I.ÚS 2843/10 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 2843/10 ze dne 2. 3. 2011   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Vojena Güttlera a Františka Duchoně o ústavní stížnosti stěžovatele D. M., zastoupeného Mgr. Michalem Sladkým, advokátem, se sídlem nám. Republiky 1 a, Praha 1, proti rozsudku Okresního soudu Plzeň - město, sp. zn. 30 C 12/2008, ze dne 10. února 2009 a proti rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 61 Co 432/2009, ze dne 24. června 2010, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí. Opírá jí zejména o následující důvody. Stěžovatel byl účastníkem řízení u Okresního soudu Plzeň - město, vedeného pod sp. zn. 30 C 12/2008 a dále odvolacího řízení. V obou těchto řízeních se snažil domoci se nahrazení škody, která mu vznikla v důsledku vady zakoupeného zboží. Domáhal se zaplacení částky 13.408,40 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody spočívající v nákladech na zastupování advokátem při uplatnění reklamace a při uplatnění náhrady škody. Skutkově šlo o to, že si stěžovatel u protistrany (žalovaného - v řízení o ústavní stížnosti vedlejší účastník) zakoupil notebook v ceně přesahující 30.000,- Kč. Na věci se prakticky ihned objevily dvě vady. Stěžovatel zmocnil advokáta, aby za něj obě reklamace vyřídil. Advokátovi zaplatil odměnu za uplatnění vady notebooku (1. reklamace) ve výši 5.902,40 Kč, odměnu za uplatnění vady softwaru (2. reklamace) ve výši 3.094,- Kč a odměnu za sepsání dopisu v souvislosti s uplatněním náhrady vzniklé škody ve výši 4.284,- Kč. Celkem tak advokátovi zaplatil odměnu ve výši 13.280,40 Kč. Spolu s 2. reklamací mu dále vznikly náklady ve výši 128,- Kč představující poštovné za zaslání notebooku protistraně na její výzvu.Všechny odměny advokáta byly stanoveny dle advokátního tarifu. Stěžovatel se tak žalobou domáhal náhrady škody v celkové výši 13.408,40 Kč. Okresní soud Plzeň - město žalobu zamítl s tím, že stěžovatelem požadovaná náhrada nákladů za právní zastoupením není nutným nákladem podle § 598 občanského zákoníku, neboť stěžovatel sám je osobou s právnickým vzděláním a tudíž by měl vědět, jakým způsobem a u koho má uplatnit vady, zvlášť jestliže se v daném případě nejednalo o složitou záležitost. O odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Plzni tak, že se rozsudek soudu prvního stupně v částce 13.280,40 Kč potvrzuje; co do nákladů řízení a co do částky 128,- Kč za poštovné rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. I krajský soud dospěl k závěru, že k řádnému a včasnému uplatnění práv z odpovědnosti za vady a k naplnění jím sledovaného účelu, nebylo právní zastoupení kupujícího nezbytně nutné. Stěžovatel se domnívá, že citovanými rozhodnutími byla porušena jeho základní subjektivní práva (svobody), zejména jeho právo vlastnit majetek a právo nebýt diskriminován pro to, že má právní vzdělání. V obsáhlé argumentaci uvádí, že žalovaný porušil svoji povinnost dodat bezvadné zboží. Ke zjednání nápravy - k dosažení právního stavu - stěžovatel vynaložil peníze a v důsledku toho se mu zmenšil majetek; žalovaný náhradu škody odmítl poskytnout. Stěžovatel je přesvědčen, že závěry, k nimž dospěly oba soudy, ve svém důsledku znamenají, že všechny osoby, které mají právní vzdělání, musí vlastní záležitosti vyřizovat bezplatně samy, i když byla jejich práva porušena. Jestliže tedy skutečně platí tyto závěry, pak je stěžovatel přesvědčen, že je to vůči této skupině osob z důvodu jejich postavení, resp. z důvodu jejich vzdělání diskriminující. Takto v kostce naznačenou argumentaci pak stěžovatel ještě doplnil o návrh, aby mu byly nahrazeny náklady řízení před Ústavním soudem. II. Ústavní soud si vyžádal spis evidovaný Okresním soudem Plzeň - město pod sp. zn. 30 C 12/2008. Zjistil, že žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň - město se stěžovatel-žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 13.408,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky a náhrady nákladů řízeni. Z napadeného prvostupňového rozhodnutí, jakož i z ostatního spisového materiálu plyne, že si objednal u žalovaného notebook, a to včetně předinstalovaného softwaru. Žalovaný doručil žalobci notebook 23. 7. 2007; den po převzetí se na notebooku objevila vada stěžovateli neznámá, neboť přístroj přestal zcela fungovat. Stěžovatel pak požádal advokáta JUDr. M. Č. o právní pomoc. Advokát jménem stěžovatele vadu u žalovaného uplatnil dopisem ze dne 27. 7. 2007. V tomto dopise advokát mimo jiné popsal vadu notebooku a požádal o zachování uložených dat a programů, které si stěžovatel nechal nainstalovat. Žalovaný následně zajistil odstranění vady a stěžovatel převzal notebook z opravy. Po převzetí notebooku z opravy však zjistil, že zakoupený software (MS Office) není v notebooku nainstalován. Stěžovatel pak opětovně požádal advokáta o právní pomoc. Advokát M. Č. dopisem ze dne 8. 8. 2007 - mimo jiné - vyzval žalovaného, aby stěžovateli objednaný a zaplacený software dodal a umožnil mu jej aktivovat a užívat. Na pokyn žalovaného zaslal stěžovatel notebook k instalaci softwaru do sídla žalovaného, přičemž zaplatil poštovné ve výši 128,- Kč. Žalovaný nainstaloval do notebooku tento software a zaslal jej zpět. Následně stěžovatel požádal JUDr. M. Č. o pomoc s "vyžádáním" částky, kterou v souvislosti s vadami vydal. JUDr. M. Č. přitom zaplatil odměnu ve výši 13.280,40 Kč za právní služby, které mu v souvislosti s vadami vůči žalovanému jmenovaný advokát poskytl. Dopisem vyzval JUDr. M. Č. žalovaného, aby shora uvedenou částku 13.280,40 Kč, společně s částkou 128,- Kč, představující přímé náklady v souvislosti s odesláním notebooku, stěžovateli uhradil. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Na základě těchto skutkových zjištění Okresní soud Plzeň - město rozhodl rozsudkem ze dne 10. 2. 2009, č.j. 30 C 12/2008-62, tak, že: "I. Žaloba ze dne 29. 11. 2007, ve znění doplnění žaloby ze dne 23.6.2008, o zaplacení částky 13.408,40 Kč s přísl., se v plném rozsahu zamítá. [...] II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného JUDr. Z. H., advokáta, na náhradě nákladů řízení částku 12.471,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku." V odůvodnění rozsudku pak uvedl zejména následující: Uplatnění vad notebooku bylo oprávněné a žalobce jako kupující by měl právo na úhradu nutných nákladů, které mu případně vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady dle ust. § 598 občanského zákoníku. Je pravdou, že každá osoba má právo se při právním úkonu nechat zastoupit, a to i advokátem. Mezi účastníky pak bylo sporné jednak to, zda žalobcem požadované náklady v souvislosti s uplatněním vady notebooku, tj. náklady za právní zastoupení žalobce při uplatnění této vady, jsou náklady nutné. Dle právního názoru soudu má kupující právo na náhradu nákladů podle ust. § 598 tehdy, pokud jich bylo skutečně třeba k uplatnění práva zodpovědnosti za vady a pokud byly účelně vynaloženy (...). Náklady právního zastoupení tak mohou být za splnění určitých podmínek, tj. že se jednalo o náklady nutné a účelně vynaložené, považovány za náklady, která má povinnost prodávající jako nutné náklady, které kupujícímu vznikly v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady, kupujícímu uhradit. S přihlédnutím ke všem okolnostem však má soud za to, že v daném případě se nejednalo o náklady, které musel žalobce nutně vynaložit. Soud zde poukazuje na skutečnost, že žalobce je osobou s právnickým vzděláním, vykonávající advokacii. Žalobce by tak měl mít povědomost o tom, jakým způsobem a u koho má uplatnit vady. V daném případě se nejednalo ani o složitou záležitost po stránce technické (...). Zároveň žalovaný včas zajistil odstranění vady notebooku. Ze strany žalovaného tak při odstraňování vady notebooku bylo postupováno řádně a nedocházelo k nějakým komplikacím či průtahům, které by mohly odůvodnit nutnost vynaložených nákladů (např. neuznání oprávněnosti reklamace, neodstranění vady, nutnost odstoupení od smlouvy, časová a technická náročnost při uplatňování práv z odpovědnosti za vady atd.). Soud tak (...) nepovažuje náklady, které žalobce za poskytnutou právní službu ve výši 5.902,40 Kč zástupci žalobce JUDr. Č. uhradil, za náklady nutné. Mezi účastníky řízení bylo dále sporné to, zda žalovaný byl povinen nainstalovat dodaný software. V průběhu řízení nebylo prokázáno, že by instalace softwaru byla ze strany žalobce objednána (v předmětné objednávce jsou uvedeny toliko dvě položky, jež mají být dodány, a to notebook a Office Basic 2007 CZ, OEM, když instalace softwaru nebyla v objednávce uvedena (...). Na této skutečnosti pak nemůže změnit nic ani ta skutečnost, že žalovaný tuto instalaci následně v rámci zachování dobrých vztahů se zákazníkem provedl. Vzhledem k tomu je neoprávněný, také požadavek žalobce na náhradu nákladů souvisejícími se zasláním notebooku žalovanému ve výši 128,-