto jej však nemůže ovlivnit do té míry, že by o účincích propagovaného výrobku byl informován klamavě. Podle soudu takového dojmu průměrný spotřebitel v daném případě ve vztahu k výrobku žalovaného při použití vytýkaných výroků (s výjimkou výroku o léčení Colafitem) nemůže z použitých reklamních sdělení nabýt." Vrchní soud v Olomouci napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil. Uvedl v podstatě následující: "...jádro problému tkví v tom, zda se žalovaný při prezentaci svého výrobku Colafit dopouští jednání vykazujícího všechny znaky skutkové podstaty klamavé reklamy (§ 45 ObchZ). Jestliže žalovaný při reklamě svého výrobku Colafit používá slovní spojení "Klinická studie", aniž by odkazoval na konkrétní klinickou studii, neporušuje ust. § 5d odst. 2 písm. e) zákona, neboť toto ustanovení se vztahuje na potraviny, nikoli na doplňky stravy, na což lze usuzovat ze skutečnosti, že v odst. 1 a 2 tohoto ustanovení se hovoří o reklamě na potraviny, naproti tomu v odst. 3 jsou výslovně uvedeny požadavky na reklamu na doplněk stravy. Pro reklamu na doplněk stravy pak dle ust. § 5d odst. 3 zákona žádná zvláštní kritéria stanovena nejsou; výrobky musí pouze obsahovat zřetelný a čitelný text "doplněk stravy", což žalovaný neporušil, ostatně žalobce ani takovou skutečnost netvrdil. Reklamní sdělení o zmírnění bolesti nemůže být kvalifikováno jako sdělení přisuzující výrobku Colafit léčebné účinky, neboť slovní spojení "zmírnění bolesti" není synonymem slova "léčení". Bolest sama o sobě není chápána jako onemocnění, nýbrž jako pocit či vjem onemocnění signalizující, jak vyplývá z definice bolesti, na niž žalobce odkazuje. Jestliže tedy žalovaný v rámci reklamy, jež představuje stručné a na první pohled upoutávající sdělení, které se může vyznačovat i určitou mírou nadsázky či přehánění, svému výrobku Colafit přisuzuje schopnost zmírnit bolest, nejedná se o reklamu klamavou, neboť průměrný spotřebitel na základě tohoto sdělení nemůže nabýt dojmu, že inkriminovaný doplněk stravy je schopen léčit či vyléčit jeho kloubní onemocnění. V tomto ohledu nelze podceňovat schopnost průměrného spotřebitele rozlišit, které přípravky mají charakter léčebný a které pouze podpůrn.." II. Stěžovatel se - s odkazem na zásah do svého základního práva na zákaz svévole a rovnost před zákonem - domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s názorem obecných soudů, dle kterého § 5d zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy v odst. 1 a 2 na doplněk stravy nedopadá, ale dopadá na něj jen v odst. 3. Na podporu svého opačného názoru předkládá následující konkrétní argumentaci. 1) Stěžovatel uvádí, že § 5d zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy se týká potravin a kojenecké výživy. Odstavec 2. tohoto ustanovení stanoví zákaz, aby reklama na potravinu uváděla v omyl. Pod písmeny a) až e) pak tento odstavec 2) obsahuje demonstrativní výčet nejčastěji se vyskytujících situací, ve kterých může reklama na potravinu uvést v omyl. Aby bylo jasné, co se rozumí "potravinou", obsahuje slovo "potravina" v první větě odst. 2 § 5d zákona č. 40/1995 Sb. odkaz s číslem 22; pod tím lze skutečně najít odkaz na § 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Ustanovení § 2 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách obsahuje výklad pojmů. Pod písmenem a) obsahuje obecnou definici potraviny. Pod dalšími písmeny následuje výklad dalších pojmů; písmeno b) definuje potraviny živočišného původu, písmeno c) potraviny nového typu. Pod písmenem i) pak tento § 2 zákona o potravinách obsahuje definici doplňku stravy, který označuje jako potravinu, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích. Není prý tedy pochyb o tom, že pod písmenem a) § 2 zákona o potravinách je obsažena obecná definice potravin, to znamená všech druhů potravin. Pod dalšími písmeny tohoto ustanovení je pak provedena definice dalších pojmů, se kterými tento zákon pracuje. Mimo jiné pojmy jsou zde definovány i některé zvláštní druhy potravin, "pro které na dalších místech zákon obsahuje ustanovení". Tedy, jednoznačně pojem "potravina" dle § 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách je definicí zastřešující všechny druhy potravin, to znamená i potraviny živočišného původu dle písm. b), potraviny nového typu dle písm. c), ale i doplňky stravy dle písm. i) § 2 zákona o potravinách. Nemůže být tedy - dle stěžovatele - pochyb, že § 5d zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb., se vztahu